Líbí se mi atmosféra kombinace vil a domů v oblasti Hládkova.
Výhled na Norbertov, pěší cesta na hrad, zahrada školky a gymnázium s parkem u Pohořelce.
Toto i já vnímám jako pozitiva této lokality. Škoda, že výhled na Norbertov a siluetu celého kopce výrazně narušuje nedávno vystavěný komplex Triangl sestávající z předimenzovaných bytových domů vystavěných v místě zahrádek v ochranném pásmu křižovatky ulic Střešovická, Patočkova a Milady Horákové.
Kontext místa. Výhled na Střešovice a sv. Norberta, možnost dojít na Hrad, blízký park u gymnázia a zahrada školky. Vily na Hládkově.
Jako největší problém vnímám zničení městského prostoru křižovatkou Malovanka. Je to inženýrské bestiální a bezohledné řešení, které nebralo žádný ohled na život lidí.
Naprostý souhlas.
souhlasim
Špatný stav ovzduší v důsledku dopravy - nemělo by docházet ke zvyšování dopravní zátěže. Odříznutí od Střešovic křižovatkou Malovanka s nevhodným řešením lávky, která nerespektuje přirozené pěší spojení. Blízké koupaliště Petynka je pro pěší spojení až neuvěřitelně daleko.
Zcela souhlasím. Smog se zde rok od roku stále zvyšuje.
Zcela souhlasím. Smog se zde rok od roku stále zvyšuje.
Zcela souhlasím. Smog se zde rok od roku stále zvyšuje.
Zničení městského prostoru křižovatkou Malovanka s vyústěním tunelu městského okruhu a z toho plynoucí důsledky jako je špatné ovzduší a odříznutí lokality od Střešovic i sídliště Břevnov.
Od Pohořelce existovala přirozená osa přes Parléřovu ul.údolím usedlostí až k Břevnovskému klášteru. V rámci kultivace Malovanky mohlo dojít k obnově přirozené dělící zelené osy mezi Břevnovem a Střešovicemi.
Souhlasím. Kultivace této zanedbané oblasti a plochy zeleně je pro rekreaci místních obyvatel i pro plíce města velmi potřebná. Zachránit rozpadlou bývalou usedlost Malovanka se již jen těžko podaří, ale alespoň blízká karolínská kaple by si citlivou rekonstrukci skutečně zasloužila. Rozhodně podporuji zachování této zelené plochy jako veřejně přístupné pro rekreaci obyvatel.
Nutno bránit výhled na Norbertov. Koleje UK. Vilová zástavba v oblasti Hládkova.
Souhlasím.
Důležitá je podpora vazby na Střešovice. Uchování vilové zástavby. Zachování výhledu na sv. Norberta. Lokalita tvoří přechod od Mariánských hradeb a Pražského hradu od Pohořelce k rezidenční oblastí Ořechovky a Střešovic a blokové a sídlištní zástavby Břevnova.
Lokalita je zastavitelná, obytná, stabilizovaná a bloková. Blokové vymezení lokality vůči stávajícímu stavu je problematické. V lokalitě je několik bloků, které odpovídají článku 64 Bloková struktura, ale téměř 50% plochy požadavkům prostorového uspořádání blokové struktury nevyhoví. u vil a části bloků je uliční čára vymezena ploty, nebo jen zelení. Představa, že se území transformuje do blokové zásatavby celé by ale popřela tezi o stabilizovaném území. Lépe by asi bylo lokalitu definovat jako heterogení strukturu.
Chybí vymezení části zeleně na trojúhelníkové parcele při křižovatce Malovanka (v roce 2017 nově doplněna rozsáhlou výsadbou). Chybí vymezení zeleně u GJK. Prostor sportovních ploch u SK Hradčany by měl být lépe vymezen. Pro případnou zástavbu tramvajové smyčky a prostoru pod hotelem Pyramida by měl být zpracován detailnější regulativ tak, aby byla zajištěna průchodnost území (například průchod z ulice Za Pohořelcem do ulice Jílkova - zvláště spojení se dvěma ZŠ, MŠ Jílkova a dominantní obchodní třídou Bělohorská). Zastavění plochy pod hotelem Pyramida je kontrovezrní z hlediska blízkosti dominanty hotelu Pyramida a kvůli nedlimitnímu znečištění ovzduší v oblasi.
Lokalita je definována jako obytná, stabilizovaná, bloková.
Žádná z těchto vlastností zcela neodpovídá. Pro bydlení slouží možná méně než 50% plochy. V zastavitelném území jsou zahrnuty velké plochy, kde je možné připustit zástavbu. Zástavba je bloková je na části lokality. Lépe by odpovídal heterogenní typ struktury.
Rozdělení celého města do lokalit vytváří nutnost vést někudy hranici. Popis lokality zobecňuje charakter lokality, který je ale pestřejší než je samotný popis. Hranice lokality by měla vést tak, aby bylo možné v rámci jedné lokality popsat a nabídnout vizi řešení problému v území. Křižovatka Malovanka je velký problém pro život v uzemí a proto bych navrhl, aby celá křižovatka Malovanka byla zahrnuta do této lokality. Další variantou by bylo Hládkov až ke komunikaci Parléřova s gymnáziem J. Keplera přiřadit spolu s celou Malovankou k heterogení struktuře Střešovic lokalita č. 122 od kterých byl odříznut.
Areál SK Hradčany možná přiřadit spíše k lokalitě Stadion Strahov 658.
Pro zjednodušení popisu cílového stavu by bylo žádoucí aby křižovatka Malovanka byla zahrnuta celá v jedné lokalitě. I vzhledem k typu zástavby je proto možné část lokality od ul Parléřova přičlenit do lokality Střešovice. Znázorněno graficky.
V lokalitě Dlabačov není navržena žádná rozvojová plocha, ale modře naznačená výšková regulace stanoví pro volnou plochu pod hotelem Dlabačov možnost dostavby. Není zcela srozumitelné jak je toto míněno, protože regulativ předepisuje aby byla rozvíjena bloková struktura, která ale předpokládá návaznost bloků s jasnou uliční čarou. To zde ale vůbec není a proto bych doporučil aby byla představa jasněji vymezena šrafou, která vymezuje hranici rozvojové plochy.
Na lokalitě nejsou definované rozvojové plochy, ale lokalita vymezuje zastavitlené plochy s výškovou regulací. Dokonce navrhuje nové výšky pro novou zástavbu. Na lokalitě jsou tedy skryté ozvojové plochy.
Regulativy zastavitelného území jsou velice obecné. To co je veřejným zájmem a důležité pro správnou funkci území a musí být jasně vymezeno, aby především státní správa měla funkční nástroj podle kterého bude schopna dodržování pravidel vymoci. Pokud to uspořádání prostorů umožňuje bylo by dobré vymezovat nezastavitelné osy, koridory a průhledy, které jednotlivé zelené plochy mezi sebou propojí jako bezpečný prostor, do kterého je možné umísťovat komunikace pro chodce a cyklisty.
Doporučuji proto vymezit nestavební blok ne pouze jako náměstí, ale šířeji tak, aby došlo k vymezení nezastavitelného území směrem k Malovance a přes ní k zelenému pásu podél Patočkovi ul. a na druhou stranu Vymezením šířky ulice Myslbekovi směrem k Mariánským hradbám i na Pohořelec.
S obsahem komentáře naprosto souhlasím.
rovnez souhlasim
Vymezit pruh pro pěší komunikaci spojující ulice Za Pohořelcem a Jílkova.
Trojúhelníková plocha mezi ulicemi Parléřova, Za Hládkovem a křižovatkou Malovanka by měla být vyznačena jako zeleň. Stejně tak plocha u ulice Keplerova před GJK.
Souhlasím.
V lokalitě se vymezuje jen jeden malý nestavební blok zeleně. Pro zdravé městské prostředí je nutné zelené plochy pečlivěji vymezit. Struktura zeleně by měla být využitelná pro bezpečnou bezmotorovou dopravu a rekreační pohyb. Znázorněno graficky včetně propojení zejména pro bezmotorovou dopravu. Pokud má být lokalita jako celek stabilizovaná je nutné nezastavěné plochy stavebních bloků (bílá plocha) označit jako rozvojové, nebo transformační a pro ně určit míru využití a jejich základní funkci. - Znázorněno graficky Pak lze pro ostatní již zastavěné plochy definovat přesněji co jak má vypadat opravdu stabilizované území v obecné textové části.
Navržený rastr 100x100m výškového uspořádání je obtížně použitelný až nebezpečný. Pokud odhlédnu od toho, že většina domů je umístěna ve svahu a vždy je nějaké nadzemní podlaží možné posoudit už jako podzemní a dům tím dále narůstá o 1 podlaží. Je nepřijatelné aby například pro domy v ul. Za Pohořelcem byla výšková regulace zvednuta mezi hlavními římsami ze 4 podlaží na 6 podlaží. Pokud je území stabilizované nemělo by docházet k masivnímu navyšování, protože navýšení vždy omezí oblohovou složku okolních bytů a je nutné individuálně vážit kde je toto přípustné. Domy při Bělohorské a Myslbekově ul. Mají 3-6 podlaží což znamená 4-7 a na nárožích částečně ještě 2 další patra. V lokalitě Dlabačova žádné zvyšování hotových bytových bloků a domů nepovažuji za vhodné. Pokud regulativy počítají s navýšením musí se to definovat i v rozvojovém potenciálu, protože tím dojde i ke zvýšení nároků na infrastrukturu města a územní a plán s tím musí počítat.
Souhlasím. Celý rastrový systém výškové regulace považuji za nešťastný, nepřesný, nejednoznačný a velmi snadno zneužitelný. Zvyšování výškové úrovně jednotlivých bloků považuji nejen v této lokalitě za naprosto nepřijatelné.
naprosto souhlasim.
chybna vyska je rovnez mezi hotelem Pyramida a bytovou zastavbou. Administrativni budova je 1 - 2 podlazni. rozhodne nema 6 podlazi jak je v MPP vyznaceno.
Zcela souhlasím.
Návrh výškové regulace je šokujícím způsobem nepřesný. Pokud v polovině obytného bloku umožňuje dostavbu běžně 2 podlaží dochází vlastně k transformaci území. Pokud nemá být výškový údaj jen orientační je nutné podlažnost stanovovat idividuálně dům od domu s tím, že pro stabilizované území by se ani patra přidávat neměla a tedy je i výšková regulace zbytečná. Regulace výšky je vhodná pro rozvojové a transformační plochy. (Funkční a prostorová regulace – míra využití)
Lokalita Dlabačov nemá vymezenou rozvojovou plochu a je označena jako stabilizovaná. Pokud navíc deklarovaným cílem chránit prostorové uspořádání a charakteristické prvky lze to chápat tak, že se lokalita měnit nebude. Jenže tento cíl se zásadně rozchází s tím co stanovené závazné regulativy umožňují, nebo dokonce předpokládají. Hotel Pyramida má 10 podlaží, ale výšková regulace předpokládá 6 s připočtem na městskou třídu 7 podlaží. Pod Pyramidou je navržena nová zástavba (modrá výšková regulace). Dostavbu u Patočkovi ul. Považuji za také za správnou, ale pak se změní prostorové uspořádání. Uspořádání bude měnit i výšková regulace, která umožňuje nastavování pater. v obytných částech. Kromě toho lze měnit zástavbu i v rámci občanské vybavenosti a to i výškově i strukturou. Pokud je opravdu cílový chrakter takový jaký je deklarovaný musí tomu být vytvořeny nástroje, tedy regulativy, které to zajistí, ale tak tomu zde vůbec není. Nevím co si o tom myslet a co si pod tím představit.
Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.
Navrhuji zajisti prostupnost - komunikaci mezi ulicí Pod Královkou a Na Malovance v úrovni ulicí Za Pohořelcem a Jílkova. V současné době toto propojení mezi lokalitami Sídliště Břevnov a Dlabačov chybí.
Lokalita má posilovat cílový charakter obytné lokality s blokovou strukturou s tím, že navržené regulativy mají zachovat prostorové uspořádání, má se doplnit tramvaj a posílit síť odkanalizování území.
Popis cílového charakteru je velice nepřesný. Cílovým charakterem lokality je zachování a posílení polyfunkčnosti území. Zachovat a posilovat veřejnou vybavenost, školy, sport, služby. Zachovat a rozvíjet bydlení spolu se zlepšováním bezmotorových dopravních spojů a tras. Zachovat a rozvíjet zelené plochy a zelené pásy, které pomohou bezpečně napojit lokalitu do širšího území.
Zásadním cílem je zajistit kvalitní integrování území do okolních částí města. Posílit a obnovit historické vazby v území s tím, že bude městsky upravena křižovatka Malovanka. Velikou kvalitou území je, že vytváří důstojný přechod od vilové zástavby Střešovic k veřejným objektům na Pohořelci směrem k Pražskému Hradu a pak přes ulici Parléřovu přechod k blokové zástavbě Břevnova. Obnovení provázání Pohořelce přes Malovanku k Patočkově ul. vytvoří rekreační a oddechovou osu od hradu a Mariánských hradeb pásem usedlostí k Břevnovskému klášteru. Důležité je zaměřit se na budování městského prostředí z pohledu chodce. Nutné je doplnění komunikační sítě a to zejména pro nemotorovou dopravu pro lepší spojení do Břevnova ke školám a k Bělohorské, která je pro území zásadní obchodní třídou.
Tramvaj se v lokalitě nebuduje, ale protažení linky na Strahov zlepší propojení a zvýší obchodní význam Bělohorské ul. Posílení kanalizační sítě nemůže být cílovým charakterem, ale standardní infrastrukturní stavbou, která zajistí řádné fungování území.
Zásadním cílem pro obytné území musí být zajištění zdravého životního prostředí. Tunelový komplex přivedl do lokality Malovanky extrémní dopravní zátěž a v důsledku toho došlo i k razantnímu zhoršení kvality ovzduší. Bez řešení této zátěže nemá smysl řešit další rozvoj a zástavbu a přivádět do území další zátěž a auta.
List lokality nedefinuje žádný individuální regulativ pro potenciál rozvoje. Index využití lokality stávající je 0,69 a index využití lokality navržený je také 0,69. Index využití lokality ukazuje poměr hrubých podlažnícj ploch vymezené lokality bez jejích rozvojocých částí. Z toho tedy by šlo dovodit, že pokud nemám v uzemí žádnou rozvojovou plochu, nesmí se podlažní plocha navyšovat, tedy nic nového stavět pokud nic jiného nezbourám. Pokud zároveň v území vymezuji, že lze objekty zvyšovat a dokonce předpokládám místní dostavbu, tak to naprosto nerealisticky předpokládá, že pokud chce jeden majitel stavět, přesědčí druhého, že má zas někde něco zbourat. Nedává to smysl. Dovozuji, že předpokládaná výstavba měla být vymezana jako rozvojová s tím, že hustota zástavby bude stejná jako stávající potencionál a pak by index může zůstat a nic dalšího už nestavět. Toto by snad bylo přijatelné, ale opět je tu rozpor s tím co říkají závazné regulativy, které rozvoj předpokládají. I odkazovaný článek 94 pro potencionál říká, v že ve stabilizovaném území se jeho dotváření předpokládá což odpovídá regulativům, ale odkazuje se na soulad s cílovým charakterem, který je zase s nimi v rozporu. Podle mne v popisu chybí stanovený potencial rozvoje pod hotelem Dlabačov a také by se měl věnovat rozvoji veřejného prostoru, prostupnosti a dostupnosti a tím i řešení Malovanky. Určitě by bylo dobré definovat přesnějí potenciál rozovoje ploch služeb a veřejné vybavenosti, případně i transformace, nebo úpravy vojenského areálu.(Například otevření průchodu za kasárnami by bylo pro území velice atraktivní a přínosné).
Potenciál ukazuje jak lze v souladu s popsanými cíli lokalitu dotvořit a doplnit.
Potenciál lokality nemá stanoveny individuální regulativy, protože je území definované jako stabilizované a jeho rozvoj se zdánlivě nepředpokládá, ale zároveň definuje zastavitelné plochy. V grafické příloze jsou potenciálně rozvojové plochy vyznačeny. (Příloha se zabývá i některými úpravami mimo lokalitu, protože nelze řešit jednu lokalitu bez vazeb na okolí).
- a,b,e,g. Pro tyto plochy by se měly nastavit individuální regulativy. Naznačená stavební struktura pomáhá určit kapacitu plochy. Tato je však zásadně závislá od vyřešení širších vazeb, tedy napojení ověření kapacity a možností všech typů infrastruktury. Od energií přes komunikace a sítě. Je nutné také zohlednit reálný stav životního prostředí. Obecně by se mělo jednat o doplnění stávajcící zástavby. Stavby by tedy měli měřítkem i charakterem odpovídat okolní zástavbě.
Břevnov obecně čelí problému s kapacitou parkování. Pokud má dojít v místě jakémukoliv zahušťování je třeba zároveň intenzivně vytvářet podmínky pro bezpečnou bezmotorovou dopravu a rozvíjet MHD i příměstskou dopravu, aby se zátěž od většího počtu obyvatel v území rozložila na různé typy dopravy. Budování a posilování bezpečných bezmotorových spojů je tedy územní prioritou. Plán rezignuje na funkční regulace. Pro pohodlný život je však zásadní, aby základní shoda na funkčním využití ploch existovala. V lokalitě existují přirozené vazby. Kolem místní třídy, která je obsloužena tramvají se koncentrují služby a objekty zde mohou být více polyfunkční. (týká se to ploch a,b,e. Ve vnitřní části lokality by pak měla být preferována dominantně obytná funkce. Plochy pro které není definován potenciál rozvoje by měli být považovány za skutečně stabilizované a tedy ani by se nemělo připouštět další výrazné dostavování a nastavování, které by měnilo poměry v území, ani by nemělo být možné výrazně měnit funkční využití.
-c,d - Jsou plochy, ktreré váží na městskou třídu, ale zároveň vytváří přechod k rekreačním a sportovním plochám Strahova. Tyto plochy by měli být rezervovány pro veřejnou vybavenost. Plocha c ukončuje kompaktní zástavbu. Je vhodné ji využít dle potřeby pro dopňující rekreační vybavenost, nebo služby místního významu. Může zde případně vzniknout i plocha náměstí pro setkávání, trhy a podobně. Plocha d může být rezervována pro stavbu městské vybavenosti celoměstského významu. Poloha předurčuje využít místo pro kvalitní architekturu.
-h,i- Nově označeny plochy jako potencionální územní rezervy. Plocha h patří ministerstvu a většinu zabírá parkoviště. Plocha i, je v majetku MČ P6 a jsou na ní umístěné soukromé garáže. Je to klidný kout, který je součástí areálu Petynka, který by byl výhledově vhodný pro potřeby vybavenosti MČ P6 (např. denní stacionář pro seniory atp.).
f- Plocha, která vyplňuje prostor křižovatky tunelového komplexu. Z pohledu území může jít o podzemní infrastrukturní stavbu – např. parkovací dům, který by pomohl uvolnit plochy h.i. , nebo i turistickým parkovištěm pro nástup k hradu. Přispěl by tedy k omezení vjezdu do centrální části města. Jednalo by se o součást řešení ozelenění křižovatky Malovanka a zacelení obřího „kráteru“.
Lokalita Dlabačov je na jednu stranu definována jako stabilní a ukončená a na druhou stranu je deklarován zájem o její rozvoj. Je to naprosto matoucí, zavádějící a protichůdné, nebo vůbec záměrům a metodice plánu nerozumím a nechápu ji. Reálná situace je někde mezi tím. Lokalita má stabilní a hotové části i místa, která jsou k dotvoření vhodná. Naprosto trestuhodně se chová k veřejnému prostoru, kde je pouze vymezen místní park, který ale také může být záchytnou nádrží dešťové vody. Největší bolestí území, kterou je jisté odříznutí od okolí vůbec neřeší. Pokud by se na území zpracovala územní studie, která by řešila vazby na okolí a věnovala se kvalitnímu pojmenování potencionálů, tedy jasnému rozdělení míst, kde je tvorba území dokončena a kde je možné do něj zasahovat a toto se dobře pojmenovalo a zaregulovalo už v územním plánu nemuselo by být zpracování nálsedného regulačního plánu potřebné.
Pro místa, kde se střetává více zájmů, kde se vyskytují chronické problémy, kde je třeba definovat rozsah veřejného zájmu (jako je ochrana jedinečných hodnot místa), by měl zpracovatel plánu požadovat zpracování podrobnější územně plánovací dokumentace, která pomůže vyjednat shodu na využití území a nastaví podrobněji společná pravidla. Pro území, které tvoří pás usedlostí od Břevnovského kláštera, přes řešení křižovatky Malovanka až k Mariánským hradbám a Pohořelci musí být zpracována územní studie, která vymezí koridory, nastaví limity pro zeleň a definuje rozsah veřejného zájmu. Navrhne humanizaci veřejného prostoru, vyřeší přemostění křižovatky Malovanka a zkoordinuje představy a zájmy investorů, které překračují definici stabilizovaného území stávajícího územního plánu. Územní studie bude tedy zároveň podkladem pro změnu stávajícího územního plánu, aby rozvoj území byl v souladu s veřejným zájmem.
V lokalitě Dlabačova není krajinná infrastruktura, která by byla vyčleněna v nestavebním bloku, nebo otevřené krajině. Krajinná infrastruktura je vyjádřena zejména systémem ekologické stability (ÚSES) a dalšími segmenty krajiny. ÚSES je ve třech úrovních, nadregionální, místní a lokální.
Omlouvám se, patří spíš do 4b.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Konkrétně pro lokalitu Dlabačov je nutné:
- upravit pro chodce, cyklisty a vozíčkáře prostupnost křižovatky Malovanka. Jedna z největších bariér v Praze 6.
- upravit a dokončit cyklostezku propojující park Maxe van der Stoela s Ladronkou přes Dlabačov; zejména část pod Dlabačovem, která je pro cyklisty velmi nepříjemná
- vytyčit trasu z Malovanky přes Kajetánku, Markétu a Vypich do Hvězdy nebo Motolského háje
Kritický střet zájmů díky intenzitě automobilové dopravy představují křižovatky Malovanka, Dlabačov a v Blízkém okolí Radimova ulice
Souhlasím.
Doplnila bych ještě zmínku o chybějící návaznosti zmíněného parku Maxe van der Stoela na druhou stranu přes Patočkovu ulici do ulice Nad Octárnou a na Ořechovku. Chybí zde přechod pro chodce a návaznost na stávající schodiště vedoucí do této oblasti.
Souhlasím. Lávka přes Malovanku je trochu pitomá, má schodiště (S strana) a úzký výtah (J strana) místo ramp na obě strany. Pro cyklisty problém, pro kočárky nepohodlná. Buď udělat jako VPS další lávku na V straně křižovatky, nebo přechody pro chodce (taktéž na V straně, tzn přes Patočkovu).
V lokalitě není ÚSES definován, ale je nutné aby zeleň v lokalitě byla lépe chráněna. Je třeba vymezit zelené plochy a koridory, tak aby propojovali město a umožňovali přes něj bezpečný pohyb.
Pro lokalitu je zásadní její prostupnost, dostupnost, obslužnost a dopravní zátěž od okolní dopravy a řešení dopravy v klidu, tedy parkování. Lokalita je z pohledu osobní automobilové dopravy dobře dostupná. Pro pohyb osob k MHD na Malovanku je však komplikovaný. Lokalita je z pohledu pěší dopravy trochu izolovaná. Lidé díky tomu přes území moc neprochází, čímž je omezená lokální obslužnost. V oddíle 600 je pouze informace o prodloužení tramvaje na Strahov. Metropolitní plán by měl vytvořit podmínky pro uspořádaní veřejných ploch a prostranství komunikací tak, aby byl vstup a odchod pro pěší a nemotorovou dopravu pohodlný a bezpečný. Důležité je řešit civilizované propojení Dlabačova do Střešovic přes Malovanku. Metropolitní plán toto neřeší ani ve větším měřítku. Pokud například dopravní infrastruktura počítá s umístěním parkoviště. Musí hlavní výkres reálně vymezit potřebnou plochu, aby byl zřejmý dopad nároky na území.
Naprosto souhlasím. Je nezbytně nutné vyřešit chybějící civilizované pěší propojení Dlabačova do Střešovic jednak přes Malovanku a jednak přes park Maxe van der Stoela.
Souhlasím.
Na mapě dopravní infrastruktury jsou vyznačené obě točny tramvaje, jak točna za Pohořelcem, tak na Malovance. V Metropolitním plánu jsou ale najednou označené obě jako stavební pozemky. Znamená to, že by podle MP obě točny zmizely a bylo možné je zastavit?
Nutno zapracovat do MPP.
Návrh plánu by měl v této kapitole zejména koordinovat dopravní vazby pro lokality a celé území Prahy a to včetně řešení celé metropolitní oblastí ve vazbě na Středočeský kraj. Detail řešení je pak třeba řešit v konkrétní vazbě na potenciál území. Tento přístup jsem v návrhu plánu vůbec nerozpoznal. Strategie dopravy je pro rozvoj města zásadní. Z plánu však jasná koncepce nevyplývá. Výrazný počet pohybů vozidel po městě představuje doprava zboží a zásobování jak obchodů tak pro osobní potřebu. Plán záměrně rezignuje na organizaci komerční vybavenosti. Přitom životní potřeby ve městě si musíme plnit všichni a potřeby lze tedy předvídat a plánovat. Vhodným vymezením ploch pro zásobování města, organizováním dopravních vazeb lze vytvářet podmínky, které pohyby optimalizují a tím dopravní zátěž města reálně sníží.
Bezpečný a pohodlný pěší - bezmotorový pohyb po městě je pro plnohodnotý život důležitým faktorem, který ovlivňuje rozhodování o tom, zda se dá ve městě opravdu žít a ne jen přebývat.
Zvýšením bezmotorové dopravy spolu s organizováním pohodlných vazeb a spojů na hromadnou a příměstskou dopravu lze opět snížit zatížení města od motorové dopravy.
Praha může také vytvářet podmínky pro zavádění sdílení městských aut (elektromobilita) s tím, že ve výhledu se může počítat se samořiditelnými auty. Pro elektromobilitu a sdílení je třeba energie a infrastruktura např. i v podobě záchytných ploch.
Shrnutí k lokalitě
Lokalitou je navržena vedení tramvajové tratě na Strahov.
V lokalitě je třeba zlepšit prostupnost jak do Břevnova (prodloužení ul. Za Pohořelcem), tak do Střešovic(přes Malovanku, tak Patočkovu) a to zejména pro pěší dopravu.
Výkres technické infrastuktury a příslušné ilustrace v příloze č.2 odůvodnění ukazují schema sítě odkanalizování, splašků, odtok srážkových vod, zásobování vodou, zásobování teplem, zásobování plynem, zásobování elektrickou energií, kolektory, elektronickou komunikaci, odpadové hospodářství včetně příslušných bilancí. V prostoru Dlabačova je nově navržena záchytná nádrž na dešťovou vodu. Z čl. 177 nevyplývá, že by se uvažovalo o využití dešťových vod v místě. Moderní město by mělo přemýšlet jak dešťovou vodu v zadržet a využít a ne jen zbrzdit. Z pohledu lokality je ale zásadní, zda bude park vlastně nádrží a jak bude veliká, nebo se bude jednat o podzemní objekt ? Legenda to neříká.
Lokalitou je navržena vedení tramvajové tratě na Strahov.
Návrh plánu by měl v této kapitole zejména koordinovat dopravní vazby pro lokality a celé území Prahy a to včetně řešení celé metropolitní oblastí ve vazbě na Středočeský kraj. Detail řešení je pak třeba řešit v konkrétní vazbě na potenciál území. Tento přístup jsem v návrhu plánu vůbec nerozpoznal. Strategie dopravy je pro rozvoj města zásadní. Z plánu však jasná koncepce nevyplývá.
Metropolitní plán v lokalitě Dlabačov dle výkresu vybavenosti vymezuje stávající občanskou a rekreační vybavenost. Komerční vybavenost metropolitní plán nereguluje. Pravidla pro umisťování jsou popsány v článcích 184 -191 textové části. Vybavenost se může v odůvodněných případech odchýlit od obecných podmínek, které jsou stanovené pro území. Zejména typem struktury a výškou. Protože komerční vybavenost plán neřeší a umisťuje se v zastavěném území, lze dovodit, že je legální vybourat kus bloku a vestavět tam administrativní nebo obchodní centrum, které navíc ani nemusí ctít okolní výšku ani formu. Ve výkrese je rekreační vybavenost vyznačena plochou, ale občanská jen bodem. Vyznčení bodem je naprosto nedostatečné. Navíc plán umožňuje měnit účel a stávající plochu dostavovat něčím jiným, pokud plochu stávající vybavenost nepotřebuje. Není problém si představit, že je možné s plochou nakládat v principu libovolně. Plán sice požaduje dle struktury 5% hrubých podlažnícu ploch pro vybavenost, ale jak a čím se naplní nedefinuje. Kromě toho toto nelze vztahovat na lokalitu. Lokalita Dlabačov má vybavenost jistě dostatečnou, ale využívají ji okolní lokality ale hlavně i mimopražští, což plán vůbec nezohledňuje. Regulace tímto zůsobem není možná. Je nutné plochy vymezit a pro komerční vybavenost vymezit bloky, nebo jejich části a jinde to regulovat poměrem. Jinak je možné ve stabilizovaném území vše. Pokud toto byl záměr, popírá smysl územního plánu, který má dát návod státní správě a lidem jistotu jak bude prostor ve kterém žijí vypadat.
Souhlasím. Nejednoznačnost deklarovaná v komentáři je velmi snadno zneužitelná. Jakožto obyvatelka blízké Ořechovky s chybějící občanskou vybaveností mohu potvrdit, že občanská vybavenost Dlabačova je využívána nejen obyvateli této lokality.
Návrh plánu na definování občanské vybavenosti do značné míry rezignuje. Je to zásadní nedostatek. V Příloze proto navrhuji plochy, které je vhodné pro veřejnou vybavenost rezervovat. Dále jsou vyznačeny místa, kam je vhodné směřovat komerční vybavenost. V lokalitách by toto mělo být součástí individuálních regulativů. Pro přehlednost doporučuji, aby na výkrese byla alespoň plovoucí značka viz. výkres
Popis co vše se vymezuje jako veřejně prospěšné stavby, nebo opatření je uveden v článcích 192 až 197 textové části. Stavby jsou vyznačeny ve výkrese veřejně prospěšných staveb a asanací. Není jasné vymezení stavby záchytné nádrže Parléřova v městském parku. Předpokládám, že umístění bylo navrženo a spočítáno a dává smysl. Pak by ale bylo dobré i vymezit dopad. Umístění klasické nadzemní nádrže do tohoto místa není vhodné. Pokud bude podzemní může to být drahé a může se vyplatit hledat jiné místo. O objemu a velikosti se nedá nic zjistit. Územní plán by měl dopad do území řešit. Jinak se může ukázat návrh umístění jako nevhodný.
Navrhuji dále doplnit návrh veřeně prospěšné stavby po zpracování podkladové studie pro opatření na řešení křižovatky Malovanka. Funkční propojení z Dlabačova - Hládkova do Střešovic a kultivace prostoru křižovatky.
V území je vymezena tramvajová trať a dešťová usazovací nádrž. TT nemá do území praktický dopad, protože už přes lokalitu vede. DUN je však lépe specifikovat. Není přípustné aby to byla betonová nádrž v parku.
Proces zjišťování pravidel pro nakládání s územím probíhal tak, že jsem si skládal jednotlivé informace do sebe a zkoušel si představit co to znamená. Po složení všech informací jsem pořádně nepochopil co vlastně platí a co se v území smí a nesmí. Může to být vše, nebo také nic.
Ten základní rozpor je, že regulativy v místě plánují umožňují výzmnamně prostor měnit, ale na druhou stranu se deklaruje, že území je stabilní a navyšovat podlažnost se nemá. Regulativy v zásadě libovolně umožňují zasahovat komerční infrastruktuře (obchodům, službám, kancelářím) do stabilních kvalitních obytných bloků. Pokud je regulativy nechrání přináší do místa velký pocit nejistoty. Rozpory jsou popsány v otázkách.
Problémy jsou také s vymezením dešťové nádrže i s tím, že plán ignoruje obrovský problém křižovatky Malovanka.
Pracovat s dokumentem je velice obtížné.
Problematické je vymezení lokality vzhledem k charakteru a lokality. Po složení všech vrstev dobromady je tolik stupňů volnosti a tolik nejasností a otázek, že si myslím, že toto být zákonným podkladem pro nakládání s územím v této lokalitě nemůže a je nutné zásadním způsobem podmínky s nakládáním s územím ujasnit a zpřesnit.
Naprosto souhlasím. Deklarovaná nejednoznačnost je velmi nebezpečná a velmi snadno zneužitelná.
Aktuální návrh řešení lokality není funkční. Nerozpoznává problémy a nenastavuje cestu jak je řešit.
Zásadním nedostatkem je koncentrace na lokality, ale z plánu není zřejmá jak spolu lokality komunikují a jaké mají mezi sebou vazby. Toto je nezbytné doplnit.
Nutné je komplexně definovat kapacity v území a z toho plynoucí nároky na všechny typy infrastruktur. Bez toho lze těžko stanovovat individuální regulativy.
Nutné je popsat i regionální vazby a dopady pak je zobrazit v území.
Je nutné definovat aktuální potřeby v území určit priority a výhled do budoucna.
Je nutné doplnit podrobnější funkční využití ploch. Je to základ shody na využití území. Především je nutné jasně definovat požadavky a potřeby ploch pro vybavenost.
Pro občanskou a sportovní vybavenost musí mít město vymezené plochy, které se musí adekvátně dimenzovat s ohledem na spádovost a tedy i počet uživatelů.
Komerční vybavenost není vůbec řízena, Přitom umístění nákupních center ovlivňuje život obyvatel, hodnotu nemovitostí, dopravní zátěž, životní prostředí a ekonomiku města obecně. Územní plán by měl mít představu o tom jaké jsou potřeby služeb a kam je směřovat, aby provoz nepřinášel neadekvátní zátěž. On-line nakupování přesouvá velké přepravní objemy do logistických center a to včetně nákupu potravin. Kombinace kamenného obchodu s internetem pak umožňuje vrátit obchody do města blíž k lidem. Město by mělo toto pomáhat řídit a organizovat. Plán by tedy měl mít třeba plovoucí značku, která bude informovat, že v tomto místě je větší koncentrace služeb možná, nebo žádoucí.
Praha dlouhodobě zaostává v rozvoji bezmotorové dopravy. Územní plán musí mít ambici vytvořit městskou síť bezpečných cest, které tento rozvoj umožní. Spolu s ochranou a rozvojem zelených ploch by to měla být podmínka bez které není vnitřní rozvoj města možný. Více připomínek k dopravě viz. 4b.
Je nutné lépe definovat pojem stability jako základního prvku dokončených částí města.
Je nutné určit lokality a oblasti pro které budou přednostně zpracovány územní studie, nebo regulační plány.
Výšková regulace by se měla zpracovat podrobně v navazující podrobnější dokumentaci. Vzhledem ke svažitosti území není rastr 100x100m funkční. Výšky lze mít pouze jako orientační údaj o území. Výška, ale spíše v metrech od komunikace k hlavní římse může být jako individuální regulativ pro ta místa, kde je to možné a nezpochybnitelné. Navyšování výšek u stávající zástavby o 1 až 2 podlaží při městských třídách nelze plošně využít.
Zapojení lokality do koncepce širšího území doplnění popisu koncepce území
zásadní připomínka – Lokalita Dlabačov je přechodným územím mezi historickým centrem -Pražským hradem, zástavbou bytovými domy v Břevnově, zahradním městem Ořechovka, strukturou vil a domů Střešovic a je ukončením pásu historických břevnovských usedlostí při ul. Patočkova, na dotyku s Mariánskými hradbami. Je místem i místem křížení mnoha komunikací zajišťujícím přístup na Strahov, do Břevnova, tunelový komplex, vstup do historického centra i navazuje na hlavní spojovací komunikaci v ose Bílá hora, Letná. Území je velký transformační a rozvojový potenciál, který je vhodné rezervovat zejména pro zajištění místní obslužnosti a potřeb obyvatel. Podstatná je vazba na existující MHD a plánovaný rozvoj tramvajové trati. Z tohoto pohledu je velký potenciál umístění dostupných služeb při ul. Myslbekova a Bělohorská.
Definování městské priority
zásadní připomínka - jakýkoliv rozvoj lokality podmínit ohledem na znečištění životního prostředí emisemi z tunelového komplexu Blanka a jím generované dopravy. Jsou žádoucí pouze aktivity, které povedou ke zlepšování stávajícího stavu, nebo jsou přípustné takové aktivity, které stávající stav nezhorší
Zapojení lokality do koncepce širšího území doplnění popisu koncepce území
zásadní připomínka – Lokalita Dlabačov je přechodným územím mezi historickým centrem -Pražským hradem, zástavbou bytovými domy v Břevnově, zahradním městem Ořechovka, strukturou vil a domů Střešovic a je ukončením pásu historických břevnovských usedlostí při ul. Patočkova, na dotyku s Mariánskými hradbami. Je místem i místem křížení mnoha komunikací zajišťujícím přístup na Strahov, do Břevnova, tunelový komplex, vstup do historického centra i navazuje na hlavní spojovací komunikaci v ose Bílá hora, Letná. Území je velký transformační a rozvojový potenciál, který je vhodné rezervovat zejména pro zajištění místní obslužnosti a potřeb obyvatel. Podstatná je vazba na existující MHD a plánovaný rozvoj tramvajové trati. Z tohoto pohledu je velký potenciál umístění dostupných služeb při ul. Myslbekova a Bělohorská.
Definování městské priority
zásadní připomínka - jakýkoliv rozvoj lokality podmínit ohledem na znečištění životního prostředí emisemi z tunelového komplexu Blanka a jím generované dopravy. Jsou žádoucí pouze aktivity, které povedou ke zlepšování stávajícího stavu, nebo jsou přípustné takové aktivity, které stávající stav nezhorší
Chybí koncepce propojení zelených ploch a tedy i řešení bezpečných pěších a oddechových cest a tras pro cyklisty mimo hlavní komunikace. Podél komuikace Na Malovace bych doporučil nechat zelený pruh od Bělohorské k Parléřově ul.
Souhlasím. Koncepce propojení zelených ploch a bezpečných pěších tras a cyklistických stezek bohužel chybí v celé Praze. Považuji toto za velmi důležité. Existují města v Evropě i ve světě, kde toto funguje. V tomto ohledu má Praha hodně co dohánět.
Objekt školky se zahradou není definován a mohlo by tak hrozit jeho zastavění.
Dochází plánování úprav Pohořelce UP by měl toto reflektovat.
Plán se příliš zaměřil na funkční regulaci, ale vzájemné vazby prostorové a to ani místní ani celkové řešit nedokázal. Chybí koncepce bezmotorové dopravy.
Metropolitní plán vymezil v lokalitě jeden park v rámci lokálního náměsti v Parléřově ul., kam umisťuje sběrnou nádrž dešťové vody. Veškerá další plocha je zastavitelná.
Zmiňovaná nádrž na dešťové vody by měla být jasně definovaná jako podzemní objekt.
Nový plán ruší jak prostorovou tak funkční regulaci a ponechává takovou míru volnosti, která neumožní zákonné rozhodování, protože stavební úřad musí vědět a nesmí se domýšlet. Nelze definovat stabilizované území a zároveň připouštět jeho změnu o cca 50%. Takto pojaté regulativy umožňují velice mnoho variant výkladu a návrh se tak stává nezákonným. Stávající územní plán obsahoval příliš mnoho funkcí ale neukázal jak má fungovat město. Nový územní plán má ambici toto ukázat, ale zatím to také neukazuje.
Jak vnímám svoji lokalitu
Vladan Hodek:Je to místo za hradbami Pražského hradu a místo nich. Na jedné straně pocit hrdosti a tradice. Kdy se zástavba vyvíjí od středověké komunikační osy. Na druhou vědomí, že lokalita je skládána v průběhu času jako pucle.
Aktuální hlavní pocit je křivda sevření nepřátelskou Malovnkou, zbytky bastionů, neprůchodným blokem armády a nedořešeným územím okolo hotelu Pyramida.
Souhlasím, mám z této lokality podobné nebo stejné pocity.
Zcela souhlasím, tato oblast předěluje Bělohorskou od Pohořelce, lidé ji často překonávají radši tramvají, i když jde o pár set metrů.
Malá oddělená část na hranici Břevnova, Střešovic a Hradčan
Josef Filip:Několik bloků uzavřených mezi hradbami, Strahovem, armádními budovami a dopravní infrastrukturou.
jak je vnímám prostor lokality
Vladan Hodek:MPP popisuje lokalitu jako blokovou strukturu.
Ve skutečnosti se jedná o heterogenní prostor, který se postupně vyvíjel v různých časových obdobích. Je to nyní malá oddělená lokalita. Do dnešního dne není plně dotvořena. Lokalita je limitována zejména vyústěním Strahovského tunelu.