Rozsáhle vymezený stavební blok je fakticky pro zástavbu v krajině vymezením jednoho velkého transformačního území

Lokality ve vymezeném prostoru rozvojové plochy dle metodiky územního plánu prakticky nenabízí. Kromě Transformace bývalého areálu cihelny na komplex řadových domů, který se pomalu dostavuje, žádná další plocha v údolí vymezená není. Přesto způsob vymezení stavebního bloku, který zahrnuje i krajinu aniž by jakýmkoliv způsobem definoval její ochranu je zásadní změna, která de facto transformaci území předznamenává. Jedná se však o transformaci nepředvídatelnou a pro takto cennou lokalitu, která je přírodním parkem určitě velice nežádoucí. Území nepotřebuje transformaci, ale obnovu. V rámci parku je logické usilovat o navrácení rekreační oddechové funkce území, kterým historicky bylo. S ohledem na krajinný ráz je však nutné postupovat velice citlivě a proto by mělo být území podrobněji popsané územní studií, která by se měla stát závaznou a dopracovat i regulační plán.

devastace

Při naplnění této představy nastane intenzivní výstavba a údolí se přelidní
ztráta Přírodního parku navrhuji nepovolovat výstavbu dalších obytných domů

Vymezení zastavitelnosti ploch je nesmyslné. Tradičně se v Tiché Šárce zastavovaly malé plochy u potoka, ostatní plochy sloužily jako zahrady, sady, vinohrady - ve svahu se prostě nestavělo. Navrhované vymezení zastavitelnosti může vést k totální devastaci Šáreckého údolí.

S navrhovanou zastavitelností hrozí nadměrná výstavba, devastace údolí.

zastavitelnost území max.20%

Přestože se v odůvodnění strukturálního zařazení odkazuje na vesnickou strukturu se zastavěností 20%, nově se povoluje u bloků do 8000 m2 zastavěnost 30%.

Požaduji, aby v PP Šárka - Lysolaje byl stanoven koeficient zastavěnosti 20%.

Vymezení ploch struktur, tedy vymezení stavebních a nestavebních bloků a ploch, v přírodním parku, dpovídajícím způsobem, v měřítku metropolitního plánu, není možné.

Celá vymezená lokalita Tichá Šárka obsahuje jen bílý stavební blok a zahradu.
S takovýmto vymezením ploch v přírodním parku nelze souhlasit. Tato forma vymezení je možná uvnitř města, kde je jasná uliční síť a parcely a je tedy zřejmé, kde v rámci stavebních předpisů a regulativů lze předpokládat vznik zástavby. Zde se ale jedná o zástavbu v krajině, přičemž části krajiny jsou zahrnuty do stavebního bloku. Tato krajina není nijak definována ani chráněna. Přitom pro zachování charakteru území je přesné vymezení zastavitelných a zastavěných ploch zásadní. Přesné vymezení ploch požaduje i MČ Praha 6 zpracováním územní studie, která by pak měla být podkladem jak pro stanovení individuálních regulativů pro oblast Tiché Šárky, tak pro vymezení celé lokality.

jasné nesmysli i možná spekulace

V plánu dochází k vytváření stavebních parcel na úkor zahrad , požaduji vytvoření studie, která určí hranice zastavitelnosti.

Nejasné vymezení stavebních parcel na plochách, které jsou využívány výhradně jako sady, zahrady, louky. Nerozšiřovat stavební plochy nad současný rámec.

Souhlasím s komentářem pana Hodka. Lépe bych to nevyjádřila.

Plochy určené k zástavbě

Víceméně uspokojivě definuje strukturu současný územní plán, který je mnohem více v souladu s jak vesnickým typem zástavby, tak s VKP, přírodními památkami a krajinným rázem území.

Jak popsáno níže, celé území by měla upravit územní studie, která by byla podkladem pro regulaci území a úpravu Metropolitního území.

Výška by neměla být určována rastrem, ale popsána podrobnější regulaci.

V celé lokalitě je vymezena výšková hladina mezi zemí a hlavní římsou na 2 nadzemní podlaží.
Jakkoliv je stanovování výškového uspořádání plošným rastrem 100x100m nešikovné a nepřesné, pro území přírodního parku, je obecně je plošný požadavek na nízkopodlažní zástavbu žádoucí. Je jen třeba upozornit, že toto platí pouze pro dno a patu údolí. Při stavbě v kopci dojde k tomu, že od ulice může tento regulativ umožnit i 4 podlaží mezi zemí a římsou, protože v příkrém svahu bude možné třeba i 2 podlaží definovat jako podzemní. Je také dobré upozornit, že rastr nepostihuje objekty, které v údolí již jsou a mají podlaží více. Zároveň některé objekty, které již v údolí jsou a mají více podlaží prokazují, že pro výjimečné a důležité stavby, které by byly vhodně situované a řešené je možná lepší stavět výše než do plochy, protože stále je nutné mít na paměti, že pro charakter lokality je podstatné objekty chápat jako stavby v krajině a plošná zástavba toto zcela popírá.

Nové stavby pokud vzniknou.

Nemohou být vyšší než sousední domy.