Na tuto stránku napište jakékoliv připomínky, které jste doposud neuplatnili v na jiných místech této aplikace. Může se jednat i o nejrůznější problémy, na které jste při studiu metropolitního plánu narazili. Například nalezené logické nesrovnalosti v definovaných regulacích. Důležité je i zapsat problémy s pochopitelností a čitelností plánu.
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci. Nad příslušnou otázkou si otevřete i příslušný výkres.
Příklad připomínky 7a. si můžete prohlédnout zde
Malá informovanost obyvatel, neprůhlednost navrhovaných změn
Petr Svoboda:Informovanost obyvatel ohledně změn v jejich lokalitě je malá. Změny využití ploch a jejich případná zástavba by měla mít široký konsensus místních obyvatel.
Když jsem se snažil dopátrat autora návrhu konkrétní úpravy v dané lokalitě, odpověď byla, že autory a konkrétní důvody jednotlivých návrhů v metropolitním plánu dohledat nelze. Toto je zásadní výtka. Metropolitní plán musí být navržen transparentně s jasně dohledatelnými autory a důvody konkrétních návrhů!
Odpověď od radnice Prahy 6, kam jsem směřoval svůj dotaz přikládám:
Dobrý den,
metropolitní plán vytváří Institut pro plánování v čele s panem architektem Romanem Kouckým. Zodpovědnost za metropolitní plán má radní pro územní rozvoj Petra Kolínská.
Kdo udělal konkrétní změny a proč, nelze dohledat.
Připojuji se k tomuto komentáři. Informovanost o plánu je malá, my jsme se o něm dozvěděli zcela náhodou a přitom se nás jakožto obyvatel Prahy 6 významně dotýká. A to zvláště, když se zjevně plánuje zastavění parčíku v těsné blízkosti našeho bydliště (parkové náměstí Na Pernikářce, které je v plánu vyznačeno šedě). To je však jen jedna z mnoha zelených ploch, které mají dle plánu být zastavěny.
Připojuji se k obecně malé informovanosti o možnosti vyjádřit se k připravovanému plánu. Děkuji za tyto webové stránky.
Nejasné důvody pro změnu využití
Marie Svobodová Fialová:Nejsou mi jasné důvody pro změnu využítí transformačních ploch ani kdo za nimi stojí. Přišel se při tvorbě MP vůbec na to místo někdo podívat? Podíval se vůbec do jakékoliv veřejně přístupné mapy, protože i z ní je zjevné, že jedna plocha je uprostřed fungujícího parku (a tím by park vlastně zničila) a druhá je v místě, kde park a místo pro odpočinek včetně hřiště vždy bylo a jiné pro tento cíp Hanspaulky ani není?!
Průhledy v ulici Na Hanspaulce a Za Hanspaukou, vypadají na mapě sice dobře - dlouhá zelená plocha - jenže když tu bydlíte, tak víte, že jsou pořádně s kopce a lze na nich maximálně venčit psa nebo v zimě sáňkovat, hřiště na nich opravdu nepostavíte!
Opravdu mi přijde krátkozraké a určitě mimo jakýkoliv veřejný zájem zastavět na Hanspaulce novými domy poslední volné rovinaté parkové pozemky. My svoje parky chceme, utváří duši této lokality! Narozdíl od nových domů!
Naprostá nejednoznačnost, protichůdnost, zmatečnost. Pro zákonné rozhodování nepoužitelné
Senka Příhodová:Zcela se ztotožňuji s komentářem kolegy architekta Dana Hodka a dovoluji si citovat:
Územní plán je zákon. Samospráva prostřednictvím tohoto zákona by měla dát státní správě jasná pravidla, podle kterých bude rozvoj města řídit. Úřad se nikdy nesmí domnívat, nesmí být kreativní a vynášet svůj názor. Metropolitní plán odpracoval velký kus práce. Pracuje s obrovskou sumou informací, které se ale ukazují být buď nepřesné, nebo neúplné. Proces zjišťování pravidel pro nakládání s územím probíhal tak, že jsem si skládal jednotlivé informace do sebe a zkoušel si představit, co to znamená. Po složení všech informací jsem pořádně nepochopil, co vlastně platí a co se v území smí a nesmí. Může to být vše, nebo také nic. Plán se tváří jak území rozumí, ale vykazuje velké nedostatky. Můj dojem je takový, že plán nevznikal na základě dílčích podkladových územních studií, které by byly diskutovány a projednány s veřejností a samosprávou jak to proběhlo při vzniku plánu stávajícího a tak lokální znalost chybí. Zásadním problémem stávajícího plánu není jeho složitost, ale právě nejednoznačnost, protože chybí pro vymezená území regulační plány a závazné územní studie, které pojmenují charakter a jedinečnost území. Nový územní plán přináší snahu pojmenovat charakter a strukturu, což je záslužné, ale vlastně nereálné. Nelze v měřítku územního plánu řešit detail území. To přísluší následným regulačním plánům. Tato snaha je past. Problém je, že nutnost absolutního dělení celého území Prahy do lokalit, přes které se charakter a struktura území popisuje, nutně přináší nepřesnosti a nelogičnosti. Vzniká tak situace, že popsaná lokalita obsahuje plochy, pro které regulace daná strukturou nefunguje. Těžko lze vynutit, aby veškerá další výstavba vedla k transformaci území podle popsaných regulativů lokality. Tedy demolicím a novým stavbám. Regulativy tak nejsou v ploše obecně použitelné a úřad nemá podle čeho rozhodovat. Má pouze vodítko nikoliv jasné pravidlo. Zcela matoucí a zavádějící je zavádění různých úrovní pro zastavitelnost. Pokud v rámci zastavitelného území vymezím nezastavitelnou plochu, je plocha nestavební. Různé hranice pro stejný výsledek nemají smysl. Plán by měl uchovat cenné informace, které přináší a přiznat, že reálně také zavádí různé funkční využití ploch. Považuji za nemravné požadovat po občanovi, který se chce podívat na jedno místo, zda si může postavit na zahradě garáž, aby studoval regulativy celé lokality a skládal je dohromady s regulativy plochy, na které se nalézá jako folie přes sebe. Existují i případy, kdy vymezení lokalit je takové, že část pozemku má v jedné a část v druhé lokalitě s jinými regulativy. Proto se kloním ke zrušení lokalit a zpřesnit popisy regulativů jednotlivých ploch na jedno souhrnné místo. Nastavení výškové hladiny je zajímavý regulační prvek, který určitě má své opodstatnění. Při pohledu na území však rastrový systém vykazuje velké nedostatky. Pokud by se měla výška stanovovat, tak ulici od ulice, dům od domu. Jedině tak se zabrání sporům a nejasnostem. Deklarovaná vrstevnatost je matoucí, protože stejně platí vše dohromady. Je dobře, že si vrstevnatost uvědomuje autor, ale pro používání plánu je zbytečná a komplikovaná. Měla by se proto přeložit pro uživatele plánu do ploch a jejich regulativů. Pro některá území to bude dostatečné a pro ostatní se předepíše zpracování regulačních plánů. Praxe ukázala, že místní stavební úřady a občané jsou často zoufalí, že není jasná regulace, ale kraj Praha není schopen regulační plány zpracovat. Mělo by proto dojít k úpravě statusu hl.m.Prahy a umožnit obcím a MČ, aby si regulační plány zpracovali. Způsob zobrazování plánu je samostatným problémem. Překryv čar a popisů, malé zobrazení i velký místní detail, podobné barvy a čáry způsobují někdy problém rozeznat, co která čára znamená. V kontextu ostatních problémů se jedná o řešitelný problém. Nemám nastudovanou kompletně celou dokumentaci. Následné závěry jsou tedy pouze dovozením z toho, co jsem nastudoval a zjistil a nemusí být zcela relevantní. Přesto považuji za dobré to zmínit. Plán přináší cenné informace o vnitřních rezervách a klade důraz na dotvoření města jako takového. To je záslužné a potřebné. Mám však dojem je, že zaměření plánu na sebe samotný zatemňuje reálný život. Živý plán pro živé město by měl pracovat s reálnými potřebami a vazbami. Jedná se vlastně o management města, strategii jak chci udělat město živé, pohodlné, bezpečné, atraktivní a konkurenceschopné. Toto nemůže tvořit zpracovatel plánu. Nejde totiž jen o obecné proklamace ale o konkrétní kroky, které je nutné udělat a pro ně může plán vytvořit podmínky jen tehdy, pokud to dostane zadané. Zdá se, že toto zadání zpracovatel nemá a proto se zoufale snaží vytvořit prostor aby město mohlo žít a koncentruje se na to co ví a umí. Možná proto plán vůbec nereflektuje, že Praha je polycentrická. Většina obyvatel nenakupuje v centru, ale lokálně, nebo na okraji Prahy. Infrastrukturu a služby využívá v rámci své oblasti bez ohledu na hranice Prahy a Stejně se chovají i lidé za její hranicí. Lidé pracují z domova, nebo dojíždí z regionu, nebo do regionu, obrovské pracovní kapacity ve vazbě na služby jsou i na vnějším obvodu Prahy. To má dopad do života města a potřeby posílení tangenciálních spojů ve městě. Praha musí vědět komu, jak a jaké služby chce nabízet, čím chce světu konkurovat, jaké pro to potřebuje podmínky a jaké kroky má udělat. Bez této strategie zůstává pro tuto úroveň plánu tvůrce slepý a slepé je pak i jeho dílo.
naprosto souhlasim
Nejasná legenda výkresů
Monika Pávová:Metropolitní plán používá příliš mnoho šedo-hnědo-zelených barev a je těžké je rozlišit. Co znamenají bílé místa jen s vyznačením hranic pozemků a obrysů staveb?