Výjimečný je rybník a jeho okolí. Je cílem procházek. Slouží k rekreaci, v létě ke koupání, v zimě se bruslí. Je tu bezpečno, nemusíte se strachovat, že vaše dítě či psa přejede auto.
Libocký rybník je oázou klidu sloužící k procházkám a rekreaci obyvatel blízkého i vzdálenějšího okolí.
Přidanou hodnotou tohoto území je přírodní ráz a autentičnost místa. Zejména zahrádkářská kolonie táhnoucí se od železniční tratě u Libockého rybníka k Veleslavínu, skrze níž prochází pěšina pro pěší a cyklisty, dodává místu velké kouzlo a pocit svobody. Jsem ráda, že tato pěšina zůstává prašná (místy štěrkovitá) a není vyasfaltovaná, zachovávajíce tak svůj původní ráz. (Současnou tendenci podobné stezky přehnaně upravovat považuji za negativní fenomén.) Mám za to, že zahrádkářská kolonie by zde určitě měla zůstat ve stávající podobě.
Les ve svahu mezi Petřinami a Litovickým potokem je nádherný a představuje odpočinkovou alternativu, jak se pěšky dostat z Petřin do Liboce. Měl by se ochránit před možnou zastavitelností.
Rybník ve městě je výjimečný sám o sobě. Slouží k rekreaci obyvatel z blízkého i vzdálenějšího okolí, v létě ke koupání, v zimě se bruslí. Je tu bezpečno, nemusíte se strachovat, že vaše dítě či psa přejede auto. Přidanou hodnotou tohoto území je přírodní ráz a autentičnost místa. Štětové nevyasfaltované cesty zahrádkářskou kolonií a zvláště lesní porosty ve svahu tento ráz podtrhují.
Výrazný biokoridor s vodní plochou a tokem, striktně dodržovat prostupnost oplocení pro živočichy, stávající stav tomu neodpovídá.
V plánu se často objevuje území biokoridoru jako bílá, tedy zastavitelná plocha, navzdory tomu, že se má z povahy jednat o převážně přírodní charakter.
Plně souhlasím s komentářem Jiřího Huška. Jde o častou chybu MPP, který nerespektuje stávající situaci.
Souhlasím s komentářem pana Huška.
Souhlasím s panem Huškem.
Souhlasím s komentářem pana Huška.
Souhlasím s komentářem.
Alarmující jsou převody přístupových cest do lokality nad Libockým rybníkem do soukromých rukou spolu s okolními pozemky, výhledově se dá očekávat omezení vstupu pro veřejnost.
Podobně je v soukromých rukou i studánka s vývěrem pramene.
Jako cyklista často lokalitu projíždím a navrhuji i konkrétní opatření v bodě 4b. Majetkové změny kritizované Jiřím Huškem představují velké riziko pro prostupnost a tím rekreační potenciál lokality.
Souhlasím s panem Huškem. Libocký rybník je po celý rok častým cílem vycházek a v zimě, když počasí dovolí, je zaplněn bruslaři. Zachovat pro veřejnost!
Souhlasím s panem Huškem
Souhlasím s komentářem pana Huška.
Souhlasím s komentářem pana Huška.
Omezení přístupu pro veřejnost by bylo opravdu velmi nešťastné pro obyvatele naší lokality.
Nově je umístěna do bezprostřední blízkosti rybníka trafostanice u železniční trati, odpovídá to požadavkům na ochranu povrchových vod před ropnými látkami (chladící náplní olej) při potencionální havárii zařízení, nespadá lokalita do zátopového území, nevymezeno!
Stávající trafostanice je v ulici Sestupná.
Obecně byla schválena varianta zahloubené dvojkolejné vysokorychlostní tratě pod Střešovickým masivem, v plánu tedy neaktuální varianta?
Podle posledních informací z Magistrátu bylo oživeno slovo rychlodráha (v MPP je popisována jako dráha). Současně aktuálně platí, že s modernizací se nezačne před rokem 2029 (viz info v médiích z tohoto týdne), aniž by bylo stanoveno kdy. Podle neoficiálních informací z Magistrátu i zastupitelstva tunelová varianta padla. Z hlediska řešení jsme podle všeho na dalším začátku. Rozhodně se dříve dočkáme rozšíření letiště bez toho, aby se zrealizovala jakákoliv dopravní stavba na obsluhu letiště. Takže auty se všemi negativními dopady na Prahu 6.
V křížení ulic Na Okraji a Polní je chybně uvedena podlažnost, index 4 snížit na max stávající 3,
v okolí jen rodinné domy s max podlažností 2+podkroví, díky zářezu v terénu možné vnímat jako podlaží navíc, ale jedná se vždy o suterény!
Plně souhlasím. Výšková regulace je jedním z neuralgických bodů plánu. V řadě lokalit Prahy 6 je přizpůsobována lokálním dominantám nebo dokonce budoucím projektům aniž by respektovala lokální plošnou zástavbu. Výšková regulace obecně potřebuje revizi za účasti občanů znalých lokální situace.
Budova 21 (+ 3 díky blízkosti Evropské radiály) je 24! pater je zakreslena vedle Buštěhradské dráhy u nádraží Veleslavín. Jde o hranici lokalit Starý a Nový Veleslavín a údolí Litoveckého potoka. Taková budova do vesnické zástavby Starého Veleslavína nepatří. Je potřeba vidět Petřínský zalesněný kopec.
V lokalitě na její jižní hranici nad tratí jsou naplánovány až dvanáctipatrové budovy, další šestipatrové budovy je možné podle metropolitního plánu vidět v centru obce s uvedenou vesnickou strukturou. Navíc pravidla plánu umožňují, aby budovy podél metropolitní třídy, jíž Evropská je byly navýšeny o dvě patra nad to, co uvání plán a na nárožích až o tři patra, dostáváme se tak na 15!!!!! pater. Toto je předimenzované kdekoliv v rámci lokality. Maximální výška zástavby vidím pro lokalitu 3 podlaží.
Plně souhlasím. Výšková regulace je jedním z neuralgických bodů plánu. V řadě lokalit Prahy 6 je přizpůsobována lokálním dominantám nebo dokonce budoucím projektům aniž by respektovala lokální plošnou zástavbu. Výšková regulace obecně potřebuje revizi za účasti občanů znalých lokální situace.
Těsně po pravém břehu rybníka vede nezpevněná komunikace, která je využívána k obsluze několika domků a chat ve stráni nad rybníkem. Tyto nemovitosti však mají možnost automobilového přístupu i ze shora z ulice Sestupná. Vzhledem k tomu, že je okolí rybníka hojně využíváno k rekreaci a pohybuje se zde hodně pěších (převážně dětí), bylo by žádoucí automobilovou dopravu na pravém břehu rybníka zcela vyloučit. Uvítala bych také, kdyby i samotný přístup k rybníku ze zástavby staré Liboce přes ulici Sestupná a Pelikánova byl dostatečně bezpečný. Tyto ulice jsou využívány jako spojka z Petřin do Ruzyně. Řidiči nedodržují předepsanou rychlost. V nepřehledném a svažitém terénu působí automobilová doprava jako bariéra v přístupu k rybníku.
Souhlasím
SOUHLASÍM!!!!
Souhlasím s paní Špičákovou.
Souhlasím s komentářem paní Špičákové, cesty v bezprostředním okolí rybníka, by měly zůstat pouze pro pěší a cyklisty, rybník a okolí slouží lidem jako park pro relaxaci. Vzhledem k stále se zhušťující zástavbě v okolí, jsou cesty plné, chodců, běžců, pejskařů, cyklistů, jakákoliv dopravní obslužnost na těchto cestách omezí jejich bezpečnost.
Souhlasím s komentářem pana Huška.
Těsně po pravém břehu rybníka vede nezpevněná komunikace, která je využívána k obsluze několika domků a chat ve stráni nad rybníkem. Vzhledem k tomu, že je okolí rybníka hojně využíváno k rekreaci a pohybuje se zde hodně pěších (převážně dětí), je pohyb automobilů, byť ne příliš častý, diskriminujícím a nebezpečným prvkem. I samotný přístup k rybníku pro pěší ze zástavby staré Liboce přes ulici Sestupná a Pelikánova je riskantní. Tyto ulice jsou využívány jako spojka z Petřin do Ruzyně. Řidiči nedodržují předepsanou rychlost. V nepřehledném a svažitém terénu působí hustá automobilová doprava jako bariéra v přístupu k rybníku.
Část biokoridoru na pravém břehu rybníka je oplocena, což v principu odporuje poslání, které biokoridor plní.
Malebný je pohled na Liboc přes Libocký rybník - vesnička ve svahu s dominantou kostela a rybníkem v popředí, jakoby vypadla z Ladových obrázků.
Zachovat přírodní a rekreační charakter lokality bez automobilové dopravy.
Je žádoucí zachovat a dále rozvinout možnost kontinuálního pěšího průchodu zelení od obory Hvězda přes Veleslavín do Šárky či do Střešovic.
Souhlasím s paní Špičákovou, bohužel "malebný pohled" byl již narušen některými nevhodnými stavbami "viladomů".
Naprosto souhlasím s paní Špičákovou. Je třeba zachovat přírodní charakter v okolí rybníka a cestu v zeleni pro pěší (cyklisty) směr Vokovice a Šárka.
Souhlasím s paní Špičákovou. Je potřeba zachovat cenný pohled od Libockého rybníka na starou Liboc kolem kostela sv. Fabiána a Šebestiána a libocké farnosti.
Malebný je pohled na Liboc přes Libocký rybník - vesnička ve svahu s dominantou kostela a rybníkem v popředí, jakoby vypadla z Ladových obrázků.
Zachovat přírodní a rekreační charakter lokality bez automobilové dopravy.
Je žádoucí zachovat a dále rozvinout možnost kontinuálního pěšího průchodu zelení od obory Hvězda přes Veleslavín do Šárky či do Střešovic.
Vymezená hranice zásadním způsobem neodpovídá povodí Litovického potoka.
Čistě přírodní prostředí přítoku do Libockého rybníka vedené v katastru jako zahrady by mělo být přičleněno k lokalitě, podobně pak návaznost na Evropskou ulici, viz příloha.
Přičlenit i apendix lesa nad Libockým rybníkem z lokality Liboc.
Naopak část zeleně lemující ostroh Sídliště Petřiny nad Veleslavínem vyjmout a přičlenit k lokalitě Sídliště Petřiny, jedná se o pomyslnou náhorní plošinu odříznutou od Veleslavína pásem skalních stěn/zlomu, zachovat status veřejné a rekreační zeleně navzdory převážně soukromému vlastnictví.
Vymezená hranice sleduje povodí Litovického potoka jen zčásti. Výstižnější název pro lokalitu by byl Libocký rybník.
Čistě přírodní prostředí přítoku do Libockého rybníka vedené v katastru jako zahrady (v MPP řazeno k lokalitě 212 Liboc) by mělo být přičleněno k lokalitě 885, podobně pak návaznost na Evropskou ulici, viz příloha. Apendix lesa nad Libockým rybníkem vyjmout z lokality 212 Liboc a přiřadit k lokalitě 885 Litovický potok.
Naopak část zeleně lemující ostroh Sídliště Petřiny nad Veleslavínem vyjmout z lokality 885 Litovický potok a přičlenit ji k lokalitě 515 Sídliště Petřiny. Viz PŘÍLOHA u komentáře Jiřího Huška.
Z listu lokality nejsem schopna dešifrovat, zda se v území smí nebo nesmí stavět. Konkrétně mi jde o prstenec zeleně severně od ulice Na Okraji a Šumberova.
List lokality, odstavec 300 udává obecný regulativ "Zastavitelné rekreační lokality a plochy", viz čl. 88 Textové části (tedy stavět se smí). Zároveň je tu ale individuální regulativ, který říká, že v lokalitě jsou nepřípustné všechny budovy s výjimkou budov nezbytných pro lesní hospodářství, pro výkon práva myslivosti, rekreačních přístřešků, pozorovatelen apod. (tedy stavět se nesmí až na drobné výjimky). Odůvodnění regulativů na konci Listu lokality vymezuje lokalitu jako zastavitelnou lokalitu nestavebního charakteru. Výšková regulace pak nabízí číslo 2. Proč?
Čili co se v lokalitě smí stavět? Dokážu si zde představit např. veřejně přístupné hřiště na volejbal pro sousedské pinkání, ale určitě ne tenisový kurt určený jen pro platící sportovce. Lokalita by měla být přístupna všem.
Typ struktury je stanoven jako parkový les. Více jak polovina plochy (vyjma zahrádkové osady) je vyplněna žlutou šrafou, což je označení pro nezastavitelnou rekreační plochu. Celá lokalita je pak ohraničena plnou žlutou čarou, která ohraničuje nezastavitelnou rekreační plochu. Pak nechápu, proč je celkově lokalita vedena jako zastavitelná.
Připojuji se ke komentářům paní Tomanové a paní Špičákové. Lokalita by měla být vedena jako nezastavitelná rekreační.
Typ struktury je stanoven jako parkový les.
Na výkresu je více jak polovina plochy (vyjma zahrádkové osady) vyplněna žlutou šrafou, což je označení pro nezastavitelnou rekreační plochu. Celá lokalita je pak ohraničena plnou žlutou čarou, která ohraničuje nezastavitelnou rekreační plochu. Pak nechápu, proč je celkově lokalita vedena jako zastavitelná.
Na Listu lokality, odstavec 300 je uveden obecný regulativ "Zastavitelné rekreační lokality a plochy", viz čl. 88 Textové části (tedy stavět se smí). Zároveň je tu ale individuální regulativ, který říká, že v lokalitě jsou nepřípustné všechny budovy s výjimkou budov nezbytných pro lesní hospodářství, pro výkon práva myslivosti, rekreačních přístřešků, pozorovatelen apod. (tedy stavět se nesmí až na drobné výjimky). Odůvodnění regulativů na konci Listu lokality vymezuje lokalitu jako zastavitelnou lokalitu nestavebního charakteru. Výšková regulace pak nabízí číslo 2, při severní hranici dokonce 3.
Co se tedy v lokalitě smí stavět? Dokážeme si zde představit např. veřejně přístupné hřiště na volejbal pro sousedské pinkání, dětská hřiště pro různé věkové kategorie, ale určitě ne sportovní halu či jiná sportoviště generující navýšení automobilové dopravy.
Lokalita by měla být vedena jako nezastavitelná rekreační.
Dle individuálních regulativů využití území jsou v lokalitě nepřípustné všechny budovy s výjimkou budov nezbytných pro lesní hospodářství, pro výkon práva myslivosti, rekreačních přístřešků. V lokalitě jsou na plochách zahrádkářské osady, městské parkové ploše lesní i ploše lesa vyznačeny výškové regulace 2 a 3. V příloze 2 jsou tyto chyby označeny.
Jak píše i paní Špičáková, je chybně uvedená výšková regulace 2 u východního okraje Libockého rybníka.
Podobně je příliš vysoká výšková regulace 2 (nebo dokonce 3 v její východní části) vyznačena v zahrádkářské kolonii na sever od Libockého rybník a vlakové trati.
Souhlasím s názorem paní Špíčákové a pana Vlčka...
Ztotožňuji se s komentáři paní Špičákové a pana Vlčka.
Navrženou výškovou regulaci s hodnotami 2 a 3 považujeme za chybnou, protože je vyznačena na plochách zahrádkářské osady, městské parkové ploše lesní i ploše lesa. Dle individuálních regulativů využití území jsou v lokalitě nepřípustné všechny budovy s výjimkou budov nezbytných pro lesní hospodářství, pro výkon práva myslivosti, rekreačních přístřešků. Viz Příloha 2.
Plně souhlasím s prezentovaným cílovým charakterem lokality. Dle mého by k jeho dosažení však měla být lokalita označena jako nezastavitelná a ne zastavitelná, jak je uvedeno v jejím popisu.
Souhlasím s paní Špičákovou.
Plně souhlasíme s prezentovaným cílovým charakterem lokality. Dle našeho názoru by však k jeho dosažení měla být lokalita označena jako nezastavitelná a ne zastavitelná, jak je uvedeno v jejím popisu.
Dle textové části je v odstavci 300/využití území uvedeno:
obecné regulativy - zastavitelné rekreační lokality a plochy čl. 88
individ. regul. - V lokalitě jsou nepřípustné všechny budovy s výjimkou budov nezbytných pro lesní hospodářství, pro výkon práva myslivosti, rekreačních přístřešků.
Dle čl. 88 odst. (3) platí: Podmínky přípustného využití se stanovují takto: stavby a zařízení a s nimi související činnosti slučitelné s rekreačním využitím, odpovídající cílovému charakteru lokality, zejména typu jeho struktury. Stavby technické infrastruktury, odpovídající cílovému charakteru lokality. Dále je možné umísťovat liniové trasy technické infrastruktury ve vzájemné koordinaci.
V takto definovaném využití vidím nebezpečí výstavby objektů (např. sportovní hala apod.) a na ně navazující dopravní infrastruktury. Lokalita by měla mít využití jako Nezastavitelné rekreační plochy dle čl. 89, neboť této definici vyhovují individuální regulativy (viz výše) i cílový charakter lokality.
Souhlasím s paní Špičákovou. Lokalita by měla být definována jako nezastavitelná rekreační, parková zeleň.
Dle textové části je v odstavci 300/využití území uvedeno:
obecné regulativy - zastavitelné rekreační lokality a plochy čl. 88
individuální regulativy - V lokalitě jsou nepřípustné všechny budovy s výjimkou budov nezbytných pro lesní hospodářství, pro výkon práva myslivosti, rekreačních přístřešků.
Dle čl. 88 odst. (3) platí: Podmínky přípustného využití se stanovují takto: stavby a zařízení a s nimi související činnosti slučitelné s rekreačním využitím, odpovídající cílovému charakteru lokality, zejména typu jeho struktury. Stavby technické infrastruktury, odpovídající cílovému charakteru lokality. Dále je možné umísťovat liniové trasy technické infrastruktury ve vzájemné koordinaci.
V takto definovaném využití vidím nebezpečí výstavby objektů (např. sportovní hala apod.) a na ně navazující dopravní infrastruktury. Lokalita by měla mít využití jako Nezastavitelné rekreační plochy dle čl. 89, neboť této definici vyhovují individuální regulativy (viz výše) i cílový charakter lokality.
Přímé okolí Libockého rybníka by potřebovalo podrobnější regulaci, neboť jde o velmi významný krajinotvorný prvek s přírodním a rekreačním potenciálem. Tato regulace by mimo jiné měla striktně vyloučit automobilovou dopravu z bezprostřední blízkosti rybníka a vymezit zde zónu pro pěší a kola.
Souhlasím
ANO!
Souhlasím s paní Špičákovou!
Přímé okolí Libockého rybníka by potřebovalo podrobnější regulaci, neboť jde o velmi významný krajinotvorný prvek s přírodním a rekreačním potenciálem. Tato regulace by mimo jiné měla striktně vyloučit automobilovou dopravu z bezprostřední blízkosti rybníka a vymezit zde zónu pro pěší a kola. Vyloučit zastavění, které by tuto dopravu generovalo.
Vymezený lokální biokoridor vede z Obory Hvězda podél Litovického potoka, dále kolem Libockého rybníka a pokračuje lesem pod Petřinami. Zachovat prostupnost biokoridoru.
Vymezený lokální biokoridor vede z Obory Hvězda podél Litovického potoka, dále kolem Libockého rybníka a pokračuje lesem pod Petřinami. Zachovat prostupnost biokoridoru.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Ke Generelu mám následující poznámky z hlediska lokality:
- je naprosto ideální, aby Buštěhradská dráha byla vedena pod zemí a těleso dráhy se změnilo na zelený koridor s cyklostezkou (včetně pěších a vozíčkářů) tak, jak je to v Generelu navrhováno. Ve vazbě na okolí Prahy 6 se nabízí unikátní příležitost plně propojit stezkami západní, severní a východní okraj Prahy. Tuto variantu je třeba tlačit ze všech sil. Za její vážné ohrožení považuji průtahy s řešením Buštěhradské dráhy a dále zamýšlenou výstavbu v lokalitách Hradčanská, U Potoka, Veleslavín a na západním okraji Prahy 6. A jednání s vlastníky pozemků. Jakmile se jednou přeruší liniovost stezky, zmizí i stezka.
- kdy se změní Buštěhradská dráha v cyklostezku, ale není ani ve hvězdách. Navíc i při kladném rozhodnutí není jisté, že bude pod zemí a od nádraží Veleslavín nebude pod zemí nejspíš v žádném případě. Proto je třeba mít alternativu. Cyklotrasa směrem od východu může vést po stávající trase 201 (viz www.mapy.cz), která jde po jižní hranici lokality U Potoka. Další možnost je z Ořechovky překonat dráhu v Proboštské a vést směrem dál na západ přes Staré Dejvice a podél potoka k Veleslavínu do ulice Kladenská. Stezka podél potoka vede a lze jí i třeba dočasně snadno upravit (rozšířit a zpevnit povrch přírodním materiálem. Pokračování směrem na západ existuje a je cyklisty využívána. Vede ulicemi Pod Petřinami a Nad Stanicí pod dráhou a zahrádkářskou kolonií k Libockému rybníku. Dále buď do Šárky, na Dědinu, na Starou Ruzyni nebo Bílou Horu. Tato trasa současně umožňuje propojení mezi Petřinami a Libocí bezpečnou cyklotrasou. Třeba vyznačit a místy možná zpevnit přírodními materiály. Celý uzel křižovatky Veleslavín udělat pro cyklisty příjemnější a bezpečnější včetně navazujících tras na Petřiny, Červený Vrch nebo do Divoké Šárky.
Variantou spojení Petřin s Libocí je propojit novou cyklostezkou Liboc s západním koncem navrhované cyklostezky po severní hranici sídliště Petřiny. Řešení navrhované v Generelu ulicí Sestupnou je vzhledem k intenzitě dopravy v této ulici nebezpečné.
Vyloučit automobilovou dopravu na pravém (severním) břehu Libockého rybníka. Kolem celého rybníka zajistit bezpečný pohyb chodců.
Souhlasím s paní Špičákovou, že je třeba jednoznačně vyloučit případný vznik komunikací pro motorová vozidla kolem Libockého rybníka.
V MPP chybí zapracování bezmotorové dopravy v měřítku lokalit i celé Prahy, které by řešilo uspořádání veřejných ploch a komunikací tak, aby byl vstup, průchod a výstup pro pěší a nemotorovou dopravu pohodlný a bezpečný.
Konkrétně pro lokalitu Litovický potok navrhujeme zcela vyloučit automobilovou dopravu na pravém (severním) břehu Libockého rybníka a tím zajistit bezpečný pohyb chodců kolem celého rybníka. Zachovat propojení neasfaltovou cestou zahrádkami do Veleslavína.
Místo navrhované cyklostezky ulicí Sestupná (Generel bezmotorové dopravy Prahy 6) vést propojení Liboce a Petřin šikmo lesíkem k Libockému rybníku.
Bezpečně propojit rybník s oborou Hvězda.
Pramen v háječku nad rybníkem je ohrazen skruží a sveden neznámo kam. Navrhuji využít vodu z tohoto vydatného pramene jako přirozený přítok do rybníka.
Navrhuji využít vodu z vydatného pramene v háječku pod Petřinami jako přirozený přítok do rybníka.
Vytvořit nový územní plán Prahy je dobrá iniciativa. Návrh, se kterým jsme nyní jako veřejnost seznamováni vykazuje však veliký počet nedostatků, které by měly být rychle překonány. Jako jeden z významných problémů se jeví rozdělení celého města Prahy do velice malých částí - lokalit, které ubírají pozornost celku a znesnadňují pochopení vzájmených vztahů, na nich ale město jako organismus stojí. Navíc většina neproblematičtějších oblastí se obvykle nachází na hranici několika lokalit nebo dochází k nepřesnému a nefunkčnímu stanovení hranic lokalit. Dalšími prvky, které dle mého v MP nefungují jsou: 1) výškové limity pro jednotlivé čtverce - město není do čtverců v reálu děleno, dochází k nepřesnostem až tragédiím, kdy vedle již eistujícího výškového excesu v dané lokalitě může díky čtverci 100x100 m dojít k dalšímu nárustu výšky zástavby. 2) plán je v mnoha ohledech vágní - nemůže být v této podobě závazným předpisem, není-li z něho možné jednoznačně vyčíst, jaká jsou možnosti konkrétního místa v Praze, konkrétní stavení parcely. Jak by dle něho mohli úředníci a občané správně postupovat? 3) zdá se mi také nevhodná terminologie - například slovní spojení zastavitelná oblast nestavebního charakteru se jeví stejně jako silný protimluv. 4) zdá se mi nedostatečně vymezené obecně prospěšné stavby a občanská vybavenost, nejasné uvedení parkovišť P+R, jejichž dobré napojení na MHD, umístění, velikost mají zásadní vliv na pohyb aut skrze město. Německá města nyní přemýšlejí o omezení vjezdu starších dieselových aut do města, Praha by měla alespoň přemýšlet o tom, že dá ve městě přednost pěším, cyklistům a MHD před auty! To by se odrazilo i v tom, že by byla v metropolitním plánu naplánována s největší přesností a nezměnitelností k horšímu právě infrastruktura a zázemí pro pohyb lidí pěšky, na kole a MHD městem.
Doprava
MPP jako celku chybí jasná koncepce dopravy a to jak motorové, kolejové, hromadné, tak nemotorové. Praha by měla alespoň přemýšlet o tom, zda bude ve městě preferovat pěší, cyklisty, MHD nebo auta! Nejasná je také podpora parkování P+R.
Výšková regulace
Výškové limity ve čtvercích často neodpovídají lokalitě. Všeobecné pravidlo navyšování podlaží nad uvedené hodnoty v rastru na metropolitních třídách a na nárožích doporučujeme zrušit. Navýšení řešit individuálně na konkrétních místech. V grafice ani v textu není v navržené podlažnosti zohledňován terén. I v současné době je tato nejednoznačnost zneužívána k nadměrně vysokým stavbám ve svahu.
Ostatní
Nedostatečně vymezené jsou obecně prospěšné stavby a občanská vybavenost.
Není řešeno nakládání s dešťovými vodami.
Prstenec zeleně přiléhající ze severu k sídlišti Petřiny
Eva Tomanová:Prstenec zeleně přiléhající ze severu k sídlišti Petřiny (tj. zeleň za ulicemi Na Okraji, příp. Šumberova směrem do Veleslavína) je významným parkovým prostorem pro obyvatele sídliště, byť je vyčleněn v rámci MPP do jiné lokality než samotné sídliště. Tento prostor by tedy měl být patřičně chráněn. Je zde zhruba zachována prostupnost celým pásem zeleně, ale bohužel jen velmi nekvalitními, povětšinou vyšlapanými pěšinami. Pěšiny jsou navíc často ve svahu, tedy nejsou dostupné pro osoby se sníženou schopností pohybu, pro kočárky atd. Mobiliář povětšinou zcela chybí.
Souhlasím s komentářem paní Tomanové.
Klid a pohoda u rybníka
Lenka Špičáková:Lokalita Litovický potok začíná na západě Libockým rybníkem. Směrem na východ kopíruje území zahrádek, severně od železničního náspu zabírá plochu bývalé holubářské kolonie s nepovolenými chatkami a pokračuje do prudkého zalesněného svahu k Petřinám. Stáčí se kolem výběžku Petřin úzkým pruhem lesa mezi Veleslavínem a Petřinami. Nejsou zde žádné velké stavby. Vede zde úzká cesta s nezpevněným povrchem k obsluze zahrádek. Na vyvýšeném náspu lokalitu protínají koleje buštěhradské dráhy. Tato lokalita, byť uprostřed zástavby, je charakteristická svým přírodním rázem, stříbřitou vodní plochou, stromy a zelení. Oáza klidu a bezpečí.
Souhlasím s paní Špičákovou.
Přikláním se k názorům Lenky Špičákové i Evy Tomanové
Příroda ve městě - cenné a krásné místo
Daniela Illnerová:Lokalitu Litovického rybníka s potokem ponechat pro oddych a aktivní rekreaci obyvatel této oblasti i výletníků. Místo má svoji historii v tradičním sepětí s přírodou. Se zahušťující se zástavbou Prahy 6 je stále více rezidentů, kteří okolí Litovického potoka a rybníka využívají nejen k rekreaci, ale třeba i k příjemnému projití na MHD.
Rybník je cílem pro vycházky dětí z přilehlých mateřských i základních škol.
Jako obyvatelka ocením zachování stávajícího rázu lokality s případnými úpravami cest i vyjasněním černých staveb nad rybníkem.
Děkuji.
Souhlasím s paní Špičákovou.
Kontakt s přírodou
Kateřina Kubešová:Souhlasím s předchozími komentáři, Libocký rybník a jeho ještě zelené okolí / lesík nad rybníkem a přilehlé zahrádky za tratí / jsou oázou klidu a možností být v kontaktu s přírodou i ve shonu všedních dní, kdy není čas na výpravy za město.Je bezpečným místem pro vycházky dětí z přilehlých mateřských škol, každodenní tratí pro běžce, nebo klidným místem pro krátkou procházku, s kočárkem, dětmi, psem, nebo jen tak .....V dnešní době se jedná opravdu o cenné místo v naší lokalitě.
Nejvýznamnějším prvkem lokality je Libocký rybník napájený Litovickým potokem s průběžným pásmem zeleně, zahrádkami a s lesem. Libocký rybník a jeho zelené okolí jsou oázou klidu a možností být v kontaktu s přírodou i ve shonu všedních dní, kdy není čas na výpravy za město. Je bezpečným místem pro vycházky dětí z přilehlých mateřských škol, každodenní tratí pro běžce, nebo klidným místem pro krátkou procházku, s kočárkem, dětmi, psem, nebo jen tak .....V dnešní době se jedná opravdu o cenné místo v naší lokalitě.