Popis cílového charakteru lokality je chybný a zavádějící

Popis cílového charakteru lokality je žalostný. Není vůbec zřejmé, co znamená věta lokalita s původní vesnickou strukturou? Myšleno dle laického chápání nebo dle nicneříkajícího obecného popisu vesnické struktury metropolitního plánu? Šárku obecně nelze chápat jako vesnici, ale jako hospodářskou oblast s rozvolněnou zástavbou v krajině s lokálními shluky staveb a historickým středem původní osady Šárka pod kostelem sv. Matěje. Tato krajina se stala součástí města a byla pak i městky dostavována. Produkční plochy se tak mění postupně na zahrady vil a místo se stává rekreačně oddechovou destinací Prahy. Zmíněná transformační plocha je už prakticky zastavěná a s charakterem lokality nemá nic společného. Je to jen redefinovaný výrobní areál bývalé cihelny na areál nebývale husté zástavby. Cílový charakter lokality by měl být popsán jako obnova rekreačně oddechového území celoměstského významu. Plán by měl podpořit obnovy rekreačních a oddechových funkcí a ploch v území a vhledem k potřebě vhodného zasahování do krajiny i definovat plochy nové. Musí se razantně zasadit o zlepšení prostupnosti. Je nutné obnovit kulturní krajinu, kterou byla Šárka po staletí typická, tedy redukovat nálety a podpořit udržitelnou hospodářskou činnost, která zajistí, aby došlo k obnově a rozšiřování míst s dnes už vzácnými rostlinami a živočichy.

Cílový charakter lokality je nedostatečně popsaný. Není ani zmínka o tisícileté tradici místního osídlení, ani o tom, je lokalita je součást přírodního parku. Potenciál lokality pro rekreační účely je nedoceněný.

Obecná poznámka

Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.

Popis je nedostatečný, vůbec nezohledňuje unikátnost lokality.

Chybně stanovená struktura - necitlivost k detailu

Vesnická struktura se tu prolíná s vysloveně cennými přírodními prvky, jaké se nenachází v naprosté většině českých a moravských vesnic, ale v srdcích CHKO či NP.
Celkově by se měl klasifikovat cílový charakter v údolí někde do struktur N15-N20.

Absolutní absence znalosti území a aplikace toho, co platí sotva pro 10% plochy na celé území.

Šárka rovná se Stromovka

Lokalita je vlastně dosud spící a čeká na rekreační využití pro lidi jako Stromovka na Praze 7 a Metropolitní plán se snaží tuto lokalitu rozparcelovat a zpeněžit architektonický paskvil.

Vyjádření nesouhlasu s další zástavbou

Dle popisu cílového charakteru lokality má dojít k doplnění zástavby v lokalitě. S takovýmto závěrem se nedá souhlasit, jelikož nerespektuje hodnoty této oblasti. Jde o území plné lesních porostů, luk a pastvin, přírodních památek, ale i tradičních staveb. Tímto krokem by došlo k devastaci krajiny a ztrátě jejího jedinečného rázu.

Jana Králová,
v zastoupení Marko Paříka, vlastníka nemovitosti v řešené lokalitě

Popis lokality je nepřesný až zavádějící

Popis cílového charakteru lokality je žalostný. Není vůbec zřejmé, co znamená věta lokalita s původní vesnickou strukturou? Myšleno dle laického chápání nebo dle nicneříkajícího obecného popisu vesnické struktury metropolitního plánu? Šárku obecně nelze chápat jako vesnici, ale jako hospodářskou oblast s rozvolněnou zástavbou v krajině s lokálními shluky staveb a historickým středem původní osady Šárka pod kostelem sv. Matěje. Tato krajina se stala součástí města a byla pak i městky dostavována. Produkční plochy se tak mění postupně na zahrady vil a místo se stává rekreačně oddechovou destinací Prahy. Zmíněná transformační plocha je už prakticky zastavěná a s charakterem lokality nemá nic společného. Je to jen redefinovaný výrobní areál bývalé cihelny na areál nebývale husté zástavby. Cílový charakter lokality by měl být popsán jako obnova rekreačně oddechového území celoměstského významu. Plán by měl podpořit obnovy rekreačních a oddechových funkcí a ploch v území a vhledem k potřebě vhodného zasahování do krajiny i definovat plochy nové. Musí se razantně zasadit o zlepšení prostupnosti. Je nutné obnovit kulturní krajinu, kterou byla Šárka po staletí typická, tedy redukovat nálety a podpořit udržitelnou hospodářskou činnost, která zajistí, aby došlo k obnově a rozšiřování míst s dnes už vzácnými rostlinami a živočichy.

Procentuálně stanovená zastavitelnost nebude fungovat.

Potenciál území je definován obecnými regulativy pro stabilizované území čl. 94, respektive články 92-96 kde je vysvětleno co stabilizovaná plocha je a co ji charakterizuje. V obecné rovině stabilizovaná plocha připouští a umožňuje změny, ale nepředpokládá razantní změnu hustoty, využití a tedy i charakteru území.
Dále je popsán individuálními regulativy, které popisují procento zastavění stavebních bloků. Lokalita Tichá Šárka je vymezena jako jeden stavební blok o výměře 630. 000 m2 – 63 ha s tím, že zde tedy platí regulativ zastavěnosti pro velké bloky nad 12.000m2 a ten je plošně stanoven na 20%
podrobně je to uvedeno v článcích 124-126 textové části. Rozlohy pro veřejná prostranství, parků ani vybavenosti se nestanovuje.
Nemám nyní představu o reálné ploše zástavby celé lokality kterou blok vymezuje, ale zde možná leží odpověď proč jsou do zastavitelného území zahrnuty jen některé a jinde jen části zahrad. Plocha se snažila nevymezit příliš, ale ani málo, aby byl určitý přiměřený prostor k realizaci záměrů a stavebních úprav při zachování charakteru stabilizované plochy. Je to zajímavý prvek, který při vztažení na celou lokalitu opravdu zabraňuje prostavování území salámovou metodou, ale pro reálné rozhodování o využití území bude předmětem velkých sporů, protože jedna velká stavba na jedné straně území vyčerpá plochu pro logickou dostavbu jinde. Nedokáži si představit, že by byl stavební úřad toto schopen nějak racionálně řešit. Pro specifické území přírodního parku, kde je vždy nutné individuálně řešit krajinný ráz je v každém případě takto obecná regulace nedostatečná.

Index vyhodnocení využití potenciálu lokality je zavádějící

Index je orientační údaj, kde není doložen žádný výpočet. Pouze dává představu o tom o kolik by se v lokalitě měla zvýšit hrubá plocha podlažních ploch. Index stávající je 0,14 a index návrhový je 0,13. Bourání se asi nepředpokládá, ale může jít dle stanovených regulativů o odhad snížení plochy, kterou přinese transformace bývalé cihelny. Zde však transformací dojde spíš k navýšení. Zároveň vymezení ploch a veškeré funkční regulativy jsou stanoveny tak, že se dostavby připouští je prosto nesrozumitelné z čeho tento regulativ vychází.

Bez definování potencionálů veřejných ploch a vybavenosti nelze směr rozvoje vymoci

Rozvojový potenciál zcela zanedbává možnost obnovy a rozvoje rekreačně oddechových aktivit a k tomu příslušné veřejné vybavenosti, která by byla funkční jak pro místní obyvatele tak návštěvníky území. Stejně důležité je i jasné vymezení veřejných ploch a koridorů, aby úřad měl jasně definován veřejný zájem na jejich udržení a rozvíjení. Bez popisu a vymezení ploch nelze předpokládat, že by teto z povahy věci neziskový směr rozvoje mohl sám od sebe vzniknout a rozvíjet se.

list lokality je zde absolutně nedostatečný

Pro přírodní park s tolika chráněnými stavbami a lokalitami rozhodně nestačí napsat pár řádků, které by se měly aplikovat na celou lokalitu bez rozdílu.

Index zástavby mně nic neřekne, vyjmenované individuální regulativy jsou určitě neúplné. Plocha zástavby by se měla konzervovat, zastavěnost území max 20=, nikoliv 30%.

obecná regulace možný záměr

Nesouhlasím a žádám o stanovení jasných pravidel.

Nezvyšovat plochu zástavby

ztrácí se Genius loci údolí

Šárka potřebuje podrobnější regulaci

Regulace zástavby obecnými regulativy metropolitního plánu pro regulaci zástavby v přírodním parku nelze využít. MČ Praha6 si toho je vědoma a uvědomuje a usnesením zastupitelstva č. 465/17 se zavazuje zpracovat pro území Tiché Šárky územní studii s regulačními výstupy.

Podrobná územní studie je nutná pro zachování unikátního charakteru lokality. Navrhovný popis lokality je naprosto nedostačující.

Podrobná studie je nutná.

Celá lokalita je součástí Přírodního parku Šárka - Lysolaje

Absolutně nedostatečná, doporučuji vypracovat regulační plán pro celé území a především jasně - pro stavebníky, státní správu i samosprávu rozhodnout, jak se bude rozhodovat o výstavbě na území přírodních parků. Podle vyhlášek o jejich vzniku je to území klidové, kde v zásadě další výstavba není možná.

Podle stávajícího územního plánu se naopak staví více, než je zdrávo a trpí krajinný ráz parků, dochází k rozsáhlé ruderalizaci území a vznikají další a další naddimenzované stavby.

Metropolitní plán skutečnost, že je zde přírodní park, klidová a rekreační oblast a zelený pás Prahy, zcela přehlíží, ignoruje a nezohledňuje ani v textové, ani v grafické části.