Samozřejmě, že mám k Bubenči vztah, přímo srdeční, bydlím zde více než 35 let. Byla to krásná rezidenční lokalita s geniem loci. Bohužel tím, že jde odbor výstavby příliš, přímo nadstandardně na ruku developerům, mění se lokalita negativním, devastujícím způsobem. Je evidentní, že odboru výstavy absolutně nezáleží na této historicky cenné lokalitě, na zachování vilového charakteru místa, pokud povoluje výstavbu naddimenzovaných "obludárií", které se do lokality naprosto nehodí, ničí její ráz, vlastníkům nemovitostí devalvuje cenu jejich vil /neboť cenu nemovitosti samozřejmě dělá i její okolí/. Negativních příkladů je více než zdrávo a domnívám se, že by byla povolena třeba i stavba majáku, pokud by o to nějaký developer stál.
Viz předešlá odpověď
Pozitivem je zachování stability území. Dotaz je mířen na to, proč mezi parky není zařazeno i Puškinovo náměstí? Jak je chráněno to, že se z volného prostoru náměstí nemůže stát stavební pozemek? Případně zelená plocha nebude změněna na např. sportoviště, parkovací stání. Je nutné lépe definovat účel této plochy.
Velkým problémem, obzvláště při nízkém atm. tlaku je silný zápach z bubenečské čistírny odp. vod, také šílený provoz na ulici Jugoslávských partyzánů způsobený zúžením jízdních pruhů /mnohdy znemožňující průjezd sanitky/.
Zuzenim vyjezdu z Jugoslavskych partyzanu na kulatak se zvysila doprava kolem tri zakladnich skol a dvou skolek v ulicich Terronska a Rooseveltova.
Historické zahrady bubenečských vil, které lze snadno udržovat a novou výsadbou omlazovat, by měly být zachovány v původní podobě (ostatně tak to nařizuje i vyhláška o památkových zónách). Bohužel, zahrady pomalu mizí pod betonem. Místo květin a dřevin v nich vyrůstají parkoviště, garáže, provozní budovy, případně jsou zastavovány objekty podstatně většími, než byly vily původní, kvůli nové výstavbě zbourané. Nejde jen o otázku estetickou, ale v současné době rostoucího nedostatku vody a stále znečištěnějšího ovzduší i o otázku životně důležitou. Zeleň, která se teď pomalu stěhuje ze zahrad bubenečských vil na jejich střechy (např. při plánovaných razantních stavebních úpravách vily Alfonse Muchy v ulici V Tišině), svou funkci v žádném případě plnit nemůže a navíc absolutně není v souladu s původním vzhledem lokality.
V lokalitě navíc roste počet vil, které jsou vystaveny řízenému chátrání, aby mohly být zbourány a nahrazeny objekty daleko většími. Stavební úřad, který by mohl nařídit alespoň udržovací práce, jako je např. oprava záměrně otevřené střechy, zůstává nečinný (např. vily na tř. Milady Horákové).
Na území Bubenče (Praha 6) je 28 kulturních památek (KP). Jen pro srovnání - na území Dejvic, které jsou začleněny do stejné památkové zóny, jsou kulturní památky jen dvě. Přitom jsme svědky, že se některým novým majitelům objektů se statusem KP daří dosáhnout zrušení tohoto statusu i přes nesouhlas NPÚ (např. bývalé konírny u Pelléovy vily). Přitom NPÚ uvádí, že budoucí přístup by měl směřovat k citlivé nápravě nevhodných stavebních zásahů a nikoli ke zrušení prohlášení za KP. Ovšem nejde jen o to, usilovat o uchování objektu se statusem KP pro budoucnost, ale je stejně důležité, aby takový objekt byl zasazen i do původního kontextu, aby se z něj nestal solitér. (Nějaký čas viselo na vratech pozemku vedle jedné z nejkrásnějších vil v Bubenči, pozdně secesní vily renomovaného architekta Emila Králíčka v ulici Na Zátorce stavební povolení k výstavbě administrativní budovy. Fakt, že později zmizelo, skýtá jistou naději...)
Vily na třídě Milady Horákové by měly být součástí lokality.
Do lokality Bubenečské vily jsou chybně včleněny činžovní domy v Muchově a Pelléově ulici, na druhou stranu do ní nejsou včleněny vily na tř. Milady Horákové, které jsou na území městské památkové zóny Dejvice-Bubeneč-horní Holešovice a které bezprostředně sousedí s Pražskou památkovou rezervací. Vily na tř. Milady Horákové plynule navazují na historickou středověkou Prahu (blízkost Pražského hradu je evidentní). Při pohledu na město v ose sever-jih jsou nedílnou součástí vilového pásma táhnoucího se od vily Kramářovy, stojící nad zbytky původních hradeb, až po vilovou čtvrť v Tróji. Vznikaly ve stejné době jako vily na ně navazující a tvoří s nimi nedílný urbanistický celek. Těleso buštěhradské dráhy, které je od vysoce ceněných vil ve Slavíčkově ulici (5 vil má status kulturní památky) odděluje, je ve skutečnosti jednokolejnou tratí, u níž se stýkají zadní hranice zahrad. Navíc se uvažuje, že po modernizaci buštěhradské dráhy povede tato dopravní komunikace, mnohem užší než např. ulice Pod Kaštany, pod zemí, takže zahrady vil na tř. Milady Horákové a vil ve Slavíčkově ulcii budou bezprostředně sousedit.
Ano. Lokalita Bubenečské vily má začínat na jižním okraji památkové zóny Dejvice - Bubeneč - horní Holešovice, tedy na tř. Milady Horákové, a to z důvodů uvedených v 1e. Činžovní domy v Muchově a Pelléově ulici by logicky do lokality Bubenečské vily patřit neměly.
Myslím, že by byla namístě zmínka o památkové zóně, o vysokém počtu kulturních památek v této lokalitě, o návaznosti jejího jižního okraje na Pražskou památkovou rezervaci. Jelikož se lokalita nazývá Bubenečské vily, očekávala bych spíš než zmínku o hospodě Na Slamníku (byť proti ní nic nemám:) zmínku o významných bubenečských vilách, např. Jurkovičově, Kotěrově, Králíčkově, Koulově, Hypšmanově, Koulově
Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.
[II/ ODŮVODNĚNÍ REGULATIVŮ LOKALITY]
[Odůvodnění zastavitelnosti]
》Lokalita je vymezená jako zastavitelná. Lokalitu tvoří zastavěné plochy vymezené
dle hranice zastavěného území ze dne 30.6.2015 a zastavitelné plochy převzaté z Územního plánu Sídelního útvaru hl. m. Prahy včetně změn k 30.6.2015.
Metropolitní plán tento stav zachovává a lokalitu vymezuje k zastavění.《
Lze vyslovne uvest, ze zahustovani se neplanuje, resp. zminit kde specificky k nemu muze prip. dojit a kde ne?
[Odůvodnění strukturálního zařazení]
》 Podíl zastavěných ploch mezi 10 až 20 %.《
Mel by se vyslovne zminit zahradni charakter mnoha ulic a i to, ze rozhrani mezi zastavbou se zahradami a blokovou zastavbou (ci parky) je pomerne transparentni (resp. nemelo by se nijak dal posunovat ve prospech zastavovani zahrad vyssi zastavbou).
V minulosti uz totiz bylo minimalne ve 3 či 4 pripadech polvoleno zastavet drtivou vetsinu zahrady do vetsi vysky a zasadne se tim zmenil charakter ulice/zastavby. To ovlivnuje dalsi a dalsi sousedici zahrady a jejich majitele - mene soukromi a vetsi sance zahradu take zastavet. Dotazy/studie v tomto smeru jiste nadale pokracuji, zvlaste pak na pomezi vilove a blokove zastavby. Tim se oblast zahrad muze neustale zmensovat.
》Veřejné prostranství převážně vymezené plotem.《
Hrozi pokracovani snah oplotit park W.Brandta Ve struhách (proti tomu se v minulosti zvedl odpor obcanu)?
Nemelo by se to napsat opacne, ze soukrome plochy jsou vetsinou vymezeny plotem?
》Výška říms zástavby je převážně do 9 m.《
Mela by se navic doplnit konkretnejsi (ohranicena) vyskova regulace v oblasti domu se zahradami (i vzhledem k tomu, ze v obecnem popisu se uznava siroka homogenita teto zastavby "Výšková hladina zástavby je jednotná, veřejné budovy při Sibiřském náměstí tuto hladinu výrazněji převyšují. Dominantou v území je kostel sv. Gotharda ze začátku 19. století.")
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Z hlediska pěších a cyklistů mám následující komentář:
- jsem zásadně proti navrhovanému znovupropojení ulic Milady Horákové a Bubenečské pro auta v lokalitě Hradčanská a v podstatě na hranici lokality Vily Bubeneč; naopak jsem pro zachování stávajícího stavu pro vhodného pro chodce, vozíčkáře, kočárky a cyklisty
- za mimořádnou příležitost pro celou Prahu 6 považuji zahloubení Buštěhradské dráhy a vedení cyklostezky A16 po jejím tělese ze Stromovky nejméně na Nádraží Veleslavín
- dále je důležitá cyklostezka propojující Hradčanskou se Stromovkou, která je alternativou k navrhované cyklotrase A16 po dobu, kdy není k dispozici těleso Buštěhradské dráhy; nejlepší se pro to jeví trasa ulicemi Muchova, Slavíčkova a Na Zátorce ke královskému letohrádku s bezpečným křížením ulice Pod Kaštany
- za kritické považuji udržení těchto tras a jejich průchodnosti/průjezdnosti v případě schválení bytové výstavby v transformační zóně 411/053/2163 v lokalitě Hradčanská
- podporuji jednoznačně navrhovaný bulvár Pod kaštany a a jeho otevření pro pěší i cyklisty; jsem ale skeptický k jeho schválení
- na severní straně lokality je pro chodce i cyklisty nutné dořešit uzel kolem stávajícího viaduktu mezi ulicemi Goetheho a Mlýnská a tím vytvořit bezpečné propojení tras A1 a A2 po březích Vltavy a Stromovky s Podbabou a Dejvicemi a tím prakticky celou Prahou 6; návrhy v Generelu mi připadají rozumné
Auta ze severu do tunelu a do centra (a z Evropské do centra) si hledají objizdne trasy Papirenskou, Terronskou a Rooseveltovou, kde jsou školy, školky a parky s hřišti a rezidenční nemovitosti
V původním územním plánu je parcela 1312/1 (lokalita 320 - Vily Bubeneč) a další přilehlé pozemky vedená jako SP (území sloužící pro umístění staveb a zařízení pro sport a tělovýchovu). V současné době jsou zde tenisové kurty. V návrhu mpp je při zobrazení první "základní" mapy tento pozemek označen bílou barvou a v druhé "základní" mapě světle šedivou barvou.
Nikde v legendě jsme nenašli vysvětlení tohoto odstínu šedivé. Můžeme si být jistí, že je tato plocha vyhrazená i nadále sportovišti a nebude možné tam např. postavit dům?
Domlátilovi
Pouze jeden komentář se ptá na závaznost/nezávaznost zachování tenisových kurtu na parcele 1312/1 (lokalita 320 - Vily Bubeneč) a další přilehlé pozemky vedené jako SP (území sloužící pro umístění staveb a zařízení pro sport a tělovýchovu)
Rozhodně jinak, než můj soused (zahraniční) developer.V Bubenči jsem se narodila, u Gotharda byla křtěna, mám tu svůj domov. Při jeho zvelebování nemyslíme na návratnost investic, ale spíš na to, abychom nepokazili jedinečné dílo těch, co tu byli před námi, a mohli ho předat v utěšeném stavu těm, co přijdou po nás. Přála bych si, aby takhle uvažovali i ti, co o podobě lokality v budoucnu budou rozhodovat.
Za zásadní považuji fakt, že se Bubeneč nachází na území památkové zóny. Proto veškeré přestavby, dostavby, příp. nová výstavba na území Bubenče musí být svázány s regulativy dané vyhláškou o památkových zónách a musí být prováděny v souladu s mezinárodní úmluvou o ochraně architektonického dědictví, jejímž signatářem je i ČR. (Bohužel se tak v současné době často neděje, a proto nenávratně mizí cenné hodnoty, kterými se ještě nedávno Praha 6 pyšnila.)
Neméně zásadní je skutečnost, že Bubeneč svým jižním okrajem bezprostředně navazuje na historickou část středověkého města, tedy přímo sousedí s Pražskou památkovou rezervací, která je zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vily na tř. Milady Horákové vyrostly na dohled od Pražského hradu v těsné blízkosti pražských hradeb brzy po jejich zbourání, stejně jako vily na ně navazující.
A do třetice za zásadní považuji fakt, že jedním ze tří hlavních pásů Bubenče, kromě původní - bohužel pomalu mizející - vesnické zástavby kolem kostela sv. Gotharda, je vilová diplomatická čtvrť kolem ulice Pod Kaštany. Ta by si měla svůj, v rámci celé Prahy jedinečný, charakter zachovat. Jakákoliv stavební činnost by v ní měla být omezena na minimum a kolem kostela sv. Gotharda (centra někdejšího Předního Ovence, z něhož Bubeneč vznikl) by měla ustat beze zbytku.
Vily kolem tř. Milady Horakove
Radek Adamec:Tato mikro lokalita si zaslouží zpracovat zvláštní regulátor, v jehož rámci se bude citlivé řešit:
- doprava a využitelnost budov podél hlavní třídy pro bydlení, administrativních či obchodní či sportovní účely
- historie lokalita a budov
- návaznost na okolní vily a zahrady
- budoucnost železniční trati
- podle zvolených řešení pak i hranice (kudy zde vest hranici lokalita Vily Bubenec)
Vily kolem tř. Milady Horakove
Radek Adamec:Tato mikro lokalita si zaslouží zpracovat zvláštní regulátor, v jehož rámci se bude citlivé řešit:
- doprava a využitelnost budov podél hlavní třídy pro bydlení, administrativních či obchodní či sportovní účely
- historie lokalita a budov
- návaznost na okolní vily a zahrady
- budoucnost železniční trati
- podle zvolených řešení pak i hranice (kudy zde vest hranici lokalita Vily Bubenec)
Hlavní charakter
Radek Adamec:Historicky vyvinuta zástavba (vily se zahradami, nikoliv bytové domy přes cely pozemek)
Nejstarší zástavba kolem kostela sv. Gotharda
Parky bez oplocení (!), některé s hristi ...oploceny jsou jen zahrady, max park připomíná zahrada u LDN v Chitussiho ul, ale nikoliv park Ve struhách (nyní přejmenován na Villyho Brandta)
Návaznosti na blokovou výstavbu (ta by však neměla sloužit jako zdůvodnění pro zvyšování výšek a zastavenosti zahrad na hranicich), viz například komentář o navazujícím "parcich" na náměstí Sibiřském, Lotyskem atp
Dopravně frekventovaná ulice Pod Kastany
Ostatní ulice by nemely sloužit v dopravních špičkách jako objizdne trasy (nutno je řešit dopravně větší celek, zejména propustnost ze severu Prahy do tunelu a do centra přes Letnou či Chotkovy sady) protože zde jsou školy a školky, parky tady