Pomozte Praze k Metropolitnímu plánu pro 21. století tady a teď (do 30. 6. 2022)

Na základě připomínkování z roku 2018 vzniklo základní členění MČ Prahy 6 do 9 ti specifických oblastí spádových území které je vhodné jednotně spravovat a rozvíjet.

Spádová území představují zpravidla oblast města v rámci kterého řeší obyvatelé podobné problémy, užívají obdobnou veřejnou vybavenost a služby, vzájemně se ovlivňuje rozvoj jednotlivých lokalit.

Mapa Spádových území nevymezuje přesné hranice, ale je reálným strukturálním plánem, který se nezabývá jen vystavěným a nezastavěným územím, ale podmínkami života v něm. Neformálním vymezením (mimo závazné výkresy plánu) lze diskutovat vhodné plochy a funkce v území pro vymezení os a vazeb pro pěší a bezmotorovou dopravu. Ujasňuje řešení deficitních služeb a městské vybavenosti do závazných výkresů Veřejně prospěšných staveb. Umožňuje podporu rozvoje lokálních center včetně jejich dovymezení s řešením veřejných ploch. Umožňuje upřesnění regulací rozvojových a transformačních ploch i stabilizovaného území. Buduje reálné město krátkých vzdáleností. Zavedení této vrstvy usnadňuje orientaci v území pro představitele státní správy a samosprávy a vytváří předpoklady pro aktivní městský management, koordinaci, strategické řízení a plánování.

Územní plán musí vytvářet podmínky k naplňování společenských cílů, které jsme si vyjednali jako uznaný rámec veřejného zájmu. Tyto cíle jsme si odsouhlasili a schválili v souladu s naším ústavním pořádkem prostřednictvím našich volených zástupců a jsou obsaženy v platném strategickém rámci ČR 2030 a od něj pak navazujících krajských rozvojových dokumentů a dále pak strategických dokumentů měst a obcí. Ty jsou podkladem pro konkrétní úkoly, které se dle potřeby zobrazují i do závazných dokumentů a legislativy tak, aby bylo se utvářely předpoklady k jejich naplňování. Nadřazená strategická dokumentace a závazné dokumenty PUR, ZUR ukládají utvářet pestré, zdravé, udržitelné prostředí. Má se utvářet polyfunkční a polycentrické území, utvářet “město krátkých vzdáleností”, tak aby bylo bezpečné prostupné a umožňovalo naplňování maxima životních potřeb v místě bydliště, které jsou dosažitelné bezmotorovou dopravou, nebo městkou dopravou v rozsahu 10-30 min.

Předmět připomínky – Nepřehledné a nejasné značení ploch v plánu, které fakticky skrývají potenciál transformace a rozvoje. Popis lokality a její vymezení nelze jednoznačně vyložit. Složením všech regulativů lze dojít k závěru, že Lokalita 871/Litovický potok je potenciálně transformovatelná. Plán v principu Negarantuje vymezené funkce ani využití ani prostupnost.

Předmět připomínky - Omezená prostupnost a navázání do městského prostoru, nevyužitý potenciál pro využití veřejných oddechových a rekreačních ploch.

Hlavní kvalita - Libocký rybník, povodí Litovického potoka.

Hlavní potenciál - Rozšíření otevřených ploch pro oddech v přírodě a rekreaci, zlepšení prostupnosti.

Hlavní riziko - Skupování zahrádek a jejich transformace na rekreační funkci jen pro „vybranou“ veřejnost.

Lze dovodit, že plán aktivně chrání lokalitu jako rekreační zastavitelnou. Změnám v území nebrání, ale nic negarantuje. Plán umožňuje zvýšení rekreačně oddechového potenciálu, jen není zřejmé, kdo a jak se zde bude rekreovat. Lze mít území členěné na lokality, ale závazné jednoznačně platné a závazné regulativy se musí vztahovat ke konkrétní ploše na podkladu katastrální mapy. Požadovanou flexibilitu lze dosáhnout tím, že bude pro případ změny podrobnějšího členění ploch požadováno zpracování regulačního plánu, který může dát odpovídající podrobnou regulaci a stanovit nově podmínky využití území s tím, že změny musí dodržet podmínky využití lokality jako zastavitelné rekreační lokality v souladu s příslušnými článkem metropolitního plánu. Pokud tato podmínka nebude v plánu uvedena, nemá město nástroj, jak změny v území koordinovat.

Zeleně vyznačená “nezastavitelná” plocha Lokalita 871/Litovický potok je popsaná jako zastavitelná nestavební, stabilizovaná, rekreační. Cílový stav mluví jen o zlepšení cest a jejich napojení na ulice. Individuální regulativy nejsou stanoveny. Přes lokalitu je vymezen ÚSES. Vymezena pěší prostupnost. Ve VPS je vymezena jen železnice se stanicí Praha Veleslavín.

V území jsou pak vymezeny plochy podrobnějšího členění. Dle výkladu platí všechny regulativy dohromady. Takže v tato zelená “nezastavitelné” lokalita je ve skutečností stavební kde dle článku 64 odstavec 2) je možné umisťování budov a jiných staveb pro rekreaci a sport včetně k nim náležící doplňkové stavby a zahrádkové osady. Zároveň je v lokalitě vymezena plocha zahrádkové osady. Regulativy, dávají ploše jasný účel zahrádek, umožňují umisťovat budovy zahradních domků, nebo zahrádkářských chat dle regulativů článku 64. Ten však připouští provádět změny v území včetně umisťování budov a jiných staveb pro rekreaci a sport. Dle ústního výkladu je zde závazně chráněna zahrádková osada, dle logiky článků je však přípustná změna zahrádek v duchu rekreačního území např. na soukromé golfové hřiště, nebo tenisový klub. Plán sice formálně vymezuje pěší prostupnost, ale protože není vyznačena jako veřejný zájem je nevymahatelná. Území již je oplocené a lze jej mít uzavřené nadále. Plán je záměrně flexibilní, nereguluje, negarantuje, a tedy neplní řádně své poslání. Občanům se zde říká jen to, že zde má být rekreace, ale není zřejmé, jaká a pro koho, tedy kdo a jak vlastně bude území užívat, a tedy nejsou předvídatelné dopady a nelze řešit funkční ani návaznosti. Plán má za cíl odemknout území, ale odmítá městu dát nástroje k možnosti managementu a řízení. Tím se stává pouze jen hrubou strukturou, která je ovládána volným trhem jen s malou možností města aktivně působit a zastupovat potřeby a zájmy všech občanů. Bez doplnění těchto nástrojů to plán není schopen naplňovat své poslání.

Předmět připomínky – Lokalita 213/ Stará Ruzyně. Malá předvídatelnost změn ve stabilizovaném území. Rezignace na harmonizaci vnitřní periferie města, chybějící vymezení ploch pro městskou vybavenost, nevymahatelnost reálného naplnění regulačních zásad rozvojových území. Úbytek zelených ploch. Nesrozumitelnost a nejednoznačnost posuzování charakteru území. Metropolitní plán musí vysloveně uvést, že popis charakteru strukturou, funkcí, stabilitou, zastavitelností a společným popisem cílového stavu je pouze směrné a v žádném případě nenahrazuje ověřování charakteru území dle PSP na úrovni vztahů mezi jednotlivými parcelami.

Hlavní problém - Nedotvořená struktura města, díky opuštění rozvoje dle přehledného regulačního plánu z roku 1930. Dlouhodobý rozvoj pouze dle měnícího se územního plánu umožňuje špatně organizovanou zástavbu a rozvoj vnitřní periferie města. Neprovázanost základního uličního skeletu, omezení prostupnosti územím. Nevhodně umístěna zahrádková osada. Problémy umocňuje dopravní a hluková zátěž a narušení území boky areálů a hal.

Hlavní kvalita - Historické jádro Ruzyně, blízkost rekreačních a oddechových zelených ploch.

Hlavní potenciál - Utváření města krátkých vzdáleností, zásadní humanizace ul. Karlovarské s doplněním tramvajové trati. Vytvoření zklidněné obchodní třídy v ul. Pod hřbitovem do Drnovské s navázáním na náměstí. Spolu s tím dotvořit komunikační síť a vše rozvíjet tak, aby došlo k začlenění historického jádra do struktury města a provázání rozvíjejícího s jádra do zelených ploch. Vytvoření plnohodnotného městského prostředí se službami a vybaveností.

Hlavní riziko - Nefunkční městský management. Absence podmíněného rozvoje pořízením závazné regulace, která na úrovni veřejně prospěšné stavby zajistí vymezení funkčního skeletu města. Nahrazení reálného ověřování a posuzování charakteru místa dle PSP na podkladě všech článků PSP a vážením situace na místě, 4 obecnými prvky lokality a nepřesným popisem cílového stavu.

(Grafická příloha)

Lokalita Stará Ruzyně je Zastavitelným, obytným, stabilizovaným územím s regulativy vesnické struktury. V lokalitě je vymezeno historické jádro, areál věznice a technických služeb. Lokalitní náměstí, minimálně zelených ploch a rozvojové plochy pro bydlení ve struktuře zahradního města. Navrženy jsou i nové pěší a silniční propojení. Výšková regulace je většinově zaregulována na dvě podlaží. Cílovým stavem je zachovat historické jádro a jeho posílení, zachovat prostorové uspořádání a nový rozvoj ve struktuře zahradního města. Lokalita je polyfunkční a silně heterogenní. Vesnická struktura umožňuje umístění i uzavřených areálů. Stabilizované území připouští změny vždy k přihlédnutí k charakteru území. Územní plán definuje pojem „cílový charakter lokality“. Ačkoliv to textová část vysloveně neuvádí z vypořádání připomínek vyplývá, že charakter lokality jako celku je ztotožňován z charakterem konkrétního místa v území. Dlouhodobá praxe prokázala, že popisovat charakter v měřítku 1:10 000 dle smyslu PSP nelze. PSP počítají s tím, že charakter je určen územní studií, nebo regulačním plánem. Pokud toto není, pak ukládá stavebnímu úřadu konkrétní ověření charakteru v území. Jeho rozhodnutí pak musí být odůvodněné a přezkoumatelné. Bez této povinnosti bude ochrana kvality městského prostředí z úrovně měřítka chodce a jednotlivých parcel bude zrušena. Obecné charakteristiky lokality metropolitního plánu a cílový popis spolu s funkcemi jednotlivých ploch nesmí zastoupit skutečné určování charakteru území. Pokud toto metropolitní plán vysloveně nestanoví, pak stavební úřad pouze ověří formální soulad podložený souhlasem s územním plánem a kontrola místní samosprávy, která občany v místě skutečně zastupuje ztratí veškerou váhu. Pokud není území podrobně zaregulováno, pak je to MČ, která disponuje znalostí místa a souvislostí v území a dává k záměrům zpětnou vazbu. Koordinace vztahů na místní úrovni je jednou z náplní její činnosti. MČ bohužel nesmí být pořizovatelem regulačních plánů a územních studií. Za více jak 30 let se ji nepodařilo vymoci zapojení pořizovatele hl. m. Prahy do rozsáhlého pořizování podrobné územně plánovací dokumentace. Bez závazných územních studií a regulačních plánů nemá MČ nástroj, jak investory konstruktivně směřovat k dohodě a často pak může jedině „sypat písek“ a projednávání jen brzdit a vymáhat tak ústupky. Je to nedůstojné a nefunkční. Stavební zákon předpokládá aktivní roli města v procesu územního plánování. Místo aby hl. m. Praha systematicky vytvářela předpoklady pro co nejširší participaci všech volených zástupců na odpovědném rozvoji města předává město k obtížně kontrolovatelnému rozvoji investorům dle hrubého a nepřesného plánu. Přitom to, co dnes hodnotíme jako kvalitní vystavěné městské prostředí MČ Prahy 6 vzniklo na podkladě regulačních plánů. Většina míst, MČ Prahy 6, kde došlo k destrukci prvorepublikových regulačních plánů vykazují i po více jak 30 letech problémy se znaky vnitřní periferie. Zkušenosti uplynulých 30 let prokazují, že nápravu je nutné hledat opět na úrovni přípravy a zpracování regulačních plánů, které znamenají skutečně funkční a efektivní odemknutí města pro harmonický zdravý a udržitelný rozvoj.

V oblasti Ruzyně již od 80. let 20. století územní plán směřuje k rozvoji místního centra a postupně i k rozvoji historicky plánované osy Drnovská – Slánská. V rámci územních řízení MČ Praha 6 vždy usiluje o podporu vybavenosti, zajištění řádné prostupnosti a propojení komunikační sítě. V průběhu 40 let však toto úsilí stále selhává. Důvodem je nutnost společného plánování na úrovni jednotlivých parcel, toto územní plán nedokáže zajistit. Bez navazující závazné územní studie a regulačního plánu neexistuje nástroj, jak koordinovat dosahování konkrétních dohod v území k zajištění utváření harmonického městského prostředí. Reálná koordinace a plánování města tak probíhá v režii jednotlivých majitelů, kteří tak sami podle sebe hodnotí potenciál a určují charakter území. Logicky se ale pohybují jen v rámci území, které vlastní a na které mají vliv a širšími vazbami se nemohou řádně zabývat. Vzniká kvadratura kruhu, kterou dokáží řešit jen velcí investoři pro velká území s velkou plánovací kapacitou kterou zastoupí pasivní přístup města. V rámci změn v území a jednání se státní správou při územním řízení investoři hledají vždy pro ně nejvhodnější řešení. V oblasti Staré Ruzyně se rozvoj řeší na malých parcelách jen v rámci územního řízení. Parametrické požadavky na zajištění veřejných ploch a vybavenosti jsou součástí vyjednávání již dnes. Požadovanou vybavenost investor naplní jen formálně s tím, že se zde za daných podmínek nebude fungovat. Veřejné komunikace a prostupnost někdy ani nedořeší, protože jediný možný vyjednaný kompromis propojení a napojení nemovitosti pak nechce TSK převzít. Navržený metropolitní plán v tomto žádnou změnu k lepšímu zajistit nedokáže. Plán tak místo aby jasně všechny účastníky procesu směřoval k funkčním předvídatelným postupům, tak nejistotu naopak zvyšuje. Pro lokality spádového území Ruzyně Bílá hora je nezbytné vytvořit přehledný regulační plán spádového území, kde se vymezí vazby a veřejně se projednají a vyjednají podmínky zástavby pro uliční prostranství hlavních tříd a náměstí. Co naopak metropolitní plán zajistit může a musí a vůbec neřeší je vytvoření podmínek pro funkční koordinaci rozvoje metropole s obcemi za jejími hranicemi. Praha už dávno přerostla své hranice a bobtnající dostředná doprava ze sídlišť za Prahou zhoršuje kvalitu života obyvatel Prahy 6.