1) Zelené plochy
2) Obytný charakter okolí s absencí výškových staveb
3) Koupaliště
Připojuji se k názoru pana Urbánka
Souhlasím.
Zelený pás v údolí Brusnice s řadou historických usedlostí je velkou devizou lokality a je nutné jej chránit.
Nekoncepční lávka přes vjezd do tunelů včetně bezbariérového napojení. Trasa zahrnující dva výtahy je nefunkční a provedení chodníku a silnic, po kterých se lidé dostávají na zastávku je za zhoršených podmínek (například při náledí) až nebezpečné.
Souhlasím. Z jedné strany se dá na lávku najet s kolem a pak se musí dolů po schodech. Blázinec.
MUK Malovanka a názazné komunikace zásadně ovlivňují celou lokalitu. Bohužel negativně. Pro obyvatele MUK Malovanka nepřináší žádný užitek, pouze zvýšenou dopravní zátěž.
Bylo by dobré vyřešit odhlučnění MUK Malovanka (ve stylu projektu Zelená Malovanka), v podstatě cokoliv bude přínosné.
Dále lávka přes MUK Malovanka je nešťastně řešená, například přechod od Střešovic na zastávku PID Na Petynce je naprosto tragicky vyřešen.
Křižovatka Malovanka - oblast zatěžuje hlukem a emisemi a je zásadní bariérou v oblasti.
o pozitivního nám přináší druhá přistávací dráha? Potřebuje Praha přijímat ještě větší množství lidí? Už teď letiště přepravilo více lidí než bylo původně plánované (15 000 000 lidí/2017). Při druhé přistávací dráze může dojít až k dvojnásobnému počtu cestujících přes Prahu.
Už v současné době je nedostačující infrastruktura a mpp infrastrukturu důsledně neřeší. Jak chce mpp dopravit přes Prahu 6 další miliony lidí za rok navíc? Jakým způsobem se dořeší doprava na letiště? Neřeší se doprava ani jakýkoli jiný veřejný zájem z výstavby paralelní dráhy.
Měla by se řešit regulace a stavět záchytná parkoviště na okraji Prahy. Mělo by se řešit napojení na středočeský kraj a navzájem spolupracovat. Praha 6 je transitním místem pro ty, kteří dojíždí do Prahy denně za prací z oblastí severozápadu Prahy, nicméně mpp to příliš nezohledňuje. Čím více lidí Praha láká, tím více se zhoršuje kvalita života Pražanů. Evropská ulice je již v současné době přetížená. Je třeba důsledně vyžadovat regulaci provozu, nikoli lákat další lidi.
My jsme rezidenti Prahy 6, měl by být dán větší důraz na rezidentní bydlení.
I toto můžete připomínkovat.
Ulice Ve střešovičkách má historickou dlažbu, což je skvělé, ale auta si tudy často zkracují cestu do tunelu Blanka a nedodržují omezenou rychlost na 30 km/h. Jednak to působí značný hluk a potom je tu velký pohyb chodců a zejména dětí po miniaturních chodníčkách, takže se většinou chodí prostě po této silnici. Bylo by skvělé, kdyby tu auta jezdila v menší míře a pomaleji.
Bydlím v ulici Na Kocourkách. Vodili jsme děti do školky na Petřiny, což se dá pouze autem nebo ulicí Radimova. Tam ale úplně chybí bezpečný pruh pro cyklisty. Není tu ani dostatečně široký chodník, na jedné straně silnice vůbec není. Přitom je to frekventovaná komunikace, kde auta často překračují 50 km/h-nejsou tu ani retardéry ani kamery-pohyn chodců je tady extrémně nebezpečný.
Chtěl bych tímto upozornit na současnou podobu územního plánu, ve kterém jsou některé zelené plochy označeny k možné výstavbě. Především mě zaujala lesnatá oblast u koupaliště Petynka. Tento prostor výtečně koresponduje s přírodním charakterem venkovního koupaliště. Jeho zástavbou by došlo k poškození charakteru oblasti včetně místní fauny (ptáci, zajíci, ježci,...). Vzhledem k pískovcovému podloží předpokládám nutnost komplikovaného řešení základů případných budov.
Připojuji se k názoru pana Urbánka, považuji zelené plochy v našem okolí za zásadní pozitivní prvky přinášející rovnováhu - rušnost dopravních komunikací v ulici Patočkova a zvyšujicí se rušnost ulice Na Petynce na jedne straně a klidné zelené plochy na straně druhé. Zeleň ve městě ochlazuje a zvlhčuje vzduch, zadržuje vodu, pohlcuje prach, produkuje kyslík ...
Zelený svah nad a vedle koupaliště je poměrně opomíjen ale představuje důležitou "zelenou barieru" mezi dálničním územím MUK malovanka a přiléhající obytnou zástavbou.
Připojuji se k názoru pana Rejnka. Považuji zelené plochy v našem okolí za zásadní pozitivní prvky přinášející rovnováhu - rušnost dopravních komunikací v ulici Patočkova a zvyšujicí se rušnost ulice Na Petynce na jedne straně a klidné zelené plochy na straně druhé. Zeleň ve městě ochlazuje a zvlhčuje vzduch, zadržuje vodu, pohlcuje prach, produkuje kyslík ...
Připojuji se k názorům paní Mileny Harveyové a pana Rejnka,
Také považuji zelené plochy v našem okolí za zásadní pozitivní prvky přinášející rovnováhu - rušnost dopravních komunikací v ulici Patočkova a zvyšujicí se rušnost ulice Na Petyce na jedne straně a klidné zelené plochy na straně druhé. Zeleň ve městě ochlazuje a zvlhčuje vzduch, zadržuje vodu, pohlcuje prach, produkuje kyslík ...ve večerní klidné době je vidět zde žijící zajíce, bažanty, v jarních měsících zde hnízdí mnoho ptactva, včetně slavíků, holubů doubňáků. Je to oáza zeleně, která je tolik potřebná
Také se připojuji k zachování zeleného svahu nad koupalištěm. Důvody dostatečně popsány u p. Urbánka, pí Harveyové a dalších.
Připojuji se k zachování zeleného svahu nad koupalištěm. Důvody dostatečně popsány u p. Urbánka, pí Harveyové a dalších.
Souhlasím a připojuji se ke všemu, co zde bylo napsáno - jakákoli další výstavba popírá charakter, hodnoty a přednosti této lokality. Je naší povinností zelené a zalesněné plochy chránit, udržovat a věnovat jim dostatečnou péči tak, abychom je zachovali pro budoucnost a naše děti!
Připojuji se k názorům paní Mileny Harveyové, pana Rejnka a paní Jitky Mlejnkové, aby v lokalitě v již v budoucnu nikdy nedocházelo k úbytkům tolik potřebné zeleně! Běla Kliková
Již dlouho chátrá kdysi překrásná budova historické pekárny Na Viničce 1. Jako by městská část jinak pěkně pečující o památky Prahy 6 na tento dům úplně zapomněla a společně s spekulujícími majiteli čekala až budova sama spadne. Krásné secesní malé měšťanské domy z 19.století tvoří jedinečný ráz této lokality a bylo by škoda, kyby se tato budova nedočkala rekonstrukce a nahradili by jí podobně nevkusné obytné domy jako tam kde ústí ulice Na Petynce do Radimovy.
Podle mne patří západní část lokality vymezená ulicemi Radimova, Na zástřelu a Ve Střešovičkách spíše k lokalitě Sídliště MV a to včetně plochy kolejí Kajetánka. Svým charakterem se tam hodí víc.
Na druhou stranu nevidím moc velký rozdíl mezi lokalitami Střešovice (bez výše uvedené části), Na Bateriích a Ořechovka. To jsou svým charakterem velmi podobné. Je to asi velká oblast na sjednocení, ale přinejmenším by se problémy všech tří lokalit měly řešit stejně a měly by pro ně platit obdobné regulativy.
Souhlasím s tím, že paneláková zástavba do této lokality nepatří.
Tato bloková struktura neodpovídá ostatní zástavbě, jedná se o nízké bytové domy přes 100 let staré. Svým charakterem odpovídá některým částem lokality Břevnov. Tato zástavba si zaslouží ochranu kvalitní regulací.
Viz moje poznámka k západní části lokality v bodě 1e.
Společně jsme prošli navrhovaný metropolitní plán a došli jsme k závěru, že není správně stanovena hranice mezi Ořechovkou a Střešovicemi to bychom chtěli napravit. Je totiž nutné upozornit na historickou skutečnost, že ulice Nad Octárnou a Sibeliova vznikly ve dvacátých letech jako úřednická kolonie družstva státních a magistrátních úředníků v lokalitě „Voctárna“ .Měli bychom požadovat, aby obě ulice byly zahrnuty do oblasti Ořechovka, protože tato oblast je charakterizována jako stabilizované území, s charakterem zástavby „zahradní město“. V takovéto lokalitě nelze např. stavět více jak dvoupodlažní domy lokalita je víceméně stavebně uzavřena
Naproti tomu lokalita Střešovice, kam nyní spadáme, je charakterizována jako stabilizovaná s charakterem zástavby „heterogenní“ a v této oblasti je reálná další výstavba (někde až šestipatrové domy).
Dobrý den,
mé připomínky se týkají 2 plánovaných změn úz.plánu v oblasti Střešovic. Jedná se o tyto oblasti:
1. Plánovaná transformace území, na kterém se nyní nachází železniční trať. Nepřeji si rozšíření tohoto území s cílem vybudovat povrchovou vysokorychlostní železniční trať. Navrhuji podpovrchovu variantu. Lokalita je od zprovoznění tunelu Blanka neúměrně zatížena projíždějícími vozidly ve směru Střešovická - Evropská, povrchová žel. trať by tuto oblast významně poškodila dalším hlukem.
2. Transformační zastavitelná obytná lokalita Ořechovka 411/324/2145: Navrhuji, aby zde mohly být postaveny pouze jednotlivé rodinné domy o max. 2 nadzemních podlaží, na pozemcích s maximální zastavěností odpovídající max. původní zastavěnosti zdejší oblasti. Tzv. Royal Triangle v místě bývalé zahrádkářské kolonie v ulici U Laboratoře považuji za výsměch všem snahám o zachování charakteru Střešovic a o respektování urbanistické koncepce Prahy ("zrušená" osa ulice M. Horákové - Břevnovský klášter, atd.)
S pozdravem
Šubrtová
Souhlasím. Měl by být zachován ráz čtvrti a royal triangle by se již neměl opakovat.
Dobrý den,
jsem obyvatelem domu v ulici Na Petynce 982/28, Praha 6 a chtěl bych tímto vyjádřit svůj zásadní nesouhlas se změnou ZP (zelené plochy) na SP (stavební plochu) zalesněné části v přímé blízkosti mého bytu. V příloze naleznete přesný popis výše jmenovaného pozemku. Prosím o zvážení. V poslední době se v Praze 6 zastavuje stále více zelených ploch (např. Triangle StřešovickáxPatočkova, nebo park Kajetánka, nebo Ve Střešovičkách (u Billy). Nechtějte zničit jeden z posledních kusů přírody v okolí. Moc Vám děkuji......
Dobrý den,
jako obyvatel bytu na v ulici Na Petynce 986/36 souhlasím s názorem pana Bayera a doufám, že ještě jednou přehodnotíte změnu zelených ploch a zastavitelné. Lokalita Střešovic a Břevnova je dle mého názoru velmi ceněna právě z důvodu objemu zeleně, která se na jejich území nachází. A v případě možné zástavby těchto ploch by vznikl jen další urbanistický paskvil plný cementu a betonu. Byl bych rád, kdyby se nezapomínalo na důležitost zeleně pro rozvoj naší civilizace.
Souhlasím.
Dobrý den,
doneslo se mi, že na místě bývalého bazaru v ulici Na Petynce má být postaven obytný dům s výškou 6 pater. Jsem obyvatelem domu v ulici Na Petynce 982/28, Praha 6, takže v úplné blízkosti a balkonem situovaným tímto směrem. Chtěl bych tímto vyjádřit svůj zásadní nesouhlas se takovouto výškou budovy a z důvodu už tak rušného okolí díky mimoúrovňové křižovatce Malovanka navrhnout jiné řešení a to využití těchto pozemků po bývalém autobazaru na zelenou plochu a vybudování parku. Mohlo by to i pomoci koupališti Petynka ve zpříjemnění okolí. Prosím o zvážení mého návrhu. V poslední době se v Praze 6 zastavuje stále více zelených ploch (např. Triangle StřešovickáxPatočkova, nebo park Kajetánka, nebo Ve Střešovičkách (u Billy). Stálo by přece za to zachránit jeden z posledních kusů přírody v okolí a využít ho jako park. Děkuji Vám za Vaší podporu.
Připojuji se ke komentářům, které se týkají Royal Triangle a doplňuji ještě jeden detail. Pokud do existující zástavby rodinných domů a vil vestavíme obytný objekt, který je uzavřen ploty, závorami a uzavírá veřejnosti část oblasti nebo lokality, zcela tím popíráme původní charakter a konstatování o cílovém charakteru a potenciálu území v Listu lokality jsou jen prázdnými proklamacemi.
V návrhu metropolitního plánu nesouhlasím se zástavbou svahů nad koupalištěm Petynka a změnou zelených ploch na stavební plochy (původní územní plán tuto změnu neobsahoval). Tato oblast již nyní trpí zvýšenou dopravní zátěží a smogem z mimoúrovňové křižovatky Malovanka. Proto si jako obyvatelé ceníme zeleně, která má v těchto místech velkou důležitost. Navrhuji zachovat stávající zelené plochy a nezastavovat je.
Obecně je popis této lokality velice hrubý a ignoruje jak současný stav, tak původní územní plán Prahy. Na přiloženém obrázku je vidět, že na původním plánu byl svah příléhající ke koupališti Petynka veden jako ZP, tedy zelená plocha, nový MPP již toto území zahrnul do zastavitelné plochy. Dle mého názoru se jedná o opomenutí, které je třeba napravit.
Obecně by v této lokalitě bylo vhodné nezastavitelné plochy rozšiřovat, ne zmenšovat.
Považuji zelené plochy v našem okolí za zásadní pozitivní prvky přinášející rovnováhu - rušnost dopravních komunikací v ulici Patočkova a zvyšujicí se rušnost ulice Na Petynce na jedne straně a klidné zelené plochy na straně druhé.
1. V původním územním plánu je kopec nad garážemi veden jako ZP, tedy zelená plocha. Bohužel, v novém MPP je veden jako plocha zastavitelná!!!
2. Výšková regulace plochy po bývalém autobazaru, kde měl původně stát hotel, bude zřejmě stát bytový dům, který je nově navržena na 6 pater (okolní zástavba má 4 patra).
Pro zachování charakteru naší čtvrti se přikláním k ponechání současné výškové regulace pro nové stavby v našem okolí. Jsem zásadně proti novým výškovým budovám v naší lokalitě. Narůstajicí rušnost komunikací, počet vozidel využívající ulici Na Petynce jako zkratku na Petřiny a stále se zhoršující stav parkování by se jen dále prohloubily.
Souhlasím
Souhlasim, ocharana zelene plochy by se mela zachovat.
Chtěl bych tímto upozornit na současnou podobu územního plánu, ve kterém jsou některé zelené plochy označeny k možné výstavbě. Především mě zaujala lesnatá oblast u koupaliště Petynka. Tento prostor výtečně koresponduje s přírodním charakterem venkovního koupaliště. Jeho zástavbou by došlo k poškození charakteru oblasti včetně místní fauny (ptáci, zajíci, ježci,...). Vzhledem k pískovcovému podloží předpokládám nutnost komplikovaného řešení základů případných budov.
Považuji zelené plochy v našem okolí za zásadní pozitivní prvky přinášející rovnováhu - rušnost dopravních komunikací v ulici Patočkova a zvyšujicí se rušnost ulice Na Petyce na jedne straně a klidné zelené plochy na straně druhé.
V plánu je vymezen stavební blok mezi parkem Malovanka (123/122/2197) a Zahradou Kajetánka (123/122/2275). Tento stavební blok přerušuje do současné doby kontinuální pás zeleně, který je zásadní zachovat a dále posilovat. Proto zásadně nesouhlasím s tímto vymezením.
V příloze je výřez zobrazující dosud nezastavěnou plochu (původně plánovanou pro hotel mezi koupalištěm Petynka a MUK Malovanka.
Nově zvolená výšková regulace je na úroveň 6, která:
- Zásadně nerespektuje okolní zástavbu
- znehodnotí plochu koupaliště vrženým stínem při východní a západní pozici slunce (stačí si provést simulaci)
Navrhuji snížení na okolní úrověň, tedy 4, což by bylo logické a přínosné pro lokalitu.
Souhlasím
Pro zachování charakteru naší čtvrti se přikláním k ponechání současné výškové regulace pro nové stavby v našem okolí. Jsem zásadně proti novým výškovým budovám v naší lokalitě. Narůstajicí rušnost komunikací, počet vozidel využívající ulici Na Petynce jako zkratku na Petřiny, a stále se zhoršující stav parkování by se jen dále prohloubily.
Výška 6 (v místě bývalého autobazaru)se jeví jako spíše nekorespondující s touto stranou ulice
Problém výškové regulace vidím ve dvou rovinách. To je velký nedostatek celého MPP. Výšková regulace není díky výjimkám jednoznačně stanovena. Jiná platí pro bytovou a jiná pro komerční zástavbu. Jiná je pro metropolitní třídy, jiná pro transformační plochy a jiná pro zastavěné plochy apod. Pokud zákon není exaktní, otevírá prostor pro zneužití. Druhou rovinou je to, že výšková regulace velmi často nerespektuje původní zástavbu lokality, ale dodatečně neorganicky vestavěné struktury popřípadě otevírá prostor pro budoucí projekty. Vyčnívající struktury by měly být označené jako jakési dominanty a potenciální nová výstavba by se měla přizpůsobit ne jim, ale původní plošné zástavbě. V Lokalitě Střešovice je několik příkladů, které přesně tento přístup ukazují. Domy v okolí MUK Malovanka nemají žádný 6 pater, přesto je u koupaliště Petynka 6 pater regulace. To samé je v okolí kolejí UK na Kajetánce, kde je výšková regulace nastavena podle nejvyššího domu a to ještě nesmyslně. Proto je lokální regulace 21 pater a u křížení ulic Na Petynce a Na zástřelu 6 pater. To nemá s realitou a charakterem lokality nic společného. Celá ulice na Petynce kolísá od 2 do 6 pater bez jakéhokoliv logického důvodu. V trojúhelníku mezi ulicemi Na Petynce, Ve Střešovičkách a Radimova vyskakuje dokonce na 12 pater. To je podle mne neakceptovatelný stav, který vyžaduje přehodnocení.
Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.
Charakteristika lokality jako " zastavitelné, stabilizované, obytné" dává smysl a lokalita na první pohled vypadá stabilizovaná. Přesto panují mezi obyvateli oprávněné obavy z další výstavby z pochopitelných důvodů. Dva hlavní jsou, že v MPP jsou některé zelené plochy označené jako zastavitelné a dále nejasnosti s výškovou regulací. Lokalita v sobě skrývá skryté transformační plochy a z nich největší je zeleň kolem koupaliště Petynka. Cílem je také "heterogenní struktura", která v souvislosti s výškovou regulací vyznívá spíš jako ironie.
Do cílového charakteru lokality je zásadní doplnit zachování a posílení zeleného pásu v údolí potoka Brusnice v linii historických usedlostí Malovanka, Šlajferka, Petynka, Vincentinum, Kajetánka až po Břevnovský klášter. Tento pás poskytuje cenou izolační zeleň a protiváhu k dopravně přetížené Patočkově ulici a může být příjemnou cyklo a pěší spojnicí mezi Petynkou a Hvězdou.
V MPP chybí některé významné zelené plochy a proto se nelze k této otázce smysluplně vyjádřit. Podmínkou je odstranění chyb. Plán s těmito chybami umožňuje zvyšovat míru zástavby, aniž by se překročila jakákoliv regulace.
Pro lokalitu by měla být především přehodnocena výšková regulace a chyby v MPP by měly být odstraněny.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Konkrétně pro lokalitu Střešovice doporučuji:
- upravit pro chodce, cyklisty a vozíčkáře prostupnost křižovatky Malovanka. Jedna z největších bariér v Praze 6.
- vytyčit trasu z Malovanky přes Kajetánku, Markétu a Vypich do Hvězdy nebo Motolského háje
- kritický střet zájmů mezi auty a zbytkem světa představují díky intenzitě automobilové dopravy v lokalitě ulice Patočkova a Radimova
S panem Charvátem souhlasím. Jen bych doplnila, že město by se mělo take zabývat výstavbou adekvatních parkovacich zařizení na konečnych stanicích metra, aby občané dojíždějíci za prací do Prahy nezatěžovali existujicí komunikace a parkovací plochy pro obyvatele a návštěvniky restaurací, obchodů a dalších podniků v okrajových částich Prahy. Tuto zátěž pociťujeme výrazně na Praze 6
Jako velké riziko pro lokalitu vidím v navrhovaných (veřejně prospěšných) dopravních stavbách, které do lokality přivedou jen další množství aut, zplodin, hluku a světelného smogu. Mám na mysli rozšíření letiště Václava Havla, Břevnovskou radiálu, rozšíření Karlovarské ulice, Veleslavínskou estakádu a podobné. Místo toho by měl být důraz v zájmu občanů Prahy 6 a Prahy kladen na rozvojové projekty MHD, záchytná parkoviště na obvodu města, parkovací zóny pouze pro rezidenty pro celou městskou část a zvážit i zpoplatnění vjezdu do Prahy. Vzhledem k pokračující výstavbě satelitů, komerčních budov, obytných zón množství aut vjíždějících denně do Prahy 6 v nejbližších letech nadále poroste a žádná dopravní uvnitř města stavba to nevyřeší.
Překvapuje mne, že pozemky všech tří vodojemů - tedy nad školou Norbertov, Hradní vodojem a vodojem v ulici Nad Octárnou jsou určeny k zástavbě. To už se s nimi jako s vodojemy do budoucna nepočítá? Opět se točíme kolem zeleně a jejího množství na území Střešovic. Zdá se mi, že nový Metropolitní plán se snaží zeleň omezovat a vytváří prostor pro developery a jejich aktivity. Navrhuji označit všechny vodojemy jako zelené plochy dál nezastavitelné.
Ve stávajícím územním plánu bylo v naší lokalitě Střešovice více zelených ploch. V MPP tyto plochy (asi na základě lobbingu developerů) vypadly.
Výšková regulace je zbytečně benevolentní a dovoluje výškovou zástavbu i tam, kde to není úplně vhodné.
Bylo by dobré území chápat jako oblast negativně postiženou dopravními stavbami a území plánovat tak aby se tyto negativní vlivy minimalizovaly.
Dále by bylo dobré zlepšit komunikace pro pěší - přechod přes MUK Malovanka, zvážit schody podél koupaliště nahoru směrem k Sibeliově ulici...
Chybí mi ochrana stávajících zelených ploch, které jsou dle nového MP zastavitelné.
Osobně mi vadí možnost zástavby okolí koupaliště Petynka a prostoru k ulici U střešovických hřišt.
Změnu územního plánu kde končí ochrana zelených zon považuji za krajně nešťastnou.
Všeobecně možná zastavitelnost území nahrává jen developerům a Praha 6 tak může ztratit přívlastek zelené čtvrtě.
Proč jsou stávající historické vodojemy určeny v novém Metropolitním plánu jako zastavitelné? Vnímám to jako úbytek zeleně oproti původnímu územnímu plánu.
Charakterizace
Jan Urbánek:Pro lokalitu je zásadní:
1) Klidová oblast (vyjma bytů natočených směrem k ulici Patočkova a vjezdu do tunelů)
2) Koupaliště
3) Dopravní dostupnost
Souhlasím s panem Urbánkem
Zachovat zelené plochy svahu nad ulicí na Petynce od koupaliště až po ulici U střešovických hřišť
Vratislav Slezák:Zelený pás je oázou v celém okolí a významně pomáhá vyrovnávat kritické zatížení z Patočkovy ulice a tunelové křižovatky Malovanka. Nelze dopustit, aby bezohlední developeři mohli svými plány likvidovat takovéto ozdravné plochy. Souhlasím s protestními vyjádřeními předchozích příspěvků.
Souhlasím s panem Slezákem. Výjezd z tunelu Blanka byl původně koncipován tak, aby mnohem méně zasahoval do klidu této rezidenční čtvrti. To, že mimoúrovňová křižovatka nakonec utvořila obludný kráter, který je nepěknou vizitkou naší generace k rázu této lokality je samo už dost zátěžové a další kroky by měly vést ke sklidnění lokality, nikoli k posílení provozu. Např. protáhnout tunel, nikoli příkop(což je také jedna z děsivých variant) až ke křižovatce an Bílé hoře, nebo ještě lépe až k dálnici.