Zcela zásadní kvalitou je obec "Podbaba", která sice na žádné mapě neexistuje, ale přesto historicky existuje a její duch zde zatím stále přetrvává. Jedná se o ulici V Podbabě, spodní část Lysolaj a část ulice V Šáreckém údolí. Přirozeným centrem je restaurace Břetislavka a do nedávna to byla i přilehlá sokolovna, než byla prtiprávně přeměněna na bytový dům. V této části Dejvic si více než kde jinde zatím stále daří zachovat určitý venkovský charakter a to i přes skutečnost, že jsou na jižní straně nastavěny vily, které už nebyly stavěny jako hospodářské. Oddělení od ulice Podbabské viaduktem a sevřené údolí, které neumožňuje vnímat víc než jen nejbližší okolí dává této lokalitě jedinečnou atmosféru venkova, kzterou oceňují prakticky všichni příchozí. Plánovaným citlivým hospodářským využitím pozemků viz 1a) chceme tento duch ještě posílit.
Jeho hranice a rozsah by měl být maximálně chráněn a město by nemělo dopustit žádné změny a výstavbu byť i jen v okrajových částech.
Lokalita Šárka zahrnuje většinu Divoké Šárky a severní svah Tiché Šárky. Divoká Šárka je dominantně zajímává svým dramatickým reliéfem a tedy je vnímám jako krásnou kulturní krajinu s bohatou historií. Mimořádným místem je akropole raně slovanského hradiště Kozákova skála. Jakkoliv je dnes Divoká Šárka zalesněna dodnes jsou zde patrné zbytky historických sadů. Celá krajina byla po staletí kultivována obhospodařována a vypásána.
Část lokality, která zahrnuje Tichou Šárku je nutné oddělit do samostatné lokality a spojit stejně jako Šárku Divokou i údolí Tiché Šárky do jedné lokality. Hodnota Tiché Šárky je obdobná jako Divoké, ale je zde daleko intenzivnější interakce hospodářská s krajinou. Tichá Šárka je historií vinic, mlýnů, sadů, polí, luk. Pestré harmonické krajiny.
Ulice ne Krutci je využívána na místo ulice Horomeřické a to nejen v době dopravní špičky, ale i v noci a ve dnech pracovního klidu, kde je tato komunikace vytížena více než ulice Horomeřická. Přitom ulice ne Krutci není silnicí, má šírku 4, max. 4,5m, je klikatá. Řidiče nedodržují nejvyšší povolenou rychlost a auta na sebe troubí, když jedou pomalu. Situace je kritická a to nejen pro obyvatele Vokovické, kam veškerý tranzit proudí na Evropskou, ale hlavně pro obyvatele v ulici na Krutci, bytového domu 84/17 a 805/15. Ti trpí denně hlukem, agresivitou projíždějících řidičů. Je zde porušován vjezd - dopravní značka B4 a to v desítkách a některé dny i stovkách případů.
Ulice na Krutci by se měla úplně uzavřít nebo minimálně zjednosměrnit směrem dolu - od Ulice na Křídle směrem na Horoměřickou. Dům 84/17 byl postaven na začátku 20století a žádná komunikace zde nebyla, ta byla vybudována kolem roku 1966 a byla jen panelová pro lesníky. Dnes je ulice Na Krutci hlavní tranzitní tepnou nahrazující SJ radiálu a je vytížená víc než Horomeřická, a to hlavně v noci a o víkendech.
Tato připomínky patří spíše do Vokovic, Je ale pravda, že není dobré, aby tato ulička sloužila pro zkracování cesty na Evropskou. Její zavření ale nic nevyřeší. Komunikace zároveň trochu pomáhá odlehčit ve špičce. Opět to není dobré řešení, ale zavření zhorší dopravu i MHD, která stojí v koloně jako ostatní řidiči. To ukazuje, že dopravní problém se musí řešit systémově. Je třeba odklonit tok do Prahy. Z tohoto důvodu by MČ Praha 6 měla usilovat ooboustranné napojení komunikace do Horoměřic, koordinovat dopravu PID a hledat způsoby jak vytvořit P+R na hraně Prahy a ne uvnitř. Komunikace Na Krutci je úzká takže se zde rychle nejezdí, přesto má smysl usilovat o další retardaci, aby byl průjezd méně atraktivní. Pro město není řešení uzavírání komunikací, ale organizace dopravy a regulace. Zásadním faktorem je vytvářet takové podmínky, aby byla individuální doprava pro vjezd, ale i pro pohyb ve městě co nejméně využívána a to až do té úrovně, že se bude platit mýto.
Přestože je verbálně park opěvován ve skutečnosti se k němu chová státní správa i samospráva macešsky. Občané svému parku rozumí a mají jej rádi, ale péče je selektivní. Výběrová. Rekreační infrastruktura spíše skomírá. Co se dá to se zobchoduje. Cesta se však rozpadají a nálet je brán jako návrat k přírodě. Až teprve posledních pár let MHMP začíná svahy opět vypásat, ale k systémové obnově údolí je to zoufale málo.
Charakter území je velmi spcifický. Jedná se o uzavřené údolí, kde na horizontu jsou vidět pouze lesy nebo louky. Na návštevníka údolí tak údolí působí venkovským uklidňující dojmem. Obzvláště zajímavá je pak dominanta kostela sv. Matěje, který vystupuje z lesa nad domy v údolí. Charakter údolí dále utváří vily, mlýny a hospodářská stavení a drobné domky, které jsou svými proporcemi úměrné místu. Pro oddechovou funkci údolí je dále podsttný i relativně malý počet trvale žijících obyvatel, o to je lokalita otraktivnější pro sportovní a turistické vyžití při cyklistice i pěších tůrách.
V Charakteru lokality se správně píše: " Mimořádné přírodní hodnoty jsou doplněny enklávami zastavěných stavebních pozemků historických hospodářských usedlostí a mlýnů." Problém je však v tom, že hospodaření bylo komunisty přerušeno a hiospodářské stavby byly přestavěny na obytné, nebo zbourány. Změnily se struktury pozemků. Hospodaření však k údolí patří a v dnešní době je navíc vítanou příležitostí pro ekologickou výchovu ve spolupráci se školami. Místní hospodářství navíc zajišťuje přirozenou údržbu lokalit a při dostatečném zázemí může tuto péči rozšířit i na další části Šáreckého údolí.
Aby krajinná péče a ekovýchova mohla být vykonávána je pogtřeba umožnit v této lokalitě výstavbu hospodářských staveb odpovídající kapacity včetně stavby ekocentra pro vzdělávání.
Zázemí tohoto typu výrazným způsobem posílí možnosti hospodářského využití, přirozené údržby údolí a ekovýchovné vzdělávací aktivity na území hl.m. Prahy.
Atraktivita Šárky je v tom, že se jedná o historickou kulturní krajinu, která je porlnuta s divokou přírodou, skalními útvary a nepřístupnými místy. Vytváří se tak krásná pestrá harmonická krajina ve které je neustále přítomné napětí mezi snahou zasahovat do krajiny a schopností krajiny se zásahům bránit. Šárka je přírodní park se zvláště chráněnými územíki. Pro uchování své jedinečnosti vyžaduje i plošnou specifickou péči. Tak jak je lokalita vemezena a popsána ukazuje spíše totální bezradnost zpracovatele než promyšlené vymezení. Šárka je rekreačně oddechovým územím a jako takové má být rozvíjeno. Původní hospodaření již nelze vrátit, ale lze je nahradit rekreačně oddechovými aktivitami blízkými přírodě. Horní Divoká Šárka má přírodnější charakter. Měla by se rozvíjet promyšleně jako celek. Jako soubor rozlišných činností a aktivit, které zajistí uchování její pestrosti a zároveň dojde k rozšiřování rekreačně oddechového potencionálu území.
Metropolitní plán při ústí Šárecko-Litoveckého potoka do Vlatvy naprosto nelogickyy ignoruje kontinuitu celého údolí. Řešením by mohlo být buď vytvoření specifické lokality Podbaba a nebo jednodušší řešení, kterým je připojit domy v ulici V Podbabě s hospodářskými pozemky k lokalitě Šárka. u pozemků se jedná minimálně o pozemek katastrální číslo 2415/1, který je evidován jako zemědělský půdní fond, logicky proto přináleží k části hospodářské nikoli k části přírodního parku a lesa. Návrh úpravy na rozšíření lokality Tichá Šárka je v přiloženém souboru vyznačen zelenou barvou.
Není vůbec srozuitelné proč zpracovatel takto lokalitu Šárka takto vymezil. Je zásadně důležité aby Šárka byla vymzena v hranicích přírodního parku. Tedy např. až k Evropské bez zástavby a včetně Džbánu. To jediné dává smysl. Park má být spravován a rozvíjen jako celek a proto je třeba popisovat potřeby a vyzby dohromady a v rámci jedné lokality vymezovat individuální regulativy. To jediné může být dobrým základem pro správu a rozvoj území. Letité zkušenosti ukazují, že míra střetu zájmů a potřeb je pro Tichou Šárku jiná než pro Divokou. Proto by bylo praktické v rámci revize MPP vytvořit jednu oblast přírodní park Šárka -Lysolaje a v rámci této oblasti společných zájmů pak dělit na lokality, které budou 4. Lysolaje, Nebušice, Tichá- Dolní Šárka a Divoká Šárka. Na takto vytvořené lokality pak vypracovat zcela nové krycí listy.
Je nutné upravit vymezení líokality, viz poředchozí připomínky.
Přdevším je nutné opravit chybné vymezení lokality viz předešlé
Pro charakter rekreačně oddechového území je velice podstatné aby bylo dodrženo, že v bezprostředním okolí Šárky nebudou vznikat vysoké objekty 4 patra a výše. Měřítko skal a celého území vytváří dojem monumentálnosti, ale ve skutečnosti je měřítko velice malé. Pokud by na hraně parku vznikli objekty, které budou konkurovat skalám svým měřítkem a rozměrem dojde ke zničení jedinečného krajinného rázu. Toto je zásadne potřeba uchovat.
Předně souhlasím s komentářem Tomáše Hodka v bodě 1a.
Vedle toho se mi zdá v tomto případě celkové vymezení lokality jako příliš všezahrnující. Jestli jde o snahu udržet kompaktní zeleň nebo jiné důvody nedokážu odhadnout. Nicméně charakter západní části (celé údolí Divoké Šárky) je odlišný od východní části (pouze jižní svah Tiché Šárky). Možná by bylo smysluplné rozdělit na dvě lokality.
Zobecnění na úrovni celé lokality nemůže dobře fungovat a podorbnější regulace může lépe reflektovat zejména využití a management popisovaných ploch.
Vedení biokoridoru navrhuji přesunout západněji za prostor stávajícího lomu, kde nyní skutečně průchod terénem probíhá a je zde oproto dobrá prostupnost i pro biokoridor.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Z hlediska této lokality mám ke Generelu následující poznámky:
- souhlasím s úpravou nástupu na Babu pro pěší z ulice v Podbabě
- navrhuji opravu povrchu a vyřešení schodů jako bariéry cesty z ulice Krohovy do Šáreckého údolí k Heřmanovu statku. Povrch je značně poškozen a přitom by to profilem i sklonem bylo nejlepší propojení Baby se Šárkou pro pěší, cyklisty a kočárky
- navrhuji opravu povrchu Zlatnice jako součást důležité cyklotrasy 0077 směrem na Horoměřice a Okoř; z Hanspaulky jediné propojení do Šárky vhodné pro pěší, kola i kočárky. Povrch se ale v posledních letech výrazně zhoršil.
- podporuji navrhované cyklistické propojení nazývané v Generelu Evropská-Na Krutci- Horoměřická s tím, že bych současně zcela zneprůjezdnil obousměrně ulici Na Krutci z důvodů popsaných dostatečně v jiných lokalitách
- podporuji lávku z Hanspaulky přes ulici Horoměřickou, která pravděpodobně zasahuje nejjižnější cíp lokality Šárka v této části. Důvodem je fakt, že západní část Hanspaulky je pro chodce, cyklisty i kočárky prakticky zcela izolovaná na jih, západ i sever
- v případě revitalizace povrchu cesty podél Šáreckého potoka (myšlen krátký úsek mezi odbočkou z Divoké Šárky a lávkou přes potok na stezce A163) se přimlouvám za minimální úpravy povrchu pro případ silných dešťů s minimálními dopady na okolí. Jde o krátký úsek, který je překonatelný a nepředstavuje žádnou velkou překážku. Navíc nejde o jedinou část bez živičného povrchu, jak uvádí Generel. Bez živice je podstatně delší úsek směrem po proudu. Část cesty mezi Vízerkou a Jenerálkou je teď poškozená nákladními auty ke stavbě na Vízerce. V dané oblasti stavební činnost nepochopitelného rozsahu. Povoleno?! Černá stavba?!
- V neposlední řadě navrhuji úpravu uzlu Jenerálka pro cyklisty
o Křížení stezek s Horoměřickou je problematické a nepřehledné
o Trasy 0078 a A163 vést od Zlatnice souběžně s A117 a pak po červené značce na Horoměřickou (K Trníčku). Křížení s Horoměřickou je v tomto místě v rámci možností přehledné. A163 pokračuje po červené značce a 0078 se vrátí na původní trasu. V případě zprovoznění staré silnice by se mohla 0078 přesunout na ní. Trasy po V Šáreckém údolí mezi Zlatnicí a Horoměřickou zrušit kvůli výjezdu na Horoměřickou.
Souhlasím.
Souhlas.
Doprava v ulici je neúnosná, situace je kritická. Nemělo by se čekat, než se něco vážného stane. Denně jsou ohrožovány chodci na přechodech, děti v okolí MŠ a ZŠ na ulici Vokovická, kam většina tranzitní doprava, která ulicí na Krutci projíždí proudí. Není dodržována přednost zprava, není dodržována maximální povolená rychlost, předjíždění do kopce v nepřehledném úseku, nedávání přednosti chodcům, troubení, šířka komunikace nesplňující parametry pro silnici a tranzitní dopravu, ohrožování cyklistů, kteří tuto komunikaci hojně využívají. Masivní porušování zákazové značky B4. Zátěž 3000-4500 aut denně neodpovídá charakteru komunikace, ani tomu, že vede přes rezidenční zónu. Chodník u obytného domu 84/17 nesplňující zákonnou normu má jen 80cm a prochází po něm děti z místní MŠ.
Ulice by se měla uzpůsobit generelu pěší a cyklistické dopravy nebo ideálně uzavřít, tak jak tomu bylo před rokem 1966 nebo alespoň zjednosměrnit a ochránit tím rezidenty Vokovic.
Druhá přistávací dráha letiště VH je posunutá o cca 2 km na jih proti stávající. To znamená, že i příletový koridor se posune někam nad linii Bohnice-Sedlec-Lysolaje-Nebušice. To jednoznačně znamená negativní dopady na prostředí v této oblasti ale také v celé severozápadní části Prahy 6 od Baby a Bubenče až po Dědinu.
V rozšíření letiště, se kterým nesouhlasím, vidím ještě jeden rizikový faktor. Jde o privátní investici. Při dravosti soukromých investorů je jasné, že letiště bude při schválení plánu rozšířeno daleko dříve, než se vylepší jeho dopravní obslužnost jakoukoliv stavbou navrhovanou v MPP. Dopady na intenzitu automobilové dopravy v celé Praze 6 si v takovém případě ani nelze představit.
Dobudování a opravy pěších cest, procházejích z Hanspaulky do Lysolaj
Chodník u obytného domu 84/17 v ulici a Krutci na hranici Šarky nesplňuje zákonnou normu a v těsné blízkosti projíždí 3000-4500 aut denně včetně nákladních. Šířka komunikace v tomto místě je max. 4m, auta přesahují při vyhýbání nad chodník. Velmi nebezpečné místo.
Plochy vymezené pro sportovní vyžití, případně rekreci a vzdělávání v nší loklkitě chybí
Dokument je svým způsobem zpracování velmi nepřehledný. V dnešní digitální době by mělo být možné jedním kliknutím do mapy získat veškeré informace, které se k místu vážou.
Není vůbec srozuitelné proč zpracovatel takto lokalitu Šárka takto vymezil. Je zásadně důležité aby Šárka byla vymzena v hranicích přírodního parku. Tedy např. až k Evropské bez zástavby a včetně Džbánu. To jediné dává smysl. Park má být spravován a rozvíjen jako celek a proto je třeba popisovat potřeby a vazby dohromady a v rámci jedné lokality vymezovat individuální regulativy. To jediné může být dobrým základem pro správu a rozvoj území. Letité zkušenosti ukazují, že míra střetu zájmů a potřeb je pro Tichou Šárku jiná než pro Divokou. Proto by bylo praktické v rámci revize MPP vytvořit jednu oblast přírodní park Šárka -Lysolaje a v rámci této oblasti společných zájmů pak dělit na lokality, které budou 4. Lysolaje, Nebušice, Tichá- Dolní Šárka a Divoká Šárka. Na takto vytvořené lokality pak vypracovat zcela nové krycí listy. Pro oblast Tiché Šárky je již schválena územní studie. Pro oblasti Lysolaj a Nebušic lze ve spolupráci s místní samoslrávou připravit individuální regulativy. Pro oblast Divoké Šárky je ale nutné napřed precizně dopracovat analitickou část a z ní teprve vše další odvodit a to včetně majetkoprávních vztahů a návazností. Pro území je zásadní nastarotvat reálný managment. To bude znamenat vykoupení pozemků v okolí Džbánu a řešení návazností na Vokovice atd. Pro Divokou Šárku je nutné vytvořit managment plán a spolu s ním závaznou územní studii, která dohodnuté kroky učiní vymahatelné a závazné.
Je nutné opravit vymezení lokality ulice V Podbabě a zemědělských pozemků 2415/1. Minimálně přidružit k lokalitě Tichá Šárka viz přechozí komentář.
Lokalita je špatně vymezena
Tomáš Hodek:Bydlím v domě č.p. 2602 v ulici V Podbabě. Tento dům dle územního plánu spadá do lokality Lysolaje, takže v tomto dokumentu nemá pro sebe list. Dům je přitom přímo vsazen do lokality Šárka, takže pokud natáhnu ruku ze dveří domu jsem už na tomto listu lokality. Vymezení však nedává funkčně žádný smysl. Dům 2602 je původní součást mlýna a hospodářských budov. K těmto budovám náleží pozemky, které jsou hospodářsky využívány. Jedná se o údolní nivu a přilehlé svahy v katastrálním území Dejvice č.parcel 2415/5, 2415/1, 2418, 2416, 2417/1 a ještě další nepřímo navazující pozemky. Budovy stále tvoří s pozemky jeden celek, byť jsou dnes vlastnicky rozděleny. Pozemky jsou pro budovy, zejména pro dům č.p. 2602 důležité, neboť přes ně vede přístupová cesta k domu, dále je na nich vybudované zatím stále provizorní zázemí pro hospodářská zvířata a dílna a prostor pro techniku pro obhospodařování pozemku. Na pozemku je vytvořeno ekocentrum spolku Ekodomov, které se zaměřuje především na osvětu kompostování a pěstování a chov domácích zvířat (ovce, slepice, kachny, včely) realizujeme zde výukové programy pro žáky pražských základních škol. Dále je zde zázemí Dětského klubu Šárynka, které rovněž využívá výše uvedené pozemky. Pozemky jsou tak funkčně součástí podbabského hospodářství a nikoli přírodního parku Šárka. Pro řádné fungování hospodářství potřebujeme mít možnost, aby na pozemku mohly být stavby, které podpoří hospodářské využití pozemku a funkci ekocentra. Našim cílem je současné funkce integrovat v malou městskou farmu, která bude zkvalitní služby ekocentra. S ohledem na chybějící zkušenosti s pěstebními činnostmi ve školách se chceme změřit na vzdělávání v péči o půdu a pěstebních činnostech. Ekocentrum má rovněž ambice, být výrazným regionálním centrem. Dále chceme naše místní know-how nabídnout i při údržbě zelených ploch v dolní Šárce.
Z pohledu správy pozemků a jejich využití navrhuji, aby se výše uvedené pozemky č.parcel 2415/5, 2415/1, 2418, 2416, 2417/1, včetně části Lysolaj, která se táhne podel Šáreckého potoka k Vltavě byla společně začleněna do listu Tichá Šárka.
Šárka je historickou kulturní krajinou
Vladan Hodek:Šárka je tisíciletnou historickou kulturní krajinou mimořádného významu.