Metropolitní plán stanovuje, jak se bude každá z lokalit rozvíjet. V této části budete navrhovaný směr rozvoje lokality připomínkovat. Budoucí rozvoj lokality je v metropolitním plánu definován na několika místech.
Pro odpovězení otázek budete potřebovat (otevírejte do nových oken prohlížeče):
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci.
Příklad připomínky 3a. si můžete prohlédnout zdeVzhledem k předchozím připomínkám a hlavně k bodu 2b vidím obecný problém ve stanovení regulativů a indexů. Pokud výchozí stav obsahuje chyby, pak plán musí zákonitě obsahovat špatné údaje. Jaká je tedy skutečná cílová zastavěnost?
Druhá část mé poznámky se týká transformačního plochy 411/324/2145. Nemám nic proti bytové zástavbě plochy, pokud to bude bytová zástavba. Z plánu je ale nejasná regulace výstavby z hlediska zastavěné a nezastavěné plochy. Nikde není garantováno, že půjde o veřejně přístupnou plochu a ne o obezděné bydlení bez přístupu veřejnosti. A co asi v plánu samotném být nemůže, ale mělo by být předmětem veřejné diskuse (v zásadě obecný případ), jsou pravidla hry pro investora. Pracovní doba, doprava materiálu, hlukové a světelné zatížení, úklid znečištěných ulic, oprava poškozených ulic a chodníků a řada dalších detailů musí být jasně regulována. Jinak se stavba stane pro Ořechovku na několik let peklem. Zkušenosti s bouráním a se stavbou v místě bývalé telefonní ústředny jsou jednoznačně špatné.
V plánu jsou již nyní nedůsledně či chybně zanesené údaje, jak tedy může do budoucna fungovat? Jak se můžeme vyjádřit k míře možného zvýšení zástavby, když plán dostatečně nereguluje a nedefinuje, o jaký typ zástavby půjde?
Ořechovka potřebuje studii a určitě i regulaci dopravy včetně vazeb na okolní lokality. Nevím, jestli to patří sem. Nicméně z mých předchozích připomínek je jasné, kde vidím problém. Ořechovka není klidné zahradní město. Ořechovka trpí tranzitní dopravou včetně autobusů s negativními dopady na životní prostředí a bezpečí obyvatel. Týká se to hlavně ulic Pevnostní, Slunné, Na Ořechovce, Cukrovarnické a V Průhledu. Situace se stává neúnosnou a dosud přijatá opatření nestačí. Musí zahrnovat celou lokalitu. Nenavrhuji zákazy vjezdu, ale regulace dopravního zatížení omezením rychlosti, zpomalovacími pruhy, předností zprava a radary s vazbou na pokuty a rozšířením parkovacích zón se mi zdají jedinou realistickou obranou. Jako podklad by studie měla sloužit. To samozřejmě souvisí s celou koncepcí rozvoje Prahy a pražské dopravní infrastruktury, která mi zcela chybí a nebo jí neznám. Viz další připomínky.
Souhlasím, současné množství tranzitní dopravy není slučitelné s definicí klidného zahradního města. Řešení dopravy včetně dopravy v klidu je zcela nekoncepční a nutně vyžaduje řešení.
V ulici Buštěhradské nejsou v plánu zakresleny dětské hřiště a sportoviště mezi ulicí a Buštěhradskou dráhou proti domům čp.17-23.
Obecná poznámka
Pavel Charvát:Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.