Vzácností této čtvrti je bohatý sousedský život, který se z větší části odehrává venku: ve dvorcích, zahrádkách i na ulici. Důležitou hodnotou je i historický charakter zástavby včetně dlažby, dále statut obytné ulice a veřejné prostranství, které vzniklo z iniciativy Sdružení Tejnka - nároží s pítkem, které připomíná místo, kde dříve stávala kaple č. 2 poutní cesty z do Hájku.
Za největší kvalitu lze považovat klidné prostředí a dostatek zeleně, stejně jako pestrost zástavby, svažitost a historický charakter.
Oblast je jednou z nejžádanějších lokalit na realitním trhu v Praze a tomu odpovídá tlak na zastavění každého metru volné plochy. Má-li být zachován charakter čtvrti, nesmí docházet k další intenzifikaci výstavby, a to ani v bezprostředním okolí památkové zóny Tejnka v oblasti Stadiony Strahov. Právě zde se schyluje k další nekoordinovanému záměru, kterému má padnout za oběť někdejší fotbalové hřiště Dragoun Břevnov. Tím by došlo nejen k dalšímu úbytku volné rekreační a sportovní plochy, ale i k dalšímu zašpuntování této části Břevnova, započatém výstavbou sídliště La Crone (sedm desítek bytových jednotek v areálu obehnaném plotem).
Celá lokalita patří na realitním trhu k nejlukrativnějším v Praze, dochází tudíž k enormnímu tlaku na maximální vytěžení této oblasti. Důsledkem jsou předimenzované objekty, nárůst dopravy, úbytek zeleně a ztráta lidského měřítka - přibývají kamery, garáže, zdi.
Ve vilové čtvrti Břevnova by nemělo být povoleno navyšování pater obytných budov – pro tuto oblast jsou typické dvory a zahrady, které potřebují dostatek slunečního světla, skladba domů by měla zůstat homogenní. Vzhledem k návaznosti na oblast starého Břevnova (Tejnka; ulice Za Strahovem) by neměla být dále rozšiřována bytová aj. zástavba. S ohledem na reprezentativní charakter čtvrti (bydliště zde měl mimo jiné Jan Patočka či Jaroslav Seifert; vede tu známá poutní cesta od pražské Lorety do Hájku) by se mělo dbát na stav oplocení a porostu (v případě zjištění pochybení by majitelé měli být vyzváni k nápravě). Přerostlé větve často blokují přístup k zábradlí, což je problematické především pro seniory. Chodníky nejsou mnohdy rovné, přidržování se zábradlí je proto pro seniory nutností. Na povrchu chodníků vilové části se v zimě utváří ledová skluzavka a absence zábradlí se tak stává skutečným problémem. Chodníky proto musí být opraveny, anebo o stav ulic musí být v zimě náležitě pečováno. Nehledě na sousedství asfaltovaných chodníků s reprezentativní oblastí starého Břevnova (Tejnka, ulice Za Strahovem) a nově vznikajícími domovními a bytovými komplexy, jako je La Crone – asfaltový povrch ošklivě kontrastuje s jejich úhledně řešenými cestami.
Modré zóny pro stání motorových vozidel by se měly rozšířit až k parku Ladronka – ulice U Ladronky aj. jsou nyní nadmíru vytížené.
Kontejnery v ulici U Ladronky jsou velmi často přeplněné, vítr pak zanáší jejich obsah nejen na silnici, nýbrž i do okolních dvorků a předzahrádek. S více obyvateli / návštěvníky přilehlých rekreačních oblastí se bude situace zhoršovat: je zapotřebí počet kontejnerů navýšit, nebo je častěji vyvážet.
Problematická je také doprava: autobusová linka 191 naprosto nedostačuje požadavkům místních i příležitostných návštěvníků parku Ladronka. Význam autobusového spoje 191 je nadto dán tím, že spojuje autobusové nádraží Na Knížecí s Letištěm Václava Havla – v autobusu tak není dostatek prostoru pro zavazadla, kočárky a sportovní potřeby (kola, koloběžky, brusle).
Památková zóna Tejnka je umístěna na trase slavné poutní cesty do lorety v Hájku. Dosavadní úsilí zdejších spolků (Sdružení Tejnka, Zelený Břevnov) bylo proto věnováno mimo jiné vytvoření příjemného pěšího koridoru (obytná ulice) s dostatkem zeleně a připomínkou zaniklé kaple č. 2 (nároží s pítkem). Tento záměr byl realizován díky pochopení (a nemalé investici) Městské části Praha 6, nyní jej však poškozuje intenzifikace zdejší výstavby a z toho vyplývající nárůst automobilové dopravy.
Unikátem svého druhu je poutní cesta z Lorety do Hájku, která vede z Malovanky směrem na Ladronku (a odtud na Bílou horu a dále), jejíž součástí jsou výklenkové kaple. Historickou hodnotu má i hřiště pod Televizní věží, kde se sto let psaly dějiny břevnovského fotbalu, a které je nyní blízko zániku. Typická jsou i četná nároží a plácky, které nabízejí možnosti posezení a odpočinku, stejně jako zahrady a předzahrádky. Kolorit lokality dotvářejí dvorky a vnitrobloky, stejně jako schodiště, sloužící jako spojnice mezi Bělohorskou a výše položenými ulicemi.
Důležitá je pro mě oblast Tejnky, ulice Za Strahovem a Nad Závěrkou pro jejich historický charakter. Zachovat by se měly současné zelené plochy (neomezovat je pouze na zatravněná území, nýbrž podporovat vzrůst statných stromů, které v létě skýtají stín – pro Břevnov je charakteristickým stromem právě kaštan). Dále by mělo být značeno a udržováno okolí poutní cesty z pražské Lorety do Hájku. Chráněné by mělo být ovzduší a okolní fauna (ve srovnání se zbytkem Prahy se stále pyšníme větším výskytem drobného ptactva) – musela by být přijata příslušná opatření, jako např. zákaz ohňostrojů v blízkosti rozsáhlejších zelených ploch (park Ladronka).
Lokalita jistě není homogenní, ale právě to je jednou z jejích základních hodnot. Typickým rysem je jakási kostrbatost, která tvoří kouzlo této části Břevnova.
Památková zóna Tejnka se ocitla rozdělena mezi oblasti Břevnovské vily a Břevnov. Stojí proto za zvážení, zda by neměla mít v Metropolitním plánu svébytné místo jako samostatná lokalita.
Stojí za zvážení, zda by památková zóna Tejnka neměla mít v Metropolitním plánu svébytné místo jako samostatná lokalita.
Stavební blok mezi Šultysovou ulicí a Kutnauerovým náměstím by měl mít stejný charakter jako lokalita, tj. zahradní město se shodnou výškou zástavby jako je v lokalitě obvyklé, což znamená 2 maximálně 3NP.
Budoucí zástavba na dosud nezastavěných pozemcích mezi Šultysovou ulicí a Kutnauerovým náměstím by měla navázat na okolní zástavbu, nikoliv se stát dominantou a dále zahušťovat toto území mj. další dopravou. To znamená 2-3 NP.
Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.
Vzhledem k ojedinělému historickému charakteru by si tato vesnická část starého Břevnova zasloužila podrobnější regulaci.
Ve spodní části ulice Řečického, mezi ulicemi 8.listopadu a Říčanova není vymezena stávající zeleň, park. Není ani vymezeno veřejné prostranství. Pozemek je označen jako stavební blok.
V současném plánu je plocha ZMK.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Jakožto rezident se kloním k rozšíření modrých parkovacích zón – ulice U Ladronky je v současnosti přeplněna, což nikdy v minulosti nebylo. Buďto modré zóny v celé oblasti, anebo vůbec.
Je třeba posílit autobusový spoj 191, v současnosti vůbec nedostačuje potřebám místních, turistů a návštěvníků parku Ladronka.
Přála bych si zákaz segwayů (a podobných typů vozítek) v celé oblasti Břevnova.
Chodníky v ulici U Ladronky nevyhovují pro svůj asfaltový povrch, který je v létě rozpálený (vadí psům) a na mnoha místech značně nerovný (vadí seniorům). Základy přilehlých nemovitostí nadto nedýchají.
Rozlehlé asfaltové plochy na křížení ulic Dvořeckého / Říčanova, respektive Pětipěského / Štefkova / Říčanova by mohly při redukci počtu parkovacích míst a celkové revitalizaci sloužit jako náměstí svého druhu - příjemný veřejný prostor s množstvím zeleně, laviček a případně s vodním prvkem.
DOPRAVA
Marek Šálek:V oblasti vymezené jako Břevnovské vily se nachází i část památkové zóny Tejnka, v níž je akutním problémem doprava: zahušťování zástavby přináší do úzkých ulic (Za Strahovem, Nad Tejnkou) dopravní zátěž, která snižuje kvalitu bydlení a ohrožuje i ceny zdejších nemovitostí, z nichž část tvoří původní opukové či cihlové domky s nedostatečnými základy. Jádro památkové zóny tvoří obytná ulice a nejsou zde chodníky, řidiči z širšího okolí ji však využívají jako dopravní tepnu. Metropolitní plán by měl přihlédnout k historickému a rezidenčnímu charakteru této lokality a minimalizovat další zahušťování zástavby.
ROZMANITOST
Marek Šálek:Prostor charakterizuje pestrost zástavby - od klasických vil přes různé řadovky a činžáky až po pitoreskní domky v památkové zóně Tejnka. Výrazný rys tvoří zahrady, dvorky, malebná veřejná prostranství a také poutní cesta do Hájku.