Nastavení výškové hladiny je důležitý regulační prvek, který rozhodně má své opodstatnění. Při pohledu na území však rastrový systém vykazuje velké nedostatky. Pokud by se měla výška stanovovat, tak ulici od ulice, dům od domu. Jedině tak se zabrání sporům a nejasnostem. S možným zvyšováním stávající výškové úrovně nelze souhlasit. Stávající výšková úroveň nesmí být nadále překračována tak, jak se děje nyní na mnoha místech Prahy 6 i jinde. MPP by měl toto jasně stanovit. Rastrové vyznačení takto důležitého ukazatele je zcela nevhodné, nejednoznačné a velmi snadno zneužitelné. Navíc je dle návrhu MPP možno navyšovat podlažnost podél hlavních komunikací a na nárožích. To je třeba striktně odmítnout, případně určit zcela konkrétní místa a stanovit pro ně jasné podmínky, za jakých by bylo zvýšení podlažnosti možné.
Naprosto souhlasím.
Výšková regulace je jedním z neuralgických bodů celého MPP. Problém výškové regulace vidím ve dvou rovinách. Výšková regulace není díky výjimkám jednoznačně stanovena. Jiná platí pro bytovou a jiná pro komerční zástavbu. Jiná je pro metropolitní třídy, jiná pro transformační plochy a jiná pro zastavěné plochy apod. Pokud zákon není exaktní, otevírá prostor pro zneužití. A to se již děje. Druhou rovinou je to, že výšková regulace velmi často nerespektuje původní zástavbu lokality, ale dodatečně neorganicky vestavěné struktury popřípadě otevírá prostor pro budoucí projekty a vychází vstříc investorům/developerům. Vyčnívající struktury by měly být označené jako lokální dominanty a potenciální nová výstavba by se měla přizpůsobit ne jim, ale původní plošné zástavbě. V MPP je nespočet jasných příkladů. To je neakceptovatelný stav, který vyžaduje přehodnocení. Podle mne vyžaduje výšková regulace v Praze 6 revizi za účasti občanů se znalostí lokálních poměrů.
Do tohoto bodu jsem vložil kompletní připomínky ke Generelu bezmotorové dopravy, který by jednoznačně měl být součástí Metropolitního plánu. Předpokládám, že není, protože na chodce a cyklisty Metropolitní plán nemyslí. Protože Generel nemá členění podle lokalit, je obtížné ho podle lokalit připomínkovat. Proto zde. Můj komentář obsahuje všeobecné připomínky ke Generelu i připomínky k jednotlivým projektům.
Můj komentář najdete vpravo pod ikonou "Stáhnout přílohu".
P.S. Otevřel jsem si Metropolitní plán a pouze ZO3 Výkres VPS, VPO a asanací. Dívám se na Prahu 6 jako celek. Pohled je to tristní. Pouze dva druhy VPS. Dopravní infrastruktura a technická infrastruktura. V plánu není jediná VPS zaměřená na občany - cyklostezky, pěší stezky, rekreační území, občanská vybavenost, cokoli podobného. To říká o plánu vše.
Navíc při množství staveb, které v plánu jsou, můžou občané Prahy 6 v případě schválení plánu začít sázet na to, která VPS začne jako první. Já sázím na veleslavínskou estakádu.
Souhlasím s názorem, že Generel bezmotorové dopravy by v MPP měl být zohledněn. Z lokalit, které jsem si blíže prostudovala (Petřiny, Vypich, Litovický potok), nenabývám bohužel dojmu, že by se na chodce a cyklisty nějak zvlášť myslelo. Spíš vůbec.
Souhlasím. Dopravu bezmotorovou i motorovou včetně dopravy v klidu je třeba řešit koncepčně pro celé město a městské části, nikoliv pro jednotlivé malé lokality. Za velmi důležité považuji prodloužení metra trasy A až na letiště s vybudováním odstavného parkoviště v lokalitě Dlouhá míle, jak bylo plánováno. Síť cyklostezek, stezek pro pěší a zelených rekreačních ploch je třeba v maximální možné míře propojovat a jeho koncepční rozvoj podporovat.
Není úplně pravda, že v plánu na území P6 není jediná VPS zaměřená na pěší-cyklo ("VPS pro bezmotorovou dopravu). Pár jich tam je (viz také tabulková část MPP, http://plan.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/mpp_3_3/ke_stazeni_3_3/3_3/1_zavazna_cast_mpp/1_1_textova_cast_zc/1_1_2_prilohy/priloha-c-3-tabulkova-cast-pdf.pdf):
- 910-640/-/113 Propojení okolo MUK Jiviny při ústí Břevn. spojky
- 910-640/-/107 Lávka na západní stranu Císařského ostrova
- 910-640/-/85 Lávka přes Vltavu u Zoologické zahrady
- 910-640/-/40 Lávka na severní cíp Císařského ostrova
- 910-640/-/59 Lávka přes Vltavu u Sedlce
- nějaká plocha u OC Šestka (?)
Na městskou část o rozloze cca 40 km2 (ve složitém terénu) a o cca 100 tis obyvatelích je zoufale málo. Je třeba do MPP zahrnout opatření z Generelu P6.
Dopravu bezmotorovou i motorovou včetně dopravy v klidu je třeba řešit koncepčně pro celé město a městské části, nikoliv pro jednotlivé malé lokality. Za velmi důležité považuji prodloužení metra trasy A až na letiště s vybudováním odstavného parkoviště v lokalitě Dlouhá míle s přímou vazbou na stanici metra, jak bylo plánováno. Síť cyklostezek, stezek pro pěší a zelených rekreačních ploch je třeba v maximální možné míře propojovat a jeho koncepční rozvoj podporovat.
Souhlasím.
MPP je natolik nejednoznacny a komlikovany, az to vytvari dojem zameru.
Souhlasím.
zcela souhlasím
Dava vetsi pravomoce urednikum. Dvousecna zbran. Zneuzitelne! Nebezpecne!
Souhlasím, je to velmi nebezpečné.
Velmi casto se jedna o zelen, ktera ma vyznam pro ekologickou stabilitu mesta a rozhodne ma vliv na kvalitu zivota lidi. Zelen by mela byt jednoznacne definovana bez jakychkoli transformacnich ploch, Plocha zelene by mela byt nezastavitelna.
Ctvercova regulace vyskove zastavby je naprosto nevhodna pro vetsinu Prahy. Je nepresna. Znicila by mnohdy typicky Charakter jednotlivych mestskych casti a ctvrti.
Nastavení výškové hladiny je důležitý regulační prvek, který rozhodně má své opodstatnění. Při pohledu na území však rastrový systém vykazuje velké nedostatky. Pokud by se měla výška stanovovat, tak ulici od ulice, dům od domu. Jedině tak se zabrání sporům a nejasnostem. S možným zvyšováním stávající výškové úrovně nelze souhlasit. Stávající výšková úroveň nesmí být nadále překračována tak, jak se děje nyní na mnoha místech Prahy 6 i jinde. MPP by měl toto jasně stanovit. Rastrové vyznačení takto důležitého ukazatele je zcela nevhodné, nejednoznačné a velmi snadno zneužitelné. Navíc je dle návrhu MPP možno navyšovat podlažnost podél hlavních komunikací a na nárožích. To je třeba striktně odmítnout, případně určit zcela konkrétní místa a stanovit pro ně jasné podmínky, za jakých by bylo zvýšení podlažnosti možné.
Stabilizovana uzemi by mela odpovidat skutecnosti - cemuz tak neni.
Casto jsou plochy transformacni oznacene jako stabilizovane. Zavadejici.
Absenci regulacnich planu a zavaznych uzemnich studii by se MP stal nebezpecnym a velmi snadno zneuzitelnym.
Ve svete prakticky rarita a jakysi pokus, ktery by ovsem mohl mit nenavratne nasledky.
Zcela se ztotožňuji s komentářem kolegy architekta Dana Hodka a dovoluji si citovat:
Územní plán je zákon. Samospráva prostřednictvím tohoto zákona by měla dát státní správě jasná pravidla, podle kterých bude rozvoj města řídit. Úřad se nikdy nesmí domnívat, nesmí být kreativní a vynášet svůj názor. Metropolitní plán odpracoval velký kus práce. Pracuje s obrovskou sumou informací, které se ale ukazují být buď nepřesné, nebo neúplné. Proces zjišťování pravidel pro nakládání s územím probíhal tak, že jsem si skládal jednotlivé informace do sebe a zkoušel si představit, co to znamená. Po složení všech informací jsem pořádně nepochopil, co vlastně platí a co se v území smí a nesmí. Může to být vše, nebo také nic. Plán se tváří jak území rozumí, ale vykazuje velké nedostatky. Můj dojem je takový, že plán nevznikal na základě dílčích podkladových územních studií, které by byly diskutovány a projednány s veřejností a samosprávou jak to proběhlo při vzniku plánu stávajícího a tak lokální znalost chybí. Zásadním problémem stávajícího plánu není jeho složitost, ale právě nejednoznačnost, protože chybí pro vymezená území regulační plány a závazné územní studie, které pojmenují charakter a jedinečnost území. Nový územní plán přináší snahu pojmenovat charakter a strukturu, což je záslužné, ale vlastně nereálné. Nelze v měřítku územního plánu řešit detail území. To přísluší následným regulačním plánům. Tato snaha je past. Problém je, že nutnost absolutního dělení celého území Prahy do lokalit, přes které se charakter a struktura území popisuje, nutně přináší nepřesnosti a nelogičnosti. Vzniká tak situace, že popsaná lokalita obsahuje plochy, pro které regulace daná strukturou nefunguje. Těžko lze vynutit, aby veškerá další výstavba vedla k transformaci území podle popsaných regulativů lokality. Tedy demolicím a novým stavbám. Regulativy tak nejsou v ploše obecně použitelné a úřad nemá podle čeho rozhodovat. Má pouze vodítko nikoliv jasné pravidlo. Zcela matoucí a zavádějící je zavádění různých úrovní pro zastavitelnost. Pokud v rámci zastavitelného území vymezím nezastavitelnou plochu, je plocha nestavební. Různé hranice pro stejný výsledek nemají smysl. Plán by měl uchovat cenné informace, které přináší a přiznat, že reálně také zavádí různé funkční využití ploch. Považuji za nemravné požadovat po občanovi, který se chce podívat na jedno místo, zda si může postavit na zahradě garáž, aby studoval regulativy celé lokality a skládal je dohromady s regulativy plochy, na které se nalézá jako folie přes sebe. Existují i případy, kdy vymezení lokalit je takové, že část pozemku má v jedné a část v druhé lokalitě s jinými regulativy. Proto se kloním ke zrušení lokalit a zpřesnit popisy regulativů jednotlivých ploch na jedno souhrnné místo. Nastavení výškové hladiny je zajímavý regulační prvek, který určitě má své opodstatnění. Při pohledu na území však rastrový systém vykazuje velké nedostatky. Pokud by se měla výška stanovovat, tak ulici od ulice, dům od domu. Jedině tak se zabrání sporům a nejasnostem. Deklarovaná vrstevnatost je matoucí, protože stejně platí vše dohromady. Je dobře, že si vrstevnatost uvědomuje autor, ale pro používání plánu je zbytečná a komplikovaná. Měla by se proto přeložit pro uživatele plánu do ploch a jejich regulativů. Pro některá území to bude dostatečné a pro ostatní se předepíše zpracování regulačních plánů. Praxe ukázala, že místní stavební úřady a občané jsou často zoufalí, že není jasná regulace, ale kraj Praha není schopen regulační plány zpracovat. Mělo by proto dojít k úpravě statusu hl.m.Prahy a umožnit obcím a MČ, aby si regulační plány zpracovali. Způsob zobrazování plánu je samostatným problémem. Překryv čar a popisů, malé zobrazení i velký místní detail, podobné barvy a čáry způsobují někdy problém rozeznat, co která čára znamená. V kontextu ostatních problémů se jedná o řešitelný problém. Nemám nastudovanou kompletně celou dokumentaci. Následné závěry jsou tedy pouze dovozením z toho, co jsem nastudoval a zjistil a nemusí být zcela relevantní. Přesto považuji za dobré to zmínit. Plán přináší cenné informace o vnitřních rezervách a klade důraz na dotvoření města jako takového. To je záslužné a potřebné. Mám však dojem je, že zaměření plánu na sebe samotný zatemňuje reálný život. Živý plán pro živé město by měl pracovat s reálnými potřebami a vazbami. Jedná se vlastně o management města, strategii jak chci udělat město živé, pohodlné, bezpečné, atraktivní a konkurenceschopné. Toto nemůže tvořit zpracovatel plánu. Nejde totiž jen o obecné proklamace ale o konkrétní kroky, které je nutné udělat a pro ně může plán vytvořit podmínky jen tehdy, pokud to dostane zadané. Zdá se, že toto zadání zpracovatel nemá a proto se zoufale snaží vytvořit prostor aby město mohlo žít a koncentruje se na to co ví a umí. Možná proto plán vůbec nereflektuje, že Praha je polycentrická. Většina obyvatel nenakupuje v centru, ale lokálně, nebo na okraji Prahy. Infrastrukturu a služby využívá v rámci své oblasti bez ohledu na hranice Prahy a Stejně se chovají i lidé za její hranicí. Lidé pracují z domova, nebo dojíždí z regionu, nebo do regionu, obrovské pracovní kapacity ve vazbě na služby jsou i na vnějším obvodu Prahy. To má dopad do života města a potřeby posílení tangenciálních spojů ve městě. Praha musí vědět komu, jak a jaké služby chce nabízet, čím chce světu konkurovat, jaké pro to potřebuje podmínky a jaké kroky má udělat. Bez této strategie zůstává pro tuto úroveň plánu tvůrce slepý a slepé je pak i jeho dílo.
Velkým tématem určující celou koncepci MPP jsou hranice města.
dostředivost zástavby, strukturované zahušťování centra. Obava z
donekonečna se táhnoucí zástavby promíchané obřími sklady pohlcující obce i krajinu, je jasně deklarovaná ale nedostatečně zpracovaná tak aby vytvořila regulující sílu proti stupidním developerským projektům ( obří sklady bez využití, sidliště bez napojení infrastruktury atd)
. ( myslím, že psychologicky je pro člověka zásadní vnímat alespoň tušit meandry krajiny proudit s ní, vidět horizont nebo se napojovat na historický urbanismus vesnic, měst a posilovat tak svůj pocit kontinuity. )
Zastavováním centra, využívání volných míst v době, kdy neexistuje produktivní odborná debata mezi developery- městskými částmi - občanskými združeními-odborníky:architekty, urbanisty, krajinology atd , kdy se nástroje komunikace teprve vytváří, je velice nebezpečná.
Diskuze o kvalitě,smysluplnosti a začlenění do urbanistického celku je demokratickou nutností.( ano, developer vlastní pozemek ale nemůže ho vyvázat z celku. )
Ale ani maximalní využití volných ploch v centru ani dokončení obchvatu Prahy nezaručí vytvoření jasných hranic.
Zásadní pro funkční obrys Prahy zachovávající genius loci centra a proudění do středočeského kraje jsou nemotorové, vegetativní cesty, aleje, parky,
které se z města ven krajinotvorně napojují na přirozené toky, meridiany Středočeského kraje. Staré cesty, remízky, aleje, kulturně historická místa vytvářejí hlavní kompozici, strukturu krajiny podle které pak nebo současně vznikají nové stavební celky.
Sběr ovoce, cyklistika, farmy, turistika, sport rekreace pohyb- život v těchto funkčnich tepnách propojujících město a venkov , obepíná, chrání, vytváří svébytný, jasný obrys města a to v několika dimenzích.
V MPP není dostatečně rozpracován plán těchto zel. struktur, jejích ochrana. Není tam dostatečný regulativ omezující agresivní developerskou zástavbu ničící průchodnost města i krajiny. Bez vytvoření této až posvátné struktury, zvlášť zesílených v problematických částech periferíí neuchováme dostředivost, magnetismus, kouzlo Prahy.
symbolizující pohyb lidí, život dodávají úvahám o urbanismu lidské měřítko.
V nástrojích této aplikace je kontrola shrnutí v ní je upozornění na to co se v rámci sběru připomínek ukázalo jako problematické.
Obsah:
1.Metodické problémy Metropolitního plánu 1
PODKLADY PRO SOUHRNNÉ PŘIPOMÍNKY 2
LOKALITA 2
Problémové hranice lokality a typ struktury 2
Problémové popsání využití lokality - nutnost nových prvků regulace 2
Neurčitý popis cílového stavu 3
PLOCHY 4
Chybějící popis dopadu transformačních a rozvojových ploch na město. 5
Konfliktní a problémová místa 5
Úbytek chráněné zeleně. 6
INFRASTRUKTURA 6
Vymezení ploch veřejného vybavení 6
Absence podpory prostupnosti území pro pěší a bezmotorovou dopravu. 6
Zahrnutí strategie boje proti změnám klimatu 6
Doplnění a úprava hranic vedení ÚSES 7
OBECNÉ PROBLÉMY 7
Lokalita jako koncepce popisuje charakter, nelze proto na ní zároveň aplikovat regulativy ploch 7
Lokalita dle zadání i návrhu územního plánu nepopisuje reálně charakter a tedy ani není lokalitou podle PSP. 8
Absence popsání vztahů přesahujících konkrétní lokalitu. - práce s většími celky než je lokalita 8
Zbytečně podrobné členění zelených ploch. 9
Definované jen základní městské priority 9
Dostřednost a nejasný popis Prahy jako jedinečného souboru měst a obcí. 10
Priorita nestavebních ploch - krajinné rozhraní 10
Nesoulad zadání i návrhu územního plánu se stavebním zákonem a pražskými stavebními předpisy ve vztahu k zastavitelnosti a nezastavitelnosti území 11
Nevyváženost podrobnosti územního plánu 12
Nečitelnost územního plánu 12
Rezignace návrhu územního plánu na možnost požadovat podrobnější územně plánovací dokumentaci. 13
Nesoulad návrhu územního plánu s vizí uživatelů plánu 13
Obtížně stanovitelná cena pozemků omezí schopnost samospráv realizovat své záměry. 14
Rezignace na kvalitní koordinaci regionálních vztahů, řízení toků zboží a organizaci dopravy, absence zohlednění strategického plánu 15
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ 16
PROČ NELZE NÁVRH MPP PROJEDNAT JAKO ZÁKONNÝ DOKUMENT 17
2.Odůvodnění proč návrh územního plánu v důsledku způsobu zpracování není schopen odpovědně plnit úkoly a cíle územního plánování 18
Pojetí lokalit bez řádného dopracování neumožňuje reálně popsat charakter území 18
Proč by měl návrh MPP ctít skutečný smysl lokality dle PSP 22
3. Výpis regulativů pro konkrétní plochu v lokalitě zastavitelného, obytného, stabilizovaného území struktury blokové zástavby 24
4. Znění stavebního zákona “Cíle a úkoly územního plánování” 32
§ 18 Cíle územního plánování 32
§ 19 Úkoly územního plánování 32
Oddíl 2Územní plán § 43 33
Oddíl 3Regulační plán § 61 33
Lokalita jako koncepce popisuje charakter, nelze proto na ní zároveň aplikovat regulativy ploch 7
Lokalita dle zadání i návrhu územního plánu nepopisuje reálně charakter a tedy ani není lokalitou
podle PSP. 8
Absence popsání vztahů přesahujících konkrétní lokalitu. - práce s většími celky než je lokalita 8
Zbytečně podrobné členění zelených ploch. 9
Definované jen základní městské priority 9
Dostřednost a nejasný popis Prahy jako jedinečného souboru měst a obcí. 10
Priorita nestavebních ploch - krajinné rozhraní 10
Nesoulad zadání i návrhu územního plánu se stavebním zákonem a pražskými stavebními předpisy ve vztahu k zastavitelnosti a nezastavitelnosti území 11
Nevyváženost podrobnosti územního plánu 12
Nečitelnost územního plánu 12
Rezignace návrhu územního plánu na možnost požadovat podrobnější územně plánovací
dokumentaci. 13
Nesoulad návrhu územního plánu s vizí uživatelů plánu 13
Obtížně stanovitelná cena pozemků omezí schopnost samospráv realizovat své záměry. 14
Rezignace na kvalitní koordinaci regionálních vztahů, řízení toků zboží a organizaci dopravy, absence zohlednění strategického plánu 15
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ 16
PROČ NELZE NÁVRH MPP PROJEDNAT JAKO ZÁKONNÝ DOKUMENT 17
2.Odůvodnění proč návrh územního plánu v důsledku způsobu zpracování není schopen odpovědně plnit úkoly
a cíle územního plánování 18
Pojetí lokalit bez řádného dopracování neumožňuje reálně popsat charakter území 18
Proč by měl návrh MPP ctít skutečný smysl lokality dle PSP 22
3. Výpis regulativů pro konkrétní plochu v lokalitě zastavitelného, obytného, stabilizovaného území struktury blokové zástavby 24
4. Znění stavebního zákona “Cíle a úkoly územního plánování” 32
§ 18 Cíle územního plánování 32
§ 19 Úkoly územního plánování 33
Oddíl 2Územní plán § 43 33
Oddíl 3Regulační plán § 61 34
Lysolaje - nesouhlas se zatříděním pozemku
Milan Kounovský:Dobrý den, jsem vlastník parcely 78/1 (a navazujících) ve výměře cca 10 800 m2, Tato parcela byla vždy, historicky, v majetku mých rodinných předchůdců (praprarodičů) jako soukromý pozemek. Byla využívána převážně jako zahrada a rekreační pozemek příslušící k rodinnému domu. V roce 1990 na základě naší žádosti bylo útvarem rozvoje potvrzeno, že na dané parcele lze postavit RD, jelikož je to v souladu s tehdy platným územním plánem. V roce 2000 došlo, bez projednání s vlastníkem, ke změně využití dané parcely - nově orná půda a k začlenění do "celoměstské zeleně??" čímž byla výstavba RD znemožněna. Tento stav trvá dosud (jelikož změna ÚP 2010, přes naši aktivitu a souhlas MČ Lysolaje o vrácení parcely zpět k původnímu účelu (možnost výstavby RD) nebyla akceptována.
V návrhu MP je tato parcela označena jako veřejná rekreační plocha (s ohledem na nejednoznačnou barevnou a grafickou identifikaci plochy parcely si nejsem 100% jist začleněním), s možností zástavby 2 podlažním objektem ale nikoliv RD, ale objektem obslužným k ploše (zřejmě nějaké občerstvení nebo servis pro využití veřejností ??). S tímto začleněním zásadně nesouhlasím, jelikož je učiněno zcela mimo respektování jak historického stavu, tak současných dokladů (list vlastnictví, stanoviska SÚ P6 se souhlasem s oplocením této parcely-které je v současnosti budováno atd.). Pokud mohu požádat o začlenění této zásadní námitky vlastníka pozemku, o kterém návrh MP rozhoduje bez respektování skutečného právního stavu pozemku a bez souhlasu, či konzultace s majitelem, žádám o překvalifikování pozemku parc.č.78/1 v k.ú.Lysolaje (včetně navazujících menších parcel též v mém výlučném vlastnictví) jako soukromou zahradu přináležející k RD, který bude na této parcele následně vystavěn.
V případě potřeby jsem připraven doložit veškeré relevantní doklady, případně na výzvu zpracovatele MP se zúčastnit na projednání tohoto individuálního požadavku. Připomínám, že zástupci MČ Lysolaje jak v minulosti (od roku 1990) tak v současnost s využitím jmenovaného pozemku pro výstavbu RD souhlasili a jsou k dispozici příslušné doklady z projednání v zastupitelstvu.
Děkuji za uplatnění mojí zásadní připomínky.
Ing.Milan Kounovský
kounovsky@volny.cz
Tato aplikace slouží pro koordinaci potřeba a zájmů MČ P6 v rozsahu vymezeném samosprávným působením obce. Přestože usilujeme o vzájemnou koordinaci mezi samosprávami je prosím nutné připomínku koordinovat se samosprávou Lysolaj. Lokalita Lysolaj však byla do aplikace přidána a pan Starosta je o aplikaci informován. Je tedy možné po dohodě ji pro sběr zpětné vazby použít o pro obed Lysolaje