Plán je vágní. Město není jen o silnicích. Chybí upřesnění infrastruktury. Chybí povinnosti developera. Chybí započítání dětí do života. Chybí systém bezmotorové infrastruktury.

Mezi oběma plány je několik změn. Obecně zaznamenávám úbytek zeleně

Spodní dojezd eventuelní estakády z Petřin do nádraží Veleslavín byl po Kladenské silnici, což je logičtější, než budovat další novou silnici na jih od tratě.

Podél jžního okraje Buštěhradské dráhy byl v územním plánu výrazný pás izolační zeleně, která by izolovala jak zástavbu Starého Veleslavína, který je na kopci nad ní, jak víme zvuk/hluk stoupá, tak novou plánovanou zástavbu v bývalé teplárně. V metropolitním plánu je prostor bez jakékoliv zeleně zahuštěn pouze zástavbou s šedesátiprocentní zastaveností. Lidé nejsou slepice, aby žili v drůbežárně. V areálu bývalé teplárny je naplánováno 400 bytů, hluk z rychlodráhy a estakády by zcela obytné prostředí znehodnotil. Čtyřista bytů je hrubě předimenzováno, místo některých je potřeba udělat právě chybějící zelen.Areál bývalé teplárny spadá už podle MPP do lokality U Potoka, ale měl by krajinologicky jasně spadat do starého Veleslavína.

Zmizela i zelen (sady, zahrady a vinice) z druhé strany (severní) Buštěhradské dráhy, tedy už z lokality Kladenská. Lokalita je opět zastavitelná. Ne.

Zeleň zmizela a přeměnila se na zastavitelné bloky i nad současnou fungující Veleslavínskou teplárnou. V územním plánu byla vyznačena jako Pěstební plochy - sady, lesy, zahrady, vinice, nyní je zastavitelná až čtyřpatrovými domy. Toto místo je odjakživa nezastavené a pro obytnou výstavbu nevhodné kvůli extrémně prudkému skalnatému severnímu svahu. Zároveň se nachází po větru od bezprostřední blízkosti fungující teplárny. Foukají zde většinou západní větry od Divoké Šárky, kouř z teplárny jde tedy do centra města. Dále do čtverce se zastaveností čtyř pater spadají ololní přízemní budovy, které jsou drobně pitoreskní, přilepené na spodky skal a tvoří charakteristickou vesnickou strukturu obce. Svah v těchto místech je natolik prudký, že počítají li se jako patra budovy patra nadzemní, byly by budovy ze spodního pohledu třeba sedmipatrové. Což je hrubě k oblasti naddimenzované.
Tato část už podle nového metroplitního plánu spadá do lokality U Potoka, ale z života v místě vyplývá, že by měla spadat do lokality Starého Veleslavína.
Ve stejném místě nad obytnou zástavbou by měla védst estakáda, což by prostředí zcela pro obyvatele znehodnotilo.

Plán je velmi vágní.

Mimo procentuální zastavenost území metropolitní plán neudává developerovi povinnost doplnit byty adekvátní infrastrukturou, něčím obecně prospěšným, ne prospěšným jen developerovi, (zelen, kultura, školky, školy, hřiště, juniorské a seniorské prostory, pěší koridory, parky, v měřítku sociální vybaveností (další supermarkety jsou zbytečné), není chráněna při výstavbě minimálně vzrostlá zeleň.

Nikde v Metropolitním plánu Prahy nevidím pohled z dětského úhlu. Kolik procent z nás jsou děti a jak je započítáváme na dalších dvacet pět let dopředu? Mají zcela jiné měřítko, vidí realitu ze zcela jiné perspektivy, mají jiné zájmy. Maximální zmínku pro dětské prostředí je tichounká připomínka, že by možná developer mohl také postavit školku?? Nebo nějakou klec, ve které by bylo pískoviště a velmi přebezpečné herní prvky. Na místě lokality nevidím ani to. Doporučuji obrátit se při koncepci na odborníky úspěšných projektů tohoto typu (ze zahraničí). Zapojit do plánování fakt, že velké procento z nás měří do jednoho metru a má zcela jiné potřeby než sedět v autě.

Chybí důstojná pěší a bezmotorová struktura cest a zelených koridorů. Do budoucna bych auto chápala jako něco použitelného jen v krajním případě, třeba proto, že to bude drahé, nebo pomalejší, než chůze, nebo nedůstojné...

Přijatelnější je stávající územní plán

Nový Metropolitní plán rozhodně není kvalitněším řešením lokality. Opět musím souhlasit s paní Zapletalovou:
Mezi oběma plány je několik změn. Obecně zaznamenávám úbytek zeleně

Spodní dojezd eventuelní estakády z Petřin do nádraží Veleslavín byl po Kladenské silnici, což je logičtější, než budovat další novou silnici na jih od tratě.

Podél jžního okraje Buštěhradské dráhy byl v územním plánu výrazný pás izolační zeleně, která by izolovala jak zástavbu Starého Veleslavína, který je na kopci nad ní, jak víme zvuk/hluk stoupá, tak novou plánovanou zástavbu v bývalé teplárně. V metropolitním plánu je prostor bez jakékoliv zeleně zahuštěn pouze zástavbou s šedesátiprocentní zastaveností. Lidé nejsou slepice, aby žili v drůbežárně. V areálu bývalé teplárny je naplánováno 400 bytů, hluk z rychlodráhy a estakády by zcela obytné prostředí znehodnotil. Čtyřista bytů je hrubě předimenzováno, místo některých je potřeba udělat právě chybějící zelen.Areál bývalé teplárny spadá už podle MPP do lokality U Potoka, ale měl by krajinologicky jasně spadat do starého Veleslavína.

Zmizela i zelen (sady, zahrady a vinice) z druhé strany (severní) Buštěhradské dráhy, tedy už z lokality Kladenská. Lokalita je opět zastavitelná. Ne.

Zeleň zmizela a přeměnila se na zastavitelné bloky i nad současnou fungující Veleslavínskou teplárnou. V územním plánu byla vyznačena jako Pěstební plochy - sady, lesy, zahrady, vinice, nyní je zastavitelná až čtyřpatrovými domy. Toto místo je odjakživa nezastavené a pro obytnou výstavbu nevhodné kvůli extrémně prudkému skalnatému severnímu svahu. Zároveň se nachází po větru od bezprostřední blízkosti fungující teplárny. Foukají zde většinou západní větry od Divoké Šárky, kouř z teplárny jde tedy do centra města. Dále do čtverce se zastaveností čtyř pater spadají ololní přízemní budovy, které jsou drobně pitoreskní, přilepené na spodky skal a tvoří charakteristickou vesnickou strukturu obce. Svah v těchto místech je natolik prudký, že počítají li se jako patra budovy patra nadzemní, byly by budovy ze spodního pohledu třeba sedmipatrové. Což je hrubě k oblasti naddimenzované.
Tato část už podle nového metroplitního plánu spadá do lokality U Potoka, ale z života v místě vyplývá, že by měla spadat do lokality Starého Veleslavína.
Ve stejném místě nad obytnou zástavbou by měla védst estakáda, což by prostředí zcela pro obyvatele znehodnotilo.

Plán je velmi vágní.

Mimo procentuální zastavenost území metropolitní plán neudává developerovi povinnost doplnit byty adekvátní infrastrukturou, něčím obecně prospěšným, ne prospěšným jen developerovi, (zelen, kultura, školky, školy, hřiště, juniorské a seniorské prostory, pěší koridory, parky, v měřítku sociální vybaveností (další supermarkety jsou zbytečné), není chráněna při výstavbě minimálně vzrostlá zeleň.

Nikde v Metropolitním plánu Prahy nevidím pohled z dětského úhlu. Kolik procent z nás jsou děti a jak je započítáváme na dalších dvacet pět let dopředu? Mají zcela jiné měřítko, vidí realitu ze zcela jiné perspektivy, mají jiné zájmy. Maximální zmínku pro dětské prostředí je tichounká připomínka, že by možná developer mohl také postavit školku?? Nebo nějakou klec, ve které by bylo pískoviště a velmi přebezpečné herní prvky. Na místě lokality nevidím ani to. Doporučuji obrátit se při koncepci na odborníky úspěšných projektů tohoto typu (ze zahraničí). Zapojit do plánování fakt, že velké procento z nás měří do jednoho metru a má zcela jiné potřeby než sedět v autě.

Chybí důstojná pěší a bezmotorová struktura cest a zelených koridorů. Do budoucna bych auto chápala jako něco použitelného jen v krajním případě, třeba proto, že to bude drahé, nebo pomalejší, než chůze, nebo nedůstojné.

Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové

Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové

Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové

Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové.

Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové

Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové

Je třeba myslet více na obyvatele, ne na developery

Mimo procentuální zastavenost území metropolitní plán neudává developerovi povinnost doplnit byty adekvátní infrastrukturou, něčím obecně prospěšným, ne prospěšným jen developerovi, (zelen, kultura, školky, školy, hřiště, juniorské a seniorské prostory, pěší koridory, parky, v měřítku sociální vybaveností (další supermarkety jsou zbytečné), není chráněna při výstavbě minimálně vzrostlá zeleň.

NE další výstavbě na úkor životního prostředí, zeleně a zařízení pro sport a volný čas

Navrhovaný Metropolitní plán obsahuje oproti stávajícímu ÚPn změny poškozující oprávněné zájmy stávajících obyvatel lokality. Navrhované změny jdou na úkor životního prostředí, tj. na úkor zeleně a zařízení pro sport, při současném zvýšení dopravního zatížení nad možnosti stávající infrastruktury. Tak například celé území 411/121/2244 (Strnadovy zahrady) se mění ze zeleně (PZA) na obytné území aniž by byla uspokojivě řešena dopravní obslužnost. Dále území mezi ulicemi Na Petřinách a Pod Novým lesem (sportovní zařízení ČVUT) se potichu mění ze zařízení sportoviště (SP) s vodní plochou na bílou plochu určenou k zástavbě. To by logicky vedlo ke zvýšení dopravního zatížení křižovatky ulic Na Petřinách/Střešovická/V Průhledu, která je již nyní dějištěm častých dopravních nehod. Dopravní obslužnost není vyřešena ani u území 411/121/2170 (teplárna), kde ani navrhovaná podlažnost neodpovídá charakteru lokality. Navrhované změny je třeba jako nedomyšlené a jdoucí proti zájmům obyvatel odmítnout.

Hlavní připomínky se týkají:
- Nedostatku regulativ pro vznik VPS jako jsou hřiště, sportovní plochy, pěší koridory, parky, atd.
- Úbytku zeleně a její přeměny na zastavitelné plochy
- Nedořešené dopravní infrastruktury

== Nedostatek regulativ pro vznik VPS ==

Zařazení propojky Petřiny – Veleslavín do VPS je metodicky zcela chybné, jelikož se v kontextu lokality 121 o VPS nejedná. Ve skutečnosti tato propojka lokalitu 121 významně poškozuje.

Mimo procentuální zastavenost území metropolitní plán neudává developerovi povinnost doplnit byty adekvátní infrastrukturou, něčím obecně prospěšným, ne prospěšným jen developerovi, (zelen, kultura, školky, školy, hřiště, juniorské a seniorské prostory, pěší koridory, parky, v měřítku sociální vybaveností (další supermarkety jsou zbytečné), není chráněna při výstavbě minimálně vzrostlá zeleň.

Nikde v Metropolitním plánu Prahy nevidím pohled z dětského úhlu. Kolik procent z nás jsou děti a jak je započítáváme na dalších dvacet pět let dopředu? Mají zcela jiné měřítko, vidí realitu ze zcela jiné perspektivy, mají jiné zájmy. Maximální zmínku pro dětské prostředí je tichounká připomínka, že by možná developer mohl také postavit školku?? Nebo nějakou klec, ve které by bylo pískoviště a velmi přebezpečné herní prvky. Na místě lokality nevidím ani to. Doporučuji obrátit se při koncepci na odborníky úspěšných projektů tohoto typu (ze zahraničí). Zapojit do plánování fakt, že velké procento z nás měří do jednoho metru a má zcela jiné potřeby než sedět v autě.


== Úbytek zeleně ==

Podél jžního okraje Buštěhradské dráhy byl v územním plánu výrazný pás izolační zeleně, která by izolovala jak zástavbu Starého Veleslavína, který je na kopci nad ní, jak víme zvuk/hluk stoupá, tak novou plánovanou zástavbu v bývalé teplárně. V metropolitním plánu je prostor bez jakékoliv zeleně zahuštěn pouze zástavbou s šedesátiprocentní zastaveností. Lidé nejsou slepice, aby žili v drůbežárně. V areálu bývalé teplárny je naplánováno 400 bytů, hluk z rychlodráhy a estakády by zcela obytné prostředí znehodnotil. Čtyřista bytů je hrubě předimenzováno, místo některých je potřeba udělat právě chybějící zelen.Areál bývalé teplárny spadá už podle MPP do lokality U Potoka, ale měl by krajinologicky jasně spadat do starého Veleslavína.

Zmizela i zelen (sady, zahrady a vinice) z druhé strany (severní) Buštěhradské dráhy, tedy už z lokality Kladenská. Lokalita je opět zastavitelná. Ne.

Zeleň zmizela a přeměnila se na zastavitelné bloky i nad současnou fungující Veleslavínskou teplárnou. V územním plánu byla vyznačena jako Pěstební plochy - sady, lesy, zahrady, vinice, nyní je zastavitelná až čtyřpatrovými domy. Toto místo je odjakživa nezastavené a pro obytnou výstavbu nevhodné kvůli extrémně prudkému skalnatému severnímu svahu. Zároveň se nachází po větru od bezprostřední blízkosti fungující teplárny. Foukají zde většinou západní větry od Divoké Šárky, kouř z teplárny jde tedy do centra města. Dále do čtverce se zastaveností čtyř pater spadají ololní přízemní budovy, které jsou drobně pitoreskní, přilepené na spodky skal a tvoří charakteristickou vesnickou strukturu obce. Svah v těchto místech je natolik prudký, že počítají li se jako patra budovy patra nadzemní, byly by budovy ze spodního pohledu třeba sedmipatrové. Což je hrubě k oblasti naddimenzované.
Tato část už podle nového metroplitního plánu spadá do lokality U Potoka, ale z života v místě vyplývá, že by měla spadat do lokality Starého Veleslavína.
Ve stejném místě nad obytnou zástavbou by měla védst estakáda, což by prostředí zcela pro obyvatele znehodnotilo.



== Nedořešená dopravní infrastruktura ==

Chybí důstojná pěší a bezmotorová struktura cest a zelených koridorů. Do budoucna bychom auto chápali jako něco použitelného jen v krajním případě, třeba proto, že to bude drahé, nebo pomalejší, než chůze, ...

Spodní dojezd eventuelní estakády z Petřin do nádraží Veleslavín byl po Kladenské silnici, což je logičtější, než budovat další novou silnici na jih od tratě.