Za zásadní hodnotu považuji zachování historického otisku minulosti, který umožňuje při procházce údolím poznávat milióny let vývoje krajiny. Tisíciletý vliv člověka a staletí vývoje zástavby. Vše tu dává smysl. Nic z toho se však neukáže na první pohled. Ohromující genius loci území se otevírá pomalu s další a další návštěvou, průchodem, pohledem. Stále tu čekají další a další vrstvy a překvapení.
Selektivní péče, rozpadající se cesty, uzavírání údolí, povolování černých staveb , absence infrastruktury, nevyřešená stoka D- vytékající splašky do potoka.
1. Zachovat plochu zastavitelného území na úrovni současného územního plánu
2. Chránit všechny usedlosti, přírodní památky a scenérie, které jsou velmi dobře popsány a vedly k vyhlášení Přírodního parku Šárka - Lysolaje - netřeba je vyjmenovávat.
3. Změnit managament území, zbavit Šárku náletových dřevin, divokých skládek, rozpadlých chatek se squatujícmi bezdomovci, pečovat o všechny louky, pastviny, lesostepi, najít způsob, jak celoročně louky spásat ovcemi - zachovat území jako krajinu obdělávanou člověkem.
4. Důležitá je hrana údolí - zabránit stavbám, které vyčnívají nad údolí
5. Šárecký potok - podpořit jeho revitlaizaci, zabránit ničení potočních niv, jako se to stalo v ulic Pod Meliškou
6. Krajinné prvky jako rybník Dubák či lesostep Pod Kuliškou znovu otevřít veřejnosti a odstranit ploty, stejně tak ze všech cest
7. Přírodní dubohabřiny na svazích pod čtvrtí Baba
8. Původní polní a lesní cesty a remízky kolem nich, plné ptactva
9. Původní ovocné sady a přírodní živé ploty, plné ptactva
10. Kalinův mlýn, poslední funkční mlýn ve vlastnictví města včetně celého špalíčku staveb Vokorinky a domu u Dudků
11. Usedlost Šatovka, jako možný HOT SPOT údolí, sloužící potřebám obyvatel i návštěvníků
Hranice lokality jsou hranice parku. Jiné dělené nedává smysl
Tichá Šárka je zástavba v zeleni a tak je třeba celé území vnímat bez ohledu na to komu jaký pozemek patří. Celá oblast je přírodním parkem a podle toho je potřeba k území přistupovat. Není žádoucí stavení rozvoj, ale rekreačně oddechový
Popis cílového charakteru lokality je žalostný. Není vůbec zřejmé, co znamená věta lokalita s původní vesnickou strukturou? Myšleno dle laického chápání nebo dle nicneříkajícího obecného popisu vesnické struktury metropolitního plánu? Šárku obecně nelze chápat jako vesnici, ale jako hospodářskou oblast s rozvolněnou zástavbou v krajině s lokálními shluky staveb a historickým středem původní osady Šárka pod kostelem sv. Matěje. Tato krajina se stala součástí města a byla pak i městky dostavována. Produkční plochy se tak mění postupně na zahrady vil a místo se stává rekreačně oddechovou destinací Prahy. Zmíněná transformační plocha je už prakticky zastavěná a s charakterem lokality nemá nic společného. Je to jen redefinovaný výrobní areál bývalé cihelny na areál nebývale husté zástavby. Cílový charakter lokality by měl být popsán jako obnova rekreačně oddechového území celoměstského významu. Plán by měl podpořit obnovy rekreačních a oddechových funkcí a ploch v území a vhledem k potřebě vhodného zasahování do krajiny i definovat plochy nové. Musí se razantně zasadit o zlepšení prostupnosti. Je nutné obnovit kulturní krajinu, kterou byla Šárka po staletí typická, tedy redukovat nálety a podpořit udržitelnou hospodářskou činnost, která zajistí, aby došlo k obnově a rozšiřování míst s dnes už vzácnými rostlinami a živočichy.
Lokalitu Tichá Šárka nelze vůbec takto vymezit. Údolí je jeden nedělitelný celek. Jedna krajina. Je naprosto nepřijatlené aby se k regulaci zástavby uprostřed přírodního parku přistupovalo jako k rozvoji vesnice v polích. Je nepochopitelné, proč návrh územního plánu v údolí rozšiřuje zastavitelné plochy. Do zastavitelných ploch zahrnuje Lesostep Pod Kuliškou, údolní nivu i mimořádně krajině cenné místa, která pro uchování charakteru a genia loci území musí zůstat nezastavěné. viz. příklad v příloze. MHMP ve spolupráci s MČ připravil zpracování územní studie pro celou oblast Dolní a Tiché Šárky. V rámci této studie bude území řádně popsáno a jeji výsledky budou podkladem pro zpracování změn územního plánu stávajícího a podkladem pro územní plán nový. Z tohoto důvodu nebylo děláno kompletní shrnutí, protože pro Dolní a Tichou Šárku bude zcela nové řešení.
Územní plán je zákon. Samospráva prostřednictvím tohoto zákona by měla dát státní správě jasná pravidla, podle kterých bude rozvoj města řídit. Úřad se nikdy nesmí domnívat, nesmí být kreativní a vynášet svůj názor. Metropolitní plán odpracoval velký kus práce. Pracuje s obrovskou sumou informací, které se ale ukazují být buď nepřesné, nebo neúplné. Proces zjišťování pravidel pro nakládání s územím probíhal tak, že jsem si skládal jednotlivé informace do sebe a zkoušel si představit, co to znamená. Po složení všech informací jsem pořádně nepochopil, co vlastně platí a co se v území smí a nesmí. Může to být vše, nebo také nic. Plán se tváří jak území rozumí, ale vykazuje velké nedostatky. Můj dojem je takový, že plán nevznikal na základě dílčích podkladových územních studií, které by byly diskutovány a projednány s veřejností a samosprávou jak to proběhlo při vzniku plánu stávajícího a tak lokální znalost chybí. Zásadním problémem stávajícího plánu není jeho složitost, ale právě nejednoznačnost, protože chybí pro vymezená území regulační plány a závazné územní studie, které pojmenují charakter a jedinečnost území. Nový územní plán přináší snahu pojmenovat charakter a strukturu, což je záslužné, ale vlastně nereálné. Nelze v měřítku územního plánu řešit detail území. To přísluší následným regulačním plánům. Tato snaha je past. Problém je, že nutnost absolutního dělení celého území Prahy do lokalit, přes které se charakter a struktura území popisuje, nutně přináší nepřesnosti a nelogičnosti. Vzniká tak situace, že popsaná lokalita obsahuje plochy, pro které regulace daná strukturou nefunguje. Těžko lze vynutit, aby veškerá další výstavba vedla k transformaci území podle popsaných regulativů lokality. Tedy demolicím a novým stavbám. Regulativy tak nejsou v ploše obecně použitelné a úřad nemá podle čeho rozhodovat. Má pouze vodítko nikoliv jasné pravidlo. Zcela matoucí a zavádějící je zavádění různých úrovní pro zastavitelnost. Pokud v rámci zastavitelného území vymezím nezastavitelnou plochu, je plocha nestavební. Různé hranice pro stejný výsledek nemají smysl. Plán by měl uchovat cenné informace, které přináší a přiznat, že reálně také zavádí různé funkční využití ploch. Považuji za nemravné požadovat po občanovi, který se chce podívat na jedno místo, zda si může postavit na zahradě garáž, aby studoval regulativy celé lokality a skládal je dohromady s regulativy plochy, na které se nalézá jako folie přes sebe. Existují i případy, kdy vymezení lokalit je takové, že část pozemku má v jedné a část v druhé lokalitě s jinými regulativy. Proto se kloním ke zrušení lokalit a zpřesnit popisy regulativů jednotlivých ploch na jedno souhrnné místo. Nastavení výškové hladiny je zajímavý regulační prvek, který určitě má své opodstatnění. Při pohledu na území však rastrový systém vykazuje velké nedostatky. Pokud by se měla výška stanovovat, tak ulici od ulice, dům od domu. Jedině tak se zabrání sporům a nejasnostem. Deklarovaná vrstevnatost je matoucí, protože stejně platí vše dohromady. Je dobře, že si vrstevnatost uvědomuje autor, ale pro používání plánu je zbytečná a komplikovaná. Měla by se proto přeložit pro uživatele plánu do ploch a jejich regulativů. Pro některá území to bude dostatečné a pro ostatní se předepíše zpracování regulačních plánů. Praxe ukázala, že místní stavební úřady a občané jsou často zoufalí, že není jasná regulace, ale kraj Praha není schopen regulační plány zpracovat. Mělo by proto dojít k úpravě statusu hl.m.Prahy a umožnit obcím a MČ, aby si regulační plány zpracovali. Způsob zobrazování plánu je samostatným problémem. Překryv čar a popisů, malé zobrazení i velký místní detail, podobné barvy a čáry způsobují někdy problém rozeznat, co která čára znamená. V kontextu ostatních problémů se jedná o řešitelný problém. Nemám nastudovanou kompletně celou dokumentaci. Následné závěry jsou tedy pouze dovozením z toho, co jsem nastudoval a zjistil a nemusí být zcela relevantní. Přesto považuji za dobré to zmínit. Plán přináší cenné informace o vnitřních rezervách a klade důraz na dotvoření města jako takového. To je záslužné a potřebné. Mám však dojem je, že zaměření plánu na sebe samotný zatemňuje reálný život. Živý plán pro živé město by měl pracovat s reálnými potřebami a vazbami. Jedná se vlastně o management města, strategii jak chci udělat město živé, pohodlné, bezpečné, atraktivní a konkurenceschopné. Toto nemůže tvořit zpracovatel plánu. Nejde totiž jen o obecné proklamace ale o konkrétní kroky, které je nutné udělat a pro ně může plán vytvořit podmínky jen tehdy, pokud to dostane zadané. Zdá se, že toto zadání zpracovatel nemá a proto se zoufale snaží vytvořit prostor aby město mohlo žít a koncentruje se na to co ví a umí. Možná proto plán vůbec nereflektuje, že Praha je polycentrická. Většina obyvatel nenakupuje v centru, ale lokálně, nebo na okraji Prahy. Infrastrukturu a služby využívá v rámci své oblasti bez ohledu na hranice Prahy a Stejně se chovají i lidé za její hranicí. Lidé pracují z domova, nebo dojíždí z regionu, nebo do regionu, obrovské pracovní kapacity ve vazbě na služby jsou i na vnějším obvodu Prahy. To má dopad do života města a potřeby posílení tangenciálních spojů ve městě. Praha musí vědět komu, jak a jaké služby chce nabízet, čím chce světu konkurovat, jaké pro to potřebuje podmínky a jaké kroky má udělat. Bez této strategie zůstává pro tuto úroveň plánu tvůrce slepý a slepé je pak i jeho dílo.
K lokalitě se přistupuje jako k vesnici na hranici zeleně, ale ve skutečnosti jsou veškeré objekty součástí jedné kulturní krajiny. Pokud má údolí zůstat atraktivním příordním parkem je třeba se venovat managmentu území. Stavební činnost by měla souviset se správou území a službami. Je možné dostavět již vymezené plochy pro výstavbu. Plochy lze upravit pro to aby byly logické ale k rozšiřování zastavitelného území by už nemělo docházet.
Lokalita jako koncepce popisuje charakter, nelze proto na ní zároveň aplikovat regulativy ploch:
Zásadní připomínka - vymezení zastavitelné lokality jako vesnické struktury je nefunkční. Lolaita zarnuje jak městskou výstavbu, tak zbytky vesnické, tak zástavbu v krajině. Paušální popis jako jedné vesnické strukrury neodpovídá realitě.
|----|
Zapojení lokality do koncepce širšího území doplnění popisu koncepce území:
Lokalita Tichá Šárka je zcela chybně vymezena, do zastavitelného území vymezuje velice cenné partie přírodního parku, které jsou buď zcláště chráněny, nebo jsou přímo v kontaktu s takovým územím. Lokalita je celé údolí a nejde ji takto náhodně vymezit. Charakter údolí je tvořen právě souhrnem zastavěných a nezastavěných ploch.
|----|
Zbytečně podrobné členění zelených ploch:
Plán v zastavitelném území zeleň nechrání prakticky vůbec. Naproti tomu na nezastavitelném území zase předepisuje místy i její managment. Pokud uvážime, že se jedná o jeden přírodní park v jednom údolí, nedává to žádný smysl.
|----|
Definování městské priority:
Zásadní připomínka -
1.Pro správnou funkci území je zásadní jeho prostupnost. Jako naprosté minimum proto požadujeme, aby územní plán zapracoval generel bezmotorové dopravy, který má MČ P6 zpracovaný.
Dále požadujeme, aby do priorit bylo zahrnuto i řešení zajištění pěšího průchodu podél potoka, jako zásadní páteřní rekreační osu celým údolím.
2. Šárecké údolí je rekreačně oddechovým územím celoměstského významu a přírodním parkem. Nyní je zadána ke zpracování územní studie. Studie je přímo MHMP zadána tak, že podle výsledků této studie, bude návrh územního plánu upraven. Požadujeme proto, aby tato skutečnost byla uvedena i návrhu ÚP.
3. Do Šáreckého údolí ústí odlehčovací stoka D. Do potoka vytékají při deštích řezené splašky. Hlavní vinu nese fakt, že pár set metrů nad odlehčením se do kenové stoky D zaúsťuje hlavní dešťová kanalizace z Evropské. Je absurdní, aby se tyto vody odváděli do kanalizace, naředili se splašky a pro ty pak se v údolí budovalo drahé zařízení pro přečerpávání do kanalizace. Pokud by tyto velké zdroje nebyli do kanalizace zústěny byl by problém v údolí minimální. Tento postup je naprosto v rozporu s deklarovanou snahou zadržovat a využívat dešťové vody.
4. Územní plán počítá s protipovodňovými opatřeními místního významu, které ale budou mít reálně velice malý dopad. Opatření na zajištění ochrany proti 50. leté vodě z potoka a 100 leté vody z Vltavy není zmíněno. Požadujeme doplnění na výše zmíněné úrovni.
5. Pro rozvoj Šáreckého údolí je nutné zajistit ochranu potenciálů rozvoje, které má MČ pod kontrolou. Jedná se o oblast Šatovky a Kalinova mlýna. Obě plochy by měly být vymezeny jako prioritní pro městskou vybavenost. Důležitým místem je prostor bývalého lomu cihlelny u Horoměřické ul., kerý je důležitým nástupním místen do údolí, kde musí být také vymezená pocha pro pro přiměření sportovně-oddechové aktivity, parkování. Dále musí být zachovány stávající plochy sportu a vybavenosti a nesmí docházet k jejich redukci a omezení.
6. Další plochy, stávajcící nevymezené, nebo s nerozvinutým potenciálem. Šárynka, lesni školka, Lom - sportovně oddechová plocha, hřiště u Žežulky, plocha bývalého koupaliště za Rakařou, TJ Republikán
7. V šáreckém údolí dochází k oplocování veřejné zeleně, kterou si zakoupili soukromé osoby. Veřejná zeleň bez ohledu na to komu patří není oplotitelná. Návrh plánu navrhuje spousty typů zeleně, ale veřejnou zeleň jako neoplotitelný veřejný prostor takto jasně nevymezuje. Požadujeme, aby plán jasně deklaroval, že některé plochy musí zůstat veřejně přístupnými bez ohledu na to komu patří.
|----|
Dostřednost a nejasný popis Prahy jako jedinečného souboru měst a obcí.:
Tichá Šárka je součástí přírodního parku Šárka-Lysolaje. Pro výstavbu by tedy mělo být v individuálních regulativech předepsán postup dle posouzení kajinného rázu a následně postupovat dle výsledků územní studie.
|----|
Priorita nestavebních ploch - dvojí značení zastavitelnosti - krajinné rozhraní:
Zásadní připomínka - Šárka je kulturní krajinou, přírodním parkem a městskou zelení mimořádné hodnoty. Je to pestrá směs biotopů a prostředí, které dává možnost přežívat mnoha druhům rostlin a živočichů. Nejedná se o žádné krajinné rozhraní. Vymezení je morfologické. Pro Šárku nedává vymezení krajinného rozhraní žádný smysl a žádáme, aby bylo zrušeno. Územní plán má vymezovat plochy zastavitelné a nezastavitelné, zavádění krajinného rozhraní je matoucí a zbytečné.
|----|
Nevyváženost podrobnosti územního plánu:
Zásadní připomínka - Požadujeme úpravu statutu hl.m.Prahy, aby si podrobnou územně-plánovací dokumentaci mohly doplňovat samostatně MČ, pokud ta bude v souladu s přijatým územním plánem. Jednotlivé městské části disponují daleko větší znalostí detailu a potřeb a jsou daleko kompetentnější k detailnímu zpracování. Uzemní plán musí zajistit především řádnou koordinaci vazeb v území, které odpovídá měřítku 1:10 000.
|----|
Nečitelnost územního plánu:
Dominantním zdrojem informací o území není mapa, ale textová část. Mapa je šifrou, která odkazuje do dalších textů. Vrstevnaté skládání obecných informací o území si často ve výsledku protiřečí a pak vůbec není zřejmé, co platí a jak je to myšleno. Pokud se jedná o opatření obecné povahy, tedy o formu zákona, není takové řešení možné, protože rozhodování podle plánu musí být i soudně přezkoumatelné. Pokud by se měly brát doslova významy slov vysvětlujících textů, tak vysvětlení nemá smysl. Lze se tedy pouze domýšlet, jak je vše myšleno.
|----|
Nesoulad návrhu územního plánu s vizí uživatelů plánu:
Zásadní připomínka - plán rezignoval na popis města z pohledu jeho života a potřeb. Charakter místa je popisován přes lokality, kde je prakticky rozlišitelná pouze struktura. Ta, však ani neodpovídá v celé ploše. Uživatelé plánu však dobře vnímají kavlity místa, kde žijí a požadují, aby je plán respektoval.
|----|
Obtížně stanovitelná cena pozemků omezí schopnost samospráv realizovat své záměry.:
Zásadní připomínka - Pokud obec potřebuje pro veřejnou vybavenost, nebo zajištění veřejného přístupu, vybudování komunikace, položení sítí atd., vykoupit pozemek nebo vyjednat břemeno, potřebuje se s vlastníkem dohodnout na jeho ceně. Stanovení správné ceny v nestrukturované ploše s obecnými regulativy bude velmi obtížné, protože majitel vždy bude moci tvrdit, že pozemek je intenzivně využitelný, ale jestli tomu tak skutečně je, stanoví až stavební úřad v rámci konkrétního řízení o umístění stavby.
|----|
Tichá Šárka
Lokalita tichá Šárka je celé údolí ne jen část zahrad a zastavěné plochy
Vladan Hodek:Tichá Šárka je unikátní fenomén. Je to historická kulturní krajina, která je právem součástí přírodního parku Šárka-Lysolaje. Je zde otisknut tisíciletý vývoj, kde se nezkrotné skalnaté svahy prolínají s různou intenzitou zemědělské a hospodářské činnosti člověka. Údolí tvoří jeden harmonický celek ze kterého nelze vytrhovat některé části. Je pro mne neuchopitelné a nepochopitelné, že část ploch zahrad a sadů v údolí je přiřazeno do lokality 964/Údolí Nebušického a Šáreckého potoka, část údolí je v lokalitě 242/Lysolaje, část údolí je 961/Vltava sever, část luk, zahrad a sadů je zase v lokalitě 965/Šárka. Údolí je jedna lokalita. Je to rekreačně oddechové území Prahy.