Tichá Šárka

Jak vnímám svoji lokalitu

Tichá Šárka je unikátní fenomén. Je to historická kulturní krajina, která je právem součástí přírodního parku Šárka-Lysolaje. Je zde otisknut tisíciletý vývoj, kde se nezkrotné skalnaté svahy prolínají s různou intenzitou zemědělské a hospodářské činnosti člověka. Údolí tvoří jeden harmonický celek ze kterého nelze vytrhovat některé části. Je pro mne neuchopitelné a nepochopitelné, že část ploch zahrad a sadů v údolí je přiřazeno do lokality 964/Údolí Nebušického a Šáreckého potoka, část údolí je v lokalitě 242/Lysolaje, část údolí je 961/Vltava sever, část luk, zahrad a sadů je zase v lokalitě 965/Šárka. Údolí je jedna lokalita. Je to rekreačně oddechové území Prahy.

Jak vnímám lokalitu Tichá Šárka

Šárecké údolí je vymezeno mezi lokalitou Podbaba a Jenerálka.a je dle usnesení zastupitelstva Měst. části Prahy 6 z června 2017 uznáváno jako přírodní park a celoměstsky významné rekreační území. Základním cílem územní studie kterou pro uvedenou lokalitu městská část zpracovává je , že studie bude respektovat zastavitelné plochy stávajícího územního plánu a nedojde k jejich rozšiřování na úkor zelených ploch.Návrh metropolitního plánu vůbec nerozvíjí sportovně rekreační plochy a naopak podstatně rozšiřuje zastavitelné obytné lokality v Šáreckém údolí.Pokud by došlo v budoucnu k jeho realizaci ztratí přírodní park Šárka - Lysolaje zcela svůj význam a otevře prostor pro další developerský boom.

Klid a zeleň

Lokalita je vyjímečná pro blízkost centra města a svoji zástavbou.
Pro mě jako včelaře ideální prostředí.

Lokalita Tiché Šárky je naprosto jedinečné místo. Vesnická struktura zasazená v prostoru přírodního parku, kde se malebnost tradiční zástavby rodinných domů a vil prolíná s opravdovou ryzí přírodou. Jakoby se zde zastavil čas. Charakter lokality však ohrožují některé nové stavby, které nerespektují genius loci místa a jsou příliš nápadné, moderní, rozsáhlé či vysoké.Také v definici lokality jsou rozpory - např. ulice V Podbabě není součástí lokality, přestože je přirozeně její integrální součástí.

Šárecké údolí je jedinečná lokalita, která svým charakterem zásadním způsobem obohacuje území hlavního města Prahy. Vesnický charakter zástavby a rozsáhlé zelené plochy s řadou cest umožňují obyvatelům vydechnout v rušném velkoměstě. S obavami tak sleduji každou novou výstavbu a děsím se projektů, které tento charakter nerespektují a narušují. Je s podivem, že území, která jsou jasně součástí Šáreckého údolí, jsou zařazeny do jiných lokalit MP.

Přírodní park Šárka - Lysolaje - největší a nejzachovalejší přírodě blízké území v Praze

Přírodní park Šárka Lysolaje trpí až schizofrenickým přístupem samotných Pražanů, ale zejména státní správy a samosprávy.
Na jednu stranu se ve všech dokumentech, včetně těch z odboru ochrany prostředí, reprezentovaných dlouholetým podpisem úřednice Cibulkové, sáhodlouze pějí ódy na jedinečnost a cennost přírodních lokalit, zelený pás Prahy, génius loci, neopakovatelný krajinný ráz. Na druhou stranu tatáž státní správa v dalším odstavci posvěcuje ty nejhrůznější stavby, mimo jakákoliv myslitelná měřítka, které na staletí deformují a degradují právě krajinný ráz a nejcennější přírodní lokality.
Největší přírodní park je pod stálým tlakem developerů a všech stavebníků, kteří šroubují ceny pozemků na nejvyšší úroveň v Praze, zároveň do nich realizují předimenzované a necitlivé stavby, často na hraně nebo i za hranou zákona.
Místní obyvatelé žili po dlouhá desetiletí v údolí se stavební uzávěrou, kterou stvrzovala i vyhláška o přírodním parku Šárka Lysolaje, aby ji pak přebil aktuální územní plán.
Radnice Prahy 6 si přehazuje péči o údolí i odpovědnost za jeho ochranu a rozvoj s magistrátem.
Ten investuje jen ostrůvkovitě a nesystémově do minima ploch a jejich managementu, zatímco většina ploch zarůstá, infrastruktura se rozpadá a dochází k uzavírání veřejných cest, chráněných krajinných prvků jako je rybník nebo lesostep. Dochází k budování ghet naruby - uzavřených obytných souborů.

Ačkoliv platný strategický plán Prahy hovoří o zásadní důležitosti zachování zeleného pásu Prahy, v Metropolitním plánu se nejen násobně rozšiřuje obytné území oproti současnému územnímu plánu, ale dává se prostor pro vznik stovek a a stovek bytů a domů až za hranicí přírodního Parku (oblast Sedlec- Suchdol, osmipodlažní domy na Evropské podél Divoké Šárky).
Tisíce obyvatel v těsném sousedství parku by v nejzachovalejším přírodním území znamenali neúnosnou, každodenní zátěž, která by nutně vedla k degradaci celých ekosystémů.

Shrnuto - obyvatelé a politická reprezentace se musí rozhodnout, zda současní unikátní zachovalost přírodního parku Šárka - Lysolaje je pro budoucí generace to nejvyšší hodnotou, nebo zda bude s Šáreckým údolím nadále zacházet jako se zanedbanou, upadající periferií, která si žádnou ochranu nezaslouží.

Tichá Šárka jsou plíce Prahy. Naprosto unikátní historické území, kde se spojuje příroda a vesnicko výletní zástavba. Tak by to i mělo být i nadále. Ulice V Podbabě je logickou součástí celku přírodního parku, ale lokalitou z neznámého důvodu spadá pod Lysolaje.

Resta im pacem Divoká Šárko

Divoká Šárka je oblíbený městský park na okraji Prahy řadu let sloužící jejich obyvatelům k rekreaci a načerpání sil v panenské přírodě a to se asi stalo trnem v oku našim zastupitelům. Bohatá fauna i flora se tísní ve vytyčeném prostoru přírodního parku, v diskutované oblasti tvořeným chodníkem za Šestákovou skálou. Ano, lidé a zákony to evidují, divoká příroda nikoliv. Ve výstavbě obytných domů stojí odhadem přes stovku vzrostlých stromů, jiných druhů rostlin a živočichů nepočítaje. Pro mne nepochopitelným způsobem vedeným na jedné straně mocným kapitálem investorů a na straně druhé absencí jakékoli alternativy/ invenci urbanistů a jejich trestuhodné nepřipravenosti z řad městských zastupitelů byla tato oblast začleněna jako oblast vhodná k výstavbě obytných domů pouhým faktem, že je to zemědělská půda. Potichu, bez veřejné diskuze, neboť je jasné, že by tato diskuze veřejnost ani nepřipustila.
Nyní tady máme připomínkové řízení a nám nezbývá než žasnout co vše jsou schopni investoři a zastupitelé bez uzardění obhajovat. Výškový horizont staveb v Divoké Šárce není okolní zástavba, ale několik kilometrů vzdálená budova bývalého VUMS a konstatování jakési floskule o charakteru Evropské třídy s eufemistickou příměsí objasňující, že se to smí. Již teď neúnosné dopravní přetížení Evropské při absenci sekundární obslužnosti tunelového komplexu Blanka zmírňuje řada stromů a volné prostranství pole stojící jako přirozená bariera hluku, a filtr výfukových zplodin. Za pár let desetipatrová rezonující zvuková stěna nové obytné zástavby, koncentrované splodiny spalovacích motorů, občas přiživené hlukem dopravního letadla nebo vrtulníku letícím nad hlavami obyvatel. Paradoxní je, že všem návrhům o vytvoření lokálního etážového topení rezidentů Oddělení životního prostředí komplikuje schválení argumentací, že se jedná o lokálního znečišťovatele a že mají zůstat napojeni na stařičký teplovod ohřívající především zem v které je zakopán. Novostavby po vzoru ostatních moderních budov jistě budou na teplovod napojeny rovněž, případnou přípojku přes Evropskou třídu vyřeší bez vytvoření dopravního kolapsu, anebo by nemuseli být považováni za lokálního znečišťovatele. Oplocené soukromé pozemky, tolik charakteristické pro developerské projekty, kam nesmí vstoupit živá noha s oranžovo žlutými závorami a další nárůst dopravní zátěže dodají punc lukrativity Nové Divoké Šárky. Již teď problematické parkovaní - pro místní obyvatele i Středočechy bude řešit zpoplatněný Parkovací dům. Návštěvníci Divoké Šárky, Středo a Severočeši, kteří dojíždí za prací do Prahy i schránčliví občané cestující letadly zanechávající svá auta volně na ulici před odletem do zahraničí nejsou magistrátem vnímáni jako problém zasluhující rozšíření parkovacích zon. Do této reality neřešení chtějí zastupitelé vybudovat tramvajovou trať. Vykácí min 30 stromů (předpokládám, že situační kresba se stromy pod trolejemi je nemístný vtip) a vzhledem k rozměru ulice jistě omezí parkovací místa při kraji celé ulici. Nárůst hlukové zátěže z projíždějících tramvají nikdo nevnímá jako problematický (zato na krásný pozemek na území současné konečné tramvají si brousí zuby nejeden investor).
Danou výstavbu nechci připustit za žádnou cenu, a žádám i Vás abyste se svou silou vzepřeli zastupitelské zkorumpované samovůli. Odstrašujícím příkladem nám budiž dosavadní realizované projekty na okraji přírody zcela měnící ráz krajiny Prokopského údolí, Tiché Šárky a jiných.

MUDr Petr Šťastný

Lokalita tichá Šárka je celé údolí ne jen část zahrad a zastavěné plochy

Tichá Šárka je unikátní fenomén. Je to historická kulturní krajina, která je právem součástí přírodního parku Šárka-Lysolaje. Je zde otisknut tisíciletý vývoj, kde se nezkrotné skalnaté svahy prolínají s různou intenzitou zemědělské a hospodářské činnosti člověka. Údolí tvoří jeden harmonický celek ze kterého nelze vytrhovat některé části. Je pro mne neuchopitelné a nepochopitelné, že část ploch zahrad a sadů v údolí je přiřazeno do lokality 964/Údolí Nebušického a Šáreckého potoka, část údolí je v lokalitě 242/Lysolaje, část údolí je 961/Vltava sever, část luk, zahrad a sadů je zase v lokalitě 965/Šárka. Údolí je jedna lokalita. Je to rekreačně oddechové území Prahy.

Co je pro lokalitu podstatné

Za zásadní hodnotu považuji zachování historického otisku minulosti, který umožňuje při procházce údolím poznávat milióny let vývoje krajiny. Tisíciletý vliv člověka a staletí vývoje zástavby. Vše tu dává smysl. Nic z toho se však neukáže na první pohled. Ohromující genius loci území se otevírá pomalu s další a další návštěvou, průchodem, pohledem. Stále tu čekají další a další vrstvy a překvapení.

Jižní svah údolí

Je pro mě prostor obývaný živočichy a plný života, protože není zasažený tvrdou zemědělskou chemií.
Je vyjímečný architekturou původní zástavby, která pomalu a jistě každým rokem mizí.

Úžasné propojení přírody, a to skutečné přírody, ne upraveného městského parku a rodinného bydlení v tradičním stylu - rodinné domy a vily, které na sebe nejsou nepřirozeně namačkané, ale umožňují lidem prostor pro život. Což naopak vede k vytváření vazeb mezi lidmi v místní komunitě, ne k uzavírání se do sebe. Meandry Šáreckého potoka jsou magnet pro děti i dospělé.

Blízkost k přírodě, neopakovatelný genius loci. Komunita obyvatel.

Hodnoty v Šárce

Nejradši mám Přírodní památku Nad Mlýnem, celý lesní soubor mezi Zahrádkářskou osadou Jenerálka, Lysolajskými poli až po Žežulku. Stejně tak je krásná přírodní památka Dolní Šárka.

Povedená je revitalizace potoka.

Krásné jsou původní vily a usedlosti, Podbabské skály a samozřejmě celá Divoká Šárka.

Šárecký potok a jeho břehy a přirozené propojení přírody a bydlení.

Šárka je zástavbou v krajině. Hodnota území leží tedy v krajině, kterou ale člověk po generace obhospodařuje

Za zásadní hodnotu považuji zachování historického otisku minulosti, který umožňuje při procházce údolím poznávat milióny let vývoje krajiny. Tisíciletý vliv člověka a staletí vývoje zástavby. Vše tu dává smysl. Nic z toho se však neukáže na první pohled. Ohromující genius loci území se otevírá pomalu s další a další návštěvou, průchodem, pohledem. Stále tu čekají další a další vrstvy a překvapení.

Jaké hlavní problémy

Zásadním problémem je uzavírání údolí a jeho necitlivé prostavování, které je prováděno velmi často na hraně, nebo za hranou zákona. Dalším zásadním problémem je nekoordinovaná, nebo lépe selektivní péče o území. Kulturní historická krajina trpí nálety a cenná rostlinná i živočišná společenstva dnes živoří na dnes už chráněných ostrůvcích, které se díky přírodní konfiguraci, nebo zarputilé péči jednotlivců nezměnili v lesní poušť. Technická infrastruktura se 70 let rozpadá a i přes malý provoz je pěší průchod s dětmi přes údolí díky špatným, úzkým, chybějícím a rozpadajícím se chodníkům nebezpečný.

Tichá Šárka - páteřní komunikace

Prioritně je třeba řešit zatížení jediné obslužné komunikace která je úzká, nepřehledná a léta neudržovaná a ve spojení s rozšířením zastavitelných lokalit ( viz návrh MP ) se stane dopravní situace nanejvýš kritická.

Nepromyšlené jednání Radnice

Není schopná řešit ohromný tlak na další stavební pozemky, které de facto ničí vyjímečnost údolí
povolování naprosto zrůdných objektů.Silnice je neustále znečisťována a nadále je ničena stavební činností - nadměrným přesunem stavebních hmot
Údolí je zalesněno nad rozumnou mez historicky vinice a sady ale dál zde probíhá náhradní výsadba stromů, která způsobuje nadměrnou vlhkost v zimním období.

Hlavním problémem je nadměrná doprava - ulice V Šáreckém údolí a V Podbabě často slouží pro tranzit z okolí do Prahy. Úzká rozbitá silnice, uzoučký, místy neexistující chodník, řidiči nerespektující sníženou rychlost, cyklisté jedoucí po chodníku ohrožující chodce. Zcela chybí vyhrazené cesty pro cyklisty. Také průchodnost území pro chodce je špatná - zanedbané nebo chybějící cesty pro pěší, špatné nebo neexistující značení. Zastavování pozemků vysokými ploty, které brání pohledům přes údolí nebo zatarasení původně veřejných cest soukromými majiteli. V období zvýšených dešťů je Šárecký potok využíván pro odtok ředěných splašků ze stoky D. Největším problémem je neexistence protipovodňových opatření - dolní část Tiché Šárky je zaplavována Vltavou.

Dopravní zátěž, časté kolony v ulici V Podbabě, nedodržování rychlosti, cyklisté na chodníku. Průchodnost údolím, neudržované cesty.
Chybí protipovodňové opatření.
Nová výstavba, která nerespektuje charakter lokality.

Problémy v území

Rozpadající se síť cest v údolí a uzavírání jeho spojnic s ostatními částmi Prahy
Ploty kolem obytných souborů Dubový mlýn, Pod Meliškou, Na Krutci, Poustka, zahrádkářské osady Jenerálka, zámečku Jenerálka
Nešvar zaplachtovat ploty kolem nemovitostí
Vysoké zdi, které mají za úkol vyrovnat terén a získat větší plochu kolem nově stavěných domů - vila R. Vítka, nová přístavba na Břetislavce
Černé stavby a neschopnost stavebního úřadu je odstranit
Stavby, které vznikly na místě domů o mnohem menších rozměrech, deklarované jako rekonstrukce, ve skutečnosti ale došlo k jejich zbourání a postavení mnohem větších domů
Soubor staveb Pod Meliškou je na samostatný komentář - potoční niva zde zmizela, na jejím místě je sedm vil, z toho 4 mimo zastavitelné území, nemluvě o vile pana Chroboka na ploše 850 m2 a vybudování stametrového valu na hranici Šáreckého potoka.

Každé ráno stojí kolona celou ulicí V Podbabě až k restauraci Břetislavka. Pokud tu není kolona, řidiči nedodržují rychlost. Některé nově vzniklé stavby jsou provedeny velmi necitlivě vzhledem k charakteru původní zástavby.

Potok

Již 40 let se táhne problematika stoky D. V současné době, alespoň podle mých znalostí chce město stoku D vyřešit tak, že na Evropské třídě bude podzemní jímací nádrž a na Jenerálce bude vybudován suchý poldr a vše svedeno do Šáreckého potoka. Je na místě připomenout, že již za minulého režimu byl tento projekt se strany občanů Šáreckého údolí zásadně odmítán a postavili se proti formou podpisové akce, celkem 875 občanů, t.j. prakticky všichni zde žijící lidé. Dokonce jsme na schůzi vypískali tehdejšího předsedu ONV 6 p. Nedůchala. Dále uvádím, že tehdy jsme získali z důvěryhodných zdrojů informaci, že maximální průtok při letních lijácích nebo při dlouhotrvajících deštích má činit 20,5 m3 za sekundu. Tento průtok odpovídá průtoku řeky Berounky. Z toho je vidět nesmyslnost a obludnost tohoto projektu. Dále jsem náhodou objevil podivnost týkající se také potoka. Šárecký potok byl v nedávné minulosti podroben ve dvou úsecích tzv. revitalizaci(meandry). V úseku Zlatnice mělo být podle projektu zachováno původní koryto, ale když se podíváme na mapy.cz na webu seznamu.cz vidíme, že tam původní koryto již není. Je to náhoda? Nebo je již rozhodnuto původní koryto zasypat? Potom by revitalizace potoka byla vlastně jen překládka směrem od nové zástavby v tomto prostoru. Inkriminovaný úsek potoka přikládám
Zdravím
Vladimír Brož

Letiste a infrastruktura

Co pozitivního nám přináší druhá přistávací dráha? Potřebuje Praha přijímat ještě větší množství lidí? Už teď letiště přepravilo více lidí než bylo původně plánované (15 000 000 lidí/2017). Při druhé přistávací dráze může dojít až k dvojnásobnému počtu cestujících přes Prahu.
Už v současné době je nedostačující infrastruktura a mpp infrastrukturu důsledně neřeší. Jak chce mpp dopravit přes Prahu 6 další miliony lidí za rok navíc? Jakým způsobem se dořeší doprava na letiště? Neřeší se doprava ani jakýkoli jiný veřejný zájem z výstavby paralelní dráhy.
Měla by se řešit regulace a stavět záchytná parkoviště na okraji Prahy. Mělo by se řešit napojení na středočeský kraj a navzájem spolupracovat. Praha 6 je transitním místem pro ty, kteří dojíždí do Prahy denně za prací z oblastí severozápadu Prahy, nicméně mpp to příliš nezohledňuje. Čím více lidí Praha láká, tím více se zhoršuje kvalita života Pražanů. Evropská ulice je již v současné době přetížená. Je třeba důsledně vyžadovat regulaci provozu, nikoli lákat další lidi.
My jsme rezidenti Prahy 6, měl by být dán větší důraz na rezidentní bydlení.

Šárka je na papíře přírodní park, ale pro politiky nezajímavou periferií

Selektivní péče, rozpadající se cesty, uzavírání údolí, povolování černých staveb , absence infrastruktury, nevyřešená stoka D- vytékající splašky do potoka.

údolí má své památky, výhledy i dominantu, ale hodnotné je zejména jako celek

Charakter údolí určují příkré svahy údolí se skalními výběžky a potok. Do jižních svahů jsou zasazeny vily, které dodnes nesou jména vinic a ve svazích jsou, zachované, rozpadlé, obnovené terasy po dávno zaniklém viničném hospodaření. Charakteristickým prvkem jsou i zbytky stoletých sadů. V údolí je mnohokrát krocený potok, který poháněl kola mlýnů, ze kterých se dochoval téměř v původní podobě Kalinův mlýn, který je důležitým symbolem a měl by být uchován. Zvláštní pozornost by se měla věnovat i domu čp.54, který je v doloženém tvaru od počátku 19. století a ani oprava z počátku 20. století na tom mnoho nezměnila. Je to poslední takto dochovaný objekt v údolí. Zákruty údolí a skalní výběžky nabízí po celé délce výhledy do údolí. Jeho dominantou je kostel sv. Matěje, který je s historií i obyvateli Šárky pevně spojen. Je mnoho dalších staveb a zajímavých míst. Některé jako Dubový mlýn, nebo usedlost Jenerálka, jsou však pro veřejnost nepřístupné.

zahradní restaurace a koupaliště

V údolí se nachází původní zahradní restaurace u usedlosti Žežulka.
objekt je památkově chráněn a jeho stav je na demolici.
Je to soukromí majetek a dosavadní průběh nasvědčuje, že krásný původní objekt bude nahrazen moderní stavbou.
Koupaliště s vydatným pramenem, kde proběhla demolice a zřejmě již nebude veřejné koupalište a přitom mohlo sloužit všem občanům Prahy 6
Usedlost Šatovka obytný dům, kde byli vystěhováni nájemníci a nemovitost chátrá, ideální objekt na vytvoření malometrážních bytů pro mladé rodiny

Charakteristická pro lokalitu je tradiční výstavba rodinných domů, přirozeně zasazených do okolní přírody. Dominantou je kostel sv. Matěje, který by jako jediný měl zůstat dominantou postavenou na hraně údolí, ostatní zástavba by se neměla rozšiřovat nad hranici současné zastavěnosti. Veškerá zástavba by měla respektovat charakter místa. Kalinův mlýn, Šatovka by měly být přístupné veřejnosti, alespoň částečně jako občerstvovací stanice pro kolemjdoucí.

Bývalé koupaliště Tichá Šárka

Bývalé koupaliště je v návrhu metropolitního plánu zařazeno mezi zastavitelné obytné lokality ( původně vodní a ostatní plocha ).Po prodeji areálu ruskému podnikateli nic nenasvědčuje tomu, že by zůstalo zachováno sportovně -rekreační využití tohoto území, jak jsme byli v minulosti informováni samosprávními orgány.

Bývalé koupaliště Tichá Šárka

Bývalé koupaliště je v návrhu metropolitního plánu zařazeno mezi zastavitelné obytné lokality ( původně vodní a ostatní plocha ).Po prodeji areálu ruskému podnikateli nic nenasvědčuje tomu, že by zůstalo zachováno sportovně -rekreační využití tohoto území, jak jsme byli v minulosti informováni samosprávními orgány.

Podbabské skály
Šatovka, Kalinův mlýn

Co je třeba ochránit v Šárce

1. Zachovat plochu zastavitelného území na úrovni současného územního plánu
2. Chránit všechny usedlosti, přírodní památky a scenérie, které jsou velmi dobře popsány a vedly k vyhlášení Přírodního parku Šárka - Lysolaje - netřeba je vyjmenovávat.
3. Změnit managament území, zbavit Šárku náletových dřevin, divokých skládek, rozpadlých chatek se squatujícmi bezdomovci, pečovat o všechny louky, pastviny, lesostepi, najít způsob, jak celoročně louky spásat ovcemi - zachovat území jako krajinu obdělávanou člověkem.

4. Důležitá je hrana údolí - zabránit stavbám, které vyčnívají nad údolí
5. Šárecký potok - podpořit jeho revitlaizaci, zabránit ničení potočních niv, jako se to stalo v ulic Pod Meliškou
6. Krajinné prvky jako rybník Dubák či lesostep Pod Kuliškou znovu otevřít veřejnosti a odstranit ploty, stejně tak ze všech cest
7. Přírodní dubohabřiny na svazích pod čtvrtí Baba
8. Původní polní a lesní cesty a remízky kolem nich, plné ptactva
9. Původní ovocné sady a přírodní živé ploty, plné ptactva
10. Kalinův mlýn, poslední funkční mlýn ve vlastnictví města
11. Usedlost Šatovka, jako možný HOT SPOT údolí, sloužící potřebám obyvatel i návštěvníků

Skály, potok, některé památkově chráněné stromy a vily.

V Šárce je co chránit

1. Zachovat plochu zastavitelného území na úrovni současného územního plánu
2. Chránit všechny usedlosti, přírodní památky a scenérie, které jsou velmi dobře popsány a vedly k vyhlášení Přírodního parku Šárka - Lysolaje - netřeba je vyjmenovávat.
3. Změnit managament území, zbavit Šárku náletových dřevin, divokých skládek, rozpadlých chatek se squatujícmi bezdomovci, pečovat o všechny louky, pastviny, lesostepi, najít způsob, jak celoročně louky spásat ovcemi - zachovat území jako krajinu obdělávanou člověkem.

4. Důležitá je hrana údolí - zabránit stavbám, které vyčnívají nad údolí
5. Šárecký potok - podpořit jeho revitlaizaci, zabránit ničení potočních niv, jako se to stalo v ulic Pod Meliškou
6. Krajinné prvky jako rybník Dubák či lesostep Pod Kuliškou znovu otevřít veřejnosti a odstranit ploty, stejně tak ze všech cest
7. Přírodní dubohabřiny na svazích pod čtvrtí Baba
8. Původní polní a lesní cesty a remízky kolem nich, plné ptactva
9. Původní ovocné sady a přírodní živé ploty, plné ptactva
10. Kalinův mlýn, poslední funkční mlýn ve vlastnictví města včetně celého špalíčku staveb Vokorinky a domu u Dudků
11. Usedlost Šatovka, jako možný HOT SPOT údolí, sloužící potřebám obyvatel i návštěvníků

Je žádoucí nespojovat zastavitelné území do jednoho bloku, ale území řešit spíše jako zástavbu v krajině

Vymezená lokalita v této podobě je velice problematická, přesto se vyjádřím k plochám které popisuje a vymezuje. Lokalita má definované tyto společné vlastnosti. Jedná se o zastavitelné území. Typ struktury 05 – vesnická, využití obytné a území je definované jako stabilizované.
Vesnická struktura je termín, který je popsán v čl. 67 textové části. Popis je natolik obecný, že jej lze i pro toto území akceptovat jakkoliv při laickém pojetí velkou část území představují vily v zahradách, které odpovídají možná spíše zahradnímu městu. Struktura blízká vesnici je pouze historická zástavba pod kostelem sv. Matěje a snad na Jenerálce.
Využití území je stanoveno jako obytné a regulativy jsou popsány v Hlavě III textové části. V takto úzce vymezené ploše vymezení odpovídající, Území je samozřejmě stabilizované. Velice nešťastná je však úporná snaha v přírodním parku vymezit zastavitelnou vesnickou strukturu s domy a zahradami v jednom uceleném bloku. Jakkoliv je dnes území zastavěné stále se jedná o domy, nebo soubory domů v krajině a takto by také měli být vymezeny.

lokalita by se už neměla dál zastavovat

Pokud chceme zachovat jedinečnost údolí je stávající stav na kraji únosnosti mezi fádní vilovou čtvrtí a přírodním parkem

Ve vymezení lokality se nic neříká o tom, že je lokalita součástí přírodního parku, ani o unikátním charakteru lokality a její tisícileté tradici. Jakákoliv další zastavování by charakter lokality nenávratně poškodilo.

Zastavitelnost by měla zohledňovat přírodní charakter, chráněné krajinné oblasti, přírodní park.

Lokalita Pokojná

Tato lokalita měla jako jedna z mála pražských ulic regulaci a byla též - ve vybraných, bohužel ne všech, případech chráněna studií Ing. Arch. Holuba.
Podle této studie i regulace na severních částech území (parcely 2140-41, 2160, 2163-65)
je území nezastavitelné.
Takto u dotčeném území rozhodla několikrát i Komise územního rozvoje MČ Prahy 6.

Lokalitu Pokojná proto rozhodně žádám upravit podle doposud platného územního plánu a výše jmenovaných studií.

Veškeré podklady k této lokalitě jsou dobře zdokumentovány v příloze, kterou podával jako podnět spolek Šárecké údolí komisi územního rozvoje již v roce 2013.

Lokalita lesostep Pod Kuliškou

Celé území mezi ulicemi Ke Kulišce - Na Pučálce, Pod Meliškou trpí ochranou soukromých zájmů jejich vlastníků.

Přestože je v území cenná lesostep Pod Kuliškou, došlo nejen k jejímu oplocení a uzavření veřejnosti. Ale také k vybudování závlah (sic!) a tenisového hřiště.

Území, dříve veřejně přístupné s typickými krajinnými prvky - lesostep, potoční niva, třešňová alej, zahrádky, veřejné komunikace - se proměnilo v neprostupnou, stře střeženou zónu s žiletkovým plotem, zátarasy, gabionovými zdmi, valy s nasázenými smrky (přímo u Šáreckého potoka) a palisádami na ochranu před nájemnými střelci.
V návrhu Metropolitního plánu je nepochopitelně celá tato lokalita zakreslena jako zastavitelné území, ačkoliv zde v platném územním plánu byly jen ostrůvky zastavěného území a zbytek byla zeleň, někdy i zeleň s vyznačením VKP.

Zde rozhodně požaduji, aby byla zachována plocha určená pro zastavěnost v rozsahu už realizovaných staveb a vše ostatní požívalo minimálně stejný stupeň ochrany, jak je definován dnes.

Ulice V Podbabě by měla být součástí přírodního šáreckého parku. Mělo by se více dbát na ochranu tohoto území.

Lokalita je přírodním parkem

Hranice lokality jsou hranice parku. Jiné dělené nedává smysl

Vymezení lokality je třeba zásadně přehodnotit

Jak už jsem zmínil v bodu 1a. Šárecké údolí začíná u Vltavy. Její logické vymezení by mělo být v rámci hranic přírodního parku Šárka-Lysolaje, přičemž Lysolaje i Nebušice jsou logicky jinou Lokalitou. Samostatnou lokalitou by měla být Tichá Šárka jako celek a Divoká Šárka. I přesto, že k sobě patří a mají spoustu společného Vyžadují odlišný managment území a individuální regulativy by na toto měli reagovat. Do Tiché Šárky zasahuje také kousek krajina výrazných údolí. Je zarážející, že pochopení důležitosti ochrany svahů pro ráz krajiny funguje pro Vltavu, ale pro Tichou Šárku ne. Přitom právě měřítko a nezastavěnost hrany a svahů dělá území tím čím je. Z logiky věci by celé území Tiché Šárky mělo být vymezeno spíše jako nezastavitelné s tím, že v rámci tohoto území budou detailně vymezeny zastavitelné plochy, které by v zásadě měli odpovídat plochám, které vymezuje stávající územní plán. Vymezení zastavitelných ploch bude pak vyžadovat v detailu na určitých místech tvarové úpravy. Toto by mělo vzejít z územní studie, kterou zastupitelstvo MČ P6 prostřednictvím MHMP připravují. Její výsledky by pak měli být po schválení podkladem pro upřesnění regulativů a vymezení ploch metropolitního plánu.

Vymezení lokalit je potřeba radikálně upravit !

Vymezení lokalit je potřeba radikálně upravit!. Pokud vstoupíte do Šáreckého údolí a postavíte se v ulici V Podbabě zjistíte, že jste na místo Šárky v lokalitě 242/Lysolaje, zahrady domů jsou ale v lokalitě 965/Šárka a v protilehlé stráni mají obyvatelé své pozemky zase součástí třetí lokality 961/Vltava sever. Přitom vše je jedno údolí!!. Proč má obyvatel Tiché Šárky, který má dům v lokalitě 243/ Tichá Šárka kus své zahrady v této lokalitě a kus zahrady v lokalitě 925/ Přední kopanina – Nebušice a přes ulici pak začíná 3. lokalita 965/Šárka?. Toto dělení považuji za fatálně špatné a neužitečné. Základním článkem plánu je lokalita pro kterou jsou stanovovány společné regulativy a tato je dále členěna do jednotlivých ploch s jinými individuálními regulativy. Smysl tohoto řešení chápu v tom, že lokalita pojmenuje základní společné vlastnosti a vymezí určitou urbanistickou koncepci, která se pak podrobněji popíše v jednotlivých plochách. To dává smysl. Předpokladem ale je, aby lokalita vymezila celé logické území a nedělila jeden celek na 6 různých lokalit, které zase zahrnují do sebe území, které s řešeným územím sice má určité společné vlastnosti, ale rozhodně je jinak spravované a má jiné problémy a tedy má mít i jiné regulativy a nakonec v detailu i trochu jiný cílový charakter. Toto řešení zakládá problém s účelnou a efektivní správou.

Považuji Tiché údolí jako celek.

Celé údolí od začátku do konce a jižní i severní svah je celek, kde mají platit stejná pravidla.

Ulice V Podbabě musí patřit pod lokalitu Tichá Šárka, protože patří stejně jako Tichá Šárka do MČP6 a ne do Lysolají.

Ulice V Podbabě by měla spadat do lokality Tichá Šárka.

Pokojná - lokalita 245

Požaduji, aby se hranice zastavitelného území upravily shodně podle stávajícího územního plánu. Viz příloha

243- oblast na Pučálce, ke Kulišce, Pod Meliškou

Požaduji, aby hranice zastavitelného území byly redukovány podle současného územního plánu, s přihlédnutím k již realizovaným stavbám, které zde vznikly v zeleni. Viz příloha.

Lokalita nemůže být jako zastavitelná vesnická struktura

Tichá Šárka je zástavba v zeleni a tak je třeba celé území vnímat bez ohledu na to komu jaký pozemek patří. Celá oblast je přírodním parkem a podle toho je potřeba k území přistupovat. Není žádoucí stavení rozvoj, ale rekreačně oddechový