Velmi cenná je zástavba historických Dejvic mezi Vítězným náměstím a Hradčanskou.
Oceňuji blízkost zeleně, upravené domy, dobře fungující spojení do centra prostřednictvím MHD.
Hezké vlakové nádraží, hezké parky, kvalitní MHD dostupnost, architektura, farmářské trhy na Kulaťáku
Problematická je zejména dopravní zatíženost hlavních tepen Dejvic - Evropská, Jugoslávských partyzánů, Čs.armády. Do budoucna je klíčové zajistit, aby veškeré dopravní stavby byly posuzovány z hlediska dalšího zatížení Dejvic mimopražskou dopravou. Většina dopravních staveb totiž do budoucna bude mít za následek další navýšení intenzity dopravy, což se negativně odrazí na kvalitě života v tomto území.
souhlasím
Zejména po stavbě hotelu Diplomat a dalších kancelářských staveb kolem něj vznikla urbanistická struktura kancelářských budov a hotelů, která narušuje původní Engelův koncept Dejvic - nectí blokovou strukturu, je výškově naddimenzovaná, nepřináší dostatek infrastruktury co se týče obchodů apod.
Praha 6 (zejména Dejvice a Bubeneč) vždy patřila mezi vyhledávané a klidné rezidenční čtvrti, kde se dobře bydlí. V posledních letech ale dochází k zásadním změnám a největším problémem se stává osobní doprava. Dopravní situace je zde neúnosná, z ulice Jugoslávských partyzánů se stala hlavní dopravní tepna pro mimopražské, kteří tudy "jenom projedou" cestou do práce a odpoledne domů. Ale co ti, kteří zde žijí a čekají na semafor na Vítězném náměstí, aby od metra došli domů? Proto apeluji na potřebu zklidnění dopravy a údržbu zeleně v celých Dejvicích i v Bubenči.
Souhlasím.
Souhlasím
souhlas
Jako nový problém centra Dejvic vnímám přibývající množství velkých kancelářských budov. V souvislosti s jejich využíváním bude docházet k dalšímu nárůstu automobilové dopravy, což je samostatný problém, který je již pojmenován v dalších připomínkách. Kancelářské budovy přitom vznikají nejen v místech, kam přirozeně patří - tedy např. u frekventovaných ulic (Evropská apod.), ale i v místech, které jsou od frekventovaných ulic odstíněné a byly by tak vhodné pro stavbu obytných budov - jako příklad uveďme nyní vznikající Telehouse v ulici Generála Píky. Namísto čistě kancelářských budov by mohly vznikat i budovy s dvojím užitím - kancelářemi ze strany frekventované ulice a byty na odvrácené straně.
Z mého pohledu je přibývající množství naddimenzovaných administrativních budov v této lokalitě zcela nepřijatelné jak esteticky, tak funkčně. Neúnosně se díky tomu zvyšují nároky na dopravní obslužnost a dopravu v klidu, která je již nyní v naprosto nevyhovujícím stavu.
Z poklidných Dejvic se stává Pankrác a Budějovická...
souhlasim se vsemi komentari
Co pozitivního nám přináší druhá přistávací dráha? Potřebuje Praha přijímat ještě větší množství lidí? Už teď letiště přepravilo více lidí než bylo původně plánované (15 000 000 lidí/2017). Při druhé přistávací dráze může dojít až k dvojnásobnému počtu cestujících přes Prahu.
Už v současné době je nedostačující infrastruktura a mpp infrastrukturu důsledně neřeší. Jak chce mpp dopravit přes Prahu 6 další miliony lidí za rok navíc? Jakým způsobem se dořeší doprava na letiště? Neřeší se doprava ani jakýkoli jiný veřejný zájem z výstavby paralelní dráhy.
Měla by se řešit regulace a stavět záchytná parkoviště na okraji Prahy. Mělo by se řešit napojení na středočeský kraj a navzájem spolupracovat. Praha 6 je transitním místem pro ty, kteří dojíždí do Prahy denně za prací z oblastí severozápadu Prahy, nicméně mpp to příliš nezohledňuje. Čím více lidí Praha láká, tím více se zhoršuje kvalita života Pražanů. Evropská ulice je již v současné době přetížená. Je třeba důsledně vyžadovat regulaci provozu, nikoli lákat další lidi.
My jsme rezidenti Prahy 6, měl by být dán větší důraz na rezidentní bydlení.
I toto můžete připomínkovat.
Tak si tak rikam, za koho vlastne Praha kope? Za me, jejiho obcana, nebo za auta? Ve svete je trend autum uz prilis neustupovat. Jejich dominance by mela byt regulovana i zde, zejmena ma-li to byt na ukor neceho tak vzacneho, cimz park Novy les bezpochyby je. Praha potrebuje spise rozsirovat plochu svych parku, nez betonovych ploch. Prepazeni Evropske a krizovatky Stresovicke u Vojenske nemocnice skrz Veleslavin a Novy les tranzitni dopravou povazuji za kratkozrake a nepromyslene a velmi necitlive k prirode a obcanum Veleslavina a jeho historie. Moc prosim nedelejte to! Skody, ktere tim vzniknou, budou nevratne.
Jako navrh jineho reseni, souhlasim s alternativou pana Karla Snajdra.
Cenim si moznosti vyjadrit se. Dekuji.
Josef Polasek st.
Nedostatečný systém cyklostezek, místy nekvalitní vzduch (podél ulice Evropská, Jugoslávských partyzánů apod.), auty přeplněné a hlučné Vítězné náměstí
Charakteristické pro oblast Dejvic jsou rozsáhlé zelené vnitrobloky, které by měly být do budoucna využity jako zelené oázy pro rekreaci nájemníků a majitelů bytů.
Výborný nápad, to jsem si neuvědomila. Také se přídávám k tomuto nápadu.
Souhlasím.
Co pozitivního nám přináší druhá přistávací dráha? Potřebuje Praha přijímat ještě větší množství lidí? Už teď letiště přepravilo více lidí než bylo původně plánované (15 000 000 lidí/2017). Při druhé přistávací dráze může dojít až k dvojnásobnému počtu cestujících přes Prahu.
Už v současné době je nedostačující infrastruktura a mpp infrastrukturu důsledně neřeší. Jak chce mpp dopravit přes Prahu 6 další miliony lidí za rok navíc? Jakým způsobem se dořeší doprava na letiště? Neřeší se doprava ani jakýkoli jiný veřejný zájem z výstavby paralelní dráhy.
Měla by se řešit regulace a stavět záchytná parkoviště na okraji Prahy. Mělo by se řešit napojení na středočeský kraj a navzájem spolupracovat. Praha 6 je transitním místem pro ty, kteří dojíždí do Prahy denně za prací z oblastí severozápadu Prahy, nicméně mpp to příliš nezohledňuje. Čím více lidí Praha láká, tím více se zhoršuje kvalita života Pražanů. Evropská ulice je již v současné době přetížená. Je třeba důsledně vyžadovat regulaci provozu, nikoli lákat další lidi.
My jsme rezidenti Prahy 6, měl by být dán větší důraz na rezidentní bydlení.
I toto můžete připomínkovat.
Stromovka, Divoká Šárka a spoustu dalších, tyto památky, parky, dominanty je potřeba nejen uchovat, ale také opravovat, rozšiřovat a také je propagovat!
Tři lokality s odlišnou charakteristikou, ve kterých se denně pohybujeme. Na Ořechovce bydlíme, ale na metro potřebujeme dojít do Dejvic. Rovněž nákupy, úřady a doktory vyřizujeme pěšky v Dejvicích. Tak jako řada ostatních z Ořechovky denně využíváme tunýlek pod Buštěhradskou dráhou v Buštěhradské ulici, pak pokračujeme kolem vojenského objektu, přes ul. Generála Píky a kolem Bloxu nebo hotelu Diplomat na metro nebo Vítězné náměstí. V budoucnu není jasné, jak bude těleso Buštěhradské dráhy vypadat. Podél tohoto tělesa se plánuje komunikace Evropská - Svatovítská. Žádáme zachování bezpečné pěší průchodnosti Ořechovka, Buštěhradská dráha, Dejvice.
Jako obyvatelka Ořechovky se připojuji k tomuto komentáři svým souhlasem. Pěší trasu z Ořechovky na metro Dejvická i do Dejvic samotných využíváme vskutku velmi často. Zachování průchodnosti považuji za velmi důležité.
Zachování pěší a cyklo průchodnosti je zásadní, a to bezbariérově.
Souhlasím
Naprosto souhlasím.
za poměrně nesmyslné považuji oddělení nádraží Dejvice a budoucího transformačního území kolem něj od karty Dejvice. Přirozenou hranicí je ulice Milady Horákové. Zde by měla vést hranice území. Taktéž úplně nerozumím začlenění zástavby podél ulice Evropská pod bývalým hotelem Praha. Je to uměle vykousnuté území, které spíše patří pod lokalitu Hanspaulka, byť je zde zástavba činžovních domů (narozdíl od převažující vilové zástavby). Nicméně do stabilizované struktury Dejvic území mezi ulicemi Šárecká, Evropská a Na Vlčovce nepatří.
Bydlím v Buštěhradské ulici na rozhraní Ořechovky a Dejvic.
K vašemu komentáři o Hradčanské vřele doporučuji věnovat pozornost této lokalitě a zejména VPS 910-610/-/15 Komunikační propojení Bubenečská - Milady Horákové a bytové zástavbě Hradčanské. Obě tyto mohou mít nepochybně zásadní dopad na jižní část Dejvic. A také je dobré se podívat na lokalitu Buštěhradská dráha.
Co pozitivního nám přináší druhá přistávací dráha? Potřebuje Praha přijímat ještě větší množství lidí? Už teď letiště přepravilo více lidí než bylo původně plánované (15 000 000 lidí/2017). Při druhé přistávací dráze může dojít až k dvojnásobnému počtu cestujících přes Prahu.
Už v současné době je nedostačující infrastruktura a mpp infrastrukturu důsledně neřeší. Jak chce mpp dopravit přes Prahu 6 další miliony lidí za rok navíc? Jakým způsobem se dořeší doprava na letiště? Neřeší se doprava ani jakýkoli jiný veřejný zájem z výstavby paralelní dráhy.
Měla by se řešit regulace a stavět záchytná parkoviště na okraji Prahy. Mělo by se řešit napojení na středočeský kraj a navzájem spolupracovat. Praha 6 je transitním místem pro ty, kteří dojíždí do Prahy denně za prací z oblastí severozápadu Prahy, nicméně mpp to příliš nezohledňuje. Čím více lidí Praha láká, tím více se zhoršuje kvalita života Pražanů. Evropská ulice je již v současné době přetížená. Je třeba důsledně vyžadovat regulaci provozu, nikoli lákat další lidi.
My jsme rezidenti Prahy 6, měl by být dán větší důraz na rezidentní bydlení.
I toto můžete připomínkovat.
Souhlasím s komentářem Pavla Charváta (16. 3. 2018, 23:17). Obecným nedostatkem/nebezpečím (ať již záměrným, či nezáměrným) Metropolitního plánu je, že v jeho mapě nejsou některé plochy, které mají v současné době charakter parku, odlišeny od zastavěné plochy zeleně. Tyto plochy tak jsou v rámci Metropolitního plánu (právě tím, že jsou zakresleny bílou barvou) vedeny jako již zastavěné a v budoucnu tak mohou snadno ustoupit kupříkladu výstavbě kancelářských budov.
Ano souhlasím s názorem Víta Kobylky. Bílá barva je potenciální možnost zástavby. Skrytá.
Souhlasím, zelené plochy by měly být zcela jasně vymezené a definované.
Souhlasím, v metropolitním plánu je potřeba odlišovat plochy parků a stavebních parcel. Parky tvoří značné procento zeleně. Chceme zachovat současnou míru zeleně.
Souhlasím.
Již v současné době je dopravní zatížení oblasti Pevnostní- Generála Píky na hranici únosnosti. Při drobných dopravních omezeních v oblasti doprava doslova kolabuje. Další výstavba, kterou stávající metropolitní plán do budoucna svými "regulativy" umožňuje, současný stav ještě zhorší. Výstavba administrativních budov, které jsou pro developery a zájmové skupiny nejlukrativnější a metropolitní plán jejich výstavbu v dané oblasti takřka nijak neomezuje, by do oblasti přivedla tisíce dalších lidí a automobilů. Z rezidenční čtvrti by se tak stalo místo, kde se dá dobře pracovat, ale špatně žít.
Souhlasím s tím názorem. Potřebujeme zvýšení ochrany bezpečnosti lidí, kteří zde žijí (a většinou používají MHD) tedy chodců, cyklistů, dětí. V plánu by se měly objevit i nové plochy pro dětská hřiště, místa pro setkávání občanů, spolků, pro další sportovní vyžití, nová náměstí, nové parky například s vodními prvky, tak jak je to běžné v moderních metropolích ... ale to tu úplně chybí. Tento MP je vytvořen pro potřeby developerů (pro maximální zhodnocení jejich pozemků) a nebere vůbec v úvahu potřeby residentů.
Ano, z rezidenční klidné čtvrti by se tak stalo místo, kde se dá dobře pracovat, ale špatně žít.
Kromě toho, podle toho co popisuje pan Kobyka, pokud tato situace nastane, příliv dopravy nevyřeší propojení Svatovítská - Evropská. Tak jak je v plánu navrženo.
Naprosto souhlasím. Dojíždějící Středočeši a další nerezidenti znepříjemňují již nyní každodenní život místních obyvatel. Tato situace je již nyní zcela neúnosná a je nezbytně nutné ji řešit. Je nutné zamezit zahušťování a zvyšování zástavby a urgentně řešit koncepci kapacitních odstavných parkovacích ploch pro dojíždějící s přímým napojením na MHD a na prodloužení metra trasy A na letiště.
Souhlasím.
Tak začnu od zeleně, tedy parkových ploch
- krom toho, že definice "městských parkových ploch s cílovou charakteristikou plochy: "městský park"" a nutnost dohledávat další definice je celkově dost náročná na pochopení chci poukázat jednak na nejednotné grafické ztvárnění ploch - "Parkově upravená část náměstí" nemá ve výkrese konturu zatímco v legendě ano. A dále kontury, rozlišující význam (čtvrťový/lokalitní/místní) jsou ve výkrese různě tlusté zatímco v legendě shodně - konkrétně v případě parku "místního", kde kontura v podstatě chybí. To jsou detaily, na které by se určitě přišlo i beze mě.
S čím si ale dovolím nesouhlasit je význam parkového pásu, který se táhne od Stromovky až téměř k parku Maxe van der Stoehla a dále k Jelenímu příkopu. Pás jako takový má historickou hodnotu, která je rozhodně vyšší než lokalitní (kór když vede přes více čtvrtí a spojuje různé MČ).
I z toho důvodu nerozumím vyjmutí některých náměstí, u kterých je zeleň značena pouze jako "parkově upravená část náměstí", pro kterou v metropolitním plánu nenacházím dostatečně ochranný regulativ. Význam tohoto zeleného pásu bych si přála naopak celkově posílit včetně kolizních míst - u Dejvické Klubovny (kde se navíc změny v území očekávají) a Vozovny Střešovice (kde je i v dosavadním plánu alespoň vymezena zeleň okolo sportovního areálu).
V plánu chybí zelená plocha mezi Bloxem, hotelem Diplomat a Kafkovou ulicí. Na této zelené ploše je navíc dětské hřiště. Protože jde o bílou plochu, máme velké obavy o budoucnost této zeleně. denně tam procházíme, chodíme s vnučkou na hřiště a hřiště je velmi frekventované.
Souhlasím, alespoň toto torzo původně výrazně větší zelené plochy je nutno zachovat a chránit.
V grafickém zpracování metropolitního plánu postrádáme některé dosud zelené plochy, které tímto nejsou chráněny proti výstavbě.
Souhlasím, zachování a údržba zeleně je klíčová záležitost pro obyvatele měst. Zeleň nesmí mizet z měst, naopak... navíc Praha 6 bývala "zelenými plícemi" Prahy.
Souhlasím s komentářem Pavla Kobylky. Zelneň je jedním z pokladů Prahy 6. Proto je zde klidné bydlení a přitahuje to určitý typ obyvatel.
Souhlasím, zelené plochy musíme chránit a zachovat, nikoliv zastavovat.
V plánu je návrh na propojení ulic uveden jako sběrná komunikace. Okolí je pak šrafované jako - koridor. Není jasné kam se pak ztratí zeleň, která nyní na místě je.
Je navržena na většině území 6 pater. V současnosti ale většina historických domů má 4-5 podlaží zvýšení o jedno považuji za příliš vysoké vzhledem k tomu, že se jedná o památkovou zónu a MPP umožňuje zvýšení domu nad římsou o další 2 podlaží.
Se zvyšováním výškové úrovně není možno souhlasit. Stávající výšková úroveň nesmí být nadále překračována tak, jak se děje nyní. MPP by měl toto jasně stanovit. Rastrové vyznačení takto důležitého ukazatele je zcela nevhodné, nejednoznačné a velmi snadno zneužitelné.
Považuji za nepřijatelné, aby výškový regulativ v ulici Technická - staré budovy ČVUT byl 12 pater. Myslím, že nepotřebujeme v Dejvicích další mrakodrapy.
Výškový regulativ v ulici Technická. Již vznikly naddimenzovné stavby v Praze 6 - Blox, Diplomat, PPF Gate, stavba ČVUT v ulici Jug. Partyzánů, není třeba v tomto pokračovat. Zcela to ruší ráz Dejvic.
Pokud jsem správně pochopil úskalí plánu, je to s výškovou regulací složitější. Pokud vezmeme potenciální dostavbu Vítězného náměstí, je regulace 6 pater. Komerční budovy mohou být ale o 2 patra vyšší. Dále budovy na metropolitních třídách mohou být rovněž o dvě patra vyšší. To se týká Evropské. A rohové budovy mohou mít o další dvě patra více. Potenciálně tedy mohou dostavované budovy podél Evropské mít 8 pater a budova na rohu Evropské a Šolínovy 10 pater. Pokud v prostoru dostavby budou komerční/kancelářské budovy, může celá dostavba kulaťáku být 8-patrová s rohovým převýšením na 10. Tomu říkám regulace.
Ano, je zcela nejasné jak by potenciální budy kanceláří byly vysoké, výškový regulativ je nejasný.
Se zvyšováním výškové úrovně není možno souhlasit. Stávající výšková úroveň nesmí být nadále překračována tak, jak se děje nyní. MPP by měl toto jasně stanovit. Rastrové vyznačení takto důležitého ukazatele je zcela nevhodné, nejednoznačné a velmi snadno zneužitelné.
Ano, souhlasím.
Výšková regulace Dejvic je zmatečná, neodpovídá skutečnému stavu a v řadě míst potenciálně uvolňuje prostor pro další zástavbu, výrazné zvyšování nové zástavby oproti stávající zástavbě se všemi negativními dopady např. na intenzitu dopravy apod. V těchto případech je regulace v plánu vyšší než stávající zástavba. A protože komerční zástavba se nemusí regulace držet, jsou u níže uvedených lokalit velké otazníky. Příklady:
- Pro výstavbu nové budovy místo telefonní ústředny v ul.Generála Píky platí regulace 2 patra. To nebude podle vizualizace stavby dodrženo.
- Výšková regulace objektu armády ČR mezi ul. Generála Píky a Buštěhradskou dráhou je 6 pater. Celá západní část areálu jsou ale přízemní garáže. Nabízí se otázka, jestli se v tomto prostoru počítá z vyšší zástavbou.
- Výšková regulace dostavby Vítězného náměsti byla už zmíněna a připojuji se.
Stejně tak nesouhlasím s výškovou regulací okolí Elektrofakulty, která je 12 pater. To je nepřijatelné.
- Dále je u Fakulty architektury čtverec s výškovou regulací 21 pater. Přece nechceme žádný mrakodrap.
- Hotel Internacionál má výškovou regulaci 8 pater. Dejme tomu.
- Zelená plocha pod Internacionálem na rohu ulic Podbabská a Pod Juliskou je vyznačena bíle s výškovou regulací 6 pater. Bude se dostavovat?
- Náměstí Na Santince a přilehlé parkoviště nad má výškovou regulaci 12 pater. Chybí vyznačení zelených ploch u náměstí.
- Celý sportovní areál Kotlářka je bíle s regulací 3 patra.
Souhlasím s tímto komentářem. Je třeba zachovat charakter této oblasti a to i výškový. Je nesmysl v této lokalitě stavět 12 či dokonce 21 patrové domy. Vedlo by to k zásadnímu narušení jednotného rázu čtvrti a k dalšímu dopravnímu zatížení celé oblasti.
Se zvyšováním výškové úrovně není možno souhlasit. Stávající výšková úroveň nesmí být nadále překračována tak, jak se děje nyní. MPP by měl toto jasně stanovit. Rastrové vyznačení takto důležitého ukazatele je zcela nevhodné, nejednoznačné a velmi snadno zneužitelné.
Jak píše p. Charvát, čísla v mapě jsou regulací výšky pouze rezidenčních budov, což je velmi zavádějící, neboť v případě budov kancelářských umožňuje MP navýšení daného limitu až o 4 patra.. Je třeba si toho všímat a důrazně se proti tomu ohradit, pakliže nechceme, abychom v Dejvicích měli v dohledné době Manhattan..
Zcela se ztotožňuji s názorem p. Pavla Charváta (16. 3. 2018, 23:54). Výšková regulace je zavádějící a umožňuje vznik monster, která by zásadně převyšovala lokální stávající zástavbu a zásadně by tak měnila její charakter, nehledě na to, jaké dopady by taková přebujelá výstavba měla na kvalitu života v této lokalitě..
Pro lokalitu Ořechovka jsou charakteristické nízké rodinné domy. V jejím těsném sousedství na straně Dejvic (v trojúhelníku omezeném Buštěhradskou dráhou a ulicemi Generála Píky a Svatovítská) je navržena výšková regulace dovolující 6 podlaží, realizace sběrné komunikace Evropská-Svatová by umožnila dovolený počet podlaží na rozhraní uvedených lokalit dále zvýšit. Domnívám se, že by zástavba na straně Dejvic měla respektovat charakter Ořechovky, přechod by měl být pozvolný a regulace by tedy měla výšku budov na straně Dejvic více omezit.
Připojuji se k nesouhlasu s výškovou regulací, speciálně zdůrazňuji komentáře pánů Charváta a Vočky.
Výšková regulace objektu armády ČR mezi ul. Generála Píky a Buštěhradskou dráhou je 6 pater - v MPP nesprávně uvedeno. Celá západní část areálu jsou nyní přízemní garáže a ne 6 patrové budovy.
Pro lokalitu Ořechovka jsou charakteristické nízké rodinné domy. V jejím těsném sousedství na straně Dejvic (v trojúhelníku omezeném Buštěhradskou dráhou a ulicemi Generála Píky a Svatovítská) je zakreslena výšková regulace dovolující 6 podlaží, realizace sběrné komunikace Evropská-Svatová by umožnila dovolený počet podlaží na rozhraní uvedených lokalit dále zvýšit. Domnívám se, že by zástavba na straně Dejvic měla respektovat charakter Ořechovky, přechod by měl být pozvolný a regulace by tedy měla výšku budov na straně Dejvic více omezit.
Se zvyšováním výškové úrovně není možno souhlasit. Stávající výšková úroveň nesmí být nadále překračována tak, jak se děje nyní. MPP by měl toto jasně stanovit. Rastrové vyznačení takto důležitého ukazatele je zcela nevhodné, nejednoznačné a velmi snadno zneužitelné.
Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.
Do lokality Dejvic, který je řešena především na bydlení, jsou zcela nevhodně vklíněny kancelářské budovy - PPf Gate, Blox.
Není jasné so bude na pozemku 411 053 2163 - sice se píše obytná plocha. Ale pokud vzniknou kanceláře bude toto nevhodné vklínění budov kanceláří pokračovat.
Území není správně popsáno. Mezi Vítězným náměstím a VŠ kampusem je od jak živa zelená plocha. To plán vůbec nereflektuje a plocha je označena jako zastavěná. Správně by měla být zelená nebo v případě dostavby transformační.
Případná dostavba Vítězného náměstí je velmi otevřená a nahrává developerům. Viz moje připomínka k výškové regulaci. Součástí schvalovacího procesu by měla být studie dopadů na životní prostředí, na dopravní zatížení a další parametry. Teprve na základě takové studie by měly být stanovené regulační limity a dostavba schválena nebo zamítnuta. Bez toho můžeme očekávat další zvýšení intenzity dopravy se všemi negativními vlivy, protože dostavbu považuji téměř za jistou a v největším možném rozsahu.
Ano dostavbou Vítězného náměstí se zvýší doprava, jak jsem psala v jiném komentáří, pak propojení Evropská-Svatovítská nebude stačit. Problém je potřeba řešit v kontextu dostaveb a rozvoje dopravy.
Metropolitní plán asi zcela rezignoval na popis jednotlivých parcel zhlediska využitelnosti pro veřejné vybavení. Z dostupného výkresu tak vypadly území či pozemky určené pro veřejné služby typu zdravotnických a školských zařízení. Dejvice se v současné chvíli potýkají s nedostatkem míst ve školách/školkách, nedostatkem zařízení pro seniory, duševně či fyzicky postižené občany. Na Kotlářce byl vyhrazen pozemek pro základní školu. Bude tento pozemek zachován pro tyto účely i dle nového MPP?
Jsem obyvatel Ořechovky. Nicméně bydlím v Buštěhradské ulici. Z jedné strany vily a z druhé Buštěhradská dráha. Z oken se díváme na areál armády ČR a ulici Generála Píky. Proto přidávám poznámky i k lokalitě Dejvice, která se nás přímo dotýká.
Dopravní infrastruktura stávající i budoucí je dimenzovaná na dopravní obslužnost lokality. Odpovídá tomu síť ulic pro auta velmi dobrá dostupnost MHD v celých Dejvicích. Bohužel Praha 6 se stala tranzitní oblastí pro automobilovou dopravu a nerezidentní parkovací plochou. Situace v některých ulicích je neúnosná z hlediska hluku, zplodin i bezpečnosti. Žádná z VPS v tuto situaci podle mne nezmění a proto je třeba přistoupit k regulaci. Celá lokalita Dejvic s výjimkou 4 hlavních tepen (Jugoslávských partyzánů, Svatovítská, Evropská a Čsl.armády by měla být parkovací zónou pro rezidenty, ne jen vybrané ulice nebo části ulic. Celá lokalita by měly být zónou 30 km/h s předností zprava. Celá lokalita by měla být uzavřena pro autobusovou a nákladní dopravu kromě MHD a dopravní obsluhy. Dodržování pravidel by mělo být účinně vymáháno. V bodě 7 popisuji, jak by měla být tato restriktivní opatření kompenzována (zejména důraz na okamžitou výstavbu záchytných parkovišť v Praze i v satelitních městech a tlak na využívání hromadné dopravy). Tím by se mimo jiné zajistila i bezpečná průchodnost pro pěší a cyklisty.
V případě cyklistů (jsem cyklista) považuji za vyhazování obecních peněz cyklotrasy v podobě, jaké jsou v řadě ulic. Tedy bílými šipkami vyznačené pruhy na hlavní komunikaci. Tyto trasy jsou podle mne velmi nebezpečné díky způsobu jízdy velké části řidičů. Pro cyklisty považuji za ideální vytvořit z tělesa Buštěhradské dráhy, která snad povede tunelem, páteřní cyklotrasu. Pokud vím, chystá se propojení Holešovic někde u bývalých jatek se Štvanicí a Rohanským ostrovem lávkou a vytvoření zeleného koridoru mezi Prahami 7,8 a 9. Tím se nabízí ideální možnost vytvořit cyklo propojení západního, východního a severního okraje Prahy. Z Hvězdy a Šárky přes Hradčanskou, Letnou a Rohanský ostrov na stezku do Troji a na Kralupy a nebo přes Libeň podle Rokytky směrem na Kyje a Klánovice. S odbočkami do Stromovky, na Vítkov a další rekreační oblasti. Krásná představa.
K Buštěhradské dráze se vyjádřím v dalším bodě (VPS) i přímo k lokalitě.
Za důležitou součást dále považují i opravy komunikací, které v plánu nejsou a asi ani nemají být. Jsou ale jednoznačně součástí dopravní infrastruktury. Povrch řady ulic a chodníků je v dezolátním stavu díky opakovaným výkopům a velkému dopravnímu zatížení. Opravu naší Buštěhradské ulice požadujeme opakovaně a opakovaně marně. A je to celopražská bolest. Ve světle aktuálního stavu se některé veřejně prospěšné stavby jeví o to nesmyslnějšími.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Z hlediska lokality mám ke Generelu následující poznámky (vidět lze snadno na www.mapy.cz):
- přesunout vedení cyklotras z ulice Zelené do Nikoly Tesly s navazujícím propojením do Bubenče a Kotlářku. Souhlasím s návhem v Generelu.
- dále navrhuji změnu vedení trasy 0077. Ulice Na Šťáhlavce a Šárecká jsou bohužel další z objízdných tras a automobilová doprava je opravdu intenzivní. Proto vedení tras po těchto komunikacích je pro cyklisty bez dalších opatření nevhodné. Můj návrh pro trasu 0077 je od ulice Bechyňova pokračovat souběžně s 0078 až k ulici Na Kotlářce. Dále ulicemi Na Kotlářce, Mylnerovka, Na Míčánce a Na Fišerce k Matěji. V Natanaelce se napojit na červenou turistickou značku a pokračovat ke Zlatnici po stávající trase 0077.
- z hlediska vedení cyklostezek je problematický úsek kolem křížení Evropské a Šárecké, Thákurovy, Gymnasijní a Velvarské vzhledem k neúnosné intenzitě automobilové dopravy. Není to otázka prostupnosti ale bezpečnosti. Zklidnění je nezbytné.
- Dejvic se dále dotýká navrhované znovupropojení ulic Milady Horákové a Bubenečské pro automobilovou dopravu, které je zcela proti zájmům lokality. Naopak by mělo zůstat ve stávající podobě jako v podstatě jediné bezpečné spojení lokality Dejvice s Hradčanskou a Pražským hradem. Tady naopak navrhuji dokončit cyklostezku spojující Hradčanskou se Stromovkou ulicí Muchovou a navazující ulicemi Slavíčkou a Na Zátorce v lokalitě Vily Vubeneč.
- Pro Dejvice je samozřejmě klíčový osud Buštěhradské dráhy, kde je jasně deklarovaný cíl využít těleso dráhy po zahloubení pro zelený koridor s cyklostezkou.
Hustá osobní doprava je klíčový problém této lokality, který je nutné řešit. Potřebujeme zvýšení ochrany bezpečnosti lidí, kteří zde žijí (a většinou používají MHD) tedy chodců, cyklistů, dětí. Obecně mám dojem, že MP nereflektuje změny, ke kterým v Praze 6 došlo – nezvratně - a které stále více ovlivňují život obyvatel celé Prahy 6. Mám na mysli otevření tunelu Blanka a zahušťující se území ve Středočeském kraji směrem na sever a západ od Prahy. Hlavním problémem se nyní stala osobní doprava, která naprosto neúměrně zatěžuje život obyvatel Prahy 6 - při vytíženosti aut - 1 osoba ve voze. To považuji za klíčový problém celé Prahy 6, stačí zmínit: Evropská, Patočkova, Jugoslávských partyzánů, Na Krutci a mnoho dalších …a „zkratky“ v rezidenčních oblastech, které řidiči již používají nebo brzy začnou, konkrétně v tomto místě např. Koulova, Zelená, Na Pískách, Terronská, Bubenečská a mnoho dalších, které se přeměnily z klidných ulic na dopravní spojky - a zde všude žijí místní, kteří si ani již nemohou otevřít okno do ulice.
Obchvat je v nedohlednu. Proto si myslím, že nejčistčí řešení pro zklidnění celé lokality by bylo prodloužení tunelu Blanka až dolů na začátek Podbabské, tím by se významně zklidnila celá lokalita - ostatně mělo to tak být naplánováno od začátku! To je jediné řešení, které pomůže obyvatelům Dejvic a Bubenče. Další navrhované úpravy typu spojení Evropská - Svatovítská nepomůže. Především není vymyšlené žádné pokračování z Evropské na Podbabu? A přitom většina aut pokračuje tímto směrem na Suchdol, Roztoky,..tito řidiči nebudou tuto variantu využívat a i nadále budou jezdit přes Vítězné náměstí. Prostě auta schovat pod zem a dát pěším nový kvalitní prostor.
Moc děkuji za tuto připomínku. Velmi souhlasím. Také si myslím, že propojení Svatovítská - Evropská není řešení. S ohledem na dostavbu Vítězného náměstí, zastavění plochy 411 0 53 2163 (03) 35/5/5 přibude aut. Budou-li na Vítězném náměstí kanceláře, pak doprava výrazně přibude. Není jasné jak tato doprava bude řešena. Není jasná koncepce. Jen nějaká nekoncepční, dílčí řešení.
S vaší připomínkou souhlasím až po navrhované řešení - prodloužení tunelu k Podbabské. Osobně si nemyslím, že jakákoliv dopravní stavba něco vyřeší. Významná část řidičů projíždějících Prahou 6 nemíří do Blanky ale do centra. K tomu by určitě byla dobrá aktuální studie. Jak píšu ve svých připomínkách v bodech 4b a 4f, vidím řešení už jen v restrikci. Rozšířit rezidenční parkovací plochy na celou Prahu i Prahu 6, omezit průjezdnost pro vozy pouze s řidičem, zpoplatnit vjezd do Prahy apod. To co se dnes už jinde běžně zavádí. Dát maximální prioritu záchytným parkovištím na obvodu města a rozvoji MHD/PID, popř. spolupracovat se satelity ny budování záchytných parkovišť u nich. Jakákoliv dopravní stavba vedená snahou o lepší průjezdnost přivede víc auta ve finále situaci zhorší.
U KES je ještě jedno riziko, o kterém se také zmiňuji jinde. Potenciální přeměna areálu kasáren v komerční centrum, o které se mluví. A zastavění plochy Dejvického nádraží. Obě rozlehlé plochy postrádají komunikační napojení a hrozí, že výstavba KES je vedena právě k nim a ze stejných důvodů že se do plánu vrací propojení pro auta mezi Milady Horákové a Bubenečskou. V plánu napojení zástavby Dejvického nádraží zcela chybí a to v sobě skrývá velké riziko pro obyvatele Dejvic.
Jde o sběrnou kapacitní komunikaci navrženou s cílem odlehčit dopravě na Vítězném náměstí. Z dostupných dopravních studií provedených v rámci procesu EIA však vyplývá, že komunikace dopravu na Vítězném náměstí zklidní minimálně (asi o 5%). V důsledku zvýšení dopravní propustnosti okolí Vítězného náměstí se však v širší oblasti celkově zvýší doprava - např. na Evropské v úseku na západ od Gymnazijní ulice vzroste doprava zhruba o čtvrtinu. Z hlediska přínosů pro životní prostředí v Praze 6 je tato stavba tedy spíše kontraproduktivní.
Další otázkou jsou dopady této stavby na možnosti rozvoje oblasti areálu armády v ulici Generála Píky, který je uvažován ve stávajícím územním plánu (změna území na "všobecně obytné"). Dosud klidná oblast by se vlivem hluku a znečištění z nové dopravní stavby stala nevhodnou pro stavbu obytných domů, ve frontě domů lemujících KES by se tedy opět objevily kancelářské budovy přinášející další zvýšení dopravy v dotčené oblasti.
Návrh komunikačního propojení jde proti smyslu dosavadních úprav s cílem zklidnit okolí ulice Dejvická, měl by tedy být zrušen.
Plně souhlasím.
Druhá přistávací dráha letiště VH je posunutá o cca 2 km na jih proti stávající. To znamená, že i příletový koridor se posune někam nad linii Bohnice-Sedlec-Lysolaje-Nebušice. To jednoznačně znamená negativní dopady na prostředí v této oblasti ale také v celé severozápadní části Prahy 6 od Baby a Bubenče až po Dědinu.
V rozšíření letiště, se kterým nesouhlasím, vidím ještě jeden rizikový faktor. Jde o privátní investici. Při dravosti soukromých investorů je jasné, že letiště bude při schválení plánu rozšířeno daleko dříve, než se vylepší jeho dopravní obslužnost jakoukoliv stavbou navrhovanou v MPP. Dopady na intenzitu automobilové dopravy v celé Praze 6 si v takovém případě ani nelze představit.
Souhlasím.
Z hlediska lokality vidím jako velmi rizikovou plánovanou bytovou výstavbu v Suchdole a v lokalitě Nová Sedlec. Zejména v souvislosti s reportáží na toto téma, kterou jsem viděl včera v TV Praha. Podle ní by se tramvajová trať mohla začít stavět za 5 let. Tramvajová trať bude investicí za veřejné peníze - Magistrát? V Česku žádná taková stavba nezačne v předpokládaném termínu a vždycky trvá déle, než se plánuje. Bytová výstavba je privátním projektem developera a proto je reálná šance, že nové byty budou stát podstatně dříve než tramvaj. Podle reportáže by se v Suchdole měly postavit byty pro 5.000 lidí. Počítám někde mezi 1.500-2.000 auty. Spojení s Prahou představuje autobus a auto jednou tepnou, kterou jsou Kamýcká a Roztocká ulice. Tedy směr už teď přetížený a se špuntem na Vítězném náměstí, který ale ve špičce zasahuje až do Podbaby. Předpokládám, že většina nových obyvatel bude jezdit za prací do Prahy. To vše dohromady dává velmi neradostný výhled pro občany Suchdola, Podbaby, Lysolají a Tiché Šárky i Dejvic. Pro automobilisty z Nového Sedlce existuje potenciální zkratka kolem areálu vysokých škol, Lysolaje a Tichou Šárku do Podbaby popř. na Horoměřickou.
Jedna z důležitých věcí, která chybí je komplexní posuzování staveb na životní prostředí. Výstavba jako v Suchdole by měla mít jednoznačně vyhodnocení dopadu na lokality Suchdol, Lysolaje, Tichá Šárka, Podbaba, Dejvice. Můžeme postavit 10 obchvatů Kulaťáku a další tunel Blanka a stejně to problém s dopravou nevyřeší a lidi v těchto lokalitách budou dýchat stále více zplodin a prachu, trpět hlukem a světelným smogem. Tímto souhlasím s komentářem Karolíny Brabcové L-29-1c-0.
Souhlasím s tímto komentářem, není to jenom Suchdol ale i Roztoky a další rozvíjející se lokality v této oblasti, kde přibývají lidé po tisících a ti všichni jezdí do Prahy za prací nebo s dětmi na kroužky, do škol, apod. a ti všichni jezdí přes Dejvice, Podbabu, a dalšími ulicemi v rezidenční zástavbě. Praha 6 se musí vyjadřovat k těmto masivním stavbám, dokud nebude vyřešeno tramvajové či jiné vhodné MHD spojení, neměla by se další výstavba povolovat. Již teď je situace kritická.
Tato transformační plocha patří sice do lokality Hradčanská, ale může velmi negativně intenzitu dopravy v Dejvicích.
- Transformační plocha 411/053/2163 111289m2 je určená k zastavění. Zastavěná plocha je 55%, čtu-li správně data v listu lokality. Spolu s diskutovanou výškovou regulací a nejasnostmi jestli bytová nebo komerční zástavba to může znamenat významný nárůst automobilové dopravy do a z lokality. Přitom vjezd do lokality není nijak definován a to vidím jako zásadní riziko. Vjezd z Milady Horákové není možný díky výjezdu z Blanky a křížení se Svatovítskou. Vjezd ze Svatovítské není možný zase díky křižovatce a mostu. Vjezd přes Dejvice je pro Dejvice nepřijatelný a ani není dost dobře možný. Má k tomu sloužit opětovné propojení Milady Horákové a Bubenečské, které jde vyloženě proti snaze Prahy 6 tuto oblast zklidnit? Nebo napojení na východní konec KESu? V podstatě neexistuje řešení, které by bylo technicky schůdné a současně akceptovatelní pro obyvatele Dejvic.
- Dopravní obslužnost transformační plochy 411/053/2163 je ještě větší záhadou (a rizikem) po informacích z Magistrátu z tohoto týdne, které se objevily v médiích. A to že modernizace Buštěhradské dráhy nezačne před rokem 2029. Pokud by se tedy se zástavbou transformační plochy začalo významně dříve, což lze při dravosti developerů předpokládat, je nutné řešit s občany Dejvic, Hradčanské a východní Ořechovky obslužnost lokality. Lokalita je vymezena 3 bariérami - dráhou, Milady Horákové s výjezdem z Blanky a Svatovítskou s Prašným mostem. Kudy vjíždět do plochy a nezkomplikovat dál výrazně situaci v celé oblasti bude určitě zajímavé vědět a řešit v předstihu.
Navrhnout možnosti sběru dešťové vody na zalévání parků, zahrad. Místo vody pitné. Je jasné, že vody ubývá, město se v létě velmi rozehřívá, tento tred je předpovězen i do budoucna. Je potřeba myslet na hospodaření s vodou.
Souhlasím s touto poznámkou. Dešťová voda je cenný zdroj, který se minimálně využívá.
Jsem obyvatel Ořechovky. Nicméně bydlím v Buštěhradské ulici. Z jedné strany vily a z druhé Buštěhradská dráha. Z oken se díváme na areál armády ČR a ulici Generála Píky. Proto přidávám poznámky i k lokalitě Dejvice ke dvěma VPS. Tyto VPS zásadně ovlivňují obě lokality.
Nejdříve obecná poznámka, kterou uvádím i v bodě 7. Není vůbec jasné, kdo a na základě jakých kritérií rozhoduje o určení veřejně prospěšné stavby nebo opatření. Není jasné, čím se veřejně prospěšná stavba liší od ostatních při schvalovacím procesu. U řady VPS není jasné, kdo je ta veřejnost, které prospívají. Příslušné články textové části (192-197) v tomto smyslu nic neříkají.
V rámci lokality Ořechovka VPS nevidím, ale dvě se jí velmi výrazně dotýkají z přilehlých lokalit. Buštěhradská dráha a obchvat Vítězného náměstí. K těmto VPS mám následující připomínky.
Zlepšit železniční spojení na Kladno a na letiště určitě ano. Naopak stavba už se měla dávno rozjet. Způsob, jakým je Buštěhradská dráha prezentována v plánu, je ale zavádějící aspoň, jak já čtu mapu. Východní část od Prašného mostu směrem do Holešovic je vedena tunelem. Což odpovídá aktuálně známému budoucímu stavu. Od Prašného mostu na západ je vedena v podstatě celá po povrchu, což je naopak aktuální stav. Po tělese dráhy je vedena část veleslavínské estakády. Trasa VPS je vedena po současném drážním tělese, což podle aktuálních informací neodpovídá záměru vést dráhu pod Ořechovkou tunelem. Celé těleso dráhy je označené jako nezastavitelná produkční plocha, což je opět aktuální a ne budoucí stav. Z plánu vůbec nevyplývá, co se s tělesem dráhy stane, pokud dráha skutečně povede tunelem. Názor naší oblasti je jasný. Dráha tunelem je nejmenší zlo. Z tělesa udělat cyklostezku, jak popisuji v bodě 4b. Tuto cyklostezku zařadit do plánu jako veřejně prospěšnou stavbu. Tedy návrh na doplnění seznamu VPS.
Obchvat Vítězného náměstí je podle všeho neodvratný. Přesto několik připomínek. Projekt už se projednává řadu let. Je proto otazníkem, jestli podkladová studie ještě odpovídá realitě. Intenzita automobilové dopravy neustále roste a vzhledem k probíhající a plánované výstavbě v okolí Prahy i v Praze 6 poroste i nadále. Neúnosná doprava v Dejvicích, na Ořechovce, Hanspaulce nebo Bubenči není primárně důsledkem nedostatečné dopravní infrastruktury, ale počtem aut, která denně vjíždí do a vyjíždí z Prahy za prací, za byznysem, na nákupy. Důkazem je mimo jiné fakt, že naprostá většina aut v dopravních špičkách je obsazena pouze řidičem. Kritický směrem je příjezd na Vítězné náměstí od severu ulicí Jugoslávských partyzánů a pokračující dále ulicí Svatovítskou. Aut přijíždějících po Evropské je podstatně méně a většina z nich pokračuje rovně směrem do ulice Čsl.armády. Objízdnou trasou jsou ulice Generála Píky a Pevnostní, popřípadě Na Ořechovce. Do těch směřuje i řada aut od Roztok, které objíždějí Vítězné náměstí přes vysokoškolský kampus nebo přes Hanspaulku. Z tohoto pohledu obchvat velmi pravděpodobně situaci Vítězného náměstí vůbec neřeší. Naopak může vést k ještě větší intenzitě dopravy přes Hanspaulku nebo Thákurovou. Navíc přibližuje dopravu dále do rezidenčních čtvrtí. Můj návrh řešení - omezování vjezdu aut do Prahy i do Prahy 6. Pokud se stavba realizovat bude, pak by měla být provedena nová podkladová studie, která se rozšíří o dopady stavby na lokalitu Ořechovka, popřípadě Hanspaulka, Dejvice a Bubeneč. Měla by být provázena omezením průjezdnosti Ořechovkou, Dejvicemi, Hanspaulkou (viz má poznámka ke 4b). Měla by být vybudována protihluková stěna směrem k tělesu Buštěhradské dráhy popř. i do ulice Generála Píky. Severní strana tělesa dráhy by měla být osázena stromy (topoly), které protihlukovou ochranu ještě zvýší a navíc budou esteticky přijatelné. Současně musí být zajištěn bezpečný průchod pro pěší do Dejvic a k metru Dejvická nebo naopak z Dejvic na Ořechovku a směrem na Hrad.
Součástí našich obav z této VPS je i potenciální transformační plocha, kterou je areál armády ČR mezi Buštěhradskou dráhou a ulicí Generála Píky. Jižní část areálu bude sloužit pro obchvat. Co zbytek? Již teď se šíří informace, že armáda areál opustí úplně, že budovy budou zbourány a nahrazeny komerčními a kancelářskými budovami. Vzhledem k tomu, že celá plocha je bílá, je tento scénář možný. Pak by obchvat plnil roli přivaděče do tohoto centra a přivedl by do oblasti ještě více aut
Bílá barva v oblasti kasáren, je opravdu možností dostavby, o které nevíme jak by vypadala.
Pak propjení Evropská-Svatovítská bude jen přivaděčem, souhlasím s tím.
Jak jsem psala v jiném komentáři je potřeba dopravu v oblasti Vítězného náměstí a okolí řešit komplexně v kontextu dostaveb.
Jsem obyvatel Ořechovky. Nicméně bydlím v Buštěhradské ulici. Z jedné strany vily a z druhé Buštěhradská dráha. Z oken se díváme na areál armády ČR a ulici Generála Píky. Proto přidávám poznámky i k lokalitě Dejvice.
Za skoro jediné pozitivum považuji to, že občané Prahy 6 dostali možnost se k plánu vyjádřit.
Teď k zásadním nedostatkům. Plán tak velkého města je tvořen se se snahou určovat regulativy do nejmenších detailů s minimálním prostorem pro místní samosprávy a občany. To vytváří matoucí obraz plný barevných a šrafovaných ploch, čar, teček, koleček, které se překrývají a ve kterých je obtížné se orientovat. Navíc obsahuje řadu chyb a nepřesností, nefungují logické vazby. Plán je rozparcelován na relativně malé lokality, což je z určitého pohledu asi správně, ale zcela chybí vzájemné vazby mezi lokalitami a to jak větší projekty ovlivňují široké okolí. Zejména jsou tyto vazby důležité pro komentování dopravní infrastruktury. Samostatnou kapitolou jsou bílé, tedy zastavěné části, kde se o budoucích záměrech nedozvídáme nic. Čitelnost plánu je velmi omezená a časově náročná. Proto bude připomínek méně, než by mohlo být.
Daleko zásadnější problém jsou ale chybějící informace. Plán je zjevně částí balíku dokumentů, které k dispozici nejsou. Aby bylo možné se k plánu opravdu kvalifikovaně vyjádřit, chybí zadání, chybí koncepce rozvoje Prahy a chybí alespoň priority pro realizaci plánu. Veřejně prospěšné stavby za priority nepovažuji už jenom proto, kolik jich je. A chybí jasná informace, pro koho je plán určen.
Začnu tím "pro koho". V plánu je velké množství návrhů na veřejně prospěšné stavby. Řada z nich dává smysl, ale víc jich je rozporuplných nebo přímo nesmyslných. Jako příklad jedna z velkých megalománií - paralelní rozjezdová a vzletová dráha na letišti Václava Havla. V roce 2017 bylo odbaveno rekordních 15 miliónů cestujících. Kdo je ta veřejnost, které prospěje druhá dráha a další zvyšování počtu cestujících? Pokud jsou veřejností občané Prahy, nevidím jediný pozitivní přínos projektu a naopak řadu negativních dopadů. Pokud jsou veřejností majitelé letiště, pozemků okolo a stavební firmy, pak se samozřejmě jedná o VPS. Zastupitelé Prahy nebo autoři zadání plánu by u všech veřejně prospěšných staveb měli s občany projednat zdůvodnění prospěšnosti a přesvědčit je, nebo se záměrů vzdát. Možná tady je prostor pro referendum jako nástroj rozhodování.
Co myslím chybějící koncepcí. Plán by měl být tvořen s jasným záměrem a z něj se odvíjející jasnou koncepcí. Textová část plánu má proklamativní charakter a v podstatě neobsahuje fakta. Z plánu není jasné, kam Praha směřuje. Chceme dál neomezeně zvyšovat rozlohy kancelářských a komerčních center, počty turistů, dopravní zatížení a zastavět každou volnou plochu, nebo chceme začít tohle regulovat a držet se spíš "udržitelného" rozvoje preferujícího zájmy občanů? Nikde takové konstatování nevidím a plán nevnímám jako upřednostňování občanů. Osobně si myslím, že už jsme ve fázi, kdybychom měli začít regulovat. Řada velkých evropských měst už na to přišla.
Jeden ze základních rysů plánu je zjevná víra, že další a další dopravní stavby vyřeší situaci Prahy v automobilové dopravě. To ale nepočítá vůbec s neustále rostoucím počtem aut denně mířících do Prahy za prací, za nákupy atd. Koncepční řešení jednoznačně postrádám a opět by s ním občané měli být seznámeni, pokud jsou cílovou veřejností.
A s tím souvisí priority dalšího postupu. A i tady mě vadí především dopravní infrastruktura. Musí být jasně řečeno, který typ dopravy Praha do budoucna upřednostňuje. Podle toho by pak měly být časově realizovány dopravní stavby, jinak vznikne jen další chaos. Je jasné, že nelze realizovat všechny najednou a pokud nebude výstavba postupovat systematicky, výsledkem budou neefektivně prostavěné miliardy. Já jednoznačně doporučuji veřejnou dopravu. Proto je třeba konečně začít s dlouho diskutovanými projekty jako vlakové spojení na Kladno a na letiště. Je třeba urychleně začít s budováním záchytných parkovišť a jejich napojením na PID. A je třeba konečně dokončit SZ obchvat Prahy. A ne utrácet peníze na nesmyslné projekty typu veleslavínská estakáda, které nic neřeší a jenom zhorší situaci obyvatel Prahy 6. Velmi doporučuji i jednání s městy a obcemi v okolí Prahy, ze kterých jejich občané do Prahy denně dojíždí. Řada z nich má funkční spojení veřejnou dopravou. Když povolili prakticky neřízený rozvoj satelitních městeček, mohli by pro své občany stavět záchytná parkoviště přímo u nich.
Poslední věc, kterou by podle mne měli občané znát, souvisí podle mne také s realizací. Praha by měla zveřejnit už v této fázi, které projekty bude realizovat jako zadavatel formou výběrových řízení a které projekty jsou čistě soukromé a to zejména u veřejně prospěšných staveb. Pokud bude jakákoliv VPS realizována jako čistě soukromý projekt, zcela to ztrácí smysl a zpochybňuje projekt jako takový, protože občané Prahy z takového projektu objektivně nic mít nebudou. Naopak to ukazuje na potenciální korupční jednání. Zrovna u druhé plochy letiště Václava Havla se tato otázka nabízí. Transparentnost odstraní spoustu třecích ploch a dohadů.
Vedle plánu by mne zajímaly i záměry města a jeho částí v oblasti oprav. Řada objektů nebo částí infrastruktury je ve špatném až havarijním stavu. Porovnání s ambiciózními stavebními projekty by to určitě bylo zajímavé.
Souhlasím s panem Charvátem, zejména co se vlakového spojení týká.
Navržený plán je velmi nepřehledný, obecný a mám z něj dojem, že je vytvořen pro potřeby developerů a nebere v úvahu potřeby residentů.
Zmizelo v něm spousta zeleně, nerespektuje výškové zvyklosti v dané lokalitě, neřeší největší problémy města - dopravu. Doporučuji jeho tvůrcům projít si území pěšky nebo projet na kole, chvíli tu "pobýt", čekat na semaforu na Vítězném náměstí společně s maminkami s kočárky, než se přežene vlna aut řidičů, kteří tu nebydlí a kterým je jedno, jaký vzduch dýcháme, aby pak na chviličku padla zelená pro chodce.
Možná pak přehodnotí své plány na další výstavbu v této lokalitě.
V územním plánu je naznačena možnost využití objektu armády, nacházejícího se mezi ulicí Generála Píky a Buštěhradskou dráhou. Metropolitní plán však tuto plochu jako ,,transformační" neuvádí. Naopak objekt armády v ulici Dělostřelecká, u kterého v územním plánu není změna využití uvažována, je v metropolitním plánu ,,transformační plochou".
Metropolitní plán by tedy pravděpodobně měl objekt armády v ulici Generála Píky jako tranformační plochu řešit. Pokud by v těchto místech měla vzniknout nová zástavba, mělo by jít o s ohledem na charakter lokality o domy bytové, nikoli kancelářské.
Vítězné náměstí
Karolína Brabcová:Srdcem Dejvic je Vítězné náměstí a vysokoškolský kampus. Byť nyní proběhne urbanisticko-dopravní soutěž na podobu Vítězného náměstí, zaslouží si dostavba Vítězného náměstí, Dejvická a Technická (společně s kampusem) podrobnou regulaci příští zástavby. Nová budova ČVUT v ul. Jugoslávských partyzánů ukazuje, že v tomto území je možné přepísknout byť dobrý úmysl. Stavba je naddimenzovaná. Pro tuto část území by měl být poslední nezastavěný kvadrant Vítězného náměstí zanesen jako transformační území. Jinak území je celkově stabilizované a mělo by respektovat zástavbu z 1.pol. 20.století zejména co se týče výškové úrovně zástavby.
Naprosto souhlasím.
Souhlasím
Souhlasím.
Ano, souhlasím. Nejdříve studie, poté kvalitně připravená soutěž na případné další řešení!
NAVYSENI PODLAZNOSTI KOLEM EVROPSKE ULICE
Klara Wagner:dle noveho navrhu MPP by bylo mozne navysit zastavbu podel Evropske ulice. zaroven tzv stavajici vyskova zastavba neodpovida skutecnosti. to je ale Problem celeho MPP.
rozhodne nesouhlasim s navysovanim vyskove zastavby.
Evropska ulice by tak vytvorila "nepropustny" betonovy korifdor, proporcne neodpovidajici okolni zastavbe
Nepozorované navyšování staveb
Monika van den Berg:Podle MPP by bylo možné navýšit zastavbu podél Evropske ulice, protože je přípustné navýšit stavbu až o 2 patra, oproti plánu pokud se jedná o kancelářské budovy.
Nesouhlasím s navyšovaním staveb, nejsme v New Yorku.
Už takto máme stavbu ČVUT v ulici Jug. Partyzánů, která je o hodně vyšší než stávající budovy kolem.
S navyšováním zástavby nejen v této lokalitě naprosto nesouhlasím, nejednoznačné definování výškové úrovně jednotlivých budov a bloků budov a celé rastrové řešení výškové regulace považuji za zcela nevhodné a velmi snadno zneužitelné.
Souhlasim
Adéla Krejčová:Souhlasím s Paní Klárou Wagner
Souhlasím
naprostý souhlas
Souhlasím!
nesouhlasím se zástavbou ploch 411/322/2146 a 411/322/2147
Jan Vrba:Nelze dále omezovat zeleň na Praze 6.
Váš komentář patří spíš k lokalitě Hanspaulka. Bylo by dobré tam doplnit.
Fakt, že nelze dále omezovat zeleň na Praze 6, je ovšem zcela neoddiskutovatelný bez ohledu na to, do kterého bodu toto patří a které konkrétní lokality se toto týká. Jako obecné konstatování toto platí pro všechny lokality.
Také zásadně nesouhlasím se zastavěním parcel na Hanspaulce s číslem: 411/322/2146 a 411/322/2147 bytovými domy.
Navrhuji raději místa k odpočinku, cvičení či dětská hřiště.
Evropská třída
Jan Bumba:Evropská ulice je dle mého názoru již zastavena vcelku velkým počtem kancelářských budov, které se k lokalitám nehodí. Celkové zvyšování zástavby podél Evropské třídy a stavění nových kancelářských budov rozhodně neprospěje tomu jak bude tato část Prahy vypadat a jak se v ní bude žít.
Důležitá role přírodních lokalit
Vojtěch Kaněra:Část Prahy, kde hrají zasádní část parky (Stromovka, Divoká Šárka). Dle mého názoru je potřeba vylepšovat tyto plochy o pítka na vodu a lavičky (např. Baba). Dále v této městské části chybí kvalitní propojené cyklostezky (viz Vídeň)-např. spojení U Matěje-Zelená, Hradčanská-Malostranská (u Chotkových sadů není žádná cyklostezka!). Také je potřeba zlepšit ovzduší v místech s vysokou frekvencí dopravy, např. podél ulice Evropská. Vítězné náměstí by mělo být pouze pro chodce, auta tu nemají co dělat. Dále je potřeba zlepšovat podmínky pro chodce!! Podporovat elektromobily a další typy na alternativní pohon, udělat městem řízený bike-sharing (podporovat projekty jako Rekola apod.).