V této části otázek se budete věnovat jednotlivým dílčím plochám v lokalitě. Plochám v metropolitním plánu jsou přiřazeny tyto základní vlastnosti:
Pro odpovězení otázek budete potřebovat (otevírejte do nových oken prohlížeče):
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci.
Příklad připomínky 2a. si můžete prohlédnout zdeTak začnu od zeleně, tedy parkových ploch
- krom toho, že definice "městských parkových ploch s cílovou charakteristikou plochy: "městský park"" a nutnost dohledávat další definice je celkově dost náročná na pochopení chci poukázat jednak na nejednotné grafické ztvárnění ploch - "Parkově upravená část náměstí" nemá ve výkrese konturu zatímco v legendě ano. A dále kontury, rozlišující význam (čtvrťový/lokalitní/místní) jsou ve výkrese různě tlusté zatímco v legendě shodně - konkrétně v případě parku "místního", kde kontura v podstatě chybí. To jsou detaily, na které by se určitě přišlo i beze mě.
S čím si ale dovolím nesouhlasit je význam parkového pásu, který se táhne od Stromovky až téměř k parku Maxe van der Stoehla a dále k Jelenímu příkopu. Pás jako takový má historickou hodnotu, která je rozhodně vyšší než lokalitní (kór když vede přes více čtvrtí a spojuje různé MČ).
I z toho důvodu nerozumím vyjmutí některých náměstí, u kterých je zeleň značena pouze jako "parkově upravená část náměstí", pro kterou v metropolitním plánu nenacházím dostatečně ochranný regulativ. Význam tohoto zeleného pásu bych si přála naopak celkově posílit včetně kolizních míst - u Dejvické Klubovny (kde se navíc změny v území očekávají) a Vozovny Střešovice (kde je i v dosavadním plánu alespoň vymezena zeleň okolo sportovního areálu).
V plánu chybí zelená plocha mezi Bloxem, hotelem Diplomat a Kafkovou ulicí. Na této zelené ploše je navíc dětské hřiště. Protože jde o bílou plochu, máme velké obavy o budoucnost této zeleně. denně tam procházíme, chodíme s vnučkou na hřiště a hřiště je velmi frekventované.
Souhlasím, alespoň toto torzo původně výrazně větší zelené plochy je nutno zachovat a chránit.
V grafickém zpracování metropolitního plánu postrádáme některé dosud zelené plochy, které tímto nejsou chráněny proti výstavbě.
Souhlasím, zachování a údržba zeleně je klíčová záležitost pro obyvatele měst. Zeleň nesmí mizet z měst, naopak... navíc Praha 6 bývala "zelenými plícemi" Prahy.
Souhlasím s komentářem Pavla Kobylky. Zelneň je jedním z pokladů Prahy 6. Proto je zde klidné bydlení a přitahuje to určitý typ obyvatel.
Souhlasím, zelené plochy musíme chránit a zachovat, nikoliv zastavovat.
V plánu je návrh na propojení ulic uveden jako sběrná komunikace. Okolí je pak šrafované jako - koridor. Není jasné kam se pak ztratí zeleň, která nyní na místě je.
Je navržena na většině území 6 pater. V současnosti ale většina historických domů má 4-5 podlaží zvýšení o jedno považuji za příliš vysoké vzhledem k tomu, že se jedná o památkovou zónu a MPP umožňuje zvýšení domu nad římsou o další 2 podlaží.
Se zvyšováním výškové úrovně není možno souhlasit. Stávající výšková úroveň nesmí být nadále překračována tak, jak se děje nyní. MPP by měl toto jasně stanovit. Rastrové vyznačení takto důležitého ukazatele je zcela nevhodné, nejednoznačné a velmi snadno zneužitelné.
Považuji za nepřijatelné, aby výškový regulativ v ulici Technická - staré budovy ČVUT byl 12 pater. Myslím, že nepotřebujeme v Dejvicích další mrakodrapy.
Výškový regulativ v ulici Technická. Již vznikly naddimenzovné stavby v Praze 6 - Blox, Diplomat, PPF Gate, stavba ČVUT v ulici Jug. Partyzánů, není třeba v tomto pokračovat. Zcela to ruší ráz Dejvic.
Pokud jsem správně pochopil úskalí plánu, je to s výškovou regulací složitější. Pokud vezmeme potenciální dostavbu Vítězného náměstí, je regulace 6 pater. Komerční budovy mohou být ale o 2 patra vyšší. Dále budovy na metropolitních třídách mohou být rovněž o dvě patra vyšší. To se týká Evropské. A rohové budovy mohou mít o další dvě patra více. Potenciálně tedy mohou dostavované budovy podél Evropské mít 8 pater a budova na rohu Evropské a Šolínovy 10 pater. Pokud v prostoru dostavby budou komerční/kancelářské budovy, může celá dostavba kulaťáku být 8-patrová s rohovým převýšením na 10. Tomu říkám regulace.
Ano, je zcela nejasné jak by potenciální budy kanceláří byly vysoké, výškový regulativ je nejasný.
Se zvyšováním výškové úrovně není možno souhlasit. Stávající výšková úroveň nesmí být nadále překračována tak, jak se děje nyní. MPP by měl toto jasně stanovit. Rastrové vyznačení takto důležitého ukazatele je zcela nevhodné, nejednoznačné a velmi snadno zneužitelné.
Ano, souhlasím.
Výšková regulace Dejvic je zmatečná, neodpovídá skutečnému stavu a v řadě míst potenciálně uvolňuje prostor pro další zástavbu, výrazné zvyšování nové zástavby oproti stávající zástavbě se všemi negativními dopady např. na intenzitu dopravy apod. V těchto případech je regulace v plánu vyšší než stávající zástavba. A protože komerční zástavba se nemusí regulace držet, jsou u níže uvedených lokalit velké otazníky. Příklady:
- Pro výstavbu nové budovy místo telefonní ústředny v ul.Generála Píky platí regulace 2 patra. To nebude podle vizualizace stavby dodrženo.
- Výšková regulace objektu armády ČR mezi ul. Generála Píky a Buštěhradskou dráhou je 6 pater. Celá západní část areálu jsou ale přízemní garáže. Nabízí se otázka, jestli se v tomto prostoru počítá z vyšší zástavbou.
- Výšková regulace dostavby Vítězného náměsti byla už zmíněna a připojuji se.
Stejně tak nesouhlasím s výškovou regulací okolí Elektrofakulty, která je 12 pater. To je nepřijatelné.
- Dále je u Fakulty architektury čtverec s výškovou regulací 21 pater. Přece nechceme žádný mrakodrap.
- Hotel Internacionál má výškovou regulaci 8 pater. Dejme tomu.
- Zelená plocha pod Internacionálem na rohu ulic Podbabská a Pod Juliskou je vyznačena bíle s výškovou regulací 6 pater. Bude se dostavovat?
- Náměstí Na Santince a přilehlé parkoviště nad má výškovou regulaci 12 pater. Chybí vyznačení zelených ploch u náměstí.
- Celý sportovní areál Kotlářka je bíle s regulací 3 patra.
Souhlasím s tímto komentářem. Je třeba zachovat charakter této oblasti a to i výškový. Je nesmysl v této lokalitě stavět 12 či dokonce 21 patrové domy. Vedlo by to k zásadnímu narušení jednotného rázu čtvrti a k dalšímu dopravnímu zatížení celé oblasti.
Se zvyšováním výškové úrovně není možno souhlasit. Stávající výšková úroveň nesmí být nadále překračována tak, jak se děje nyní. MPP by měl toto jasně stanovit. Rastrové vyznačení takto důležitého ukazatele je zcela nevhodné, nejednoznačné a velmi snadno zneužitelné.
Jak píše p. Charvát, čísla v mapě jsou regulací výšky pouze rezidenčních budov, což je velmi zavádějící, neboť v případě budov kancelářských umožňuje MP navýšení daného limitu až o 4 patra.. Je třeba si toho všímat a důrazně se proti tomu ohradit, pakliže nechceme, abychom v Dejvicích měli v dohledné době Manhattan..
Zcela se ztotožňuji s názorem p. Pavla Charváta (16. 3. 2018, 23:54). Výšková regulace je zavádějící a umožňuje vznik monster, která by zásadně převyšovala lokální stávající zástavbu a zásadně by tak měnila její charakter, nehledě na to, jaké dopady by taková přebujelá výstavba měla na kvalitu života v této lokalitě..
Pro lokalitu Ořechovka jsou charakteristické nízké rodinné domy. V jejím těsném sousedství na straně Dejvic (v trojúhelníku omezeném Buštěhradskou dráhou a ulicemi Generála Píky a Svatovítská) je navržena výšková regulace dovolující 6 podlaží, realizace sběrné komunikace Evropská-Svatová by umožnila dovolený počet podlaží na rozhraní uvedených lokalit dále zvýšit. Domnívám se, že by zástavba na straně Dejvic měla respektovat charakter Ořechovky, přechod by měl být pozvolný a regulace by tedy měla výšku budov na straně Dejvic více omezit.
Připojuji se k nesouhlasu s výškovou regulací, speciálně zdůrazňuji komentáře pánů Charváta a Vočky.
Výšková regulace objektu armády ČR mezi ul. Generála Píky a Buštěhradskou dráhou je 6 pater - v MPP nesprávně uvedeno. Celá západní část areálu jsou nyní přízemní garáže a ne 6 patrové budovy.
Pro lokalitu Ořechovka jsou charakteristické nízké rodinné domy. V jejím těsném sousedství na straně Dejvic (v trojúhelníku omezeném Buštěhradskou dráhou a ulicemi Generála Píky a Svatovítská) je zakreslena výšková regulace dovolující 6 podlaží, realizace sběrné komunikace Evropská-Svatová by umožnila dovolený počet podlaží na rozhraní uvedených lokalit dále zvýšit. Domnívám se, že by zástavba na straně Dejvic měla respektovat charakter Ořechovky, přechod by měl být pozvolný a regulace by tedy měla výšku budov na straně Dejvic více omezit.
Se zvyšováním výškové úrovně není možno souhlasit. Stávající výšková úroveň nesmí být nadále překračována tak, jak se děje nyní. MPP by měl toto jasně stanovit. Rastrové vyznačení takto důležitého ukazatele je zcela nevhodné, nejednoznačné a velmi snadno zneužitelné.
zelené a bílé
vít kobylka:Souhlasím s komentářem Pavla Charváta (16. 3. 2018, 23:17). Obecným nedostatkem/nebezpečím (ať již záměrným, či nezáměrným) Metropolitního plánu je, že v jeho mapě nejsou některé plochy, které mají v současné době charakter parku, odlišeny od zastavěné plochy zeleně. Tyto plochy tak jsou v rámci Metropolitního plánu (právě tím, že jsou zakresleny bílou barvou) vedeny jako již zastavěné a v budoucnu tak mohou snadno ustoupit kupříkladu výstavbě kancelářských budov.
Ano souhlasím s názorem Víta Kobylky. Bílá barva je potenciální možnost zástavby. Skrytá.
Souhlasím, zelené plochy by měly být zcela jasně vymezené a definované.
Souhlasím, v metropolitním plánu je potřeba odlišovat plochy parků a stavebních parcel. Parky tvoří značné procento zeleně. Chceme zachovat současnou míru zeleně.
Souhlasím.
neúměrné zvýšení dopravního zatížení
pavel kobylka:Již v současné době je dopravní zatížení oblasti Pevnostní- Generála Píky na hranici únosnosti. Při drobných dopravních omezeních v oblasti doprava doslova kolabuje. Další výstavba, kterou stávající metropolitní plán do budoucna svými "regulativy" umožňuje, současný stav ještě zhorší. Výstavba administrativních budov, které jsou pro developery a zájmové skupiny nejlukrativnější a metropolitní plán jejich výstavbu v dané oblasti takřka nijak neomezuje, by do oblasti přivedla tisíce dalších lidí a automobilů. Z rezidenční čtvrti by se tak stalo místo, kde se dá dobře pracovat, ale špatně žít.
Souhlasím s tím názorem. Potřebujeme zvýšení ochrany bezpečnosti lidí, kteří zde žijí (a většinou používají MHD) tedy chodců, cyklistů, dětí. V plánu by se měly objevit i nové plochy pro dětská hřiště, místa pro setkávání občanů, spolků, pro další sportovní vyžití, nová náměstí, nové parky například s vodními prvky, tak jak je to běžné v moderních metropolích ... ale to tu úplně chybí. Tento MP je vytvořen pro potřeby developerů (pro maximální zhodnocení jejich pozemků) a nebere vůbec v úvahu potřeby residentů.
Ano, z rezidenční klidné čtvrti by se tak stalo místo, kde se dá dobře pracovat, ale špatně žít.
Kromě toho, podle toho co popisuje pan Kobyka, pokud tato situace nastane, příliv dopravy nevyřeší propojení Svatovítská - Evropská. Tak jak je v plánu navrženo.
Naprosto souhlasím. Dojíždějící Středočeši a další nerezidenti znepříjemňují již nyní každodenní život místních obyvatel. Tato situace je již nyní zcela neúnosná a je nezbytně nutné ji řešit. Je nutné zamezit zahušťování a zvyšování zástavby a urgentně řešit koncepci kapacitních odstavných parkovacích ploch pro dojíždějící s přímým napojením na MHD a na prodloužení metra trasy A na letiště.
Souhlasím.