Metropolitní plán obsahuje kromě hlavního výkresu i další výkresy. V této části se budete věnovat popisu infrastruktur v metropolitním plánu. Plán obsahuje čtyři infrastruktury. Je to:
Jednotlivé typy infrastruktur jsou na samostatných výkresech. Textový popis infrastruktur najdete v listu lokality v odstavcích 500, 600, 700 a 800.
Metropolitní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby a opatření. Najdete je na výkrese:
Textový popis je v listu lokality odstavci 900.
Kromě příslušných výkresů si otevřete výkres Metropolitního plánu. (Mapa v lokalitě v pdf je zkreslená, sledujte hlavní výkres) Otevřete si list této lokality v samostatném okně. Přečtěte si jej a věnujte se i odůvodnění. Odkazy na příslušné články si dohledejte v textové části, kterou si také otevřete.
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci. Nad příslušnou otázkou si otevřete i příslušný výkres.
výkres krajinné infrastruktury (ÚSES) zde Příklad připomínky 4a. si můžete prohlédnout zde- Sběrná komunikace městského významu Petřiny Veleslavín by vytvořila estakádu, přemostění Veleslavínského a Střešovickéh údolí se Střešovickými skálami a následné napojení na zem před (na jihu) Buštěhradskou dráhy je by vedlo podél nového obytného souboru ve staré teplárně a dál Adamovou ulicí, tedy přímo pod okny obytných domů. Přemostění je nesmyslně nákladné, okolí devastující, mimo hlukové hygienické normy. Větší silnice provoz neodčerpá, ale naopak přivede, a to jak na Veleslavín, tak na Petřiny, tak do sousedních Vokovic a z obytných čtvrtí se stanou průjezdné periferie. Už ted trpí nadměrnou dopravou. Co se týká lokality přímo starého Veleslavína, kdyby tato kominikace vznikla, měla by védst z druhé severní strany trati po Kladenské ulici.
- Nedělat významnou místní komunikaci na Petřiny ze současné pěší a cyklistické stezky.
- Body zapsané v 910/Veřejně prospěšné stavby pro dopravní infrastruktury spadají do lokality Nového Veleslavína. Tedy nestavět parkoviště P+R Veleslavín s autobusovým terminálem, ale celé přesunout z obytné zástavby na původně plánovanou Dlouhou Míli.
- Chybí a není v plánu zaznamenán bezpečný přechod pro chodce přes Buštěhradsku dráhu v místě vyústění pěší cesty ke kolejím mezi starou teplárnou a zámkem. Pravděpodobně v tom místě bude i přejezd automobilový.
- Celkově mi v plánu chybí pěší komunikace, dostatečně široké chodníky a cyklostezky.
Souhlasím.
Naprosto souhlasím
Zcela souhlasím.
Souhlasím s tímto komentářem! NE estakádě, přivede auta do této oblasti i navazujících lokalit Vokovic a stejně tak i Petřin. Této části města neuleví, naopak ji dále zatíží. Nesmyslné je i propojení s Petřinami po ulici Pod Okrajem, které by vyústilo přímo v klidné oblasti sídliště Petřiny a dovedlo dopravu k ZŠ PEtřiny sever. Proč?? Ani estakáda, ani tato spojnice Evropské a Petřin není třeba. Napříč oběma lokalitami se pohybuji velice často a dostačující propojení jsou funkční a kapacitně dostačují - myslím tím průjez po 1)ulici Starodejvická dále 2)po ulici Velesalvínská a poslední 3)po ulici Libocká. Veleslavín nemá být tranzitní oblastí!
Jakákoliv (bytová) výstavba v okolí nádraží Veleslavín a Buštěhradské dráhy musí mít zpracovanou studii dopadů na životní prostředí, studii nárůstu dopravního zatížení, dopravní obslužnosti včetně parkovacích ploch a na základě takové studie musí být teprve stanoveny regulativy. Předpokládám, že seriózně zpracovaná studie pro oblast nebude pro další výstavbu příznivá vzhledem k již existujícímu zatížení.
Souhlasím.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Ke Generelu mám následující poznámky z hlediska lokality:
- je naprosto ideální, aby Buštěhradská dráha byla vedena pod zemí a těleso dráhy se změnilo na zelený koridor s cyklostezkou (včetně pěších a vozíčkářů) tak, jak je to v Generelu navrhováno. Ve vazbě na okolí Prahy 6 se nabízí unikátní příležitost plně propojit stezkami západní, severní a východní okraj Prahy. Tuto variantu je třeba tlačit ze všech sil. Za její vážné ohrožení považuji průtahy s řešením Buštěhradské dráhy a dále zamýšlenou výstavbu v lokalitách Hradčanská, U Potoka, Veleslavín a na západním okraji Prahy 6. A jednání s vlastníky pozemků. Jakmile se jednou přeruší liniovost stezky, zmizí i stezka.
- kdy se změní Buštěhradská dráha v cyklostezku, ale není ani ve hvězdách. Navíc i při kladném rozhodnutí není jisté, že bude pod zemí a od nádraží Veleslavín nebude pod zemí nejspíš v žádném případě. Proto je třeba mít alternativu. Cyklotrasa směrem od východu může vést po stávající trase 201 (viz www.mapy.cz), která jde po jižní hranici lokality U Potoka. Další možnost je z Ořechovky překonat dráhu v Proboštské a vést směrem dál na západ přes Staré Dejvice a podél potoka k Veleslavínu do ulice Kladenská. Stezka podél potoka vede a lze jí i třeba dočasně snadno upravit (rozšířit a zpevnit povrch přírodním materiálem. Pokračování směrem na západ existuje a je cyklisty využívána. Vede ulicemi Pod Petřinami a Nad Stanicí pod dráhou a zahrádkářskou kolonií k Libockému rybníku. Dále buď do Šárky, na Dědinu, na Starou Ruzyni nebo Bílou Horu. Tato trasa současně umožňuje propojení mezi Petřinami a Libocí bezpečnou cyklotrasou. Třeba vyznačit a místy možná zpevnit přírodními materiály. Celý uzel křižovatky Veleslavín udělat pro cyklisty příjemnější a bezpečnější včetně navazujících tras na Petřiny, Červený Vrch nebo do Divoké Šárky.
Mám připomínku k PRINCIPU dopravní struktury MPP.
Více plánovaných silnic, navíc ještě uváděných jako veřejně prospěšné stavby, jen přivede do prostoru více aut, výnos přinese silničářům, auta budou v zácpách stejně.
Řešení vidím v potřebné nadčasové vizim - vizích MPP.
Pro inspiraci :)
Např.
Finská vláda pořizuje elektrokola, která mají navýšit cyklistickou dopravu na úkor aut, zájemci na ně budou moct dosáhnout díky jednorázovému státnímu příspěvku. Celkem by měla finská vláda podpořit nákup 40 tisíc elektrokol. Podle odpůrců jde o zbytečně drahou investici, protože vzhledem k cenám elektrokol ve Finsku dostane každý žadatel své kolo od státu de facto zdarma.
Finská vláda by už od letošního července měla zájemcům o elektrokola dávat jednorázový příspěvek ve výši 400 eur, tedy v přepočtu přibližně deset tisíc korun. Každý finský občan bude moci každoročně podávat žádost o dotaci na elektrokolo on-line. Do roku 2021 plánuje Finsko za projekt utratit celkem 16,3 milionu eur, což by mělo vystačit na pořízení více než 40 tisíc elektrokol, uvedlo v tiskovém prohlášení finské ministerstvo dopravy.
Vláda se tak snaží naplnit národní klimatický program, který má za cíl zvýšit pěší a cyklistickou dopravu o 30 %. Elektrokola navíc podle průzkumu ministerstva dopravy prodlužují průměrnou vzdálenost i dobu strávenou na kole a mohou tak v budoucnu nahradit auta. (zdroj HN)
Souhlasím.
Estakáda lidem zde žijícím nepomůže, naopak přivede ještě více dopravy. V dnešní době je nutné rezidenční zóny chránit a uzavírat pro místní a urychleně řešit P+R na okrajích metropole, jejich napojení na MHD a pokud dopravní stavby tak je umisťovat pod zem nikoliv mezi domy a pod naše okna.
Uzavřít ulici Na Krutci nebo ji alespoň zjednosměrnit.
Dříve klidná, téměř nevyužívaná ulice Veleslavínská se stala tranzitní cestou pro mimopražské, kteří ji každý den využívají víc a víc. Ulice Veleslavínská supluje ulici Starodejvickou, odkud se doprava do Veleslavína přesunula. Problém však začíná již ve Vokovicích, kde tranzit projíždí naprosto nevyhovující ulicí na Krutci.
Ulice Na Krutci je využívána na místo ulice Horomeřické, a to nejen v době dopravní špičky, ale i v noci a ve dnech pracovního klidu, kdy je tato komunikace vytížena více než ulice Horomeřická. Přitom ulice Na Krutci není silnicí, má šírku 4, max. 4,5m, je klikatá. Řidiči nedodržují nejvyšší povolenou rychlost a auta na sebe troubí. Situace je kritická, a to nejen pro obyvatele Vokovické, kam veškerý tranzit proudí na Evropskou, ale hlavně pro obyvatele v ulici na Krutci, bytového domu 84/17 a 805/15. Ti trpí denně hlukem, agresivitou projíždějících řidičů. Je zde porušována zákazová značka B4, a to v desítkách a některé dny i stovkách případů.
Ulice Na Krutci by se měla úplně uzavřít nebo minimálně zjednosměrnit, a to směrem od ulice na Křídle na ul. Horoměřickou. Dům 84/17 byl postaven na začátku 20. století a žádná komunikace zde nebyla, ta byla vybudována kolem roku 1966 a byla jen panelová pro lesníky k obsluze Šárky. Dnes je ulice Na Krutci hlavní tranzitní tepnou nahrazující SJ radiálu a je vytížená víc než Horomeřická, a to hlavně v noci a o víkendech. Veškerá tranzitní doprava čítající 3000-4500 aut denně Vokovicemi jen projede a část míří ulicí Evropskou na městský okruh a druhá část pokračuje navazující ulicí Veleslavínskou a míří na Větrník, do Blanky, Petřiny.
Uzavření nebo zjednosměrnění této nevyhovující komunikace BY ODVEDLO I MASIVNÍ TRANZITNÍ DOPRAVU Z VELESLAVÍNA.
NECHCEME BÝT TRANZITNÍ OBLASTÍ. MY TADY ŽIJEME
NE P+R Veleslavín, MPP se snaží vytvořit mezi rezidenčními zónami největší dopravní uzel v celé Praze. Je to velmi nebezpečné.
Jeden ze základních rysů plánu je zjevná víra, že další a další dopravní stavby vyřeší situaci Prahy v automobilové dopravě. To ale nepočítá vůbec s neustále rostoucím počtem aut denně mířících do Prahy za prací, za nákupy atd. Koncepční řešení jednoznačně postrádám a opět by s ním občané měli být seznámeni, pokud jsou cílovou veřejností.
A s tím souvisí priority dalšího postupu. A i tady mě vadí především dopravní infrastruktura. Musí být jasně řečeno, který typ dopravy Praha do budoucna upřednostňuje. Podle toho by pak měly být časově realizovány dopravní stavby, jinak vznikne jen další chaos. Je jasné, že nelze realizovat všechny najednou a pokud nebude výstavba postupovat systematicky, výsledkem budou neefektivně prostavěné miliardy. Já jednoznačně doporučuji veřejnou dopravu. Proto je třeba konečně začít s dlouho diskutovanými projekty jako vlakové spojení na Kladno a na letiště. Je třeba urychleně začít s budováním záchytných parkovišť a jejich napojením na PID. A je třeba konečně dokončit SZ obchvat Prahy. A ne utrácet peníze na nesmyslné projekty typu veleslavínská estakáda, které nic neřeší a jenom zhorší situaci obyvatel Prahy 6. Velmi doporučuji i jednání s městy a obcemi v okolí Prahy, ze kterých jejich občané do Prahy denně dojíždí. Řada z nich má funkční spojení veřejnou dopravou. Když povolili prakticky neřízený rozvoj satelitních městeček, mohli by pro své občany stavět záchytná parkoviště přímo u nich.
Místní uličky se staly tranzitem pro mimopražské a zhoršila se bezpečnost a kvalita života rezidentů.
Druhá přistávací dráha letiště VH je posunutá o cca 2 km na jih proti stávající. To znamená, že i příletový koridor se posune někam nad linii Bohnice-Sedlec-Lysolaje-Nebušice. To jednoznačně znamená negativní dopady na prostředí v této oblasti ale také v celé severozápadní části Prahy 6 od Baby a Bubenče až po Dědinu.
V rozšíření letiště, se kterým nesouhlasím, vidím ještě jeden rizikový faktor. Jde o privátní investici. Při dravosti soukromých investorů je jasné, že letiště bude při schválení plánu rozšířeno daleko dříve, než se vylepší jeho dopravní obslužnost jakoukoliv stavbou navrhovanou v MPP. Dopady na intenzitu automobilové dopravy v celé Praze 6 si v takovém případě ani nelze představit.
Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové.
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
K lokalitě U Potoka je, podle mne chybně, přiřazen pozemek Staré teplárny, kde je zakreslena budoucí výstavba, ale dopravní infrastruktura v navazující lokalitě Starý Veleslavín už chybí. Aby si člověk všiml všech podobných chyb, musel by nový MP studovat na plný úvazek. Nezodpovědnost autorů povede k dalším komplikacím, které se pak budou vytloukat nesmyslnými navrhy, jako je například zakreslená Estakáda Petřiny - Evropská ! Větší osobní odpovědnost za podobné chyby by možná pomohla, aby si tvůrci davali pozor !
Estakáda... je neuvěřitelné a nepochopitelné, že byl tento návrh, který je naprosto devastační pro lokalitu Starý Velelslavín, U Potoka, Veleslavín a okolí, byl zanesen do nového MP. Špatnou dopravní infrastrukturu navazující na tunel Blanka chce stále někdo vyřešit tím, že zlikviduje několik čtvrtí s vesnickou zástavbou? Takové osoby považuji za nekompetentní. Proti tomu postrádám v MP zahloubení Buštěhradské dráhy, které by dopravní situaci pomohlo. Chybí také komunikace, která bude sloužit novým obyvatelům nemovitostí na pozemku staré teplárny...
Estakáda v návrhu ano, ale příjezdová komunikace k novým domům na území staré teplárny ne? Jak vypovídající o dnešním nekoncepčním a diletantském přístupu k výstavbě v lokalitě.
Estakádu nemohl navrhnout nikdo, kdo má cokoliv společného s lokalitami, které by zasáhla. Dlouhodobě slibované zahloubení Buštěhradské dráhy až do nádraží Veleslavín je to, co by dnes dopravě ve Veleslavíně ulehčilo. Nikoliv, že se umožní výstavba výškových budov bez požadavků na developera ohledně navazující infrastruktury a pak se přemýšlí o nesmyslech ala Estakada.
Estakáda v návrzích a zahloubení Buštěhradské dráhy nikoliv? Předběžné plány výstavby jsou zaznamenány, ale navazující infrastruktura a to včetně dopravní zaznamenána není? To jako vážně?
Návrh estakády v podobě, která je nám předkládána, je příklad jak autor naprosto ignoruje prostředí, do kterého byl návrh zasazuje. Jde mu pouze o to, dostat auta z místa A do místa B, bez ohledu na přírodu, místní urbanismus a životní prostředí. Mám pocit, že autor se na místo vůbec nebyl podívat a pracoval pouze s mapovým podkladem. Papír (dnes monitor) jak známo, unese vše.
Místo megalomanských projektů by se měl někdo zamyslet, jak řešit svízelnou dopravní situaci v této oblasti, protože tato dříve klidná oblast se stala tranzitní cestou. Ve směru od nádraží Veleslavín na Petřiny je to Veleslavínská ulice, v opačném směru ulice Pod novým lesem. Ve Veleslavínské ulici byl po mnoha urgencích alespoň oddělen pruh pro chodce, takže ulice smrti (jak jí místní přezdívají) se stala trochu bezpečnější. I když mi toto řešení nepřipadá adekvátní možnostem 21.století. V ulici Pod novým lesem není v některých úsecích chodník vůbec. V úseku podél zahrádek musí jít chodec ve vozovce a to při intenzitě provozu zde je dost nebezpečné. Chodí zde i rodiče s malými dětmi do Mateřské školky na konci ulice. Chápu, že mnozí z nich raději vezmou auto a jedou řádově stovky metrů, aby ochránili svoje děti.
Zdůrazňuji, že ulice a uličky Starého Veleslavína nebyly navrhovány pro takový provoz (někde se stěží vyhnou dvě proti sobě jedoucí auta) a bylo by velmi žádoucí řešit dopravní režim v této oblasti ve prospěch obyvatel, kteří zde žijí.
22 odpovědí
Shodné důsledné NE ESTAKÁDĚ Petřiny Veleslavín, které je zapsáno i v okolních lokalitách.
Sběrná komunikace městského významu Petřiny Veleslavín by vytvořila estakádu, přemostění Veleslavínského a Střešovickéh údolí se Střešovickými skálami. Přemostění je nesmyslně nákladné, okolí devastující, mimo hlukové hygienické normy. Větší silnice provoz neodčerpá, ale naopak přivede, a to jak na Veleslavín, tak na Petřiny, tak do sousedních Vokovic a z obytných čtvrtí se stanou průjezdné periferie. Už ted trpí nadměrnou dopravou.
Kdyby tato kominikace vznikla, měl by její dojezd védst z druhé severní strany Buštěhradské dráhy po Kladenské ulici.Podle MPP vede podél možného nového obytného souboru ve staré teplárně a dál Adamovou ulicí, tedy všude přímo pod okny obytných domů.
ZAHLOUBENÍ BUŠTĚHRADSKÉ DRÁHY AŽ DO NÁDRAŽÍ VELESLAVÍN a na jejím povrchu vytvořit zelenou páteř prahy 6, stezku pro pěší a bezmotorovou dopravu.
Udělat URYCHLENĚ BEZPEČNÝ PŘECHOD PRO CHODCE PŘES BUŠTĚHRADSKOU DRÁHU A NÁSLEDNĚ PŘEJEZD PRO AUTA - v místě vyústění pěší cesty ke kolejím mezi starou teplárnou a zámkem. V současné době je neoznačený vysoce frekventovaný přechod mezi několika školkami, školou a spojením celého Starého Veleslavína k MHD. Na místě existoval přechod se závorami, vyústění ulic U zámečku a Adamovy na Kladenskou. Při vzniku staré teplárny byl přechod zrušen a doposavad neobnoven, ačkoliv frekvence přecházejících je identická jako na přechodu se závorami na metru Veleslavín. Absurdně nebezečné.
ZCIVILIZOVÁNÍ ZKULTURNĚNÍ KŘIŽOVATKY VELESLAVÍN. Místo bolestivě rozřízlo spojené území Veleslavínu a Vokovic. Tyto oblasti tvoří celek, chodci jsou nuceni nekolikrát denné křižovatku s dětmi projít. Je nutné oblast domyslet jakpro dopravu, tak pro chodce. Chybí vše: od funkčnosti, přes bezpečí, polostín až po estetiku. Ne výškové budovy. Zachovat starou budovu nádraží.
VEŠKEROU DOPRAVU POD ZEM, CHODCI V ÚROVNI ZEMĚ, NAHOŘE KRÁSNÉ NÁMĚSTÍ SE STROMY, OBNOVENÉ CENTRUM OBLASTI.
DŮRAZ NA MHD proti osobní automobilové dopravě.
SBĚRNÉ PARKOVIŠTĚ A AUTOBUSOVÝ TERMINÁL přesunout na původně plánovanou Dlouhou míli, ne doprostřed obytné zástavby. navržená výška je příliš.
DŮRAZ NA PĚŠÍ A BEZMOTOROVOU DOPRAVU. MPP JI ZCELA ZANEDBÁVÁ. TO JE VIZE BUDOUCNOSTI. Cybí pěší prostupnost reálně i v plánu, nejsou zachyveny požadovány dostatečně široké chodníky se stromořadím, cyklostezky. Chybí zelená celoměstská sít pěších zelených koridorů. Podporovat a sponzorovat rozvoj elektrokol, kol, a pod.
CHYBĚJÍCÍ PODKLADY, ÚZEMNÍ STUDIER - Jakákoliv (bytová) výstavba v okolí nádraží Veleslavín a Buštěhradské dráhy musí mít zpracovanou studii dopadů na životní prostředí, studii nárůstu dopravního zatížení, dopravní obslužnosti včetně parkovacích ploch a na základě takové studie musí být teprve stanoveny regulativy. Předpokládám, že seriózně zpracovaná studie pro oblast nebude pro další výstavbu příznivá vzhledem k již existujícímu zatížení.
GENERAL BEZMOTOROVÉ DOPRAVY musí být součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu je vložen do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
EVROPSKÁ TŘÍDA je ostuda. Odlidštěná. Klima mezi plánovanými výškovými budovami by se stalo extrémnější, průvan, vedro, sucho, nevsakující se deště. Chybí stroomořadí, zelené a terénní clony, vybavení laviček, jakákoliv úcta k chodcům, měkké výškové přechody, vyřešení veřejné dopravy - musí např. tramvaj opravdu jezdit středem, kde má čekající na ni z obou stran dálnici? a pod. V MPP nevidím vizi zlepšení, pouze zastavení výškovými budovami bez infrastruktury.
MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ na vyřešení extrémně náročnéh problému. K ní jsou bezpodmínečně nutné VÝCHOZÁÍ ZADÁNÍ, rozsáhlé situační studie.
BEZPEČNOST - místo je kvůli nemístné dopravě nebezpečné jek pro chodce, tak pro cyklisty, není myslitelné postit deti jen tak na kolo...
Zjednosměrvit ulici Na krrutci ve Vokovicích.
Hlídat omezenou rychlost 30km/hod mimo Evropskou.
Rozšířit chodníky a vysázet na ně stromy. Viz Dejvice. Zde jsou výškové budovy, ale šířka ulic a chodníků je daleko větší, proporčně odpovídající. Nová zástavba po vile Chartotty Masarykové toto npříklad neumožňuje, byty jsou až na chodníku.
Není uvedeno jak se bude nakládat s dešťovými vodami. Je potřeba domyslet.
Není uvedeno, jak se bude nakládat s dešťovými vodami. Je potřeba domyslet.
Individuální regulativy veřejné vybavenosti nejsou stanoveny. Nejí co připomínkovat. S návrhem pro vybavenost nesouhlasím.
V textové části MPP (viz níž) uvádí v teoretickém základním čenění veřejné vybavenosti, že bude podrobněji stanoveno. Prakticky však k lokalitě není stanoveno nic. Je vydána na pospas.
MPP uvádí:
Článek 55 Základní členění veřejné vybavenosti
(1)
Naplnění koncepce veřejné vybavenosti je na základě způsobu využití podrobněji stanoveno prostřednictvím samostatných podmínek a požadavků pro jednotlivé typy vybavenosti:
komerční, občanské a rekreační.
(2)
Koncepce komerční vybavenosti je založena na zajišťění přístupu obyvatel města kobchodu, službám a pracovním příležitostem. Cílem je oživení komerčních aktivit nejen vcentru města, ale i jejich posílení vperiferních polohách pro podporu lokálních center zejména modernistických struktur. Důraz je kladen také na využití potenciálu vhodných ploch pro rozvoj komerční vybavenosti, které zpravidla tvoří předěl mezi obytnou a produkční zástavbou.
(3)
Koncepce občanské vybavenostije založena na zajištění komfortu obyvatel města zejména z hlediska přístupu ke vzdělání, zdravotnictví, kultuře, sociálním službám a městské správě. Cílem je, na základě definování standardu občanské vybavenosti, stanovení dostupné sítě zařízení občanského vybavení, zvýšení dostupnosti vmístech jejích deficitů a zajištění jejího doplnění v
transformačních a rozvojových územích.
Dle architekta Vladana Hodka: Pro veřejnou vybavenost dává metropolitní plán jen velice obecné regulativy, které nemohou fungovat.
Komerční vybavenost metropolitní plán nereguluje. Pravidla pro umisťování jsou popsána v článcích 184 -191 textové části. Vybavenost se může v odůvodněných případech odchýlit od obecných podmínek, které jsou stanovené pro území. Zejména typem struktury a výškou. Protože komerční vybavenost plán neřeší a umisťuje se v zastavěném území, lze dovodit, že je legální vybourat kus bloku a vestavět tam administrativní nebo obchodní centrum, které navíc ani nemusí ctít okolní výšku ani formu. Ve výkrese je rekreační vybavenost vyznačena plochou, ale občanská jen bodem. Vyznačení bodem je naprosto nedostatečné. (V oblasti U Potoka není vyznačeno ani bodem.) Navíc plán umožňuje měnit účel a stávající plochu dostavovat něčím jiným, pokud plochu stávající vybavenost nepotřebuje. Není problém si představit, že je možné s plochou nakládat v principu libovolně. Plán sice požaduje dle struktury 5% hrubých podlažních ploch pro vybavenost, ale jak a čím se naplní nedefinuje. Kromě toho toto nelze vztahovat na lokalitu. Využívají ji okolní lokality ale hlavně i mimopražští, což plán vůbec nezohledňuje. Regulace tímto zůsobem není možná. Je nutné plochy vymezit a pro komerční vybavenost vymezit bloky, nebo jejich části a jinde to regulovat poměrem. Jinak je možné ve stabilizovaném území vše. Pokud toto byl záměr, popírá smysl územního plánu, který má dát návod státní správě a lidem jistotu jak bude prostor ve kterém žijí vypadat.
Plný souhlas s komentářem p. Veroniky Zapletalové. Není co připomínkovat.
Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové.
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Individuální regulativy veřejné vybavenosti nejsou stanoveny ... to je základem a důvodem toho proč považuji současnou výstavbu za diletantskou a nekoncepční. Protože neexistují požadavky na developera zajistit navazující infrastrukturu na svou výstavbu vznikají problémy, které se řeší jen dalšími nekoncepčními návrhy a realizacemi.
Požadavky na infrastrukturu včetně veřejné vybavenosti by měly být přímo závislé na konkrétní stavbě a měl by být kladeny na developera a bez jejich zavázáni se ke splnění by jim výstavba neměla být povolena !
Individuální regulativy veřejné vybavenosti nejsou stanoveny... to je symbolem podobných návrhů -
povolit developerům výstavbu, ale co to bude znamenat pro okolí už je evidentně vedlejší - nejsou kladeny žádné požadavky na developera na navazující infrastrukturu
To je právě to ... takové regulativy nelze komentovat, protože nejsou stanoveny... to zas bude nových staveb bez navazující infrastruktury... nekoncepčnost pokračuje
Vzhledem k tomu, že regulativy veřejné vybavenosti nejsou stanoveny, nelze nic připomínkovat. Faktem ale je, že vybavenost v oblasti Starého Veleslavína (a nejen tam) zoufale chybí. Doufám, že bude alespoň částečně řešena v rámci odsouhlasených developerských projektů.
Není co připomínkovat.
vaznou plochu uzemi jako bilou, zastavitelnou, zatimco verejne prostranstvi a volne krajiny jsou vymezeny (mimochodem kym?) jako malinke ostruvky. Realita je ale preci opacna: verejne prostranstvi a krajina je vsech, jsou nekomercni, take proto je potreba je chranit pred zejmena developerskou zastavbou. MPP uvadi ve clanku 30/2 ..."stavebni bloky vymezene a obslouzene verejnym prostranstvim"... coz povazuji za chybne. Existuje verejne prostranstvi, ktere patri verejnosti, je pro ni zasadni' nebot zde se mohou lide potkavat, komunikovat a spolecnost se tak ozdravuje.
10 připomínek
Mimo to není co připomínkovat.
V textové části MPP uvádí v teoretickém základním členění veřejné vybavenosti, že bude podrobněji stanoveno. Prakticky však k lokalitě není stanoveno nic. Je vydána na pospas dopravě a neřízené husté a vysoké zástavbě developerů. Veřejná vybavenost ale musí být uvedena v legislativě. Je jasné, že bude li nekomerční, developer ji nevystaví. Je placena z daní. Město je povinno se starat o své obyvatele. Takto to může vypadat, že se povolí developerům a silničářům výstavba, ale co to bude znamenat pro okolí už je vedlejší.
Developer, chce li stavět, by měl mít jako podmínku k výstavbě výstavbu návazné infrastruktury.
Bez ní by vůbec neměl stavební povolení dostat. Jde o školy, školky, veřejná prostranství, rekreační plochy, zdravotní péči, bezpečnou dopravu, kulturní zařízení atd.
Přibyde li např. ve staré teplárně několik stovek bytů, paralelně ve Strnadově zahradnictví, po krajích Evropské a celé nové město ve Vokovicích, jde o mnoho tisíc (6 000??) lidí navíc v přehuštěné oblasti několika čtverečních km. Proto je současná výstavba považována za diletantskou a nekoncepční. vznikají problémy, které se řeší jen dalšími nekoncepčními návrhy a realizacemi.
Veřejná vybavenost na Starém Veleslavíně v současné době ZCELA chybí. I to je důsledek narůstajíácí dopravy. Lidé se pohybují auty, ve kterých jsou před auty bezpečnější. To je špatně.
Dle architekta Vladana Hodka: Pro veřejnou vybavenost dává metropolitní plán jen velice obecné regulativy, které nemohou fungovat.
Komerční vybavenost metropolitní plán nereguluje. Pravidla pro umisťování jsou popsána v článcích 184 -191 textové části. Vybavenost se může v odůvodněných případech odchýlit od obecných podmínek, které jsou stanovené pro území. Zejména typem struktury a výškou. Protože komerční vybavenost plán neřeší a umisťuje se v zastavěném území, lze dovodit, že je legální vybourat kus bloku a vestavět tam administrativní nebo obchodní centrum, které navíc ani nemusí ctít okolní výšku ani formu. Ve výkrese je rekreační vybavenost vyznačena plochou, ale občanská jen bodem. Vyznačení bodem je naprosto nedostatečné. (V oblasti U Potoka není vyznačeno ani bodem.) Navíc plán umožňuje měnit účel a stávající plochu dostavovat něčím jiným, pokud plochu stávající vybavenost nepotřebuje. Není problém si představit, že je možné s plochou nakládat v principu libovolně. Plán sice požaduje dle struktury 5% hrubých podlažních ploch pro vybavenost, ale jak a čím se naplní nedefinuje. Kromě toho toto nelze vztahovat na lokalitu. Využívají ji okolní lokality ale hlavně i mimopražští, což plán vůbec nezohledňuje. Regulace tímto zůsobem není možná. Je nutné plochy vymezit a pro komerční vybavenost vymezit bloky, nebo jejich části a jinde to regulovat poměrem. Jinak je možné ve stabilizovaném území vše. Pokud toto byl záměr, popírá smysl územního plánu, který má dát návod státní správě a lidem jistotu jak bude prostor ve kterém žijí vypadat.
910-610/-/113 Propojení Veleslavín - Petřiny
Stavba, která absolutně nedává smysl a je označena jako VPS. Zjevně nadzemní komunikace částečně využívající tělesa Buštěhradské dráhy je vedena nad parkovým územím a nad úrovní 3 lokalit určených k bytové zástavbě. Přivádí dopravu mezi Vojenskou nemocnici a Na Větrníku. Tedy do ulic Na Petřinách, Stamicova a Radimova. Tyto ulice jsou přeplněné už teď, takže dopravní situaci to nijak neřeší. Tato stavba může možná pomoci Veleslavínské ulici, která slouží jako jeden z mnoha pseudoobchvatů pro řidiče jezdící denně do centra Prahy. Nicméně navrhované řešení možná pomůže řešit lokální problém za cenu zásadního zhoršení prostředí pro daleko větší oblast a narušení parkové zeleně. Nemluvě o dlouhodobém dopadu plánované mohutné výstavby v oblasti lokalit Starý Veleslavín, Veleslavín, U Potoka a část Kladenské. Plně souhlasím s tím, že Metropolitní plán nebere vůbec ohled na občany. Tato stavba jako VPS je opravdu výsměch a měla by být jednoznačně z plánu vyjmuta.
Souhlasím.
Zcela souhlasím s komentářem p. Charváta.
Jako veřejně prospěšná stavba je uvedena estakáda Petřiny - Vleslavín, která je výrazně veřejně neprospěšná a nežádoucí.
Stejně tak je nežádoucí naddimenzované P + R parkoviště na Evropské. Obě stavby do oblasti přivedu další motorovou dopravu. Víc silnic dopravu neodlehčí, naopak prostor dopravou zatíží. Jediní, komu tyto stavby jsou prospěšné a kdo v Praze vládne jsou silničáři.
Veškeré potenciálně prospěšné stavby v metropolitním plánu chybí.
Chceme mít zdravé město, zelené město.
Měly by se vytvořit podrobné územní studie.
Jako veřejně prospěšnou plochu vidím veřejný prostor přátelský k chodcům a nemotorové dopravě.
- Je to struktura zelených koridorů , sítě, přes kterou se dá příjemně bezbarierově projít skrze Prahu, tak, aby plochy na sebe navazovyly, vytvářely pěší a cyklistické "silnice, magistrály", cesty a drobné opečovávané pěšiny.
- Je to struktura větších a menších náměstí a ploch na zastavení, posezení, navázání kontaktu, dětských hřišt, ale ne těch, kam zavíráme děti do klece, těch přírodně parkových. Hřišt pro starší děti a dospělé, plácku, kde je možné si hrát s míčem. Parky, zelené plochy s vodními prvky tlumícími extrémní výkyvy počasí, které nás pravděpodobně ještě čekají.
- veřejně prospěšná je infrastruktura DROBNÝCH obchodů, veřejného stravování, kavárny, kulturních zařízení, škol, školek, kulturně sportovních zařízení jako sokol a jiné.
Je nutné, aby v zákoně bylo přímo pro stavební úřad zadání, kolik veřejně prospěšné infrastruktury a jaké podmínky má mít developer při výstavbě nových budov. Jak bytů, tak kanceláří. Pro oblast by toto mělo být výchozí a developer by se do podmínek měl snažit vejít. Je to on, který bude mít z výstavby zisky. Je špatně, když developer získá stavební pozemek, a teprve pak se Komise územního rozvoje nebo úřad snaží upozorňovat, že mimo byty, které prodá by na místě také, prosím pěkně, mohla být školka a galerie. Alespon malinká. A to je vše? Co všichni ti lidé narůstající po tisících včetně svých aut budou dělat v místě, kde není vůbec nic, ani prázdný veřejný prostor???
Souhlasím. Víc silnic, navíc nesmyslných = víc dopravy. Toto místním nepomáhá ale škodí, je nutné to změnit.
Zcela souhlasím s komentářem p. Zapletalové.
Souhlasím s Veronikou, nazvat estakádu veřejně prospěšnou stavbou je výsměch.
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové.
Jak může někdo považovat za veřejně prospěšnou stavbu něco jako je Estakáda? Hnus, který má vést nad několika vesnickými lokalitami. Má vést přímo před okny základní a mateřské školy, má do oblasti přivést několik tisíc automobilů a to jen proto, že se dnes povolují developerům stavby bez požadavků na navazující infrastruktury. Místo, aby se řešila navazující infrastruktura předem, pouze se vytlouká klín klínem a bezmyšlenkovitě se likvidují lokality, a to opět zcela bez koncepce... amaterismus a diletanství v oblasti výstavby snad nikdy neskončí
Jako veřejně prospěšná stavba je uvedena estakáda Petřiny - Veleslavín... trvalá likvidace několika vesnických lokalit jednou stavbou, bourání historických budov, ignorace místních obyvatel je veřejně prospěšné?
11 příspěvků
MPP UVÁDÍ JAKO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPTŘENÍ NA VELESLAVÍNĚ POUZE NEŽÁDOUCÍ STAVBY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY. tO JE NEPŘIJATELNÉ.
To charakterizuje jeden ze základních problémů a nepochopení situace Metropolitním plánem. Veřejná prospěšnost není jen automobilová doprava, ke všemu navíc velmi veřejně neprospěšná.
Kdo a jak se určuje veřejná prospěšnost???
NESOUHLAS STAVBÁM, KTERÉ MPP UVÁDÍ:
- estakáda propojení Petřiny Veleslavín - výrazně nežádoucí kontraverzní stavba.
- parkoviště P+R - Veleslavín s autobusovým terminálem - Stejně tak je nežádoucí naddimenzované P + R parkoviště na Evropské. Obě stavby do oblasti přivedu další motorovou dopravu. Víc silnic dopravu neodlehčí, naopak prostor dopravou zatíží.
- Praha Kladno je Buštěhradská dráha? Chybí její zakrytí.
- Nerozumím, co je trasa metra A - prodloužení ze stanice Dejvická dle ZÚR. Vyřešení dopravy na letiště a následně Kladno je samozřejmě nejlepší metrem.
Jediní, komu tyto stavby jsou prospěšné a kdo v Praze vládne jsou silničáři.
Veškeré potenciálně prospěšné stavby v metropolitním plánu chybí.
CHYBA JE V PRINCIPU. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY MĚSTU NENÍ HUSTŠÍ DOPRAVNÍ SÍT.!!
Chceme mít zdravé město, zelené město.
Je potřeba vytvořit podrobné územní studie.
CHYBĚJÍCÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, KTERÉ JE POTŘEBA VYMEZIT A POSTARAT SE O NĚ
- Veřejný prostor přátelský k chodcům a nemotorové dopravě.
- Je to struktura zelených koridorů, sítě, přes kterou se dá příjemně bezbarierově projít skrze Prahu, tak, aby plochy na sebe navazovyly, vytvářely pěší a cyklistické "silnice, magistrály", cesty a drobné opečovávané pěšiny.
- Je to struktura větších a menších náměstí a ploch na zastavení, posezení, navázání kontaktu, dětských hřišt, ale ne těch, kam zavíráme děti do klece, těch přírodně parkových. Hřišt pro starší děti a dospělé, plácku, kde je možné si hrát s míčem. Parky, zelené plochy s vodními prvky tlumícími extrémní výkyvy počasí, které nás pravděpodobně ještě čekají.
- bezpečný přechod pro chodce mezi starou teplárnou a zámkem přes Buštěhradskou dráhu.
- Bezpečný přechod a celková civilizace prostředí Veleslavínské křižovatky. Vytvořit z dopravního uzle náměstí, křižovatku veškerou dopravou pod úrovní země.
- bezpečný přechod a celková civilizace prostředí Evropské třídy.
- veřejně prospěšná je infrastruktura kulturních zařízení, škol, školek, kulturně sportovních zařízení jako sokol, DROBNÝCH obchodů, veřejného stravování, kavárny atd.
Je nutné, aby v zákoně bylo přímo pro stavební úřad zadání, kolik veřejně prospěšných ploch a jaké podmínky má mít developer při výstavbě nových budov. Pro oblast by toto mělo být výchozí a developer by se do podmínek měl snažit vejít. Je to on, který bude mít z výstavby zisky. Je špatně, když developer získá stavební pozemek, a teprve pak se KÚR nebo úřad snaží upozorňovat, že mimo byty, které prodá by na místě také, prosím pěkně, mohla být školka a galerie. A to je vše? Co všichni ti lidé narůstající po tisících včetně svých aut budou dělat v místě, kde není vůbec nic, ani prázdný veřejný prostor??
VODA - Reálně ubývá vody a přitom chybí zcela ochrana a zanesení do MPP vodních zdrojů a toků - tisíciletá studna a tři potoky v rourách ve staré teplárně v lokalitě nazvane U Potoka
veronika zapletalová:Podle pamětníka 90.letého pana Procházky z Veleslavína se v lokalitě nazvané U Potoka nacházely tři potoky a tisíc let stará studna, kde nikdy nevysychala voda. Sepsal své paměti a vytvořil mapku, která je v příloze. Oblast staré teplárny považuji za oblast Starého Veleslavína, a proto zde téma otvírám. Nepopiratelně začínáme mít problém s vodou, není možné nerespektovat vodu a vše zastavět, ucpat, zabetonovat, přehustit. Je potřba udělat důkladnou studii na základě které by vodní zdroje, podzemní vody a vodní toky bylo možné obnovit a chránit. Toto by měl MPP respektovat. Okolo studny by měl být volný veřejný odpočinkový prostor.
1 - Hluboká studna z 11. stol se nacházela zhruba uprostřed staré teplárny blíž k jižnímu okraji. V oblasti bya zahradnictví na severu Kulíčkových a větší jižní část Sůvových. Jde o samostatný vodní zdroj. Studna nikdy nevysychala, měla vodu, i když voda nebyla nikde. Obnovit. Nezastavovat. Na ní byl postaven komín staré teplárny. Chceme zajistit ochranu vodního zdroje.
2 - Ze studny vycházel Dejvický potok, jehož skoro už jen koryto vede v nejnižší části Strnadova zahradnictví. V potoku byla hojnost vody do povodní 1012, kde se něco pokazilo a potok je téměř bez vody. Ošetřit, revitalizovat, nekácet kolem něj vrby, nenutit ho, aby tekl rovně.
3 - Hradní potok byl vytvořený uměle, aby zásoboval Pražský Hrad vodou.Vytékal z Libockého rybníka paralelně s Litoveckým potokem. Litovický potok zůstal, vtéká "přitozeně" :) pod Evroupskou do Džbánu. Hradní potok vedl o několik metrů nad ním po vrstevnici, obtékal ze severu a východu zámecký park a pokračoval paralelně s ulicí Nad Hradním potokem (prý hned za současnou ohradou z vlnitého plechu), pod současnou fungující teplárnou, přes Strnadovo zahradnictví k Hradu. Po jeho stranách byla od ulice nad Hradním potokem promenádní třešňová alej. To vše by bylo dobré obnovit a z místa vytvořit místo odpočinkové.
4 - V prostoru zámeckého parku na jeho jižním okraji byla a zůstaly po nich stopy dvě jezírka, která se napájela ze spoda a prosakovala do hluboké studny v teplárně a z ní vytékal Dejvický potok. Tato jezírka by také bylo dobře v rámci a revitalizace a zpřístupnění parku obnovit.
Příloha: Mapa pana Procházky pamětníka z roku 1930. Žlutě jsou zobrazeny domy, které už neexistují, červeně domy stávající. Je přehozen název ulic Nad Hradním potokem a Potoční. Mapku zde uvádím kvůli zobrazené studni ve Staré teplárně, Hradnímu potoku, Dejvickému potoku a dvoum nádržím v zámku, odkud potok vytéká.Ochranu a respktování vodních zdrojů, cest a ošetření vody vůbec je jedna z vizí, které MPP pro město budoucnosti zcela postrádá.
Požadujem zanesení vodních zdrojů a toků do MPP a jejich ochranu a revizalizaci. Obecně, platí pro celou Prahu.
Konkrétně žádáme, aby byl do metropolitního plánu zanesen tok Veleslavínského potoka a vytvořena územní rezerva umožňující budoucí revitalizaci Dejvického potoka a Hradního potoka. Žádáme zanesení vodních toků a vodních zdrojů a vodárenských zařízení na území Veleslavína a Vokovic do grafické části MPP.
Další nebezpečí narušení vodních zdrojů a strhnutí pramenů hrozí narušením pískovcových skal kvůli vrtu Buštěhradské rychlordáhy.
„Poušť se v České republice šíří rychlostí až 10 ha denně. Kvůli vznikající zástavbě výrobních hal a skladů na periferiích měst dochází k ukrajování vegetace místní krajiny a zanikají tak přirozené absorpční plochy.“ ..Přímo ve městech pak podobným způsobem působí masy betonu a asfaltu, v jejichž důsledku městská zástavba vykazuje znatelně vyšší teploty oproti svému okolí. „Efektivním využíváním vody a chlazením však můžeme tento vývoj zvrátit. Je nezbytné vrátit přírodě to, co jí bereme, a zachovat ji pro další generace.“ (Libor Musil)
Rozsáhlá oblast bývalých zahradnictví od zámku až na Bořislavku byla vždy vlhká, při kopáná základů se objevuje voda, domy nemuhou mít sklepy, metro má problémy s vodou. Povrchová voda je hodně vysoko, ale vysychá. Máme poklad na území Prahy a my vymýšlíme "hovadiny", jak ho zlikvidovat.
Zástavba v těchto oblastech by měly být zahrádky a malé domy, ne hustá kompaktní připravovaná zástavba, aby mohla voda vsakovat a zem dýchat.
Pozorujeme, že za posledních 10 let reálně ubylo povrchové vody, je potřeba vodu chránit.
Mezi současným územním plánem a MPP výrazně ubylo nezastavitelných zelených ploch. Obnovit, naopak rozšířit!
Vymezení vůči některým textovým částem MPP:
MPP: "ÚSES je jednou ze základních složek koncepce Metropolitního plánu ovlivňující uspořádání
krajiny a ve své funkční podobě zajišťující potřebné vazby mezi jednotlivými segmenty krajiny
svyšší mírou ekologické stability."
MPP: "Pokud veřejný zájem na ochranu a vytváření ÚSES je v územním střetu s jiným veřejným zájmem, např. s veřejným zájmem na rozvoj dopravní či technické infrastruktury, je provedení změny v území považováno za přípustné i tehdy, pokud naru šení podmínek pro funkčnost ÚSES je málo významné, tedy takové, které působí pouze omezeně vdaném místěa přitom zachovává funkční propojenost systému.
MPP: "Vplochách se stávající zástavbou jsou podmínky pro ochranu a vytváření ÚSES zpravidla velmi omezené. Pro vzájemnouprostorovoupropojenost systémuexistuje vzastavitelném území,
zejména pak vcentrálních částech města, mnoho antropogenních bariér, pro naplnění rostorových parametrů existuje výrazný nedostatek vhodných ploch nestavebních bloků."
MPP:"Z důvodu výše uvedených skutečností se stanovuje, že existence stávajících antropogenních bariér omezujících funkčnost ÚSES je vzastavitelném území trvale působící skutečností a že dosažení stavu, kdy budou naplněny zejména prostorové požadavky
stanovené prostřednictvím univerzálních principů ÚSES, je neuskutečnitelné. "
MPP:"Požadavky na funkčnost ÚSES se proto uplatní vždy vkontextu scharakteremzastavitelného území a sobecným nedostatkem ploch nestavebních blokůvyužitelných alespoň částečně pro účely ÚSES.
Návrat vodních toků na povrch
Zuzana Čamborová:Bylo by dobře vrátit na povrch ty toky, které byly kvůli staré teplárně svedené do kanalizace.
Veleslavínský potok na povrch.
Veronika Martinkova:Požadujem zanesení vodních zdrojů a toků do MPP a jejich ochranu a revizalizaci. Obecně, platí pro celou Prahu.
Konkrétně žádáme, aby byl do metropolitního plánu zanesen tok Veleslavínského potoka a vytvořena územní rezerva umožňující budoucí revitalizaci Dejvického potoka a Hradního potoka. Žádáme zanesení vodních toků a vodních zdrojů a vodárenských zařízení na území Veleslavína a Vokovic do grafické části MPP.
Další nebezpečí narušení vodních zdrojů a strhnutí pramenů hrozí narušením pískovcových skal kvůli vrtu Buštěhradské rychlordáhy.
Vodní toky naprovch
Alena Koutská:Několik vodních toků, které byly svedeny pod zem kvůli výstavbě staré teplárny, která je dnes v demolici a kde se nyní plánuje nová bytová výstavba (např Veleslavínský potok) by měly být vráceny na povrch.
Nezabírat zelen, starat se o vodu!!!
veronika zapletalová:4 příspěvky
Mezi současným územním plánem a MPP výrazně ubylo nezastavitelných zelených ploch. Obnovit, naopak rozšířit zeleň!
Ochrániit, zrevitalizovat a otevřít veřejnosti zámecký park.
Ochrana střešovických skal, Nového lesa, přes ně žádnou estakádu. Jsou vymezeny jako rekreační prostor, ale jsou tak strmé, že na ně nikdo nevyleze. Jejich důležitost tkví v plících prahy, regulaci tepelných ostrovů, udržování vlhkosti, pramenů, rostlin a živočichů.
Ochránt, zrevitalizovat a utvořit park z prostoru po Staré teplárně. V podstatě paradoxně posledních skoro 30 let plícemi místa byla, bylo zastaveno jen 15% její pochy, to je několikanásobně méně, než je v budoucím plánu.
Oblast je pokladem, rozsáhlým prameništěm, ve kterém džív bývala jen zahradnictví. Na to je třeba pamatovat, nezastavovat, nezabetonovat, je velké sucho!!! vody ubývá. Myslet dopředu, ne na rychlý zisk.
Požadujeme ochranu a revitalizaci vodních toků a zdrojů, jejich zanesení do MPP. Požadujeme, aby byla vytvořena územní rezerva umožňující budoucí revitalizaci Dejvického potoka a Hradního potoka a studny ve staré teplárně.
Je to důležité, platí pro celou Prahu, nebot je evidentní, že v budoucnu máme problém s nedostatkem vody, zvyšujícím se suchem, v důsledku stále se zvyšující teploty s přehříváním prostředí, zejména městského.
Říká se, že at jde člověk kam jde, zkončí u vody. Kolem vody by měla vzniknout rekreační veřejná plocha, lavičky, hřiště, polostín, klid, místo pro setkávání.
Vynesení na povrch Hradního potoka (tekoucího po hranici lokality Stará Veleslavín a U Potoka) a osázení jeho okrajů třešňovou alejí, jak bývalo.
Obnovení tisícileté nevysychající studny v místě komínu staré teplárny. Kolem ní volný veřejný prostor.
Oživení dvou nádrží v zámekém parku, prameniště přes studnu v teplárně tekoucího Dejvický neboli Veleslavínského potoka.
Nová zástavba by neměla být kompaktní hustá, měly by to být rodiné domy se zahradami, aby mohla voda vsakovat a zem dýchat. Jinak se v tom usušíme a upečeme a pak nás spláchne nevsakující se déšt. Počasí začíná mít extrémní výkyvy.
Další nebezpečí narušení vodních zdrojů a strhnutí pramenů hrozí narušením pískovcových skal kvůli vrtu Buštěhradské rychlordáhy.
Chybí zpracování dešťových vod.