Metropolitní plán obsahuje kromě hlavního výkresu i další výkresy. V této části se budete věnovat popisu infrastruktur v metropolitním plánu. Plán obsahuje čtyři infrastruktury. Je to:
Jednotlivé typy infrastruktur jsou na samostatných výkresech. Textový popis infrastruktur najdete v listu lokality v odstavcích 500, 600, 700 a 800.
Metropolitní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby a opatření. Najdete je na výkrese:
Textový popis je v listu lokality odstavci 900.
Kromě příslušných výkresů si otevřete výkres Metropolitního plánu. (Mapa v lokalitě v pdf je zkreslená, sledujte hlavní výkres) Otevřete si list této lokality v samostatném okně. Přečtěte si jej a věnujte se i odůvodnění. Odkazy na příslušné články si dohledejte v textové části, kterou si také otevřete.
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci. Nad příslušnou otázkou si otevřete i příslušný výkres.
výkres krajinné infrastruktury (ÚSES) zde Příklad připomínky 4a. si můžete prohlédnout zdePro lokalitu je zásadní její prostupnost, dostupnost, obslužnost a dopravní zátěž od okolní dopravy a řešení dopravy v klidu, tedy parkování. Lokalita je z pohledu osobní automobilové dopravy dobře dostupná. Pro pohyb osob k MHD na Malovanku je však komplikovaný. Lokalita je z pohledu pěší dopravy trochu izolovaná. Lidé díky tomu přes území moc neprochází, čímž je omezená lokální obslužnost. V oddíle 600 je pouze informace o prodloužení tramvaje na Strahov. Metropolitní plán by měl vytvořit podmínky pro uspořádaní veřejných ploch a prostranství komunikací tak, aby byl vstup a odchod pro pěší a nemotorovou dopravu pohodlný a bezpečný. Důležité je řešit civilizované propojení Dlabačova do Střešovic přes Malovanku. Metropolitní plán toto neřeší ani ve větším měřítku. Pokud například dopravní infrastruktura počítá s umístěním parkoviště. Musí hlavní výkres reálně vymezit potřebnou plochu, aby byl zřejmý dopad nároky na území.
Naprosto souhlasím. Je nezbytně nutné vyřešit chybějící civilizované pěší propojení Dlabačova do Střešovic jednak přes Malovanku a jednak přes park Maxe van der Stoela.
Souhlasím.
Na mapě dopravní infrastruktury jsou vyznačené obě točny tramvaje, jak točna za Pohořelcem, tak na Malovance. V Metropolitním plánu jsou ale najednou označené obě jako stavební pozemky. Znamená to, že by podle MP obě točny zmizely a bylo možné je zastavit?
Nutno zapracovat do MPP.
Návrh plánu by měl v této kapitole zejména koordinovat dopravní vazby pro lokality a celé území Prahy a to včetně řešení celé metropolitní oblastí ve vazbě na Středočeský kraj. Detail řešení je pak třeba řešit v konkrétní vazbě na potenciál území. Tento přístup jsem v návrhu plánu vůbec nerozpoznal. Strategie dopravy je pro rozvoj města zásadní. Z plánu však jasná koncepce nevyplývá. Výrazný počet pohybů vozidel po městě představuje doprava zboží a zásobování jak obchodů tak pro osobní potřebu. Plán záměrně rezignuje na organizaci komerční vybavenosti. Přitom životní potřeby ve městě si musíme plnit všichni a potřeby lze tedy předvídat a plánovat. Vhodným vymezením ploch pro zásobování města, organizováním dopravních vazeb lze vytvářet podmínky, které pohyby optimalizují a tím dopravní zátěž města reálně sníží.
Bezpečný a pohodlný pěší - bezmotorový pohyb po městě je pro plnohodnotý život důležitým faktorem, který ovlivňuje rozhodování o tom, zda se dá ve městě opravdu žít a ne jen přebývat.
Zvýšením bezmotorové dopravy spolu s organizováním pohodlných vazeb a spojů na hromadnou a příměstskou dopravu lze opět snížit zatížení města od motorové dopravy.
Praha může také vytvářet podmínky pro zavádění sdílení městských aut (elektromobilita) s tím, že ve výhledu se může počítat se samořiditelnými auty. Pro elektromobilitu a sdílení je třeba energie a infrastruktura např. i v podobě záchytných ploch.
Shrnutí k lokalitě
Lokalitou je navržena vedení tramvajové tratě na Strahov.
V lokalitě je třeba zlepšit prostupnost jak do Břevnova (prodloužení ul. Za Pohořelcem), tak do Střešovic(přes Malovanku, tak Patočkovu) a to zejména pro pěší dopravu.
Výkres technické infrastuktury a příslušné ilustrace v příloze č.2 odůvodnění ukazují schema sítě odkanalizování, splašků, odtok srážkových vod, zásobování vodou, zásobování teplem, zásobování plynem, zásobování elektrickou energií, kolektory, elektronickou komunikaci, odpadové hospodářství včetně příslušných bilancí. V prostoru Dlabačova je nově navržena záchytná nádrž na dešťovou vodu. Z čl. 177 nevyplývá, že by se uvažovalo o využití dešťových vod v místě. Moderní město by mělo přemýšlet jak dešťovou vodu v zadržet a využít a ne jen zbrzdit. Z pohledu lokality je ale zásadní, zda bude park vlastně nádrží a jak bude veliká, nebo se bude jednat o podzemní objekt ? Legenda to neříká.
Lokalitou je navržena vedení tramvajové tratě na Strahov.
Návrh plánu by měl v této kapitole zejména koordinovat dopravní vazby pro lokality a celé území Prahy a to včetně řešení celé metropolitní oblastí ve vazbě na Středočeský kraj. Detail řešení je pak třeba řešit v konkrétní vazbě na potenciál území. Tento přístup jsem v návrhu plánu vůbec nerozpoznal. Strategie dopravy je pro rozvoj města zásadní. Z plánu však jasná koncepce nevyplývá.
Metropolitní plán v lokalitě Dlabačov dle výkresu vybavenosti vymezuje stávající občanskou a rekreační vybavenost. Komerční vybavenost metropolitní plán nereguluje. Pravidla pro umisťování jsou popsány v článcích 184 -191 textové části. Vybavenost se může v odůvodněných případech odchýlit od obecných podmínek, které jsou stanovené pro území. Zejména typem struktury a výškou. Protože komerční vybavenost plán neřeší a umisťuje se v zastavěném území, lze dovodit, že je legální vybourat kus bloku a vestavět tam administrativní nebo obchodní centrum, které navíc ani nemusí ctít okolní výšku ani formu. Ve výkrese je rekreační vybavenost vyznačena plochou, ale občanská jen bodem. Vyznčení bodem je naprosto nedostatečné. Navíc plán umožňuje měnit účel a stávající plochu dostavovat něčím jiným, pokud plochu stávající vybavenost nepotřebuje. Není problém si představit, že je možné s plochou nakládat v principu libovolně. Plán sice požaduje dle struktury 5% hrubých podlažnícu ploch pro vybavenost, ale jak a čím se naplní nedefinuje. Kromě toho toto nelze vztahovat na lokalitu. Lokalita Dlabačov má vybavenost jistě dostatečnou, ale využívají ji okolní lokality ale hlavně i mimopražští, což plán vůbec nezohledňuje. Regulace tímto zůsobem není možná. Je nutné plochy vymezit a pro komerční vybavenost vymezit bloky, nebo jejich části a jinde to regulovat poměrem. Jinak je možné ve stabilizovaném území vše. Pokud toto byl záměr, popírá smysl územního plánu, který má dát návod státní správě a lidem jistotu jak bude prostor ve kterém žijí vypadat.
Souhlasím. Nejednoznačnost deklarovaná v komentáři je velmi snadno zneužitelná. Jakožto obyvatelka blízké Ořechovky s chybějící občanskou vybaveností mohu potvrdit, že občanská vybavenost Dlabačova je využívána nejen obyvateli této lokality.
Návrh plánu na definování občanské vybavenosti do značné míry rezignuje. Je to zásadní nedostatek. V Příloze proto navrhuji plochy, které je vhodné pro veřejnou vybavenost rezervovat. Dále jsou vyznačeny místa, kam je vhodné směřovat komerční vybavenost. V lokalitách by toto mělo být součástí individuálních regulativů. Pro přehlednost doporučuji, aby na výkrese byla alespoň plovoucí značka viz. výkres
Popis co vše se vymezuje jako veřejně prospěšné stavby, nebo opatření je uveden v článcích 192 až 197 textové části. Stavby jsou vyznačeny ve výkrese veřejně prospěšných staveb a asanací. Není jasné vymezení stavby záchytné nádrže Parléřova v městském parku. Předpokládám, že umístění bylo navrženo a spočítáno a dává smysl. Pak by ale bylo dobré i vymezit dopad. Umístění klasické nadzemní nádrže do tohoto místa není vhodné. Pokud bude podzemní může to být drahé a může se vyplatit hledat jiné místo. O objemu a velikosti se nedá nic zjistit. Územní plán by měl dopad do území řešit. Jinak se může ukázat návrh umístění jako nevhodný.
Navrhuji dále doplnit návrh veřeně prospěšné stavby po zpracování podkladové studie pro opatření na řešení křižovatky Malovanka. Funkční propojení z Dlabačova - Hládkova do Střešovic a kultivace prostoru křižovatky.
V území je vymezena tramvajová trať a dešťová usazovací nádrž. TT nemá do území praktický dopad, protože už přes lokalitu vede. DUN je však lépe specifikovat. Není přípustné aby to byla betonová nádrž v parku.
Krajinná infrastruktura je vyčleněnena zejména do nezastavitelných lokalit
Vladan Hodek:V lokalitě Dlabačova není krajinná infrastruktura, která by byla vyčleněna v nestavebním bloku, nebo otevřené krajině. Krajinná infrastruktura je vyjádřena zejména systémem ekologické stability (ÚSES) a dalšími segmenty krajiny. ÚSES je ve třech úrovních, nadregionální, místní a lokální.
Generel bezmotorové dopravy
Pavel Charvát:Omlouvám se, patří spíš do 4b.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Konkrétně pro lokalitu Dlabačov je nutné:
- upravit pro chodce, cyklisty a vozíčkáře prostupnost křižovatky Malovanka. Jedna z největších bariér v Praze 6.
- upravit a dokončit cyklostezku propojující park Maxe van der Stoela s Ladronkou přes Dlabačov; zejména část pod Dlabačovem, která je pro cyklisty velmi nepříjemná
- vytyčit trasu z Malovanky přes Kajetánku, Markétu a Vypich do Hvězdy nebo Motolského háje
Kritický střet zájmů díky intenzitě automobilové dopravy představují křižovatky Malovanka, Dlabačov a v Blízkém okolí Radimova ulice
Souhlasím.
Doplnila bych ještě zmínku o chybějící návaznosti zmíněného parku Maxe van der Stoela na druhou stranu přes Patočkovu ulici do ulice Nad Octárnou a na Ořechovku. Chybí zde přechod pro chodce a návaznost na stávající schodiště vedoucí do této oblasti.
Souhlasím. Lávka přes Malovanku je trochu pitomá, má schodiště (S strana) a úzký výtah (J strana) místo ramp na obě strany. Pro cyklisty problém, pro kočárky nepohodlná. Buď udělat jako VPS další lávku na V straně křižovatky, nebo přechody pro chodce (taktéž na V straně, tzn přes Patočkovu).
V lokaitě není ÚSES, ale ochranu zeleně je nutné posílit
Vladan Hodek:V lokalitě není ÚSES definován, ale je nutné aby zeleň v lokalitě byla lépe chráněna. Je třeba vymezit zelené plochy a koridory, tak aby propojovali město a umožňovali přes něj bezpečný pohyb.