Naprostá nejednoznačnost, protichůdnost, zmatečnost. Pro zákonné rozhodování nepoužitelné

Zcela se ztotožňuji s komentářem kolegy architekta Dana Hodka a dovoluji si citovat:

Územní plán je zákon. Samospráva prostřednictvím tohoto zákona by měla dát státní správě jasná pravidla podle kterých bude rozvoj města řídit. Úřad se nikdy nesmí domnívat, nesmí být kreativní a vynášet svůj názor. Metropolitní plán odpracoval velký kus práce. Pracuje s obrovskou sumou informací, které se ale ukazují být buď nepřesné, nebo neúplné. Proces zjišťování pravidel pro nakládáí s územím probíhal tak, že jsem si skládal jednotlivé informace do sebe a zkoušel si představit co to znamená. Po složení všech informací jsem pořádně nepochopil co vlastně platí a co se v území smí a nesmí. Může to být vše, nebo také nic. Plán se tváří jak území rozumí, ale vykazuje velké nedostatky. Můj dojem je takový, že plán nevznikal na základě dílčích podkladových územních studií, které by byly diskutovány a projednány s veřejností a samosprávou jak to proběhlo při vzniku plánu stávajícího a tak lokální znalost chybí. Zásadním problémem stávajícího plánu není jeho složitost, ale právě nejednoznačnost, protože chybí pro vymezená území regulační plány a závazné územní studie, které pojmenují charakter a jedinečnost území. Nový územní plán přináší snahu pojmenovat charakter a strukturu, což je záslužné, ale vlastně nereálné. Nelze v měřítku územního plánu řešit detail území. To přísluší následným regulačním plánům. Tato snaha je past. Problém je, že nutnost absolutního dělení celého území Prahy do lokalit, přes které se charakter a struktura území popisuje nutně přináší nepřesnosti a nelogičnosti. Vzniká tak situace, že popsaná lokalita obsahuje plochy pro kterou regulace daná strukturou nefunguje. Těžko lze vynutit, aby veškerá další výstavba vedla k transformaci území podle popsaných regulativů lokality. Tedy demolicím a novým stavbám. Regulativy tak nejsou v ploše obecně použitelné a úřad nemá podle čeho rozhodovat. Má pouze vodítko nikoliv jasné pravidlo. Zcela matoucí a zavádějící je zavádění různých úrovní pro zastavitelnost. Pokud v rámci zastavitelného území vymezím nezastavitelnou plochu je plocha nestavební. Různé hranice pro stejný výsledek nemají smysl. Plán by měl uchovat cenné informace, které přináší a přiznat, že reálně také zavádí různé funkční využití ploch. Považuji za nemravné požadovat po občanovi, který se chce podívat na jedno místo, zda si může postavit na zahradě garáž, aby studoval regulativy celé lokality a skládal je dohromady s regultivy plochy na které se nalézá jako folie přes sebe. Existují i případy, kdy vymezení lokalit je takové, že část pozemku má v jedné a část v druhé lokalitě s jinými regulativy. Proto se kloním ke zrušení lokalit a zpřesnit popisy regulativů jednotlivých ploch na jedno souhrnné místo. Nastavení výškové hladiny je zajímavý regulační prvek, který určitě má své opodstatnění. Při pohledu na území však rastrový systém vykazuje velké nedostatky. Pokud by se měla výška stanovovat, tak ulici od ulice, dům od domu. Jedině tak se zabrání sporům a nejasnostem. Deklarovaná vrstevnatost je matoucí, protože stejně platí vše dohromady. Je dobře, že si vrstevnatost uvědomuje autor, ale pro používání plánu je zbytečná a komplikovaná. Měla by se proto přeložit pro uživatele plánu do ploch a jejich regulativů. Pro některá území to bude dostatečné a pro ostatní se předepíše zpracování regulačních plánů. Praxe ukázala, že místní stavební úřady a občané jsou často zoufalí, že není jasná regulace, ale kraj Praha není schopen regulační plány zpracovat. Mělo by proto dojít k úpravě statusu hl.m.Prahy a umožnit obcím a MČ, aby si regulační plány zpracovali. Způsob zobrazování plánu je samostatným problémem. Překryv čar a popisů, malé zobrazení i velký místní detail, podobné barvy a čáry způsobují někdy problém rozeznat co která čára znamená. V kontextu ostatních problémů se jedná o řešitelný problém. Nemám nastudovanou kompletně celou dokumentaci. Následné závěry jsou tedy pouze dovozením z toho co jsem nastudoval a zjistil a nemusí být zcela relevantní. Přesto považuji za dobré to zmínit. Plán přináší cenné informace o vnitřních rezervách a klade důraz na dotvoření města jako takového. To je záslužné a potřebné. Mám však dojem je, že zaměření plánu na sebe samotný zatemňuje reálný život. Živý plán pro živé město by měl pracovat s reálnými potřebami a vazbami. Jedná se vlastně o managment města, strategii jak chci udělat město živé, pohodlné, bezpečné, atraktivní a konkurenceschopné. Toto nemůže tvořit zpracovatel plánu. Nejde totiž jen o obecné proklamace ale o konkrétní kroky, které je nutné udělat a pro ně může plán vytvořit podmínky jen tehdy, pokud to dostane zadané. Zdá se, že toto zadání zpracovatel nemá a proto se zoufale snaží vytvořit prostor aby město mohlo žít a koncentruje se na to co ví a umí. Možná proto plán vůbec nereflektuje, že Praha je polycentrická. Většina obyvatel nenakupuje v centru, ale lokálně, nebo na okraji Prahy. Infrastrukturu a služby využívá v rámci své oblasti bez ohledu na hranice Prahy a Stejně se chovají i lidé za její hranicí.Lidé pracují z domova, nebo dojíždí z regionu, nebo do regionu, obrovské pracovní kapacity ve vazbě na služby jsou i na vnějším obvodu Prahy. To má dopad do života města a potřeby posílení tangenciálních spojů ve městě. Praha musí vědět komu, jak a jaké služby chce nabízet, čím chce světu konkrurovat, jaké pro to potřebuje podmínky a jaké kroky má udělat. Bez této strategie zůstává pro tuto úroveň plánu tvůrce slepý a slepé je pak i jeho dílo.

Výšková regulace MP ničí charaktery čtvrtí

Výškové regulativy jsou přehnané. Vpodstatě vždy je v dané oblasti brána výšková regulace podle nejvyššího domu včetně půdní vestavby (v metropolitním plánu se ale počítá výška pouze k římse, takže i nejvyšší dům je teď o nejmíň jedno patro nižší než je možnost v metropolitním plánu)
Při takovém zvýšení staveb by došlo k naprostému zničení charakteru většiny pražských čtvrtí.

NEJEDNOZNACNOST, KOMPLIKOVANOST

MPP je natolik nejednoznacny a komlikovany, az to vytvari dojem zameru.

METODIKA MP

Dava vetsi pravomoce urednikum. Dvousecna zbran. Zneuzitelne! Nebezpecne!

ZAHUSTOVANI CENTRA NA UKOR ZELENE

Velmi casto se jedna o zelen, ktera ma vyznam pro ekologickou stabilitu mesta a rozhodne ma vliv na kvalitu zivota lidi. Zelen by mela byt jednoznacne definovana bez jakychkoli transformacnich ploch, Plocha zelene by mela byt nezastavitelna.

NEVHODNA A NEPRESNA VYSKOVA REGULACE

Zde si dovoluji si propujcit slova Senky Prihodove.

Nastavení výškové hladiny je důležitý regulační prvek, který rozhodně má své opodstatnění. Při pohledu na území však rastrový systém vykazuje velké nedostatky. Pokud by se měla výška stanovovat, tak ulici od ulice, dům od domu. Jedině tak se zabrání sporům a nejasnostem. S možným zvyšováním stávající výškové úrovně nelze souhlasit. Stávající výšková úroveň nesmí být nadále překračována tak, jak se děje nyní na mnoha místech Prahy 6 i jinde. MPP by měl toto jasně stanovit. Rastrové vyznačení takto důležitého ukazatele je zcela nevhodné, nejednoznačné a velmi snadno zneužitelné. Navíc je dle návrhu MPP možno navyšovat podlažnost podél hlavních komunikací a na nárožích. To je třeba striktně odmítnout, případně určit zcela konkrétní místa a stanovit pro ně jasné podmínky, za jakých by bylo zvýšení podlažnosti možné.

TZV. STABILIZOVANA UZEMI

Stabilizovana uzemi by mela odpovidat skutecnosti - cemuz tak neni.
Casto jsou plochy transformacni oznacene jako stabilizovane. Zavadejici.

ABSENCE DALSICH UROVNI REGULACE

Absenci regulacnich planu a zavaznych uzemnich studii by se MP stal nebezpecnym a velmi snadno zneuzitelnym.
Ve svete prakticky rarita a jakysi pokus, ktery by ovsem mohl mit nenavratne nasledky.

031 - BREVNOV - SOUHR VSECH PRIPOMINEK

Lokalita 031 / Břevnov
Souhrn připomínek

1. Charakter lokality
Nejdůležitějšími prvky lokality je Bělohorská ulice s kaštanovou alejí, obchody, kavárny a restauracemi. Centrálním bodem Bělohorské je Drinopol.

Neméně důležitou charakteristikou lokality jsou parky a zeleň.

Charakteristická je zástavba typicky 3-4 podlažních cinžovních domu v poměrně prudkém svahu. Ulice jsou vhledem k výšce domu poměrně široké a tedy světlé. Charakter zástavby je i ve výškové různorodosti (zubatosti). Součástí lokality je chránená památková zóna Tejnka a rada historicky cenných objektu: usedlost Zelená Brána, Záverka, Liborka, restaurace Marjánka, škola Marjánka, restaurace Drinopol, škola "Magistrát", dum U kaštanu a část poutní cesty do Hájku.

Parky Smiřického a Královka jsou součástí zeleného koridoru od Strahovského kláštera, Dlabacov pres Ladronku až po oboru Hvězda.

Lokalita je silne funkcne propojena s lokalitami 123/Sídliště Břevnov a 330/Břevnovské vily.

Zásadním problémem jsou předimenzované nové bytové komplexy, zejména výškově, ale často i plošně. Je také postupně odstraňována původní historická zástavba, která je přitom pro Břevnov charakteristická. S tím pak souvisí úbytek zelených ploch, které tvorily typickou soucást bloku budov.

Návrhy na úpravu MPP:
1.1. Plochu stávajícího parkoviště na rohu ulic Nad Závěrkou a Diskařská přiradit do lokality Brevnov (nyní je nelogicky je v lokalite Strahova).
1.2. V oblasti ulic Za Strahovem a U Dvora zahrnuje lokalita i domy vesnického charakteru, které patrí k osade Tejnka. Navrhujeme tyto domy vyjmout z lokality Brevnov a priradit k lokalite Brevnovské vily, kde je zbylé jádro historické zástavby osady Tejnka. Druhou variantou je celou zástavbu Tejnky priradit k lokalite Brevnov. Není správné, aby byla památková zóna Tejnka v ruzných lokalitách.
1.3. Zástavba severní strany Belohorské od ulice Pod Královkou až do ulice Brevnovská má (s vyjímkou ZŠ Marjánka) zcela jiný charakter než zástavba ve zbytku lokality. Je mnohem mladší, o dost vyšší a netvorí vnitrobloky. Svým charakterem je blíže lokalite Sídlište Brevnov, do které navrhujeme tuto cást zástavby presunout.

2. Plochy
Obecné návrhy rešení:
• Zachovaní a rehabilitace zelených ploch dle stávajícího UP. Nerozširovat výstavbu na úkor zelene.
• Připadnou novou výstavbu řešit jednotlivě a citlivě zasazovat s ohledem na okolní zástavbu.
• K eventuálnímu navyšovaní staveb přistupovat jednotlivě dum od domu. Nutno zachovat různorodý charakter výstavby.
• Čtvercová regulace výškové zástavby je pro lokalitu Břevnova naprosto nevhodná, spolu s plošným navyšováním zástavby podél hlavních tříd včetně nároží.

Návrhy na úpravu MPP:
2.1. Park Smirického je nutno zmenit z transformacní na stabilizovanou plochu. Navrhované rešení prostupnosti parku je nadbytecné, jelikož park navrženým smerem již prostupný je. Doplnení mobiliáre není duvodem plochu parku uvádet jako transformacní.
2.2. Nutná revitalizace parkovište u parku Smirického. Jedná se o zachování regulace plochy dle stávajícího UP. Skrz tuto plochu vybudovat propojení parku Smirického s parky Královka a Dlabacov. parkování nechat podél ulice Diskarská, napr. formou zatravnovacích dlaždic. Zmenit regulaci na zelenou mestskou parkovou plochu a priradit k parku Smirického. Část parkování možno ponechat podél ulice Diskařská, např. formou zatravňovacích dlaždic.
2.3. Plocha (park) mezi poliklinikou Pod Marjánkou a Belohorskou je chybne oznacena jako stavební blok.
2.4. Námestí mezi ulicemi Za Strahovem, Záverka a Nad Záverkou je oznaceno jako stavební blok, jsou zde pritom vzrostlé stromy, stará pumpa a zelen. Nutno vyznacit verejný prostor, námestí a zachovat soucasný stav.
2.5. Tramvajové tocny Královka a Malovanka jsou oznaceny jako stavební bloky. To je neprípustné, jejich zastavením by zmizela další zelen a navíc u Malovanky by zástavba v tesné blízkosti 1. kaple památkove chránené poutní cesty do Hájku zcela zmenila charakter lokality. Prostory tocen mají být park.
2.6. Park u napojení ulice 8. listopadu na Belohorskou je chybne oznacen jako stavební blok.
2.7. Chybná výšková regulace na mnoha místech lokality. Príklady míst, které je nutné opravit:
• Blok domu Záverka, Liborova, Šlikova, Heleny Malírové má stanovenou regulaci na 6NP. Pritom zde není ani jeden dum vyšší než 4 NP! Vetšina domu má pouze 3NP, což je pro tuto oblast charakteristické a vytvárí ji. Nekteré domy v bloku mají pouze 2NP.
• To samé v bloku nad ulicí Záverka – reálne všude 4NP a regulace stanovuje 6NP.
• Stejný problém u krížení ulic Za Strahovem a Šlikova. Stanovená regulace 6NP presahuje do bloku, kde jsou typicky pouze 3NP-4NP. Maximum v oblasti, ale v jiném bloku, je 5NP.
• V ulici Nad Záverkou regulace také nefunguje.
• Špatne je výšková regulace jižní strany Belohorské, kam se promítají výšky z druhé strany ulice s odlišným charakterem zástavby. V oblasti Drinopolu je zcela chybne regulována jižní strana Belohorské na 6NP.
• Špatne je regulace 6NP v oblasti križovatky Kochanova/Šlikova.

3. Rozvoj lokality
Obecné návrhy rešení:
Nutno dodržet charakter prevažující zástavby z poc. 20.stol. a ochránit historické stavby a zelen. Je nutné dodržovat výškovou regulaci, v praxi je casto developery porušována bez ohledu na charakter okolí.

Návrhy na úpravu MPP:
3.1. Zachování a rozvoj zeleného koridoru „Hvezda – Ladronka – park Smirického – park Královka / park Dlabacov – Malovanka / Strahovské nádvorí“ jako významného mestského prvku. Tato pripomínka mela naprosto nejvíce souhlasných ohlasu. Úpravy MPP by mely zahrnovat:
• Park Královka / Dlabacov podél ulice Chodecká premenit z transformacní plochy na stabilizovanou plochu
• Plochu mezi ulicemi Maratónská a Bežecká (v soucasném ÚP SO3 a SO5) nevyznacovat jako stabilizovanou plochu urcenou k zástavbe. Zachovat vzrostlé stromy a zelen podél ulice Maratonská.
• Zachovat a revitalizovat zelené pásy a plochy spojující park Smirického a Ladronka.
• Vybudování peších stezek a cyklostezek na podporu tohoto propojení.
• Zeleni v tomto koridoru ponechat nebo pridelit status celomestského systému zelene (dle stávajícího znacení) – tzn. metropolitní parky (parky Smirického a Královka / Dlabacov toto oznaceni ve stávajícím UP již mají.
3.2. Ponechat puvodní rozlohu chránené památkové zóny TEJNKA. Celou tuto zónu priradit pod jednu lokalitu.
3.3. Rozšírení památkové chránené zóny o blok domu v ulici Za Strahovem cp. 23, 25, 27, 29 a 31 a v ulici Nad Záverkou cp. 13, 15, 17 a 19 vcetne zachování nižšího nároží domu Za Strahovem 23. viz komentár c. L-31-1b-4.
3.4. Cílový charakter lokality uvádí jako jeden ze dvou konkrétních cílu "rozvíjení prostupnosti skrz park Smirického". Tato prostupnost je naznacena i na hlavním výkresu. To je však zcela špatne, jelikož presne v tomto smeru je spojovací zpevnená komunikace pro peší. Park tedy již prostupný je a tato veta, jakož i zákres v hlavním výkresu jsou zcela nadbytecné a mel by být odstraneny.
3.5. Navrhujeme doplnit cílový charakter lokality o konkrétní požadavky na ochranu charakteru stávajícího. Udržení výšky budov dle prevažující výstavby z pocátku 20. století. Ochrana historických hodnot území. Ochrana a rozvoj zelene v území.


4. MP – infrastruktury
Návrhy na úpravu MPP:
4.1. Zahrnout do krajinné infrastruktury parky Královka a Smirického s propojením na Ladronku. Vytvorit nové cyklostezky v návaznosti na stávající infrastrukturu. Napr. Hvezda – Ladronka – Strahov – Petrín – Újezd anebo Hvezda – Ladronka – Smirického – Královka – Dlabacov.
4.2. V doprave došlo v posledních letech k výraznému nárustu poctu vozidel projíždejících po Belohorské s negativními dopady na ŽP (hluk, prašnost, exhalace aj.) Vše souvisí s nedostatecnou kapacitou Patockovy ulice, která nezvládá nápor vozidel vyjíždejících z tunelu Blanka. Vozidla pak hledají objízdné trasy pres Brevnov. Je nutné zavést regulacní opatrení v doprave. Pomohlo by např. zjednosměrnit celou ulici Za Strahovem směrem nahoru (nyní je v opačném směru pouze část).
4.3. V celé lokalite Brevnov není vyznacená žádná plocha rezervovaná pro obcanskou vybavenost, je zde pouze obcanská vybavenost již existující. Pritom se celý Brevnov neustále zahuštuje novými stavbami, pribývá obyvatel a MP tuto situaci nereší.

5. Stávající ÚP

6. Porovnání stávajícího ÚP a MP
Návrhy na úpravu MPP:
6.1. V MP není oproti platnému ÚP vyznacena a chránena památková zóna Tejnka.
6.2. Ve stávajícím ÚP jsou parky Smirického a Královka zarazeny do celomestského systému zelene, tedy s nejvyšší ochranou. Nutno zachovat.

7. MP – obecné problémy
Obecné návrhy rešení:
• V měřítku ÚP nelze rešit detaily, to musí být ponecháno regulačním plánům jednotlivých oblastí.
• V lokalite vůbec nefunguje výšková regulace, tu je nutné stanovit regulačním plánem.
• dále viz číslo komentáře L-31-7a-0

Priloha c.1 (v predeslem souhnem komentari) ukazuje detailneji zachovani a revitalizace propojeni - zeleneho koridoru
HVEZDA - LADRONKA - SMIRICKEHO - KRALOVKA / DLABACOV - MALOVANKA / STRAHOVSKE NADVORI

Priloha c.2 ukazuje schema hlavniho mozneho propojeni - zeleneho koridoru
HVEZDA - LADRONKA - STRAHOV - KOLEJE STRAHOV - PETRIN - UJEZD