Za zásadní hodnotu považuji zachování historického otisku minulosti, který umožňuje při procházce údolím poznávat milióny let vývoje krajiny. Tisíciletý vliv člověka a staletí vývoje zástavby. Vše tu dává smysl. Nic z toho se však neukáže na první pohled. Ohromující genius loci území se otevírá pomalu s další a další návštěvou, průchodem, pohledem. Stále tu čekají další a další vrstvy a překvapení.
Je pro mě prostor obývaný živočichy a plný života, protože není zasažený tvrdou zemědělskou chemií.
Je vyjímečný architekturou původní zástavby, která pomalu a jistě každým rokem mizí.
Úžasné propojení přírody, a to skutečné přírody, ne upraveného městského parku a rodinného bydlení v tradičním stylu - rodinné domy a vily, které na sebe nejsou nepřirozeně namačkané, ale umožňují lidem prostor pro život. Což naopak vede k vytváření vazeb mezi lidmi v místní komunitě, ne k uzavírání se do sebe. Meandry Šáreckého potoka jsou magnet pro děti i dospělé.
Blízkost k přírodě, neopakovatelný genius loci. Komunita obyvatel.
Nejradši mám Přírodní památku Nad Mlýnem, celý lesní soubor mezi Zahrádkářskou osadou Jenerálka, Lysolajskými poli až po Žežulku. Stejně tak je krásná přírodní památka Dolní Šárka.
Povedená je revitalizace potoka.
Krásné jsou původní vily a usedlosti, Podbabské skály a samozřejmě celá Divoká Šárka.
Šárecký potok a jeho břehy a přirozené propojení přírody a bydlení.
Za zásadní hodnotu považuji zachování historického otisku minulosti, který umožňuje při procházce údolím poznávat milióny let vývoje krajiny. Tisíciletý vliv člověka a staletí vývoje zástavby. Vše tu dává smysl. Nic z toho se však neukáže na první pohled. Ohromující genius loci území se otevírá pomalu s další a další návštěvou, průchodem, pohledem. Stále tu čekají další a další vrstvy a překvapení.
Zásadním problémem je uzavírání údolí a jeho necitlivé prostavování, které je prováděno velmi často na hraně, nebo za hranou zákona. Dalším zásadním problémem je nekoordinovaná, nebo lépe selektivní péče o území. Kulturní historická krajina trpí nálety a cenná rostlinná i živočišná společenstva dnes živoří na dnes už chráněných ostrůvcích, které se díky přírodní konfiguraci, nebo zarputilé péči jednotlivců nezměnili v lesní poušť. Technická infrastruktura se 70 let rozpadá a i přes malý provoz je pěší průchod s dětmi přes údolí díky špatným, úzkým, chybějícím a rozpadajícím se chodníkům nebezpečný.
Prioritně je třeba řešit zatížení jediné obslužné komunikace která je úzká, nepřehledná a léta neudržovaná a ve spojení s rozšířením zastavitelných lokalit ( viz návrh MP ) se stane dopravní situace nanejvýš kritická.
Souhlasím. Navíc se zvyšuje počet cyklistů, kteří tuto komunikaci používají - především v období jara až podzimu. Kromě toho, že je silnice úzká, je nebezpečná svými výmoly a nerovností, což způsobuje časté a neočekávané vybočování cyklistů do dráhy aut. Vznikají životu nebezpečné situace...
Není schopná řešit ohromný tlak na další stavební pozemky, které de facto ničí vyjímečnost údolí
povolování naprosto zrůdných objektů.Silnice je neustále znečisťována a nadále je ničena stavební činností - nadměrným přesunem stavebních hmot
Údolí je zalesněno nad rozumnou mez historicky vinice a sady ale dál zde probíhá náhradní výsadba stromů, která způsobuje nadměrnou vlhkost v zimním období.
Hlavním problémem je nadměrná doprava - ulice V Šáreckém údolí a V Podbabě často slouží pro tranzit z okolí do Prahy. Úzká rozbitá silnice, uzoučký, místy neexistující chodník, řidiči nerespektující sníženou rychlost, cyklisté jedoucí po chodníku ohrožující chodce. Zcela chybí vyhrazené cesty pro cyklisty. Také průchodnost území pro chodce je špatná - zanedbané nebo chybějící cesty pro pěší, špatné nebo neexistující značení. Zastavování pozemků vysokými ploty, které brání pohledům přes údolí nebo zatarasení původně veřejných cest soukromými majiteli. V období zvýšených dešťů je Šárecký potok využíván pro odtok ředěných splašků ze stoky D. Největším problémem je neexistence protipovodňových opatření - dolní část Tiché Šárky je zaplavována Vltavou.
Město by se mělo zabývat výstavbou adekvatních parkovacich zařizení na konečnych stanicích metra, aby občané dojíždějíci za prací do Prahy nezatěžovali existujicí komunikace a parkovací plochy pro obyvatele a návštěvniky restaurací, obchodů a dalších podniků v okrajových částich Prahy. Tuto zátěž pociťujeme výrazně na Praze 6.
Snaha o nahrazeni zelenych ploch zastavbou je naprosto nepripustna. Považuji zelené plochy v našem okolí za zásadní pozitivní prvky přinášející rovnováhu. Zeleň ve městě ochlazuje a zvlhčuje vzduch, zadržuje vodu, pohlcuje prach, produkuje kyslík ...
Dopravní zátěž, časté kolony v ulici V Podbabě, nedodržování rychlosti, cyklisté na chodníku. Průchodnost údolím, neudržované cesty.
Chybí protipovodňové opatření.
Nová výstavba, která nerespektuje charakter lokality.
Rozpadající se síť cest v údolí a uzavírání jeho spojnic s ostatními částmi Prahy
Ploty kolem obytných souborů Dubový mlýn, Pod Meliškou, Na Krutci, Poustka, zahrádkářské osady Jenerálka, zámečku Jenerálka
Nešvar zaplachtovat ploty kolem nemovitostí
Vysoké zdi, které mají za úkol vyrovnat terén a získat větší plochu kolem nově stavěných domů - vila R. Vítka, nová přístavba na Břetislavce
Černé stavby a neschopnost stavebního úřadu je odstranit
Stavby, které vznikly na místě domů o mnohem menších rozměrech, deklarované jako rekonstrukce, ve skutečnosti ale došlo k jejich zbourání a postavení mnohem větších domů
Soubor staveb Pod Meliškou je na samostatný komentář - potoční niva zde zmizela, na jejím místě je sedm vil, z toho 4 mimo zastavitelné území, nemluvě o vile pana Chroboka na ploše 850 m2 a vybudování stametrového valu na hranici Šáreckého potoka.
Jako zásadní problém vnímáme zejména opakované pokusy o zastavění oblasti a přílišné zatížení tohoto území.
Jana Králová,
v zastoupení Marko Paříka, vlastníka nemovitosti v této lokalitě
Každé ráno stojí kolona celou ulicí V Podbabě až k restauraci Břetislavka. Pokud tu není kolona, řidiči nedodržují rychlost. Některé nově vzniklé stavby jsou provedeny velmi necitlivě vzhledem k charakteru původní zástavby.
Již 40 let se táhne problematika stoky D. V současné době, alespoň podle mých znalostí chce město stoku D vyřešit tak, že na Evropské třídě bude podzemní jímací nádrž a na Jenerálce bude vybudován suchý poldr a vše svedeno do Šáreckého potoka. Je na místě připomenout, že již za minulého režimu byl tento projekt se strany občanů Šáreckého údolí zásadně odmítán a postavili se proti formou podpisové akce, celkem 875 občanů, t.j. prakticky všichni zde žijící lidé. Dokonce jsme na schůzi vypískali tehdejšího předsedu ONV 6 p. Nedůchala. Dále uvádím, že tehdy jsme získali z důvěryhodných zdrojů informaci, že maximální průtok při letních lijácích nebo při dlouhotrvajících deštích má činit 20,5 m3 za sekundu. Tento průtok odpovídá průtoku řeky Berounky. Z toho je vidět nesmyslnost a obludnost tohoto projektu. Dále jsem náhodou objevil podivnost týkající se také potoka. Šárecký potok byl v nedávné minulosti podroben ve dvou úsecích tzv. revitalizaci(meandry). V úseku Zlatnice mělo být podle projektu zachováno původní koryto, ale když se podíváme na mapy.cz na webu seznamu.cz vidíme, že tam původní koryto již není. Je to náhoda? Nebo je již rozhodnuto původní koryto zasypat? Potom by revitalizace potoka byla vlastně jen překládka směrem od nové zástavby v tomto prostoru. Inkriminovaný úsek potoka přikládám
Zdravím
Vladimír Brož
Co pozitivního nám přináší druhá přistávací dráha? Potřebuje Praha přijímat ještě větší množství lidí? Už teď letiště přepravilo více lidí než bylo původně plánované (15 000 000 lidí/2017). Při druhé přistávací dráze může dojít až k dvojnásobnému počtu cestujících přes Prahu.
Už v současné době je nedostačující infrastruktura a mpp infrastrukturu důsledně neřeší. Jak chce mpp dopravit přes Prahu 6 další miliony lidí za rok navíc? Jakým způsobem se dořeší doprava na letiště? Neřeší se doprava ani jakýkoli jiný veřejný zájem z výstavby paralelní dráhy.
Měla by se řešit regulace a stavět záchytná parkoviště na okraji Prahy. Mělo by se řešit napojení na středočeský kraj a navzájem spolupracovat. Praha 6 je transitním místem pro ty, kteří dojíždí do Prahy denně za prací z oblastí severozápadu Prahy, nicméně mpp to příliš nezohledňuje. Čím více lidí Praha láká, tím více se zhoršuje kvalita života Pražanů. Evropská ulice je již v současné době přetížená. Je třeba důsledně vyžadovat regulaci provozu, nikoli lákat další lidi.
My jsme rezidenti Prahy 6, měl by být dán větší důraz na rezidentní bydlení.
Selektivní péče, rozpadající se cesty, uzavírání údolí, povolování černých staveb , absence infrastruktury, nevyřešená stoka D- vytékající splašky do potoka.
Charakter údolí určují příkré svahy údolí se skalními výběžky a potok. Do jižních svahů jsou zasazeny vily, které dodnes nesou jména vinic a ve svazích jsou, zachované, rozpadlé, obnovené terasy po dávno zaniklém viničném hospodaření. Charakteristickým prvkem jsou i zbytky stoletých sadů. V údolí je mnohokrát krocený potok, který poháněl kola mlýnů, ze kterých se dochoval téměř v původní podobě Kalinův mlýn, který je důležitým symbolem a měl by být uchován. Zvláštní pozornost by se měla věnovat i domu čp.54, který je v doloženém tvaru od počátku 19. století a ani oprava z počátku 20. století na tom mnoho nezměnila. Je to poslední takto dochovaný objekt v údolí. Zákruty údolí a skalní výběžky nabízí po celé délce výhledy do údolí. Jeho dominantou je kostel sv. Matěje, který je s historií i obyvateli Šárky pevně spojen. Je mnoho dalších staveb a zajímavých míst. Některé jako Dubový mlýn, nebo usedlost Jenerálka, jsou však pro veřejnost nepřístupné.
V údolí se nachází původní zahradní restaurace u usedlosti Žežulka.
objekt je památkově chráněn a jeho stav je na demolici.
Je to soukromí majetek a dosavadní průběh nasvědčuje, že krásný původní objekt bude nahrazen moderní stavbou.
Koupaliště s vydatným pramenem, kde proběhla demolice a zřejmě již nebude veřejné koupalište a přitom mohlo sloužit všem občanům Prahy 6
Usedlost Šatovka obytný dům, kde byli vystěhováni nájemníci a nemovitost chátrá, ideální objekt na vytvoření malometrážních bytů pro mladé rodiny
Charakteristická pro lokalitu je tradiční výstavba rodinných domů, přirozeně zasazených do okolní přírody. Dominantou je kostel sv. Matěje, který by jako jediný měl zůstat dominantou postavenou na hraně údolí, ostatní zástavba by se neměla rozšiřovat nad hranici současné zastavěnosti. Veškerá zástavba by měla respektovat charakter místa. Kalinův mlýn, Šatovka by měly být přístupné veřejnosti, alespoň částečně jako občerstvovací stanice pro kolemjdoucí.
Bývalé koupaliště je v návrhu metropolitního plánu zařazeno mezi zastavitelné obytné lokality ( původně vodní a ostatní plocha ).Po prodeji areálu ruskému podnikateli nic nenasvědčuje tomu, že by zůstalo zachováno sportovně -rekreační využití tohoto území, jak jsme byli v minulosti informováni samosprávními orgány.
klasicky priklad toho pro koho je MP priznivy......
Bývalé koupaliště je v návrhu metropolitního plánu zařazeno mezi zastavitelné obytné lokality ( původně vodní a ostatní plocha ).Po prodeji areálu ruskému podnikateli nic nenasvědčuje tomu, že by zůstalo zachováno sportovně -rekreační využití tohoto území, jak jsme byli v minulosti informováni samosprávními orgány.
Podbabské skály
Šatovka, Kalinův mlýn
1. Zachovat plochu zastavitelného území na úrovni současného územního plánu
2. Chránit všechny usedlosti, přírodní památky a scenérie, které jsou velmi dobře popsány a vedly k vyhlášení Přírodního parku Šárka - Lysolaje - netřeba je vyjmenovávat.
3. Změnit managament území, zbavit Šárku náletových dřevin, divokých skládek, rozpadlých chatek se squatujícmi bezdomovci, pečovat o všechny louky, pastviny, lesostepi, najít způsob, jak celoročně louky spásat ovcemi - zachovat území jako krajinu obdělávanou člověkem.
4. Důležitá je hrana údolí - zabránit stavbám, které vyčnívají nad údolí
5. Šárecký potok - podpořit jeho revitlaizaci, zabránit ničení potočních niv, jako se to stalo v ulic Pod Meliškou
6. Krajinné prvky jako rybník Dubák či lesostep Pod Kuliškou znovu otevřít veřejnosti a odstranit ploty, stejně tak ze všech cest
7. Přírodní dubohabřiny na svazích pod čtvrtí Baba
8. Původní polní a lesní cesty a remízky kolem nich, plné ptactva
9. Původní ovocné sady a přírodní živé ploty, plné ptactva
10. Kalinův mlýn, poslední funkční mlýn ve vlastnictví města
11. Usedlost Šatovka, jako možný HOT SPOT údolí, sloužící potřebám obyvatel i návštěvníků
Skály, potok, některé památkově chráněné stromy a vily.
1. Zachovat plochu zastavitelného území na úrovni současného územního plánu
2. Chránit všechny usedlosti, přírodní památky a scenérie, které jsou velmi dobře popsány a vedly k vyhlášení Přírodního parku Šárka - Lysolaje - netřeba je vyjmenovávat.
3. Změnit managament území, zbavit Šárku náletových dřevin, divokých skládek, rozpadlých chatek se squatujícmi bezdomovci, pečovat o všechny louky, pastviny, lesostepi, najít způsob, jak celoročně louky spásat ovcemi - zachovat území jako krajinu obdělávanou člověkem.
4. Důležitá je hrana údolí - zabránit stavbám, které vyčnívají nad údolí
5. Šárecký potok - podpořit jeho revitlaizaci, zabránit ničení potočních niv, jako se to stalo v ulic Pod Meliškou
6. Krajinné prvky jako rybník Dubák či lesostep Pod Kuliškou znovu otevřít veřejnosti a odstranit ploty, stejně tak ze všech cest
7. Přírodní dubohabřiny na svazích pod čtvrtí Baba
8. Původní polní a lesní cesty a remízky kolem nich, plné ptactva
9. Původní ovocné sady a přírodní živé ploty, plné ptactva
10. Kalinův mlýn, poslední funkční mlýn ve vlastnictví města včetně celého špalíčku staveb Vokorinky a domu u Dudků
11. Usedlost Šatovka, jako možný HOT SPOT údolí, sloužící potřebám obyvatel i návštěvníků
Vymezená lokalita v této podobě je velice problematická, přesto se vyjádřím k plochám které popisuje a vymezuje. Lokalita má definované tyto společné vlastnosti. Jedná se o zastavitelné území. Typ struktury 05 – vesnická, využití obytné a území je definované jako stabilizované.
Vesnická struktura je termín, který je popsán v čl. 67 textové části. Popis je natolik obecný, že jej lze i pro toto území akceptovat jakkoliv při laickém pojetí velkou část území představují vily v zahradách, které odpovídají možná spíše zahradnímu městu. Struktura blízká vesnici je pouze historická zástavba pod kostelem sv. Matěje a snad na Jenerálce.
Využití území je stanoveno jako obytné a regulativy jsou popsány v Hlavě III textové části. V takto úzce vymezené ploše vymezení odpovídající, Území je samozřejmě stabilizované. Velice nešťastná je však úporná snaha v přírodním parku vymezit zastavitelnou vesnickou strukturu s domy a zahradami v jednom uceleném bloku. Jakkoliv je dnes území zastavěné stále se jedná o domy, nebo soubory domů v krajině a takto by také měli být vymezeny.
Pokud chceme zachovat jedinečnost údolí je stávající stav na kraji únosnosti mezi fádní vilovou čtvrtí a přírodním parkem
Ve vymezení lokality se nic neříká o tom, že je lokalita součástí přírodního parku, ani o unikátním charakteru lokality a její tisícileté tradici. Jakákoliv další zastavování by charakter lokality nenávratně poškodilo.
souhlasím
souhlasím
Zastavitelnost by měla zohledňovat přírodní charakter, chráněné krajinné oblasti, přírodní park.
Tato lokalita měla jako jedna z mála pražských ulic regulaci a byla též - ve vybraných, bohužel ne všech, případech chráněna studií Ing. Arch. Holuba.
Podle této studie i regulace na severních částech území (parcely 2140-41, 2160, 2163-65)
je území nezastavitelné.
Takto u dotčeném území rozhodla několikrát i Komise územního rozvoje MČ Prahy 6.
Lokalitu Pokojná proto rozhodně žádám upravit podle doposud platného územního plánu a výše jmenovaných studií.
Veškeré podklady k této lokalitě jsou dobře zdokumentovány v příloze, kterou podával jako podnět spolek Šárecké údolí komisi územního rozvoje již v roce 2013.
Celé území mezi ulicemi Ke Kulišce - Na Pučálce, Pod Meliškou trpí ochranou soukromých zájmů jejich vlastníků.
Přestože je v území cenná lesostep Pod Kuliškou, došlo nejen k jejímu oplocení a uzavření veřejnosti. Ale také k vybudování závlah (sic!) a tenisového hřiště.
Území, dříve veřejně přístupné s typickými krajinnými prvky - lesostep, potoční niva, třešňová alej, zahrádky, veřejné komunikace - se proměnilo v neprostupnou, stře střeženou zónu s žiletkovým plotem, zátarasy, gabionovými zdmi, valy s nasázenými smrky (přímo u Šáreckého potoka) a palisádami na ochranu před nájemnými střelci.
V návrhu Metropolitního plánu je nepochopitelně celá tato lokalita zakreslena jako zastavitelné území, ačkoliv zde v platném územním plánu byly jen ostrůvky zastavěného území a zbytek byla zeleň, někdy i zeleň s vyznačením VKP.
Zde rozhodně požaduji, aby byla zachována plocha určená pro zastavěnost v rozsahu už realizovaných staveb a vše ostatní požívalo minimálně stejný stupeň ochrany, jak je definován dnes.
Ulice V Podbabě by měla být součástí přírodního šáreckého parku. Mělo by se více dbát na ochranu tohoto území.
Hranice lokality jsou hranice parku. Jiné dělené nedává smysl
Jak už jsem zmínil v bodu 1a. Šárecké údolí začíná u Vltavy. Její logické vymezení by mělo být v rámci hranic přírodního parku Šárka-Lysolaje, přičemž Lysolaje i Nebušice jsou logicky jinou Lokalitou. Samostatnou lokalitou by měla být Tichá Šárka jako celek a Divoká Šárka. I přesto, že k sobě patří a mají spoustu společného Vyžadují odlišný managment území a individuální regulativy by na toto měli reagovat. Do Tiché Šárky zasahuje také kousek krajina výrazných údolí. Je zarážející, že pochopení důležitosti ochrany svahů pro ráz krajiny funguje pro Vltavu, ale pro Tichou Šárku ne. Přitom právě měřítko a nezastavěnost hrany a svahů dělá území tím čím je. Z logiky věci by celé území Tiché Šárky mělo být vymezeno spíše jako nezastavitelné s tím, že v rámci tohoto území budou detailně vymezeny zastavitelné plochy, které by v zásadě měli odpovídat plochám, které vymezuje stávající územní plán. Vymezení zastavitelných ploch bude pak vyžadovat v detailu na určitých místech tvarové úpravy. Toto by mělo vzejít z územní studie, kterou zastupitelstvo MČ P6 prostřednictvím MHMP připravují. Její výsledky by pak měli být po schválení podkladem pro upřesnění regulativů a vymezení ploch metropolitního plánu.
Porovnání lokalit a hranic přírodního parku na části územi. Přírodní park je jeden celek, ve kterém se vše vzájemně ovlivńuje
souhlas
Vymezení lokalit je potřeba radikálně upravit!. Pokud vstoupíte do Šáreckého údolí a postavíte se v ulici V Podbabě zjistíte, že jste na místo Šárky v lokalitě 242/Lysolaje, zahrady domů jsou ale v lokalitě 965/Šárka a v protilehlé stráni mají obyvatelé své pozemky zase součástí třetí lokality 961/Vltava sever. Přitom vše je jedno údolí!!. Proč má obyvatel Tiché Šárky, který má dům v lokalitě 243/ Tichá Šárka kus své zahrady v této lokalitě a kus zahrady v lokalitě 925/ Přední kopanina – Nebušice a přes ulici pak začíná 3. lokalita 965/Šárka?. Toto dělení považuji za fatálně špatné a neužitečné. Základním článkem plánu je lokalita pro kterou jsou stanovovány společné regulativy a tato je dále členěna do jednotlivých ploch s jinými individuálními regulativy. Smysl tohoto řešení chápu v tom, že lokalita pojmenuje základní společné vlastnosti a vymezí určitou urbanistickou koncepci, která se pak podrobněji popíše v jednotlivých plochách. To dává smysl. Předpokladem ale je, aby lokalita vymezila celé logické území a nedělila jeden celek na 6 různých lokalit, které zase zahrnují do sebe území, které s řešeným územím sice má určité společné vlastnosti, ale rozhodně je jinak spravované a má jiné problémy a tedy má mít i jiné regulativy a nakonec v detailu i trochu jiný cílový charakter. Toto řešení zakládá problém s účelnou a efektivní správou.
Celé údolí od začátku do konce a jižní i severní svah je celek, kde mají platit stejná pravidla.
Ulice V Podbabě musí patřit pod lokalitu Tichá Šárka, protože patří stejně jako Tichá Šárka do MČP6 a ne do Lysolají.
Ulice V Podbabě by měla spadat do lokality Tichá Šárka.
Požaduji, aby se hranice zastavitelného území upravily shodně podle stávajícího územního plánu. Viz příloha
Požaduji, aby hranice zastavitelného území byly redukovány podle současného územního plánu, s přihlédnutím k již realizovaným stavbám, které zde vznikly v zeleni. Viz příloha.
Tichá Šárka je zástavba v zeleni a tak je třeba celé území vnímat bez ohledu na to komu jaký pozemek patří. Celá oblast je přírodním parkem a podle toho je potřeba k území přistupovat. Není žádoucí stavení rozvoj, ale rekreačně oddechový
Lokality ve vymezeném prostoru rozvojové plochy dle metodiky územního plánu prakticky nenabízí. Kromě Transformace bývalého areálu cihelny na komplex řadových domů, který se pomalu dostavuje, žádná další plocha v údolí vymezená není. Přesto způsob vymezení stavebního bloku, který zahrnuje i krajinu aniž by jakýmkoliv způsobem definoval její ochranu je zásadní změna, která de facto transformaci území předznamenává. Jedná se však o transformaci nepředvídatelnou a pro takto cennou lokalitu, která je přírodním parkem určitě velice nežádoucí. Území nepotřebuje transformaci, ale obnovu. V rámci parku je logické usilovat o navrácení rekreační oddechové funkce území, kterým historicky bylo. S ohledem na krajinný ráz je však nutné postupovat velice citlivě a proto by mělo být území podrobněji popsané územní studií, která by se měla stát závaznou a dopracovat i regulační plán.
Při naplnění této představy nastane intenzivní výstavba a údolí se přelidní
ztráta Přírodního parku navrhuji nepovolovat výstavbu dalších obytných domů
Vymezení zastavitelnosti ploch je nesmyslné. Tradičně se v Tiché Šárce zastavovaly malé plochy u potoka, ostatní plochy sloužily jako zahrady, sady, vinohrady - ve svahu se prostě nestavělo. Navrhované vymezení zastavitelnosti může vést k totální devastaci Šáreckého údolí.
S navrhovanou zastavitelností hrozí nadměrná výstavba, devastace údolí.
Přestože se v odůvodnění strukturálního zařazení odkazuje na vesnickou strukturu se zastavěností 20%, nově se povoluje u bloků do 8000 m2 zastavěnost 30%.
Požaduji, aby v PP Šárka - Lysolaje byl stanoven koeficient zastavěnosti 20%.
Celá vymezená lokalita Tichá Šárka obsahuje jen bílý stavební blok a zahradu.
S takovýmto vymezením ploch v přírodním parku nelze souhlasit. Tato forma vymezení je možná uvnitř města, kde je jasná uliční síť a parcely a je tedy zřejmé, kde v rámci stavebních předpisů a regulativů lze předpokládat vznik zástavby. Zde se ale jedná o zástavbu v krajině, přičemž části krajiny jsou zahrnuty do stavebního bloku. Tato krajina není nijak definována ani chráněna. Přitom pro zachování charakteru území je přesné vymezení zastavitelných a zastavěných ploch zásadní. Přesné vymezení ploch požaduje i MČ Praha 6 zpracováním územní studie, která by pak měla být podkladem jak pro stanovení individuálních regulativů pro oblast Tiché Šárky, tak pro vymezení celé lokality.
Souhlasím!
V plánu dochází k vytváření stavebních parcel na úkor zahrad , požaduji vytvoření studie, která určí hranice zastavitelnosti.
Nejasné vymezení stavebních parcel na plochách, které jsou využívány výhradně jako sady, zahrady, louky. Nerozšiřovat stavební plochy nad současný rámec.
Souhlasím s komentářem pana Hodka. Lépe bych to nevyjádřila.
Víceméně uspokojivě definuje strukturu současný územní plán, který je mnohem více v souladu s jak vesnickým typem zástavby, tak s VKP, přírodními památkami a krajinným rázem území.
Jak popsáno níže, celé území by měla upravit územní studie, která by byla podkladem pro regulaci území a úpravu Metropolitního území.
V celé lokalitě je vymezena výšková hladina mezi zemí a hlavní římsou na 2 nadzemní podlaží.
Jakkoliv je stanovování výškového uspořádání plošným rastrem 100x100m nešikovné a nepřesné, pro území přírodního parku, je obecně je plošný požadavek na nízkopodlažní zástavbu žádoucí. Je jen třeba upozornit, že toto platí pouze pro dno a patu údolí. Při stavbě v kopci dojde k tomu, že od ulice může tento regulativ umožnit i 4 podlaží mezi zemí a římsou, protože v příkrém svahu bude možné třeba i 2 podlaží definovat jako podzemní. Je také dobré upozornit, že rastr nepostihuje objekty, které v údolí již jsou a mají podlaží více. Zároveň některé objekty, které již v údolí jsou a mají více podlaží prokazují, že pro výjimečné a důležité stavby, které by byly vhodně situované a řešené je možná lepší stavět výše než do plochy, protože stále je nutné mít na paměti, že pro charakter lokality je podstatné objekty chápat jako stavby v krajině a plošná zástavba toto zcela popírá.
Nemohou být vyšší než sousední domy.
Popis cílového charakteru lokality je žalostný. Není vůbec zřejmé, co znamená věta lokalita s původní vesnickou strukturou? Myšleno dle laického chápání nebo dle nicneříkajícího obecného popisu vesnické struktury metropolitního plánu? Šárku obecně nelze chápat jako vesnici, ale jako hospodářskou oblast s rozvolněnou zástavbou v krajině s lokálními shluky staveb a historickým středem původní osady Šárka pod kostelem sv. Matěje. Tato krajina se stala součástí města a byla pak i městky dostavována. Produkční plochy se tak mění postupně na zahrady vil a místo se stává rekreačně oddechovou destinací Prahy. Zmíněná transformační plocha je už prakticky zastavěná a s charakterem lokality nemá nic společného. Je to jen redefinovaný výrobní areál bývalé cihelny na areál nebývale husté zástavby. Cílový charakter lokality by měl být popsán jako obnova rekreačně oddechového území celoměstského významu. Plán by měl podpořit obnovy rekreačních a oddechových funkcí a ploch v území a vhledem k potřebě vhodného zasahování do krajiny i definovat plochy nové. Musí se razantně zasadit o zlepšení prostupnosti. Je nutné obnovit kulturní krajinu, kterou byla Šárka po staletí typická, tedy redukovat nálety a podpořit udržitelnou hospodářskou činnost, která zajistí, aby došlo k obnově a rozšiřování míst s dnes už vzácnými rostlinami a živočichy.
Naprosto souhlasím!
Cílový charakter lokality je nedostatečně popsaný. Není ani zmínka o tisícileté tradici místního osídlení, ani o tom, je lokalita je součást přírodního parku. Potenciál lokality pro rekreační účely je nedoceněný.
Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.
Popis je nedostatečný, vůbec nezohledňuje unikátnost lokality.
Vesnická struktura se tu prolíná s vysloveně cennými přírodními prvky, jaké se nenachází v naprosté většině českých a moravských vesnic, ale v srdcích CHKO či NP.
Celkově by se měl klasifikovat cílový charakter v údolí někde do struktur N15-N20.
Absolutní absence znalosti území a aplikace toho, co platí sotva pro 10% plochy na celé území.
Lokalita je vlastně dosud spící a čeká na rekreační využití pro lidi jako Stromovka na Praze 7 a Metropolitní plán se snaží tuto lokalitu rozparcelovat a zpeněžit architektonický paskvil.
Dle popisu cílového charakteru lokality má dojít k doplnění zástavby v lokalitě. S takovýmto závěrem se nedá souhlasit, jelikož nerespektuje hodnoty této oblasti. Jde o území plné lesních porostů, luk a pastvin, přírodních památek, ale i tradičních staveb. Tímto krokem by došlo k devastaci krajiny a ztrátě jejího jedinečného rázu.
Jana Králová,
v zastoupení Marko Paříka, vlastníka nemovitosti v řešené lokalitě
Popis cílového charakteru lokality je žalostný. Není vůbec zřejmé, co znamená věta lokalita s původní vesnickou strukturou? Myšleno dle laického chápání nebo dle nicneříkajícího obecného popisu vesnické struktury metropolitního plánu? Šárku obecně nelze chápat jako vesnici, ale jako hospodářskou oblast s rozvolněnou zástavbou v krajině s lokálními shluky staveb a historickým středem původní osady Šárka pod kostelem sv. Matěje. Tato krajina se stala součástí města a byla pak i městky dostavována. Produkční plochy se tak mění postupně na zahrady vil a místo se stává rekreačně oddechovou destinací Prahy. Zmíněná transformační plocha je už prakticky zastavěná a s charakterem lokality nemá nic společného. Je to jen redefinovaný výrobní areál bývalé cihelny na areál nebývale husté zástavby. Cílový charakter lokality by měl být popsán jako obnova rekreačně oddechového území celoměstského významu. Plán by měl podpořit obnovy rekreačních a oddechových funkcí a ploch v území a vhledem k potřebě vhodného zasahování do krajiny i definovat plochy nové. Musí se razantně zasadit o zlepšení prostupnosti. Je nutné obnovit kulturní krajinu, kterou byla Šárka po staletí typická, tedy redukovat nálety a podpořit udržitelnou hospodářskou činnost, která zajistí, aby došlo k obnově a rozšiřování míst s dnes už vzácnými rostlinami a živočichy.
Potenciál území je definován obecnými regulativy pro stabilizované území čl. 94, respektive články 92-96 kde je vysvětleno co stabilizovaná plocha je a co ji charakterizuje. V obecné rovině stabilizovaná plocha připouští a umožňuje změny, ale nepředpokládá razantní změnu hustoty, využití a tedy i charakteru území.
Dále je popsán individuálními regulativy, které popisují procento zastavění stavebních bloků. Lokalita Tichá Šárka je vymezena jako jeden stavební blok o výměře 630. 000 m2 – 63 ha s tím, že zde tedy platí regulativ zastavěnosti pro velké bloky nad 12.000m2 a ten je plošně stanoven na 20%
podrobně je to uvedeno v článcích 124-126 textové části. Rozlohy pro veřejná prostranství, parků ani vybavenosti se nestanovuje.
Nemám nyní představu o reálné ploše zástavby celé lokality kterou blok vymezuje, ale zde možná leží odpověď proč jsou do zastavitelného území zahrnuty jen některé a jinde jen části zahrad. Plocha se snažila nevymezit příliš, ale ani málo, aby byl určitý přiměřený prostor k realizaci záměrů a stavebních úprav při zachování charakteru stabilizované plochy. Je to zajímavý prvek, který při vztažení na celou lokalitu opravdu zabraňuje prostavování území salámovou metodou, ale pro reálné rozhodování o využití území bude předmětem velkých sporů, protože jedna velká stavba na jedné straně území vyčerpá plochu pro logickou dostavbu jinde. Nedokáži si představit, že by byl stavební úřad toto schopen nějak racionálně řešit. Pro specifické území přírodního parku, kde je vždy nutné individuálně řešit krajinný ráz je v každém případě takto obecná regulace nedostatečná.
Index je orientační údaj, kde není doložen žádný výpočet. Pouze dává představu o tom o kolik by se v lokalitě měla zvýšit hrubá plocha podlažních ploch. Index stávající je 0,14 a index návrhový je 0,13. Bourání se asi nepředpokládá, ale může jít dle stanovených regulativů o odhad snížení plochy, kterou přinese transformace bývalé cihelny. Zde však transformací dojde spíš k navýšení. Zároveň vymezení ploch a veškeré funkční regulativy jsou stanoveny tak, že se dostavby připouští je prosto nesrozumitelné z čeho tento regulativ vychází.
Rozvojový potenciál zcela zanedbává možnost obnovy a rozvoje rekreačně oddechových aktivit a k tomu příslušné veřejné vybavenosti, která by byla funkční jak pro místní obyvatele tak návštěvníky území. Stejně důležité je i jasné vymezení veřejných ploch a koridorů, aby úřad měl jasně definován veřejný zájem na jejich udržení a rozvíjení. Bez popisu a vymezení ploch nelze předpokládat, že by teto z povahy věci neziskový směr rozvoje mohl sám od sebe vzniknout a rozvíjet se.
Pro přírodní park s tolika chráněnými stavbami a lokalitami rozhodně nestačí napsat pár řádků, které by se měly aplikovat na celou lokalitu bez rozdílu.
Index zástavby mně nic neřekne, vyjmenované individuální regulativy jsou určitě neúplné. Plocha zástavby by se měla konzervovat, zastavěnost území max 20=, nikoliv 30%.
Naprosto souhlasím! Není možné akceptovat ve "vesnické zástavbě" vyšší, než 20-ti% zastavěnost.
Se zachováním stávajícího procenta zastavěnosti souhlasím.
Jana Králová,
v zastoupení Marko Paříka, vlastníka nemovitosti v řešené lokalitě
Nesouhlasím a žádám o stanovení jasných pravidel.
ztrácí se Genius loci údolí
Regulace zástavby obecnými regulativy metropolitního plánu pro regulaci zástavby v přírodním parku nelze využít. MČ Praha6 si toho je vědoma a uvědomuje a usnesením zastupitelstva č. 465/17 se zavazuje zpracovat pro území Tiché Šárky územní studii s regulačními výstupy.
Podrobná územní studie je nutná pro zachování unikátního charakteru lokality. Navrhovný popis lokality je naprosto nedostačující.
Podrobná studie je nutná.
Absolutně nedostatečná, doporučuji vypracovat regulační plán pro celé území a především jasně - pro stavebníky, státní správu i samosprávu rozhodnout, jak se bude rozhodovat o výstavbě na území přírodních parků. Podle vyhlášek o jejich vzniku je to území klidové, kde v zásadě další výstavba není možná.
Podle stávajícího územního plánu se naopak staví více, než je zdrávo a trpí krajinný ráz parků, dochází k rozsáhlé ruderalizaci území a vznikají další a další naddimenzované stavby.
Metropolitní plán skutečnost, že je zde přírodní park, klidová a rekreační oblast a zelený pás Prahy, zcela přehlíží, ignoruje a nezohledňuje ani v textové, ani v grafické části.
Ano, souhlasím. Vlastnosti území nejsou přesně popsány a nerespektují oblast jako část přírodního parku. Z těchto důvodů by bylo vhodné zpracovat podrobnější regulaci.
Jana Králová,
v zastoupení Marko Paříka, vlastníka nemovitosti v řešené lokalitě
Připomínka je dále popsána v části veřejně prospěšných staveb a opatření. Pokud je smyslem vymezení společného charakteru lokality nevím co už může být více společné než niva potoka. Pokud je tato rozdrobena do více lokalit nedává to smysl. Z pohledu koordinace zájmů a potřeb v území to zakládá systémový problém.
Možná jsem se s Metropolitním plánem nenaučil pracovat, ale nikde nevidím přírodní památky Dolní Šárka, Nad Mlýnem, VKP Lesostep Pod Kuliškou a mnohé další.
Nevyznám se v tom, co je nezastavitelná rekreační plocha, kde jsou hranice ÚSES.
zřejmě nekvalitně zpracováno odbyto
Hlava I textové části sice definuje veřejná prostranství a článek 110 dokonce hovoří o tom jak se stanovuje pěší prostupnost, ale v individuálních regulativech, ani ve výkresu dopravní infrastuktury se tímto důležitým tématem pro obyvatele i návštěvníky údolí návrh vůbec nezabývá a to ani v lokalitě Šárka. Pokud by to někdo zkusil zjistil by, jak je roztrhání jednoho území do řady různých lokalit nepraktické. Pro každou lokalitu jsou stanoveny jiná pravidla. Podél potoka by například měla být navržena cesta, která by nepochybně měla mít jednotný charakter. Ve skutečnosti ale nyní probíhá přes různé lokality chvilku přes zastavitelné a chvilku přes nezastavitelné území a přitom jde pořád zelení podél jednoho potoka. Území je podrobně popsáno přes listy lokalit. Pokud chci vymezit koridor nové cesty budu jej hledat v různých lokalitách. Je to stejně jako se drobí v údolí vymezení lokálního biokoridoru podél potoka ač se jedná logicky o jeden propojený prvek. Jedním z důležitých úkolů územní studie bude odstraňování bariér v území a zlepšování průchodnosti. Po projednání a vymezení by se toto mělo stát součástí závazné části metropolitního plánu.
Z hlediska dopravní infrastruktury je třeba upřednostnit pěší a cyklistickou dopravu, obnovovat pěší stezky, aby přírodní park sloužil lidem k procházkám a nebyl neprostupný. Důležitá je nyní neexistující cesta kolem potoka. Z hlediska automobilové dopravy je důležité spojení pro místní obyvatele a průjezd pro autobus, nikoliv aby komunikace sloužila pro tranzitní dopravu.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Konkrétně z hlediska lokality vidím následující priority:
Z hlediska cyklotras navrhuji jako prioritu řešení uzlu Jenerálka pro cyklisty
- Křížení stezek s Horoměřickou je problematické a nepřehledné
- Trasy 0078 a A163 vést od Zlatnice souběžně s A117 a pak po červené značce na Horoměřickou (K Trníčku). Křížení s Horoměřickou je v tomto místě v rámci možností přehledné. A163 pokračuje po červené značce a 0078 se vrátí na původní trasu. V případě zprovoznění staré silnice by se mohla 0078 přesunout na ní. Trasy po V Šáreckém údolí mezi Zlatnicí a Horoměřickou zrušit kvůli nevhodnému výjezdu na Horoměřickou.
- V té souvislosti by bylo dobré rozšířit krátký úsek podél potoka mezi Pod Habrovkou a Nad Dubovým mlýnem. Stezka je asfaltová, ale velmi úzká a silně zvlněná kořeny stromů.
- Trasa A17 mezi Horoměřickou a retenční nádrží Nebušice vyžaduje zpevnění povrchu přírodními materiály. I při mírném dešti se mění v bláto a je velmi obtížně průjezdná.
- S Jenerálkou souvisí i trasa 0077 mezi ulicemi Na Pučálce a Truhlářskou, která vede po Horoměřické. Z hlediska bezpečnosti nic moc. Upravit pro cyklisty pěšinu po zelené značce by mohlo být řešení. Jinak se totiž jedná o trasu, která z Hanspaulky prakticky až na Okoř vynechává frekventované silnice.
Mimo lokalitu je důležitá navazující komunikace pro pěší i cyklisty Zlatnice, kde došlo v posledních k významné destrukci povrchu.
Plus propojení Tiché Šárky s lokalitou Baba. V Generelu jsou komentovány 3 různé stezky vedoucí do Šárky v podstatě z ulice Krohova/Nad Lesíkem. S komentářem k trasám do Šáreckého údolí, do Dolní Šárky (červená značka) souhlasím. V případě cesty k Heřmanovu dvoru je povrch v podstatně horším stavu, než je popis v Generelu. Překážkou jsou schody na horním konci. Jinak by to cesta mohla díky sklonu a profilu sloužit snadno i cyklistům i kočárkům.
Druhá přistávací dráha letiště VH je posunutá o cca 2 km na jih proti stávající. To znamená, že i příletový koridor se posune někam nad linii Bohnice-Sedlec-Lysolaje-Nebušice. To jednoznačně znamená negativní dopady na prostředí v této oblasti ale také v celé severozápadní části Prahy 6 od Baby a Bubenče až po Dědinu.
V rozšíření letiště, se kterým nesouhlasím, vidím ještě jeden rizikový faktor. Jde o privátní investici. Při dravosti soukromých investorů je jasné, že letiště bude při schválení plánu rozšířeno daleko dříve, než se vylepší jeho dopravní obslužnost jakoukoliv stavbou navrhovanou v MPP. Dopady na intenzitu automobilové dopravy v celé Praze 6 si v takovém případě ani nelze představit.
Ulice v Šáreckém údolí a v Podbabě slouží jako tranzitní cesty do Prahy, a tak se životní podmínky v obytné zóně zhoršují.
Chybí cyklostezky.
Nutná podpora pro pěší průchodnost údolí - obnova stávajících cest a rozumné budování nových.
Plně souhlasím s riziky tak, jak je vidí p.Divíšek v lokalitě Nový Suchdol, bod 4b. V podstatě jde o časovou souslednost jednotlivých staveb navrhovaných v celé oblasti Suchdola. Zejména v souvislosti s reportáží na toto téma, kterou jsem viděl včera v TV Praha. Podle ní by se tramvajová trať mohla začít stavět za 5 let. Tramvajová trať bude investicí za veřejné peníze - Magistrát? V Česku žádná taková stavba nezačne v předpokládaném termínu a vždycky trvá déle, než se plánuje. Bytová výstavba je privátním projektem developera a proto je reálná šance, že nové byty v Suchdole budou stát podstatně dříve než tramvaj. Podle reportáže by se v Suchdole měly postavit byty pro 5.000 lidí. Počítám někde mezi 1.500-2.000 auty. Spojení s Prahou představuje autobus a auto jednou tepnou, kterou jsou Kamýcká a Roztocká ulice. Tedy směr už teď přetížený a se špuntem na Vítězném náměstí. Předpokládám, že většina nových obyvatel bude jezdit za prací do Prahy. To vše dohromady dává velmi neradostný výhled pro občany Suchdola. A potažmo pro občany Lysolají a Tiché Šárky. Pro automobilisty z Nového Sedlce existuje potenciální zkratka kolem areálu vysokých škol, Lysolaje a Tichou Šárku do Podbaby popř. po V Šáreckém údolí na Horoměřickou. Dříve nebo později jí objeví s bláhovou nadějí, že tamtudy to bude rychlejší.
samozřemě i obslužná pro místní starousedlíky
Připomínky ke konkrétním návrhům technické infrastruktury jsou popsány v otázce 4e. V rámci správně vymezených veřejně prospěšných staveb a opatření. Ve výkresech lze dohledat v plošný dopad návrhů, z toho lze dovodit, že plánované opatření je již promýšleno a ví se jakým způsobem bude provedeno. Jako obyvatel, který území zná bych ale rád alespoň orientačně věděl co konkrétně se v dané ploše bude dít. Bylo by dobré doplnit odkaz na výchozí studii, nebo alespoň záměr jednoduše popsat. Je to důležité právě pro koordinaci záměrů, které se díky sevřenosti území v jednom místě budou nutně protínat a vytvořit tak prostor pro řádné plánování a koordinaci.
Měla by to být právě radnice Prahy 6, která by do posledního patníku měla zdokumentovat všechny záměry, které v území má.
Jestli to správně čtu, píše se zde pouze o suchém poldru a záchytné nádrži.
Dešťová kanalizace? Chodníky a související odkup pozemků?
Obnova spojovacích cest?
Co s telefonními sloupy, které zužují silnici a tvoří bariéru- chce je někdo zakopat do země? Chceme v údolí internet a telefonní linky? Řeší to někdo?
A samozřejmě všechna protipovodňová opatření - ví o nich někdo? Promítnou se do Metropolitního plánu?
opět zjednodušeno stále stejné chyby
V celém údolí jsou dva body pro stávající vybavenost. Obě jsou soukromé mateřské školky jen ta na začátku údolí ani neexistuje! Bez řádného plošného vymezení žádná veřejná nekomerční vybavenost nevznikne a bez nekomerční vybavenosti nebude existovat ani ta komerční, protože nebude důvod údolí navštívit. Na vstupu do údolí byla restaurace a sokolovna. Celá plocha je územním plánem stanovena jako stabilizovaná nerozvojová a plocha je definována jako všeobecně obytná. Po přestavbě zbyla jen restaurace a vznikl přefouknutý obytný komplex. Přestože projekt sliboval i pár m2 další vybavenosti, nic takového se nezrealizovalo. Plánovaná území studie musí jasně vymezit plochy pro rekreační a sportovní využití a vymezit plochy další stávající i nové vybavenosti a tyto se pak musí stát ve formě ploch a individuálních regulativů součástí závazné části územního plánu.
Údolí, které mělo vlastní základní školu, poštu, kino, 5 hokynářství a 11 restaurací, je nyní absolutně zanedbané.
tady opět absentuje záměr radnice pro údolí veřejnou vybavenost plánovat, vytvářet pro její vznik podmínky a chránit objekty, které by její vznik umožnily.
Nedávno se na magistrátu schválila změna pozemků kolem Šatovky jako pozemky pro výstavbu zdravotnického zařízení. Pro tyto služby ale není v Praze 6 poptávka a radnice neví, jestli zde umístí Alzheimerovo centrum, LDN, domov pro seniory nebo nabídne prostory pro nadaci Paraple. Nebo to nakonec budou viladomy. Do údolí se nehodí ani jedno z výše jmenovaných.
Pro definici potřeb vybavenosti by měla existovat jasná, dlouhodobá shoda a radnice ve shodě s obyvateli by je měla plánovat a promítnout jejich typ, velikost, četnost či umístění v Metropolitním plánu. Tak jak to dělá sousední městská část Lysolaje, která přesně ví, co obyvatelé potřebují a potřebnou vybavenost jim plánuje, buduje a udržuje.
Vladimír Brož
V Šáreckém údolí není již 30 let žádný obchod ani občerstvení nebo restaurace. Poslední restaurace byla právě na Šatovce, stála naproti hlavní budově této lokality. Avšak tato restaurace byla nejprve zavřena potom byl tento objekt do základů zbořen. Přitom Šatovka je umístěna přibližně uprostřed Šáreckého údolí a kdyby se v rámci připravované rekonstrukce připravily vhodné prostory pro obchod či občerstvení nebo restaurace mohly by se tyto aktivity např. formou pronájmu tam provozovat.
pokud zamýšlíte území spekulativně rozprodat tak vás občanská vybavenost nezajímá a do plánu ji nenavrhnete, tak na mě MP působí.
Vybavenost pro údolí musí mít návaznost na rekreační využití.
V oblasti lokality Tichá Šárka jsou definovány tyto veřejně prospěšné stavby.
Záchytná nádrž Evropská 910-730/965/1014
Nádrž je určena pro zachytávání řezených splašků, které do údolí neřízeně odvádí odlehčovací stoka D, kde tyto splašky volně vytékají na komunikaci a lidem do objektů. K situaci dochází díky tomu, že do kanalizační stoky D je zaústěno dešťové potrubí, které odvodňuje komunikace na Evropské.
Tento ostudný problém je nutné urychleně řešit. Je však otázka zda je tato koncepce vůbec správná a zda by nemělo dojít k oddělení splašků od dešťových vod. Pak by se nejednalo o fekálie a bylo by možné po zklidnění zachycené vody buď dál vypouštět do vodoteče, nebo ještě lépe je přímo využít v místě záchytu. Toto by se ale nemělo realizovat v Tiché Šárce, ale v okolí Evropské.
Trochu nepřehledné je umístění protipovodňových opatření do několika kapitol listu lokality
V kapitole 900 – veřejně prospěšné stavby je situována VPS 910-711/-/25 suchý poldr Jenerálka. Zde se jedná o konsensuální opatření, které funkčně není významné, ale je to v zásadě jediná plocha, kde se dá zadržení vody Šárecko-Litoveckého trochu provést. V kapitole 700 technická infrastruktura je opět zmíněna Jenerálka a pak opatření č. 712/965/1004 Protipovodňové opatření plošné Litovicko-Šárecký 2 (Purkrábka)- návrh. Tento název považuji za matoucí, protože se jedná o revitalizaci území, které je potřebné a záslužné, ale doložitelný dopad pro ochranu území proti povodním mít v zásadě nebude. V oblasti na Mlýnku je dále vymezeno opatření č. 712/965/1005 v textové části lokality však úplně chybí a není o něm ani zmínka. Jak je toto myšleno? Po té co bude ulice V Podbabě přiřazena k Šárce bych doporučil do VPS doplnit textovou část o návrh ochrany této oblasti proti vzduté vodě Vltavy.
924-512/-/4109 Podbaba, 924-512/-/4242 Malý mlýn, 924-512/-/4244 Pod Zlatnicí
Navazují na vymezení lokálních biocenter a biokoridorů, které jsou definovány podél toku Šáreckého potoka. Je nepochybně v pořádku vymezení provést právě s ohledem na zajištění ochrany a její vymahatelnosti. Na druhou stranu považuji za zásadní, aby přesné vymezení bylo koordinováno se stejně důležitým zájmem rozvoje rekreačně oddechových aktivit, správy a údržby cest atd. Ve stísněném prostoru údolí je nutné pečlivě vyvážit vše tak, aby ochrana údolí nebránila jeho rozvoji a na druhé straně aby rozvoj byl zároveň prospěšný i přírodním hodnotám území.
I z tohoto důvodu považuji za nevhodné tříštit plochu jednoho území do několika lokalit, protože je nezbytné vše řešit dohromady a ve vzájemné koordinaci.
Kromě zmíněného návrh počítá jen s břemenem na pozemky pro přivedení kanalizace z Nebušic do oblasti Jenerálky. V rámci plánované urbanistické studie by však mělo dojít k vymezení ploch a koridorů zejména pro zajištění průchodnosti a realizovatelnost těchto návrhů musí být podrobně projednána s majiteli pozemků, aby bylo možné společnou vizi obnovy území realizovat.
Už vše zmiňováno v předchozích komentářích. Opět absentuje radnice Prahy 6, která by měla soupis svých plánovaných projektů a předala tyto podklady tvůrcům Metropolitního plánu.
Údolí je přirozený koryto na odvodnění obrovských ploch,jinak by nevzniklo.
Je to časovaná bomba a MP opět neřeší.
Způsob pojetí plánu pro Tichou Šárku je naprosto nevhodný. Upravovat hranice zastavitelného území jako samostatné lokality nedává žádný smysl. Nelze prostě vydělovat jedno území do různých lokalit!! Pokud není možné lokality zrušit, mělo by být území vymezeno jako nezastavitelné v rámci celé plochy údolí a to včetně zástavby a zástavbu pak v principu stávajících zastavitelných hranic vymezit jako zástavbu v krajině. Toto by bylo pro údolí daleko citlivější a umožnilo by to zabývat se údolím jako celkem. Kromě toho Šárecko-Lysolajský potok končí ve Vltavě a tam také Šárka začíná!!! Vydělit začátek údolí do Lysolaj je zásadně mylné. Jakkoliv k Šárce Lysolaje patří. Jižní svahy vinic a vily na místo viničných hospodářství to je oraz Šárky ne Lysolaj.
Metropolitní plán je v detailu nepřesný, děravý až chybný. Je to dáno tím, že vytvořit, rozumně platné regulativy pro různorodou zástavbu, která se vyvíjí po staletí je nemožné a vede k přílišnému zobecnění. V obecné rovině však je dobré alespoň rámcově říci jaký charakter území má. Není špatné mít představu o procentuálním vymezení hustoty zástavby, stejně jako i orientační výšková hladina smysl dává. Jsou to všechno vodítka a kvalitní odborné podklady. Pro reálné použití je ale potřeba při vědomí celku vymezit menší plochy pro které by se měli stanovovat individuální regulativy. Na jedné straně bude patrný celek na druhé straně bude fungovat detail. Lokality tak zůstanou jako podkladové listy, ale reálný výkres by měl pak pracovat již s jednotlivými plochami a jejich regulacemi.
Lokality jsou návodné pro stanovení společné koncepce využití různých ploch v rámci jedné lokality. Zároveň je ale nezbytné aby každá lokalita vytvářela živou interakci s lokalitami okolními.
Památková rezervace Prahy má vymezenou plochu a pak ochranné pásmo. Pokud by došlo k nevhodným zásahům v ochranném pásmu může to ve výsledku ničit i památkovou rezervaci. Totéž se děje i s lokalitami a jejich vymezeným charakterem. Metropolitní plán však toto logické provázání nepojmenovává a tedy neřeší. Pokud by se mělo v takto nastavené práci pokračovat je nutné v rámci urbanistické koncepce tyto vazby a jejich smysl popsat a oblasti graficky vyznačit. Fakticky to znamená vymezení těchto logických hranic, které se nutně nebudou vždy krýt s hranicemi lokalit, které jsou členěny dle struktur. Toto řešení umožní reálně prolnutí lokalit. Zároveň je nutné zvýšit důraz na stanovování individuálních regulativů ploch. Metropolitní plán přiznává, že charakter je vymezen dle převládající struktury, takže plně neodpovídá celé lokalitě. Pokud nepředpokládá, že zbytek lokality se do předepsané struktury transformuje (což lze výjimečně,ale při dodržování respektu k soukromému vlastnictví to není reálné), nezbývá než aby v rámci lokality vznikly další plochy, které budou odlišnou strukturu popisovat individuálními regulativy. To vše přinese sice značné zpřesnění plánu, ale vrstevnaté prolínání a skládání plánu není pro praktické použití funkční. I pro kontrolu smysluplnosti bude potřeba, aby bylo možné v rámci každé plochy, kterých tak bude o mnoho více než nyní veškeré regulativy složit k sobě, aby občan i stavební úřad mohl kdykoliv mít všechny potřebné informace o území pohromadě. V papírové formě toto není reálné pro měřítko územního plánu zrealizovat. V digitálním provedení ano. Toto provedení však musí být už součástí koncepce tvorby a prezentace, jinak není možné návrh reálně zkontrolovat a občané se k němu vyjádřit. Je nutné, aby při uplatnění společných pravidel struktury a zásad urbanistické koncepce pro dílčí plochy byli doplněny odpovídající regulativy, které umožní smysluplné plánování a využití území. Složení všech těchto vrstev dohromady pak musí být možné odečíst přímo v grafickém zobrazení, které se zobrazí s legendou a doprovodným textem, který všechny regulativy všech vrstev popíše ve společném odstavci pro danou plochu. Prakticky to pak bude znamenat, že laik, který se zajímá o využití parcely na daném místě nebude nucen hodiny studovat a řešit celou mnohahektarovou lokalitu, ale jedním kliknutím získá kompletní informace o ploše o kterou se zajímá.
Z obecných termínů a k tomu příslušných regulativů úřad i občan očekává, že se dozví a) koncepci územního plánu platnou pro danou plochu – charakter, vazby, cíle, b) funkční regulaci pro danou plochu– účel, c) prostorovou regulaci pro danou plochu– hustotu, výšky a objemy. Zdá se mi, že v metropolitním plánu je nejasná, nebo i chybí zřetelně popsaná koncepce pro vymezené území a k tomu pak srozumitelně odlišená funkční a prostorová regulace. Považuji toto za zásadní, protože díky novele stavebního zákona je provádění změn územního plánu zjednodušené a neproběhne společné řízení. Koncepci územního plánu však takto měnit nelze a je ji nutné vždy projednat řádně jako nový územní plán.
Metropolitní plán je na první pohled zpracován s mnohem menší znalostí území, bez pochopení souvislostí a bez spolupráce s radnicemi a odbornou a dotčenou veřejností.
Na první pohled působí jednoduše, ale v detailu je určitě hůře čitelný a pochopitelný, i grafixcky zpracovaný, než stávající územní plán.
nepůsobí dojem profesionálního zpracování
Lokalitu Tichá Šárka nelze vůbec takto vymezit. Údolí je jeden nedělitelný celek. Jedna krajina. Je naprosto nepřijatlené aby se k regulaci zástavby uprostřed přírodního parku přistupovalo jako k rozvoji vesnice v polích. Je nepochopitelné, proč návrh územního plánu v údolí rozšiřuje zastavitelné plochy. Do zastavitelných ploch zahrnuje Lesostep Pod Kuliškou, údolní nivu i mimořádně krajině cenné místa, která pro uchování charakteru a genia loci území musí zůstat nezastavěné. viz. příklad v příloze. MHMP ve spolupráci s MČ připravil zpracování územní studie pro celou oblast Dolní a Tiché Šárky. V rámci této studie bude území řádně popsáno a jeji výsledky budou podkladem pro zpracování změn územního plánu stávajícího a podkladem pro územní plán nový. Z tohoto důvodu nebylo děláno kompletní shrnutí, protože pro Dolní a Tichou Šárku bude zcela nové řešení.
Územní plán je zákon. Samospráva prostřednictvím tohoto zákona by měla dát státní správě jasná pravidla, podle kterých bude rozvoj města řídit. Úřad se nikdy nesmí domnívat, nesmí být kreativní a vynášet svůj názor. Metropolitní plán odpracoval velký kus práce. Pracuje s obrovskou sumou informací, které se ale ukazují být buď nepřesné, nebo neúplné. Proces zjišťování pravidel pro nakládání s územím probíhal tak, že jsem si skládal jednotlivé informace do sebe a zkoušel si představit, co to znamená. Po složení všech informací jsem pořádně nepochopil, co vlastně platí a co se v území smí a nesmí. Může to být vše, nebo také nic. Plán se tváří jak území rozumí, ale vykazuje velké nedostatky. Můj dojem je takový, že plán nevznikal na základě dílčích podkladových územních studií, které by byly diskutovány a projednány s veřejností a samosprávou jak to proběhlo při vzniku plánu stávajícího a tak lokální znalost chybí. Zásadním problémem stávajícího plánu není jeho složitost, ale právě nejednoznačnost, protože chybí pro vymezená území regulační plány a závazné územní studie, které pojmenují charakter a jedinečnost území. Nový územní plán přináší snahu pojmenovat charakter a strukturu, což je záslužné, ale vlastně nereálné. Nelze v měřítku územního plánu řešit detail území. To přísluší následným regulačním plánům. Tato snaha je past. Problém je, že nutnost absolutního dělení celého území Prahy do lokalit, přes které se charakter a struktura území popisuje, nutně přináší nepřesnosti a nelogičnosti. Vzniká tak situace, že popsaná lokalita obsahuje plochy, pro které regulace daná strukturou nefunguje. Těžko lze vynutit, aby veškerá další výstavba vedla k transformaci území podle popsaných regulativů lokality. Tedy demolicím a novým stavbám. Regulativy tak nejsou v ploše obecně použitelné a úřad nemá podle čeho rozhodovat. Má pouze vodítko nikoliv jasné pravidlo. Zcela matoucí a zavádějící je zavádění různých úrovní pro zastavitelnost. Pokud v rámci zastavitelného území vymezím nezastavitelnou plochu, je plocha nestavební. Různé hranice pro stejný výsledek nemají smysl. Plán by měl uchovat cenné informace, které přináší a přiznat, že reálně také zavádí různé funkční využití ploch. Považuji za nemravné požadovat po občanovi, který se chce podívat na jedno místo, zda si může postavit na zahradě garáž, aby studoval regulativy celé lokality a skládal je dohromady s regulativy plochy, na které se nalézá jako folie přes sebe. Existují i případy, kdy vymezení lokalit je takové, že část pozemku má v jedné a část v druhé lokalitě s jinými regulativy. Proto se kloním ke zrušení lokalit a zpřesnit popisy regulativů jednotlivých ploch na jedno souhrnné místo. Nastavení výškové hladiny je zajímavý regulační prvek, který určitě má své opodstatnění. Při pohledu na území však rastrový systém vykazuje velké nedostatky. Pokud by se měla výška stanovovat, tak ulici od ulice, dům od domu. Jedině tak se zabrání sporům a nejasnostem. Deklarovaná vrstevnatost je matoucí, protože stejně platí vše dohromady. Je dobře, že si vrstevnatost uvědomuje autor, ale pro používání plánu je zbytečná a komplikovaná. Měla by se proto přeložit pro uživatele plánu do ploch a jejich regulativů. Pro některá území to bude dostatečné a pro ostatní se předepíše zpracování regulačních plánů. Praxe ukázala, že místní stavební úřady a občané jsou často zoufalí, že není jasná regulace, ale kraj Praha není schopen regulační plány zpracovat. Mělo by proto dojít k úpravě statusu hl.m.Prahy a umožnit obcím a MČ, aby si regulační plány zpracovali. Způsob zobrazování plánu je samostatným problémem. Překryv čar a popisů, malé zobrazení i velký místní detail, podobné barvy a čáry způsobují někdy problém rozeznat, co která čára znamená. V kontextu ostatních problémů se jedná o řešitelný problém. Nemám nastudovanou kompletně celou dokumentaci. Následné závěry jsou tedy pouze dovozením z toho, co jsem nastudoval a zjistil a nemusí být zcela relevantní. Přesto považuji za dobré to zmínit. Plán přináší cenné informace o vnitřních rezervách a klade důraz na dotvoření města jako takového. To je záslužné a potřebné. Mám však dojem je, že zaměření plánu na sebe samotný zatemňuje reálný život. Živý plán pro živé město by měl pracovat s reálnými potřebami a vazbami. Jedná se vlastně o management města, strategii jak chci udělat město živé, pohodlné, bezpečné, atraktivní a konkurenceschopné. Toto nemůže tvořit zpracovatel plánu. Nejde totiž jen o obecné proklamace ale o konkrétní kroky, které je nutné udělat a pro ně může plán vytvořit podmínky jen tehdy, pokud to dostane zadané. Zdá se, že toto zadání zpracovatel nemá a proto se zoufale snaží vytvořit prostor aby město mohlo žít a koncentruje se na to co ví a umí. Možná proto plán vůbec nereflektuje, že Praha je polycentrická. Většina obyvatel nenakupuje v centru, ale lokálně, nebo na okraji Prahy. Infrastrukturu a služby využívá v rámci své oblasti bez ohledu na hranice Prahy a Stejně se chovají i lidé za její hranicí. Lidé pracují z domova, nebo dojíždí z regionu, nebo do regionu, obrovské pracovní kapacity ve vazbě na služby jsou i na vnějším obvodu Prahy. To má dopad do života města a potřeby posílení tangenciálních spojů ve městě. Praha musí vědět komu, jak a jaké služby chce nabízet, čím chce světu konkurovat, jaké pro to potřebuje podmínky a jaké kroky má udělat. Bez této strategie zůstává pro tuto úroveň plánu tvůrce slepý a slepé je pak i jeho dílo.
Oblast okolo Pokojné ulice.
Územní plán mírou nastavení míry využití předpokládá buď stavbu menších objektů, nebo úpravu rozměrů parcel, aby na nich šlo přiměřeně stavět, ale nevytvořil žádnou následnou regulaci, která by toto vymohla. Majitelé se snaží vměstnat větší domy na meší pozemky s tím, že jdou na hranu i za hranu regulativů. Ve výsledku tak smysl stanovené regulace není naplňen a celkový jedinečný charakter lokality je ohrožen.
Vysvětlení :
Oblast v okolí ulice Pod Mlýnkem Pokojné a V návaznosti na komunikaci V Šáreckém údolí je unikátní místo, pod kostelem sv. Matěje.
Kostel je po staletí dominantou údolí a k Šáreckému údolí neodmyslitelně patří - interaguje s obcí pod sebou a zásadním způsobem ovlivňuje charakter místa.
Protilehlá jižní stráň (bývalé sady a vinice) je při každém vzdálenějším pohledu z blízkých svahů vždy konfrontována s maličkým kostelíkem a vše působí jako jeden celek. Je zřejmé, že se předpokládal rozvoj hustší zástavby na dně údolí, kde byly situovány i základní služby a směrem do svahu pak mezi sady na velkých parcelách měly vznikat spíše rezidenční vily. To vše ve vazbě na historickou část, která je jediným místem v Dolní Šárce, kde lze reálně hovořit o tradiční vesnické zástavbě. Je to jedno z mála míst, kde se údolí otevírá a kdy bylo možné rozvíjet zástavbu i do svahu. Jedná se o místo kudy přes údolí do roku 1846 vedla hlavní silnice Z Dejvic na Velvary. Byl to živý dynamicky fungující prostor, kde se žilo, hospodařilo, podnikalo, odpočívalo. Přestože stávající územní plán v zásadě správně vymezuje účel a předepisuje míru využití území, neumí vůbec nic říci o jedinečném charakteru místa. Ukazuje pouze potenciál pro zástavbu, ale ne možnosti pro kultivaci prostotu a života v něm.
Území je postižené dnes už téměř 70 ti letou nepéčí o veřejný prostor a přirozený kontext je tak setřen. Tradice péče o krajinu byla přerušena totalitou. Po roce 1948 se z území začala stávat periferie, skončilo hospodaření, území zarostlo nálety a bývalé sady se parcelovali na zahrádky. Zásadně chybí hospodáři, kteří po generace krajinu kultivovali, byli odpovědní, měli k půdě vztah a rozuměli jí.
Úředník stavebního úřadu neví nic, nebo velmi málo o charakteru území a občanovi, tak nepomůže. Nerozumí tomu, proč je využití ploch takto územním plánem vymezeno a rozhoduje jen podle obecných regulativů. Přitom základní vize, která reaguje na potřeby území existuje. Byla vytvořena jako podklad pro zpracování návrhu územního plánu. Jakkoliv není dokonalý i poučenému laikovi dává orientační představu vize rozvoje. Přináší i návrh základních prostorových regulací. Dokument však není závazný a až do letošního jara byl neveřejný. Úřad s ním tedy nepracuje a nerespektuje jej a nerespektují jej tudíž ani občané. Není tedy možné ani říci, zda je tato vize živá a funkční. Místo toho aby došlo k porozumění potřeb území a všichni tak jednali ve shodě, dochází k "ožvejkávání" územního plánu až na samou mez nebo za ní a to jak občany, tak stavebním úřadem, který vše schvaluje. Reálně tak ke kultivaci prostoru nedochází a srozumitelná vize chybí. Jedinečnému území s obrovskou krajinnou hodnotou hrozí, že se propadne do banální sídelní kaše, která bude o to trapnější, že se zrcadlí v nádherné dominantě malého Šáreckého kostelíčka sv. Matěje.
Pro takto cenná a zajímavá území stavební zákon umožňuje zpřesnit územně plánovací dokumentaci závaznou územní studií, nebo ideálně regulačním plánem. Je zodpovědností samosprávy, aby podrobnější pravidla pro nakládání s územím zpracovala a řádně projednala.
Nenašel jsem, jak vyčíst míru zastavěnosti nebo maximální počet podlaží.
Ve stávajícím územním plánu jsem to svedl, tady si nevím rady.
K lokalitě jsem se vyjadřoval v předchozích komentářích, ke koeficientu taky.
Zdá se mně, že se otázky opakují.
navrhuji MP přepracovat
Stávající územní plán i přes své jednoznačné problémy a chyby chrání stávající území lépe.
Po prostudování návrhu metropolitního plánu je bohužel nutné konstatovat, že stávající územní plán popisuje území lépe než návrh nového metropolitního plánu. Po celou dobu existence plánu řešíme, že plošné obecné regulativy nedokáží popsat jedinečnost této lokality a je tedy pro potřeby takto cenného území nepřesný a nepoužitelný. Přesto má jedno obrovské plus. Stávající plán vznikl na základě podkladové urbanistické studie. Zabýval se podrobně tím co mu stavební zákon ukládá a to je vymezení zastavitelných ploch. Studie řešila rozumný rozvoj území. To, že nebyla tato vize naplňována není tolik chyba územního plánu jako státní správy a samosprávy, která naprosto rezignovala na další kroky, které by vymahatelnost a realizovatelnost této vize zajistili. Studie sice nedokázala území zcela pochopit, ale plně respektovala kvality území a kromě několika míst, kde bude nutné zastavitelné plochy přeskupit a tvarově upravit není nadále důvod je měnit.
Nový metropolitní plán sice obsahuje tolik žádaný charakter ale ten je tak obecný, že o specifičnosti lokality se nedovíme vůbec nic. Zavádí sice zajímavé regulační prvky, ale vztažením na 60ha je nepředstavitelné, že by je šlo reálně naplňovat. Největším problémem pak je zobecnění ploch a faktické rozervání údolí na jednotlivé lokality ačkoliv všechno žije a funguje společně a nelze to od sebe až na výjimky oddělit. Pokud dnes tvrdíme, že stávající územní plán je nedostatečný, bude toto platit pro nový metropolitní plán násobně více. Proto je zpracování územní studie a navazujícího regulačního plánu pro uchování jedinečnosti lokality velice důležité.
Jak bylo napsáno v jiných komentářích dříve, současný Metropolitní plán uvažuje za zastavitelné území mnohem víc ploch, než tomu je v současném územním plánu.
Navrhuji, aby byl do puntíku dodržen současný územní plán, opraveny zjevné nesmysly, doplněno to, co se opravdu nově plánuje a celé území zaregulovalo.
MP pro nás není přínos, ale katastrofa.
Stávající územní plán vyhovuje potřebám území lépe než navrhovaný metropolitní plán, který je v mnohém nepřesnější, více zobecňuje a současně nereflektuje charakter lokality jako přírodní krajiny.
Jana Králová,
v zastoupení Marko Paříka, vlastníka nemovitosti
Jak vnímám svoji lokalitu
Vladan Hodek:Tichá Šárka je unikátní fenomén. Je to historická kulturní krajina, která je právem součástí přírodního parku Šárka-Lysolaje. Je zde otisknut tisíciletý vývoj, kde se nezkrotné skalnaté svahy prolínají s různou intenzitou zemědělské a hospodářské činnosti člověka. Údolí tvoří jeden harmonický celek ze kterého nelze vytrhovat některé části. Je pro mne neuchopitelné a nepochopitelné, že část ploch zahrad a sadů v údolí je přiřazeno do lokality 964/Údolí Nebušického a Šáreckého potoka, část údolí je v lokalitě 242/Lysolaje, část údolí je 961/Vltava sever, část luk, zahrad a sadů je zase v lokalitě 965/Šárka. Údolí je jedna lokalita. Je to rekreačně oddechové území Prahy.
souhlasim. nelogicke rozcleneni se opakuje na vice mistech MP.
Souhlasím
Souhlasím. Naprosto zásadní, aby byla lokalita Šáreckého údolí posuzována jako celek!
Souhlasím s panem Hodkem.
Jak vnímám lokalitu Tichá Šárka
Zdeněk Balvín:Šárecké údolí je vymezeno mezi lokalitou Podbaba a Jenerálka.a je dle usnesení zastupitelstva Měst. části Prahy 6 z června 2017 uznáváno jako přírodní park a celoměstsky významné rekreační území. Základním cílem územní studie kterou pro uvedenou lokalitu městská část zpracovává je , že studie bude respektovat zastavitelné plochy stávajícího územního plánu a nedojde k jejich rozšiřování na úkor zelených ploch.Návrh metropolitního plánu vůbec nerozvíjí sportovně rekreační plochy a naopak podstatně rozšiřuje zastavitelné obytné lokality v Šáreckém údolí.Pokud by došlo v budoucnu k jeho realizaci ztratí přírodní park Šárka - Lysolaje zcela svůj význam a otevře prostor pro další developerský boom.
Klid a zeleň
MILAN ŠIMONOVSKÝ:Lokalita je vyjímečná pro blízkost centra města a svoji zástavbou.
Pro mě jako včelaře ideální prostředí.
Lokalita Tiché Šárky je naprosto jedinečné místo. Vesnická struktura zasazená v prostoru přírodního parku, kde se malebnost tradiční zástavby rodinných domů a vil prolíná s opravdovou ryzí přírodou. Jakoby se zde zastavil čas. Charakter lokality však ohrožují některé nové stavby, které nerespektují genius loci místa a jsou příliš nápadné, moderní, rozsáhlé či vysoké.Také v definici lokality jsou rozpory - např. ulice V Podbabě není součástí lokality, přestože je přirozeně její integrální součástí.
Šárecké údolí je jedinečná lokalita, která svým charakterem zásadním způsobem obohacuje území hlavního města Prahy. Vesnický charakter zástavby a rozsáhlé zelené plochy s řadou cest umožňují obyvatelům vydechnout v rušném velkoměstě. S obavami tak sleduji každou novou výstavbu a děsím se projektů, které tento charakter nerespektují a narušují. Je s podivem, že území, která jsou jasně součástí Šáreckého údolí, jsou zařazeny do jiných lokalit MP.
Přírodní park Šárka - Lysolaje - největší a nejzachovalejší přírodě blízké území v Praze
David Ptáček:Přírodní park Šárka Lysolaje trpí až schizofrenickým přístupem samotných Pražanů, ale zejména státní správy a samosprávy.
Na jednu stranu se ve všech dokumentech, včetně těch z odboru ochrany prostředí, reprezentovaných dlouholetým podpisem úřednice Cibulkové, sáhodlouze pějí ódy na jedinečnost a cennost přírodních lokalit, zelený pás Prahy, génius loci, neopakovatelný krajinný ráz. Na druhou stranu tatáž státní správa v dalším odstavci posvěcuje ty nejhrůznější stavby, mimo jakákoliv myslitelná měřítka, které na staletí deformují a degradují právě krajinný ráz a nejcennější přírodní lokality.
Největší přírodní park je pod stálým tlakem developerů a všech stavebníků, kteří šroubují ceny pozemků na nejvyšší úroveň v Praze, zároveň do nich realizují předimenzované a necitlivé stavby, často na hraně nebo i za hranou zákona.
Místní obyvatelé žili po dlouhá desetiletí v údolí se stavební uzávěrou, kterou stvrzovala i vyhláška o přírodním parku Šárka Lysolaje, aby ji pak přebil aktuální územní plán.
Radnice Prahy 6 si přehazuje péči o údolí i odpovědnost za jeho ochranu a rozvoj s magistrátem.
Ten investuje jen ostrůvkovitě a nesystémově do minima ploch a jejich managementu, zatímco většina ploch zarůstá, infrastruktura se rozpadá a dochází k uzavírání veřejných cest, chráněných krajinných prvků jako je rybník nebo lesostep. Dochází k budování ghet naruby - uzavřených obytných souborů.
Ačkoliv platný strategický plán Prahy hovoří o zásadní důležitosti zachování zeleného pásu Prahy, v Metropolitním plánu se nejen násobně rozšiřuje obytné území oproti současnému územnímu plánu, ale dává se prostor pro vznik stovek a a stovek bytů a domů až za hranicí přírodního Parku (oblast Sedlec- Suchdol, osmipodlažní domy na Evropské podél Divoké Šárky).
Tisíce obyvatel v těsném sousedství parku by v nejzachovalejším přírodním území znamenali neúnosnou, každodenní zátěž, která by nutně vedla k degradaci celých ekosystémů.
Shrnuto - obyvatelé a politická reprezentace se musí rozhodnout, zda současní unikátní zachovalost přírodního parku Šárka - Lysolaje je pro budoucí generace to nejvyšší hodnotou, nebo zda bude s Šáreckým údolím nadále zacházet jako se zanedbanou, upadající periferií, která si žádnou ochranu nezaslouží.
Plně souhlasím.
Plně souhlasím s uvedenou připomínkou. Lokalita Tiché Šárky je zřejmě nejzachovalejší přírodní oblastí v Praze a jako takovou je třeba ji zachovat.
Jana Králová,
v zastoupení Marko Paříka, vlastníka nemovitosti v této lokalitě
Tichá Šárka jsou plíce Prahy. Naprosto unikátní historické území, kde se spojuje příroda a vesnicko výletní zástavba. Tak by to i mělo být i nadále. Ulice V Podbabě je logickou součástí celku přírodního parku, ale lokalitou z neznámého důvodu spadá pod Lysolaje.
Resta im pacem Divoká Šárko
Petr Šťastný:Divoká Šárka je oblíbený městský park na okraji Prahy řadu let sloužící jejich obyvatelům k rekreaci a načerpání sil v panenské přírodě a to se asi stalo trnem v oku našim zastupitelům. Bohatá fauna i flora se tísní ve vytyčeném prostoru přírodního parku, v diskutované oblasti tvořeným chodníkem za Šestákovou skálou. Ano, lidé a zákony to evidují, divoká příroda nikoliv. Ve výstavbě obytných domů stojí odhadem přes stovku vzrostlých stromů, jiných druhů rostlin a živočichů nepočítaje. Pro mne nepochopitelným způsobem vedeným na jedné straně mocným kapitálem investorů a na straně druhé absencí jakékoli alternativy/ invenci urbanistů a jejich trestuhodné nepřipravenosti z řad městských zastupitelů byla tato oblast začleněna jako oblast vhodná k výstavbě obytných domů pouhým faktem, že je to zemědělská půda. Potichu, bez veřejné diskuze, neboť je jasné, že by tato diskuze veřejnost ani nepřipustila.
Nyní tady máme připomínkové řízení a nám nezbývá než žasnout co vše jsou schopni investoři a zastupitelé bez uzardění obhajovat. Výškový horizont staveb v Divoké Šárce není okolní zástavba, ale několik kilometrů vzdálená budova bývalého VUMS a konstatování jakési floskule o charakteru Evropské třídy s eufemistickou příměsí objasňující, že se to smí. Již teď neúnosné dopravní přetížení Evropské při absenci sekundární obslužnosti tunelového komplexu Blanka zmírňuje řada stromů a volné prostranství pole stojící jako přirozená bariera hluku, a filtr výfukových zplodin. Za pár let desetipatrová rezonující zvuková stěna nové obytné zástavby, koncentrované splodiny spalovacích motorů, občas přiživené hlukem dopravního letadla nebo vrtulníku letícím nad hlavami obyvatel. Paradoxní je, že všem návrhům o vytvoření lokálního etážového topení rezidentů Oddělení životního prostředí komplikuje schválení argumentací, že se jedná o lokálního znečišťovatele a že mají zůstat napojeni na stařičký teplovod ohřívající především zem v které je zakopán. Novostavby po vzoru ostatních moderních budov jistě budou na teplovod napojeny rovněž, případnou přípojku přes Evropskou třídu vyřeší bez vytvoření dopravního kolapsu, anebo by nemuseli být považováni za lokálního znečišťovatele. Oplocené soukromé pozemky, tolik charakteristické pro developerské projekty, kam nesmí vstoupit živá noha s oranžovo žlutými závorami a další nárůst dopravní zátěže dodají punc lukrativity Nové Divoké Šárky. Již teď problematické parkovaní - pro místní obyvatele i Středočechy bude řešit zpoplatněný Parkovací dům. Návštěvníci Divoké Šárky, Středo a Severočeši, kteří dojíždí za prací do Prahy i schránčliví občané cestující letadly zanechávající svá auta volně na ulici před odletem do zahraničí nejsou magistrátem vnímáni jako problém zasluhující rozšíření parkovacích zon. Do této reality neřešení chtějí zastupitelé vybudovat tramvajovou trať. Vykácí min 30 stromů (předpokládám, že situační kresba se stromy pod trolejemi je nemístný vtip) a vzhledem k rozměru ulice jistě omezí parkovací místa při kraji celé ulici. Nárůst hlukové zátěže z projíždějících tramvají nikdo nevnímá jako problematický (zato na krásný pozemek na území současné konečné tramvají si brousí zuby nejeden investor).
Danou výstavbu nechci připustit za žádnou cenu, a žádám i Vás abyste se svou silou vzepřeli zastupitelské zkorumpované samovůli. Odstrašujícím příkladem nám budiž dosavadní realizované projekty na okraji přírody zcela měnící ráz krajiny Prokopského údolí, Tiché Šárky a jiných.
MUDr Petr Šťastný
Lokalita tichá Šárka je celé údolí ne jen část zahrad a zastavěné plochy
Vladan Hodek:Tichá Šárka je unikátní fenomén. Je to historická kulturní krajina, která je právem součástí přírodního parku Šárka-Lysolaje. Je zde otisknut tisíciletý vývoj, kde se nezkrotné skalnaté svahy prolínají s různou intenzitou zemědělské a hospodářské činnosti člověka. Údolí tvoří jeden harmonický celek ze kterého nelze vytrhovat některé části. Je pro mne neuchopitelné a nepochopitelné, že část ploch zahrad a sadů v údolí je přiřazeno do lokality 964/Údolí Nebušického a Šáreckého potoka, část údolí je v lokalitě 242/Lysolaje, část údolí je 961/Vltava sever, část luk, zahrad a sadů je zase v lokalitě 965/Šárka. Údolí je jedna lokalita. Je to rekreačně oddechové území Prahy.