Metropolitní plán obsahuje kromě hlavního výkresu i další výkresy. V této části se budete věnovat popisu infrastruktur v metropolitním plánu. Plán obsahuje čtyři infrastruktury. Je to:
Jednotlivé typy infrastruktur jsou na samostatných výkresech. Textový popis infrastruktur najdete v listu lokality v odstavcích 500, 600, 700 a 800.
Metropolitní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby a opatření. Najdete je na výkrese:
Textový popis je v listu lokality odstavci 900.
Kromě příslušných výkresů si otevřete výkres Metropolitního plánu. (Mapa v lokalitě v pdf je zkreslená, sledujte hlavní výkres) Otevřete si list této lokality v samostatném okně. Přečtěte si jej a věnujte se i odůvodnění. Odkazy na příslušné články si dohledejte v textové části, kterou si také otevřete.
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci. Nad příslušnou otázkou si otevřete i příslušný výkres.
výkres krajinné infrastruktury (ÚSES) zde Příklad připomínky 4a. si můžete prohlédnout zdeLokalita je na severní straně ohraničená buštěhradskou dráhou, protíná ji velmi frekventovaná Drnovská ulice, na jižní straně ji ohraničuje ulice Karlovarská. V blízkosti je letiště Václava Havla, jehož stará dráha vede přímo nad zástavbou a plánovaná paralelní dráha se k lokalitě značně přibližuje (na rozdíl od nyní používané vzletové a přistávací dráhy). Dopravní infrastruktura území velmi zasahuje. Navíc je plánovaná výstavba vysokokapacitní rychlodráhy v místě buštěhradské dráhy, což znamená další zatížení oblasti. Plánovaná rychlodráha je na předělu mezi lokalitami Stará a Nová Ruzyně, není zařazena do žádné lokality a to vzbuzuje obavy, že nebude nikde řešen její vliv na okolní území a nebude brán vůbec v úvahu.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Z hlediska lokality mám ke Generelu následující poznámky:
- doplnit páteřní cyklostezku A16 směrem na Hostivice, aby ve východní části navázala navrhovanou trasu od Libockého rybníka a kolem právě budovaných rybníčků a podél zdi Hvězdy se napojila Jinočanskou ulicí na trasu A157.
- prodloužit trasu A157 ulicí Ztracenou a podél jižního plotu letiště dál na Hostivice s odbočkou podél východního plotu na Dědinu a dále do Šárky.
- Návaznosti popsány v příslušných lokalitách.
V platném územním plánu je zakresleno metro na letiště. V návrhu metropolitního plánu ne. To je chyba. Jak se ukazuje vlak na letiště má řadu problémů zejména při průjezdu metropolí. Doba dojezdu dokončeného metra A, či vlaku do centra je 25 minut - shodná, Náklady se až tak neliší. Kdyby se začalo s metrem, bylo by dokončeno dříve. Metro je navíc páteřní dopravou města, takže se pasažér dostane do cílové stanice dříve než při přestupech ze železnice. Metro není také závislé na počasí. Je proto nutné do MPP zakreslit prodloužení trasy A na letiště. Samozřejmě, že obě kolejová napojení letiště jsou nesmyslem, ale čas ukáže, která varianta je pro Prahu lepší!
V záplavě dopravních staveb na západním a severozápadním okraji Prahy 6, z nichž řada z nich je pochybných, zaniká jedno velké riziko z nich vyplývající. Neustále rostoucí hladina hluku, prachu, škodlivin i světelného smogu bude dále zhoršovat situaci Prahy 6 při převládajícím severozápadním proudění. Stavební aktivity v této oblasti by potřebovaly celkové posouzení vlivu na životní prostředí a ne jako jednotlivé stavby.
Navrhujeme zahloubení plánované rychlodráhy podél ulice Rakovnické až po křížení s ulicí Drnovskou. Nesouhlasíme s vedením rychlodráhy nad terénem v této lokalitě, která je obytnou zónou. Rychlodráha by mohla vést pod ulicí Drnovská, a Drnovská ulice by se tím pádem nemusela složitě zahlubovat.
Souhlasím se zahloubením rychlodráhy.
Zásadně upřednostňuje dopravu metra na letiště oproti plánované rychlodráze. Navrhujeme stanici metra Nádraží Ruzyně, kde by zároveň byla ukončena nová dvojkolejná eletrifikovaná trať z Kladna, což umožnilo by lidem přijíždějícím od Kladna přestup na metro ve směru do centra či na letiště, na autobusové linky, eventuálně na tramvaj, jejíž smyčka je plánována vedle Nádraží Ruzyně. Rychlodráhu by pak nebylo nutné vést tunely do centra ani na letiště, mohla by být ukončena na Nádraží Ruzyně, kde by občané přestoupili na metro.
Souhlasím.
Navrhujeme vybudovaní zpevněné cyklostezky / pěší cesty mezi ulicemi Litovická a novým Nádražím Ruzyně podél prvků protihlukové ochrany plánované rychlodráhy na jižní straně rychlodráhy. Cesta by částečně mohla využít ulice Brodeckou a Rakovnickou, z Nádraží Ruzyně by stezka mohla pokračovat po stávající polní cestě do Hostivice. (Je nutné vyřešit křížení této cesty s rychlodráhou v polích před estakádou pražského okruhu.)
Jde o umožnění průchodu a průjezdu na kole podél rychlodráhy, a tudíž ne úplné zablokování cesty.
Viz přiložené plánky.
Navrhujeme vybudovaní zpevněné cyklostezky z nového Nádraží Ruzyně do Hostivic po stávající polní cestě. Je nutné vyřešit křížení této cesty s rychlodráhou v polích před estakádou pražského okruhu - vyznačenou modrými šipkami v příloze.
Navrhujeme pěší a cyklistický průchod pod plánovanou rychlodráhou z ulice Sobínská na druhou stranu, tj. do plánované Nové Ruzyně. V současné době plánovaný jediný průchod z ulice Ledecká je nedostačující.
Souhlasím.
Navrhujeme zakázat vjezd kamionů a těžkých nákladních vozidel do ulic Drnovská, Ruzyňská, Stochovská. Památkově chráněné centrum Staré Ruzyně, tj. zóna kolem Starého náměstí, není stavěna na zatížení těžkými vozidly.
Souhlasím.
Lokalita je na severní straně ohraničená buštěhradskou dráhou, protíná ji velmi frekventovaná Drnovská ulice, na jižní straně ji ohraničuje ulice Karlovarská. V blízkosti je letiště Václava Havla, jehož stará dráha vede přímo nad zástavbou a plánovaná paralelní dráha se k lokalitě značně přibližuje (na rozdíl od nyní používané vzletové a přistávací dráhy). V blízkosti vede pražský okruh. Dopravní infrastruktura území velmi zasahuje. Navíc je plánovaná výstavba vysokokapacitní rychlodráhy v místě buštěhradské dráhy, což znamená další zatížení oblasti. Plánovaná rychlodráha je na předělu mezi lokalitami Stará a Nová Ruzyně, nikde není řešen její vliv na okolní území a stávající obyvatele. V územním plánu je zakresleno metro na letiště. Stejně nákladná varianta je mnohem vhodnější pro okolní obyvatele a má i další objektivní výhody. Ve stávající podobě bude plánovaná rychlodráha velkou zátěží pro okolní obydlené území (vedení nad terénem a Drnovskou ulicí, její šířka a četnost vlaků). Mnoho dopravních staveb na západním okraji Prahy má negativní dopad na životní prostředí v této lokalitě. Metropolitní plán ignoruje chodce a cyklisty, doplnit v této lokalitě cyklostezky v návaznosti nastávající, vyřešit průchodnost přes Buštěhradskou dráhu a pražský okruh směrem k Hostivici, také vyřešit průchodnost přes dráhu mezi Starou a Novou Ruzyní.
Souhlasím
Navrhuji řešit výstavbu tepelného napáječe v oblasti ulice Stochovská přenesením do oblasti budované rychlodráhy (kde budou stejně probíhat stavební práce) a vyhnout se tak výkopu v ulici Stochovská
Veřejná vybavenost v Ruzyni v podstatě neexistuje, bylo by dobré ji alespoň procentuální částí stanovit v tranformačním území.
Souhlasím plně s paní Kvapilovou a jejím komentářem k vybavenosti lokality. Občanskou i komerční vybavenost vidím jako zcela nedostatečnou a přitom má dojít k další bytové zástavbě v lokalitě i jejím nejbližším okolí (lokality Jiviny a Nová Ruzyně).
Veřejná vybavenost v Ruzyni v podstatě neexistuje, bylo by dobré ji alespoň procentuální částí stanovit v transformačním území.
Nikde nenacházím VPO pro ochranu archeologického dědictví 925-925/21, špatně vyznačeno. Jedná se o historické jádro kolem Starého náměstí?
Není mi jasné, jak do území zasahuje břevnovská radiála nebo územní rezerva pro ni.
Moc dopravních staveb v rámci jednoho malého území.
Špatně vyznačené VPO pro ochranu archeologického dědictví 925-925/21, jedná se o historické jádro kolem Starého náměstí? Není mi jasné, jak do území zasahuje břevnovská radiála nebo územní rezerva pro ni.
Moc dopravních staveb v rámci jednoho malého území.
Kolem Litovického potoka je záplavové území, není v plánu vyznačené.
Lokalita má 88 ha, jedinými parky jsou zde malá soukromá Manská zahrada a úzký pruh kolem Litovického potoka.
Vzhledem k deklarované vesnické struktuře a cílovému charakteru lokality by bylo vhodné využití větší části transformační plochy jako nestavebního bloku.
Souhlasím.
Vytvoření zeleného pásu podél plánované rychlodráhy
Anna Sehnalova:Požadujeme vytvoření zeleného pásu podél jižní strany plánované rychlodráhy v prostoru od ulice Litovická k plánovanému novému Nádraží Ruzyně, t.j. na pozemcích čísla 1857-1860 k.ú. Ruzyně. V ulici Rakovnická nechceme žádnou další zástavbu kromě té stávající, jakož i žádnou další zástavbu na pozemku 1856/I k.ú. Ruzyně. Navrhujeme odstranění různých sběrných surovin, parkovišť a dalších zvláštních ploch, a jejich přetvoření na zelenou plochu.
Souhalsím, zelený pás okolo plánované rychlodráhy je třeba zachovat.
Výstavba v brownfieldech místo na zelené louce
Anna Sehnalova:V poslední době se na území Staré Ruzyně zaměřují developeři, což vede k plánovanému rušení zelených ploch a veřejné zeleně, výstavby na zelené louce se vzrostlými stromy, atp. Bylo by vhodnější místo toho prosazovat novou výstavbu na plochách se staršími chátrajícími budovy (brownfieldy na pozemcích SACR a.s., parcelní číslo 116) a rozsáhlých skladů (pozemek 1837, k.ú. Ruzyně), které navíc dosti ruší hlukem okolní obyvatele. Takovéto nesmyslné ničení zeleně vede k plánování zástavby na pozemcích 1842, 1856 / 1, 1841 / 1, 1842 / 2, a k stále diskutovanému projektu v Rakovnické ulici (1910 / 2, 1912 / 2, 1914 / 2, 1916 / 3 k.ú. Ruzyně). Velmi nás to mrzí. Stejně tak v prostoru vymezeném ulicemi Pavlovská a Brodecká (26/14, 26/15, 26/17, 26/18, 26/22, 26/23 k.ú. Liboc) zabírají značný prostor krytá parkovací stání, kde by šlo třeba postavit menší bytový dům a řešit parkování podzemními garážemi místo zabírání zelených ploch pro další zástavbu.
Rekultivace dvoru a zbořeniště mezi ulicemi Drnovská, Stochovská a vězením
Anna Sehnalova:Velmi bychom ocenili rekultivaci dvoru a zbořeniště mezi ulicemi Drnovská, Stochovská a areálem věznice (parcelní čísla 115, 116). Bylo by dobré areál otevřít, strhnout rozpadající se budovy, ochránit ty památkově chráněné, a místo využít k rekreaci, případně k zástavbě na místo rušení zelených ploch mezi ulicí Stochovská a železnicí.
Nevyznačené záplavové území kolem Litovického potoka. Nutné zachování a dotvoření zeleného pásu kolem Buštěhradské dráhy, žádná další zástavba v jejím blízkém okolí (parcelní čísla 1842, 1856/1, 1841/1, 1842/2, 1910/2, 1912/2, 1914/2, 1916/3). Nerušit stávající zelené plochy, ale stavět na plochách se staršími chátrajícími objekty, rekultivovat zanedbané objekty (např. parcelní číslo 115,116).
Souhlasím.
Plně souhlasím s výše uvedenými připomínkami a podporuji udržení současného zeleného pásu a rekultivaci jeho zanedbaných částí kolem stávající železnice v okolí nádraží Ruzyně. Naprostá většina zmiňovaného území spadá podle podkladů Ministerstva zdravotnictví do oblasti s vysokými limity hladiny hlukového ukazatele prakticky nevhodnými pro výstavbu a podle ustanovení zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách toto území leží v ochranném pásmu dráhy. Proto je zde možná budoucí výstavba velmi problematicky realizovatelná. Je proto ideální danou lokalitu zachovat jako přírodní, sportovně rekreační oblast s přesahem využití v i jinde navrhovaném propojení například na cyklostezku. V neposlední řadě toto území slouží i jako přirozený biokoridor pro migraci drobných živočichů v dané lokalitě.
Doufám, že tento zelený pás bude zachovaný a jsem ochoten přispět k jeho obnově.
RNDr. Alois Bilavčík, Ph.D.