Břevnov

Vymezený prostor obsahuje především zhruba sto let starou zástavbu jižní strany Bělohorské ulice. Bělohorská ulice je nejdůležitějším prvkem lokality, plní funkci veřejného prostoru s obchodními prostory a veřejnými službami. Charakteristická je zástavba typicky 3-4 podlažních činžovních domů v poměrně prudkém svahu. Ulice jsou vhledem k výšce domů poměrně široké a tedy světlé. Oproti tomu zástavba severního kraje Bělohorské, která je v lokalitě také zahrnuta, je mladší a vyšší. Není také typicky bloková, ale spíše liniová. Lokalita je silně funkčně propojena s lokalitami 123/Sídliště Břevnov a 330/Břevnovské vily.

Charakterizuje ji především zeleň.

Břevnov

Bydlím nedaleko hotelu Pyramida v ulici Heleny Malířové. Na Břevnově žiji relativně krátkou dobu (ne více než 8 let), přesto vnímám Břevnov jako velice společensky kompaktní lokalitu. Celá Bělohorská ulice protíná tuto část Břevnova a se svými obchůdky, restauracemi a obchodními prostory stahuje na sebe společenský život. Propojuje zeleň u Břevnovského kláštera a parku Královka.
Zeleň vnímám jako důležitou součást vlastní identity Břevnova.

Souhlasím

ojedinělé území

Břevnov, ojedinělá historická část Prahy poblíž nejhodnotnějších kulturních památek i přímo mezi nimi, jen velmi obtížně přijímá nové, většinou velmi předimenzované stavby. Starší část Břevnova, zejména od ulice Bělohorské k Ladronce, složená z nízkých domků, vilek a menších činžovních domů je pro další zahušťování výstavbou nevhodná zcela.

Souhlasím.

Břevnovské ulice jsou zubaté

Charakterem řady břevnovských ulic je zubatost, tedy že domy velmi často na sebe nenavazují svou výškou a každý je jiný. Týká se to nejen staré části ulic kome Šlikovky, ale též starší výstavby na Bělohorské třídě. Břevnov se tak odlišuje od velkých bulvárů na Novém Městě či Vinohradech. Proto je důležité zachovat tento charakter ulic a plošně nepovolovat u všech domů navýšení pater a dorovnání sousední budovy. (My sami bydlíme ve Šlikovce a náš dům zůstává jako jeden z posledních dvoupodlažních a tedy nejmenších v ulici.)

pokus

Reprezentativnost čtvrti

Bělohorská ulice je pro region zásadní, její současný charakter však vůbec neodpovídá reprezentativnosti, již by měla mít cesta spojující Břevnovský klášter a Pražský Hrad: v bezprostředním okolí chybí ubytování pro turisty (podpora zřizování guest houses), prostory s dostatečným počtem míst a kvalitní nabídkou – restaurace, kavárny, vinárny, bary a obchody se značkovým zbožím (což má za následek extrémní vytíženost tramvajové linky 22 k zastávce Malovanka ve směru k Bílé Hoře, zatímco dále jezdí tramvaje poloprázdné). Oblast má ohromný potenciál růstu ve vztahu k obchodu i službám, což souvisí mimo jiné i s výstavbou luxusních domovních a bytových jednotek v blízkosti Strahova a Tejnky. Na reprezentativnosti Bělohorské ulice se negativně odráží současný stav omítek, graffiti, invazivní reklama a nedostatečně vzrostlá zeleň lemující tramvajový pás.
Pozitivně se na reprezentativnosti této městské části podílí park Ladronka, jenž by měl sloužit nejen k volnočasovým aktivitám, nýbrž také k všeobecné relaxaci. Zachován by měl zůstat kolorit starého Břevnova, jenž by měl být chráněn pro svůj částečně vesnický charakter.

Hodnoty lokality

Parky Královka a Smiřického jako zelený koridor - součást trasy od Bělohorské směrem k břevnovské pláni.
Světlé ulice s hezkými a nepříliš vysokými činžovními domy.
Bělohorská ulice poskytující možnost nákupu a společenského vyžití.

Zeleň

Jednoznačně nejhodnotnější je to, co Břevnov charakterizuje - zeleň.
Park Královka a Smiřického jsou pro ne svou polohou nejhodnotnější. Nabízejí možnosti relaxace, pohybu, mezisousedského setkávání apod.
Líbí se mi charakter výstavby, široké ulice, dopravní obslužnost, Bělohorská ulice jako společenská tepna Břevnova, bezpečnost a skladba obyvatelstva.

parky, tráva, stromy

Parky , zelené plochy a stromy je potřeba chránit a zachovávat, jsou v neustálém ohrožení a pomalu mizí, přestože jsou většinou obyvatel považovány za to nejcennější.

Souhlasím.

NAVRH NOVE PAMATKOVE CHRANENE LOKALITY

Blok domu v ulici Za Strahovem cp. 23, 25, 27, 29 a 31 a v ulici Nad Zaverkou cp. 13, 15, 17 a 19 by mel byt pamatkove chraneny. Jedna se o jednotnou vystavbu ca z roku 1930, ktera se spise zazrakem dochovala celkem v nezmenene podobe vcetne jejich charakteristickych detailu.. Takovato jednotna vystavba celeho bloku domu neni prakticky na celem Brevnove a bylo by dobre tuto oblast chranit vcetne napriklad nizsi zastavby domu Za Strahovem 23. Toto paradoxne nizsi narozi dava celemu bloku osobity charakter, ktery by se urcite mel zachovat.
Pravda je ze, na techto domech sice po vetsinu vznikly pudni vestavby, ty se vsak nejak zasadne nepromitly do ulicnich pruceli domu. Napr. druha strana ulice Za Strahovem v teto oblasti je pamatkove chranena - presto, ze domy zde pozbyly velmi casto sveho puvodniho charakteru necitlivym vyskovym nastavovanim celych pater, budovanim stresnich arkyru, ci dokonce kompletne zmenu proporce a cleneni oken.
- obdobnym zpusobem by bylo dobre se zamyslet nad dalsi oblasti Brevnova

Tejnka a přilehlé ulice

Za nejvíce pozitivní pro danou oblast považuji rozsáhlé zelené plochy, které vyvažují nepřátelskost křižovatky Vypich a čtyřproudové silnice Patočkovy ulice. Dále historický, částečně vesnický charakter ulic Za Strahovem, Nad Závěrkou a přilehlých ulic – tato oblast by měla být památkově chráněná.

Předimenzovaná výstavba

Zásadním problémem, který ničí charakter lokalit, je odstraňování původní historické zástavby a přehnané navyšování objemu staveb. Rovněž dochází k úbytkům zelených ploch, které tvořili typickou součást bloků budov.

Nové stavby často nerespektují ráz lokality, jsou předimenzované jak do výšky, tak často objemově zabírají většinu daného pozemku.

Zásadní problém mám s necitlivou novou výstavbou, kdy developeři ignorují jakoukoliv kontinuitu s okolní historickou zástavbou a tlačí na maximalizaci objemu a výšky nových projektů. Nenávratně se tak ničí charakter lokality.
Vadí mi, že se nevyužívá potenciál Bělohorské ulice jako společenského "bulváru".
Jako velmi problematické vnímám velké parkoviště mezi ulicí Pod Strahovem a východním cípem parku Smiřického, které je oploceno a pronajímáno soukromým subjektem. Je tak přerušena trasa z parku smiřického do parku Královka.

Jednosměrnost horní části ulice Za Strahovem

Ulice Za Strahovem se stala v posledních letech tranzitní ulicí. Vzhledem k tomu, že po obou stranách jsou zaparkovaná auta, je vpodstatě nemožné, aby zde byla doprava oběma směry. Dochází neustále ke kolizím, auta se sobě vyhýbají často najetím na chodník a naprosto nerespektují chodce, v ranních a odpoledních špičkách je ulice celá zacpaná.
ZJEDNOSMERNENI KOMUNIKACE JZ SMEREM (SMEREM NAHORU) BY URCITE POMOHLO.

Souhlasím s připomínkami.

Parkoviště mezi parky

Parkoviště mezi parkem Královka a Smiřického mezi ulicemi Diskařská a nad Závěrkou by mělo být revitalizováno tak, aby zde vznikl pruh zeleně, který by oba parky propojil.

problémy

Za zásadní problémy v naší oblasti považuji necitlivou developerskou výstavbu, svedení automobilové dopravy tunelem do ulice Patočkovy a okolí. Úzké uličky již nejsou schopny pojmout obousměrnou dopravu a parkující automobily ubírají chodníky pro chodce. Velký problém je úbytek zeleně a nenávratné mizení hodnotné staré zástavby.

Letiste infrastruktura

Co pozitivního nám přináší druhá přistávací dráha? Potřebuje Praha přijímat ještě větší množství lidí? Už teď letiště přepravilo více lidí než bylo původně plánované (15 000 000 lidí/2017). Při druhé přistávací dráze může dojít až k dvojnásobnému počtu cestujících přes Prahu.
Už v současné době je nedostačující infrastruktura a mpp infrastrukturu důsledně neřeší. Jak chce mpp dopravit přes Prahu 6 další miliony lidí za rok navíc? Jakým způsobem se dořeší doprava na letiště? Neřeší se doprava ani jakýkoli jiný veřejný zájem z výstavby paralelní dráhy.
Měla by se řešit regulace a stavět záchytná parkoviště na okraji Prahy. Mělo by se řešit napojení na středočeský kraj a navzájem spolupracovat. Praha 6 je transitním místem pro ty, kteří dojíždí do Prahy denně za prací z oblastí severozápadu Prahy, nicméně mpp to příliš nezohledňuje. Čím více lidí Praha láká, tím více se zhoršuje kvalita života Pražanů. Evropská ulice je již v současné době přetížená. Je třeba důsledně vyžadovat regulaci provozu, nikoli lákat další lidi.
My jsme rezidenti Prahy 6, měl by být dán větší důraz na rezidentní bydlení.
I toto můžete připomínkovat.

Souhlasím.

Předimenzovanost nových objektů

Už to tady zaznělo několikrát a bohužel to ohrožuje současný charakter celé čtvrti - necitlivá nová výstavba zcela nerespektuje okolní historickou zástavbu, developeři ignorují výšku budov a obvyklý počet bytů v sousedních domech a snaží se maximalizovat jak počet nových bytových jednotek, tak i své zisky. Na právě schvalovaném projektu Závěrka to lze "hezky" ilustrovat: nová výstavba má šest podlaží stejně jako nejvyšší dům v ulici, nikdo už neřeší, že to budou hned tři obrovské domy vedle sebe, které ale už zasahují do zcela jiné lokality v památkové zóně, kde i na novém MPP je uvedená oblast s číslem 3, tedy pouze třípodlažní domy. Jak je toto možné?

Souhlasím s komentářem pana Chylíka

Kontejnery aj.

Ve vilové čtvrti Břevnova by nemělo být povoleno navyšování pater obytných budov – pro tuto oblast jsou typické dvory a zahrady, které potřebují dostatek slunečního světla. Vzhledem k návaznosti na oblast starého Břevnova (Tejnka; ulice Za Strahovem, Nad Závěrkou) by neměla být dále rozšiřována bytová aj. zástavba. S ohledem na reprezentativní charakter čtvrti (bydliště zde měl mimo jiné Jan Patočka či Jaroslav Seifert; vede tu známá poutní cesta od pražské Lorety do Hájku) by se mělo dbát na stav oplocení a porostu (v případě zjištění pochybení by majitelé měli být vyzváni k nápravě). Přerostlé větve často blokují přístup k zábradlí, což je problematické především pro seniory. Chodníky nejsou mnohdy rovné, přidržování se zábradlí je proto pro seniory nutností. Na povrchu chodníků vilové části se v zimě utváří ledová skluzavka a absence zábradlí se tak stává skutečným problémem. Chodníky proto musí být opraveny, anebo o stav ulic musí být v zimě náležitě pečováno. Nehledě na sousedství asfaltovaných chodníků s reprezentativní oblastí starého Břevnova (Tejnka, ulice Za Strahovem) a nově vznikajícími domovními a bytovými komplexy, jako je La Crone – asfaltový povrch ošklivě kontrastuje s jejich úhledně řešenými cestami.
Modré zóny pro stání motorových vozidel by se měly rozšířit až k parku Ladronka – ulice U Ladronky aj. jsou nyní nadmíru vytížené.
Kontejnery v ulici U Ladronky jsou velmi často přeplněné, vítr pak zanáší jejich obsah nejen na silnici, nýbrž i do okolních dvorků a předzahrádek. S více obyvateli / návštěvníky přilehlých rekreačních oblastí se bude situace zhoršovat: je zapotřebí počet kontejnerů navýšit, nebo je častěji vyvážet.
Problematická je také doprava: autobusová linka 191 naprosto nedostačuje požadavkům místních i příležitostných návštěvníků parku Ladronka. Význam autobusového spoje 191 je nadto dán tím, že spojuje autobusové nádraží Na Knížecí s Letištěm Václava Havla – v autobusu tak není dostatek prostoru pro zavazadla, kočárky a sportovní potřeby (kola, koloběžky, brusle). Tramvajová linka 22 je od zastávky Malovanka ve směru do centra extrémně přetížená.

Historický Břevnov

Lokalita Břevnova obsahuje mnoho historických míst a budov. Část je součástí památkové zóny Tejnka. Je zde velké množství budov s historií, které tvoří charakter lokality a je nezbytné je zachovat - usedlost Zelená Brána, Závěrka, Liborka, restaurace Marjánka, škola Marjánka, restaurace Drinopol, škola "Magistrát", dům U kaštanu.

Bělohorská ulice

Bělohorská ulice je nejdůležitějším prvkem této i okolních lokalit. Poskytuje možnosti nákupu a veřejné vybavení. Pro Bělohorskou ulici je typická kaštanová alej. Centrálním místem Bělohorské je Drinopol, prostranství a schody směrem k ulici Pod Drinopolem.

Zelený koridor Malovanka -Ladronka

Parky Královka a Smiřického jako zelený koridor - součást trasy od zastávky Malovanka směrem k břevnovské pláni.

Park Smiřického musí zůstat parkem.

Souhlasím s komentářem.

jedinečné

Za jedinečnou považuji osadu Tejnka se zbytky původních domů a procházející poutní cestou do Hájku, oboru Hvězda, park Ladronka, Bělohorskou ulici.

Za koho Praha kope?

ak si tak rikam, za koho vlastne Praha kope? Za me, jejiho obcana, nebo za auta? Ve svete je trend autum uz prilis neustupovat. Jejich dominance by mela byt regulovana i zde, zejmena ma-li to byt na ukor neceho tak vzacneho, cimz park Novy les bezpochyby je. Praha potrebuje spise rozsirovat plochu svych parku, nez betonovych ploch. Prepazeni Evropske a krizovatky Stresovicke u Vojenske nemocnice skrz Veleslavin a Novy les tranzitni dopravou povazuji za kratkozrake a nepromyslene a velmi necitlive k prirode a obcanum Brevnova, Veleslavina a jejich historie. Moc prosim nedelejte to! Skody, ktere tim vzniknou, budou nevratne.
Jako navrh jineho reseni, souhlasim s alternativou pana Karla Snajdra.
Cenim si moznosti vyjadrit se. Dekuji.
Josef Polasek st.

Souhlasím.

Tradice

Důležitá je pro mě oblast Tejnky, ulice Za Strahovem a Nad Závěrkou pro jejich historický charakter. Zachovat by se měly současné zelené plochy (neomezovat je pouze na zatravněná území, nýbrž podporovat vzrůst statných stromů, které v létě skýtají stín – pro Břevnov je charakteristickým stromem právě kaštan). Dále by mělo být značeno a udržováno okolí poutní cesty z pražské Lorety do Hájku. Umělecká scéna U Kaštanu má dlouholetou tradici a nezaměnitelný charakter. Každoroční Břevnovské posvícení by si mělo zachovat lokální ráz a dále se nekomercionalizovat. Chráněné by mělo být ovzduší a okolní fauna (ve srovnání se zbytkem Prahy se stále pyšníme větším výskytem drobného ptactva) – musela by být přijata příslušná opatření, jako např. zákaz ohňostrojů v blízkosti rozsáhlejších zelených ploch (park Ladronka).

Neodpovídá zcela definici blokové struktury

Lokalita Břevnova zcela neodpovídá definici blokové struktury. Klasické vnitrobloky tvoří zástavba pouze v menší části lokality. Výškové uspořádání není homogenní, naopak pohybuje se mezi 2-6 podlažími. Tato "zubatost" a přechody mezi různě vysokými stavbami je pro lokalitu Břevnova typická. Velký vliv na nepravidelnost zástavby má prudce svažité území lokality.

I když výstavba je velmi různorodá co týká počtu podlaží, typu zástavby, přesto vnímám Břevnov jako kompaktní lokalitu a její stávající vymezení je podle mne odpovídající.

Souhlasím a připojuji se k zachování charakteru lokality.
Zásadní...

zástavba

Zástavba Břevnova není jednotná, kolísá od jednopodlažních domků po zhruba šestipatrové stavby. Regulaci je potřeba přizpůsobit danému místu a rázu okolí.

Severní strana Bělohorské

Zástavba severní strany Bělohorské od ulice Pod Královkou až do ulice Břevnovská má (s vyjímkou ZŠ Marjánka) zcela jiný charakter než zástavba ve zbytku lokality. Je mnohem mladší, o dost vyšší a netvoří vnitrobloky. Svým charakterem je blíže lokalitě Sídliště Břevnov.

Hranice s lokalitou Stadion Strahov

Součástí lokality by mělo být i parkoviště na rohu ulice Nad Závěrkou / Diskařká. Přes tuto plochu má být navržena pěší průchodnost mezi parky Královka a Smiřického.

Tejnka

V oblasti křížení ulice Za Strahovem a U dvora, zahrnuje chybně lokalita i několik domů vesnického charakteru patřící k původní zástavbě osady Tejnka.

Parkoviště

Parkoviště mezi parky Smiřického a Královka u východní hranice lokality by mělo patřit do lokality Břevnov. Přes parkoviště vede komunikační spojnice mezi oběma parky. Je z mapy patrné.

jsem stejneho nazoru

Souhlasím s komentáři...ochrana je zásadní.

souhlasím s předloženými názory

Souhlasím.