V této části otázek se budete věnovat jednotlivým dílčím plochám v lokalitě. Plochám v metropolitním plánu jsou přiřazeny tyto základní vlastnosti:
Pro odpovězení otázek budete potřebovat (otevírejte do nových oken prohlížeče):
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci.
Příklad připomínky 2a. si můžete prohlédnout zde Plán hovoří o zástavbě kolem návsí a náměstí, ale ty v lokalitě nejsou, nejsou ani vyznačeny v Metropolitním plánu. Měly by být vymezeny nezastavitelnými bloky. "Regulativy zastavitelného území jsou velice obecné. To co je veřejným zájmem a důležité pro správnou funkci území a musí být jasně vymezeno, aby především státní správa měla funkční nástroj podle kterého bude schopna dodržování pravidel vymoci. Pokud to uspořádání prostorů umožňuje bylo by dobré vymezovat nezastavitelné osy, koridory a průhledy, které jednotlivé zelené plochy mezi sebou propojí jako bezpečný prostor, do kterého je možné umísťovat komunikace pro chodce a cyklisty. Doporučuji proto vymezit nestavební blok ne pouze jako náměstí, ale šířeji tak, aby došlo k vymezení nezastavitelného území.
Nezastavitelný blok je městský park, tedy park Veleslavínského Zámku. V současné době patří státu, tedy Úřadu pro spravování věcí státu. At by státu zůstal nebo měl nového majitele, měla by pro stát či před jeho prodejem (zámku, ne státu) podrobná územní studie s požadavkem veřejné přístupnosti parku, jeho doplnění o herní a odpočinkové prvky, a zpřístupnění minimálně ještě z východu.
Souhlasím.
souhlasím
Naprosto souhlasím s příspěvkem paní Zapletalové
Návsi a náměstí, tedy nestavební bloky v lokalitě nejsou. Měly by být vymezeny, aby definovaly veřejný prostor
Návsi a náměstí, tedy nestavební bloky v lokalitě nejsou. Měly by být vymezeny, aby definovaly veřejný prostor
Autoři nového Metropolitního plánu by měli mít v každé lokalitě místního obyvatele, který by zastupoval danou lokalitu. Není možné dělat závěry a ani předkládat návrhy bez názoru místních obyvatel.
Návsi a náměstí, tedy nestavební bloky v lokalitě nejsou. Měly by být vymezeny, aby definovaly veřejný prostor
Návsi a náměstí, tedy nestavební bloky v lokalitě nejsou. Měly by být vymezeny, aby definovaly veřejný prostor
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové.
Souhlasím s paní Zapletalovou.
Souhlasím s komentářem Veroniky Zapletalové.Měl by být vymezen veřejný prostor (náves, náměstí). Autoři plánu by měli při tvorbě koncepce spolupracovat s obyvateli dané lokality. Nelze tvořit plán "od stolu" bez znalosti reálného života v místě
Souhlasím s komentářem Veroniky Zapletalové. Měl by být vymezen veřejný prostor (náves, náměstí). Autoři plánu by měli při tvorbě koncepce spolupracovat s obyvateli dané lokality. Nelze tvořit plán "od stolu" bez znalosti reálného života v místě.
Návsi a náměstí, tedy nestavební bloky v lokalitě nejsou. Měly by být vymezeny, aby definovaly veřejný prostor
Autoři nového Metropolitního plánu by měli mít v každé lokalitě místního obyvatele, který by zastupoval danou lokalitu. Není možné dělat závěry a ani předkládat návrhy bez názoru místních obyvatel.
Je třeba být pečlivější a více si hledět potřeb občanů lokality než developerů. Například postrádám zcela nestavební bloky. Přece není možné vše zastavět a navíc bez toho aby developeři nenesly břímě postarat se o navazujicí infrastrukturu.
Nestavební bloky v lokalitě by měly být vymezeny, aby definovaly veřejný prostor
Autoři nového Metropolitního plánu by měli mít v každé lokalitě místního obyvatele, který by zastupoval danou lokalitu. Není možné dělat závěry a ani předkládat návrhy bez názoru místních obyvatel. Tedy, pokud plán myslíte vážně a má být ku prospěchu.
V rámci lokality není vymezeno území, které by definovalo místo pro budoucí náves či náměstí s možným rozšířením občanské vybavenosti. Městský park v areálu Veleslavínského zámečku by měl být přístupný veřejnosti a doplněn o možnosti volnočasových aktivit.
17 komentářů
Vesnická struktura lokality je v pořádku, součástí vesnické struktury by měla být i oblast staré teplárny s budoucí vesnickou zástavbou. Přirozenou hranicí oblasti jsou neprůchozí bariéry: nová teplárna, pískovcové skály a Buštěhradská dráha.
Stavebním blokem je podle MPP "plocha vymezená převážně pro zástavbu budovami". Ta je ale vyznačena (bíle) na polovině území stabilizované lokality. Regulativy zastavitelného území jsou velice obecné. Je kdekoliv možné postavit téměř cokoliv bez infrastruktury, kterou si ale platíme v daních. To je nemyslitelné. nebezpečné, zvlášt v developerské třešníičce na dortu, jako je Veleslavín.
Chybí vyznačené nezastavitelné bloky. Chybí návsi a náměstí, veřejný prostor. Ten je potřeba narozdíl od komerční zástavby chránit, v MPP vymezit. Plán hovoří o zástavbě kolem návsí a náměstí, ale ty v lokalitě nejsou, nejsou ani vyznačeny v Metropolitním plánu. "Regulativy zastavitelného území jsou velice obecné. To co je veřejným zájmem a důležité pro správnou funkci území a musí být jasně vymezeno, aby především státní správa měla funkční nástroj podle kterého bude schopna dodržování pravidel vymoci. Pokud to uspořádání prostorů umožňuje bylo by dobré vymezovat nezastavitelné osy, koridory a průhledy, které jednotlivé zelené plochy mezi sebou propojí jako bezpečný prostor, do kterého je možné umísťovat komunikace pro chodce a cyklisty. Doporučuji proto vymezit nestavební blok ne pouze jako náměstí, ale šířeji tak, aby došlo k vymezení nezastavitelného území.
Je nutné změnit chápání krajiny, třeba městské: celá krajina je veřejný prostor, a v něm jsou vymezeny ostrovy soukromého majetku, nebo zastavitelné bloky. Není to tak jak uvádí MPP: "stavební bloky vymezené a obsloužené veřejným prostranstvím." Tento rozdíl je zásadní. Pro sociálně zdravý život ve městě. - a pozor: veřejný prostor nejsou jen silnice pro auta a doprava...
Veleslavínský zámek se všemi čtyřmi budovami a s parkem by měl být zachován, připadnout Městské části, (v současné době patří Úřadu pro spravování majetku státu), na současném územním plánu je veden jako veřejný prostor, měl by být otevřen pro veřejnost, nezastavěm, tvořit veřejný rekreační a kulturní prostor, centrum oblasti. Je potřeba na něj udělat podrobnou územní studii. Kdyby přesto došlo k jeho prodeji někomu jinému, než MČP6, mělo by být před prodejem uvedeno jakési věcné břemeno možnosti užívání parku a částečně zámku veřejností.
Čtverce určující výškovou hladinu 100 x 100m jsou nesmysl. Jako orientace ano, ale NE jako zákon, podle kterého se má úřad řídit. Stavební úřad musí vědět, pdle čeho se může řídit. V případě Metropolitního plánu si stavební úřad musí vymýšlet. Ale stavební úřad si nemůže vymýšlet, musí vědět, co může a co nemůže.
Patrová zástavba se také počítá s patry nadzemními, tedy při pohledu do kopce se bude jednat o budovy ještě o např dvě patra vyšší.
Přidávání pater na metropolitní třídě o dvě a na nárožích o tři je napsáno trochu "malými písmenky" v legendě.
V lokalitě na její jižní hranici nad tratí jsou naplánovány až dvanáctipatrové budovy, další šestipatrové budovy je možné podle metropolitního plánu vidět v centru obce s uvedenou vesnickou strukturou. Navíc pravidla plánu umožňují, aby budovy podél metropolitní třídy, jíž Evropská je byly navýšeny o dvě patra nad to, co uvání plán a na nárožích až o tři patra, Toto je předimenzované kdekoliv v rámci lokality. Maximální výška zástavby vidím pro lokalitu 3 podlaží.
Není uplně čitelné určení jednoho čtverce 100 x 100m , kde je budova 21 pater vedle Buštěhradské dráhy, u Evropské radiály, tedy 23 pater. Jde o hranici lokalit Starý a Nový Veleslavín a údolí Litoveckého potoka. Taková budova do vesnické zástavby nepatří. Pro předstvu nová budova AFI má 6 pater a výškové paneláky na kraji Vokovické 13 podlaží.
Šestipatrové budovy mají být i v severozápadním cípu parku, spadá tam 100 x 100 čtverec vedlejších budov. Zrušit.
Pokud je území stabilizované nemělo by docházet k masivnímu navyšování, protože navýšení vždy omezí oblohovou složku okolních bytů, a je nutné individuálně vážit, kde je toto přípustné.
Pokud regulativy chtějí patra navyšovat, musí se definovat i v rozvojovém potenciálu, protože tím dojde i ke zvýšení nároků na infrastrukturu města a územní a plán s tím musí počítat.
kONKRÉTNÍ CHYBNĚ UVEDENÉ VÝŠKOVÉ ČTVERCE V OKOLÍ vELESLAVÍNA:
- 21 +3 podlaží !!!!!!!!!!!!! je uvedeno jako stávající zástavba na hranici lokality Starý Veleslavín a Litovecký potok.
- 4 a 3 podlaží + 3 je nově zastavitelný blok na zelni před Starou školou a v oblasti kolem žluté zvukové bariery.
- 6 +2 podlaží !!!! jsou ve dvou čtvercích v místech určených pro parkoviště P + R a autobusové nádraží. pro představu současná AFI má 6 podlaží.
- 6 + 3 podlaží místo 1 je přímo nad budovou současného Nádraží Veleslavín.
- 6 + 3 je na místě současného přechodu přes koleje na Velelavíně.
- 6 + 3 patra jsou na křižovatce Veleslavín.
- 21 + 3 podlaží místo 13 u paneláků na Vokovické. To je dvojnásobek jejich výšky.
- 8 + 3 podlaží místo 0 na zelené ploše točny a parku na výchd od předchozího čtverce podél Evropské...
Naprosto souhlasím. Plán vůbec nezohledňuje výškový ráz lokalitu a důsledky pro zde žijící obyvatele.
Naprosto souhlasím s komentářem Veroniky Zapletalové. Šestipatrové a vyšší budovy zde nemají co dělat.
Dvacíti, dvanácti a šestipatrové budovy jsou předimenzované.
Bude toho zneužíváno. Pokud jsou dnes čtverce, kde se nacházejí mnohapatrové budovy, ale jsou to nově vzniklé nebo samostatné budovy není možné aby tímto členěním bylo automaticky umožněno na sousedících čtvercích postavit podobně vysoké budovy. Je třeba se řídit převládající zástavbou a ne jen výstřelky. Vzhledem ke zkušenostem s developery a lobingem jsem si jistý, že je jen otázkou času, kdy by tohoto plánu zneužily ve svůj prospěch.
Vesnická stabilizovaná struktura má pravidla, která se respektují. Nevidím ale důvod, proč by developer čerstvě do oblasti přicházející neměl respektovat ta samá pravidla. Navíc je li rozdíl ve výškové nástavbě někde Pět někde 20 pater navíc.Ve staré zástavbě není možné zvednout střechu jednopodlažní budovy o 15 cm, ale developer hned vedle může stavíět 7 - 21 pater?? T je chyba plánu.
Naprosto souhlasím. Je to absurdní. Developer může a místní obyvatel nesmí téměř nic. Stejně tak je tomu při prokazování hlukové zátěže, např, při přestavbě rodinného domu soukromou osobou, developer může stavět obrovské projekty, jejichž hluková zátěž je mnohonásobně vyšší.
Dvacíti, dvanácti a šestipatrové budovy jsou předimenzované.
Před pár lety jsem nemohl narovnat a zvednout sedlovou střechu o 30 cm a dnes se v mém okolí staví sedmipatrové budovy s plochou střechou. Používat čtverce s výškovými limity pro posouzení následné výstavby pro čtverce v okolí skončí tím, že v původně vesnické zástavbě budou stát pouze kancelářské budovy s plochou střechou. Rozdělení do čtverců a považovat to v budoucnu za běžné jsou jen otevřené dveře lobistům a developerům zničit vše, co tu bylo a nahradit to bednami za účelem svého zisku.
Na plánech nového Metropolitního plánu jsou v lokalitách, kde ještě pře 2mi lety stály vesnické domy, správně zaznamenány nové budovy o 6ti - 7mi patrech... To, že je to realita je smutné, ale tím, že jsou zaznamenány vzniká pocit, že se jedná o standard dané lokality. Myslím, že podobných staveb už je v této lokalitě dost a žádné další sem nepatří. Bohužel pojetí metropolitního plánu nepočítá s tím, že jsou některé budovy v lokalitách vyjímečné, respektive spíše nechtěné.
Souhlasím
Dvacíti, dvanácti a šestipatrové budovy jsou předimenzované.
Ať je to úmysl či nikoliv tak tato metodika umožňuje postavit kdekoliv cokoliv. Navíc je pškné výškové členění budov, ale akceptuje MP také reliéf krajiny? Je totiž velký rozdíl jestli stojí 5ti patrový dům v údolí nebo na kopci.
Souhlas s komentářem Pavla Mádle:
Nedávno tu nebyly
Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové.
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Souhlasím s komentářem paní Zapletalové, výška budov by měla být regulována.
Naprosto souhlasím s kometáři Veroniky Zaplatalové a pana Štěpána Galy.
Dvaceti patrové budovy do lokality nepatří.
Dvacíti, dvanácti a šestipatrové budovy jsou předimenzované.
Tento systém povede jen k zvyšování budov. Limity se nesmí řídit novou výstavbou, která dnes vesměs komplikuje situaci a hyzdí tuto lokalitu. Před pár lety jsem řešil regulace při rekonstrukci, které neumožnovaly téměř nic a dnes tu rostou sedmipatrové budovy, likvidují se historické budovy a z původní vesnické zastavby vzniklo parkoviště Přerosta a Švorce.
Není možné automaticky zastavět každý čtverec jakoukoliv stavbou, jen proto, že už tam přeci podobná jedna stojí.
Na plánech nového Metropolitního plánu jsou v lokalitách, kde ještě nedávno stály vesnické domy, zaznamenány nové výškové. Podobných staveb už je v této lokalitě dost a žádné další sem nepatří. Bohužel pojetí metropolitního plánu nepočítá s tím, že jsou některé budovy v lokalitách vyjímečné, respektive spíše nechtěné.
Naprosto nevyhovující. Výškové budovy postavené v poslední době budou záminkou postavit další, protože to přeci umožňuje MP. Co takhle každou lokalitu osobně navštívit a prohlédnout si to, co tu je bežné a to co tu vzniklo až v poslední době? Ať je to úmysl či nikoliv tak tato metodika umožňuje postavit kdekoliv cokoliv.
Rastr je zavádějící... výškový limit, kde se vyskytuje budovy výrazně převyšující původní výstavbu, často zasahuje i do území, kde jsou nížší budovy... pro developery je to voda na jejich mlýn - budou tohoto rastru zneužívat.
Tento koncept je zneužitelný.
V rámci tohoto území je navržena výšková regulace 6 nadzemních podlaží. to jde proti charakteru historického jádra s kterým tato výšková regulace sousedí.
22 komentářů
Výškové čtvrce 100 x 100m jsou dobrá pro orientaci, ale ne jako zákon pro stavební úřad. Stavební úřad musí vědět, podle čeho se může řídit. V případě tohoto MPP si stavební úřad musí vymýšlet. Ale stavební úřad si nemůže vymýšlet, musí vědět, co může a co nemůže.
Pokud regulativy chtějí patra navyšovat, musí se definovat i v rozvojovém potenciálu s tím související zvýšení nároků na infrastrukturu města. Nejen silnice, ale veřejné prostory, parky, školy, školky (už ted se nedostávají spádové děti). MPP s tím musí počítat. V principu ale MPP infrastrukturu sociální, zdravotní, veřejné zeleně a pod vůbec nereguluje.To není možné.
Přidávání pater na metropolitní třídě o dvě a na nárožích o tři je napsáno trochu "malými písmenky" v legendě. Proč není není napsáno tam, kde ho metroplan zamýšlí?
Dvacítičtyřpatrové budovy do vesnické zástavby nepatří, ale ani šestipatrové v centru starého Veleslavína.
Jeden čtverec 100 x 100m s budovou 21 pater, tedy ve výsledku až 24 paterje vedle Buštěhradské dráhy, u Evropské radiály. Jde o hranici lokalit Starý a Nový Veleslavín a údolí Litoveckého potoka. Taková budova do vesnické zástavby nepatří.
Šestipatrové budovy podle čtverce 100 x 100m mají být i v severozápadním cípu Veleslavínského zámeckého parku. To je chyba. V současní době je tam novobarokní letohrádek.
Pokud je území stabilizované nemělo by docházet k masivnímu navyšování. protože navýšení vždy omezí oblohovou složku okolních bytů, a je nutné individuálně vážit, kde je toto přípustné.
Navyšování budov čtverci 100 x 100 bude zneužíváno. Je li v tomto čtverci jediná budova, často výstřelek, není možné aby tímto členěním bylo automaticky umožněno na sousedících čtvercích postavit podobně vysoké budovy. Je třeba se řídit převládající zástavbou a ne jen výstřelky. Vzhledem ke zkušenostem s developery a lobingem jsem si jistý, že je jen otázkou času, kdy by tohoto plánu zneužily ve svůj prospěch.
Ve vesnické zástavbě co by památkově chráněné oblasti není možné navýšit střechu o několik cm kvůli zachování charakteru oblasti, to je pochopitelé. Developeři, kteří v oblasti žít nebudou a staví za účelem zisku navyšují hned o několik metrů vedle budovy o několik (až desítek) pater, boří starou zástavbu. To pochopitelné není, ani žádoucí.
Nikdo nehlídá estetiku staveb, vznikají obrovské bedny, lokalitu hyzdí, stejně tak hyzdí krajinný reliéf, berou možnost výhledu, světlo.
Lidský pohyb je přirozeně omezen na převážně horizontální pohyb. Smysly jsou v podstatě orientovány čelně a jeden z nejdokonalejších a nejužitečnějších smyslů, zrak, je výrazně horizontální. Vstupenka na divadelní balkon je lacinější, protože představení nemůže být sledováno "správným" způsobem. Klima ve venkovních prostorách před průčelím víceposchoďových budov je mnohem horší než na okolních nízce zastavěných pozemcích. Platí to specielně pro vysoké budovy, které zachycují silné větry vysoko nad zemí a stáčejí je přímo k zemi, kde vyfoukávají vítr z pískovišt. Mimo nežádoucí stínící efekt výškových budov, se zhoršuje místní klima způsobené větrem, a vzniká velmi silný průvan, kanálový efekt a efekt nároží. Některé okolní prostory jsou neobyvatelné.
Chybí nezastavitelné bloky v centru obce pro veřejné prostranství.
veronika zapletalová:V metropolitním plánu je oblast Starého Veleslavína vymezena jako stabilizovaná s původní vesnickou strukturou s čímšž souhlasím. Přesto zhruba polovina ploch lokality je nově zastavitelná a to výškovými šestipatrovými budovami ve středu obce, která jsou k většinou přízemní zástavbě předimenzované. Jako zastavitelná je i plocha náměstíčka U Sadu, jejíž zeleň se neustále zmenšuje na úkor parkoviště prodejny aut. V ploše v centru obce by měl být výrazný nezastavitelný blok využívaný jako veřejný prostor, oddělený drobnou barierou od rušné Veleslavínské ulice. Praha by mohla vyměnit pozemek v oblasti s autosalnem za vhodnější, dál od centra a minimálně z části parkoviště vytvořit kultivované živé veřejné prostranství. Hluk rušné Veleslavínské může přerušit, nerušit například stříkající voda v kašně.
Souhlasím.
Souhlasím
Souhlasím s paní Zapletalovou.
Souhlas s komentářem Veroniky Zapletalové
David Martinek:Chybí nezastavitelné bloky v centru obce pro veřejné prostranství.
Doslovný souhlas s komentářem Veroniky Zapletalové
Pavel Waraus:Chybí nezastavitelné bloky v centru obce pro veřejné prostranství.
Skoro to vypadá tak, že jediným cílem nového Metropolitního plánu, je umožnit zastavění veškerých neregulovaných ploch !
Co čekat...
Pavel Mádle:Pokud nebude stanovena maximální zastavitelnost území, pak všechna bílá místa budou nakonec zastavěna. A současný trend výstavby v okolí i přímo v lokalitě Starý Veleslavín, napovídá, že to nebude výstavba podle dnešního vesnického charakteru Starého Veleslavína. Podle toho, co plán, možná nechtěně, umožňuje to vypadá, že "líp už bylo".
Souhlasím.
Zcela souhlasím s komentářem Pavla Mádle
Martin Herain:Co čekat...
Souhlas s komentářem Pavla Mádle
Magda Radostová:Co čekat...
Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Alexandra Schneider Hrouzková:Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové.
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Filip Schneider:Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Souhlas s komentářem Veroniky Zapletalové
Jitka Weigertova:Souhlas s komentářem Veroniky Zapletalové
Chybí nezastavitelné bloky v centru obce pro veřejné prostranství.
Souhlasím s komentářem Veroniky Zapletalové.
Tímto vyslovuji plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Stanovit co NELZE zastavět !
Zdeněk Koutský:Kde je stanovení maximální míry, co NELZE zastavět?
Kde je komunikace od předpokládané výstavby na pozemku bývalé staré teplárny?
Obyvatel a zeleň
Jitka Schlögelová:A co stanovit maximální zastavitelnost lokality? Určit, že na určitý počet obyvatel či zastavěné plochy musí být také odpovídající zeleň nebo volnočasový prostor. Nelze přeci napsat, že se může zastavit 60% pozemku a tím to považovat za vyřízené.
Maximální zastavitelnost území
Zuzana Čamborová:Všechna bílá místa budou nakonec zastavěna. A současný trend napovídá, že to nebude výstavba podle dnešního vesnického charakteru Starého Veleslavína.
18 připomínek
V MPP je lokalita Starého Veleslavína vymezena jako stabilizovaná s původní vesnickou strukturou, což souhlasí. Stabilitu MPP definuje jako stav území, ve kterém se nepředpokládají zásadní změny charakteru, pokud jsou změny předpokládány, je území označeno jako transformační.
S tím ale nesouhlasí to, že zhruba polovina ploch lokality je značena bíle, je tedy nově zastavitelná, a to výškovými šestipatrovými budovami ve středu obce, která jsou k většinou přízemní či dvoupodlažní zástavbě předimenzované a až 24 podlažními budovami na hranici lokality. "Lokalita vymezená k zastavění" se přímo kryje s předchozím odstavcem.
S bodem 1f tedy úpravou hranice lokality souvisí i přiřazení plochy po staré teplárně do plochy Starého Veleslavína, a následně na ní řídká výstavba charakteru vesnického nebo zahradního města. Viz územní pán 1930. V teplárně je vhodně uvedená maximálně dvoupodlažní zástavba, ale velmi hustá. Připomínám, že v jejím okolí jsou vesměs stavby jednopodlažní, bez garážového přízemí.
V centru obce chybí výrazný nezastavitelný blok využívaný jako veřejný prostor, oddělený drobnou barierou od rušné Veleslavínské ulice. Praha by mohla vyměnit pozemek v oblasti s autosalnem za vhodnější, dál od centra a minimálně z části parkoviště vytvořit kultivované živé veřejné prostranství. Hluk rušné Veleslavínské může přerušit, nerušit například stříkající voda v kašně.
Chybí komunikace o předpokládané výstavbě na pozemku bývalé staré teplárny.