Metropolitní plán obsahuje kromě hlavního výkresu i další výkresy. V této části se budete věnovat popisu infrastruktur v metropolitním plánu. Plán obsahuje čtyři infrastruktury. Je to:
Jednotlivé typy infrastruktur jsou na samostatných výkresech. Textový popis infrastruktur najdete v listu lokality v odstavcích 500, 600, 700 a 800.
Metropolitní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby a opatření. Najdete je na výkrese:
Textový popis je v listu lokality odstavci 900.
Kromě příslušných výkresů si otevřete výkres Metropolitního plánu. (Mapa v lokalitě v pdf je zkreslená, sledujte hlavní výkres) Otevřete si list této lokality v samostatném okně. Přečtěte si jej a věnujte se i odůvodnění. Odkazy na příslušné články si dohledejte v textové části, kterou si také otevřete.
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci. Nad příslušnou otázkou si otevřete i příslušný výkres.
výkres krajinné infrastruktury (ÚSES) zde Příklad připomínky 4a. si můžete prohlédnout zde- Základní problém vidím uvedený cíl oblasti, který je vymezen jako: (automobilová, motorová) prostupnost odněkud někam. Chybí mi koncepce vize města 25 let dopředu. Tedy odvedení aut z obytných oblastí, předpoklad carsheringu, předpoklad elektrokol a chodců..
- NE!! nadzemnímu koridoru Petřiny – Veleslavín. Znehodnotil by kvalitu života v celé oblasti.
- Chybí důsledné a cílené posílení pěší dopravy. PĚŠÍ PROSTUPNOST ÚZEMÍM. Nejen na rozšířených chodnících, ale po chodnících v navazujících zelených plochách. Cyklostezky. Možnost si sednout, napít se, drobná veřejná zelená prostranství. V RÁMCI CELÉ PRAHY BY MĚLA VZNIKNOUT CHODECKÁ A NEMOTOROVÁ STRUKTURA CEST, PARALELNÍ či spíš nadřazená struktuře silniční. PĚŠÍ INFRASTRUKTURA, PĚŠÍ MAGISTRÁLY, PĚŠÍ CESTY PRVNÍHO DRUHÉHO X TÉHO STUPNĚ, PĚŠÍ DOPRAVNÍ UZLY CELOMĚSTSKÉHO I MÍSTNÍHO VÝZNAMU, SBĚRNÉ PĚŠÍ CESTY, PĚŠÍ UZLE... DOPLNĚNÉ STROMY, ALEJEMI, HERNÍMI PRVKY, ESTETICKY KULTIVOVANÝMI ODPOČÍVADLY, ZELENÍ, DŮSTOJNÝM PROSTOREM PRO DĚTI.
- Nevidím dopravní obslužnost a zatížení okolí předpokládaných nově vybudovaných oblastí. Jestli se vystaví velké množství bytů, kudy budou auta jezdit?
- Opět cituji pana Hodka: Dopravní infrastruktura není řešena v měřítku lokality, ale celé Prahy. Pro lokalitu je zásadní její prostupnost, dostupnost, obslužnost a dopravní zátěž od okolní dopravy a řešení dopravy v klidu, tedy parkování. ... Metropolitní plán by měl vytvořit podmínky pro uspořádaní veřejných ploch a prostranství komunikací tak, aby byl vstup a odchod pro pěší a nemotorovou dopravu pohodlný a bezpečný.
- Není znázorněno zakrytáí buštěhradské dráhy pod zem a přechody přes ní.
Naprosto souhlasím.
Souhlasím
Souhlasim s pani Zapletalovou.
souhlasím
Souhlasím!
Jakákoliv dopravní, bytová i jiná výstavba v okolí nádraží Veleslavín a Buštěhradské dráhy musí mít zpracovanou studii dopadů na životní prostředí, studii nárůstu dopravního zatížení, dopravní obslužnosti včetně parkovacích ploch a na základě takové studie musí být teprve stanoveny regulativy. Předpokládám, že seriózně zpracovaná studie pro oblast nebude pro další výstavbu příznivá vzhledem k již existujícímu zatížení.
Souhlasím.
Souhlasím
Souhlasím.
Taky souhlasim.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Ke Generelu mám následující poznámky z hlediska lokality:
- je naprosto ideální, aby Buštěhradská dráha byla vedena pod zemí a těleso dráhy se změnilo na zelený koridor s cyklostezkou (včetně pěších a vozíčkářů) tak, jak je to v Generelu navrhováno. Ve vazbě na okolí Prahy 6 se nabízí unikátní příležitost plně propojit stezkami západní, severní a východní okraj Prahy. Tuto variantu je třeba tlačit ze všech sil. Za její vážné ohrožení považuji průtahy s řešením Buštěhradské dráhy a dále zamýšlenou výstavbu v lokalitách Hradčanská, U Potoka, Veleslavín a na západním okraji Prahy 6. A jednání s vlastníky pozemků. Jakmile se jednou přeruší liniovost stezky, zmizí i stezka.
- kdy se změní Buštěhradská dráha v cyklostezku ale není ani ve hvězdách. proto je třeba mít alternativu. Cyklotrasa směrem na západ může vést po stávající trase 201 (viz www.mapy.cz), která vede po jižní hranici lokality U Potoka. Možnost ale určitě je z Ořechovky překonat dráhu v Proboštské a vést směrem dál na západ přes Staré Dejvice a podél potoka k Veleslavínu do ulice Kladenská. Stezka podél potoka vede a lze jí i třeba dočasně snadno upravit (rozšířit a zpevnit povrch přírodním materiálem.
Souhlas.
Co se týče uvažované estakády, pak navrhujeme realizovat propojení pouze mezi nově plánovanými domy v oblasti Strnadova zahradnictví a staré teplárny a Evropskou a neprotahovat silnici dále k vojenské nemocnici a na Petřiny - jinak se budou řešit za pár let stejné problémy jako na Spořilově, kde enormě stoupla dopravní zátěž , zhoršila se kvalita bydlení a lidé hromadně protestují
Pokud bude silnice v plánu uvedena, pak si myslíme , že by měla být navržena v tubusu . Kvůli hlukové ochraně se nyní dodatečně má provést tubus např. prívě i na spojce procházející Spořilovem. Lepší by jistě bylo udělat takovéto odhlučnění předem
Návrh spojení z Veleslavína na Petřiny mostem tzv. estakádou považuji za naprosto absurdní. Za stovky miliónů korun stavba umožní automobilům vzdálenost překonat o 3 minuty rychleji než nyní a pak desítky minut postávat v zácpě na Petřinách či ve Veleslavíně. Návaznost a zatížení obytných čtvrtí při jejím vyústění není vůbec řešena. Studie zdůvodňující přínos této stavby snad ani nemůže existovat!
Naprosto souhlasím.
Jak může Institut pro plánování a rozvoj postupovat v rozporu se svým názvem? Copak je nějaký rozvoj, když otrávím rezidentům oblasti vzduch výfukovými plyny desetitisíc projíždějích (a kdo ví jestli, spíše popojíždějících v koloně) automobilů na plánované estakádě? Copak jde o rozvoj, když rezidentům zvýším hlukovou zátěž z této dopravy? Copak je rozvojem zničení výhledu přes lokalitu? Rozvoj ano, ale prospěšný především rezidentům.
Zpoplatněme průjezd i příjezd do Prahy nerezidentům takovou částkou mýtného, aby byli nuceni využít MHD a hlavně novou a kvalitní rychlodráhu (o které se jaksi přestalo s novým vedením radnice P6 mluvit...). Postavme záchytná parkoviště na okraji města, ne cca 7km od jeho okraje směrek k centru.
Dále souhlasím s paní Zapletalovou
- Základní problém vidím uvedený cíl oblasti, který je vymezen jako: (automobilová, motorová) prostupnost odněkud někam. Chybí mi koncepce vize města 25 let dopředu. Tedy odvedení aut z obytných oblastí, předpoklad carsheringu, předpoklad elektrokol a chodců..
- NE!! nadzemnímu koridoru Petřiny – Veleslavín. Znehodnotil by kvalitu života v celé oblasti.
- Chybí důsledné a cílené posílení pěší dopravy. PĚŠÍ PROSTUPNOST ÚZEMÍM. Nejen na rozšířených chodnících, ale po chodnících v navazujících zelených plochách. Cyklostezky. Možnost si sednout, napít se, drobná veřejná zelená prostranství. V RÁMCI CELÉ PRAHY BY MĚLA VZNIKNOUT CHODECKÁ A NEMOTOROVÁ STRUKTURA CEST, PARALELNÍ či spíš nadřazená struktuře silniční. PĚŠÍ INFRASTRUKTURA, PĚŠÍ MAGISTRÁLY, PĚŠÍ CESTY PRVNÍHO DRUHÉHO X TÉHO STUPNĚ, PĚŠÍ DOPRAVNÍ UZLY CELOMĚSTSKÉHO I MÍSTNÍHO VÝZNAMU, SBĚRNÉ PĚŠÍ CESTY, PĚŠÍ UZLE... DOPLNĚNÉ STROMY, ALEJEMI, HERNÍMI PRVKY, ESTETICKY KULTIVOVANÝMI ODPOČÍVADLY, ZELENÍ, DŮSTOJNÝM PROSTOREM PRO DĚTI.
- Nevidím dopravní obslužnost a zatížení okolí předpokládaných nově vybudovaných oblastí. Jestli se vystaví velké množství bytů, kudy budou auta jezdit?
- Opět cituji pana Hodka: Dopravní infrastruktura není řešena v měřítku lokality, ale celé Prahy. Pro lokalitu je zásadní její prostupnost, dostupnost, obslužnost a dopravní zátěž od okolní dopravy a řešení dopravy v klidu, tedy parkování. ... Metropolitní plán by měl vytvořit podmínky pro uspořádaní veřejných ploch a prostranství komunikací tak, aby byl vstup a odchod pro pěší a nemotorovou dopravu pohodlný a bezpečný.
- Není znázorněno zakrytáí buštěhradské dráhy pod zem a přechody přes ní.
Souhlasím.
souhlasím
Bez vyjímky souhlasím!
Estakáda je nesmysl, je nutné omezit tranzitní dopravu, zaměřit se na smysluplně lokalizovaná záchytná parkoviště. Jsem pro plně zahloubenou variantu Buštěhradské rychlodráhy, která zlepší lokální infrastrukturu a celkově životní prostředí v této oblasti.
Souhlasím s panem Mejtským i ostatními.
Souhlasím
Estakáda lidem zde žijícím nepomůže, naopak přivede ještě více dopravy. V dnešní době je nutné rezidenční zóny chránit a uzavírat pro místní a urychleně řešit P+R na okrajích metropole, jejich napojení na MHD a pokud dopravní stavby, tak je umisťovat pod zem nikoliv mezi domy a pod naše okna.
Uzavřít ulici Na Krutci nebo ji alespoň zjednosměrnit.
Dříve klidná, téměř nevyužívaná ulice Veleslavínská se stala tranzitní cestou pro mimopražské, kteří ji každý den využívají víc a víc. Ulice Veleslavínská supluje ulici Starodejvickou, odkud se doprava do Veleslavína přesunula. Problém však začíná již ve Vokovicích, kde tranzit projíždí naprosto nevyhovující ulicí na Krutci.
Ulice Na Krutci je využívána na místo ulice Horomeřické, a to nejen v době dopravní špičky, ale i v noci a ve dnech pracovního klidu, kdy je tato komunikace vytížena více než ulice Horomeřická. Přitom ulice Na Krutci není silnicí, má šírku 4, max. 4,5m, je klikatá. Řidiči nedodržují nejvyšší povolenou rychlost a auta na sebe troubí. Situace je kritická, a to nejen pro obyvatele Vokovické, kam veškerý tranzit proudí na Evropskou, ale hlavně pro obyvatele v ulici na Krutci, bytového domu 84/17 a 805/15. Ti trpí denně hlukem, agresivitou projíždějících řidičů. Je zde porušována zákazová značka B4, a to v desítkách a některé dny i stovkách případů.
Ulice Na Krutci by se měla úplně uzavřít nebo minimálně zjednosměrnit, a to směrem od ulice na Křídle na ul. Horoměřickou. Dům 84/17 byl postaven na začátku 20. století a žádná komunikace zde nebyla, ta byla vybudována kolem roku 1966 a byla jen panelová pro lesníky k obsluze Šárky. Dnes je ulice Na Krutci hlavní tranzitní tepnou nahrazující SJ radiálu a je vytížená víc než Horomeřická, a to hlavně v noci a o víkendech. Veškerá tranzitní doprava čítající 3000-4500 aut denně Vokovicemi jen projede a část míří ulicí Evropskou na městský okruh a druhá část pokračuje navazující ulicí Veleslavínskou a míří na Větrník, do Blanky, Petřiny.
Uzavření nebo zjednosměrnění této nevyhovující komunikace BY ODVEDLO I MASIVNÍ TRANZITNÍ DOPRAVU Z VELESLAVÍNA a POMOHLO VELESLAVÍNU.
NECHCEME BÝT TRANZITNÍ OBLASTÍ. MY TADY ŽIJEME
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové.
Souhlasím S komentářem Veroniky Zapletalové.
- NE!! nadzemnímu koridoru Petřiny – Veleslavín. Znehodnotil by kvalitu života v celé oblasti.
S vystavbou estakady nesouhlasim. Narusi to klid dane oblasti, neumerne ji zatizi a zniceni parku Novy les je v dobe, kdy se zvysuji teploty a kazda zelen je nesmirne potrebna k ochlazeni mest, nesmyslne.
Další propojení Petrin a Veleslavina neni z pohledu mistnich jakkoli potreba (argument propojeni byl pouzit pro stavbu metra, to funguje, dalsiho netreba). Je tedy zjevne, ze estakada by sloužila k doprave tranzitni, vytvarela zkratku k tunelu Blanka, zatahovala dopravu do bytovych ctvrti (prujezd k Blance mezi rodinymi domy, poliklinikou a nemocnici?? -v ulici Stamicova). Estakada byla prenesena z uzemniho planu v trase ktera se snad ani neda realizovat (prevyseni) , kopiruje trasu Bustehradske drahy, ktera je zde vedena po povrchu - jak je takova vec mozna, tolik mista zde neni ? Pokud by došlo k zahloubení drahy bylo by vhodnejsi vyuzit uvolnene misto pro cyklostezku a zcelit a zpruchodnit rozdelenou ctvrt nez vytvaret dalsi barieru. Estakada by esteticky (videla jsem plany s navrhem premosteni) i hlukem zlikvidovala vilkovy charakter udoli, protina zelen. Jedna se o projekt pro motoristy, nikoli pro obyvatele mesta.
Vytloukání klínu klínem, přehazovat problém z jedné strany na druhou, ničit ráz dané lokality ... to je symbolem dnešní výstavby...
Jakákoliv dopravní, bytová i jiná výstavba v okolí nádraží Veleslavín a Buštěhradské dráhy musí mít zpracovanou studii dopadů na životní prostředí, studii nárůstu dopravního zatížení, dopravní obslužnosti včetně parkovacích ploch a na základě takové studie musí být teprve stanoveny regulativy. Předpokládám, že seriózně zpracovaná studie pro oblast nebude pro další výstavbu příznivá vzhledem k již existujícímu zatížení.
A řešením určitě není Estakáda Petřiny - Evropská. Říkám NE estakádě !
Estakáda - jeden z nejhorších nápadů, které jsem v poslední době viděla. Chtít zničit jedinou stavbou tolik hezkých lokalit může jen naprostý ignorant. Tento nesmysl MPP zmiňuje, ale zahloubení Buštěhradské dráhy poněkud opominul
Jsem zásadně proti výstavbě velké dopravní stavby místo jednoho z mála lesů v Praze. Bydlím v této oblasti kvůli příjemnému prostředí, velká dopravní spojka v této oblasti nemá co dělat.
Estakáda jako spojnice Petřin a Evropské již jednou v Metropolitním plánu byla navrhovaná a připomínkami ZAVRHNUTÁ.
Hlavními důvody jsou...
Necitlivé zahrnutí do krajiny
Narušení pískovcových skal
Úbytek zeleně
Nebezpečí stržení podzemních pramenů, které jsou přímo v této lokalitě hojné!
Rovnice velké silnice=více aut.
Navíc již existuje propojení metrem. Stanice Veleslavín Petřiny trvá 2 minuty!
Využívejme metra a neničme krajinu.
Estakáda už NIKDY!!!!
Upozorňuji na již existující překračování emisí smogu ze strany stávající plynárny. Několikrát do roka nesplní limity. S výstavbou estakády by se problém stal neřešitelným.
“Park Nový les je nejdůležitějším prvkem lokality a je třeba jej chránit. S výstavbou estakády zásadně nesouhlasím.”
Dovolujem si touto cestou vznést připomínku ke stávajícímu návrhu připravovaného metropolitního plánu (specifikace verze atp). Připravovaný návrh metropolitního plánu v této části uvažuje vyvýšení spojení na mostní kontrukcí v ulici Veleslavínská. Toto dopravní řešení považujeme za zcela nevyhovující v daném území, neboť zhorší kvalitu života a výhled z přilehlých domů, jejichž okna budou situována směrem k této stavbě. Dle dostuponých informací, dokonce podlaha 2.NP těchto domů bude umístěna pod úrovní nově budované komunikace. Vzhledem k tomu, že se nacházíme v jedné z nejluxusnějších lokalit Prahy pro residenční bydlení, ovlivní toto dopravní řešení výrazně negativně hodnotu nemovitostí k bydlení v okolí tohoto dopravního záměru, a je možné očekávat odpor v lokalitě, který stavbu prodlouží. Vzhledem k výraznému poškození hodnoty předmětných nemovitostí je relevantní požadovat finanční kompenzaci pro vlastníky předmětných nemovitostí za snižení hodnoty a kvality života, které jsme přesvědčeni v tomto případě je možné se domáhat i cestou mezinárodní arbitráže vůči příslušným veřejným institucím. Dále se domníváme, že navrhované dopravní řešení naráží i na dnes komplikovanou křižovatku ulic Veleslavínská a Na Petřinách. Stávající výjezd z ulice Veleslavínská je již dnes málo přehledný, což není překážkou vzhledem k nízké frekvenci vozidel. Nové dopravní řešení tuto frekvenci zvýší, čímž se zhorší dopravní situace na křižovatce s ulicí Na Petřínách. Je nutné v této souvilosti si uvědomit i četnost průljezdu vozů zdravotnické záchranné služby do Ústřední vojenské nemocnice. Dalším argumentem je zcela zbytečná finanční investice do nového přeřešení stávající dopravní infrastruktury a vytvoření nového zcela zbytečného propojení z ulice Evropská do ulice Na Petřinách – obě ulice jsou již dnes komfortně propojeny přes ulici Slunná, která do ulice Evropská ústí dvouprudovou křižovatkou. Toto nové navrhované dopravní propojení tak není žádným přínosem, za možný přínost by bylo možné zvažovat obdobné napojení z ulice Evropská přes ulici Na Okraji do ulice Na Větrníku, která může vozidla přivést do ulice Patočkova a na Strahovský tunel, nicméně i toto řešení by naráželo na velký problém zúžení ulice Patočkova do jednoho pruhu hned za křižovatkou na Vypichu
Dovolujeme si Vás proto požádat o přehodnocení tohoto nevyhovujícího a z pohledu kvality života v lokalitě i z pohledu ekonomického nesmyslného dopravního řešení.
Děkujeme Vám za vyhovění naším připomínkám a udržení životního standardu v lokalitě
Nejzásadnější připomínkou je NESOUHLAS SE SILNIČNÍ PROPOJKOU STAMICOVA - KLADENSKÁ, která by zdevastovala obytnou hodnotu této i přilehlých lokalit a navíc by znamenala neúměrné d zvýšení dopravní zátěže pro přilehlé silniční komunikace.
Další připomínky:
- Chybí důsledné a cílené posílení pěší dopravy. PĚŠÍ PROSTUPNOST ÚZEMÍM. Nejen na rozšířených chodnících, ale po chodnících v navazujících zelených plochách. Cyklostezky. Možnost si sednout, napít se, drobná veřejná zelená prostranství. V RÁMCI CELÉ PRAHY BY MĚLA VZNIKNOUT CHODECKÁ A NEMOTOROVÁ STRUKTURA CEST, PARALELNÍ či spíš nadřazená struktuře silniční. PĚŠÍ INFRASTRUKTURA, PĚŠÍ MAGISTRÁLY, PĚŠÍ CESTY PRVNÍHO DRUHÉHO X TÉHO STUPNĚ, PĚŠÍ DOPRAVNÍ UZLY CELOMĚSTSKÉHO I MÍSTNÍHO VÝZNAMU, SBĚRNÉ PĚŠÍ CESTY, PĚŠÍ UZLE... DOPLNĚNÉ STROMY, ALEJEMI, HERNÍMI PRVKY, ESTETICKY KULTIVOVANÝMI ODPOČÍVADLY, ZELENÍ, DŮSTOJNÝM PROSTOREM PRO DĚTI.
- Není znázorněna dopravní obslužnost a zatížení okolí předpokládaných nově vybudovaných rezidenčních zón. Pokud budou v této a přilehlých lokalitách vybudovány nové rezidenční objekty, kudy budou auta jezdit?
- Dopravní infrastruktura není řešena v měřítku lokality, ale celé Prahy. Pro lokalitu je zásadní její prostupnost, dostupnost, obslužnost a dopravní zátěž od okolní dopravy a řešení dopravy v klidu, tedy parkování. ... Metropolitní plán by měl vytvořit podmínky pro uspořádaní veřejných ploch a prostranství komunikací tak, aby byl vstup a odchod pro pěší a nemotorovou dopravu pohodlný a bezpečný.
- Není znázorněno zakrytí buštěhradské dráhy pod zem a přechody přes ní.
Nevidím žádný způsob nakládání s děšťovými vodami. Moderní město by mělo přemýšlet jak dešťovou vodu v zadržet a využít. Plocha celých zahradnictví je, nebo bývala vlhká až bažinatá. Nad ulicí Nad Hradním potokem vyvěrá několik pramenů. Oblast by byla ideální pro vodní nádrž. Bude v oblasti nádrž? Kde? Jak velká? Podzemní? Nadzemní?
Souhlasím
Vyborna pripominka, souhlasim!
Doufám, že ne povrchový, už teď máme okolo nové teplárny dost potrubí.
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové.
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Není uvedena infrastruktura pro nakládání s děšťovými vodami. Moderní město by mělo přemýšlet jak dešťovou vodu v zadržet a využít. Plocha celých zahradnictví je, nebo bývala vlhká až bažinatá. Nad ulicí Nad Hradním potokem vyvěrá několik pramenů. Oblast by byla ideální pro vodní nádrž. Bude v oblasti nádrž? Kde? Jak velká? Podzemní? Nadzemní?
- Nedostatečné. Plán uvádí pouze: „Nejsou stanoveny.“
- Cituji pana Vladana Hodka: Pro veřejnou vybavenost dává metropolitní plán jen velice obecné regulativy, které nemohou fungovat.
Komerční vybavenost metropolitní plán nereguluje. Pravidla pro umisťování jsou popsána v článcích 184 -191 textové části. Vybavenost se může v odůvodněných případech odchýlit od obecných podmínek, které jsou stanovené pro území. Zejména typem struktury a výškou. Protože komerční vybavenost plán neřeší a umisťuje se v zastavěném území, lze dovodit, že je legální vybourat kus bloku a vestavět tam administrativní nebo obchodní centrum, které navíc ani nemusí ctít okolní výšku ani formu. Ve výkrese je rekreační vybavenost vyznačena plochou, ale občanská jen bodem. Vyznačení bodem je naprosto nedostatečné. (V oblasti U Potoka není vyznačeno ani bodem.) Navíc plán umožňuje měnit účel a stávající plochu dostavovat něčím jiným, pokud plochu stávající vybavenost nepotřebuje. Není problém si představit, že je možné s plochou nakládat v principu libovolně. Plán sice požaduje dle struktury 5% hrubých podlažních ploch pro vybavenost, ale jak a čím se naplní nedefinuje. Kromě toho toto nelze vztahovat na lokalitu. Využívají ji okolní lokality ale hlavně i mimopražští, což plán vůbec nezohledňuje. Regulace tímto zůsobem není možná. Je nutné plochy vymezit a pro komerční vybavenost vymezit bloky, nebo jejich části a jinde to regulovat poměrem. Jinak je možné ve stabilizovaném území vše. Pokud toto byl záměr, popírá smysl územního plánu, který má dát návod státní správě a lidem jistotu jak bude prostor ve kterém žijí vypadat.
Plne souhlasim.
VEREJNÁ VYBAVENOST
Individuální regulativy
Nejsou stanoveny.
Tolik list lokality...to je ale zcela nedostačující.
Souhlasím.
Presne. Souhlas.
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové.
Jak se lze vyjádřit k něčemu, co není stanoveno?
Možná proto to není stanoveno...
Nedostatečné. Plán uvádí pouze: „Nejsou stanoveny.“
Dle architekta Vladana Hodka: Pro veřejnou vybavenost dává metropolitní plán jen velice obecné regulativy, které nemohou fungovat.
Komerční vybavenost metropolitní plán nereguluje. Pravidla pro umisťování jsou popsána v článcích 184 -191 textové části. Vybavenost se může v odůvodněných případech odchýlit od obecných podmínek, které jsou stanovené pro území. Zejména typem struktury a výškou. Protože komerční vybavenost plán neřeší a umisťuje se v zastavěném území, lze dovodit, že je legální vybourat kus bloku a vestavět tam administrativní nebo obchodní centrum, které navíc ani nemusí ctít okolní výšku ani formu. Ve výkrese je rekreační vybavenost vyznačena plochou, ale občanská jen bodem. Vyznačení bodem je naprosto nedostatečné. (V oblasti U Potoka není vyznačeno ani bodem.) Navíc plán umožňuje měnit účel a stávající plochu dostavovat něčím jiným, pokud plochu stávající vybavenost nepotřebuje. Není problém si představit, že je možné s plochou nakládat v principu libovolně. Plán sice požaduje dle struktury 5% hrubých podlažních ploch pro vybavenost, ale jak a čím se naplní nedefinuje. Kromě toho toto nelze vztahovat na lokalitu. Využívají ji okolní lokality ale hlavně i mimopražští, což plán vůbec nezohledňuje. Regulace tímto zůsobem není možná. Je nutné plochy vymezit a pro komerční vybavenost vymezit bloky, nebo jejich části a jinde to regulovat poměrem. Jinak je možné ve stabilizovaném území vše. Pokud toto byl záměr, popírá smysl územního plánu, který má dát návod státní správě a lidem jistotu jak bude prostor ve kterém žijí vypadat.
- Jako obyvatelce oblasti je pro mne estakáda nad hlavou jako jediná připomínka k veřejně prospěšné ploše uváděná v Metropolitním plánu výsměch.
- Veřejně prospěšnou plochou je pro mne veřejný „prázdný“ prostor, park, třeba i jen drobné náměstí, tekoucí voda, možnost trhů, trochu zeleně, knihovna, prostor pro kulturu, sport a pod. To v metropolitním plánu postrádám.
Ano.
910-610/-/113 Propojení Veleslavín - Petřiny
Stavba, která absolutně nedává smysl a je označena jako VPS. Zjevně nadzemní komunikace částečně využívající tělesa Buštěhradské dráhy je vedena nad parkovým územím a nad úrovní 3 lokalit určených k bytové zástavbě. Přivádí dopravu mezi Vojenskou nemocnici a Na Větrníku. Tedy do ulic Na Petřinách, Stamicova a Radimova. Tyto ulice jsou přeplněné už teď, takže dopravní situaci to nijak neřeší. Tato stavba může možná pomoci Veleslavínské ulici, která slouží jako jeden z mnoha pseudoobchvatů pro řidiče jezdící denně do centra Prahy. Nicméně navrhované řešení možná pomůže řešit lokální problém za cenu zásadního zhoršení prostředí pro daleko větší oblast a narušení parkové zeleně. Nemluvě o dlouhodobém dopadu plánované mohutné výstavby v oblasti lokalit Starý Veleslavín, Veleslavín, U Potoka a část Kladenské. Plně souhlasím s tím, že Metropolitní plán nebere vůbec ohled na občany. Tato stavba jako VPS je opravdu výsměch a měla by být jednoznačně z plánu vyjmuta.
Souhlasím.
Ano. Souhlasim. Je to naprosto sileny plan! Nesmyslny!
Nad odstavcem 900 v listu lokality? To přece nemůže být myšleno vážně.
Chcete postavit stovky nových bytů, tak kde je pro ně jako veřejně prospěšná stavba např. dětské hřiště, školka, prostor pro setkávání rezidentů, prostor pro sport, oddech, kulturu?
Souhlasím, další byty, ale žádná občanská vybavenost a pokud ano tak je za plotem, izolovaná pro nové rezidenty. Hřiště, obchody a parky jsou nutné ale pro všechny ne jen pro vyvolené.
Souhlasím!
Smutne souhlasim.
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové.
Čím víc zeleně a prostoru pro procházky a zábavu, setkávání sousedů tím se cítím ve svém bydlišti lépe. Procházky podél ohrady s plnou zástavbou, kde se mohu pokochat pouze výškou budov mě neláká.
Teplárna a její přestavba by měla plně respektovat charakter již existující zástavby... A to teda nedělá....
Obyvatelé lokality 121 i obyvatelé přilehlých lokalit s návrhem VPS 910-610/-/113 Propojení Veleslavín - Petřiny ZÁSADNĚ NESOUHLASÍ.
Tato VPS je pro lokalitu 121 U Potoka DEVASTUJÍCÍ a VÝZNAMNĚ DEGRADUJE rezidenční charakter přilehlých lokalit.
Správným systematickým a strategickým řešením dopravní infrastruktury je dokončení Bělohorské radiály a Pražského okruhu. V tomto kontextu NEMÁ propojení Veleslavín - Petřiny ŽÁDNÉ DLOUHODOBÉ PŘÍNOSY.
Plán VPS 910-610/-/113 je dále v rozporu s plánovaným potenciálem transformační plochy 412/121/5228. Metropolitní plán Prahy je díky tomu nekonzistentní a NEMÁ PRÁVNÍ UZNATELNOST.
- Chybí systém zelených pěších koridorů a jejich rozsah skrz zastavitelná území.
- Chybí nezastavitelné (bloky) plochy veřejných prostranství a jejich koncepce v Transformačních plochách, určení jejich rozlohy a umístění v rámci krajinného celku tak, aby dávaly smysl. Aby byly součástí povolení k výstavbě developerského projektu.
- Chybí zakrytí Buštěhradské dráhy až do stanice Veleslavín.
- Chybí cyklostezka na Buštěhradské dráze.
- Chybí ochrana a oživení Hradního potoku
- Chybíochrana prostředí a vzrostlé zeleně Strnadových zahrad a bývalé teplárny
- Chybí ochrana vybraných stromů, živočichů, pramenů, podzemních vod, hospodaření s dešťovou vodou..
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Souhlasím.
Ano, je to tak. Naprosto souhlasim.
souhlasím
opět nezbývá než opakovat...
Antonín Mejtský:- Chybí systém zelených pěších koridorů a jejich rozsah skrz zastavitelná území.
- Chybí nezastavitelné (bloky) plochy veřejných prostranství a jejich koncepce v Transformačních plochách, určení jejich rozlohy a umístění v rámci krajinného celku tak, aby dávaly smysl. Aby byly součástí povolení k výstavbě developerského projektu.
- Chybí zakrytí Buštěhradské dráhy až do stanice Veleslavín.
- Chybí cyklostezka na Buštěhradské dráze.
- Chybí ochrana a oživení Hradního potoku
- Chybíochrana prostředí a vzrostlé zeleně Strnadových zahrad a bývalé teplárny
- Chybí ochrana vybraných stromů, živočichů, pramenů, podzemních vod, hospodaření s dešťovou vodou..
Souhlasím!
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Filip Schneider:Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Alexandra Schneider Hrouzková:Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové.
Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Jitka Weigertova:Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Chybí zcela ochrana vodních zdrojů a toků - tisíciletá studna a tři potoky ve Staré teplárně v lokalitě nazvane U Potoka
veronika zapletalová:Podle pamětníka 90.letého pana Procházky z Veleslavína se v lokalitě nazvané U Potoka nacházely tři potoky a tisíc let stará studna, kde nikdy nevysychala voda. Sepsal své paměti a vytvořil mapku, která je v příloze. Oblast staré teplárny považuji za oblast Starého Veleslavína, a proto zde téma otvírám. Nepopiratelně začínáme mít problém s vodou, není možné nerespektovat vodu a vše zastavět, ucpat, zabetonovat, přehustit. Je potřba udělat důkladnou studii na základě které by vodní zdroje, podzemní vody a vodní toky bylo možné obnovit a chránit. Toto by měl MPP respektovat. Okolo studny by měl být volný veřejný odpočinkový prostor.
1 - Hluboká studna z 11. stol se nacházela zhruba uprostřed staré teplárny blíž k jižnímu okraji. V oblasti bya zahradnictví na severu Kulíčkových a větší jižní část Sůvových. Studna nikdy nevysychala. Obnovit. Nezastavovat. Na ní byl postaven komín staré teplárny.
2 - Ze studny vycházel Dejvický potok, jehož skoro už jen koryto vede v nejnižší části Strnadova zahradnictví. V potoku byla hojnost vody do povodní 1012, kde se něco pokazilo a potok je téměř bez vody. Ošetřit, revitalizovat, nekácet kolem něj vrby, nenutit ho, aby tekl rovně.
3 - Hradní potok byl vytvořený uměle, aby zásoboval Pražský Hrad vodou.Vytékal z Libockého rybníka paralelně s Litoveckým potokem. Litovický potok zůstal, vtéká "přitozeně" :) pod Evroupskou do Džbánu. Hradní potok vedl o několik metrů nad ním po vrstevnici, obtékal ze severu a východu zámecký park a pokračoval paralelně s ulicí Nad Hradním potokem (prý hned za současnou ohradou z vlnitého plechu), pod současnou fungující teplárnou, přes Strnadovo zahradnictví k Hradu. Po jeho stranách byla od ulice nad Hradním potokem promenádní třešňová alej. To vše by bylo dobré obnovit a z místa vytvořit místo odpočinkové.
4 - V prostoru zámeckého parku na jeho jižním okraji byla a zůstaly po nich stopy dvě jezírka, která se napájela ze spoda a prosakovala do hluboké studny v teplárně a z ní vytékal Dejvický potok. Tato jezírka by také bylo dobře v rámci a revitalizace a zpřístupnění parku obnovit.
Příloha: Mapa pana Procházky pamětníka z roku 1930. Žlutě jsou zobrazeny domy, které už neexistují, červeně domy stávající. Je přehozen název ulic Nad Hradním potokem a Potoční. Mapku zde uvádím kvůli zobrazené studni ve Staré teplárně, Hradnímu potoku, Dejvickému potoku a dvoum nádržím v zámku, odkud potok vytéká.Ochranu a respktování vodních zdrojů, cest a ošetření vody vůbec je jedna z vizí, které MPP pro město budoucnosti zcela postrádá.
„Poušť se v České republice šíří rychlostí až 10 ha denně. Kvůli vznikající zástavbě výrobních hal a skladů na periferiích měst dochází k ukrajování vegetace místní krajiny a zanikají tak přirozené absorpční plochy.“ ...Přímo ve městech pak podobným způsobem působí masy betonu a asfaltu, v jejichž důsledku městská zástavba vykazuje znatelně vyšší teploty oproti svému okolí. „Efektivním využíváním vody a chlazením však můžeme tento vývoj zvrátit. Je nezbytné vrátit přírodě to, co jí bereme, a zachovat ji pro další generace,“ (Libor Musil)
Požadujem zanesení vodních zdrojů a toků do MPP a jejich ochranu a revizalizaci. Obecně, platí pro celou Prahu.
Konkrétně žádáme , aby byl do metropolitního plánu zanesen tok Veleslavínského potoka a vytvořena územní rezerva umožňující budoucí revitalizaci Dejvického potoka a Hradního potoka. Žádáme zanesení vodních toků a vodních zdrojů a vodárenských zařízení na území Veleslavína a Vokovic do grafické části MPP.
Další nebezpečí narušení vodních zdrojů a strhnutí pramenů hrozí narušením pískovcových skal kvůli vrtu Buštěhradské rychlordáhy.
Rozsáhlá oblast bývalých zahradnictví od zámku až na Bořislavku byla vždy vlhká, při kopáná základů se objevuje voda, domy nemuhou mít sklepy, metro má problémy s vodou. Povrchová voda je hodně vysoko, ale vysychá. Máme poklad na území Prahy a my vymýšlíme "hovadiny", jak ho zlikvidovat.
Zástavba v těchto oblastech by měly být zahrádky a malé domy, ne hustá kompaktní připravovaná zástavba, aby mohla voda vsakovat a zem dýchat.
Pozorujeme, že za posledních 10 let reálně ubylo povrchové vody, je potřeba vodu chránit.
Souhlasím s komentářem V. Zapletalové
Chybí zcela ochrana vodních zdrojů a toků - tisíciletá studna a tři potoky ve Staré teplárně v lokalitě nazvane U Potoka
veronika zapletalová:Podle pamětníka 90.letého pana Procházky z Veleslavína se v lokalitě nazvané U Potoka nacházely tři potoky a tisíc let stará studna, kde nikdy nevysychala voda. Sepsal své paměti a vytvořil mapku, která je v příloze. Oblast staré teplárny považuji za oblast Starého Veleslavína, a proto zde téma otvírám. Nepopiratelně začínáme mít problém s vodou, není možné nerespektovat vodu a vše zastavět, ucpat, zabetonovat, přehustit. Je potřba udělat důkladnou studii na základě které by vodní zdroje, podzemní vody a vodní toky bylo možné obnovit a chránit. Toto by měl MPP respektovat. Okolo studny by měl být volný veřejný odpočinkový prostor.
1 - Hluboká studna z 11. stol se nacházela zhruba uprostřed staré teplárny blíž k jižnímu okraji. V oblasti bya zahradnictví na severu Kulíčkových a větší jižní část Sůvových. Studna nikdy nevysychala. Obnovit. Nezastavovat. Na ní byl postaven komín staré teplárny.
2 - Ze studny vycházel Dejvický potok, jehož skoro už jen koryto vede v nejnižší části Strnadova zahradnictví. V potoku byla hojnost vody do povodní 1012, kde se něco pokazilo a potok je téměř bez vody. Ošetřit, revitalizovat, nekácet kolem něj vrby, nenutit ho, aby tekl rovně.
3 - Hradní potok byl vytvořený uměle, aby zásoboval Pražský Hrad vodou.Vytékal z Libockého rybníka paralelně s Litoveckým potokem. Litovický potok zůstal, vtéká "přitozeně" :) pod Evroupskou do Džbánu. Hradní potok vedl o několik metrů nad ním po vrstevnici, obtékal ze severu a východu zámecký park a pokračoval paralelně s ulicí Nad Hradním potokem (prý hned za současnou ohradou z vlnitého plechu), pod současnou fungující teplárnou, přes Strnadovo zahradnictví k Hradu. Po jeho stranách byla od ulice nad Hradním potokem promenádní třešňová alej. To vše by bylo dobré obnovit a z místa vytvořit místo odpočinkové.
4 - V prostoru zámeckého parku na jeho jižním okraji byla a zůstaly po nich stopy dvě jezírka, která se napájela ze spoda a prosakovala do hluboké studny v teplárně a z ní vytékal Dejvický potok. Tato jezírka by také bylo dobře v rámci a revitalizace a zpřístupnění parku obnovit.
Příloha: Mapa pana Procházky pamětníka z roku 1930. Žlutě jsou zobrazeny domy, které už neexistují, červeně domy stávající. Je přehozen název ulic Nad Hradním potokem a Potoční. Mapku zde uvádím kvůli zobrazené studni ve Staré teplárně, Hradnímu potoku, Dejvickému potoku a dvoum nádržím v zámku, odkud potok vytéká.Ochranu a respktování vodních zdrojů, cest a ošetření vody vůbec je jedna z vizí, které MPP pro město budoucnosti zcela postrádá.
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
U potoka
Zuzana Urbanová:Nový les v lokalitě U potoka je třeba zachovat. Nesouhlasím s výstavbou estakáda k poliklinice.
Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové
Estakáda - špatný vtip?
Vladimír Havelka:Jsem starousedlík na Petřinách a jen nevěřícně koukám na návrh spojení Veleslavína a Petřin estakádou u Vojenské nemocnice!?
Již dnes silniční dopravou zničené Petřiny - kde se za poslední roky zvýšila doprava téměř neúnosným způsobem a kde vznikají dřívě neexistující kolony aut (často nejvíc zauzlené právě kolem Vojenské nemocnice, kde je s ohledem na zastávky MHD a běžný provoz kolem nemocnice velmi složitá situace) - by tímto dostaly další ránu z milosti co se prostředí pro život týče.
Neumím vyhodnotit kdy se dopravní situace na Petřinách takto zhoršila, ale časovou souvislost vidím někde se začátkem stavby Blanky a metra... Realitou je, že si ulici "Na Petřinách" v posledních letech oblíbilo obrovské množství průjezdných motoristů jako svojí spojnici s městem a celé sídliště tím trpí.
Propojení Petřin a Veleslavína navrhovanou estakádou proto vidím jako další záporný krok, který jen ve jménu lepší průjezdnosti pro "mimopražské" ještě víc zvýší dopravní zatížení území a ještě více zhorší životní podmínky pro místní obyvatele.
Mimochodem, pokud jde v plánu o dobro pro místní - z Veleslavína na Petřiny se dá bezproblémově dostat ulicí "Veleslavínská", z Petřin do Veleslavína ulicí "V Průhledu".
Pokud by zde v tomto prostoru tedy bylo něco užitečné, tak oprava Veleslavínské ulice a zlepšení bezpečné pěší průchodnosti od Vojenské nemocnice do Veleslavína.
Toto spojení funguje dlouhodobě dostatěčně a v rámci možnosti snad i bezproblémově. Duplovat jej speciální estakádou, zhoršovat životní prostředí a vytvářet na již tak komplikované tepně "Na Petřinách" další dopravní uzel, je nesmysl, který snad mohl navrhnout jen někdo, kdo projížděl náhodou kolem, nezná místní situaci a jediným jeho zájmem bylo dostat se co nejrychleji od Polikliniky Stamicova na Veleslavínské záchodky...;-)
Shrnu-li to - nevidím v estakádě mezi Petřinami a Veleslavínem jediný pozitivní význam pro obyvatele dotčených čtvrtí.
Jediný efekt je potencionálně pro mimopražské a projíždějící řidiče, kterým to otevře nový koridor mezi Veleslavínem a tunely - přitáhne to tak do daného území ještě víc aut, ještě víc to zahustí dopravu, poškodí životní prostředí v dotčených územích, následně pak pravděpodobně ještě víc zkomplikuje již tak (v dopravních špičkách složitou) průjezdnost ulice "Na Petřinách", navýší (v dopravních špičkách kritickou) dopravu v "Radimově" ulici a s tím pak vše související...
Les u Vojenské nemocnice
Zuzana Čerbová:Les u Vojenské nemocnice považuji za důležitou část Prahy 6. Je potřeba ho chránit. Nesouhlasím s jeho odstraněním.
Město by mělo být hlavně pro život občanů a ne pro výdělek developerů
Veronika Martinkova:- Chybí systém zelených pěších koridorů a jejich rozsah skrz zastavitelná území.
- Chybí nezastavitelné (bloky) plochy veřejných prostranství a jejich koncepce v Transformačních plochách, určení jejich rozlohy a umístění v rámci krajinného celku tak, aby dávaly smysl. Aby byly součástí povolení k výstavbě developerského projektu.
- Chybí zakrytí Buštěhradské dráhy až do stanice Veleslavín.
- Chybí cyklostezka na Buštěhradské dráze.
- Chybí ochrana a oživení Hradního potoku
- Chybíochrana prostředí a vzrostlé zeleně Strnadových zahrad a bývalé teplárny
- Chybí ochrana vybraných stromů, živočichů, pramenů, podzemních vod, hospodaření s dešťovou vodou..
s estakádou nesouhlasím
Lenka Ridzoňová:Aut už je všude dost, nepotřebujeme další zahušťování dopravy usnadněné výstavbou velké silnice. Les, zeleň, příroda - je ve městě cenná a potřebná ještě víc než jinde. Nový les je potřeba zachovat.
Nesouhlas s vybudováním estakády v této oblasti
Lucie Krejčová:Zásadně nesouhlasím s vybudováním estakády v oblasti U potoka a vykácením lesa. Žiji v této oblasti právě z důvodu klidu a blízké dostupnosti dostupnosti přírody. V Praze takovýchto míst moc není a neměli by být všechny takto zničeny.
Nesouhlas s planovaným kacení Parku Nový Les
Tomáš Tichý:Zásadně nesouhlasím s plánovaným kácením zeleně na Praze 6 za účelem stavby tzv. estakády. Zeleň a klid je hlavní devizou Prahy 6. Takováto stavba by zničila obojí a tím i devalvovala osobní vlastnictví místních občanů.
Park Novy les
Zora Verzichova:Park Nový les je nejdůležitějším prvkem lokality a je třeba jej chránit. S výstavbou estakády zásadně nesouhlasím.”
Absolutni NE ESTAKADE!!
Michaela Polášková:Estakada znamena absolutni zniceni lesa, zivotniho prostredi, chranenych stresovickych skal. Dale obrovsky narust vozidel, hluku, smogu. Pro nas, kteri bydlime v nejtesnejsi mozne blizkosti, by znamenal zhorseni kvality zivota. Nepredstavitelne. Misto ochrany zelene, zvirat, prirody a lidi tady vidime totalni ignoranci.
Chybí systém zelených pěších koridorů a jejich rozsah skrz zastavitelná území.
- Chybí nezastavitelné (bloky) plochy veřejných prostranství a jejich koncepce v Transformačních plochách, určení jejich rozlohy a umístění v rámci krajinného celku tak, aby dávaly smysl. Aby byly součástí povolení k výstavbě developerského projektu.
- Chybí zakrytí Buštěhradské dráhy až do stanice Veleslavín.
- Chybí cyklostezka na Buštěhradské dráze.
- Chybí ochrana a oživení Hradního potoku
- Chybíochrana prostředí a vzrostlé zeleně Strnadových zahrad a bývalé teplárny
- Chybí ochrana vybraných stromů, živočichů, pramenů, podzemních vod, hospodaření s dešťovou vodou.