Metropolitní plán obsahuje kromě hlavního výkresu i další výkresy. V této části se budete věnovat popisu infrastruktur v metropolitním plánu. Plán obsahuje čtyři infrastruktury. Je to:
Jednotlivé typy infrastruktur jsou na samostatných výkresech. Textový popis infrastruktur najdete v listu lokality v odstavcích 500, 600, 700 a 800.
Metropolitní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby a opatření. Najdete je na výkrese:
Textový popis je v listu lokality odstavci 900.
Kromě příslušných výkresů si otevřete výkres Metropolitního plánu. (Mapa v lokalitě v pdf je zkreslená, sledujte hlavní výkres) Otevřete si list této lokality v samostatném okně. Přečtěte si jej a věnujte se i odůvodnění. Odkazy na příslušné články si dohledejte v textové části, kterou si také otevřete.
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci. Nad příslušnou otázkou si otevřete i příslušný výkres.
výkres krajinné infrastruktury (ÚSES) zde Příklad připomínky 4a. si můžete prohlédnout zdeHlava I textové části sice definuje veřejná prostranství a článek 110 dokonce hovoří o tom jak se stanovuje pěší prostupnost, ale v individuálních regulativech, ani ve výkresu dopravní infrastuktury se tímto důležitým tématem pro obyvatele i návštěvníky údolí návrh vůbec nezabývá a to ani v lokalitě Šárka. Pokud by to někdo zkusil zjistil by, jak je roztrhání jednoho území do řady různých lokalit nepraktické. Pro každou lokalitu jsou stanoveny jiná pravidla. Podél potoka by například měla být navržena cesta, která by nepochybně měla mít jednotný charakter. Ve skutečnosti ale nyní probíhá přes různé lokality chvilku přes zastavitelné a chvilku přes nezastavitelné území a přitom jde pořád zelení podél jednoho potoka. Území je podrobně popsáno přes listy lokalit. Pokud chci vymezit koridor nové cesty budu jej hledat v různých lokalitách. Je to stejně jako se drobí v údolí vymezení lokálního biokoridoru podél potoka ač se jedná logicky o jeden propojený prvek. Jedním z důležitých úkolů územní studie bude odstraňování bariér v území a zlepšování průchodnosti. Po projednání a vymezení by se toto mělo stát součástí závazné části metropolitního plánu.
Z hlediska dopravní infrastruktury je třeba upřednostnit pěší a cyklistickou dopravu, obnovovat pěší stezky, aby přírodní park sloužil lidem k procházkám a nebyl neprostupný. Důležitá je nyní neexistující cesta kolem potoka. Z hlediska automobilové dopravy je důležité spojení pro místní obyvatele a průjezd pro autobus, nikoliv aby komunikace sloužila pro tranzitní dopravu.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Konkrétně z hlediska lokality vidím následující priority:
Z hlediska cyklotras navrhuji jako prioritu řešení uzlu Jenerálka pro cyklisty
- Křížení stezek s Horoměřickou je problematické a nepřehledné
- Trasy 0078 a A163 vést od Zlatnice souběžně s A117 a pak po červené značce na Horoměřickou (K Trníčku). Křížení s Horoměřickou je v tomto místě v rámci možností přehledné. A163 pokračuje po červené značce a 0078 se vrátí na původní trasu. V případě zprovoznění staré silnice by se mohla 0078 přesunout na ní. Trasy po V Šáreckém údolí mezi Zlatnicí a Horoměřickou zrušit kvůli nevhodnému výjezdu na Horoměřickou.
- V té souvislosti by bylo dobré rozšířit krátký úsek podél potoka mezi Pod Habrovkou a Nad Dubovým mlýnem. Stezka je asfaltová, ale velmi úzká a silně zvlněná kořeny stromů.
- Trasa A17 mezi Horoměřickou a retenční nádrží Nebušice vyžaduje zpevnění povrchu přírodními materiály. I při mírném dešti se mění v bláto a je velmi obtížně průjezdná.
- S Jenerálkou souvisí i trasa 0077 mezi ulicemi Na Pučálce a Truhlářskou, která vede po Horoměřické. Z hlediska bezpečnosti nic moc. Upravit pro cyklisty pěšinu po zelené značce by mohlo být řešení. Jinak se totiž jedná o trasu, která z Hanspaulky prakticky až na Okoř vynechává frekventované silnice.
Mimo lokalitu je důležitá navazující komunikace pro pěší i cyklisty Zlatnice, kde došlo v posledních k významné destrukci povrchu.
Plus propojení Tiché Šárky s lokalitou Baba. V Generelu jsou komentovány 3 různé stezky vedoucí do Šárky v podstatě z ulice Krohova/Nad Lesíkem. S komentářem k trasám do Šáreckého údolí, do Dolní Šárky (červená značka) souhlasím. V případě cesty k Heřmanovu dvoru je povrch v podstatně horším stavu, než je popis v Generelu. Překážkou jsou schody na horním konci. Jinak by to cesta mohla díky sklonu a profilu sloužit snadno i cyklistům i kočárkům.
Druhá přistávací dráha letiště VH je posunutá o cca 2 km na jih proti stávající. To znamená, že i příletový koridor se posune někam nad linii Bohnice-Sedlec-Lysolaje-Nebušice. To jednoznačně znamená negativní dopady na prostředí v této oblasti ale také v celé severozápadní části Prahy 6 od Baby a Bubenče až po Dědinu.
V rozšíření letiště, se kterým nesouhlasím, vidím ještě jeden rizikový faktor. Jde o privátní investici. Při dravosti soukromých investorů je jasné, že letiště bude při schválení plánu rozšířeno daleko dříve, než se vylepší jeho dopravní obslužnost jakoukoliv stavbou navrhovanou v MPP. Dopady na intenzitu automobilové dopravy v celé Praze 6 si v takovém případě ani nelze představit.
Ulice v Šáreckém údolí a v Podbabě slouží jako tranzitní cesty do Prahy, a tak se životní podmínky v obytné zóně zhoršují.
Chybí cyklostezky.
Nutná podpora pro pěší průchodnost údolí - obnova stávajících cest a rozumné budování nových.
Plně souhlasím s riziky tak, jak je vidí p.Divíšek v lokalitě Nový Suchdol, bod 4b. V podstatě jde o časovou souslednost jednotlivých staveb navrhovaných v celé oblasti Suchdola. Zejména v souvislosti s reportáží na toto téma, kterou jsem viděl včera v TV Praha. Podle ní by se tramvajová trať mohla začít stavět za 5 let. Tramvajová trať bude investicí za veřejné peníze - Magistrát? V Česku žádná taková stavba nezačne v předpokládaném termínu a vždycky trvá déle, než se plánuje. Bytová výstavba je privátním projektem developera a proto je reálná šance, že nové byty v Suchdole budou stát podstatně dříve než tramvaj. Podle reportáže by se v Suchdole měly postavit byty pro 5.000 lidí. Počítám někde mezi 1.500-2.000 auty. Spojení s Prahou představuje autobus a auto jednou tepnou, kterou jsou Kamýcká a Roztocká ulice. Tedy směr už teď přetížený a se špuntem na Vítězném náměstí. Předpokládám, že většina nových obyvatel bude jezdit za prací do Prahy. To vše dohromady dává velmi neradostný výhled pro občany Suchdola. A potažmo pro občany Lysolají a Tiché Šárky. Pro automobilisty z Nového Sedlce existuje potenciální zkratka kolem areálu vysokých škol, Lysolaje a Tichou Šárku do Podbaby popř. po V Šáreckém údolí na Horoměřickou. Dříve nebo později jí objeví s bláhovou nadějí, že tamtudy to bude rychlejší.
samozřemě i obslužná pro místní starousedlíky
Připomínky ke konkrétním návrhům technické infrastruktury jsou popsány v otázce 4e. V rámci správně vymezených veřejně prospěšných staveb a opatření. Ve výkresech lze dohledat v plošný dopad návrhů, z toho lze dovodit, že plánované opatření je již promýšleno a ví se jakým způsobem bude provedeno. Jako obyvatel, který území zná bych ale rád alespoň orientačně věděl co konkrétně se v dané ploše bude dít. Bylo by dobré doplnit odkaz na výchozí studii, nebo alespoň záměr jednoduše popsat. Je to důležité právě pro koordinaci záměrů, které se díky sevřenosti území v jednom místě budou nutně protínat a vytvořit tak prostor pro řádné plánování a koordinaci.
Měla by to být právě radnice Prahy 6, která by do posledního patníku měla zdokumentovat všechny záměry, které v území má.
Jestli to správně čtu, píše se zde pouze o suchém poldru a záchytné nádrži.
Dešťová kanalizace? Chodníky a související odkup pozemků?
Obnova spojovacích cest?
Co s telefonními sloupy, které zužují silnici a tvoří bariéru- chce je někdo zakopat do země? Chceme v údolí internet a telefonní linky? Řeší to někdo?
A samozřejmě všechna protipovodňová opatření - ví o nich někdo? Promítnou se do Metropolitního plánu?
opět zjednodušeno stále stejné chyby
V celém údolí jsou dva body pro stávající vybavenost. Obě jsou soukromé mateřské školky jen ta na začátku údolí ani neexistuje! Bez řádného plošného vymezení žádná veřejná nekomerční vybavenost nevznikne a bez nekomerční vybavenosti nebude existovat ani ta komerční, protože nebude důvod údolí navštívit. Na vstupu do údolí byla restaurace a sokolovna. Celá plocha je územním plánem stanovena jako stabilizovaná nerozvojová a plocha je definována jako všeobecně obytná. Po přestavbě zbyla jen restaurace a vznikl přefouknutý obytný komplex. Přestože projekt sliboval i pár m2 další vybavenosti, nic takového se nezrealizovalo. Plánovaná území studie musí jasně vymezit plochy pro rekreační a sportovní využití a vymezit plochy další stávající i nové vybavenosti a tyto se pak musí stát ve formě ploch a individuálních regulativů součástí závazné části územního plánu.
Údolí, které mělo vlastní základní školu, poštu, kino, 5 hokynářství a 11 restaurací, je nyní absolutně zanedbané.
tady opět absentuje záměr radnice pro údolí veřejnou vybavenost plánovat, vytvářet pro její vznik podmínky a chránit objekty, které by její vznik umožnily.
Nedávno se na magistrátu schválila změna pozemků kolem Šatovky jako pozemky pro výstavbu zdravotnického zařízení. Pro tyto služby ale není v Praze 6 poptávka a radnice neví, jestli zde umístí Alzheimerovo centrum, LDN, domov pro seniory nebo nabídne prostory pro nadaci Paraple. Nebo to nakonec budou viladomy. Do údolí se nehodí ani jedno z výše jmenovaných.
Pro definici potřeb vybavenosti by měla existovat jasná, dlouhodobá shoda a radnice ve shodě s obyvateli by je měla plánovat a promítnout jejich typ, velikost, četnost či umístění v Metropolitním plánu. Tak jak to dělá sousední městská část Lysolaje, která přesně ví, co obyvatelé potřebují a potřebnou vybavenost jim plánuje, buduje a udržuje.
Vladimír Brož
V Šáreckém údolí není již 30 let žádný obchod ani občerstvení nebo restaurace. Poslední restaurace byla právě na Šatovce, stála naproti hlavní budově této lokality. Avšak tato restaurace byla nejprve zavřena potom byl tento objekt do základů zbořen. Přitom Šatovka je umístěna přibližně uprostřed Šáreckého údolí a kdyby se v rámci připravované rekonstrukce připravily vhodné prostory pro obchod či občerstvení nebo restaurace mohly by se tyto aktivity např. formou pronájmu tam provozovat.
pokud zamýšlíte území spekulativně rozprodat tak vás občanská vybavenost nezajímá a do plánu ji nenavrhnete, tak na mě MP působí.
Vybavenost pro údolí musí mít návaznost na rekreační využití.
V oblasti lokality Tichá Šárka jsou definovány tyto veřejně prospěšné stavby.
Záchytná nádrž Evropská 910-730/965/1014
Nádrž je určena pro zachytávání řezených splašků, které do údolí neřízeně odvádí odlehčovací stoka D, kde tyto splašky volně vytékají na komunikaci a lidem do objektů. K situaci dochází díky tomu, že do kanalizační stoky D je zaústěno dešťové potrubí, které odvodňuje komunikace na Evropské.
Tento ostudný problém je nutné urychleně řešit. Je však otázka zda je tato koncepce vůbec správná a zda by nemělo dojít k oddělení splašků od dešťových vod. Pak by se nejednalo o fekálie a bylo by možné po zklidnění zachycené vody buď dál vypouštět do vodoteče, nebo ještě lépe je přímo využít v místě záchytu. Toto by se ale nemělo realizovat v Tiché Šárce, ale v okolí Evropské.
Trochu nepřehledné je umístění protipovodňových opatření do několika kapitol listu lokality
V kapitole 900 – veřejně prospěšné stavby je situována VPS 910-711/-/25 suchý poldr Jenerálka. Zde se jedná o konsensuální opatření, které funkčně není významné, ale je to v zásadě jediná plocha, kde se dá zadržení vody Šárecko-Litoveckého trochu provést. V kapitole 700 technická infrastruktura je opět zmíněna Jenerálka a pak opatření č. 712/965/1004 Protipovodňové opatření plošné Litovicko-Šárecký 2 (Purkrábka)- návrh. Tento název považuji za matoucí, protože se jedná o revitalizaci území, které je potřebné a záslužné, ale doložitelný dopad pro ochranu území proti povodním mít v zásadě nebude. V oblasti na Mlýnku je dále vymezeno opatření č. 712/965/1005 v textové části lokality však úplně chybí a není o něm ani zmínka. Jak je toto myšleno? Po té co bude ulice V Podbabě přiřazena k Šárce bych doporučil do VPS doplnit textovou část o návrh ochrany této oblasti proti vzduté vodě Vltavy.
924-512/-/4109 Podbaba, 924-512/-/4242 Malý mlýn, 924-512/-/4244 Pod Zlatnicí
Navazují na vymezení lokálních biocenter a biokoridorů, které jsou definovány podél toku Šáreckého potoka. Je nepochybně v pořádku vymezení provést právě s ohledem na zajištění ochrany a její vymahatelnosti. Na druhou stranu považuji za zásadní, aby přesné vymezení bylo koordinováno se stejně důležitým zájmem rozvoje rekreačně oddechových aktivit, správy a údržby cest atd. Ve stísněném prostoru údolí je nutné pečlivě vyvážit vše tak, aby ochrana údolí nebránila jeho rozvoji a na druhé straně aby rozvoj byl zároveň prospěšný i přírodním hodnotám území.
I z tohoto důvodu považuji za nevhodné tříštit plochu jednoho území do několika lokalit, protože je nezbytné vše řešit dohromady a ve vzájemné koordinaci.
Kromě zmíněného návrh počítá jen s břemenem na pozemky pro přivedení kanalizace z Nebušic do oblasti Jenerálky. V rámci plánované urbanistické studie by však mělo dojít k vymezení ploch a koridorů zejména pro zajištění průchodnosti a realizovatelnost těchto návrhů musí být podrobně projednána s majiteli pozemků, aby bylo možné společnou vizi obnovy území realizovat.
Už vše zmiňováno v předchozích komentářích. Opět absentuje radnice Prahy 6, která by měla soupis svých plánovaných projektů a předala tyto podklady tvůrcům Metropolitního plánu.
Údolí je přirozený koryto na odvodnění obrovských ploch,jinak by nevzniklo.
Je to časovaná bomba a MP opět neřeší.
Vymezení prvků ÚSES je nelogicky rozdrobeno do více lokalit
Vladan Hodek:Připomínka je dále popsána v části veřejně prospěšných staveb a opatření. Pokud je smyslem vymezení společného charakteru lokality nevím co už může být více společné než niva potoka. Pokud je tato rozdrobena do více lokalit nedává to smysl. Z pohledu koordinace zájmů a potřeb v území to zakládá systémový problém.
V Metropolitním plánu jsem nenašel hranice přírodních památek, VKP, ochranné zóny
David Ptáček:Možná jsem se s Metropolitním plánem nenaučil pracovat, ale nikde nevidím přírodní památky Dolní Šárka, Nad Mlýnem, VKP Lesostep Pod Kuliškou a mnohé další.
Nevyznám se v tom, co je nezastavitelná rekreační plocha, kde jsou hranice ÚSES.
infrastruktura
MILAN ŠIMONOVSKÝ:zřejmě nekvalitně zpracováno odbyto