Na této oblasti se mi líbí, jaká je, je zde zeleň, parčíky, a okolí působí rodině.
Lokalita je zajímavá svou "izolovaností" - až na Kladenskou je špatně průjezdná a to pouze v západo-východním směru, takže není devastována "průjezdovou dopravou", což se děje mnoha oblastem města.
Existuje v ní tak relativně nízká hladina hlukového znečistění.
Dalším specifikem je existence přirozeného přírodního prvku - poslední části otevřeného - tedy povrchového, proudění Dejvického potoka včetně doposud zachovaného "biokoridoru (stromy na březích)" v jeho bezprostředním okolí.
Za kvalitní považuji původní zástavbu rodinných i malých činžovních domů. Dále je unikátní na povrch vyvedený Dejvický potok a zeleň kolem něj.
Za kvalitní považuji zástavbu malých činžovních domů a rodiných domů se spoustou zeleně.Dalším specifikem je existence přirozeného přírodního prvku - poslední části povrchového, proudění Dejvického potoka včetně doposud zachovaného "biokoridoru (stromy na březích)" v jeho bezprostředním okolí.
Dejvický potok, zeleň.
Souhlasím s komentářem paní Harveyové
Relativní klid a zeleň v intravilánu, dobrá dopravní dostupnost. Zachovejme tyto hodnoty a braňme se zvýšení dopravního zatížení a bezkoncepční výstavbě na úkor pásu zeleně kolem potoka.
Zeleň, biokoridor Dejvického potoka, relativní klid, nízká dopravní zátěž ve srovnání s jinými lokalitami Prahy 6, vilová zástavba v kombinaci s menšími činžovními domy.
V posledních letech se zvýšil provoz aut v této ulici a přilehlém okolí.
Město by se mělo zabývat výstavbou adekvatních parkovacich zařizení na konečnych stanicích metra, aby občané dojíždějíci za prací do Prahy nezatěžovali existujicí komunikace a parkovací plochy pro obyvatele a návštěvniky restaurací, obchodů a dalších podniků v okrajových částich Prahy. Tuto zátěž pociťujeme výrazně na Praze 6.
Snaha o nahrazeni zelenych ploch zastavbou je naprosto nepripustna. Považuji zelené plochy v našem okolí za zásadní pozitivní prvky přinášející rovnováhu. Zeleň ve městě ochlazuje a zvlhčuje vzduch, zadržuje vodu, pohlcuje prach, produkuje kyslík ...
Lokalita částečně bojuje s pokusy jí využívat jako tranzitní ("vyhýbání" se Evropské přes Kladenskou, respektive projiždění lokality (Kladeská a návazné uličky) při trase "Nádraží Veleslavín" - "Střešovice" namísto setrvání na kapacitních, ale zřejmě zaplněných, Evropská - Starodejvická.
Dopravní "přecpanosti" výrazně "napomáhá" zimní stadion, který se zdá být vybudován v lokalitě, bez dobré dopravní dostupnosti a s relativním nedostatkem parkovacích míst (ano byl vystaven asi v době, kdy nikoho moc nenapadlo, že s bruslemi na stadion nikdo nepojede MHD, ale všichni autem ...)
Dopravu zřejmě dále zahustí plánovaná dostavba v údolí při potoce - pevně doufám, že bude velmi málo "densitní" a zachová "biokoridor" potoku.
Pokud plánovaná dostavba mezi Kladenskou a Evropskou bude mít napojení (vjezd/výjezd) na Evropskou, nemuselo by ke zhoršení dopravní situace díky ní výrazněji dojít.
Z hlediska zápachu je nevhodně umístěn nově zbudovaný komín zimního stadionu, který produkuje velmi mnoho kouře a je jen 3m na úrovní země a v jeho bezprostřední blízkosti prochází veřejná cesta spojující ulici Na Dlouhém Lánu a Kladenská, procházející parkem mezi stadiónem a školou.
Buštěhradská dráha by měla být podzemí až přímo do stanice Veleslavín. Na MPP3.3 je povrchová a před Veleslavínem se zahloubí. Poslední dvě varianty byly podzemní. Na ní by měla védst cyklostezka, pěší cesta, odpocinkové, herní prvky. Jinak vznikne diskriminační bariera v území, nemluvě o hluku.
Je velmi důležité a na MPP chybějící udělat bezpečný přechod a přejezd trati / Buštěhradské dráhy (v jakékoliv podobě bude) mezi současnou starou veleslavínskou teplárnou a zámkem na jedné straně a Kladenskou na druhé straně. V současné době chybí, ačkoliv trat v tomto místě přejde několik set lidí denně. Jde o hlavní spojnici mezi východní částí starého Veleslavína a veřejnou dopravou, směr město. V okolí jsou školky, školy a v budoucnu bude vznikat obytná zástavba teplárny, kde je plánováno v bezprostřední blízkosti dráhy 400 nvých bytů. Tedy v podtstě 100 x víc lidí, než je tam ted. Zastavena novými byty má být dráha ale i níž po obou stranách ve Strnadově zahradnictví i v lokalite Kladenská před školou, hygienickou stanicí a základní školou. Toto hustě obydlené území musí mít Rychlodráhu pod zemí.
Estakáda Petřiny Veleslavín je naprosto zbytečná a okolí devastující. Vzhledem k obrovskému převýšení by vedla v úrovni střechy fungující teplárny nešlo by ani tak o estakádu jako o most nad údolím. Zbytečný. Více aut přivede více dopravy.
Souhlasím
Zcela souhlasím.
Souhlasím s komentářem Veroniky Zapletalové.
Lokalita částečně bojuje s pokusy jí využívat jako tranzitní ("vyhýbání" se Evropské přes Kladenskou, respektive projiždění lokality (Kladeská a návazné uličky) při trase "Nádraží Veleslavín".
Dopravu zřejmě dále zahustí plánovaná dostavba v údolí při potoce.
Estakáda Petřiny Veleslavín je naprosto zbytečná a okolí devastující. Vzhledem k obrovskému převýšení by vedla v úrovni střechy fungující teplárny nešlo by ani tak o estakádu jako o most nad údolím. Zbytečný. Více aut přivede více dopravy!!
Stále zesilující doprava.
Tak si tak rikam, za koho vlastne Praha kope? Za me, jejiho obcana, nebo za auta? Ve svete je trend autum uz prilis neustupovat. Jejich dominance by mela byt regulovana i zde, zejmena ma-li to byt na ukor neceho tak vzacneho, cimz park Novy les bezpochyby je. Praha potrebuje spise rozsirovat plochu svych parku, nez betonovych ploch. Prepazeni Evropske a krizovatky Stresovicke u Vojenske nemocnice skrz Veleslavin a Novy les tranzitni dopravou povazuji za kratkozrake a nepromyslene a velmi necitlive k prirode a obcanum Veleslavina a jeho historie. Moc prosim nedelejte to! Skody, ktere tim vzniknou, budou nevratne.
Jako navrh jineho reseni, souhlasim s alternativou pana Karla Snajdra.
Cenim si moznosti vyjadrit se. Dekuji.
Josef Polasek st.
Co pozitivního nám přináší druhá přistávací dráha? Potřebuje Praha přijímat ještě větší množství lidí? Už teď letiště přepravilo více lidí než bylo původně plánované (15 000 000 lidí/2017). Při druhé přistávací dráze může dojít až k dvojnásobnému počtu cestujících přes Prahu.
Už v současné době je nedostačující infrastruktura a mpp infrastrukturu důsledně neřeší. Jak chce mpp dopravit přes Prahu 6 další miliony lidí za rok navíc? Jakým způsobem se dořeší doprava na letiště? Neřeší se doprava ani jakýkoli jiný veřejný zájem z výstavby paralelní dráhy.
Měla by se řešit regulace a stavět záchytná parkoviště na okraji Prahy. Mělo by se řešit napojení na středočeský kraj a navzájem spolupracovat. Praha 6 je transitním místem pro ty, kteří dojíždí do Prahy denně za prací z oblastí severozápadu Prahy, nicméně mpp to příliš nezohledňuje. Čím více lidí Praha láká, tím více se zhoršuje kvalita života Pražanů. Evropská ulice je již v současné době přetížená. Je třeba důsledně vyžadovat regulaci provozu, nikoli lákat další lidi.
My jsme rezidenti Prahy 6, měl by být dán větší důraz na rezidentní bydlení.
I toto můžete připomínkovat.
Navrhovaný Metropolitní plán obsahuje oproti stávajícímu ÚPn změny poškozující oprávněné zájmy stávajících obyvatel lokality. Navrhované změny jdou na úkor životního prostředí, tj. na úkor zeleně při současném zvýšení dopravního zatížení nad možnosti stávající infrastruktury. Celé území 411/120/2243 (Strnadovy zahrady) se mění ze zeleně na obytné území aniž by byla uspokojivě řešena dopravní obslužnost. Výstavba by se nevyhnutelně projevila zvýšeným dopravním zatížením ulic Kladenská a Na Dlouhém Lánu (přitom na obou ulicích jsou školy !) a v konečném důsledku také dalším zatížením již nyní přetížené křižovatky Kladenská / Veleslavínská / Evropská. K dalšímu zatížení této křižovatky však dojde již po dokončení (a pronájmu) kancelářského developmentu AFI na přilehlém pozemku. Bez komplexního řešení dopravní infrastruktury (a propojení Evropské estakádou na Petřiny takovým řešením rozhodně není) je třeba další masivní zástavbu v lokalitě jako bezkoncepční odmítnout.
Narůstající intenzita tranzitní automobilové dopravy hlavně ve špičkách po ose Veleslavín-Kladenská-Pod Kladenskou silnicí-Na Rozdílu-Střešovice.
Obava obyvatel, že plánovaná bytová, komerční i dopravní výstavba v lokalitě a jejím okolí povedou ke dramatickému zhoršení situace.
Průchodnost Buštěhradské dráhy pro pěší u veleslavínského zámečku, kde denně přecházejí stovky lidí.
Obava z redukce zelených ploch novou výstavbou.
V okolí je dost zeleně a parčíků, které by měli být rozhodně ponechány. Už díky rázu tohoto okolí, kde bydlí mnoho starších lidí, rodin s dětmi. Tyto prostory by se pak měli modernizovat, respektive například vyměnit lavičky, udělat nové pískoviště...atd.
Myslím, že je to přirozený přírodní prvek - poslední části otevřeného - tedy povrchového, proudění Dejvického potoka včetně doposud zachovaného "biokoridoru (stromy na březích)" v jeho bezprostředním okolí.
Dále bych chránil prostor tělesa Buštěhradské dráhy pro potenciální ideální koridor pro cyklostezku z Dejvic směr Liboc/Obora Hvězda/ Ruzyně.
Souhlasím naprosto s komentářem Jana Krejčího.
Souhlasím naprosto s komentářem Jana Krejčího.
Souhlasím naprosto s komentářem Jana Krejčího.
Zeleň, rezidenční bydlení. Je třeba rozhodně nezatěžovat lokalitu více dopravou a nezvyšovat okolní zástavbu.
Zeleň v otevřených prostorech i ve vnitroblocích, Dejvický potok.
Chyběla mi tam zmínka o Dejvickém potoku a biokoridoru - jako by neexistoval ...
Dále tam nebylo nic o velkém potenciálu (pokud dojde k zahloubení železnice) koridoru Buštěhradské dráhy.
Nebylo mi jasné (je to na mě zřejmě moc komplikovaně popsáno), jaká je zamýšlena hustota zástavby pozemků "u potoka", kde si dovedu představit maximálně izolovaně stojící rodinné domky s malými zahrádkami (navazující tak na charakter zástavby ulic V předním Veleslavíně (východ) /Nad tratí (jih), resp. západní části ulic Na Rozdílu a Nad Bořislavkou.
Souhlasím s komentářem.
Z MPP zcela vypadl zelený biokoridor, který se mění v transformační plochu 411/120/2243.
Domnívám se, že do charakteru lokality jednoznačně patří i zástavba mezi ulicemi Na Rozdílu a Nad Bořislavkou, minimálně k ulici Za Lány, ideálně až k ke styku s ulicí U Dejvického rybníčku.
Velmi důležité je i uvažování o tělese Buštěhradské dráhy jako součásti lokality - zatím je to hranice mezi touto lolkalitou a lokalitou "U potoka", ale je dost dobře možné, že se stane v blízké budoucnosti důležitou součástí lokality.
Chybí zanesení Dejvického potoka, který je veden povrchově a biokoridoru kolem.
Velmi důležité je i uvažování o tělese Buštěhradské dráhy jako součásti lokality - zatím je to hranice mezi touto lolkalitou a lokalitou "U potoka", ale je dost dobře možné, že se stane v blízké budoucnosti důležitou součástí lokality.
Chybí zanesení Dejvického potoka, který je veden povrchově a biokoridoru kolem.
Hranice mezi lokalitami Kladenská a Staré Dejvice není jednoznačná. Nabízí se připojení části Starých Dejvic až po ulici Na Rozdílu k lokalitě Kladenská.
Souhlasím s vymezením stability ploch, v charakteru lokaliy ulice Kladenská považuji čtyř patrové budovy za maximální výšku budov. Bohužel chrakteristiku místa může snadno ovlivnit sousedící lokalita U potoka, kde se v areálu bývalé teplárny počítá s budovami šesti i vícepatrovými. Takovou zástavbu nepovažuji za vhodnou, zásadně naruší charakter bydlení.
Je důležité vymezením stability ploch, v charakteru lokaliy ulice Kladenská považuji čtyř patrové budovy za maximální výšku budov. Bohužel chrakteristiku místa může snadno ovlivnit sousedící lokalita U potoka, kde se v areálu bývalé teplárny počítá s budovami šesti i vícepatrovými. Takovou zástavbu nepovažuji za vhodnou, zásadně naruší charakter bydlení.
Lokalita je stabilní a jako taková by měla zůstat.
Chybí mi zakreslený biokoridor při Dejvickém potoku až k zimnímu stadionu
Zachování biokoridoru kolem Dejvického potoka, důraz na ochranu vodního zdroje.
Udržení charakteru zahradního města (domy se sedlovou střechou v oblasi spodní části Strnadova zahradnictví.
Zachování biokoridoru kolem Dejvického potoka, důraz na ochranu vodního zdroje.
Udržení charakteru zahradního města (domy se sedlovou střechou v oblasi spodní části Strnadova zahradnictví.
Transformační plocha 411/120/2243 svojí zástavbou zcela nahradí biokoridor Dejvického potoka.
Výšková regulace tohoto prostoru je 6. Jde o lokalitu podél metropolitní třídy Evropská a bude tam komerční zástavba, takže 6 patry to nemusí skončit díky výjimkám. Na protilehlé straně Kladenské ulice jsou to 4 patra a tato část je podstatně níže ve svahu. Na protilehlé straně Evropské je regulace jen 2 patra a jde o vilovou zástavbu. Tím se vytváří možnost postavit předimenzovanou stavbu, která se bude výškově vymykat celému okolí. S tím spojený růst dopravní zátěže a další negativní vlivy. To se mi nezdá přijatelné pro obyvatele okolních lokalit.
Jsem názoru, že by zástavba měla vcelku výškově navazovat na zástavbu v "pokračujících" ulicích V Předním Veleslavíně / Nad Bořislavkou a Na Rozdílu. V těchto lokalitách rozhodně není povolena zástavba 4 podlaží!! Myslím, že to jsou jen dvě. Je nějaký důvod v rozvojové lokalitě 411/120/2243 chtít o tolik vyšší domy?
Souhlasím s komentářem Pavla Charváta a Jana Krejčí.
Souhlasím s komentářem Pavla Charváta a Jana Krejčí
Problematická výšková regulace u obou transformačních ploch v lokalitě - 411/120/2243 a 411/120/2324, která převyšuje stávající zástavbu ve nejbližším okolí.
Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.
S cílovým charakterem lze v zásadě souhlasit. Nicméně realizace zástavby v obou transformačních plochách 411/120/2243 a 411/120/2324 včetně deklarovaného propojení ulic V Předním Veleslavíně a Na Rozdílu může přinést dramatické zhoršení dopravní situace i díky malé průchodnosti stávajících ulic.
Mám zásadní připomínky k regulativu tohoto území:
- je navrhována 4 podlažní výstavba, zatímco navazující výstavba v navazující uliční síti - jak na východ na na západ je pouze dvoupodlažní. Nechápu tak, proč zde má tedy být 4. podlažní.
- regulativ území vůbec nezmiňuje existenci biokoridoru - povrchového proudění Dejvického potoka. Obávám se, že by to vedlo k jeho likvidaci. Měl by být zachován. Ideálně formou nějakého přirozenějšího biokoridoru - cesta, potok, využít zde stojící "příbřežní" stromy (vrby apod.)
- nejsem schopen dostatečně dobře pochopit jak hustou zástavbu v této lokalitě plán navrhuje. Domnívám se, že by měla odpovídat - stejně jako výšková regulace navazujícím obytným výstavbám na výchid a západ. Tedy jednotlivě stojící, případně v uliční linii stojící jednotlivé domy rodinného typu se zahradami.
Souhlasím s komentářem Jana Krejčí.
Souhlasím s komentářem Jana Krejčího
Transformační plocha 411/120/2243 vyžaduje lokální regulační plán, který bude respektovat okolní zástavbu a biokoridor Dejvického potoka.
Mám zásadní připomínky k regulativu tohoto území:
- je navrhována 4 podlažní výstavba, zatímco navazující výstavba v navazující uliční síti - jak na východ na na západ je pouze dvoupodlažní. Nechápu tak, proč zde má tedy být 4. podlažní.
- regulativ území vůbec nezmiňuje existenci biokoridoru - povrchového proudění Dejvického potoka. Obávám se, že by to vedlo k jeho likvidaci. Měl by být zachován. Ideálně formou nějakého přirozenějšího biokoridoru - cesta, potok, využít zde stojící "příbřežní" stromy (vrby apod.)
- nejsem schopen dostatečně dobře pochopit jak hustou zástavbu v této lokalitě plán navrhuje. Domnívám se, že by měla odpovídat - stejně jako výšková regulace navazujícím obytným výstavbám na výchid a západ. Tedy jednotlivě stojící, případně v uliční linii stojící jednotlivé domy rodinného typu se zahradami.
Souhlasím s komentářem Jana Krejčí.
Transformační plocha 411/120/2243 vyžaduje lokální regulační plán, který bude respektovat okolní zástavbu a biokoridor Dejvického potoka. V případě transformační plochy 411/120/2324 je už asi pozdě něco takového požadovat.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Z hlediska lokality je naprosto ideální, aby Buštěhradská dráha byla vedena pod zemí a těleso dráhy se změnilo na zelený koridor s cyklostezkou (včetně pěších a vozíčkářů) tak, jak je to v Generelu navrhováno. Ve vazbě na okolí Prahy 6 se nabízí unikátní příležitost plně propojit stezkami západní, severní a východní okraj Prahy. Tuto variantu je třeba tlačit ze všech sil. Za její vážné ohrožení považuji průtahy s řešením Buštěhradské dráhy a dále zamýšlenou výstavbu v lokalitách Hradčanská, U Potoka, Veleslavín a na západním okraji Prahy 6. A jednání s vlastníky pozemků. Jakmile se jednou přeruší liniovost stezky, zmizí i stezka.
Druhá přistávací dráha letiště VH je posunutá o cca 2 km na jih proti stávající. To znamená, že i příletový koridor se posune někam nad linii Bohnice-Sedlec-Lysolaje-Nebušice. To jednoznačně znamená negativní dopady na prostředí v této oblasti ale také v celé severozápadní části Prahy 6 od Baby a Bubenče až po Dědinu.
V rozšíření letiště, se kterým nesouhlasím, vidím ještě jeden rizikový faktor. Jde o privátní investici. Při dravosti soukromých investorů je jasné, že letiště bude při schválení plánu rozšířeno daleko dříve, než se vylepší jeho dopravní obslužnost jakoukoliv stavbou navrhovanou v MPP. Dopady na intenzitu automobilové dopravy v celé Praze 6 si v takovém případě ani nelze představit.
Vedení Buštěhradské dráhy pod zemí, vzniklý protor využít jako stezku pro chodce a kola. Důraz na zachování linie stezky viz. komentář Pavla Charváta.
Nenavyšovat kapacity automobilové dopravy, navrhovanou možnost estakády z Petřin, považuji za likvidační jak pro území Kladenská, tak pro další přilehlé celky Starý Veleslavín a U Potoka.
Vedení Buštěhradské dráhy podzemí, vzniklý prostor využít jako ztezku pro chodce a kola. Důraz na zachování linie ztezky viz komentař Pavla Charváta. Nenavyšovat kapacitu automobilové dopravy navrhovanou možnost estakády z Petřin na Kladenskou ulici.je naprosto likvidační.
Narůstající intenzita tranzitní automobilové dopravy hlavně ve špičkách po ose Veleslavín-Kladenská-Pod Kladenskou silnicí-Na Rozdílu-Střešovice.
Obava obyvatel, že plánovaná bytová, komerční i dopravní výstavba v lokalitě a jejím okolí povedou ke dramatickému zhoršení situace. Přitom prostupnost ulic v lokalitě je limitovaná, její zvýšení je technicky nemožné a nežádoucí. Zásadní odmítnutí VPS 910-610/-/113 Propojení Veleslavín - Petřiny.
Absence vazby na Generel bezmotorové dopravy a absence využití tělesa Buštěhradské dráhy pro zelený pruh s cyklostezkou, což je přáním naprosté většiny obyvatel všech lokalit podle dráhy.
Občané Prahy mají sice možnost do konce března 2018 připomínkovat nově vznikající MPP. Ale jedině Praha 6 má tento připomínkovací portál, do kterého veřejnost může vsoupit, a to proto, že ho udělaly sdružené spolky občanů. Iniciativa pro vznik tohoto portálu nevyšla od organizátorů nebo od města. Ostatní části Prahy tuto možnost nemají. Pro většinu lidí je extrémně náročné se i tak v novém plánu orientovat, a to nejen časově. Nový plán nebyl dostatečně časově i srozumitelně veřejnosti představen, tak, aby se k němu mohla adekvátně vyjádřit.
Informace o této možnosti nebyla dostatečně šířena. Vědí o něm např. rodiče ve školách, v jejichž blízkosti se masivní výstavba chystá? Řešil ho někdo formou jednoduššího srozumitelného dotazníku s dětma a studenty? Jich se příštích zhruba 25 let týká. Oni by se minimálně mohli vzdělávat, jak se smysluplně zodpovědně sebevědomě zapojit do tvorby svého prostředí. Stále nám někde v nás chybí vazba ke krajině a péči o ní zpřetrhaná během 40.let socialismu. Je potřeba ji navázat.
Podlle mne minimálně oblasti jako západ Prahy 6 je určen pro masivní developerskou a související silniční zástavbu, ale pravidla jsou velmi volná, nahrávající developerské a silniční dopravě na úkor stávající zástavby a obyvatel. To rozbije místní vztahy, místo toho, aby se posilovaly. Lokality jsou příliš rozdrobené, nedávají smysl, i data uvnitř jich si odporují. Je nutné vypořádat území, které se zastavuje vůči širšímu území. Lokality jsou příliš malé. Samy o sobě vytržené z kontextu.
Za nebezpečné považuji nevymezení funkčních struktur a infrastruktury. V určeném ( hrubě naddimenzvaném) počtu pater tak může být kdekoiv supermárket nebo autosalon, ale není podmínka výstavby škol, školek, kultury, drobných obchodů. Prostředí se tak hrubě odlidšťuje.
Uvádím příklad z Paříže:
"Celý proces byl zahájen povoláním deseti mezinárodních urbanistických týmů, které mezi červnem 2008 a dubnem 2009 vypracovaly návrhy vizí rozvoje Velké Paříže. Během méně než jednoho roku tak metropole s dvanácti milióny obyvatel získala deset různých alternativ rozvoje, které následně konzultovala s veřejností. Konzultace probíhaly formou půlroční výstavy či série prezentací, vedla se diskuze mezi politickou reprezentací, autorskými týmy, odborníky se zkušenostmi z podobných zahraničních měst a v neposlední řadě občany."
Jitka Molnárová, Demokratické plánování Velké Paříže 10.3.2017
Souhlasím plně s připomínkou Veroniky Zapletalové
Naprosto souhlasím s připomínkou Veroniky Zapletalové
Informace o této možnosti připomínkovat nebyla dostatečně šířena.
Zapojení lokality do koncepce širšího území; doplnění popisu koncepce území
Zásadní připomínka: Lokalita Kladenská je přechodovým územím mezi několika lokalitami odlišného charakteru. Současně je součástí zeleného pásu, který se v různé šířce táhne podél Buštěhradské dráhy od Stromovky až po západní okraj Prahy. Součástí území je transformační a rozvojový potenciál, který je vhodné rezervovat zejména pro zajištění místní obslužnosti a potřeb obyvatel. Podstatná je dobrá dopravní obslužnost ve vazbě na existující MHD, PID a plánovanou modernizaci Buštěhradské dráhy. Přestože je lokalita obklopena komunikacemi s intenzivní automobilovou dopravou, stále si zachovává relativní klid.
Definování městské priority
Zásadní připomínka: Jakýkoliv rozvoj lokality podmínit ohledem na znečištění životního prostředí emisemi z tranzitní automobilové dopravy směřující do/z centra a do/z tunelu Blanka po okolních komunikacích i stále více skrz lokalitu. Žádoucí jsou pouze aktivity, které povedou ke zlepšování stávajícího stavu. Přípustné jsou takové aktivity, které stávající stav nezhorší.
Navrhovaný Metropolitní plán obsahuje oproti stávajícímu ÚPn změny poškozující oprávněné zájmy stávajících obyvatel lokality. Navrhované změny jdou na úkor životního prostředí, tj. na úkor zeleně a zařízení pro sport, při současném zvýšení dopravního zatížení nad možnosti stávající infrastruktury. Celé území 411/120/2243 (Strnadovy zahrady) se mění ze zeleně (PZA) na obytné území aniž by byla uspokojivě řešena dopravní obslužnost. Výstavba se projeví zvýšeným dopravním zatížením ulic Kladenská a Na Dlouhém Lánu (na obou ulicích jsou školy !) a v konečném důsledku také zvýšeným zatížením již tak přetížené křižovatky Kladenská / Veleslavínská / Evropská. K dalšímu zatížení této křižovatky dojde po dokončení (a pronájmu) kancelářského developmentu AFI na přilehlém pozemku.
Jedná se o klidnou ulici, kde bydlí mnoho rodin s dětmi, ale i starších osob. Což by určitě mělo i nadále zůstat
Lokalita je zajímavá svou "izolovaností" - až na Kladenskou je špatně průjezdná a to pouze v západo-východním směru, takže není devastována "průjezdovou dopravou", což se děje mnoha oblastem města.
Existuje v ní tak relativně nízká hladina hlukového znečistění.
Dalším specifikem je existence přirozeného přírodního prvku - poslední části otevřeného - tedy povrchového, proudění Dejvického potoka včetně doposud zachovaného "biokoridoru (stromy na březích)" v jeho bezprostředním okolí.
To vše v relativně nevelké vzdálenosti od městských center (např. Vítězné náměstí, Evropská třída).Velký potenciál pro rozvoj obytného potenciálu skrývá plánované uvolnění tělesa buštěhradské dráhy a potenciální vznik koridoru pro pěší/cyklo stezku napojující Dejvice s Libockým rybníkem/Oborou Hvězda a volnými plochami "za Ruzyní"
Ulice, která nemá být dopravní tepnou
Kateřina Weigertova:Charakterem jde o klidnou ulici, která je narůstající dopravou v posledních letech výrazně narušená.
V plánu je pro toto území pro mě zásadní ZŠ Alžírská, kde je dopravní situace naprosto nevyhovující, zejména z hlediska bezpečnosti pro děti. Plánovaná výstavba v areálu bývalé teplárny a s tím související nárůst dopravy celou situaci ještě zhorší. I znovu oživení myšlenky estakády z Petřin vedoucí přes Starý Veleslavín, které by v lokalitě ulice mělo vyústit, považuji za naprosto nevhodné a pro charakter místa likvidační.
Ulice, která nemá být dopravní tepnou
Jitka Weigertova:Charakterem jde o klidnou ulici, která je narůstající dopravou v posledních letech výrazně narušená.
V plánu je pro toto území pro mě zásadní ZŠ Alžírská, kde je dopravní situace naprosto nevyhovující, zejména z hlediska bezpečnosti pro děti. Plánovaná výstavba v areálu bývalé teplárny a s tím související nárůst dopravy celou situaci ještě zhorší. I znovu oživení myšlenky estakády z Petřin vedoucí přes Starý Veleslavín, které by v lokalitě ulice mělo vyústit, považuji za naprosto nevhodné a pro charakter místa likvidační.
Pohlednice ze 30. let. pro inspiraci - pohled z třešňové aleje Nad Hradním potokem směrem k údolí se zahradnictvími
veronika zapletalová:Příloha: Pan Procházka, místní pamětník: "Hradní strouha. Strnadovo zahradnictví na pěkném akvarelu ze 30. let. Prosperita trvala až do osmdesátých a devadesátých let 20. stol. ... Pohled je se shora až od plotu s třešňovou alejí, jež se táhla po celé délce zahrady souběžně s Hradním potokem. Původní stáje se použily jako garáže, když koňský provoz ustal. Vlevo je vidět krásně ještě nezastavený svah Hanspaulky a nad ním v dálce za řekou vévodí už lesnatá čupřina Ládví".
Ulice, která nemá být dopravní tepnou
Alice Ulrichová:Plně souhlasím s komentářem zejm. paní Kateřiny Weigertové. Měl by být zachován klidný ráz ulice. Rozhodně by nemělo dojít k postavení estakády Veleslavín - Petřiny, která by zatížila místo dopravou a nemělo by dojít ani k jiným opatřením, které "zlepší prostupnost lokality", tj. zahltí ulici dopravou. Jedná se o rezidenční - obytnou čtvrť, kde se mimo jiné pohybuje mnoho dětí.
Letiste infrastruktura
Josef Polášek:Co pozitivního nám přináší druhá přistávací dráha? Potřebuje Praha přijímat ještě větší množství lidí? Už teď letiště přepravilo více lidí než bylo původně plánované (15 000 000 lidí/2017). Při druhé přistávací dráze může dojít až k dvojnásobnému počtu cestujících přes Prahu.
Už v současné době je nedostačující infrastruktura a mpp infrastrukturu důsledně neřeší. Jak chce mpp dopravit přes Prahu 6 další miliony lidí za rok navíc? Jakým způsobem se dořeší doprava na letiště? Neřeší se doprava ani jakýkoli jiný veřejný zájem z výstavby paralelní dráhy.
Měla by se řešit regulace a stavět záchytná parkoviště na okraji Prahy. Mělo by se řešit napojení na středočeský kraj a navzájem spolupracovat. Praha 6 je transitním místem pro ty, kteří dojíždí do Prahy denně za prací z oblastí severozápadu Prahy, nicméně mpp to příliš nezohledňuje. Čím více lidí Praha láká, tím více se zhoršuje kvalita života Pražanů. Evropská ulice je již v současné době přetížená. Je třeba důsledně vyžadovat regulaci provozu, nikoli lákat další lidi.
My jsme rezidenti Prahy 6, měl by být dán větší důraz na rezidentní bydlení.
I toto můžete připomínkovat.
Shrnutí k 20.5.2018
Pavel Charvát:Lokalita je ve srovnání s jinými částmi Prahy 6 relativně klidná. Je špatně průjezdná a s výjimkou Kladenské pouze západo-východním směrem, takže není ovlivněna tranzitní dopravou. Díky tomu je relativně nízká hladina hlukového znečistění.
Dalším specifikem je existence přirozeného přírodního prvku - poslední části povrchového toku Dejvického potoka včetně doposud zachovaného biokoridoru (stromy na březích) v jeho bezprostředním okolí.
Velký potenciál skrývá plánované uvolnění tělesa Buštěhradské dráhy zelený pruh s pěší/cyklo stezkou spojující lokalitu s Dejvicemi a Letnou na východě a Libockým rybníkem, Hvězdou a západním okrajem prahy na druhou stranu.