Metropolitní plán obsahuje kromě hlavního výkresu i další výkresy. V této části se budete věnovat popisu infrastruktur v metropolitním plánu. Plán obsahuje čtyři infrastruktury. Je to:
Jednotlivé typy infrastruktur jsou na samostatných výkresech. Textový popis infrastruktur najdete v listu lokality v odstavcích 500, 600, 700 a 800.
Metropolitní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby a opatření. Najdete je na výkrese:
Textový popis je v listu lokality odstavci 900.
Kromě příslušných výkresů si otevřete výkres Metropolitního plánu. (Mapa v lokalitě v pdf je zkreslená, sledujte hlavní výkres) Otevřete si list této lokality v samostatném okně. Přečtěte si jej a věnujte se i odůvodnění. Odkazy na příslušné články si dohledejte v textové části, kterou si také otevřete.
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci. Nad příslušnou otázkou si otevřete i příslušný výkres.
výkres krajinné infrastruktury (ÚSES) zde Příklad připomínky 4a. si můžete prohlédnout zdeNavrhnout možnosti sběru dešťové vody na zalévání parků, zahrad. Místo vody pitné. Je jasné, že vody ubývá, město se v létě velmi rozehřívá, tento tred je předpovězen i do budoucna. Je potřeba myslet na hospodaření s vodou.
Souhlasím s touto poznámkou. Dešťová voda je cenný zdroj, který se minimálně využívá.
Jsem obyvatel Ořechovky. Nicméně bydlím v Buštěhradské ulici. Z jedné strany vily a z druhé Buštěhradská dráha. Z oken se díváme na areál armády ČR a ulici Generála Píky. Proto přidávám poznámky i k lokalitě Dejvice ke dvěma VPS. Tyto VPS zásadně ovlivňují obě lokality.
Nejdříve obecná poznámka, kterou uvádím i v bodě 7. Není vůbec jasné, kdo a na základě jakých kritérií rozhoduje o určení veřejně prospěšné stavby nebo opatření. Není jasné, čím se veřejně prospěšná stavba liší od ostatních při schvalovacím procesu. U řady VPS není jasné, kdo je ta veřejnost, které prospívají. Příslušné články textové části (192-197) v tomto smyslu nic neříkají.
V rámci lokality Ořechovka VPS nevidím, ale dvě se jí velmi výrazně dotýkají z přilehlých lokalit. Buštěhradská dráha a obchvat Vítězného náměstí. K těmto VPS mám následující připomínky.
Zlepšit železniční spojení na Kladno a na letiště určitě ano. Naopak stavba už se měla dávno rozjet. Způsob, jakým je Buštěhradská dráha prezentována v plánu, je ale zavádějící aspoň, jak já čtu mapu. Východní část od Prašného mostu směrem do Holešovic je vedena tunelem. Což odpovídá aktuálně známému budoucímu stavu. Od Prašného mostu na západ je vedena v podstatě celá po povrchu, což je naopak aktuální stav. Po tělese dráhy je vedena část veleslavínské estakády. Trasa VPS je vedena po současném drážním tělese, což podle aktuálních informací neodpovídá záměru vést dráhu pod Ořechovkou tunelem. Celé těleso dráhy je označené jako nezastavitelná produkční plocha, což je opět aktuální a ne budoucí stav. Z plánu vůbec nevyplývá, co se s tělesem dráhy stane, pokud dráha skutečně povede tunelem. Názor naší oblasti je jasný. Dráha tunelem je nejmenší zlo. Z tělesa udělat cyklostezku, jak popisuji v bodě 4b. Tuto cyklostezku zařadit do plánu jako veřejně prospěšnou stavbu. Tedy návrh na doplnění seznamu VPS.
Obchvat Vítězného náměstí je podle všeho neodvratný. Přesto několik připomínek. Projekt už se projednává řadu let. Je proto otazníkem, jestli podkladová studie ještě odpovídá realitě. Intenzita automobilové dopravy neustále roste a vzhledem k probíhající a plánované výstavbě v okolí Prahy i v Praze 6 poroste i nadále. Neúnosná doprava v Dejvicích, na Ořechovce, Hanspaulce nebo Bubenči není primárně důsledkem nedostatečné dopravní infrastruktury, ale počtem aut, která denně vjíždí do a vyjíždí z Prahy za prací, za byznysem, na nákupy. Důkazem je mimo jiné fakt, že naprostá většina aut v dopravních špičkách je obsazena pouze řidičem. Kritický směrem je příjezd na Vítězné náměstí od severu ulicí Jugoslávských partyzánů a pokračující dále ulicí Svatovítskou. Aut přijíždějících po Evropské je podstatně méně a většina z nich pokračuje rovně směrem do ulice Čsl.armády. Objízdnou trasou jsou ulice Generála Píky a Pevnostní, popřípadě Na Ořechovce. Do těch směřuje i řada aut od Roztok, které objíždějí Vítězné náměstí přes vysokoškolský kampus nebo přes Hanspaulku. Z tohoto pohledu obchvat velmi pravděpodobně situaci Vítězného náměstí vůbec neřeší. Naopak může vést k ještě větší intenzitě dopravy přes Hanspaulku nebo Thákurovou. Navíc přibližuje dopravu dále do rezidenčních čtvrtí. Můj návrh řešení - omezování vjezdu aut do Prahy i do Prahy 6. Pokud se stavba realizovat bude, pak by měla být provedena nová podkladová studie, která se rozšíří o dopady stavby na lokalitu Ořechovka, popřípadě Hanspaulka, Dejvice a Bubeneč. Měla by být provázena omezením průjezdnosti Ořechovkou, Dejvicemi, Hanspaulkou (viz má poznámka ke 4b). Měla by být vybudována protihluková stěna směrem k tělesu Buštěhradské dráhy popř. i do ulice Generála Píky. Severní strana tělesa dráhy by měla být osázena stromy (topoly), které protihlukovou ochranu ještě zvýší a navíc budou esteticky přijatelné. Současně musí být zajištěn bezpečný průchod pro pěší do Dejvic a k metru Dejvická nebo naopak z Dejvic na Ořechovku a směrem na Hrad.
Součástí našich obav z této VPS je i potenciální transformační plocha, kterou je areál armády ČR mezi Buštěhradskou dráhou a ulicí Generála Píky. Jižní část areálu bude sloužit pro obchvat. Co zbytek? Již teď se šíří informace, že armáda areál opustí úplně, že budovy budou zbourány a nahrazeny komerčními a kancelářskými budovami. Vzhledem k tomu, že celá plocha je bílá, je tento scénář možný. Pak by obchvat plnil roli přivaděče do tohoto centra a přivedl by do oblasti ještě více aut
Bílá barva v oblasti kasáren, je opravdu možností dostavby, o které nevíme jak by vypadala.
Pak propjení Evropská-Svatovítská bude jen přivaděčem, souhlasím s tím.
Jak jsem psala v jiném komentáři je potřeba dopravu v oblasti Vítězného náměstí a okolí řešit komplexně v kontextu dostaveb.
Klidné zóny
Pavel Charvát:Jsem obyvatel Ořechovky. Nicméně bydlím v Buštěhradské ulici. Z jedné strany vily a z druhé Buštěhradská dráha. Z oken se díváme na areál armády ČR a ulici Generála Píky. Proto přidávám poznámky i k lokalitě Dejvice, která se nás přímo dotýká.
Dopravní infrastruktura stávající i budoucí je dimenzovaná na dopravní obslužnost lokality. Odpovídá tomu síť ulic pro auta velmi dobrá dostupnost MHD v celých Dejvicích. Bohužel Praha 6 se stala tranzitní oblastí pro automobilovou dopravu a nerezidentní parkovací plochou. Situace v některých ulicích je neúnosná z hlediska hluku, zplodin i bezpečnosti. Žádná z VPS v tuto situaci podle mne nezmění a proto je třeba přistoupit k regulaci. Celá lokalita Dejvic s výjimkou 4 hlavních tepen (Jugoslávských partyzánů, Svatovítská, Evropská a Čsl.armády by měla být parkovací zónou pro rezidenty, ne jen vybrané ulice nebo části ulic. Celá lokalita by měly být zónou 30 km/h s předností zprava. Celá lokalita by měla být uzavřena pro autobusovou a nákladní dopravu kromě MHD a dopravní obsluhy. Dodržování pravidel by mělo být účinně vymáháno. V bodě 7 popisuji, jak by měla být tato restriktivní opatření kompenzována (zejména důraz na okamžitou výstavbu záchytných parkovišť v Praze i v satelitních městech a tlak na využívání hromadné dopravy). Tím by se mimo jiné zajistila i bezpečná průchodnost pro pěší a cyklisty.
V případě cyklistů (jsem cyklista) považuji za vyhazování obecních peněz cyklotrasy v podobě, jaké jsou v řadě ulic. Tedy bílými šipkami vyznačené pruhy na hlavní komunikaci. Tyto trasy jsou podle mne velmi nebezpečné díky způsobu jízdy velké části řidičů. Pro cyklisty považuji za ideální vytvořit z tělesa Buštěhradské dráhy, která snad povede tunelem, páteřní cyklotrasu. Pokud vím, chystá se propojení Holešovic někde u bývalých jatek se Štvanicí a Rohanským ostrovem lávkou a vytvoření zeleného koridoru mezi Prahami 7,8 a 9. Tím se nabízí ideální možnost vytvořit cyklo propojení západního, východního a severního okraje Prahy. Z Hvězdy a Šárky přes Hradčanskou, Letnou a Rohanský ostrov na stezku do Troji a na Kralupy a nebo přes Libeň podle Rokytky směrem na Kyje a Klánovice. S odbočkami do Stromovky, na Vítkov a další rekreační oblasti. Krásná představa.
K Buštěhradské dráze se vyjádřím v dalším bodě (VPS) i přímo k lokalitě.
Za důležitou součást dále považují i opravy komunikací, které v plánu nejsou a asi ani nemají být. Jsou ale jednoznačně součástí dopravní infrastruktury. Povrch řady ulic a chodníků je v dezolátním stavu díky opakovaným výkopům a velkému dopravnímu zatížení. Opravu naší Buštěhradské ulice požadujeme opakovaně a opakovaně marně. A je to celopražská bolest. Ve světle aktuálního stavu se některé veřejně prospěšné stavby jeví o to nesmyslnějšími.
Generel bezmotorové dopravy
Pavel Charvát:Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Z hlediska lokality mám ke Generelu následující poznámky (vidět lze snadno na www.mapy.cz):
- přesunout vedení cyklotras z ulice Zelené do Nikoly Tesly s navazujícím propojením do Bubenče a Kotlářku. Souhlasím s návhem v Generelu.
- dále navrhuji změnu vedení trasy 0077. Ulice Na Šťáhlavce a Šárecká jsou bohužel další z objízdných tras a automobilová doprava je opravdu intenzivní. Proto vedení tras po těchto komunikacích je pro cyklisty bez dalších opatření nevhodné. Můj návrh pro trasu 0077 je od ulice Bechyňova pokračovat souběžně s 0078 až k ulici Na Kotlářce. Dále ulicemi Na Kotlářce, Mylnerovka, Na Míčánce a Na Fišerce k Matěji. V Natanaelce se napojit na červenou turistickou značku a pokračovat ke Zlatnici po stávající trase 0077.
- z hlediska vedení cyklostezek je problematický úsek kolem křížení Evropské a Šárecké, Thákurovy, Gymnasijní a Velvarské vzhledem k neúnosné intenzitě automobilové dopravy. Není to otázka prostupnosti ale bezpečnosti. Zklidnění je nezbytné.
- Dejvic se dále dotýká navrhované znovupropojení ulic Milady Horákové a Bubenečské pro automobilovou dopravu, které je zcela proti zájmům lokality. Naopak by mělo zůstat ve stávající podobě jako v podstatě jediné bezpečné spojení lokality Dejvice s Hradčanskou a Pražským hradem. Tady naopak navrhuji dokončit cyklostezku spojující Hradčanskou se Stromovkou ulicí Muchovou a navazující ulicemi Slavíčkou a Na Zátorce v lokalitě Vily Vubeneč.
- Pro Dejvice je samozřejmě klíčový osud Buštěhradské dráhy, kde je jasně deklarovaný cíl využít těleso dráhy po zahloubení pro zelený koridor s cyklostezkou.
Doprava - zásadní problém k řešení
Eva Hrubešová:Hustá osobní doprava je klíčový problém této lokality, který je nutné řešit. Potřebujeme zvýšení ochrany bezpečnosti lidí, kteří zde žijí (a většinou používají MHD) tedy chodců, cyklistů, dětí. Obecně mám dojem, že MP nereflektuje změny, ke kterým v Praze 6 došlo – nezvratně - a které stále více ovlivňují život obyvatel celé Prahy 6. Mám na mysli otevření tunelu Blanka a zahušťující se území ve Středočeském kraji směrem na sever a západ od Prahy. Hlavním problémem se nyní stala osobní doprava, která naprosto neúměrně zatěžuje život obyvatel Prahy 6 - při vytíženosti aut - 1 osoba ve voze. To považuji za klíčový problém celé Prahy 6, stačí zmínit: Evropská, Patočkova, Jugoslávských partyzánů, Na Krutci a mnoho dalších …a „zkratky“ v rezidenčních oblastech, které řidiči již používají nebo brzy začnou, konkrétně v tomto místě např. Koulova, Zelená, Na Pískách, Terronská, Bubenečská a mnoho dalších, které se přeměnily z klidných ulic na dopravní spojky - a zde všude žijí místní, kteří si ani již nemohou otevřít okno do ulice.
Obchvat je v nedohlednu. Proto si myslím, že nejčistčí řešení pro zklidnění celé lokality by bylo prodloužení tunelu Blanka až dolů na začátek Podbabské, tím by se významně zklidnila celá lokalita - ostatně mělo to tak být naplánováno od začátku! To je jediné řešení, které pomůže obyvatelům Dejvic a Bubenče. Další navrhované úpravy typu spojení Evropská - Svatovítská nepomůže. Především není vymyšlené žádné pokračování z Evropské na Podbabu? A přitom většina aut pokračuje tímto směrem na Suchdol, Roztoky,..tito řidiči nebudou tuto variantu využívat a i nadále budou jezdit přes Vítězné náměstí. Prostě auta schovat pod zem a dát pěším nový kvalitní prostor.
Moc děkuji za tuto připomínku. Velmi souhlasím. Také si myslím, že propojení Svatovítská - Evropská není řešení. S ohledem na dostavbu Vítězného náměstí, zastavění plochy 411 0 53 2163 (03) 35/5/5 přibude aut. Budou-li na Vítězném náměstí kanceláře, pak doprava výrazně přibude. Není jasné jak tato doprava bude řešena. Není jasná koncepce. Jen nějaká nekoncepční, dílčí řešení.
S vaší připomínkou souhlasím až po navrhované řešení - prodloužení tunelu k Podbabské. Osobně si nemyslím, že jakákoliv dopravní stavba něco vyřeší. Významná část řidičů projíždějících Prahou 6 nemíří do Blanky ale do centra. K tomu by určitě byla dobrá aktuální studie. Jak píšu ve svých připomínkách v bodech 4b a 4f, vidím řešení už jen v restrikci. Rozšířit rezidenční parkovací plochy na celou Prahu i Prahu 6, omezit průjezdnost pro vozy pouze s řidičem, zpoplatnit vjezd do Prahy apod. To co se dnes už jinde běžně zavádí. Dát maximální prioritu záchytným parkovištím na obvodu města a rozvoji MHD/PID, popř. spolupracovat se satelity ny budování záchytných parkovišť u nich. Jakákoliv dopravní stavba vedená snahou o lepší průjezdnost přivede víc auta ve finále situaci zhorší.
U KES je ještě jedno riziko, o kterém se také zmiňuji jinde. Potenciální přeměna areálu kasáren v komerční centrum, o které se mluví. A zastavění plochy Dejvického nádraží. Obě rozlehlé plochy postrádají komunikační napojení a hrozí, že výstavba KES je vedena právě k nim a ze stejných důvodů že se do plánu vrací propojení pro auta mezi Milady Horákové a Bubenečskou. V plánu napojení zástavby Dejvického nádraží zcela chybí a to v sobě skrývá velké riziko pro obyvatele Dejvic.
Komunikační propojení Evropská-Svatovítská 610/-/11
Radim Vočka:Jde o sběrnou kapacitní komunikaci navrženou s cílem odlehčit dopravě na Vítězném náměstí. Z dostupných dopravních studií provedených v rámci procesu EIA však vyplývá, že komunikace dopravu na Vítězném náměstí zklidní minimálně (asi o 5%). V důsledku zvýšení dopravní propustnosti okolí Vítězného náměstí se však v širší oblasti celkově zvýší doprava - např. na Evropské v úseku na západ od Gymnazijní ulice vzroste doprava zhruba o čtvrtinu. Z hlediska přínosů pro životní prostředí v Praze 6 je tato stavba tedy spíše kontraproduktivní.
Další otázkou jsou dopady této stavby na možnosti rozvoje oblasti areálu armády v ulici Generála Píky, který je uvažován ve stávajícím územním plánu (změna území na "všobecně obytné"). Dosud klidná oblast by se vlivem hluku a znečištění z nové dopravní stavby stala nevhodnou pro stavbu obytných domů, ve frontě domů lemujících KES by se tedy opět objevily kancelářské budovy přinášející další zvýšení dopravy v dotčené oblasti.
Komunikační propojení Bubenečská - Milady Horákové 610/-/14
Radim Vočka:Návrh komunikačního propojení jde proti smyslu dosavadních úprav s cílem zklidnit okolí ulice Dejvická, měl by tedy být zrušen.
Plně souhlasím.
Rozšíření letiště VH
Pavel Charvát:Druhá přistávací dráha letiště VH je posunutá o cca 2 km na jih proti stávající. To znamená, že i příletový koridor se posune někam nad linii Bohnice-Sedlec-Lysolaje-Nebušice. To jednoznačně znamená negativní dopady na prostředí v této oblasti ale také v celé severozápadní části Prahy 6 od Baby a Bubenče až po Dědinu.
V rozšíření letiště, se kterým nesouhlasím, vidím ještě jeden rizikový faktor. Jde o privátní investici. Při dravosti soukromých investorů je jasné, že letiště bude při schválení plánu rozšířeno daleko dříve, než se vylepší jeho dopravní obslužnost jakoukoliv stavbou navrhovanou v MPP. Dopady na intenzitu automobilové dopravy v celé Praze 6 si v takovém případě ani nelze představit.
Souhlasím.
Problematická výstavba v Suchdole
Pavel Charvát:Z hlediska lokality vidím jako velmi rizikovou plánovanou bytovou výstavbu v Suchdole a v lokalitě Nová Sedlec. Zejména v souvislosti s reportáží na toto téma, kterou jsem viděl včera v TV Praha. Podle ní by se tramvajová trať mohla začít stavět za 5 let. Tramvajová trať bude investicí za veřejné peníze - Magistrát? V Česku žádná taková stavba nezačne v předpokládaném termínu a vždycky trvá déle, než se plánuje. Bytová výstavba je privátním projektem developera a proto je reálná šance, že nové byty budou stát podstatně dříve než tramvaj. Podle reportáže by se v Suchdole měly postavit byty pro 5.000 lidí. Počítám někde mezi 1.500-2.000 auty. Spojení s Prahou představuje autobus a auto jednou tepnou, kterou jsou Kamýcká a Roztocká ulice. Tedy směr už teď přetížený a se špuntem na Vítězném náměstí, který ale ve špičce zasahuje až do Podbaby. Předpokládám, že většina nových obyvatel bude jezdit za prací do Prahy. To vše dohromady dává velmi neradostný výhled pro občany Suchdola, Podbaby, Lysolají a Tiché Šárky i Dejvic. Pro automobilisty z Nového Sedlce existuje potenciální zkratka kolem areálu vysokých škol, Lysolaje a Tichou Šárku do Podbaby popř. na Horoměřickou.
Jedna z důležitých věcí, která chybí je komplexní posuzování staveb na životní prostředí. Výstavba jako v Suchdole by měla mít jednoznačně vyhodnocení dopadu na lokality Suchdol, Lysolaje, Tichá Šárka, Podbaba, Dejvice. Můžeme postavit 10 obchvatů Kulaťáku a další tunel Blanka a stejně to problém s dopravou nevyřeší a lidi v těchto lokalitách budou dýchat stále více zplodin a prachu, trpět hlukem a světelným smogem. Tímto souhlasím s komentářem Karolíny Brabcové L-29-1c-0.
Souhlasím s tímto komentářem, není to jenom Suchdol ale i Roztoky a další rozvíjející se lokality v této oblasti, kde přibývají lidé po tisících a ti všichni jezdí do Prahy za prací nebo s dětmi na kroužky, do škol, apod. a ti všichni jezdí přes Dejvice, Podbabu, a dalšími ulicemi v rezidenční zástavbě. Praha 6 se musí vyjadřovat k těmto masivním stavbám, dokud nebude vyřešeno tramvajové či jiné vhodné MHD spojení, neměla by se další výstavba povolovat. Již teď je situace kritická.
Neřešená dopravní infrastruktura transformační plochy 411/053/2163
Pavel Charvát:Tato transformační plocha patří sice do lokality Hradčanská, ale může velmi negativně intenzitu dopravy v Dejvicích.
- Transformační plocha 411/053/2163 111289m2 je určená k zastavění. Zastavěná plocha je 55%, čtu-li správně data v listu lokality. Spolu s diskutovanou výškovou regulací a nejasnostmi jestli bytová nebo komerční zástavba to může znamenat významný nárůst automobilové dopravy do a z lokality. Přitom vjezd do lokality není nijak definován a to vidím jako zásadní riziko. Vjezd z Milady Horákové není možný díky výjezdu z Blanky a křížení se Svatovítskou. Vjezd ze Svatovítské není možný zase díky křižovatce a mostu. Vjezd přes Dejvice je pro Dejvice nepřijatelný a ani není dost dobře možný. Má k tomu sloužit opětovné propojení Milady Horákové a Bubenečské, které jde vyloženě proti snaze Prahy 6 tuto oblast zklidnit? Nebo napojení na východní konec KESu? V podstatě neexistuje řešení, které by bylo technicky schůdné a současně akceptovatelní pro obyvatele Dejvic.
- Dopravní obslužnost transformační plochy 411/053/2163 je ještě větší záhadou (a rizikem) po informacích z Magistrátu z tohoto týdne, které se objevily v médiích. A to že modernizace Buštěhradské dráhy nezačne před rokem 2029. Pokud by se tedy se zástavbou transformační plochy začalo významně dříve, což lze při dravosti developerů předpokládat, je nutné řešit s občany Dejvic, Hradčanské a východní Ořechovky obslužnost lokality. Lokalita je vymezena 3 bariérami - dráhou, Milady Horákové s výjezdem z Blanky a Svatovítskou s Prašným mostem. Kudy vjíždět do plochy a nezkomplikovat dál výrazně situaci v celé oblasti bude určitě zajímavé vědět a řešit v předstihu.