Komentáře lokality 31 - Břevnov

Vymezený prostor obsahuje především zhruba sto let starou zástavbu jižní strany Bělohorské ulice. Bělohorská ulice je nejdůležitějším prvkem lokality, plní funkci veřejného prostoru s obchodními prostory a veřejnými službami. Charakteristická je zástavba typicky 3-4 podlažních činžovních domů v poměrně prudkém svahu. Ulice jsou vhledem k výšce domů poměrně široké a tedy světlé. Oproti tomu zástavba severního kraje Bělohorské, která je v lokalitě také zahrnuta, je mladší a vyšší. Není také typicky bloková, ale spíše liniová. Lokalita je silně funkčně propojena s lokalitami 123/Sídliště Břevnov a 330/Břevnovské vily.

Charakterizuje ji především zeleň.

Břevnov

Bydlím nedaleko hotelu Pyramida v ulici Heleny Malířové. Na Břevnově žiji relativně krátkou dobu (ne více než 8 let), přesto vnímám Břevnov jako velice společensky kompaktní lokalitu. Celá Bělohorská ulice protíná tuto část Břevnova a se svými obchůdky, restauracemi a obchodními prostory stahuje na sebe společenský život. Propojuje zeleň u Břevnovského kláštera a parku Královka.
Zeleň vnímám jako důležitou součást vlastní identity Břevnova.

Souhlasím

ojedinělé území

Břevnov, ojedinělá historická část Prahy poblíž nejhodnotnějších kulturních památek i přímo mezi nimi, jen velmi obtížně přijímá nové, většinou velmi předimenzované stavby. Starší část Břevnova, zejména od ulice Bělohorské k Ladronce, složená z nízkých domků, vilek a menších činžovních domů je pro další zahušťování výstavbou nevhodná zcela.

Souhlasím.

Břevnovské ulice jsou zubaté

Charakterem řady břevnovských ulic je zubatost, tedy že domy velmi často na sebe nenavazují svou výškou a každý je jiný. Týká se to nejen staré části ulic kome Šlikovky, ale též starší výstavby na Bělohorské třídě. Břevnov se tak odlišuje od velkých bulvárů na Novém Městě či Vinohradech. Proto je důležité zachovat tento charakter ulic a plošně nepovolovat u všech domů navýšení pater a dorovnání sousední budovy. (My sami bydlíme ve Šlikovce a náš dům zůstává jako jeden z posledních dvoupodlažních a tedy nejmenších v ulici.)

pokus

Reprezentativnost čtvrti

Bělohorská ulice je pro region zásadní, její současný charakter však vůbec neodpovídá reprezentativnosti, již by měla mít cesta spojující Břevnovský klášter a Pražský Hrad: v bezprostředním okolí chybí ubytování pro turisty (podpora zřizování guest houses), prostory s dostatečným počtem míst a kvalitní nabídkou – restaurace, kavárny, vinárny, bary a obchody se značkovým zbožím (což má za následek extrémní vytíženost tramvajové linky 22 k zastávce Malovanka ve směru k Bílé Hoře, zatímco dále jezdí tramvaje poloprázdné). Oblast má ohromný potenciál růstu ve vztahu k obchodu i službám, což souvisí mimo jiné i s výstavbou luxusních domovních a bytových jednotek v blízkosti Strahova a Tejnky. Na reprezentativnosti Bělohorské ulice se negativně odráží současný stav omítek, graffiti, invazivní reklama a nedostatečně vzrostlá zeleň lemující tramvajový pás.
Pozitivně se na reprezentativnosti této městské části podílí park Ladronka, jenž by měl sloužit nejen k volnočasovým aktivitám, nýbrž také k všeobecné relaxaci. Zachován by měl zůstat kolorit starého Břevnova, jenž by měl být chráněn pro svůj částečně vesnický charakter.

Hodnoty lokality

Parky Královka a Smiřického jako zelený koridor - součást trasy od Bělohorské směrem k břevnovské pláni.
Světlé ulice s hezkými a nepříliš vysokými činžovními domy.
Bělohorská ulice poskytující možnost nákupu a společenského vyžití.

Zeleň

Jednoznačně nejhodnotnější je to, co Břevnov charakterizuje - zeleň.
Park Královka a Smiřického jsou pro ne svou polohou nejhodnotnější. Nabízejí možnosti relaxace, pohybu, mezisousedského setkávání apod.
Líbí se mi charakter výstavby, široké ulice, dopravní obslužnost, Bělohorská ulice jako společenská tepna Břevnova, bezpečnost a skladba obyvatelstva.

parky, tráva, stromy

Parky , zelené plochy a stromy je potřeba chránit a zachovávat, jsou v neustálém ohrožení a pomalu mizí, přestože jsou většinou obyvatel považovány za to nejcennější.

Souhlasím.

NAVRH NOVE PAMATKOVE CHRANENE LOKALITY

Blok domu v ulici Za Strahovem cp. 23, 25, 27, 29 a 31 a v ulici Nad Zaverkou cp. 13, 15, 17 a 19 by mel byt pamatkove chraneny. Jedna se o jednotnou vystavbu ca z roku 1930, ktera se spise zazrakem dochovala celkem v nezmenene podobe vcetne jejich charakteristickych detailu.. Takovato jednotna vystavba celeho bloku domu neni prakticky na celem Brevnove a bylo by dobre tuto oblast chranit vcetne napriklad nizsi zastavby domu Za Strahovem 23. Toto paradoxne nizsi narozi dava celemu bloku osobity charakter, ktery by se urcite mel zachovat.
Pravda je ze, na techto domech sice po vetsinu vznikly pudni vestavby, ty se vsak nejak zasadne nepromitly do ulicnich pruceli domu. Napr. druha strana ulice Za Strahovem v teto oblasti je pamatkove chranena - presto, ze domy zde pozbyly velmi casto sveho puvodniho charakteru necitlivym vyskovym nastavovanim celych pater, budovanim stresnich arkyru, ci dokonce kompletne zmenu proporce a cleneni oken.
- obdobnym zpusobem by bylo dobre se zamyslet nad dalsi oblasti Brevnova

Tejnka a přilehlé ulice

Za nejvíce pozitivní pro danou oblast považuji rozsáhlé zelené plochy, které vyvažují nepřátelskost křižovatky Vypich a čtyřproudové silnice Patočkovy ulice. Dále historický, částečně vesnický charakter ulic Za Strahovem, Nad Závěrkou a přilehlých ulic – tato oblast by měla být památkově chráněná.

Předimenzovaná výstavba

Zásadním problémem, který ničí charakter lokalit, je odstraňování původní historické zástavby a přehnané navyšování objemu staveb. Rovněž dochází k úbytkům zelených ploch, které tvořili typickou součást bloků budov.

Nové stavby často nerespektují ráz lokality, jsou předimenzované jak do výšky, tak často objemově zabírají většinu daného pozemku.

Zásadní problém mám s necitlivou novou výstavbou, kdy developeři ignorují jakoukoliv kontinuitu s okolní historickou zástavbou a tlačí na maximalizaci objemu a výšky nových projektů. Nenávratně se tak ničí charakter lokality.
Vadí mi, že se nevyužívá potenciál Bělohorské ulice jako společenského "bulváru".
Jako velmi problematické vnímám velké parkoviště mezi ulicí Pod Strahovem a východním cípem parku Smiřického, které je oploceno a pronajímáno soukromým subjektem. Je tak přerušena trasa z parku smiřického do parku Královka.

Jednosměrnost horní části ulice Za Strahovem

Ulice Za Strahovem se stala v posledních letech tranzitní ulicí. Vzhledem k tomu, že po obou stranách jsou zaparkovaná auta, je vpodstatě nemožné, aby zde byla doprava oběma směry. Dochází neustále ke kolizím, auta se sobě vyhýbají často najetím na chodník a naprosto nerespektují chodce, v ranních a odpoledních špičkách je ulice celá zacpaná.
ZJEDNOSMERNENI KOMUNIKACE JZ SMEREM (SMEREM NAHORU) BY URCITE POMOHLO.

Souhlasím s připomínkami.

Parkoviště mezi parky

Parkoviště mezi parkem Královka a Smiřického mezi ulicemi Diskařská a nad Závěrkou by mělo být revitalizováno tak, aby zde vznikl pruh zeleně, který by oba parky propojil.

problémy

Za zásadní problémy v naší oblasti považuji necitlivou developerskou výstavbu, svedení automobilové dopravy tunelem do ulice Patočkovy a okolí. Úzké uličky již nejsou schopny pojmout obousměrnou dopravu a parkující automobily ubírají chodníky pro chodce. Velký problém je úbytek zeleně a nenávratné mizení hodnotné staré zástavby.

Letiste infrastruktura

Co pozitivního nám přináší druhá přistávací dráha? Potřebuje Praha přijímat ještě větší množství lidí? Už teď letiště přepravilo více lidí než bylo původně plánované (15 000 000 lidí/2017). Při druhé přistávací dráze může dojít až k dvojnásobnému počtu cestujících přes Prahu.
Už v současné době je nedostačující infrastruktura a mpp infrastrukturu důsledně neřeší. Jak chce mpp dopravit přes Prahu 6 další miliony lidí za rok navíc? Jakým způsobem se dořeší doprava na letiště? Neřeší se doprava ani jakýkoli jiný veřejný zájem z výstavby paralelní dráhy.
Měla by se řešit regulace a stavět záchytná parkoviště na okraji Prahy. Mělo by se řešit napojení na středočeský kraj a navzájem spolupracovat. Praha 6 je transitním místem pro ty, kteří dojíždí do Prahy denně za prací z oblastí severozápadu Prahy, nicméně mpp to příliš nezohledňuje. Čím více lidí Praha láká, tím více se zhoršuje kvalita života Pražanů. Evropská ulice je již v současné době přetížená. Je třeba důsledně vyžadovat regulaci provozu, nikoli lákat další lidi.
My jsme rezidenti Prahy 6, měl by být dán větší důraz na rezidentní bydlení.
I toto můžete připomínkovat.

Souhlasím.

Předimenzovanost nových objektů

Už to tady zaznělo několikrát a bohužel to ohrožuje současný charakter celé čtvrti - necitlivá nová výstavba zcela nerespektuje okolní historickou zástavbu, developeři ignorují výšku budov a obvyklý počet bytů v sousedních domech a snaží se maximalizovat jak počet nových bytových jednotek, tak i své zisky. Na právě schvalovaném projektu Závěrka to lze "hezky" ilustrovat: nová výstavba má šest podlaží stejně jako nejvyšší dům v ulici, nikdo už neřeší, že to budou hned tři obrovské domy vedle sebe, které ale už zasahují do zcela jiné lokality v památkové zóně, kde i na novém MPP je uvedená oblast s číslem 3, tedy pouze třípodlažní domy. Jak je toto možné?

Souhlasím s komentářem pana Chylíka

Kontejnery aj.

Ve vilové čtvrti Břevnova by nemělo být povoleno navyšování pater obytných budov – pro tuto oblast jsou typické dvory a zahrady, které potřebují dostatek slunečního světla. Vzhledem k návaznosti na oblast starého Břevnova (Tejnka; ulice Za Strahovem, Nad Závěrkou) by neměla být dále rozšiřována bytová aj. zástavba. S ohledem na reprezentativní charakter čtvrti (bydliště zde měl mimo jiné Jan Patočka či Jaroslav Seifert; vede tu známá poutní cesta od pražské Lorety do Hájku) by se mělo dbát na stav oplocení a porostu (v případě zjištění pochybení by majitelé měli být vyzváni k nápravě). Přerostlé větve často blokují přístup k zábradlí, což je problematické především pro seniory. Chodníky nejsou mnohdy rovné, přidržování se zábradlí je proto pro seniory nutností. Na povrchu chodníků vilové části se v zimě utváří ledová skluzavka a absence zábradlí se tak stává skutečným problémem. Chodníky proto musí být opraveny, anebo o stav ulic musí být v zimě náležitě pečováno. Nehledě na sousedství asfaltovaných chodníků s reprezentativní oblastí starého Břevnova (Tejnka, ulice Za Strahovem) a nově vznikajícími domovními a bytovými komplexy, jako je La Crone – asfaltový povrch ošklivě kontrastuje s jejich úhledně řešenými cestami.
Modré zóny pro stání motorových vozidel by se měly rozšířit až k parku Ladronka – ulice U Ladronky aj. jsou nyní nadmíru vytížené.
Kontejnery v ulici U Ladronky jsou velmi často přeplněné, vítr pak zanáší jejich obsah nejen na silnici, nýbrž i do okolních dvorků a předzahrádek. S více obyvateli / návštěvníky přilehlých rekreačních oblastí se bude situace zhoršovat: je zapotřebí počet kontejnerů navýšit, nebo je častěji vyvážet.
Problematická je také doprava: autobusová linka 191 naprosto nedostačuje požadavkům místních i příležitostných návštěvníků parku Ladronka. Význam autobusového spoje 191 je nadto dán tím, že spojuje autobusové nádraží Na Knížecí s Letištěm Václava Havla – v autobusu tak není dostatek prostoru pro zavazadla, kočárky a sportovní potřeby (kola, koloběžky, brusle). Tramvajová linka 22 je od zastávky Malovanka ve směru do centra extrémně přetížená.

Historický Břevnov

Lokalita Břevnova obsahuje mnoho historických míst a budov. Část je součástí památkové zóny Tejnka. Je zde velké množství budov s historií, které tvoří charakter lokality a je nezbytné je zachovat - usedlost Zelená Brána, Závěrka, Liborka, restaurace Marjánka, škola Marjánka, restaurace Drinopol, škola "Magistrát", dům U kaštanu.

Bělohorská ulice

Bělohorská ulice je nejdůležitějším prvkem této i okolních lokalit. Poskytuje možnosti nákupu a veřejné vybavení. Pro Bělohorskou ulici je typická kaštanová alej. Centrálním místem Bělohorské je Drinopol, prostranství a schody směrem k ulici Pod Drinopolem.

Zelený koridor Malovanka -Ladronka

Parky Královka a Smiřického jako zelený koridor - součást trasy od zastávky Malovanka směrem k břevnovské pláni.

Park Smiřického musí zůstat parkem.

Souhlasím s komentářem.

jedinečné

Za jedinečnou považuji osadu Tejnka se zbytky původních domů a procházející poutní cestou do Hájku, oboru Hvězda, park Ladronka, Bělohorskou ulici.

Za koho Praha kope?

ak si tak rikam, za koho vlastne Praha kope? Za me, jejiho obcana, nebo za auta? Ve svete je trend autum uz prilis neustupovat. Jejich dominance by mela byt regulovana i zde, zejmena ma-li to byt na ukor neceho tak vzacneho, cimz park Novy les bezpochyby je. Praha potrebuje spise rozsirovat plochu svych parku, nez betonovych ploch. Prepazeni Evropske a krizovatky Stresovicke u Vojenske nemocnice skrz Veleslavin a Novy les tranzitni dopravou povazuji za kratkozrake a nepromyslene a velmi necitlive k prirode a obcanum Brevnova, Veleslavina a jejich historie. Moc prosim nedelejte to! Skody, ktere tim vzniknou, budou nevratne.
Jako navrh jineho reseni, souhlasim s alternativou pana Karla Snajdra.
Cenim si moznosti vyjadrit se. Dekuji.
Josef Polasek st.

Souhlasím.

Tradice

Důležitá je pro mě oblast Tejnky, ulice Za Strahovem a Nad Závěrkou pro jejich historický charakter. Zachovat by se měly současné zelené plochy (neomezovat je pouze na zatravněná území, nýbrž podporovat vzrůst statných stromů, které v létě skýtají stín – pro Břevnov je charakteristickým stromem právě kaštan). Dále by mělo být značeno a udržováno okolí poutní cesty z pražské Lorety do Hájku. Umělecká scéna U Kaštanu má dlouholetou tradici a nezaměnitelný charakter. Každoroční Břevnovské posvícení by si mělo zachovat lokální ráz a dále se nekomercionalizovat. Chráněné by mělo být ovzduší a okolní fauna (ve srovnání se zbytkem Prahy se stále pyšníme větším výskytem drobného ptactva) – musela by být přijata příslušná opatření, jako např. zákaz ohňostrojů v blízkosti rozsáhlejších zelených ploch (park Ladronka).

Neodpovídá zcela definici blokové struktury

Lokalita Břevnova zcela neodpovídá definici blokové struktury. Klasické vnitrobloky tvoří zástavba pouze v menší části lokality. Výškové uspořádání není homogenní, naopak pohybuje se mezi 2-6 podlažími. Tato "zubatost" a přechody mezi různě vysokými stavbami je pro lokalitu Břevnova typická. Velký vliv na nepravidelnost zástavby má prudce svažité území lokality.

I když výstavba je velmi různorodá co týká počtu podlaží, typu zástavby, přesto vnímám Břevnov jako kompaktní lokalitu a její stávající vymezení je podle mne odpovídající.

Souhlasím a připojuji se k zachování charakteru lokality.
Zásadní...

zástavba

Zástavba Břevnova není jednotná, kolísá od jednopodlažních domků po zhruba šestipatrové stavby. Regulaci je potřeba přizpůsobit danému místu a rázu okolí.

Severní strana Bělohorské

Zástavba severní strany Bělohorské od ulice Pod Královkou až do ulice Břevnovská má (s vyjímkou ZŠ Marjánka) zcela jiný charakter než zástavba ve zbytku lokality. Je mnohem mladší, o dost vyšší a netvoří vnitrobloky. Svým charakterem je blíže lokalitě Sídliště Břevnov.

Hranice s lokalitou Stadion Strahov

Součástí lokality by mělo být i parkoviště na rohu ulice Nad Závěrkou / Diskařká. Přes tuto plochu má být navržena pěší průchodnost mezi parky Královka a Smiřického.

Tejnka

V oblasti křížení ulice Za Strahovem a U dvora, zahrnuje chybně lokalita i několik domů vesnického charakteru patřící k původní zástavbě osady Tejnka.

Parkoviště

Parkoviště mezi parky Smiřického a Královka u východní hranice lokality by mělo patřit do lokality Břevnov. Přes parkoviště vede komunikační spojnice mezi oběma parky. Je z mapy patrné.

jsem stejneho nazoru

Souhlasím s komentáři...ochrana je zásadní.

souhlasím s předloženými názory

Souhlasím.

Plocha parku Smiřického

Plocha parku Smiřického nemá být označená jako transformační, ale jako stabilizovaná. Navrhované řešení prostupnosti parku je nadbytečné, jelikož park navrženým směrem již prostupný je.

PLOCHA PARKU KRALOVKA PODEL ULICE CHODECKA

Park podel ulice Chodecka by nemel byt oznacen jako plocha transformacni, ale jako stabilizovana.

PARKY, ZELENE PLOCHY, ZELENE KORIDORY

viz priloha (3 strany) - Body 3,4,5,5a,6
- ZACHOVANI A PODPORENI ZELENEHO KORIDORU PARKU KRALOVKA, SMIRICKEHO A PROPOJENI DO PARKU LADRONKA PRES ZELENE PLOCHY NAD ULICI MARATONSKA A KOLEM ULICE BEZECKA, SOKOLSKA
- PARKY KRALOVKA A SMIRICKEHO BEZ TRANSFORMACNICH PLOCH

123/031/2074 Park Smiřického - místní park nemá být transformační plochou!!!

Nevidím jediný důvod, proč by měl být park Smiřického (123/031/2074 Park Smiřického - místní park) transformační plochou.
Jedná se o transformační plochu 412/031/5052 23475m2
Území by mělo být stabilizované, aby nedošlo v budoucnu k zpochybnění, že tu mluvíme o parku!!!

Komentář ke zdůvodnění:
- území je plně prostupné již nyní
- aby se doplnil mobiliář není přece nutné, aby bylo území transformační plochou
- není mi zcela jasné, co znamená tato poslední věta: "Plocha potenciálu zároveň umožňuje změnu příslušnosti dotčeného území k
ploše podrobného strukturálního členění." - především co znamená "podrobné strukturální členění"?

Souhlasím ...

Propojení Ladronky a parků Královka a Smiřického

Parky Královka a Smiřického můžou navazovat na Ladronku přes území nad Maratonskou ulicí, kde v územním plánu je území sportu a oddechu (SO3 a SO5). V metropolitním plánu jsou však vyznačené jako zastavěné území. Šlo by zase o výrazný úbytek zeleně v oblasti Břevnova.

Plocha parku Smiřického

Plocha parku Smiřického nemá být označená jako transformační, ale jako stabilizovaná. Navrhované řešení prostupnosti parku je nadbytečné, jelikož park navrženým směrem již prostupný je.

také souhlasím

Souhlasím

souhlasím

Úbytek parků ve prospěch stavebních bloků

Park u napojení ulice 8. listopadu na Bělohorskou je chybně označen jako stavební blok.
Prostor točny tramvaje Královka, vymezený ulicemi Bělohorská, Za Strahovem, Šlikova a Gymnastická nemá být jako stavební, ale má býti parkem.
Prostor mezi Bělohorskou a poliklinikou Pod Marjánkou na úrovni ulice 8.listopadu, je veřejný prostor / park který slouží jako přístup k poliklinice z Bělohorské. Na plánu chybně značený jako stavební blok.

Náměstí mezi ulicemi Za Strahovem, Závěrka a ulicí Nad Závěrkou

Náměstí mezi ulicemi Za Strahovem, Závěrka a ulicí Nad Závěrkou je vyznačené jako stavební blok. Vzhledem k tomu, že zde jsou vzrostlé stromy, stará pumpa a celé místo je stavebně upravené jako náměstíčko/malý park, mělo by být takto vyznačeno i v rámci Metropolitního plánu. Buď jako náměstí, případně parková plocha (jako ostatní podobné plochy v lokalitě Břevnov) – Náměsti lokální nebo čtvrťové úrovně vymezené plochou.

Náměstí mezi ulicemi Za Strahovem, Závěrka a ulicí Nad Závěrkou je chybně vyznačené jako stavební blok. Je tam takový parčík s pumpou, posezením a stromy.

Souhlasím s komentářem.

Souhlasím s komentářem.

souhlasím s výše uvedenými připomínkami

Souhlasím.

Tragická nepřesnost - nepoužitelné

Výšková regulace stanovená tímto způsobem nedává smysl, obsahuje velké množství chyb. Výšková regulace je obtížně použitelná v prudkém svahu (který je na většině lokality), protože z jedné strany mohou mít domy pouze 3NP a z druhé strany 5NP.

Příklady chyb:
-Blok domů Závěrka, Liborova, Šlikova, Heleny Malířové má stanovenou regulaci na 6NP. Přitom zde není ani jeden dům vyšší než 4 NP! Většina domů má pouze 3NP, což je pro tuto oblast charakteristické a vytváří to . Některé domy v bloku mají pouze 2NP.

-To samé v bloku nad ulicí Závěrka - všude 4NP a regulace stanovuje 6NP.

-Stejný problém u křížení ulic Za Strahovem a Šlikova. Stanovená regulace 6NP přesahuje do bloků kde jsou typicky pouze 3NP-4NP. Maximum v oblasti, ale v jiném bloku, je 5NP.

- V ulici Nad Závěrkou regulace také nefunguje.

-Špatně ja výšková regulace jižní strany Bělohorské, kam se promítají výšky z druhé strany ulice s odlišným charakterem zástavby. V oblasti Drinopolu je zcela chybně regulována jižní strana Bělohorské na 6NP.

-Špatně je regulace 6NP v oblasti křižovatky Kochanova/Šlikova.

nevhodná výšková regulace

Oblast, kde se potkává ulice Za Strahovem a Maratonská má výškovou regulaci 6, kdy ale v celé oblasti jsou domy vyjímečně čtyř podlažní, většina zástavby jsou domy o dvou, nanejvýš třech patrech.

Souhlasím s komentářem.

souhlasím s dosud uvedenými poznámkami

Souhlasím.

Obecná poznámka

Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.

Souhlasím s komentářem.

Prostupnost přes park Smiřického

Cílový charakter lokality uvádí jako jeden ze dvou konkrétních cílů "rozvíjení prostupnosti skrz park Smiřického". Tato prostupnost je naznačena i na hlavním výkresu. To je však zcela špatně, jelikož přesně v tomto směru je spojovací zpevněná komunikace pro pěší. Park tedy již prostupný je a tato věta, jakož i zákres v hlavním výkresu jsou zcela nadbytečné a měl by být odstraněny.

Doplnění cílového charakteru lokality

Navrhuji doplnit cílový charakter lokality o konkrétní požadavky na ochranu charakteru stávajícího. Udržení výšky budov dle převažující výstavby z počátku 20. století. Ochrana historických hodnot území. Ochrana a rozvoj zeleně v území.

Zrušit transformační plochu č. 412/031/5052 Park Smiřického

Uvedená transformacní plocha 412/031/5052 nedává smysl. Plocha je v současné době parkem a parkem má zůstat. Navržené zvýšení prostupnosti nemá smysl, protože již existuje. Pro drobné úpravy parku, jako je doplnění mobiliářem rozhodně není potřebné uvádět plochu jako transformační.

Propojení Malovanka - park Královka - park Smiřického - Ladronka

Potenciál by měl být doplněn o vybudování zeleného spojovacího koridoru v trase Malovanka - park Královka - park Smiřického - Ladronka. S možností v parku Královka odbočit směrem ke Strahovskému klášteru.

Lokalita není dostatečně popsána

V lokalitě vůbec nefunguje výšková regulace, tu je nutné stanovit regulačním plánem.

Do krajinné infrastruktury nejsou zahrnuty parky Královka a Smiřického

Zahrnout do krajinné infrastruktury i parky Královka a Smiřického a jejich propojení na Ladronku.

Generel bezmotorové dopravy

Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.

Doprava v klidu

Zavedení modrých zón v oblasti Břevnova problematiku parkování rezidentů nevyřešilo. Zaparkovat zde, byť s platnou parkovací kartou rezidenta, je většinou nelehký úkol znamenající dlouhé kroužení a hledání parkovacího místa.

Souhlasím s komentářem.
I přes modré zóny je zde velký problém s parkování a využití zón postrádá pro rezidenta účel.

CYKLOSTEZKY - MOZNOSTI SE NABIZI

viz priloha (3 strany) - Body 1 az 6
realizace zelenych koridoru by urcite podporila moznost vytvoreni smysluplnych cyklostezek
napr.:
- HVEZDA - LADRONKA - STRAHOV - PETRIN - UJEZD
- HVEZDA - LADRONKA - SMIRICKEHO - KRALOVKA - DLABACOV

Mizející tramvajové točny

Na mapě dopravní infrastruktury jsou vyznačené obě točny tramvaje, jak točna za Pohořelcem, tak na Malovance. V Metropolitním plánu jsou ale najednou označené obě jako stavební pozemky. Znamená to, že by podle MP obě točny zmizely a bylo možné je zastavit?

Modré zóny aj.

Jakožto rezident se kloním k rozšíření modrých parkovacích zón – ulice U Ladronky je v současnosti přeplněna, což nikdy v minulosti nebylo. Buďto modré zóny v celé oblasti, anebo vůbec.
Je třeba posílit autobusový spoj 191, v současnosti vůbec nedostačuje potřebám místních, turistů a návštěvníků parku Ladronka.
Přála bych si zákaz segwayů (a podobných typů vozítek) v celé oblasti Břevnova.
Chodníky v ulici U Ladronky nevyhovují pro svůj asfaltový povrch, který je v létě rozpálený (vadí psům) a na mnoha místech značně nerovný (vadí seniorům). Základy přilehlých nemovitostí nadto nedýchají.

Žádná plocha pro novou občanskou vybavenost

V celé lokalitě Břevnov není vyznačená žádná plocha rezervovaná pro občanskou vybavenost, je zde pouze občanská vybavenost již existující. Přitom se celý Břevnov neustále zahušťuje novými stavbami, přibývá obyvatel a MP tuto situaci neřeší.

Nová pošta

Stávající prostory pošty v Břevnovské ulici jsou kapacitně nedostačují, je nezbytné najít pro poštu větší prostory. V lokalitě Břevnov nebo v lokalitě Sídliště Břevnov.

Nedostatečnost stávajících služeb

Prostory vyhrazené veřejné/občanské vybavenosti by se měly rozšířit, přinejmenším úměrně nové zástavbě a vzhledem k reprezentativnímu charakteru čtvrti.

Naprostá nejednoznačnost, protichůdnost, zmatečnost. Pro zákonné rozhodování nepoužitelné

Zcela se ztotožňuji s komentářem kolegy architekta Dana Hodka a dovoluji si citovat:

Územní plán je zákon. Samospráva prostřednictvím tohoto zákona by měla dát státní správě jasná pravidla podle kterých bude rozvoj města řídit. Úřad se nikdy nesmí domnívat, nesmí být kreativní a vynášet svůj názor. Metropolitní plán odpracoval velký kus práce. Pracuje s obrovskou sumou informací, které se ale ukazují být buď nepřesné, nebo neúplné. Proces zjišťování pravidel pro nakládáí s územím probíhal tak, že jsem si skládal jednotlivé informace do sebe a zkoušel si představit co to znamená. Po složení všech informací jsem pořádně nepochopil co vlastně platí a co se v území smí a nesmí. Může to být vše, nebo také nic. Plán se tváří jak území rozumí, ale vykazuje velké nedostatky. Můj dojem je takový, že plán nevznikal na základě dílčích podkladových územních studií, které by byly diskutovány a projednány s veřejností a samosprávou jak to proběhlo při vzniku plánu stávajícího a tak lokální znalost chybí. Zásadním problémem stávajícího plánu není jeho složitost, ale právě nejednoznačnost, protože chybí pro vymezená území regulační plány a závazné územní studie, které pojmenují charakter a jedinečnost území. Nový územní plán přináší snahu pojmenovat charakter a strukturu, což je záslužné, ale vlastně nereálné. Nelze v měřítku územního plánu řešit detail území. To přísluší následným regulačním plánům. Tato snaha je past. Problém je, že nutnost absolutního dělení celého území Prahy do lokalit, přes které se charakter a struktura území popisuje nutně přináší nepřesnosti a nelogičnosti. Vzniká tak situace, že popsaná lokalita obsahuje plochy pro kterou regulace daná strukturou nefunguje. Těžko lze vynutit, aby veškerá další výstavba vedla k transformaci území podle popsaných regulativů lokality. Tedy demolicím a novým stavbám. Regulativy tak nejsou v ploše obecně použitelné a úřad nemá podle čeho rozhodovat. Má pouze vodítko nikoliv jasné pravidlo. Zcela matoucí a zavádějící je zavádění různých úrovní pro zastavitelnost. Pokud v rámci zastavitelného území vymezím nezastavitelnou plochu je plocha nestavební. Různé hranice pro stejný výsledek nemají smysl. Plán by měl uchovat cenné informace, které přináší a přiznat, že reálně také zavádí různé funkční využití ploch. Považuji za nemravné požadovat po občanovi, který se chce podívat na jedno místo, zda si může postavit na zahradě garáž, aby studoval regulativy celé lokality a skládal je dohromady s regultivy plochy na které se nalézá jako folie přes sebe. Existují i případy, kdy vymezení lokalit je takové, že část pozemku má v jedné a část v druhé lokalitě s jinými regulativy. Proto se kloním ke zrušení lokalit a zpřesnit popisy regulativů jednotlivých ploch na jedno souhrnné místo. Nastavení výškové hladiny je zajímavý regulační prvek, který určitě má své opodstatnění. Při pohledu na území však rastrový systém vykazuje velké nedostatky. Pokud by se měla výška stanovovat, tak ulici od ulice, dům od domu. Jedině tak se zabrání sporům a nejasnostem. Deklarovaná vrstevnatost je matoucí, protože stejně platí vše dohromady. Je dobře, že si vrstevnatost uvědomuje autor, ale pro používání plánu je zbytečná a komplikovaná. Měla by se proto přeložit pro uživatele plánu do ploch a jejich regulativů. Pro některá území to bude dostatečné a pro ostatní se předepíše zpracování regulačních plánů. Praxe ukázala, že místní stavební úřady a občané jsou často zoufalí, že není jasná regulace, ale kraj Praha není schopen regulační plány zpracovat. Mělo by proto dojít k úpravě statusu hl.m.Prahy a umožnit obcím a MČ, aby si regulační plány zpracovali. Způsob zobrazování plánu je samostatným problémem. Překryv čar a popisů, malé zobrazení i velký místní detail, podobné barvy a čáry způsobují někdy problém rozeznat co která čára znamená. V kontextu ostatních problémů se jedná o řešitelný problém. Nemám nastudovanou kompletně celou dokumentaci. Následné závěry jsou tedy pouze dovozením z toho co jsem nastudoval a zjistil a nemusí být zcela relevantní. Přesto považuji za dobré to zmínit. Plán přináší cenné informace o vnitřních rezervách a klade důraz na dotvoření města jako takového. To je záslužné a potřebné. Mám však dojem je, že zaměření plánu na sebe samotný zatemňuje reálný život. Živý plán pro živé město by měl pracovat s reálnými potřebami a vazbami. Jedná se vlastně o managment města, strategii jak chci udělat město živé, pohodlné, bezpečné, atraktivní a konkurenceschopné. Toto nemůže tvořit zpracovatel plánu. Nejde totiž jen o obecné proklamace ale o konkrétní kroky, které je nutné udělat a pro ně může plán vytvořit podmínky jen tehdy, pokud to dostane zadané. Zdá se, že toto zadání zpracovatel nemá a proto se zoufale snaží vytvořit prostor aby město mohlo žít a koncentruje se na to co ví a umí. Možná proto plán vůbec nereflektuje, že Praha je polycentrická. Většina obyvatel nenakupuje v centru, ale lokálně, nebo na okraji Prahy. Infrastrukturu a služby využívá v rámci své oblasti bez ohledu na hranice Prahy a Stejně se chovají i lidé za její hranicí.Lidé pracují z domova, nebo dojíždí z regionu, nebo do regionu, obrovské pracovní kapacity ve vazbě na služby jsou i na vnějším obvodu Prahy. To má dopad do života města a potřeby posílení tangenciálních spojů ve městě. Praha musí vědět komu, jak a jaké služby chce nabízet, čím chce světu konkrurovat, jaké pro to potřebuje podmínky a jaké kroky má udělat. Bez této strategie zůstává pro tuto úroveň plánu tvůrce slepý a slepé je pak i jeho dílo.

Výšková regulace MP ničí charaktery čtvrtí

Výškové regulativy jsou přehnané. Vpodstatě vždy je v dané oblasti brána výšková regulace podle nejvyššího domu včetně půdní vestavby (v metropolitním plánu se ale počítá výška pouze k římse, takže i nejvyšší dům je teď o nejmíň jedno patro nižší než je možnost v metropolitním plánu)
Při takovém zvýšení staveb by došlo k naprostému zničení charakteru většiny pražských čtvrtí.

NEJEDNOZNACNOST, KOMPLIKOVANOST

MPP je natolik nejednoznacny a komlikovany, az to vytvari dojem zameru.

METODIKA MP

Dava vetsi pravomoce urednikum. Dvousecna zbran. Zneuzitelne! Nebezpecne!

ZAHUSTOVANI CENTRA NA UKOR ZELENE

Velmi casto se jedna o zelen, ktera ma vyznam pro ekologickou stabilitu mesta a rozhodne ma vliv na kvalitu zivota lidi. Zelen by mela byt jednoznacne definovana bez jakychkoli transformacnich ploch, Plocha zelene by mela byt nezastavitelna.

NEVHODNA A NEPRESNA VYSKOVA REGULACE

Zde si dovoluji si propujcit slova Senky Prihodove.

Nastavení výškové hladiny je důležitý regulační prvek, který rozhodně má své opodstatnění. Při pohledu na území však rastrový systém vykazuje velké nedostatky. Pokud by se měla výška stanovovat, tak ulici od ulice, dům od domu. Jedině tak se zabrání sporům a nejasnostem. S možným zvyšováním stávající výškové úrovně nelze souhlasit. Stávající výšková úroveň nesmí být nadále překračována tak, jak se děje nyní na mnoha místech Prahy 6 i jinde. MPP by měl toto jasně stanovit. Rastrové vyznačení takto důležitého ukazatele je zcela nevhodné, nejednoznačné a velmi snadno zneužitelné. Navíc je dle návrhu MPP možno navyšovat podlažnost podél hlavních komunikací a na nárožích. To je třeba striktně odmítnout, případně určit zcela konkrétní místa a stanovit pro ně jasné podmínky, za jakých by bylo zvýšení podlažnosti možné.

TZV. STABILIZOVANA UZEMI

Stabilizovana uzemi by mela odpovidat skutecnosti - cemuz tak neni.
Casto jsou plochy transformacni oznacene jako stabilizovane. Zavadejici.

ABSENCE DALSICH UROVNI REGULACE

Absenci regulacnich planu a zavaznych uzemnich studii by se MP stal nebezpecnym a velmi snadno zneuzitelnym.
Ve svete prakticky rarita a jakysi pokus, ktery by ovsem mohl mit nenavratne nasledky.

031 - BREVNOV - SOUHR VSECH PRIPOMINEK

Lokalita 031 / Břevnov
Souhrn připomínek

1. Charakter lokality
Nejdůležitějšími prvky lokality je Bělohorská ulice s kaštanovou alejí, obchody, kavárny a restauracemi. Centrálním bodem Bělohorské je Drinopol.

Neméně důležitou charakteristikou lokality jsou parky a zeleň.

Charakteristická je zástavba typicky 3-4 podlažních cinžovních domu v poměrně prudkém svahu. Ulice jsou vhledem k výšce domu poměrně široké a tedy světlé. Charakter zástavby je i ve výškové různorodosti (zubatosti). Součástí lokality je chránená památková zóna Tejnka a rada historicky cenných objektu: usedlost Zelená Brána, Záverka, Liborka, restaurace Marjánka, škola Marjánka, restaurace Drinopol, škola "Magistrát", dum U kaštanu a část poutní cesty do Hájku.

Parky Smiřického a Královka jsou součástí zeleného koridoru od Strahovského kláštera, Dlabacov pres Ladronku až po oboru Hvězda.

Lokalita je silne funkcne propojena s lokalitami 123/Sídliště Břevnov a 330/Břevnovské vily.

Zásadním problémem jsou předimenzované nové bytové komplexy, zejména výškově, ale často i plošně. Je také postupně odstraňována původní historická zástavba, která je přitom pro Břevnov charakteristická. S tím pak souvisí úbytek zelených ploch, které tvorily typickou soucást bloku budov.

Návrhy na úpravu MPP:
1.1. Plochu stávajícího parkoviště na rohu ulic Nad Závěrkou a Diskařská přiradit do lokality Brevnov (nyní je nelogicky je v lokalite Strahova).
1.2. V oblasti ulic Za Strahovem a U Dvora zahrnuje lokalita i domy vesnického charakteru, které patrí k osade Tejnka. Navrhujeme tyto domy vyjmout z lokality Brevnov a priradit k lokalite Brevnovské vily, kde je zbylé jádro historické zástavby osady Tejnka. Druhou variantou je celou zástavbu Tejnky priradit k lokalite Brevnov. Není správné, aby byla památková zóna Tejnka v ruzných lokalitách.
1.3. Zástavba severní strany Belohorské od ulice Pod Královkou až do ulice Brevnovská má (s vyjímkou ZŠ Marjánka) zcela jiný charakter než zástavba ve zbytku lokality. Je mnohem mladší, o dost vyšší a netvorí vnitrobloky. Svým charakterem je blíže lokalite Sídlište Brevnov, do které navrhujeme tuto cást zástavby presunout.

2. Plochy
Obecné návrhy rešení:
• Zachovaní a rehabilitace zelených ploch dle stávajícího UP. Nerozširovat výstavbu na úkor zelene.
• Připadnou novou výstavbu řešit jednotlivě a citlivě zasazovat s ohledem na okolní zástavbu.
• K eventuálnímu navyšovaní staveb přistupovat jednotlivě dum od domu. Nutno zachovat různorodý charakter výstavby.
• Čtvercová regulace výškové zástavby je pro lokalitu Břevnova naprosto nevhodná, spolu s plošným navyšováním zástavby podél hlavních tříd včetně nároží.

Návrhy na úpravu MPP:
2.1. Park Smirického je nutno zmenit z transformacní na stabilizovanou plochu. Navrhované rešení prostupnosti parku je nadbytecné, jelikož park navrženým smerem již prostupný je. Doplnení mobiliáre není duvodem plochu parku uvádet jako transformacní.
2.2. Nutná revitalizace parkovište u parku Smirického. Jedná se o zachování regulace plochy dle stávajícího UP. Skrz tuto plochu vybudovat propojení parku Smirického s parky Královka a Dlabacov. parkování nechat podél ulice Diskarská, napr. formou zatravnovacích dlaždic. Zmenit regulaci na zelenou mestskou parkovou plochu a priradit k parku Smirického. Část parkování možno ponechat podél ulice Diskařská, např. formou zatravňovacích dlaždic.
2.3. Plocha (park) mezi poliklinikou Pod Marjánkou a Belohorskou je chybne oznacena jako stavební blok.
2.4. Námestí mezi ulicemi Za Strahovem, Záverka a Nad Záverkou je oznaceno jako stavební blok, jsou zde pritom vzrostlé stromy, stará pumpa a zelen. Nutno vyznacit verejný prostor, námestí a zachovat soucasný stav.
2.5. Tramvajové tocny Královka a Malovanka jsou oznaceny jako stavební bloky. To je neprípustné, jejich zastavením by zmizela další zelen a navíc u Malovanky by zástavba v tesné blízkosti 1. kaple památkove chránené poutní cesty do Hájku zcela zmenila charakter lokality. Prostory tocen mají být park.
2.6. Park u napojení ulice 8. listopadu na Belohorskou je chybne oznacen jako stavební blok.
2.7. Chybná výšková regulace na mnoha místech lokality. Príklady míst, které je nutné opravit:
• Blok domu Záverka, Liborova, Šlikova, Heleny Malírové má stanovenou regulaci na 6NP. Pritom zde není ani jeden dum vyšší než 4 NP! Vetšina domu má pouze 3NP, což je pro tuto oblast charakteristické a vytvárí ji. Nekteré domy v bloku mají pouze 2NP.
• To samé v bloku nad ulicí Záverka – reálne všude 4NP a regulace stanovuje 6NP.
• Stejný problém u krížení ulic Za Strahovem a Šlikova. Stanovená regulace 6NP presahuje do bloku, kde jsou typicky pouze 3NP-4NP. Maximum v oblasti, ale v jiném bloku, je 5NP.
• V ulici Nad Záverkou regulace také nefunguje.
• Špatne je výšková regulace jižní strany Belohorské, kam se promítají výšky z druhé strany ulice s odlišným charakterem zástavby. V oblasti Drinopolu je zcela chybne regulována jižní strana Belohorské na 6NP.
• Špatne je regulace 6NP v oblasti križovatky Kochanova/Šlikova.

3. Rozvoj lokality
Obecné návrhy rešení:
Nutno dodržet charakter prevažující zástavby z poc. 20.stol. a ochránit historické stavby a zelen. Je nutné dodržovat výškovou regulaci, v praxi je casto developery porušována bez ohledu na charakter okolí.

Návrhy na úpravu MPP:
3.1. Zachování a rozvoj zeleného koridoru „Hvezda – Ladronka – park Smirického – park Královka / park Dlabacov – Malovanka / Strahovské nádvorí“ jako významného mestského prvku. Tato pripomínka mela naprosto nejvíce souhlasných ohlasu. Úpravy MPP by mely zahrnovat:
• Park Královka / Dlabacov podél ulice Chodecká premenit z transformacní plochy na stabilizovanou plochu
• Plochu mezi ulicemi Maratónská a Bežecká (v soucasném ÚP SO3 a SO5) nevyznacovat jako stabilizovanou plochu urcenou k zástavbe. Zachovat vzrostlé stromy a zelen podél ulice Maratonská.
• Zachovat a revitalizovat zelené pásy a plochy spojující park Smirického a Ladronka.
• Vybudování peších stezek a cyklostezek na podporu tohoto propojení.
• Zeleni v tomto koridoru ponechat nebo pridelit status celomestského systému zelene (dle stávajícího znacení) – tzn. metropolitní parky (parky Smirického a Královka / Dlabacov toto oznaceni ve stávajícím UP již mají.
3.2. Ponechat puvodní rozlohu chránené památkové zóny TEJNKA. Celou tuto zónu priradit pod jednu lokalitu.
3.3. Rozšírení památkové chránené zóny o blok domu v ulici Za Strahovem cp. 23, 25, 27, 29 a 31 a v ulici Nad Záverkou cp. 13, 15, 17 a 19 vcetne zachování nižšího nároží domu Za Strahovem 23. viz komentár c. L-31-1b-4.
3.4. Cílový charakter lokality uvádí jako jeden ze dvou konkrétních cílu "rozvíjení prostupnosti skrz park Smirického". Tato prostupnost je naznacena i na hlavním výkresu. To je však zcela špatne, jelikož presne v tomto smeru je spojovací zpevnená komunikace pro peší. Park tedy již prostupný je a tato veta, jakož i zákres v hlavním výkresu jsou zcela nadbytecné a mel by být odstraneny.
3.5. Navrhujeme doplnit cílový charakter lokality o konkrétní požadavky na ochranu charakteru stávajícího. Udržení výšky budov dle prevažující výstavby z pocátku 20. století. Ochrana historických hodnot území. Ochrana a rozvoj zelene v území.


4. MP – infrastruktury
Návrhy na úpravu MPP:
4.1. Zahrnout do krajinné infrastruktury parky Královka a Smirického s propojením na Ladronku. Vytvorit nové cyklostezky v návaznosti na stávající infrastrukturu. Napr. Hvezda – Ladronka – Strahov – Petrín – Újezd anebo Hvezda – Ladronka – Smirického – Královka – Dlabacov.
4.2. V doprave došlo v posledních letech k výraznému nárustu poctu vozidel projíždejících po Belohorské s negativními dopady na ŽP (hluk, prašnost, exhalace aj.) Vše souvisí s nedostatecnou kapacitou Patockovy ulice, která nezvládá nápor vozidel vyjíždejících z tunelu Blanka. Vozidla pak hledají objízdné trasy pres Brevnov. Je nutné zavést regulacní opatrení v doprave. Pomohlo by např. zjednosměrnit celou ulici Za Strahovem směrem nahoru (nyní je v opačném směru pouze část).
4.3. V celé lokalite Brevnov není vyznacená žádná plocha rezervovaná pro obcanskou vybavenost, je zde pouze obcanská vybavenost již existující. Pritom se celý Brevnov neustále zahuštuje novými stavbami, pribývá obyvatel a MP tuto situaci nereší.

5. Stávající ÚP

6. Porovnání stávajícího ÚP a MP
Návrhy na úpravu MPP:
6.1. V MP není oproti platnému ÚP vyznacena a chránena památková zóna Tejnka.
6.2. Ve stávajícím ÚP jsou parky Smirického a Královka zarazeny do celomestského systému zelene, tedy s nejvyšší ochranou. Nutno zachovat.

7. MP – obecné problémy
Obecné návrhy rešení:
• V měřítku ÚP nelze rešit detaily, to musí být ponecháno regulačním plánům jednotlivých oblastí.
• V lokalite vůbec nefunguje výšková regulace, tu je nutné stanovit regulačním plánem.
• dále viz číslo komentáře L-31-7a-0

Priloha c.1 (v predeslem souhnem komentari) ukazuje detailneji zachovani a revitalizace propojeni - zeleneho koridoru
HVEZDA - LADRONKA - SMIRICKEHO - KRALOVKA / DLABACOV - MALOVANKA / STRAHOVSKE NADVORI

Priloha c.2 ukazuje schema hlavniho mozneho propojeni - zeleneho koridoru
HVEZDA - LADRONKA - STRAHOV - KOLEJE STRAHOV - PETRIN - UJEZD

Památková zóna Tejnka

V metropolitním plánu není oproti platnému ÚP nijak vyznačena a chráněna památková zóna Tejnka.

OZNACENI DULEZITOSTI ZELENE

ve stavajicim UP jsou parky SMIRICKEHO a KRALOVKA zarazeny do CELOMESTSKEHO SYSTEMU ZELENE! coz je laicky vzato prakticky nejvyssi mozna ochrana zelene. Stejne je oznacen v nynejsim UP park Ladronka, cast Petrina a pod. Tento status zelene resp jeji ochrana by urcite mela temto parkum byt ponechana a rozsirena o propojeni s parkem Ladronkou pres Oblast nad ulici Maratonskou (Oblast SO03 a SO05).
dale pak ponechana zelene v miste dnesnich tocen - tak, aby se podporil zeleny pas vedouci od Strahovskeho nadvori pres Malovanku, Kralovku, Smirickeho az na Ladronku.

NEZASTAVOVAT NA UKOR UBYTKU ZELENE A PARKU

zelen je rozhodne jednim z charakteristickych prvku brevnova a ma zasadni vliv na kvalitu Zivota obyval.