Líbí se mi koncepce zahradního města s centrálním náměstím a vybaveností. Líbí se mi klid a harmonie lokality.
Kvalita lokality vychází z jejího urbanistického řešení založeném na principech zahradního města. Hodnotná je nejenom architektura jednotlivých domů a vil vystavěných v období první republiky, ale i množství zeleně a vzájemného propojení dílčích celků budovaných ve třech různých časových obdobích. Někde různorodá, někde uniformní architektura různých stylů na sebe nekonfliktně navazuje a vytváří jedinečný celek. Krásné jsou nejenom jednotlivé domy a vily, ale i ústřední budova, budova bývalého Výzkumného ústavu cukrovarnického jako i střešovická vozovna. Příjemným místem k odpočinku je Macharovo náměstí a hřiště v ulici Pod Ořechovkou (Strouhák). Procházka Cukrovarnickou ulicí lemovanou vzrostlými stromy patří k těm nejhezčím v této části Prahy. Krása lokality spočívá v zachování její původní podoby z doby první republiky.
Souhlasím.
Souhlas.
Celou Ořechovku charakterizuje hodně zeleně v kombinaci zahrádek, parků a divoké zeleně kolem Buštěhradské dráhy. To má velký relaxační význam, pozitivní dopad na životní prostředí a poskytuje prostor překvapivě bohaté fauně. V našem zahrádkovém vnitrobloku mezi ulicemi Buštěhradská, Pevnostní a Dělostřelecká lze například pozorovat 30-40 druhů ptáků, motýli apod. 20 minut metrem od centra zcela neobvyklé.
Souhlasim
Z okna vidím zahradu, stromy, hřiště, zelené těleso Buštěhradské dráhy, přes hotel Diplomat dohlédnu až na druhý břeh Vltavy. Na metro máme blízko, dostaneme se rychle po celé Praze. Procházky po Ořechovce, na Norbertov, na Hrad. Kromě provozu v Pevnostní celkem klid. Na vláčky jsme si zvykli a neruší nás. Jak dlouho to zůstane? Blíží se k nám okna Telehouse. Budou také svítit celé noci jako PPF Gate? Dostaneme se pohodlně a bezpečně pěšky na metro a do Dejvic až bude v provozu KES? A co bude místo Buštěhradské dráhy?
Stále ještě - i když se okolo nás hodně staví Telehouse, PPF Gate, Blox- klid a zároveň život ve velkoměstě, blízko na metro, rychle v centru města. To jsou nesporné výhody života na Ořechovce. V současné době je ulice Pevnostní velmi rušná, řidiči objíždějí Vítězné náměstí. V době, kdy toto nebylo, jsme nevěděli, že žijeme v hlavním městě, takový tu byl klid.
Ořechovka odjakživa okouzlovala množstvím zeleně v kombinaci s kvalitní, různorodou architekturou. Krása této lokality přetrvává i díky tomu, že se tento jedinečný celek od doby své výstavby prakticky nezměnil, šlo tedy o projekt v pravém slova smyslu nadčasový. Až na pár výjimek se jedná o příjemnou a klidnou rezidenční zónu, navíc v těsném sousedství historického jádra města - jen pár minut od Pražského hradu.
Ořechovka je ojedinělá svým klíčovým charakterem zahradního města, které je v dochází vzdálenosti od Hradu a v přímém kontaktu jednak s historickým jádrem Prahy,druhak s parky typu Hvězdy a Letne.
Je zde klid, bezpečno, kvalitní architektura a urbanismus, dobre sousedske vztahy.
Souhlasím a věřím, že to tak zůstane i nadále.
Když pominu unikátní urbanistickou koncepci celé Ořechovky tak za jednu z nejvyšších hodnot považuji ticho a klid, který na Ořechovce stále panuje. Je až neuvěřitelné, že tak malý kousek od centra může existovat takováto oáza klidu. Hned na druhém místě považuji za hodnotné velké množství zeleně.
Kvalita lokality vychází zejména z její koncepce zahradního města a skutečnosti, že se po celou dobu její existence nezměnila. Hodnotné je zejména množství zeleně a klid, architektura prvorepublikových domků a vil, poloha, výborná dostupnost hradu a historického centra. K nejcennějším prvkům lokality patří centrální - Macharovo náměstí.
K moderní koncepci zahradního města patří zeleň a rekreační lokality. V lokalitě Ořechovka je několik relativně malých zelených ploch, které nejsou propojené, a rozhodně neslouží jako veřejná městská zeleň k rekreačním účelům. Zejména jde o plochy podél tratě, zejména tu ve vlastnictví města, kde je uzavřená zahrádkářská kolonie. Myslím, že zde by měl vzniknout moderní městský park s dětskými hřišti a volnými zelenými plochami přístupnými veřejnosti. Obdobně park proti centrální budově, podivně zastavěn tenisovými kurty a hlavně nevzhledným objektem šaten, který dnes slouží spíše jiným účelům.
Nesouhlasím s vámi, rušení zahrádkářské kolonie je zbytečné,parků a jiných míst na odpočinek je na Ořechovce dostatek. Celý Strouhalák je vždy volný a vždy je tam minimum lidí. Na co další parky .....?
Nevím proč nenechat lidem kteří se starají o zbytky zeleně na území Prahy. Je to dědictví našich předků tak proč změny. Nebo lobujete za nějakou developerskou firmu........Ořechovka je jedičná tím že se nemění. A o tom to je, zachovat v dnešním světě něco co je krásné.
Centrální park na Ořechovce stojí za úpravy, ale nikoli tak jak navrhuje pan Polách to je barbarství.Bohatě by stačilo upravit místo do podoby jak tomu bylo v roce 1927.
Souhlasím s panem Mikešem. Úprava Macharova náměstí by měla být blíže původní koncepci než se měnit v duchu nových návrhů.
Na Ořechovce je několik problémů:
1. Parkování nerezidentních aut v ulicích Spojená a Pod Ořechovkou
2. Velmi špatný stav centrální budovy
3. Po nastavení přednosti zprava pro celou oblast Ořechovky dochází k velmi častému porušování a je jen otázkou času kdy zde bude vážná nehoda. Možná by se mohla někdy dopravní policie podívat i do oblasti Ořechovky a toto pravidlo kontrolovat. Zatím zde nikdo toto pravidlo nekontroluje.
Ano, parkování nerezidentních aut v ulicích Spojená a Pod Ořechovkou
a velmi špatný stav centrální budovy mezi ulicemi Západní, Východní a Na Ořechovce.
Zcela souhlasím s tímto názorem.
Souhlasím, parkování během pracovního týdne je problematické i v dalších ulicích v této lokalitě. Dojíždějící Středočeši a další nerezidenti znepříjemňují již nyní každodenní život místních obyvatel. Tato situace je velmi nepříjemná a je nezbytně nutné ji urgentně řešit. Nejen Ořechovka, ale celá Praha 6, postrádá dostatečné množství odstavných parkovacích ploch s přímým napojením na MHD a na prodloužení metra trasy A na letiště. Plánované kapacitní parkoviště na Dlouhé míli (před letištěm) by jistě situaci značně zlepšilo. Tento projekt ovšem zřejmě někde zapadl a o prodloužení metra trasy A se přinejmenším mlčí....
Řada domů včetně ústřední budovy chátrá a vyžaduje rekonstrukci. Několik takových domů je zcela neobydlených a je zbytečně zanedbaných v důsledku neochoty anebo neschopnosti jejich majitelů tyto problémy řešit.
Jako pěst na oko působí některé nevzhledné domy postavené anebo upravené v éře socializmu (např. v ul. Na Dračkách, Na Pěkné vyhlídce). Nevzhledný je rovněž objekt zázemí tenisových kurtů na dolním konci Macharova náměstí oproti ústřední budově. Rušivě působí i garáže v dolní části ulice U Laboratoře a přístavba budovy Akademie vied v ul. Na Ořechovce v areálu bývalého Výzkumního ústavu cukrovarnického.
Úplně nepřijatelné je zbourání vily v ul. Pod Vyhlídkou ve vlastnictví společnosti Matraghi Design s ambicí jí nahradit objektem, který do této lokality nepatří a výrazně naruší její charakter.
Zcela nevyhovující je dopad zavedení parkovacích zón na Praze 6, zavedení kterých přesunulo parkování nerezidentů z Dejvic a Petřin do oblasti Ořechovky. Tento stav má výrazně negativní dopad na možnosti parkování obyvatel lokality a vyžaduje zásadní řešení
Souhlasím, centrální budova potřebuje rekonstrukci a oživení, bourání domů je nepřijatelné, parkování během pracovního týdne je problematické. Dojíždějící Středočeši a další nerezidenti znepříjemňují již nyní každodenní život místních obyvatel. Tato situace je velmi nepříjemná a je nezbytně nutné ji urgentně řešit. Nejen Ořechovka, ale celá Praha 6, postrádá dostatečné množství odstavných parkovacích ploch s přímým napojením na MHD a na prodloužení metra trasy A na letiště. Plánované kapacitní parkoviště na Dlouhé míli (před letištěm) by jistě situaci značně zlepšilo. Tento projekt ovšem zřejmě někde zapadl a o prodloužení metra trasy A se přinejmenším mlčí....
Negativa naší části charakterizují body z dotazu - doprava, zápach, bariéra a k tomu neustávající stavební činnost. Bydlíme v ulici Buštěhradská ve východní části lokality oddělené od vlastní Ořechovky ulicí Pevnostní, která představuje zásadní bariéru a náš hlavní zdroj problémů. Severní stranu ulice tvoří Buštěhradská dráha, která nám naopak ve stávající podobě nevadí. Problém číslo jedna je doprava. V plánech Prahy a Prahy 6 se řeší zejména Vítězné náměstí s (planou) nadějí, že pokud vyřešíme tento uzel vyřešíme vše. Přitom Pevnostní ulice je minimálně stejně přetížená a vede klidnou obytnou zónou. Na rozdíl od oblastí na obou stranách Pevnostní zde neplatí přednost zprava ani limit 30 km. Jedinou výjimkou je přechod z Buštěhradské na Ořechovku, kde třicítka platí. Není ale ani náhodou dodržována. Naprostá většina řidičů limity neuznává. Nezažili jsme ani jednu kontrolu rychlosti policií. Ulice Pevnostní je neustálým zdrojem hluku, smradu, prachu a nebezpečí pro chodce nebo cyklisty. Nechápeme, proč autobusové terminály jsou v centru. To vede k tomu, že Pevnostní denně projede několik desítek autobusů. K tomu se přidává neustálá stavební činnost. Od stavby metra Dejvická prakticky nepamatujeme klidový rok. Nejde přitom o stavby přímo v lokalitě, ale v blízkém okolí. Metro, hotel Diplomat, kancelářské budovy na Evropské, Blanka, teď telefonní ústředna, to vše má nepřímý ale zásadní dopad. Zejména hluk a prašnost jsou často za hranicí. A z plánu je vidět, že stav se nezlepší. Co udělá s Ořechovkou výstavba v oblasti stávajícího vojenského objektu je velký otazník, ale nic příjemného to nebude. Samostatnou kapitolou je parkování. Zřízení parkovacích zón jsme ocenili. Ukazuje se ale, že je nedostatečné a nakonec i nesystémové. Nesystémové ve smyslu, že jde o jakési minizóny v jednotlivých ulicích a část lokality zóny postrádá. Výsledkem je, že hlavní parkování se posunulo dál od metra do Ořechovky a současně je obsazeno každé místo v lokalitě, kde není výslovný zákaz. V krátké Buštěhradské ulici i přes existenci zóny parkuje denně kolem dvaceti aut nerezidentů a téměř se do ní nedá vjet. Přitom zákazy neporušují. Jediným rozumným řešením je rezidentní parkování v celé lokalitě jako zóně. Nevidím nejmenší důvod, proč vycházet nerezidentům vstříc. Navíc by se ušetřilo za malování ulic barevnými pruhy a stačily by značky na hranicích lokality. Stav je takový, že do 90-tých let bylo životní prostředí velmi špatné v době inverzí. Jinak to bylo příjemné místo. Pak došlo k dočasnému zlepšení hlavně plynofikací, ale posledních cca 15 let se z výše uvedených důvodů trvale zhoršuje a to po celý rok. Oblast kolem Pevnostní by si určitě zasloužila samostatnou studii a měření lokálního znečištění.
Souhlasím s komentářem Pavla Charváta. Dopravní situace je stále horší, auta, která nepatří rezidentům, parkují na všech možných i nemožných místech. Počet aut projíždějících Pevnostní ulicí se neustále zvyšuje, podobně i bezohlednost řidičů. Jediný bezpečný přechod - nad viaduktem - je zakončen schody ("Tahle země není pro starý" a na rozdíl od zmíněného filmu zřejmě ani pro mladý s kočárky).
Další přechod nad Dělostřeleckou ulicí je mnohými řidiči, přijíždějícími zdole od Gymnazijní, ignorován - museli by totiž přibrzdit při jízdě do kopce. Obzvlášť nebezpečný je tento přechod za tmy - svislé značení není osvětleno lampou - je ve stínu. Nabízí se zde porovnání např. s ulicí Cukrovarnickou, kde, přestože provoz aut je nesrovnatelný, každý přechod je osvětlen ještě dalšími lampami!
Také by mne zajímalo, jak je možné, že v klidové zóně (jak informuje značka na začátku Buštěhradské) sídlí firma Čermák a Hrachovec, která má deponii na místě, kde bývala dvě hřiště nejprve Sokola a později VŠCHT, do objektu zajíždí nejen nákladními auty ale garážuje tam i bagry! Výsledkem je nejšpinavější ulice v okolí, se zničenou vozovkou a místy i zničeným chodníkem.
Souhlasím.
Zaparkovaná auta nerezidentů zaplňují ulice na mnoho hodin ve všední dny a znemožňují parkování rezidentů.
Souhlasím, parkování během pracovního týdne je problematické v celé této lokalitě. Dojíždějící Středočeši a další nerezidenti znepříjemňují již nyní každodenní život místních obyvatel. Tato situace je velmi nepříjemná a je nezbytně nutné ji urgentně řešit. Nejen Ořechovka, ale celá Praha 6, postrádá dostatečné množství odstavných parkovacích ploch s přímým napojením na MHD a na prodloužení metra trasy A na letiště. Plánované kapacitní parkoviště na Dlouhé míli (před letištěm) by jistě situaci značně zlepšilo. Tento projekt ovšem zřejmě někde zapadl a o prodloužení metra trasy A se přinejmenším mlčí....
Velmi špatný stav centrální budovy Macharova náměstí
Bydlíme v rodinném domku v Buštěhradské ulici a od zbytku Ořechovky nás odděluje Pevnostní ulice. Po otevření tunelu Blanka doprava v Pevnostní několikanásobně vzrostla. Prakticky slouží jako "obchvat" Vítězného náměstí již nyní. Většina řidičů jezdí nadlimitní rychlostí. Začaly tudy projíždět i linky dálkových autobusů. Vadí nám hluk i zplodiny. Po realizaci Komunikace Evropská - Svatovítská se ocitneme v klínu mezi KES a Pevnostní. Očekáváme, že v Pevnostní bude zaveden limit 30km/hod a budou provedena další opatření tak, aby hlavní tok dopravy proudil pro KES (když už tedy KES musí být) a Pevnostní se zklidnila.
Souhlasím.
V ulici Glinkova, Buštěhradská, U laboratoře ruší ráz Ořechovky.
1. Parkování nerezidentů - po zavedení modrých zón auta zkrátka začala parkovat a ucpávat ulice o několik bloků dál. Zóny byly zavedeny nesystémově, auta náhle parkují i na místech, kde by to řidiče dříve nenapadlo - protože tam není modrá čára (viz komentář p. Charváta k situaci v ulici Buštěhradské).
2. Bariéra v podobě ulice Pevnostní - tato ulice již roky funguje jako hojně využívaný obchvat Vítězného náměstí s každodenními zácpami v obou směrech, řidiči zde naprosto běžně ignorují rychlostní limity (jejichž dodržování se tu přes apely místních obyvatel nikdy účinně nekontrolovalo ani nevymáhalo), projíždějí tudy pravidelně i autobusy. Neustále se řeší dopravní situace na Vítězném náměstí. Pevnostní ulice prochází rezidenční čtvrtí a dopravní situace je zde obdobně palčivá. Tuto bariéru jsou denně nuceni překonávat místní obyvatelé směřující na metro či tramvaje na Evropské, ale i například děti na cestě do školy.
3. Poněkud odlehčenější obdobou Pevnostní je ulice V Průhledu.
4. Zanedbaný stav centrální budovy Ořechovky s kdysi tak populárním, bohužel už dlouho nevyužívaným kinem, a nevzhledná "budova" šaten u kurtů naproti.
Souhlasím se všemi body.
ad 1. Parkování během pracovního týdne je problematické v celé lokalitě. Dojíždějící Středočeši a další nerezidenti znepříjemňují již nyní každodenní život místních obyvatel. Některá nerezidentní auta nám stojí odstavena bez hnutí před domem i několik týdnů. Tato situace je velmi nepříjemná a je nezbytně nutné ji urgentně řešit. Nejen Ořechovka, ale celá Praha 6, postrádá dostatečné množství odstavných parkovacích ploch s přímým napojením na MHD a na prodloužení metra trasy A na letiště. Zavedení modrých zón pouze přesunulo problém z jednoho místa na druhý. Plánované kapacitní parkoviště na Dlouhé míli (před letištěm) by jistě situaci značně zlepšilo. Tento projekt ovšem zřejmě někde zapadl a o prodloužení metra trasy A se přinejmenším mlčí....
ad 2.+3. Překonat bariéru Pevnostní ulice či ulice v průhledu je pro pěší velmi obtížné, pro starší a špatně se pohybující spoluobčany téměř nepřekonatelné.
ad 4. Zanedbaný stav centrální budovy a nefungující, kdysi opravdu velmi oblíbené kino, je smutnou realitou dneška.
Ořechovka je zuzovana velkým počtem parkujicich aut zejména v místech, které sousedi s oblastmi regulovaného parkování. Své vozy zde “odkládá” velké množství nerezidentu.
Ořechovkou stále projíždějí autobusy,které vozí turisty do restauraci v centrální budově Ořechovky, byt sem mají zakázány vjezd.
Projíždějící vozy málokdy dodržují omezenou rychlost, nerespektují přednost v jízdě a přechody pro chodce.
Některé domy jsou necitlive rekonstruovány, nebo dokonce bourány, a to v rozporu se stavebními a pamatkovymi předpisy.
1. V oblasti Ořechovky dosud není slibovaný zákaz vjezdu nákladních automobilů bez povolení MČ, stávající zákaz vjezdu mimo dopravní obsluhy není dodržován Policie ho nevymáhá a MČ ho považuje za nevymahatelný, přesto s tím nic nedělá.
2. Spojnice mezi Evropskou a Střešovickou nebyla zahrnuta do zóny 30 km/h. Auta zda tak stále jezdí jako šílenci, v případě některých dokonce dochází k poškozování vozovky (viz rýhy v silnici v křížení Na Dračkách/V Průhledu, ale i na dalších místech).
Co pozitivního nám přináší druhá přistávací dráha? Potřebuje Praha přijímat ještě větší množství lidí? Už teď letiště přepravilo více lidí než bylo původně plánované (15 000 000 lidí/2017). Při druhé přistávací dráze může dojít až k dvojnásobnému počtu cestujících přes Prahu.
Už v současné době je nedostačující infrastruktura a mpp infrastrukturu důsledně neřeší. Jak chce mpp dopravit přes Prahu 6 další miliony lidí za rok navíc? Jakým způsobem se dořeší doprava na letiště? Neřeší se doprava ani jakýkoli jiný veřejný zájem z výstavby paralelní dráhy.
Měla by se řešit regulace a stavět záchytná parkoviště na okraji Prahy. Mělo by se řešit napojení na středočeský kraj a navzájem spolupracovat. Praha 6 je transitním místem pro ty, kteří dojíždí do Prahy denně za prací z oblastí severozápadu Prahy, nicméně mpp to příliš nezohledňuje. Čím více lidí Praha láká, tím více se zhoršuje kvalita života Pražanů. Evropská ulice je již v současné době přetížená. Je třeba důsledně vyžadovat regulaci provozu, nikoli lákat další lidi.
My jsme rezidenti Prahy 6, měl by být dán větší důraz na rezidentní bydlení.
Jako problémový vidím stav ústřední budovy a plnění její funkce přirozeného centra Ořechovky.
Stav centrální budovy je nevzhledný a vyžaduje rekonstrukci. Rušivě v lokalitě působí zástavba garáží na různých místech lokality. Nejvíce problematickou oblastí je parkování nerezidentů způsobené nesystémovým řešením parkovacích zón. Další problémovou oblastí je tranzitní doprava v ulici Pevnostní, která nevhodně nahrazuje obchvat Vítězného náměstí a ztrpčuje život obyvatelům a chodcům v této části lokality.
Rozhodně by si zasloužila lepší ochranu centrální budova.
Lokalita Ořechovky je od počátku devadesátých let památkovou rezervací a tak jako celek tak jako každý jednotlivý objekt je nevyhnutné chránit a zachovat pro budoucnost.
Lokalita Ořechovky je od počátku devadesátých let památkovou rezervací a tak jako celek tak jako každý jednotlivý objekt je nevyhnutné chránit a zachovat pro budoucnost.
Ano naprosto souhlasím !!!!
I já souhlasím.
Zcela souhlasím s tímto názorem !
Na Ořechovce je řada zajímavých průhledů souvisejících se zelení. Například ulice Slunná, Cukrovarnická, Strouhalák a najdou se i další. V kteroukoliv roční dobu krása. Vedle toho řada ulic s velmi zajímavou zástavbou jako například ulice Klidná nebo Lomená.
Park na Macharově náměstí je významným prvkem celé oblasti.
Za velmi důležité považuji zachování maximální zelené plochy, včetně možnosti využití dětmi pro zimní sáňkování.
Tenisové kurty navrhované panem Poláchem jsou megalomanské, stačí současný rozsah s malou novou klubovnou.
Souhlasím s tímto příspěvkem !
Také souhlasím. Park na Macharově náměstí by v každém případě zasloužil více pozornosti.
Budova mezi ulicemi Na Ořechovce, Západní a Východní, je docentrem Ořechovky měla by být zachována, opravena, využita jako centru služeb a kultury.
Dnešní vzhled centrální budovy na Ořechovce je pro ostudu. A jen pamětníci mohou vzpomínat na dobu, kdy bývala živým centrem s kinem, knihovnou, poštou a řadou obchodů.
Souhlasím.
Ve špatném stavu je centrální budova Ořechovky. Ta by měla byt citlivé a v původním duchu opravena.
Jinak je Ořechovka jako celek významná stavební památka a jako taková by měla byt maximálně chráněna.
Souhlasím.
Jako naprosto nevhodný zásah do vzhledu Ořechovky vidím připravovanou přestavbu Macharova náměstí. K té přestavbě nesmí dojít, protože tím Ořechovka přijde o významnou část své historie a bude to nevratné.
Vzhledem k tomu, že je lokalita památkovou rezervací je nevyhnutné ji chránit a zachovat pro budoucnost lokalitu jako celek. Chránit je proto potřebné každý jednotlivý objekt na čele s Centrální budovou a Macharovým náměstím, kterým je potřebné vrátit jejich původní charakter tak aby sloužili především obyvatelům Ořechovky.
Myslím, že tato plocha by neměla být pouhé zahradní město. Z dnes je to ohrazené nepřístupné zóny by měl vzniknout především další veřejný prostor, s vyváženým objem plochy zastavěné a ploch městské zeleně. Rozhodně by to měl být především otevřený a veřejný prostor.
Na zmíněných pozemkách sídlí vojaci pokud vím, máte pocit že pokud by ministersvo obrany pustilo pozemky městu tak aby zde vznikl park........nebo veřejné prostransví ?
To asi ne, zde je místo pro několik nových domů a lobing velkých stavebních firem nespí. Nebuďte naivní......peníze vládnou světem a každý kdo toho může mluvit z toho chce profitovat. Opravdu je nutné zachovat vešerou zeleň včetně kolonie zahrádek na Ořechovce pro další generace.
Pokud by se tato plocha měla zastavět, pak je třeba ohlídat, že to budou obytné domy a nikoli kanceláře se 6. patry, Ořechvoka je koncipována jako klidné, zelené město.
Souhlasím s paní Monikou.
Lokalita Ořechovka je v návrhu MPP vymezena jako lokalita zahradního města, což odpovídá skutečným vlastnostem této oblasti.
V zásadě je vymezení v pořádku. Nicméně dopravní trasy a zejména ulice Pevnostní a V Průhledu vytvářejí intenzitou dopravy bariéry oddělující oblasti lokality.
Tři lokality s odlišnou charakteristikou, ve kterých se denně pohybujeme. Na Ořechovce bydlíme, ale na metro potřebujeme dojít do Dejvic. Rovněž nákupy, úřady a doktory vyřizujeme pěšky v Dejvicích. Tak jako řada ostatních z Ořechovky denně využíváme tunýlek pod Buštěhradskou dráhou v Buštěhradské ulici, pak pokračujeme kolem vojenského objektu, přes ul. Generála Píky a kolem Bloxu nebo hotelu Diplomat na metro nebo Vítězné náměstí. V budoucnu není jasné, jak bude těleso Buštěhradské dráhy vypadat. Podél tohoto tělesa se plánuje komunikace Evropská - Svatovítská. Žádáme zachování bezpečné pěší průchodnosti Ořechovka, Buštěhradská dráha, Dejvice.
Souhlasím. Zachování a podpora bezpečné průchodnosti těchto lokalit pro pěší je každopádně jednou z priorit, kterou je potřeba prosazovat a chránit.
Lokalita Ořechovka je v návrhu MPP vymezena jako lokalita zahradního města, což odpovídá skutečným vlastnostem této oblast. Hlavním rizikem narušení charakteru je transformační plocha 411/324/2145 v lokalitě patřící Ministerstvu obrany.
Charakteru památkové rezervace Ořechovka odpovídají i některé solitérní a řadové domy v jejím přímém sousedství (v horní části). Jedná se zejména o domy v ulicích Sibeliova a Nad Octárnu naproti hranici lokality Ořechovka mezi ulicemi Na Hubálce a U Laboratoře jako i domy na malém území vymezeném ulicemi Pod Kostelem / Nad Hradním vodojemem / Sibeliova.
Doplnila bych ulice - Buštěhradská. Rodinné domy se schodištěm vně budovy ve tvaru válce, je architektonicky jedinečné.
Lokalita Ořechovka vznikala jako výstavba domků pro stavební družstvo obecních, zemských a státních úředníků na Ořechovce, ve 20. letech minulého století. Tato výstavba začala ulicemi Nad Octárnou a Sibeliovou. Toto tvrzení se dá doložit stavebními plány z roku 1924. Žádáme proto, aby hranice lokality Ořechovka byla vedena tak, že ulice Sibeliova a ulice Nad Octárnou budou zařazeny v lokalitě Ořechovka ( viz. přiložená dokumentace)
Lokalita Ořechovka vznikala jako výstavba domků pro stavební družstvo obecních, zemských a státních úředníků na Ořechovce, ve 20. letech minulého století. Tato výstavba začala ulicemi Nad Octárnou a Sibeliovou.
Trvalou součástí Ořechovky by měly zůstat ulice Nad Octárnou a jižní strana ulice Sibeliovy, protože tak ve 20.letech vznikly. Více u komentáře
p. Mlejnkové či p. Gajdzici.
Souhlasím s připomínkou pí. Jitky Mlejnkové, p. Z.Beránka a p. Gajdzici, týkající se zařazení ulic Nad Octárnou a Sibeliova do lokality Ořechovka z historických důvodů vzniku těchto domů, které i architektonicky k této lokalitě patří.
Omyl
Souhlasím s připomínkou pí J.Mlejnkové.
Souhlasím s připomínkou pí. Jitky Mlejnkové, p. Z.Beránka a p. Gajdzici, týkající se zařazení ulic Nad Octárnou a Sibeliova do lokality Ořechovka.
Trvalou součástí Ořechovky by měly zůstat ulice Nad Octárnou a jižní strana ulice Sibeliovy, protože tak ve 20.letech vznikly. Více u komentáře
p. Mlejnkové či p. Gajdzici.
Plně podporujeme návrh p. M. Gajdzici, pí J. Mlejnkové, L.Gajdové, B. Boškové a p. Z. Beránka na úpravu hranic lokality tak, aby oblast ulic Sibeliova a Nad Octárnou opět patřily do lokality Ořechovka (původně Vořechovka) tak, jak tomu i podle námi vlastněných dokladů historicky bylo a kam svým rázem a urbanistickým uspořádáním patří. Mgr. Jiří Klika, MgA Jan Klika a Běla Kliková, Sibeliova ul.396/5.
Do lokality Ořechovky historicky patří území ulic Sibeliova a Nad Octárnou, zde začala ve 20. letech minulého století výstavba Ořechovky. Proto by mělo být do lokality doplněno území vymezené východní stranou ulice u Laboratoře celou ulicí Nad Octárnou západní stranou ulice Na Hubálce a jižní stranou ulice Sibeliova.
Lokalitu lze považovat za stabilní, protože plán žádné větší stavební aktivity neuvádí. Nicméně stabilitu lokality mohou zásadním způsobem ovlivnit záměry těsně za hranicemi lokality. Obchvat Vítězného náměstí, Buštěhradská dráha, zástavba nádraží Dejvice, estakáda Veleslavín-Vojenská nemocnice jsou další hrozbou pro životní prostředí lokality. V rámci možností by se obyvatelé Ořechovky měli mít možnost podílet se na schvalovacích procesech těchto staveb. Navíc přinejmenším některé z nich jsou zpochybnitelné. Viz mé komentáře v dalších bodech, k lokalitě Buštěhradská dráha a k Letišti Václava Havla.
Území Ořechovky zůstává podle plánu co do stavebních aktivit stabilní. Avšak těsném okolí lokality probíhají či jsou plánovány nové stavby, jejichž prospěšnost je v některých případech zpochybnitelná (např. estakáda Veleslavín-Vojenská nemocnice). Tyto stavby již dnes mají (výstavba Telehouse) či v budoucnosti budou mít (Buštěhradská dráha) až zásadní dopad na charakter této oblasti, jinými slovy mohou stabilitu této oblasti ohrozit. Obyvatelé Ořechovky by měli mít možnost podílet se od samého počátku na schvalovacích procesech, aby nové projekty nepoškodily ráz rezidenční čtvrti.
Území je v návrhu MPP definované jako stabilní, kromě jasně přiznané transformační plochy vymezené ulicemi Spojená / Dělostřelecká / U Laboratoře ale obsahuje řadu skrytých transformačních ploch s nelogickou regulací území. Tyto plochy lze považovat návrhem MPP za ohrožené a vyžadují proto ochranu, aby se neopakovalo znehodnocení vzácného území jakým byla Masarykova parcela na rohu ulic Patočkova a Střešovická. Plochami vyžadující ochranu jejich budoucího využití jsou:
1. Plocha s tenisovými kurty na vymezená ulicemi Cukrovarnická / Slunná / Patočkova / Střešovická, která by měla být zaregulována výlučně jako tenisové hřiště zasazené do městského parku
2. Plocha v areálu Brusnického vodojemu pod ulicemi Pod Hradbami a Dělostřelecká, která by měla být zaregulována jako chráněná zeleň
3. Plocha fotbalového hřiště na konci ulice Cukrovarnická, kde je v jedné jeho části nesmyslně navrhována podlažnost do výše 3 pater, tato plocha by měla být regulována jako hřiště bez možnosti jeho zastavění
4. Plocha na níž se nachází Střešovická vozovna, která by měla být regulována jako plocha pro infrastrukturní zázemí prostředků veřejné dopravy
5. Plocha v okolí domu v ulici Střešovická 23, která by měla být nezastavitelnou zahradou.
Souhlasím se všemi body tohoto příspěvku.
Souhlasím se všemi body.
Pouze bych doplnil ještě změnu plochy Střešovická/Na Petřinách (před Pákistánským velv.) - očekával bych charakter parku.
Navrhovaná transformace plochy vymezené ulicemi Spojená - Dělostřelecká - U Laboratoře není pro lokalitu Ořechovky vhodná. Historicky se tu vždy nacházelo zázemí armády (zbrojní skladiště) a území slouží armádě dodnes. Jednotlivé objekty postupně procházejí rekonstrukcí. Tento charakter území by měl být zachován i do budoucna.
Železniční trať je již dlouho bariérou v oblasti. V souvislosti s jejím zkapacitněním by však došlo k ještě větší zátěži okolí. V plánu postrádám zakreslení tunelové varianty budoucího zkapacitnění buštěhradské dráhy.
Návrh MPP obsahuje řadu skrytých transformačních ploch s nelogickou regulací území. Návrhem MPP ohrožené a ochranu vyžadující z hlediska jejich jejich budoucího využití jsou:
- Plocha s tenisovými kurty na vymezená ulicemi Cukrovarnická / Slunná / Patočkova / Střešovická, která by měla být zaregulována výlučně jako tenisové hřiště zasazené do městského parku
- Plocha v areálu Brusnického vodojemu pod ulicemi Pod Hradbami a Dělostřelecká, která by měla být zaregulována jako chráněná zeleň
- Plocha fotbalového hřiště na konci ulice Cukrovarnická, kde je v jedné jeho části nesmyslně navrhována podlažnost do výše 3 pater, tato plocha by měla být regulována jako hřiště bez možnosti jeho zastavění
- Plocha na níž se nachází Střešovická vozovna, která by měla být regulována jako plocha pro infrastrukturní zázemí prostředků veřejné dopravy
Transformační plocha 411/324/2145 je pro lokalitu nevhodná zejména proto, že narušuje minulé i současní využití plochy pro zázemí armády. ČR. Stabilitu území ohrožují i návrhy a realizace staveb v bezprostřední blízkosti lokality a to zejména zkapacitnění Buštěhradské dráhy, obchvat Vítězného náměstí a estakáda Veleslavín-Vojenská nemocnice.
Vycházím z předpokladu, že každý kousek zeleně by měl být zachován z řady důvodů uvedených v mých předchozích poznámkách. Za velký nedostatek vidím to, že v plánu není zanesena řada zejména menších zelených ploch, které proto musíme považovat za ohrožené. To není problém jenom naší lokality, ale celého plánu. Příklady - prostor mezi Buštěhradskou dráhou a ulicemi Pod Hradbami a Dělostřeleckou. Patří pravděpodobně k vodárně, ale jde o velkou zelenou plochu. Ta je bílá a tudíž může být kdykoliv zastavěna. Přitom jinak je v plánu každá soukromá zahrádka. Dalšími příklady jsou prostor mezi ulicemi Slunná, Cukrovarnická a Patočkova s tenisovými kurty. Opět bílý, tedy nekontrolovatelně zastavitelný. Nebo zelený pruh v ulici Pod Kostelem. Nebo pás zeleně na obou stranách Buštěhradské dráhy. Tu tvoří relativně úzký železniční koridor a často až několik desítek metrů široké zelené pruhy, částečně divoké. V plánu jsou součásti produkční plochy Buštěhradské dráhy a jejich osud je zcela nejasný. V české krajině je spousta chráněných stromů. Na Ořechovce o žádném nevím. Aleje jako Cukrovarnická nebo i jednotlivé stromy by si zasloužily zvláštní ochranu. A chybí mi označení dětských hřišť. U těch byl v posledních letech velký pozitivní rozvoj, ale v plánu vidím některá z nich ohrožená. Zelené a relaxační plochy považuji z těchto důvodů za zásadní nedostatek plánu a špatné východisko pro jeho tvorbu. Dalším zásadním nedostatkem je definice transformačních a rozvojových ploch pro bytovou zástavbu. Podívám-li se na některé připravované projekty v Praze (Smíchov, Masarykovo nádraží), je jasné, že na těchto plochách je možná i komerční zástavba. Chybí mi jakákoliv regulace. Třetím nedostatkem jsou zastavěné plochy, myslím bílé bez ohledu na to, jsou-li označené správně. Tady chybí jakákoliv informace a s prostorem se může podle všeho dít cokoliv. Viz výše uvedené prostory jako příklad.
Souhlasím, bílé transformační plochy v místech zeleně jsou skrytou hrozbou jejího zastavění.
Souhlasím.
V ulici Buštěhradské chybí dětské hřiště a sportoviště mezi ulicí a Buštěhradskou dráhou proti domům čp.17-23.
1. Nedůsledné zanesení především menších zelených/ relaxačních ploch a dětských hřišť - plochy zůstávají bílé, tudíž nekontrolovatelně zastavitelné. (Konkrétní příklady viz výše v komentářích p. Charváta.)
2. Nedostatečná ochrana zeleně, stromů, alejí, jinými slovy zdravého životního prostředí, která by v rámci plánu měla být prioritou.
3. Plán neposkytuje dostatečnou definici a regulaci pro transformační a rozvojové plochy (bytová či komerční zástavba?).
4. Plán neuvádí, co se případně může či naopak třeba nesmí v budoucnosti dít s dnes již zastavěnými bílými plochami.
Souhlasím, bílé transformační plochy v místech zeleně jsou skrytou hrozbou jejího zastavění.
Zdůrazňuji komentáře Pavla Charváta Nedostatky plánu a Chybí hřiště:
V plánu není zanesena řada zejména menších zelených ploch, které proto musíme považovat za ohrožené. Příklady - prostor mezi Buštěhradskou dráhou a ulicemi Pod Hradbami a Dělostřeleckou. Patří pravděpodobně k vodárně, ale jde o velkou zelenou plochu. Ta je bílá a tudíž může být kdykoliv zastavěna. Přitom jinak je v plánu každá soukromá zahrádka.
Pás zeleně na obou stranách Buštěhradské dráhy - vzrostlé stromy, keře. V plánu není zaneseno.
V ulici Buštěhradské není zakresleno dětské hřiště a sportoviště mezi ulicí a Buštěhradskou dráhou proti domům čp.17-23.
Souhlasím, bílé transformační plochy v místech zeleně jsou skrytou hrozbou jejího zastavění.
V návrhu MPP nejsou korektně zaneseny všechny zelené a relaxační plochy, tyto plochy jsou v MPP bílé a hrozí jejich zastavění, což je zcela nepřijatelné. Rizikové s ohledem na nejasnost využití jsou produkční plochy v oblasti Buštěhradské dráhy.V MPP chybí zanesení dětských hřišť. Plán neposkytuje jasnou informaci o možnosti využití transformačních / rozvojových ploch.
Nastavení výškové hladiny je důležitý regulační prvek, který rozhodně má své opodstatnění. Při pohledu na území však rastrový systém vykazuje velké nedostatky. Pokud by se měla výška stanovovat, tak ulici od ulice, dům od domu. Jedině tak se zabrání sporům a nejasnostem. S možným zvyšováním stávající výškové úrovně nelze souhlasit. Stávající výšková úroveň nesmí být nadále překračována tak, jak se děje nyní na mnoha místech Prahy 6 i jinde. MPP by měl toto jasně stanovit. Rastrové vyznačení takto důležitého ukazatele je zcela nevhodné, nejednoznačné a velmi snadno zneužitelné. Navíc je dle návrhu MPP možno navyšovat podlažnost podél hlavních komunikací a na nárožích. To je třeba striktně odmítnout, případně určit zcela konkrétní místa a stanovit pro ně jasné podmínky, za jakých by bylo v těchto konkrétních případech zvýšení podlažnosti možné.
Regulace výšek dosud nezastavěného území je stanovena na úroveň 3. Navrhuji na stejnou úroveň v okolí - tedy 2.
V současném návrhu Metropolitního plánu je na východní hranici lokality Ořechovka výšková úroveň 2, která plně odpovídá současné zástavbě. Vzhledem k tomu, že celá lokalita je již z drtivé části zastavěna, nelze očekávat další zahusťování zástavby kromě nějakých individuálních projektů. Na východní hranici ovšem navazuje na Ořechovku současný areál Ministerstva obrany. Toto je zcela jistě potenciálně rozvojová plocha, kde se může v budoucnu realizovat masivní výstavba. Současný návrh Metropolitního plánu paušálně navrhuje v této lokalitě výškovou hladinu 6, jako v celé oblasti. Dle mého názoru by měla výšková intenzita stoupat postupně a ne takto skokově. Podél této východní hranice by měl vzniknout pás, který bude mezistupněm mezi rodinnými domy a typickou blokovou zástavbou Dejvic.
Rastrové vyznačení výškové regulace je zcela nevhodné, nejednoznačné a velmi snadno zneužitelné a dle návrhu MPP možno navyšovat podlažnost podél hlavních komunikací a na nárožích, co je třeba striktně odmítnout, případně určit zcela konkrétní místa a stanovit pro ně jasné podmínky možného zvýšení podlažnosti.Výšková regulace fotbalového hřiště je nevhodně stanovena úroveň 3 a měla by být snížena na úroveň 2-
Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.
Vzhledem k předchozím připomínkám a hlavně k bodu 2b vidím obecný problém ve stanovení regulativů a indexů. Pokud výchozí stav obsahuje chyby, pak plán musí zákonitě obsahovat špatné údaje. Jaká je tedy skutečná cílová zastavěnost?
Druhá část mé poznámky se týká transformačního plochy 411/324/2145. Nemám nic proti bytové zástavbě plochy, pokud to bude bytová zástavba. Z plánu je ale nejasná regulace výstavby z hlediska zastavěné a nezastavěné plochy. Nikde není garantováno, že půjde o veřejně přístupnou plochu a ne o obezděné bydlení bez přístupu veřejnosti. A co asi v plánu samotném být nemůže, ale mělo by být předmětem veřejné diskuse (v zásadě obecný případ), jsou pravidla hry pro investora. Pracovní doba, doprava materiálu, hlukové a světelné zatížení, úklid znečištěných ulic, oprava poškozených ulic a chodníků a řada dalších detailů musí být jasně regulována. Jinak se stavba stane pro Ořechovku na několik let peklem. Zkušenosti s bouráním a se stavbou v místě bývalé telefonní ústředny jsou jednoznačně špatné.
V plánu jsou již nyní nedůsledně či chybně zanesené údaje, jak tedy může do budoucna fungovat? Jak se můžeme vyjádřit k míře možného zvýšení zástavby, když plán dostatečně nereguluje a nedefinuje, o jaký typ zástavby půjde?
Ořechovka potřebuje studii a určitě i regulaci dopravy včetně vazeb na okolní lokality. Nevím, jestli to patří sem. Nicméně z mých předchozích připomínek je jasné, kde vidím problém. Ořechovka není klidné zahradní město. Ořechovka trpí tranzitní dopravou včetně autobusů s negativními dopady na životní prostředí a bezpečí obyvatel. Týká se to hlavně ulic Pevnostní, Slunné, Na Ořechovce, Cukrovarnické a V Průhledu. Situace se stává neúnosnou a dosud přijatá opatření nestačí. Musí zahrnovat celou lokalitu. Nenavrhuji zákazy vjezdu, ale regulace dopravního zatížení omezením rychlosti, zpomalovacími pruhy, předností zprava a radary s vazbou na pokuty a rozšířením parkovacích zón se mi zdají jedinou realistickou obranou. Jako podklad by studie měla sloužit. To samozřejmě souvisí s celou koncepcí rozvoje Prahy a pražské dopravní infrastruktury, která mi zcela chybí a nebo jí neznám. Viz další připomínky.
Souhlasím, současné množství tranzitní dopravy není slučitelné s definicí klidného zahradního města. Řešení dopravy včetně dopravy v klidu je zcela nekoncepční a nutně vyžaduje řešení.
V ulici Buštěhradské nejsou v plánu zakresleny dětské hřiště a sportoviště mezi ulicí a Buštěhradskou dráhou proti domům čp.17-23.
Dopravní infrastruktura stávající i budoucí je dimenzovaná na dopravní obslužnost lokality. Odpovídá tomu síť ulic pro auta i vcelku dobrá (v našem případě velmi dobrá) dostupnost MHD. Jak už jsem ale uvedl v předchozích poznámkách, Ořechovka je tranzitní oblastí pro automobilovou dopravu a nerezidentní parkovací plochou. Situace v některých ulicích je neúnosná z hlediska hluku, zplodin i bezpečnosti. Žádná z VPS v okolí tuto situaci podle mne nezmění a proto je třeba přistoupit k regulaci. Moje návrhy jsem již popsal. Celá lokalita by měla být parkovací zónou pro rezidenty, ne jen vybrané ulice nebo části ulic. Celá lokalita by měly být zónou 30 km/h s předností zprava. Celá lokalita by měla být uzavřena pro autobusovou a nákladní dopravu kromě MHD a dopravní obsluhy. Dodržování pravidel by mělo být účinně vymáháno. V bodě 7 popisuji, jak by měla být tato restriktivní opatření kompenzována (zejména důraz na okamžitou výstavbu záchytných parkovišť v Praze i v satelitních městech a tlak na využívání hromadné dopravy). Tím by se mimo jiné zajistila i bezpečná průchodnost pro pěší a cyklisty.
V případě cyklistů (jsem cyklista) považuji za vyhazování obecních peněz cyklotrasy v podobě, jaké jsou ve Střešovické ulici. Tedy bílými šipkami vyznačené pruhy na hlavní komunikaci. Tyto trasy jsou podle mne velmi nebezpečné díky způsobu jízdy řady řidičů. Pro cyklisty považuji za ideální vytvořit z tělesa Buštěhradské dráhy, která snad povede tunelem, páteřní cyklotrasu. Pokud vím, chystá se propojení Holešovic někde u bývalých jatek se Štvanicí a Rohanským ostrovem lávkou a vytvoření zeleného koridoru mezi Prahami 7,8 a 9. Tím se nabízí ideální možnost vytvořit cyklo propojení západního, východního a severního okraje Prahy. Z Hvězdy a Šárky přes Hradčanskou, Letnou a Rohanský ostrov na stezku do Troji a na Kralupy a nebo přes Libeň podle Rokytky směrem na Kyje a Klánovice. S odbočkami do Stromovky, na Vítkov a další rekreační oblasti. Krásná představa.
K Buštěhradské dráze se vyjádřím v dalším bodě (VPS) i přímo k lokalitě.
Za důležitou součást dále považují i opravy komunikací, které v plánu nejsou a asi ani nemají být. Jsou ale jednoznačně součástí dopravní infrastruktury. Povrch řady ulic a chodníků je v dezolátním stavu díky opakovaným výkopům a velkému dopravnímu zatížení. Opravu naší Buštěhradské ulice požadujeme opakovaně a opakovaně marně. A je to celopražská bolest. Ve světle aktuálního stavu se některé veřejně prospěšné stavby jeví o to nesmyslnějšími.
Celá lokalita by měla být parkovací zónou pro rezidenty, ne jen vybrané ulice nebo části ulic.
Celá lokalita by měly být zónou 30 km/h s předností zprava. Celá lokalita by měla být uzavřena pro autobusovou a nákladní dopravu kromě MHD a dopravní obsluhy. Dodržování pravidel by mělo být účinně vymáháno.
Souhlasím. Zejména bych chtěl upozornit, že dosud není vymáháno dodržování zákazu vjezdu nákladních automobilů, které MČ ani MP nechtějí aktivně řešit.
Souhlasím. Zejména s ohledem na účinné řešení neúměrné dopravní zátěže této rezidenční čtvrti. Cyklistická stezka z náspu stávajícího kolejiště by pak Prahu zařadila mezi ty evropské metropole, které dokáží nenásilně, efektivně i efektně přetvářet rezidua minulého století ve prospěch moderního urbanismu a pojetí města, jako místa pro život..
Navržené propojení ulic Slunná x Pod Ořechovkou vnese další auta, hluk a smog do klidné zahrádkářské oblasti a stane se navíc dalším místem (i) nerezidentů k parkování aut, často i dlouhodobému. Pro ty, kteří např. odlétají do zahraničí na delší dobu, to je výhodnější, než platit za parking u letiště. Pro Magistrát to je zase jistě levnější, než řešit záchytná parkoviště. Spolu s plánovaným obchvatem Vítězného náměstí a předimenzovanou výstavbou za hranicí Ořechovky (Telehouse atd.) půjde o další zhoršení životního prostředí Ořechovky. Tato výstavba navíc přivede mnoho nových zaměstnanců, kteří budou chtít někde parkovat.
Tunelem by měla vést nejen Buštěhradská dráha, zmíněná níže, ale i uvedený obchvat Vítězného náměstí, i když se jistě jedná o drahou variantu. Zanedbané okolí Buštěhradské dráhy by mělo být využito jako dominanta Prahy 6 - ideální odpočinkový prostor včetně in line dráhy, cyklostezky např. po vzoru High-line (na západní straně Manhattanu v New Yorku, při ulici Gansevoort v okresu Meatpacking a západní 34. ulici.) atd.
Modré zóny by měly být zavedeny v celé oblasti Ořechovky.
Naprosto souhlasím s tímto názorem. Navržené propojení ulic Slunné a Pod Ořechovkou je naprosto nevhodné a zbytečné, neboť by tím jen přibyla další komunikace, která by umožnila průjezd vozidel nerezidentů.
Nesouhlasím se zavedením modrých zón v celé oblasti. Kde by parkovali lidé, kteří nás přijedou navštívit a nejsou rezidenti Prahy 6?
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Z hlediska Generelu mám pro lokalitu Ořechovka následující poznámky:
- případě realizace KES zachovat bezpečné propojení ze středu ulice Buštěhradská do ulice Kafkova pro pěší
- klíčovou příležitostí pro celou Prahu 6 je zahloubení Buštěhradské dráhy a využití jejího tělesa jako zeleného koridoru s cyklostezkou; k tomu je mimo jiné nutné udržet její liniovost, kterou vážně ohrožuje plánovaná výstavba v lokalitách Hradčanská, U Potoka, Veleslavín a na západním okraji Prahy 6
- pro smysluplné cyklostezky procházející Ořechovkou je nutné vzít na vědomí, že bez dalších opatření směrem k bezpečnosti cyklistů jsou pro ně nevhodné ulice Pevnostní, Slunná, Na Ořechovce a V Průhledu vzhledem k intenzitě automobilové dopravy. Pokud má cyklostezka vést těmito ulicemi, musí být cyklista bezpečně dodělen od aut. Velmi důležitý je proto viadukt mezi ulicemi Pevnostní a Gymnasijní, kde je potřeba bezpečnou variantu pro cyklisty vytvořit. Je to totiž jediné spojení Ořechovky a Dejvic bez dalších překážek (schody a pod.) Řešením ale není varianta cyklopruhů (viz ulice Střešovická).
- Protože cyklostezka po Buštěhradské dráze hned tak nebude, chybí jasně vedená stezka od Letné (Hradčanské) směrem na západ. Tady jsou dvě možné varianty, které částečně využívají současné značení (www.mapy.cz). Obě začínají na křižovatce Prašný most vjezdem do ulice Pod hradbami, kam se celkem snadno lze dostat od Hradčanské nebo z ulice Na valech. Cyklostezka v mapě značená není, ale na ulicích ano. Doporučuji opustit vedení cyklostezky po Milady Horákové. Dále by cyklotrasa mohla pokračovat ulicemi Dělostřeleckou, Klidnou, Pod Ořechovkou, na horním konci Proboštské překročit dráhu a pokračovat dál na západ směrem k Veleslavínu podle potoka. Druhá varianta se napojí na stávající cyklotrasu 201, která pokračuje do Veleslavína.
. pokud jde o severojižní propojení Ořechovky, chybí rozumné propojení s cyklotrasou A15 (BŘE-LE) na severovýchodním konci parku Maxe van der Stoela - křižovatka Milady Horákové a Střešovické
Lokalita Ořechovky se v posledních letech stala záchytným parkovištěm pro nerezidenty a mimopražské řidiče se dvěma tranzitními koridory, ulicemi V Průhledu a především Pevnostní, kde se ve všední dny běžně tvoří zácpy v obou směrech. Velká část řidičů ignoruje rychlostní limity a přecházet tuto ulici na kterémkoliv - z pouhých dvou - přechodů je mnohdy nebezpečné i pro dospělého, nemluvě o tom, že tuto ulici musí křížit i děti ze spodní části Střešovic na cestě do své spádové školy na Norbertově. S výjimkou zde umístěného, naprosto neefektivního radaru, nebylo dodržování rychlostních limitů v Pevnostní nikdy důsledně kontrolováno. Situace v této ulici silně kontrastuje se zbytkem Ořechovky, především ulicemi Na Ořechovce a Cukrovarnickou, kde jsou jednak přechody pro chodce na zpomalovacích pásech, jednak ke zklidnění přispělo i zavedení přednosti zprava, ačkoliv ani ta není všemi řidiči dodržována (čehož jsem jako rezident téměř denně svědkem) a už vůbec ne kontrolována.
V celá oblasti Ořechovky by měla být zavedena modrá zóna pro rezidenty, aby lokalita neplnila roli záchytného parkoviště. Příslušné orgány by měly účinně vymáhat dodržování dopravních předpisů. Jakékoliv usnadňování automobilové dopravy a každá nová stavba v její prospěch - v tomto případě plánované propojení Evropská - Svatovítská - přivede do lokality jen větší množství aut, které bude mít za následek další zhoršení životního prostředí a zahlcení již dnes přetížené křižovatky na Prašném mostě (zdejší vjezd do tunelu Blanka je pak ve vypjatých hodinách špičky pravidelně uzavírán). Je třeba podporovat rozvoj sítě cyklotras v Praze, v této lokalitě především zbudováním cyklostezky v zeleném pásu Buštěhradské dráhy, která povede z nádraží Dejvice do stanice Veleslavín tunelem.
Druhá přistávací dráha letiště VH je posunutá o cca 2 km na jih proti stávající. To znamená, že i příletový koridor se posune někam nad linii Bohnice-Sedlec-Lysolaje-Nebušice. To jednoznačně znamená negativní dopady na prostředí v této oblasti ale také v celé severozápadní části Prahy 6 od Baby a Bubenče až po Dědinu.
V rozšíření letiště, se kterým nesouhlasím, vidím ještě jeden rizikový faktor. Jde o privátní investici. Při dravosti soukromých investorů je jasné, že letiště bude při schválení plánu rozšířeno daleko dříve, než se vylepší jeho dopravní obslužnost jakoukoliv stavbou navrhovanou v MPP. Dopady na intenzitu automobilové dopravy v celé Praze 6 si v takovém případě ani nelze představit.
Současné množství tranzitní dopravy není slučitelné s definicí klidného zahradního města. Řešení dopravy včetně dopravy v klidu je zcela nekoncepční a nutně vyžaduje řešení.
Parkování během pracovního týdne je problematické pro rezidenty v celé lokalitě. Dojíždějící Středočeši a další nerezidenti znepříjemňují již nyní každodenní život místních obyvatel. Tato situace je velmi nepříjemná a je nezbytně nutné ji urgentně řešit. Nejen Ořechovka, ale celá Praha 6, postrádá dostatečné množství odstavných parkovacích ploch s přímým napojením na MHD a na prodloužení metra trasy A na letiště. Zavedení modrých zón na části území Prahy 6 problém obtížného parkování pouze přesunulo, nikoliv vyřešilo. Rozšířením současných ploch modrých zón se tato problematika opět přesune z jednoho místa na druhé. Plánované kapacitní parkoviště na Dlouhé míli (před letištěm) by jistě situaci značně zlepšilo. Tento projekt ovšem zřejmě někde zapadl a o prodloužení metra trasy A na letiště se přinejmenším mlčí....
Problematické je neustálé přeznačování jednosměrných ulic v této lokalitě včetně nedodržování předepsané přednosti zprava a nedodržování 30 km rychlostního limitu.
V současné době je Pevnostní ulice jediná část Ořechovky, která není dopravně regulována. Tím myslím zónu 30 km/h s předností zprava. Pevnostní je ulice s dopravní intenzitou srovnatelnou s hlavními tepnami Prahy 6. Tou se v posledních několika letech stala a funguje jako obchvat Vítězného náměstí. Jak často vypadá dopravní situace dokumentuje přiložené foto ze dne 25.4. v 17.45 hod. Pohled od železničního viaduktu směrem do Pevnostní a Slunné. Přitom tato doba ve směru do centra ani není dopravní špičkou. V dolní části u přechodu pro chodce je sice 30 km/h a je tam umístěn i informativní radar, nicméně rychlost není dodržována 80% řidičů a kontrola ze strany Policie nebyla viděna měsíce až roky. Proto požadujeme zklidnění Pevnostní tak, aby byla začleněna do ucelené zóny v rámci celé Ořechovky - viz nahoře. Nevidíme žádný důvod, proč by to tak nemohlo být a to zejména v souvislosti s realizací KES, která je zřejmě nevyhnutelná. Přitom netrváme nutně na instalaci zpomalovacích prahů. Stačí 30 km/h, přednost zprava a pravidelná kontrola policií.
Zcela souhlasím !
Souhlasím.
Zcela nevhodné je vedení tranzitní dopravy přes Pevnostní ulici jako i navrhovaný obchvat Vítězného náměstí, který bude negativně ovlivňovat lokalitu. Zcela nevyhovující je řešení parkovací politiky na Praze 6, která vysoce negativně ovlivňuje parkování rezidentů Ořechovky.Nevhodné je navrhované propojení ulic Slunná a Pod Ořechovkou, které naruší klidový charakter památkově chráněné zahrádkářské kolonii Ořechovka a vzhledem k jejímu cennému urbanistickému a architektonickému charakteru je ve veřejném zájmu propojku zrušit. Negativní dopad na dopravu na Praze 6 včetně lokality Ořechovky bude mít rozšíření Letiště Václava Havla, se kterým nelze proto souhlasit. MPP by měl řešit koridory pro cyklo-dopravu jako např. využití koridoru Buštěhradské dráhy v případě jejího budoucího zahloubení.
Občanská vybavenost se z plánu vyčte velmi složitě a laik asi nemá moc šanci. Můj případ. Problémy vidím spíše nepřímo. V posledních letech přibyla řada dětských hřišť v lokalitě a nejbližším okolí, která jsou hodně využívaná. Jednoznačně pozitivní krok. Řada z nich se nachází v bílých oblastech plánu a tudíž jsou ohrožená.
Nejdříve obecná poznámka, kterou uvádím i v bodě 7. Není vůbec jasné, kdo a na základě jakých kritérií rozhoduje o určení veřejně prospěšné stavby nebo opatření. Není jasné, čím se veřejně prospěšná stavba liší od ostatních při schvalovacím procesu. U řady VPS není jasné, kdo je ta veřejnost, které prospívají. Příslušné články textové části (192-197) v tomto smyslu nic neříkají.
V rámci naší lokality VPS nevidím, ale dvě se jí velmi výrazně dotýkají. Buštěhradská dráha a obchvat Vítězného náměstí. K těmto VPS mám následující připomínky.
Zlepšit železniční spojení na Kladno a na letiště určitě ano. Naopak stavba už se měla dávno rozjet. Způsob, jakým je Buštěhradská dráha prezentována v plánu, je ale zavádějící aspoň, jak já čtu mapu. Východní část od Prašného mostu směrem do Holešovic je vedena tunelem. Což odpovídá aktuálně známému budoucímu stavu. Od Prašného mostu na západ je vedena v podstatě celá po povrchu, což je naopak aktuální stav. Po tělese dráhy je vedena část veleslavínské estakády. Trasa VPS je vedena po současném drážním tělese, což podle aktuálních informací neodpovídá záměru vést dráhu pod Ořechovkou tunelem. Celé těleso dráhy je označené jako nezastavitelná produkční plocha, což je opět aktuální a ne budoucí stav. Z plánu vůbec nevyplývá, co se s tělesem dráhy stane, pokud dráha skutečně povede tunelem. Textová část celkem správně popisuje aktuální stav, budoucí stav nevysvětluje. Názor naší oblasti je jasný. Dráha tunelem je nejmenší zlo. Z tělesa udělat cyklostezku, jak popisuji v bodě 4b. Tuto cyklostezku zařadit do plánu jako veřejně prospěšnou stavbu. Tedy návrh na doplnění seznamu VPS.
Obchvat Vítězného náměstí je podle všeho neodvratný. Přesto několik připomínek. Projekt už se projednává řadu let. Je proto otazníkem, jestli podkladová studie ještě odpovídá realitě. Intenzita automobilové dopravy neustále roste a vzhledem k probíhající a plánované výstavbě v okolí Prahy i v Praze 6 poroste i nadále. Neúnosná doprava v Dejvicích, na Ořechovce, Hanspaulce nebo Bubenči není primárně důsledkem nedostatečné dopravní infrastruktury, ale počtem aut, která denně vjíždí do a vyjíždí z Prahy za prací, za byznysem, na nákupy. Důkazem je mimo jiné fakt, že naprostá většina aut v dopravních špičkách je obsazena pouze řidičem. Kritický směrem je příjezd na Vítězné náměstí od severu ulicí Jugoslávských partyzánů a pokračující dále ulicí Svatovítskou. Aut přijíždějících po Evropské je podstatně méně a většina z nich pokračuje rovně směrem do ulice Čsl.armády. Objízdnou trasou jsou ulice Generála Píky a Pevnostní, popřípadě Na Ořechovce. Do těch směřuje i řada aut od Roztok, které objíždějí Vítězné náměstí přes vysokoškolský kampus nebo přes Hanspaulku. Z tohoto pohledu obchvat velmi pravděpodobně situaci Vítězného náměstí vůbec neřeší. Naopak může vést k ještě větší intenzitě dopravy přes Hanspaulku. Navíc přibližuje dopravu dále do rezidenčních čtvrtí. Můj návrh řešení uvádím v jiných bodech - omezování vjezdu aut do Prahy i do Prahy 6. Pokud se stavba realizovat bude, pak by měla být provedena nová podkladová studie, která se rozšíří o dopady stavby na lokalitu Ořechovka, popřípadě Hanspulka, Dejvice a Bubeneč. Měla by být provázena omezením průjezdnosti Ořechovkou (viz má poznámka ke 4b). Měla by být vybudována protihluková stěna směrem k tělesu Buštěhradské dráhy, která nepředstavuje pro Ořechovku dostatečnou ochranu a severní strana tělesa dráhy by měla být osázena stromy (topoly), které protihlukovou ochranu ještě zvýší a navíc budou esteticky přijatelné. Současně musí být zajištěn bezpečný průchod pro pěší do Dejvic a k metru Dejvická.
Součástí našich obav z této VPS je i potenciální transformační plocha, kterou je areál armády ČR mezi Buštěhradskou dráhou a ulicí Generála Píky. Jižní část areálu bude sloužit pro obchvat. Co zbytek? Již teď se šíří informace, že armáda areál opustí úplně, že budovy budou zbourány a nahrazeny komerčními a kancelářskými budovami. Vzhledem k tomu, že celá plocha je bílá, je tento scénář možný. Pak by obchvat plnil roli přivaděče do tohoto centra a přivedl by do oblasti ještě více aut.
Za skoro jediné pozitivum považuji to, že občané Prahy 6 dostali možnost se k plánu vyjádřit.
Teď k zásadním nedostatkům.
Plán tak velkého města je tvořen se se snahou určovat regulativy do nejmenších detailů s minimálním prostorem pro místní samosprávy a občany. To vytváří matoucí obraz plný barevných a šrafovaných ploch, čar, teček, koleček, které se překrývají a ve kterých je obtížné se orientovat. Navíc obsahuje řadu chyb a nepřesností, nefungují logické vazby. Plán je rozparcelován na relativně malé lokality, což je z určitého pohledu asi správně, ale zcela chybí vzájemné vazby mezi lokalitami a to jak větší projekty ovlivňují široké okolí. Zejména jsou tyto vazby důležité pro komentování dopravní infrastruktury. Samostatnou kapitolou jsou bílé, tedy zastavěné části, kde se o budoucích záměrech nedozvídáme nic. Čitelnost plánu je velmi omezená a časově náročná. Proto bude připomínek méně, než by mohlo být.
Daleko zásadnější problém jsou ale chybějící informace. Plán je zjevně částí balíku dokumentů, které k dispozici nejsou. Aby bylo možné se k plánu opravdu kvalifikovaně vyjádřit, chybí zadání, chybí koncepce rozvoje Prahy a chybí alespoň priority pro realizaci plánu. Veřejně prospěšné stavby za priority nepovažuji už jenom proto, kolik jich je. A chybí jasná informace, pro koho je plán určen.
Začnu tím "pro koho". V plánu je velké množství návrhů na veřejně prospěšné stavby. Řada z nich dává smysl, ale víc jich je rozporuplných nebo přímo nesmyslných. Jako příklad jedna z velkých megalománií - paralelní rozjezdová a vzletová dráha na letišti Václava Havla. V roce 2017 bylo odbaveno rekordních 15 miliónů cestujících. Kdo je ta veřejnost, které prospěje druhá dráha a další zvyšování počtu cestujících? Pokud jsou veřejností občané Prahy, nevidím jediný pozitivní přínos projektu a naopak řadu negativních dopadů. Pokud jsou veřejností majitelé letiště, pozemků okolo a stavební firmy, pak se samozřejmě jedná o VPS. Zastupitelé Prahy nebo autoři zadání plánu by u všech veřejně prospěšných staveb měli s občany projednat zdůvodnění prospěšnosti a přesvědčit je, nebo se záměrů vzdát. Možná tady je prostor pro referendum jako nástroj rozhodování.
Co myslím chybějící koncepcí. Plán by měl být tvořen s jasným záměrem a z něj se odvíjející jasnou koncepcí. Textová část plánu má proklamativní charakter a v podstatě neobsahuje fakta. Z plánu není jasné, kam Praha směřuje. Chceme dál neomezeně zvyšovat rozlohy kancelářských a komerčních center, počty turistů, dopravní zatížení a zastavět každou volnou plochu, nebo chceme začít tohle regulovat a držet se spíš "udržitelného" rozvoje preferujícího zájmy občanů? Nikde takové konstatování nevidím a plán nevnímám jako upřednostňování občanů. Osobně si myslím, že už jsme ve fázi, kdybychom měli začít regulovat. Řada velkých evropských měst už na to přišla.
Jeden ze základních rysů plánu je zjevná víra, že další a další dopravní stavby vyřeší situaci Prahy v automobilové dopravě. To ale nepočítá vůbec s neustále rostoucím počtem aut denně mířících do Prahy za prací, za nákupy atd. Koncepční řešení jednoznačně postrádám a opět by s ním občané měli být seznámeni, pokud jsou cílovou veřejností.
A s tím souvisí priority dalšího postupu. A i tady mě vadí především dopravní infrastruktura. Musí být jasně řečeno, který typ dopravy Praha do budoucna upřednostňuje. Podle toho by pak měly být časově realizovány dopravní stavby, jinak vznikne jen další chaos. Je jasné, že nelze realizovat všechny najednou a pokud nebude výstavba postupovat systematicky, výsledkem budou neefektivně prostavěné miliardy. Já jednoznačně doporučuji veřejnou dopravu. Proto je třeba konečně začít s dlouho diskutovanými projekty jako vlakové spojení na Kladno a na letiště. Je třeba urychleně začít s budováním záchytných parkovišť a jejich napojením na PID. A je třeba konečně dokončit SZ obchvat Prahy. A ne utrácet peníze na nesmyslné projekty typu veleslavínská estakáda, které nic neřeší a jenom zhorší situaci obyvatel Prahy 6. Velmi doporučuji i jednání s městy a obcemi v okolí Prahy, ze kterých jejich občané do Prahy denně dojíždí. Řada z nich má funkční spojení veřejnou dopravou. Když povolili prakticky neřízený rozvoj satelitních městeček, mohli by pro své občany stavět záchytná parkoviště přímo u nich.
Poslední věc, kterou by podle mne měli občané znát, souvisí podle mne také s realizací. Praha by měla zveřejnit už v této fázi, které projekty bude realizovat jako zadavatel formou výběrových řízení a které projekty jsou čistě soukromé a to zejména u veřejně prospěšných staveb. Pokud bude jakákoliv VPS realizována jako čistě soukromý projekt, zcela to ztrácí smysl a zpochybňuje projekt jako takový, protože občané Prahy z takového projektu objektivně nic mít nebudou. Naopak to ukazuje na potenciální korupční jednání. Zrovna u druhé plochy letiště Václava Havla se tato otázka nabízí. Transparentnost odstraní spoustu třecích ploch a dohadů.
Vedle plánu by mne zajímaly i záměry města a jeho částí v oblasti oprav. Řada objektů nebo částí infrastruktury je ve špatném až havarijním stavu. Porovnání s ambiciózními stavebními projekty by to určitě bylo zajímavé.
Plán je nepřehledný mimo jiné vzhledem k velkému množství barevných šrafovaných ploch. Viz moje předchozí poznámky. Určitě by aspoň mírně pomohlo, kdyby z plánu byly odstraněny transformační plochy, VPS nebo rozvojové plochy, které už byly realizované jako stavby. Například trasa metra z Dejvické do Motola, trať Kralupy nad Vltavou Praha a najdou se i další.
Zcela se ztotožňuji s komentářem kolegy architekta Dana Hodka a dovoluji si citovat:
Územní plán je zákon. Samospráva prostřednictvím tohoto zákona by měla dát státní správě jasná pravidla podle kterých bude rozvoj města řídit. Úřad se nikdy nesmí domnívat, nesmí být kreativní a vynášet svůj názor. Metropolitní plán odpracoval velký kus práce. Pracuje s obrovskou sumou informací, které se ale ukazují být buď nepřesné, nebo neúplné. Proces zjišťování pravidel pro nakládáí s územím probíhal tak, že jsem si skládal jednotlivé informace do sebe a zkoušel si představit co to znamená. Po složení všech informací jsem pořádně nepochopil co vlastně platí a co se v území smí a nesmí. Může to být vše, nebo také nic. Plán se tváří jak území rozumí, ale vykazuje velké nedostatky. Můj dojem je takový, že plán nevznikal na základě dílčích podkladových územních studií, které by byly diskutovány a projednány s veřejností a samosprávou jak to proběhlo při vzniku plánu stávajícího a tak lokální znalost chybí. Zásadním problémem stávajícího plánu není jeho složitost, ale právě nejednoznačnost, protože chybí pro vymezená území regulační plány a závazné územní studie, které pojmenují charakter a jedinečnost území. Nový územní plán přináší snahu pojmenovat charakter a strukturu, což je záslužné, ale vlastně nereálné. Nelze v měřítku územního plánu řešit detail území. To přísluší následným regulačním plánům. Tato snaha je past. Problém je, že nutnost absolutního dělení celého území Prahy do lokalit, přes které se charakter a struktura území popisuje nutně přináší nepřesnosti a nelogičnosti. Vzniká tak situace, že popsaná lokalita obsahuje plochy pro kterou regulace daná strukturou nefunguje. Těžko lze vynutit, aby veškerá další výstavba vedla k transformaci území podle popsaných regulativů lokality. Tedy demolicím a novým stavbám. Regulativy tak nejsou v ploše obecně použitelné a úřad nemá podle čeho rozhodovat. Má pouze vodítko nikoliv jasné pravidlo. Zcela matoucí a zavádějící je zavádění různých úrovní pro zastavitelnost. Pokud v rámci zastavitelného území vymezím nezastavitelnou plochu je plocha nestavební. Různé hranice pro stejný výsledek nemají smysl. Plán by měl uchovat cenné informace, které přináší a přiznat, že reálně také zavádí různé funkční využití ploch. Považuji za nemravné požadovat po občanovi, který se chce podívat na jedno místo, zda si může postavit na zahradě garáž, aby studoval regulativy celé lokality a skládal je dohromady s regultivy plochy na které se nalézá jako folie přes sebe. Existují i případy, kdy vymezení lokalit je takové, že část pozemku má v jedné a část v druhé lokalitě s jinými regulativy. Proto se kloním ke zrušení lokalit a zpřesnit popisy regulativů jednotlivých ploch na jedno souhrnné místo. Nastavení výškové hladiny je zajímavý regulační prvek, který určitě má své opodstatnění. Při pohledu na území však rastrový systém vykazuje velké nedostatky. Pokud by se měla výška stanovovat, tak ulici od ulice, dům od domu. Jedině tak se zabrání sporům a nejasnostem. Deklarovaná vrstevnatost je matoucí, protože stejně platí vše dohromady. Je dobře, že si vrstevnatost uvědomuje autor, ale pro používání plánu je zbytečná a komplikovaná. Měla by se proto přeložit pro uživatele plánu do ploch a jejich regulativů. Pro některá území to bude dostatečné a pro ostatní se předepíše zpracování regulačních plánů. Praxe ukázala, že místní stavební úřady a občané jsou často zoufalí, že není jasná regulace, ale kraj Praha není schopen regulační plány zpracovat. Mělo by proto dojít k úpravě statusu hl.m.Prahy a umožnit obcím a MČ, aby si regulační plány zpracovali. Způsob zobrazování plánu je samostatným problémem. Překryv čar a popisů, malé zobrazení i velký místní detail, podobné barvy a čáry způsobují někdy problém rozeznat co která čára znamená. V kontextu ostatních problémů se jedná o řešitelný problém. Nemám nastudovanou kompletně celou dokumentaci. Následné závěry jsou tedy pouze dovozením z toho co jsem nastudoval a zjistil a nemusí být zcela relevantní. Přesto považuji za dobré to zmínit. Plán přináší cenné informace o vnitřních rezervách a klade důraz na dotvoření města jako takového. To je záslužné a potřebné. Mám však dojem je, že zaměření plánu na sebe samotný zatemňuje reálný život. Živý plán pro živé město by měl pracovat s reálnými potřebami a vazbami. Jedná se vlastně o managment města, strategii jak chci udělat město živé, pohodlné, bezpečné, atraktivní a konkurenceschopné. Toto nemůže tvořit zpracovatel plánu. Nejde totiž jen o obecné proklamace ale o konkrétní kroky, které je nutné udělat a pro ně může plán vytvořit podmínky jen tehdy, pokud to dostane zadané. Zdá se, že toto zadání zpracovatel nemá a proto se zoufale snaží vytvořit prostor aby město mohlo žít a koncentruje se na to co ví a umí. Možná proto plán vůbec nereflektuje, že Praha je polycentrická. Většina obyvatel nenakupuje v centru, ale lokálně, nebo na okraji Prahy. Infrastrukturu a služby využívá v rámci své oblasti bez ohledu na hranice Prahy a Stejně se chovají i lidé za její hranicí.Lidé pracují z domova, nebo dojíždí z regionu, nebo do regionu, obrovské pracovní kapacity ve vazbě na služby jsou i na vnějším obvodu Prahy. To má dopad do života města a potřeby posílení tangenciálních spojů ve městě. Praha musí vědět komu, jak a jaké služby chce nabízet, čím chce světu konkrurovat, jaké pro to potřebuje podmínky a jaké kroky má udělat. Bez této strategie zůstává pro tuto úroveň plánu tvůrce slepý a slepé je pak i jeho dílo.
MPP je nepřehledný těžce se v něm orientuje, je na mnoha místech nejednoznačný anebo protichůdný a zmatečnný. MPP chybí zadání (co je objednávka pro jeho vytvoření), projevuje se v něm chybějící koncepce rozvoje Prahy a priority pro realizaci plánu, často v něm chybí vzájemné vazby. Současně není jasný adresát plánu, absenntuje v něm diskuse s cílovými uživateli veřejně-prospěšných staveb, zájmy občanů jsou upozaďovány. Situace Prahy vyvolává potřebu regulace po vzoru velkých evropských měst. V MPP se projevuje nejasná preference upřednostnovaného módu dopravy. Je žádoucí aby byly zveřejněny projekty kde Praha bude vystupovat jako zadavatel.
Shrnutí pro uzavření komentářů.
Konečné shrnutí připomínek k celé lokalitě.
MPP je nepřehledný těžce se v něm orientuje, je na mnoha místech nejednoznačný anebo protichůdný a zmatečnný. MPP chybí zadání (co je objednávka pro jeho vytvoření), projevuje se v něm chybějící koncepce rozvoje Prahy a priority pro realizaci plánu, často v něm chybí vzájemné vazby. Současně není jasný adresát plánu, absenntuje v něm diskuse s cílovými uživateli veřejně-prospěšných staveb, zájmy občanů jsou upozaďovány. Situace Prahy vyvolává potřebu regulace po vzoru velkých evropských měst. V MPP se projevuje nejasná preference upřednostnovaného módu dopravy. Je žádoucí aby byly zveřejněny projekty kde Praha bude vystupovat jako zadavatel.
charakteristika Ořechovky
František Šíma:Ořechovka by měla být klidnou rezidenční čtvrtí s úchvatnou architekturou.
Jakékoliv úpravy veřejného prostoru by měly být dělány s ohledem na jedinečnost této lokality. Moderní architektonické realizace rozhodně nejsou vhodné pro tuto lokalitu.
Souhlasím.
Unikátní vilová čtvrť s konceptem zahradního města
Michal Gajdzica:Ořechovka je zcela jedinečná vilová čtvrť jejíž koncept vychází z nadčasového projektu architektů Jaroslava Vondráka a Jana Šenkýře. Je příkladným vzorem urbanizmu s velkorysým pojetím veřejného prostoru v němž vyniká architektonická struktura z období první republiky. Oblast představuje urbanistický celek, který již nelze s ohledem na její výjimečnou polohu (nedaleko pražského hradu) a terén napodobit. Lokalita vyniká svým geniem loci a patří k nejpříjemnějším místem pro bydlení v Hl. městě Praze. Svým řešením naplňuje koncept zdravého bydlení uvnitř města. Zcela oprávněně ji byl přiznám statut památkové rezervace. I díky tomu byly necitlivé zásahy do této lokality minimální ve srovnání s jinými oblastmi.
Souhlasím, tento stav je nutné zachovat a tuto vzácnou lokalitu nadále chránit.
Klidová zóna
Pavel Charvát:Ořechovka je vzácná tím, že jde o vilovou čtvrť/zahradní město s vysokým podílem zeleně s téměř ideální polohou ve velké městské aglomeraci. Dobrá dostupnost do centra veřejnou dopravou, blízkost Pražského hradu, ale i rekreačních oblastí jako je Šárka nebo Hvězda. Přitom zatím stranou od turistů, developerů a dalších rušivých vlivů. Je zde řada architektonicky zajímavých objektů, několik dětských hřišť, zahrádkářská kolonie. Tento charakter by měl být za každou cenu udržen.
Souhlasím.
Ořechovka by měla i nadále zůstat klidovou zónou (s dostatečným množstvím zeleně) vhodnou pro rodinný život.
Ořechovka by si měla zachovat ráz, který má
Monika van den Berg:Ořechovka je unikátní architektonický celek, koncipvaný jednotně, se svým vlastním centrem: objekt s bývalým kinem, restaurací, bývala zde také původně pošta a další služby. Ořechovka by si měla zachovat svůj jedinečný vzhled. Centrum by mělo ožít.
Pokud by došlo k záístavbě - již se staví v oblasti kasáren, pak je třeba pamatovat na to, jak bude řešeno parkování.
Ořechovka - projekt, který předběhl dobu
Klára Winklerová:Ořechovka je unikátní urbanistický celek, úspěšně uskutečněný projekt zahradního města s vlastním, dnes bohužel poněkud zanedbaným, centrem. Je to krásné a příjemné místo pro život, a to i díky své poloze prakticky v centru Prahy. Jedinečná atmosféra Ořechovky by měla být i budoucnosti zachována a její centrum by mělo znovu ožít.
Jedinečnost Ořechovky
Frantisek Vyskocil:V Praze není vyjímečnější lokalita rodinných domu a vil, která tvoří jedinecny tvar “zahradního města”, než je Ořechovka. Tento ráz jí vtiskli nejenom architekti Vondrák a Šenkýř, ale i Freiwald, Dryak, a mnozí další. O autorech skvělých soliternich vil nemluvě. Proto by měla byt integrita této čtvrti v maximální možné míře zachována, bez nové výstavby či necitlivych zásahu do stávající zástavby.
Veškeré nezastavěné plochy by měly sloužit odpočinku, ideálně jako parky.
Ano, přesně tak, souhlasím
Naprosto souhlasím.
Zahradní město
Vít Hanousek:Celou lokalitu vnímám jako zahradní město jehož hlavní předností je klid uprostřed zeleně. Celá lokalita Ořechovky je památková zóna a tak by se mělo i k Ořechovce přistupovat. Buďme vděčni za to v jaké podobě se čtvrť dochovala snažme se jí zakonzervovat i pro další generace. Je pro mně nepochopitelné jak mohl být vybrán jako vítězný návrh pro úpravu Macharova náměstí takový, který vyžaduje změnu územního plánu.
Unikátní a klidná vilová čtvrť úspěšně řešena jako projekt zahradního města
Michal Gajdzica:Unikátní, nadčasový nenapodobitelný architektonický celek s úchvatnou architekturou prvorepublikových vil a velkoryse pojatým veřejným prostorem, který naplňuje koncept zdravého bydlení uvnitř města. Tato pámatkově chráněna lokalita by si měla i do budoucna zachovat charakter klidné rezidenční čtvrtě s minimem zásahů a veškeré nezastavěné plochy by měly sloužit pouze odpočinku.