Je velmi volný, možné je příliš. Chybí princip nejprve kvalitní zadání s požadavky města a pak teprv požadavky developera.

Plán je velmi vágní. U této lokality hrozí velké zastavování čímkoliv. Je potřeba upřesnit, polidštit, aby lokality byla obyvatlná, je li uvedena jako obyvatelná.

Samo zadání by mělo být důkladně zpracováno po smysluplné diskusi s místní veřejností a odborníky. Automatickou povinnosti developera, který chce stavět, je požadavek doplnit potřebnou, ale i nadstandartní infrastrukturu tak, jako je tomu v civilizovaných městech.

Zabránit zabrání metrů kubických prostoru nad námi pro jednotlivce.

Chybí vyjádření místních

Tento nový Metropolitní plán, a potažmo ani dnešní výstavbu nikdo nekonzultuje se zástupci dané lokality. Peníze jsou nadřazeny nad obyvateli...

Reliéf - komunikace s místními - pravidla

Podle některých znaků nereflektuje nový MP reliéf krajiny.
Znalost lokality a spolupráce s obyvateli dané oblasti je jediné řešení jak nezaprodat prosotry developerům.
Stanovit minimální nezastavitelnost lokalit.

Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové

Plný souhlas s komentářem paní Veroniky Zapletalové

Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové

Plně souhlasím s komentářem paní Veroniky Zapletalové.

Zásadní připomínka - Chybí aktivní srozumitelné předsavení a projednáí MPP s veřejností. Na projekt tohoto rozsahu a významu by měla být mezinárodní soutěž pro týmy, jejichž výtěz by MPP ralizoval.

Občané Prahy mají sice možnost do konce března 2018 připomínkovat nově vznikající MPP. Ale jedině Praha 6 má tento připomínkovací portál, do kterého veřejnost může vsoupit, a to proto, že ho udělaly sdružené spolky občanů. Iniciativa pro vznik tohoto portálu nevyšla od organizátorů nebo od města. Ostatní části Prahy tuto možnost nemají. Pro většinu lidí je extrémně náročné se i tak v novém plánu orientovat, a to nejen časově. Nový plán nebyl dostatečně časově i srozumitelně veřejnosti představen, tak, aby se k němu mohla adekvátně vyjádřit.
Informace o této možnosti nebyla dostatečně šířena. Vědí o něm např. rodiče ve školách, v jejichž blízkosti se masivní výstavba chystá? Řešil ho někdo formou jednoduššího srozumitelného dotazníku s dětma a studenty? Jich se příštích zhruba 25 let týká. Oni by se minimálně mohli vzdělávat, jak se smysluplně zodpovědně sebevědomě zapojit do tvorby svého prostředí. Stále nám někde v nás chybí vazba ke krajině a péči o ní zpřetrhaná během 40.let socialismu. Je potřeba ji navázat.

Podlle mne minimálně oblasti jako západ Prahy 6 je určen pro masivní developerskou a související silniční zástavbu, ale pravidla jsou velmi volná, nahrávající developerské a silniční dopravě na úkor stávající zástavby a obyvatel. To rozbije místní vztahy, místo toho, aby se posilovaly. Lokality jsou příliš rozdrobené, nedávají smysl, i data uvnitř jich si odporují. Je nutné vypořádat území, které se zastavuje vůči širšímu území. Lokality jsou příliš malé. Samy o sobě vytržené z kontextu.

Za nebezpečné považuji nevymezení funkčních struktur a infrastruktury. V určeném ( hrubě naddimenzvaném) počtu pater tak může být kdekoiv supermárket nebo autosalon, ale není podmínka výstavby škol, školek, kultury, drobných obchodů. Prostředí se tak hrubě odlidšťuje.

Uvádím příklad z Paříže:
"Celý proces byl zahájen povoláním deseti mezinárodních urbanistických týmů, které mezi červnem 2008 a dubnem 2009 vypracovaly návrhy vizí rozvoje Velké Paříže. Během méně než jednoho roku tak metropole s dvanácti milióny obyvatel získala deset různých alternativ rozvoje, které následně konzultovala s veřejností. Konzultace probíhaly formou půlroční výstavy či série prezentací, vedla se diskuze mezi politickou reprezentací, autorskými týmy, odborníky se zkušenostmi z podobných zahraničních měst a v neposlední řadě občany."
Jitka Molnárová, Demokratické plánování Velké Paříže 10.3.2017

Zásadní připomínky
- Nesoulad návrhu územního plánu s vizí uživatelů plánu. Plán nenaplňuje očekávání občanů, kteří chtějí vytvoření podmínek pro zkvalitnění života ve městě a to po všech stránkách. Návrh neřeší město jako soubor unikátních provázaných míst k životu, které se navzájem podporují a inspirují.
- Nečitelnost MPP. Dominantním zdrojem informací o území není mapa, ale textová část. Mapa je šifrou, která odkazuje do dalších textů. Vrstevnaté skládání obecných informací o území si často ve výsledku protiřečí a pak vůbec není zřejmé, co platí a jak je to myšleno. Pokud se jedná o opatření obecné povahy, tedy o formu zákona, není takové řešení možné, protože rozhodování podle plánu musí být i soudně přezkoumatelné. Pokud by se měly brát doslova významy slov vysvětlujících textů, tak vysvětlení nemá smysl. Lze se tedy pouze domýšlet, jak je vše myšleno.
Zapojení lokality do koncepce širšího území doplnění popisu koncepce území
- Lokalita se vztahuje jen sama na sebe. Nedokáže tak reálně popsat koncepci území. Koncepce naplňuje především podmínky, vztahy, vazby a potřeby v území pro které je utvářeno. Bez těchto souvislostí není možné o území správně rozhodovat. Bez doplnění, vyznačení a popsání spádovosti a vlivu okolí na lokalitu samou není zvolený přístup popisování koncepce území pomocí lokalit funkční.
- Definování městské priority. Jakýkoli rozvoj musí být podmíněn vždy kapacitními možnostmi stávající infrastruktury a její adekvátní přípravou, která bude probíhat harmonicky s plánovaným rozvojem. Rozvoj nesmí být realizován na úkor stávajících rezidentů. Plán proto musí daleko podrobněji definovat priority a podmíněnost rozvoje jednotlivých ploch.
- Západ Prahy 6 je určen pro masivní developerskou a související silniční zástavbu, ale pravidla jsou zcela volná, nahrávající developerské a silniční dopravě na úkor stávající zástavby a obyvatel. To rozbije místní vztahy, místo toho, aby se posilovaly.
- Mezi priority města patří "zahušťování" tzv vnitřních periferií města. Zahušťování masivní zástavbou v několika lokalitách těsně vedle sebe, jako je tomu na Veleslavíně, vytváří tak masivní nárůst zástavby, že bude docházet k určité klaustrofobii. Lidé namačkaní vedle sebe jak slepice bez infrastruktury, veřejného prostoru, osvětlení a volných zelených ploch, které tyto vnitřní periferie dávaly, ztrácejí možnost duševní hygieny.
- Zachování prázdných nevyužitých ploch ve městě je bezpodmínečně nutné pro zdraví prostoru. Jsou stejně důležité, jako v časové linii chvíle nicnedělání a nemyšlení, které zásadně rehabilitují celý lidský organismus. Stejně tak tyto obtížně logicky obhájitelné prázdné prostory dávají smysl prostorům důsledně logicky organizovaným, jako komplikovaná zátěžová křižovatky a velké obytné soubory.
- V kontextu s předcházejícím bodem je zásadní propojit k rozvoji města a tedy i MPP nejen architekty a dopravní inženýry, ale i umělce. Ti jsou schopni tvorby místa na jiné, než na stávající materiálně racionální úrovni.
- Koncept maximálně hustého zastavení bez regulace funkce zástavby vylučuje skutečnou urbanistickou rehabilitaci hrubě narušeného území starého Veleslavína a zdejšího údolí.
- V okolních oblastech určených MPP k tzv zahušťovací zástavbě akutně hrozí souhrn všech chyb MPP.
- Absence podpory prostupnosti území pro pěší a bezmotorovou dopravu. Nejhůře vnímaná je dopravní situace – nutné řešit omezení individuální dopravy (zejména tranzitní), záchytná parkoviště a další infrasktrukturu před tím, než budou zastavěna transformační území.
- Zahrnout výsledky generelu bezmotorové dopravy do prioritních požadavků na bezmotorové propojení města.
- Řešit dopravní zatížení restrikcí – zákaz vjezdu nákladní dopravy, mýtné.
- Plán preferuje automobilovou dopravu nad pěší/cyklistickou. Je příliš benevolentní, co se týče komerčního developmentu. Pokud se veškerý development naplní, Veleslavín se dopravně zhroutí.
- Nutnost regulačního plánu budoucí dostavby Veleslavína.
- Nutnost zajistit, aby před další zástavbou bylo nejdříve zajištěno navýšení kapacit škol a školek, zdravotnických zařízení a dopravní obslužnost.
- MPP musí zřetelněji vysvětlit pojem “dostřednost” a “historická vrstevnatost”. Je potřeba je ujasnit a dovysvětlit. “Dostřednost” plánu musí být chápána jako snaha o pojmenování a řešení vnitřních periférií města. Jedná se o pojmenování vnitřních rezerv, celkové zkvalitnění a harmonizaci městského prostředí. Ochranou “historické vrstevnatosti” musí být myšleno uchování jedinečné pestrosti Prahy, která se prakticky nikdy nerozšiřovala asanacemi a novou výstavbou, ale postupným prorůstnáním a transformací. Právě harmonické propojení různých charakterů, typů a podob městské krajiny doplněné morfologií terénu s kaňonem Vltavy, vytváří jedinečné genius-loci našeho města. Aby bylo možné jedinečnost chránit, musí být poznána a pojmenována. MPP však toto nezohledňuje.
- Lokality jsou příliš rozdrobené, malé, samy o sobě vytržené z kontextu. Data uvnitř jich si odporují. Je nutné vypořádat území, které se zastavuje vůči širšímu území. Zapojení lokality do koncepce širšího území doplnění popisu koncepce území. Lokalita se vztahuje jen sama na sebe. Nedokáže tak reálně popsat koncepci území. Koncepce naplňuje především podmínky, vztahy, vazby a potřeby v území pro které je utvářeno. Bez těchto souvislostí není možné o území správně rozhodovat. Bez doplnění, vyznačení a popsání spádovosti a vlivu okolí na lokalitu samou není zvolený přístup popisování koncepce území pomocí lokalit funkční.
- Za nebezpečné považujeme nevymezení funkčních struktur a infrastruktury. V určeném (hrubě naddimenzvaném) počtu pater tak může být kdekoiv supermarket nebo autosalon, ale není podmínka výstavby škol, školek, kultury, drobných obchodů. Prostředí se tak hrubě odlidšťuje.
- Plán je velmi vágní. Tak jak je, nejde používat. Stavební úřad musí vědět co může a co nemůže. Ale v případě tohoto plánu to nejak stavební úřad musí vymýšlet. To je nezákonné. Tato dokumentace se musí radikálně zlepšit. Zde to vypadá, že je možné cokoliv. Je potřeba zpracovat podrobnější výkresy, územní studie, regulační plán.
- Chybí celoplošná síť zelené nemotorové dopravy.
- Veřejně prospěšné stavby jsou veřejně neprospěšné. Kdo určuje veřejnou prospěšnost?
- Developer musí mít jako podmínku výstavbu přiměřené infrastruktury.
- Absence velké klidové zony, parku, nezastavitelných bloků, zeleně.
- Stanovit nezastavitelnost a nezastavitelné lokality.
- Pro každou lokalitu je potřeba konzultace se zástupci dané lokality, městské čtvrti, fungující dialog. Jen tak lze získat přehled, co je pro oblast důležité. V tomto stavu je nepoužitelný, příliš vágní, zneužitelný.
- Podle toho co se v našem okolí děje a i podle toho, co je viditelné na novém MPP je to, že ho zpracovávají lidé neznající konkrétní lokalitu nebo jim na ní nezáleží. Mít pro danou lokalitu zástupce, žijícího v místě, je jedinou cestou, která nepovede k další devastaci konkrétních oblastí.
- Chybí aktivní srozumitelné předsavení a projednáí MPP s veřejností. Občané Prahy mají sice možnost do konce března 2018 připomínkovat nově vznikající MPP. Ale jedině Praha 6 má tento připomínkovací portál, do kterého veřejnost může vsoupit. Ostatní části Prahy tuto možnost nemají. Pro většinu lidí je extrémně náročné se i tak v novém plánu orientovat, a to nejen časově. Je nutné, aby byl nový plán dostatečně časově i srozumitelně veřejnosti představen, tak, aby se k němu mohla adekvátně vyjádřit.
- Na projekt tohoto rozsahu a významu by měla být mezinárodní soutěž pro týmy, jejichž výtěz by MPP realizoval.
- Jelikož jde velmi důležitý dokument, je potřeba ho dostatečně šířit. Vědí o něm např. rodiče ve školách, v jejichž blízkosti se masivní výstavba chystá? Řešil ho někdo formou jednoduššího srozumitelného dotazníku s dětma a studenty? Jich se příštích zhruba 25 let týká. Oni by se minimálně mohli vzdělávat, jak se smysluplně zodpovědně sebevědomě zapojit do tvorby svého prostředí. Stále nám někde v nás chybí vazba ke krajině a péči o ní zpřetrhaná během 40.let socialismu. Je potřeba ji navázat.
- Uvádím příklad vzniku MPP z Paříže:
"Celý proces byl zahájen povoláním deseti mezinárodních urbanistických týmů, které mezi červnem 2008 a dubnem 2009 vypracovaly návrhy vizí rozvoje Velké Paříže. Během méně než jednoho roku tak metropole s dvanácti milióny obyvatel získala deset různých alternativ rozvoje, které následně konzultovala s veřejností. Konzultace probíhaly formou půlroční výstavy či série prezentací, vedla se diskuze mezi politickou reprezentací, autorskými týmy, odborníky se zkušenostmi z podobných zahraničních měst a v neposlední řadě občany."
Jitka Molnárová, Demokratické plánování Velké Paříže 10.3.2017
- Plánu chybí struktura sítí. Nejvýrazněji to zaznamenávám u sítí zelených cest se zastávkami parků a parčíků, sítí tekoucí vody a vodních nádrží, ploch, fontán, kašen, podél kterých by bylo možné se pěšky nebo nemotorově pohybovat.
- Veřejně prospěšné stavby zde uvedená jsou veřejně neprospěšné. Nejsou ve prospěch obyvatel. Jou zbytečnou investicí a škodí.
- Mimo procentuální zastavenost území metropolitní plán neudává developerovi povinnost doplnit byty adekvátní infrastrukturou, něčím obecně prospěšným, ne prospěšným jen developerovi, (zelen, kultura, školky, školy, hřiště, juniorské a seniorské prostory, pěší koridory, parky, v měřítku sociální vybaveností (další supermarkety jsou zbytečné), není chráněna při výstavbě minimálně vzrostlá zeleň.
- MPP neřeší situaci z dětského úhlu pohledu. Kolik procent z nás jsou děti a jak je zde započítáváme? Mají zcela jiné měřítko, vidí realitu ze zcela jiné perspektivy, mají jiné zájmy. Nestači snaha požádat developera o školku a nebo hřiště za klecí a doufat. Je potřeba vymezit a určit legislativně. Na místě lokality nevidím vymezeno ani to. Doporučuji obrátit se při koncepci na odborníky úspěšných projektů tohoto typu (ze zahraničí). Zapojit do plánování fakt, že velké procento z nás měří do jednoho metru a má zcela jiné potřeby než sedět v autě.
- Chybí paralelní projekt IPRu na práci s dětmi a studenty ve školách, na jejich vzdělávání ohledně místa pro na spolupodílení se na místě, které se koneckonců týká spíš jich, když vezmeme v úvahu, že plán bude cca 5 let vznikat a dvacet let existovat.
- Chybí důstojná pěší a bezmotorová struktura cest a navazujících na sebe zelených koridorů. Cesty by měly být strukturované v podobné hierarchii jako silnice. Město by mělo uvažovat o pěších metropolitních třídách a sběrných pěších komunikacích městského a místního významu a podobně a ctít a propagovat důsledně chodce. Naučit obyvatele, aby se nadřazenost pěší dopravy stala pro ně stejnou samozřejmostí jako čištění zubů a teď už i třídění odpadu. Do budoucna bych auto chápala jako něco použitelného jen v krajním případě, třeba proto, že to bude drahé, nebo pomalejší, než chůze, nebo nedůstojné... Moderní metropole usilují auta z centra vytlačit,
- Není zohledněno, že pro tuto dnes už rušnu oblast představuje Evropská a Buštěhradská dráha a estakáda skutečnou i psychickou bariéru.
- Chybí zde jasně vymezená velká klidová zona, zelené plíce lokality významné především pro děti v souvislosti s existencí teplárny, spalovny odpadu Vojenské nemocnice a dalšími zdroji znečištění ovzduší. (Evropská)
- Potřeba velkého parku plyne také z potřeby částečně kompenzovat zhoršení životního prostředí, kterou je zátěž exhalacemi podél Evropské, autobuového nádraží Veleslavín, i zátěž provozu teplárny a spalovny Vojenské nemocnice.
- Mimo procentuální zastavenost území metropolitní plán neudává developerovi povinnost doplnit byty adekvátní infrastrukturou, obecně prospěšným vybavením, ne prospěšným jen developerovi, (zeleň, kultura, školky, školy, hřiště, juniorské a seniorské prostory, pěší koridory, parky, v měřítku sociální vybaveností (další supermarkety jsou zbytečné), není chráněna při výstavbě minimálně vzrostlá zeleň.