Lokalita zahrnuje různorodé nezastavitelné plochy. V rámci lokality jsou vymezeny některé konkrétní plochy s individuálními regulativy. Reálně to ale o potřebách lokality a její správy neříká prakticky nic. Nedá se pochopit jaký smysl vymezení má. Je v pořádku, že se vymezil rozsah nezastavitelncý ploch, ale vše další je třeba řešit ve vztahu na okolí a potřeby území. Podbabské skály jsou jasně vymezenou přírodní památkou s definovanými potřebami managmentu. Není přece možné část z nich začlenit do transformační rekreační plochy. (412/961/5274). Nemá žádný smysl aby kus kopce byl lokality Tichá Šárka, kus kopce byl Šárka a kus kopce byl lokalita Vltava Sever. To je zásadně špatně. Území, které patří do přírodního parku Šárka-Lysolaje patří do jedné lokality. Ostatní zelené plochy je nutné rozdělit tak, aby zpracovaný list na dané území mohl o samotném území říci něco jiného než pár obecných frází. Pokud je území stabilní, nezastavitelné a není zatíženo mnoha konflikty, které je třeba koordinovat, není nutné na plochy dopracovávat podrobnější dokumentaci. Je ale potřeba území nadlělit do více lokalit, nebo je celé rozdělit do ploch a pro plochy popsat individuální vlastnosti. Nezastavitelné plochy mají různý reliéf, různou využitelnost, různou pdodobu. Z toho se i odvíjí různé potřeby infrastruktury a nároky na managment. Tomu by mělo odpovídat členění ploch.
Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Z hlediska lokality mám ke Generelu následující poznámky:
- souhlasím s úpravou nástupu pro pěší z ulice V Podbabě
- v případě nástupu od Paťanky (Šťáhlavka-Jarní) se přimlouvám za nejjednodušší variantu, potenciálně se schody, ale bez osvětlení. Jde o krajinářsky zajímavou oblast v části i chráněnou, takže minimalizovat zásahy. Úpravu bych doporučil pro zelenou plochu mezi Paťankou a Nad Paťankou směrem k Matěji, dříve třešňovkou. Jde o náletový les, který by si zasloužil řešení odpovídající charakteru krajiny lépe.
- Dále je potřeba dokončit páteřní cyklostezku A1 mezi Podbabou a Roztoky tak, aby byla v celé délce oddělená od aut a tím bezpečná pro chodce. Stávají stav zejména mezi Sedlcí a Roztoky je z hlediska bezpečnosti cyklistů neakceptovatelný díky malé šířce komunikace a itenzivní dopravě.
Do MPP nutno zapracovat toto propojení, cituji "• v současnosti zde propojení neexistuje, přestože by bylo zejména rekreačně a turisticky velmi atraktivní a poptávané, celá přírodní oblast luk a lesních porostů severně od zříceniny tak tvoří prakticky slepou neprůchozí
oblast, která pozvolna klesá k souvislému oplocení soukromých pozemků nad prudkou strání a řadou domů v ulici V Podbabě
• k podrobnému prověření, resp. projednání se nabízí potenciálně nejatraktivnější varianta propojující Babu a SSZ křižovatku Podbabská – Roztocká, resp. přívoz P2 Troja – Podbaba, v intuitivní a téměř přímé stopě a s krásnými výhledy; v současnosti je po stávajících cestách a pěšinách možné komfortně pěšky dojít až na severovýchodní hranu svahu, resp. skal vltavského údolí nad železničním koridorem, odkud veřejně přístupný a z části skalnatý
svah podél oplocení nejvýchodnějšího soukromého pozemku prudce klesá dolů až k budově bývalého nádraží. V celém tomto úseku je možné zřídit schodiště, které
bude citlivě zasazeno na terén a nenaruší pohled na skálu a stráň. Kritické hrdlo je tvořeno oploceným prostupem mezi budovami V Podbabě 1 a 121 a schodištěm z jižního chodníku ulice V Podbabě mezi opěrnými zdmi pod domem a tratí. V současnosti je zde veřejný
prostup fyzicky zamezen, jeho zprostupnění stejně jako vybudování návazného schodiště může být předmětem jednání s vlastníkem pozemku SŽDC."
Vymezení zastavitelné a nezastavitelné lokality je dalším průvodním jevem problému lokalit.
Zavedení termínu nezastavitelná lokalita se zastavitelnými plochami a zastavitelná lokalita s nezastavitelnými plochami je asi možný, ale po studiu plánu vypadá jako zbytečně komplikující nástroj, který velice škodí jak srozumitelnosti plánu tak naplňování jeho smyslu. Příklad Šáreckého údolí je odstrašujícím příkladem rigidní snahy v přírodním parku řešit zastavitelné a nazastavitelné plochy. Stejný problém je i v této lolalitě. Lokalita spojuje zcela nesourodé oblasti, které spolu mají společné prakticky jen to, že se jedná o nezastavitelné plochy. Pro vyznění a celkovou funkci v rámci celku má daleko větší význam to co s vymezanými plochami bezprostřeně souvisí než to, že je také na druhé straně údolí další nezastavitelná část. Lokalita vytváří iluzi souvislostí, které jsou ale vlastně úplně jinde. Pokud hovořím o hezkém svahu, který ale na horní hraně prostavím vznikne nová krajina, která s původním charakterem už nemá nic společného. Na toto plán ale vůbec neupozorňuje. Rozumným řešením by bylo tuto vrstvu plánu zrušit a ponechat pouze plochy zastavitelné a nezastavitelné. Pak by bylo možné logičtěji spojovat lokality a v rámci nich vymezovat plochy s regulativy. Pro možnosti správy a organizace území by se jednalo o velký krok dopředu.
Evropsky významná lokalita Natura 2000
Hana Kříženecká:V lokalitě Vltava Sever jsou Přírodní rezervace a Přírodní památky sloučené do Evropsky významné lokality "Kaňon Vltavy u Sedlce". V části PP Baba je důležité rozšířit plochu přírodní památky o pozemek KN 2481 Dejvice (majitelem je hl. m. Praha). PP Baba totiž tvoří k jihu obrácené skály, kde je možný život jen zjara (nebo na podzim), v létě je na tmavých skalách až 60°C a vše živé se přesouvá do plochy KN 2481. Tato plocha je označená jako les, ve skutečnosti jsou na velké části i louky. Pro přírodu je parcela KN 2481 nenahraditelná, tudy v létě migrují všichni živočichové na severní svah nad Šáreckým potokem, mokřina u potoka je jediným místem, kde se mohou živočichové napít vody - a v letních vedrech potřebuje pít každý, i zdejší vzácné ještěrky zelené.
PP Baba je pro přírodu mimořádně hodnotná pouze díky sousední ploše KN 2481 Dejvice, bez ní by tu veškerý život vyhynul.