Metropolitní plán stanovuje, jak se bude každá z lokalit rozvíjet. V této části budete navrhovaný směr rozvoje lokality připomínkovat. Budoucí rozvoj lokality je v metropolitním plánu definován na několika místech.
Pro odpovězení otázek budete potřebovat (otevírejte do nových oken prohlížeče):
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci.
Příklad připomínky 3a. si můžete prohlédnout zdeList lokality nedefinuje žádný individuální regulativ pro potenciál rozvoje. Index využití lokality stávající je 0,69 a index využití lokality navržený je také 0,69. Index využití lokality ukazuje poměr hrubých podlažnícj ploch vymezené lokality bez jejích rozvojocých částí. Z toho tedy by šlo dovodit, že pokud nemám v uzemí žádnou rozvojovou plochu, nesmí se podlažní plocha navyšovat, tedy nic nového stavět pokud nic jiného nezbourám. Pokud zároveň v území vymezuji, že lze objekty zvyšovat a dokonce předpokládám místní dostavbu, tak to naprosto nerealisticky předpokládá, že pokud chce jeden majitel stavět, přesědčí druhého, že má zas někde něco zbourat. Nedává to smysl. Dovozuji, že předpokládaná výstavba měla být vymezana jako rozvojová s tím, že hustota zástavby bude stejná jako stávající potencionál a pak by index může zůstat a nic dalšího už nestavět. Toto by snad bylo přijatelné, ale opět je tu rozpor s tím co říkají závazné regulativy, které rozvoj předpokládají. I odkazovaný článek 94 pro potencionál říká, v že ve stabilizovaném území se jeho dotváření předpokládá což odpovídá regulativům, ale odkazuje se na soulad s cílovým charakterem, který je zase s nimi v rozporu. Podle mne v popisu chybí stanovený potencial rozvoje pod hotelem Dlabačov a také by se měl věnovat rozvoji veřejného prostoru, prostupnosti a dostupnosti a tím i řešení Malovanky. Určitě by bylo dobré definovat přesnějí potenciál rozovoje ploch služeb a veřejné vybavenosti, případně i transformace, nebo úpravy vojenského areálu.(Například otevření průchodu za kasárnami by bylo pro území velice atraktivní a přínosné).
Potenciál ukazuje jak lze v souladu s popsanými cíli lokalitu dotvořit a doplnit.
Potenciál lokality nemá stanoveny individuální regulativy, protože je území definované jako stabilizované a jeho rozvoj se zdánlivě nepředpokládá, ale zároveň definuje zastavitelné plochy. V grafické příloze jsou potenciálně rozvojové plochy vyznačeny. (Příloha se zabývá i některými úpravami mimo lokalitu, protože nelze řešit jednu lokalitu bez vazeb na okolí).
- a,b,e,g. Pro tyto plochy by se měly nastavit individuální regulativy. Naznačená stavební struktura pomáhá určit kapacitu plochy. Tato je však zásadně závislá od vyřešení širších vazeb, tedy napojení ověření kapacity a možností všech typů infrastruktury. Od energií přes komunikace a sítě. Je nutné také zohlednit reálný stav životního prostředí. Obecně by se mělo jednat o doplnění stávajcící zástavby. Stavby by tedy měli měřítkem i charakterem odpovídat okolní zástavbě.
Břevnov obecně čelí problému s kapacitou parkování. Pokud má dojít v místě jakémukoliv zahušťování je třeba zároveň intenzivně vytvářet podmínky pro bezpečnou bezmotorovou dopravu a rozvíjet MHD i příměstskou dopravu, aby se zátěž od většího počtu obyvatel v území rozložila na různé typy dopravy. Budování a posilování bezpečných bezmotorových spojů je tedy územní prioritou. Plán rezignuje na funkční regulace. Pro pohodlný život je však zásadní, aby základní shoda na funkčním využití ploch existovala. V lokalitě existují přirozené vazby. Kolem místní třídy, která je obsloužena tramvají se koncentrují služby a objekty zde mohou být více polyfunkční. (týká se to ploch a,b,e. Ve vnitřní části lokality by pak měla být preferována dominantně obytná funkce. Plochy pro které není definován potenciál rozvoje by měli být považovány za skutečně stabilizované a tedy ani by se nemělo připouštět další výrazné dostavování a nastavování, které by měnilo poměry v území, ani by nemělo být možné výrazně měnit funkční využití.
-c,d - Jsou plochy, ktreré váží na městskou třídu, ale zároveň vytváří přechod k rekreačním a sportovním plochám Strahova. Tyto plochy by měli být rezervovány pro veřejnou vybavenost. Plocha c ukončuje kompaktní zástavbu. Je vhodné ji využít dle potřeby pro dopňující rekreační vybavenost, nebo služby místního významu. Může zde případně vzniknout i plocha náměstí pro setkávání, trhy a podobně. Plocha d může být rezervována pro stavbu městské vybavenosti celoměstského významu. Poloha předurčuje využít místo pro kvalitní architekturu.
-h,i- Nově označeny plochy jako potencionální územní rezervy. Plocha h patří ministerstvu a většinu zabírá parkoviště. Plocha i, je v majetku MČ P6 a jsou na ní umístěné soukromé garáže. Je to klidný kout, který je součástí areálu Petynka, který by byl výhledově vhodný pro potřeby vybavenosti MČ P6 (např. denní stacionář pro seniory atp.).
f- Plocha, která vyplňuje prostor křižovatky tunelového komplexu. Z pohledu území může jít o podzemní infrastrukturní stavbu – např. parkovací dům, který by pomohl uvolnit plochy h.i. , nebo i turistickým parkovištěm pro nástup k hradu. Přispěl by tedy k omezení vjezdu do centrální části města. Jednalo by se o součást řešení ozelenění křižovatky Malovanka a zacelení obřího „kráteru“.
Lokalita Dlabačov je na jednu stranu definována jako stabilní a ukončená a na druhou stranu je deklarován zájem o její rozvoj. Je to naprosto matoucí, zavádějící a protichůdné, nebo vůbec záměrům a metodice plánu nerozumím a nechápu ji. Reálná situace je někde mezi tím. Lokalita má stabilní a hotové části i místa, která jsou k dotvoření vhodná. Naprosto trestuhodně se chová k veřejnému prostoru, kde je pouze vymezen místní park, který ale také může být záchytnou nádrží dešťové vody. Největší bolestí území, kterou je jisté odříznutí od okolí vůbec neřeší. Pokud by se na území zpracovala územní studie, která by řešila vazby na okolí a věnovala se kvalitnímu pojmenování potencionálů, tedy jasnému rozdělení míst, kde je tvorba území dokončena a kde je možné do něj zasahovat a toto se dobře pojmenovalo a zaregulovalo už v územním plánu nemuselo by být zpracování nálsedného regulačního plánu potřebné.
Pro místa, kde se střetává více zájmů, kde se vyskytují chronické problémy, kde je třeba definovat rozsah veřejného zájmu (jako je ochrana jedinečných hodnot místa), by měl zpracovatel plánu požadovat zpracování podrobnější územně plánovací dokumentace, která pomůže vyjednat shodu na využití území a nastaví podrobněji společná pravidla. Pro území, které tvoří pás usedlostí od Břevnovského kláštera, přes řešení křižovatky Malovanka až k Mariánským hradbám a Pohořelci musí být zpracována územní studie, která vymezí koridory, nastaví limity pro zeleň a definuje rozsah veřejného zájmu. Navrhne humanizaci veřejného prostoru, vyřeší přemostění křižovatky Malovanka a zkoordinuje představy a zájmy investorů, které překračují definici stabilizovaného území stávajícího územního plánu. Územní studie bude tedy zároveň podkladem pro změnu stávajícího územního plánu, aby rozvoj území byl v souladu s veřejným zájmem.
Cílový charakter lokality je sice jasný, ale v kontextu stanovených regulativů zavádějící až nepravdivý
Vladan Hodek:Lokalita Dlabačov nemá vymezenou rozvojovou plochu a je označena jako stabilizovaná. Pokud navíc deklarovaným cílem chránit prostorové uspořádání a charakteristické prvky lze to chápat tak, že se lokalita měnit nebude. Jenže tento cíl se zásadně rozchází s tím co stanovené závazné regulativy umožňují, nebo dokonce předpokládají. Hotel Pyramida má 10 podlaží, ale výšková regulace předpokládá 6 s připočtem na městskou třídu 7 podlaží. Pod Pyramidou je navržena nová zástavba (modrá výšková regulace). Dostavbu u Patočkovi ul. Považuji za také za správnou, ale pak se změní prostorové uspořádání. Uspořádání bude měnit i výšková regulace, která umožňuje nastavování pater. v obytných částech. Kromě toho lze měnit zástavbu i v rámci občanské vybavenosti a to i výškově i strukturou. Pokud je opravdu cílový chrakter takový jaký je deklarovaný musí tomu být vytvořeny nástroje, tedy regulativy, které to zajistí, ale tak tomu zde vůbec není. Nevím co si o tom myslet a co si pod tím představit.
Obecná poznámka
Pavel Charvát:Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.
Prostupnost mezi ulicí Pod Královkou a Na Malovance
Michal Chylík:Navrhuji zajisti prostupnost - komunikaci mezi ulicí Pod Královkou a Na Malovance v úrovni ulicí Za Pohořelcem a Jílkova. V současné době toto propojení mezi lokalitami Sídliště Břevnov a Dlabačov chybí.
Cílový charakter nepopisuje to co by měl
Vladan Hodek:Lokalita má posilovat cílový charakter obytné lokality s blokovou strukturou s tím, že navržené regulativy mají zachovat prostorové uspořádání, má se doplnit tramvaj a posílit síť odkanalizování území.
Popis cílového charakteru je velice nepřesný. Cílovým charakterem lokality je zachování a posílení polyfunkčnosti území. Zachovat a posilovat veřejnou vybavenost, školy, sport, služby. Zachovat a rozvíjet bydlení spolu se zlepšováním bezmotorových dopravních spojů a tras. Zachovat a rozvíjet zelené plochy a zelené pásy, které pomohou bezpečně napojit lokalitu do širšího území.
Zásadním cílem je zajistit kvalitní integrování území do okolních částí města. Posílit a obnovit historické vazby v území s tím, že bude městsky upravena křižovatka Malovanka. Velikou kvalitou území je, že vytváří důstojný přechod od vilové zástavby Střešovic k veřejným objektům na Pohořelci směrem k Pražskému Hradu a pak přes ulici Parléřovu přechod k blokové zástavbě Břevnova. Obnovení provázání Pohořelce přes Malovanku k Patočkově ul. vytvoří rekreační a oddechovou osu od hradu a Mariánských hradeb pásem usedlostí k Břevnovskému klášteru. Důležité je zaměřit se na budování městského prostředí z pohledu chodce. Nutné je doplnění komunikační sítě a to zejména pro nemotorovou dopravu pro lepší spojení do Břevnova ke školám a k Bělohorské, která je pro území zásadní obchodní třídou.
Tramvaj se v lokalitě nebuduje, ale protažení linky na Strahov zlepší propojení a zvýší obchodní význam Bělohorské ul. Posílení kanalizační sítě nemůže být cílovým charakterem, ale standardní infrastrukturní stavbou, která zajistí řádné fungování území.
Zásadním cílem pro obytné území musí být zajištění zdravého životního prostředí. Tunelový komplex přivedl do lokality Malovanky extrémní dopravní zátěž a v důsledku toho došlo i k razantnímu zhoršení kvality ovzduší. Bez řešení této zátěže nemá smysl řešit další rozvoj a zástavbu a přivádět do území další zátěž a auta.