p
komentářů 36
Jeden komentář k otázce: Co ve vaší lokalitě považujete za kvalitní odnotné, hezké a máte k tomu vztah? uvádí: "Celý Veleslavín". :) Tak jak je.
Další komentáře opakovaně uvádějí:
- Veleslavín je výjimečná lokalita s historií, geniem locci a je třeba ji chránit a citlivě zvelebovat, žádné další hrůzy developerské ani dopravní už nestavět!.
- Veleslavínský zámek se všemi čtyřmi budovami a vzrostlými stromy v parku, i cestou okolo zachránit, nechat Praze 6, otevřít veřejnosti
- původní vesnický urbanismus a zachovalé staré stavby (secesní, klasicistní, secesně lidová architektura)
- Zachovat maximálně zeleň a krásné výhledy do údolí. I prostor kolem staré teplárny byl zelený prostor s výhledem, neničit, nezastavovat.
Dáme lidé upozorňují na:
- Střešovické skály
- okolní zelen
- genius loci charakterizovaný historickou urbanistickou strukturou
- krajinná pestrost a dramatičnost terénu, zalesněný horizont
- nevídaně spjatá a spolupracující komunita.
- budova bývalé radnice (nyní školka)
- hospody Na závěrce a U Marčanů
- pěší mlatová cesta mezi zámkem a starou teplárnou a cesta kolem dokola staré zámecké zdi zastupující místní park
- Kaštanová alej ve Veleslavínské ulici a navazující pás zeleně s pískovcovými skálami.
- Zvonička a uličky kolem zvoničky.
- vodovodní domek královského vodovodu v Parku U Sadu
- hezké staré nádraží
- blízkost a dostupnost centra Prahy.
- Obklopenost dosažitelnými důležitými lokalitami jako Šarka, Břevnovský klášter, Hvězda atd.., které by zasluhovaly větší propojení pro chodce, kola. Existující cesty, stezky zkultivovat rozšířit propojit s dalšími. Jednotlivá místa získají jěště větší význam propojí se jako spojené nádoby, rozsvítí se jako stará zapomenutá síť, kde energií je pohyb, život lidí.
- Významné vodní zdroje oblasti (Dejvický potok a Veleslavínský potok, pískovcové skály jako vodní zdroj, jezírko na území zámeckého parku).
- romantická jednokolejka, závora, drážní domek.
- Vila Charlotty Masarykové je bohužel minulostí, byla zbourána s arogancí vlastní "úřadujícím" developerům. To zaznamenalo mnoho lidí velmi negativně.
- Je třeba se na místo podívat zevnitř lokality, vytvářet, budovat a rozvíjet lokalitu ve prospěch zde žijících
50 připomínek
Veleslavín má nyní po dostavbě nedomyšleného, doslova nedotaženého metra hodně problémů. Jak jsem uvedla v úvodu, plynou hlavně z chaotické agresivní dopravy a zástavby související s dopravním uzlem a relativně volnými zelenými plochami v okolí.
Většina připomínek se týká:
- Předimenzovaná nezvládnutá náhodně chaoticky vznikající doprava z dopravního uzle Veleslavín nepřátelská k chodcům.
- Agresivita developerů související s tímtéž, přehuštěnost nové zástavby, absence požadavku doprovodné infrastruktury, chyby v legislativě které umožňují, že podobná zástavba může vznikat. Není například chráněna zelen při výstavbě.
- Současné výškové budovy jsou naddimenzované, vznikají na úkor likvidace historického centra, nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Výškové budovy, které navrhuje MPP jsou předimenzované těžce. Není v přirozenosti lidské existovat ve výškových budovách, člověk vnímá svět horizontálně.
- Chybí centrum a i v MPP veřejný nezastavitelný prostor, místo hlavní a místa vedlejšího významu, kde se mohou lidé scházet, procházet, jen tak pobývat. Je chyba uvažovat o veřejném prostoru tak, že je doprovodným prvkem zástavby tak, jak uvádí MPP. Veřejný prostor je všech, je nekomerční, proto je potřeba ho legislativně chránit, je všude a jen v rámci jeho se může stavět soukromě. Jako veřejný prostor chápu i nebe nad hlavou a horizont, tedy to, co zabírají výškové budovy.
- Chybí hřiště pro děti a dorost.
- Chybí jakýkoliv přechod (už 25 let) přes koleje mezi starou teplárnou a zámkem. Původně na místě byly závory, přechod navazoval na pěší cetu a na ulici pod dvorem ze severu obkružující zámek. Přechod je mezi školami a školkami a cestou na MHD, extrémně frekventovaný, stejně jako ten na Veleslavíně se závorami a nebezpečný.
- Mizí zeleň.
- Chybí jakákoliv infrastruktura mimo předimenzovanou nebezpečnou tranzitní dopravní. Na Starém Veleslavíně není jediný obchod s potravinami, denním zbožím, vůbec nic. Podle MPP to vypadé, že bude li obyvatel Veleslavína chtít koupit chleba, bude muset zdolat Rychlodráhu, Metroďouru, Estakádu a Evropskou... Zatím zdolává jen Metroďouru a Evropskou, ale i to je strašné, zvlášt pro děti a pro starší lidi....Situace se ale ještě chystá zhoršit.
- Neprůchodnost oblasti.
- Evropská třída překračuje hygienické limity hlukové i spalinové.
- Mizí historické budovy. (Vila Charloty Masarykové, továrna na čokoládu pd AFI, statek v historickém centru se zahradou je rozrůstajícím se parkovištěm Přerost a Švorc.)
- Nebezpečné pro chodce a děti vzhledem k dopravě.
- V noci nebezpečné vzhledem k velkým prázdným plochám viz Přerost a švorc autosalon.
- Chybí územní studie.
- Chybí komunikace mezi: obyvatelé/spolky x zastupitelé x developeři.
- Nechceme být tranzitní oblast, my tady žijem.
33 připomínek
Většina připomínek se týká:
detaily viz.
- Veleslavínský barokní zámek od K.I. Dienzehofera se všemi čtyřmi budovami, s parkem se vzrostlou zelení, s cihlovou zdí i s mlatovou cestou kolem, která v oblasti funguje jako park.
- stále zachovalý urbanismus vesnice
- veškerá historická architektura a struktura, jež nese pamět místa
- výhledy na zalesněný horizont, skály, dramatičnost terénu krásné krajiny
- zeleň
- volný prostor po staré teplárně, který umožňuje pohled do údolí. Zastavěná plocha tam byla jen 15%, zachovat.
- Bývalá veleslavínská Radnice, nyní mateřská školka
- Zvonička a uličky u zvoničky
- Hospoda Na Závisti Hospoda U Marčanů
- bylo potřeba chránit čerstvě zbořené: Vila Charlotty Masarykové, továrnu na čokoládu pod AFI, statek se zahradou v centru.
- Kaštanová alej ve Veleslavínské ulici
- Pískovcový val
- vlakové koleje tak jak jsou, obklopit zelení, dopravu na letiště řešit metrem, omezit autodopravu
23 reakcí
Lokality je vymezena jako zastavitelná, stabilizovaná, obytná s vesnickou strukturou.
Zachovat vesnickou strukturu a začlenit do starého Veleslavína oblast Staré teplárny.
Ta by také měla mít strukturu vesnickou nebo zahradního města s nižším procentem zastavěnosti, nebo být rovnou uvedena jako park, protože současná hustota zastavitelnosti je tam 15%. Krajinotvorně logicky navazovat na Starý Veleslavín, nejlépe volným veřejně přístupným prostorem v jihozáadním rohu. V současném územním plánu je teplárna v lokalitě U potoka, jako území zastavitelné, stabilizované, obytné s heterogenní strukturou a transformační plocha. Chybí požadavek infrastruktury.
Lokalita - Starý Veleslavín
________________________
1) Veleslavínský zámeček - park pro veřejnost a zachování historických budov
________________________
2) Zahloubení (odhlučnění) železniční trati až do stanice Veleslavín - vznikla by mimoúrovňová křižovatka místo současného přejezdu železniční trati se závorami a po celé délce trati zelený pěší a bezmotorový koridor.
________________________
3) Zachování vesnického charakteru a už žádné výškové budovy. Šesti až 21 patrové budovy na pravidelném rastru nerespektující uliční zástavbu ale nejsou vesnická zástavba.
________________________
4) Veleslavínský potok - na povrch + revitalizovat odpočinkově okolí
________________________
6) Více infrastruktury, pěších cest, kultury a zeleně v oblasti.
________________________
7) Estakáda - NE !! - viz lokalita U potoka
-------------------------------------
8 ) Zachovat vesnickou strukturu a začlenit do starého Veleslavína oblast Staré teplárny.
-----------------------------------------
MPP dělá území tranzitním a jako bonus chce svédst dopravu na nejvhodnější místo široko daleko, mezi školku a školu..
Takže jediné, co zůstane vesnického, bude závislost na autech. Vesničani totiž pěšky nechodí.
Nová výstavba je téměř vždy pro místní trnem v oku. A to i výstavba přiměřená, smysluplná, přinášejícího něco prospěšného a trvale udržitelného (sic!), v kontextu širšího okolí. To ale dle mého názoru není tento případ.
Metropolitní plán má prý primárně řešit celky, ne jednotlivé lokality, určit maximální zátěž. Řekl bych, že minimálně v oblasti Vokovice – Veleslavín se to hrubě nepovedlo. Pokud zde ovšem není cílem testování oné maximální zátěže.
Plán prý má být pružnější, posílit roli městské části. Což je možná dobrá myšlenka, ale ve společnosti, ve které je hluboce zakořeněno heslo „co není zakázáno je povoleno“ se obávám, kam to může vést, pokud už první krok je takto stranou.
- Dnešní výstavba a bezohlednost developerů vůči okolí jejich staveb je tragická.
- nová výstavba není koncepční.
- Místo logických kroků, jako je například zahloubení Buštěhradské dráhy z - Dejvic až do zastávky Veleslavín se umožňuje výstavba, která likviduje historické budovy (vila Charlotty Masarykové), umožňuje se, že z původní vesnické zástavby si firma udělala parkoviště, umožňuje výstavbu výškových budov bez požadavků na navazující infrastrukturu.
- Jako matka dvou dětí tu postrádám koncept, který by obyvatelům zpříjemnil život v podobě parků, zeleně a prostor pro volný čas...
- ...peníze jsou dnes na prvním místě, a tak si tu developeři mohou dělat, co se jim zlíbí a nemusí snad respektovat vůbec žádné regule.
Příloha:
Přikládám mapku z Územního plánu Prahy z roku 1930, kde je oblast velmi kvalitně zpracována, je zvětšena plocha zámeckého parku a obytná zástavba je zahradní město, stejně jako Ořechovka, Hanspaulka, Vokovice. Stejným stylem měla záatavba pokračovat od nich dál na západ až do Liboce a Ruzyně. Projekt se neuzkutečnil, přišla válka a pak socialismus a jiná zástavba. Poměr ploch mezi domy a zelení je daleko příjemnější, důstojnější pro život člověka, než současná co nejhustší zástavba.
23 komentářů
Shodují se na následujícím:
- Oblast staré veleslavínské teplárny by měla být součástí lokality Starý Veleslavín, zastavena řídkou nízkopodlažní zástavbou nebo nechána jako park a veřejný prstor navazující na současnou mlatovou cestu podél zámku..
- Součástí Starého Veleslavína je i Buštěhradská dráha
- Lokallity jsou příliš rozdrobené, nejde je řešit odděleně. Starý Veleslavín je bezprostředně závislý i na vývoji dopravního uzle Veleslavín, jehož součástí je Evropská třída a Vokovice. Při při nejkratších cestách např. na MHD, do školky nebo do potravin obyvatel projde pět lokalit.
18 připomínek
V MPP je lokalita Starého Veleslavína vymezena jako stabilizovaná s původní vesnickou strukturou, což souhlasí. Stabilitu MPP definuje jako stav území, ve kterém se nepředpokládají zásadní změny charakteru, pokud jsou změny předpokládány, je území označeno jako transformační.
S tím ale nesouhlasí to, že zhruba polovina ploch lokality je značena bíle, je tedy nově zastavitelná, a to výškovými šestipatrovými budovami ve středu obce, která jsou k většinou přízemní či dvoupodlažní zástavbě předimenzované a až 24 podlažními budovami na hranici lokality. "Lokalita vymezená k zastavění" se přímo kryje s předchozím odstavcem.
S bodem 1f tedy úpravou hranice lokality souvisí i přiřazení plochy po staré teplárně do plochy Starého Veleslavína, a následně na ní řídká výstavba charakteru vesnického nebo zahradního města. Viz územní pán 1930. V teplárně je vhodně uvedená maximálně dvoupodlažní zástavba, ale velmi hustá. Připomínám, že v jejím okolí jsou vesměs stavby jednopodlažní, bez garážového přízemí.
V centru obce chybí výrazný nezastavitelný blok využívaný jako veřejný prostor, oddělený drobnou barierou od rušné Veleslavínské ulice. Praha by mohla vyměnit pozemek v oblasti s autosalnem za vhodnější, dál od centra a minimálně z části parkoviště vytvořit kultivované živé veřejné prostranství. Hluk rušné Veleslavínské může přerušit, nerušit například stříkající voda v kašně.
Chybí komunikace o předpokládané výstavbě na pozemku bývalé staré teplárny.
17 komentářů
Vesnická struktura lokality je v pořádku, součástí vesnické struktury by měla být i oblast staré teplárny s budoucí vesnickou zástavbou. Přirozenou hranicí oblasti jsou neprůchozí bariéry: nová teplárna, pískovcové skály a Buštěhradská dráha.
Stavebním blokem je podle MPP "plocha vymezená převážně pro zástavbu budovami". Ta je ale vyznačena (bíle) na polovině území stabilizované lokality. Regulativy zastavitelného území jsou velice obecné. Je kdekoliv možné postavit téměř cokoliv bez infrastruktury, kterou si ale platíme v daních. To je nemyslitelné. nebezpečné, zvlášt v developerské třešníičce na dortu, jako je Veleslavín.
Chybí vyznačené nezastavitelné bloky. Chybí návsi a náměstí, veřejný prostor. Ten je potřeba narozdíl od komerční zástavby chránit, v MPP vymezit. Plán hovoří o zástavbě kolem návsí a náměstí, ale ty v lokalitě nejsou, nejsou ani vyznačeny v Metropolitním plánu. "Regulativy zastavitelného území jsou velice obecné. To co je veřejným zájmem a důležité pro správnou funkci území a musí být jasně vymezeno, aby především státní správa měla funkční nástroj podle kterého bude schopna dodržování pravidel vymoci. Pokud to uspořádání prostorů umožňuje bylo by dobré vymezovat nezastavitelné osy, koridory a průhledy, které jednotlivé zelené plochy mezi sebou propojí jako bezpečný prostor, do kterého je možné umísťovat komunikace pro chodce a cyklisty. Doporučuji proto vymezit nestavební blok ne pouze jako náměstí, ale šířeji tak, aby došlo k vymezení nezastavitelného území.
Je nutné změnit chápání krajiny, třeba městské: celá krajina je veřejný prostor, a v něm jsou vymezeny ostrovy soukromého majetku, nebo zastavitelné bloky. Není to tak jak uvádí MPP: "stavební bloky vymezené a obsloužené veřejným prostranstvím." Tento rozdíl je zásadní. Pro sociálně zdravý život ve městě. - a pozor: veřejný prostor nejsou jen silnice pro auta a doprava...
Veleslavínský zámek se všemi čtyřmi budovami a s parkem by měl být zachován, připadnout Městské části, (v současné době patří Úřadu pro spravování majetku státu), na současném územním plánu je veden jako veřejný prostor, měl by být otevřen pro veřejnost, nezastavěm, tvořit veřejný rekreační a kulturní prostor, centrum oblasti. Je potřeba na něj udělat podrobnou územní studii. Kdyby přesto došlo k jeho prodeji někomu jinému, než MČP6, mělo by být před prodejem uvedeno jakési věcné břemeno možnosti užívání parku a částečně zámku veřejností.
22 komentářů
Výškové čtvrce 100 x 100m jsou dobrá pro orientaci, ale ne jako zákon pro stavební úřad. Stavební úřad musí vědět, podle čeho se může řídit. V případě tohoto MPP si stavební úřad musí vymýšlet. Ale stavební úřad si nemůže vymýšlet, musí vědět, co může a co nemůže.
Pokud regulativy chtějí patra navyšovat, musí se definovat i v rozvojovém potenciálu s tím související zvýšení nároků na infrastrukturu města. Nejen silnice, ale veřejné prostory, parky, školy, školky (už ted se nedostávají spádové děti). MPP s tím musí počítat. V principu ale MPP infrastrukturu sociální, zdravotní, veřejné zeleně a pod vůbec nereguluje.To není možné.
Přidávání pater na metropolitní třídě o dvě a na nárožích o tři je napsáno trochu "malými písmenky" v legendě. Proč není není napsáno tam, kde ho metroplan zamýšlí?
Dvacítičtyřpatrové budovy do vesnické zástavby nepatří, ale ani šestipatrové v centru starého Veleslavína.
Jeden čtverec 100 x 100m s budovou 21 pater, tedy ve výsledku až 24 paterje vedle Buštěhradské dráhy, u Evropské radiály. Jde o hranici lokalit Starý a Nový Veleslavín a údolí Litoveckého potoka. Taková budova do vesnické zástavby nepatří.
Šestipatrové budovy podle čtverce 100 x 100m mají být i v severozápadním cípu Veleslavínského zámeckého parku. To je chyba. V současní době je tam novobarokní letohrádek.
Pokud je území stabilizované nemělo by docházet k masivnímu navyšování. protože navýšení vždy omezí oblohovou složku okolních bytů, a je nutné individuálně vážit, kde je toto přípustné.
Navyšování budov čtverci 100 x 100 bude zneužíváno. Je li v tomto čtverci jediná budova, často výstřelek, není možné aby tímto členěním bylo automaticky umožněno na sousedících čtvercích postavit podobně vysoké budovy. Je třeba se řídit převládající zástavbou a ne jen výstřelky. Vzhledem ke zkušenostem s developery a lobingem jsem si jistý, že je jen otázkou času, kdy by tohoto plánu zneužily ve svůj prospěch.
Ve vesnické zástavbě co by památkově chráněné oblasti není možné navýšit střechu o několik cm kvůli zachování charakteru oblasti, to je pochopitelé. Developeři, kteří v oblasti žít nebudou a staví za účelem zisku navyšují hned o několik metrů vedle budovy o několik (až desítek) pater, boří starou zástavbu. To pochopitelné není, ani žádoucí.
Nikdo nehlídá estetiku staveb, vznikají obrovské bedny, lokalitu hyzdí, stejně tak hyzdí krajinný reliéf, berou možnost výhledu, světlo.
Lidský pohyb je přirozeně omezen na převážně horizontální pohyb. Smysly jsou v podstatě orientovány čelně a jeden z nejdokonalejších a nejužitečnějších smyslů, zrak, je výrazně horizontální. Vstupenka na divadelní balkon je lacinější, protože představení nemůže být sledováno "správným" způsobem. Klima ve venkovních prostorách před průčelím víceposchoďových budov je mnohem horší než na okolních nízce zastavěných pozemcích. Platí to specielně pro vysoké budovy, které zachycují silné větry vysoko nad zemí a stáčejí je přímo k zemi, kde vyfoukávají vítr z pískovišt. Mimo nežádoucí stínící efekt výškových budov, se zhoršuje místní klima způsobené větrem, a vzniká velmi silný průvan, kanálový efekt a efekt nároží. Některé okolní prostory jsou neobyvatelné.
17 komentářů
Cílovým charakterem je zastavitelná, stabilizovaná obytná lokality s původní vesnickou strukturou.
Lokalita nemá vymezenou rozvojovou plochu a je označena jako stabilizovaná. Pokud navíc deklarovaným cílem je zachování prostorového uspořádání a ochrana charakteristických prvků, lze to chápat tak, že se lokalita měnit nebude. Jenže tento cíl se zásadně rozchází s tím, co stanovené závazné regulativy umožňují, nebo dokonce předpokládají. Pokud je opravdu cílový chrakter takový jaký je deklarovaný musí tomu být vytvořeny nástroje, tedy regulativy, které to zajistí, ale tak tomu zde vůbec není. Nevím co si o tom myslet a co si pod tím představit. Také není srozumitelné, co je "zlepšení prostupnosti do lokality Litovecký potok."
Cílový charakter lokality musí být upřesněn, vymezen nezastavitelný veřejný prostor, centrum obce, náměstí, návsí veřejně prospěšných prostor. Takto umožňujete v budoucnosti zastavět veškerá neregulovaná místa.
Zachovat zrekonstruovat všechny čtyři stávající objekty zámku, který je velmi charakteristickým prvkem lokality, a proměnit je v sociálně užitečné. (Galerie, koncertní sín, divadlo, kavárna, lidová škola umění, knihovna, jiné kulturní zařízení, služby.
Zachovat a ochraňovat vzrostlé stromy v parku, park zrekostruovat včetně cest, cihelné zdi kolem, do ní udělat druhý vchod z východu, pavilonků, sochařských prvků, tekoucí vody. Také park otevřít veřejnosti.
Další dopravní prostupnost není potřeba. Estakáda NE !!
Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
...........................
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Praha postrádá vizi.
- Schází mi soudnost těch, co povolují výstabu bez požadavků na navazující infrastrukturu. To by mělo být základem jakéhokoliv jednání o výstavbě. Schází mi také soudnost těch, kteří do lokalit vesnického charakteru jsou schopni zanést návrh Estakády Petřiny - Evropská.
14 komentářů
MPP uvádí: "Potenciál území a jeho optimální využití je důležitým nástrojem zvyšování kvality života ve městě. Potenciál slouží k dosažení vyváženého vývoje a příznivého vlivu na udržitelný rozvoj a odolnost města. ... Stabilizovanou plochou [S] města se rozumí zastavitelné území s ucelenou a pouze omezeně narušenou nebo nedotvořenou strukturou veřejných prostranství a zástavby, která ovšem může a má doznávat dílčích změn v souladu s cílovým charakterem lokality, který doplňuje a rozvíjí její stabilitu.... Míra využití jednotlivých ploch je stanovena individuálně."
Ve Starém Veleslavíně ale zároveň "Individuální regulativy nejsou stanoveny". To je vydání oblasti napospas developerum a dopravní zastavbe bez konceptu. To neni mozne.
Chybí nezastavitelné bloky.
To, co vzniká nového je příliš husté, jeden developer nenavazuje na druhého, to by mělo být podchyceno legislativou.
.........................................
z připomínek uvádím:
- Nové zástavby je tu již dost.
- Potenciál lokality pro novou výstavbu je dnes už nulový. Je to způsobeno především zběsilou a bezohlednou, nekoncepční a nekompetentní výstavbou poslední doby.
- Stavby, které se zde v poslední době objevily absolutně nerespektují původní zástavbu a styl. Zaznamenané výšky budov jsou proto jen zavádějící a jsou na ruku developerům. Další výstavba v této lokalitě by měla být taková, která respektuje původní ráz lokality.
- Potenciál území je už byl přeplněn a nyní by se mělo myslet též na příjemné žití a volný čas místních obyvatel, zeleň a plochu, kde se mohou scházet místní.
18 připomínek
Určitě zpracovat podrobnější regulaci a územní studie. Na vše, s důrazem na Veleslavínský zámek, prostor staré teplárny, ale i na celý Veleslavín.
Komentovat stávající plán křižovatky Veleslavín v současnosti je téměř bezpředmětné, její situace je katastrofální. Viz.Je potřebavypsat mezinárodní soutěž.
Je nutné, aby v zákoně bylo přímo pro stavební úřad zadání, kolik veřejně prospěšné infrastruktury a jaké podmínky má mít developer při výstavbě nových budov. Zadání pro jednotlivé stavby by mělo vzniknout na základě podrobné územní studie iniciované městskou částí. Pro oblast by toto mělo být výchozí a developer by se do podmínek musel vejít. Je to on, který bude mít z výstavby zisky. Je špatně, když developer získá stavební pozemek, a teprve pak se KÚR nebo Stavební úřad snaží upozorňovat, že mimo byty, které prodá, by na místě také, prosím pěkně, mohla být školka a galerie. Alespon malinká. A to je vše? Co všichni ti lidé narůstající po tisících včetně svých aut budou dělat v místě, kde není vůbec nic, ani prázdný veřejný prostor??? Kde jsou jen metry kubické lidských králikaren? Viz plánovaná hustá výstavba teplárny Veleslavín nebo současná zástavba po vile Charloty Masarykové..
Žádnou proměnou nelze začít bez detailní znalosti místa a především potřeb a očekávání lidí, kteří toto místo využívají (je tedy třeba mít k dispozici tvrdá i měkká data). Ignorovat nelze fakt, že sběr informací je časově náročný proces. Nezbytně nutné je průběžně komunikovat s místní komunitou a získávat její podporu. Čas vymezený na připomínování veřejnosti je krátký, i když je skvělé, že je veřejnosti a obyvatelům dán prostor. Plán je ale na tolik komplikovaný, mnohavrstevnatý a neurčitý, že lidem mimo obor trvá, než se zorientují a jsou schoplni reagovat. Navrhovala bych ještě termín připomínkování prodloužit.
Transformaci ulic, náměstí a opuštěných ploch se věnují špičky světové architektury. Polidšťování a zklidňování veřejného prostoru může být kompatibilní s ruchem opravdového velkoměsta a velkou dopravní zátěží.
Vytvořit seznam konkrétních cílů, které se týkají zkvalitnění prostředí pro život obyvatel (např. lepší cesty pěších.
- Zpracovat podrobné územní studie, prodloužit připomínkové řízení, maximálně zapojit obyvatele dotčené oblasti.
- Každá lokalita je specifická. Neexistuje univerzální pojetí výstavby. Je třeba vypracovat územní studie a to nejlépe ve spolupráci s někým, kdo danou lokalitu zná a zastupuje ji.
- Pouze podrobější plán, který akceptuje reliéf krajiny, ráz lokality a bude vytvářen za pomoci místních, bude mít smysl pro obyvatele...
- Například komunikace z pozemků staré teplárny zcela chybí. Chybí přechod buštěhradské dráhy - a vzhledem k tomu, že zde má vzniknout prostor pro 800-1000 nových obyvatel (na to MPP nezapomněl), tak považuji podobný přístup za skandální !! Opět chybí jakýkoliv koncept výstavby...
pro každou lokalitu je třeba vypracovat podrobnější regulaci, protože napravit podobné chyby trvá veelmi dlouho a komplikují život obyvatelů lokality...
- To je nutnost !! A další nutností je přizvat ke zpracovávání i zástupce lokality.
4 příspěvky
Mezi současným územním plánem a MPP výrazně ubylo nezastavitelných zelených ploch. Obnovit, naopak rozšířit zeleň!
Ochrániit, zrevitalizovat a otevřít veřejnosti zámecký park.
Ochrana střešovických skal, Nového lesa, přes ně žádnou estakádu. Jsou vymezeny jako rekreační prostor, ale jsou tak strmé, že na ně nikdo nevyleze. Jejich důležitost tkví v plících prahy, regulaci tepelných ostrovů, udržování vlhkosti, pramenů, rostlin a živočichů.
Ochránt, zrevitalizovat a utvořit park z prostoru po Staré teplárně. V podstatě paradoxně posledních skoro 30 let plícemi místa byla, bylo zastaveno jen 15% její pochy, to je několikanásobně méně, než je v budoucím plánu.
Oblast je pokladem, rozsáhlým prameništěm, ve kterém džív bývala jen zahradnictví. Na to je třeba pamatovat, nezastavovat, nezabetonovat, je velké sucho!!! vody ubývá. Myslet dopředu, ne na rychlý zisk.
Požadujeme ochranu a revitalizaci vodních toků a zdrojů, jejich zanesení do MPP. Požadujeme, aby byla vytvořena územní rezerva umožňující budoucí revitalizaci Dejvického potoka a Hradního potoka a studny ve staré teplárně.
Je to důležité, platí pro celou Prahu, nebot je evidentní, že v budoucnu máme problém s nedostatkem vody, zvyšujícím se suchem, v důsledku stále se zvyšující teploty s přehříváním prostředí, zejména městského.
Říká se, že at jde člověk kam jde, zkončí u vody. Kolem vody by měla vzniknout rekreační veřejná plocha, lavičky, hřiště, polostín, klid, místo pro setkávání.
Vynesení na povrch Hradního potoka (tekoucího po hranici lokality Stará Veleslavín a U Potoka) a osázení jeho okrajů třešňovou alejí, jak bývalo.
Obnovení tisícileté nevysychající studny v místě komínu staré teplárny. Kolem ní volný veřejný prostor.
Oživení dvou nádrží v zámekém parku, prameniště přes studnu v teplárně tekoucího Dejvický neboli Veleslavínského potoka.
Nová zástavba by neměla být kompaktní hustá, měly by to být rodiné domy se zahradami, aby mohla voda vsakovat a zem dýchat. Jinak se v tom usušíme a upečeme a pak nás spláchne nevsakující se déšt. Počasí začíná mít extrémní výkyvy.
Další nebezpečí narušení vodních zdrojů a strhnutí pramenů hrozí narušením pískovcových skal kvůli vrtu Buštěhradské rychlordáhy.
Chybí zpracování dešťových vod.
22 odpovědí
Shodné důsledné NE ESTAKÁDĚ Petřiny Veleslavín, které je zapsáno i v okolních lokalitách.
Sběrná komunikace městského významu Petřiny Veleslavín by vytvořila estakádu, přemostění Veleslavínského a Střešovickéh údolí se Střešovickými skálami. Přemostění je nesmyslně nákladné, okolí devastující, mimo hlukové hygienické normy. Větší silnice provoz neodčerpá, ale naopak přivede, a to jak na Veleslavín, tak na Petřiny, tak do sousedních Vokovic a z obytných čtvrtí se stanou průjezdné periferie. Už ted trpí nadměrnou dopravou.
Kdyby tato kominikace vznikla, měl by její dojezd védst z druhé severní strany Buštěhradské dráhy po Kladenské ulici.Podle MPP vede podél možného nového obytného souboru ve staré teplárně a dál Adamovou ulicí, tedy všude přímo pod okny obytných domů.
ZAHLOUBENÍ BUŠTĚHRADSKÉ DRÁHY AŽ DO NÁDRAŽÍ VELESLAVÍN a na jejím povrchu vytvořit zelenou páteř prahy 6, stezku pro pěší a bezmotorovou dopravu.
Udělat URYCHLENĚ BEZPEČNÝ PŘECHOD PRO CHODCE PŘES BUŠTĚHRADSKOU DRÁHU A NÁSLEDNĚ PŘEJEZD PRO AUTA - v místě vyústění pěší cesty ke kolejím mezi starou teplárnou a zámkem. V současné době je neoznačený vysoce frekventovaný přechod mezi několika školkami, školou a spojením celého Starého Veleslavína k MHD. Na místě existoval přechod se závorami, vyústění ulic U zámečku a Adamovy na Kladenskou. Při vzniku staré teplárny byl přechod zrušen a doposavad neobnoven, ačkoliv frekvence přecházejících je identická jako na přechodu se závorami na metru Veleslavín. Absurdně nebezečné.
ZCIVILIZOVÁNÍ ZKULTURNĚNÍ KŘIŽOVATKY VELESLAVÍN. Místo bolestivě rozřízlo spojené území Veleslavínu a Vokovic. Tyto oblasti tvoří celek, chodci jsou nuceni nekolikrát denné křižovatku s dětmi projít. Je nutné oblast domyslet jakpro dopravu, tak pro chodce. Chybí vše: od funkčnosti, přes bezpečí, polostín až po estetiku. Ne výškové budovy. Zachovat starou budovu nádraží.
VEŠKEROU DOPRAVU POD ZEM, CHODCI V ÚROVNI ZEMĚ, NAHOŘE KRÁSNÉ NÁMĚSTÍ SE STROMY, OBNOVENÉ CENTRUM OBLASTI.
DŮRAZ NA MHD proti osobní automobilové dopravě.
SBĚRNÉ PARKOVIŠTĚ A AUTOBUSOVÝ TERMINÁL přesunout na původně plánovanou Dlouhou míli, ne doprostřed obytné zástavby. navržená výška je příliš.
DŮRAZ NA PĚŠÍ A BEZMOTOROVOU DOPRAVU. MPP JI ZCELA ZANEDBÁVÁ. TO JE VIZE BUDOUCNOSTI. Cybí pěší prostupnost reálně i v plánu, nejsou zachyveny požadovány dostatečně široké chodníky se stromořadím, cyklostezky. Chybí zelená celoměstská sít pěších zelených koridorů. Podporovat a sponzorovat rozvoj elektrokol, kol, a pod.
CHYBĚJÍCÍ PODKLADY, ÚZEMNÍ STUDIER - Jakákoliv (bytová) výstavba v okolí nádraží Veleslavín a Buštěhradské dráhy musí mít zpracovanou studii dopadů na životní prostředí, studii nárůstu dopravního zatížení, dopravní obslužnosti včetně parkovacích ploch a na základě takové studie musí být teprve stanoveny regulativy. Předpokládám, že seriózně zpracovaná studie pro oblast nebude pro další výstavbu příznivá vzhledem k již existujícímu zatížení.
GENERAL BEZMOTOROVÉ DOPRAVY musí být součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu je vložen do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
EVROPSKÁ TŘÍDA je ostuda. Odlidštěná. Klima mezi plánovanými výškovými budovami by se stalo extrémnější, průvan, vedro, sucho, nevsakující se deště. Chybí stroomořadí, zelené a terénní clony, vybavení laviček, jakákoliv úcta k chodcům, měkké výškové přechody, vyřešení veřejné dopravy - musí např. tramvaj opravdu jezdit středem, kde má čekající na ni z obou stran dálnici? a pod. V MPP nevidím vizi zlepšení, pouze zastavení výškovými budovami bez infrastruktury.
MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ na vyřešení extrémně náročnéh problému. K ní jsou bezpodmínečně nutné VÝCHOZÁÍ ZADÁNÍ, rozsáhlé situační studie.
BEZPEČNOST - místo je kvůli nemístné dopravě nebezpečné jek pro chodce, tak pro cyklisty, není myslitelné postit deti jen tak na kolo...
Zjednosměrvit ulici Na krrutci ve Vokovicích.
Hlídat omezenou rychlost 30km/hod mimo Evropskou.
Rozšířit chodníky a vysázet na ně stromy. Viz Dejvice. Zde jsou výškové budovy, ale šířka ulic a chodníků je daleko větší, proporčně odpovídající. Nová zástavba po vile Chartotty Masarykové toto npříklad neumožňuje, byty jsou až na chodníku.
Není uvedeno jak se bude nakládat s dešťovými vodami. Je potřeba domyslet.
Není uvedeno, jak se bude nakládat s dešťovými vodami. Je potřeba domyslet.
10 připomínek
Mimo to není co připomínkovat.
V textové části MPP uvádí v teoretickém základním členění veřejné vybavenosti, že bude podrobněji stanoveno. Prakticky však k lokalitě není stanoveno nic. Je vydána na pospas dopravě a neřízené husté a vysoké zástavbě developerů. Veřejná vybavenost ale musí být uvedena v legislativě. Je jasné, že bude li nekomerční, developer ji nevystaví. Je placena z daní. Město je povinno se starat o své obyvatele. Takto to může vypadat, že se povolí developerům a silničářům výstavba, ale co to bude znamenat pro okolí už je vedlejší.
Developer, chce li stavět, by měl mít jako podmínku k výstavbě výstavbu návazné infrastruktury.
Bez ní by vůbec neměl stavební povolení dostat. Jde o školy, školky, veřejná prostranství, rekreační plochy, zdravotní péči, bezpečnou dopravu, kulturní zařízení atd.
Přibyde li např. ve staré teplárně několik stovek bytů, paralelně ve Strnadově zahradnictví, po krajích Evropské a celé nové město ve Vokovicích, jde o mnoho tisíc (6 000??) lidí navíc v přehuštěné oblasti několika čtverečních km. Proto je současná výstavba považována za diletantskou a nekoncepční. vznikají problémy, které se řeší jen dalšími nekoncepčními návrhy a realizacemi.
Veřejná vybavenost na Starém Veleslavíně v současné době ZCELA chybí. I to je důsledek narůstajíácí dopravy. Lidé se pohybují auty, ve kterých jsou před auty bezpečnější. To je špatně.
Dle architekta Vladana Hodka: Pro veřejnou vybavenost dává metropolitní plán jen velice obecné regulativy, které nemohou fungovat.
Komerční vybavenost metropolitní plán nereguluje. Pravidla pro umisťování jsou popsána v článcích 184 -191 textové části. Vybavenost se může v odůvodněných případech odchýlit od obecných podmínek, které jsou stanovené pro území. Zejména typem struktury a výškou. Protože komerční vybavenost plán neřeší a umisťuje se v zastavěném území, lze dovodit, že je legální vybourat kus bloku a vestavět tam administrativní nebo obchodní centrum, které navíc ani nemusí ctít okolní výšku ani formu. Ve výkrese je rekreační vybavenost vyznačena plochou, ale občanská jen bodem. Vyznačení bodem je naprosto nedostatečné. (V oblasti U Potoka není vyznačeno ani bodem.) Navíc plán umožňuje měnit účel a stávající plochu dostavovat něčím jiným, pokud plochu stávající vybavenost nepotřebuje. Není problém si představit, že je možné s plochou nakládat v principu libovolně. Plán sice požaduje dle struktury 5% hrubých podlažních ploch pro vybavenost, ale jak a čím se naplní nedefinuje. Kromě toho toto nelze vztahovat na lokalitu. Využívají ji okolní lokality ale hlavně i mimopražští, což plán vůbec nezohledňuje. Regulace tímto zůsobem není možná. Je nutné plochy vymezit a pro komerční vybavenost vymezit bloky, nebo jejich části a jinde to regulovat poměrem. Jinak je možné ve stabilizovaném území vše. Pokud toto byl záměr, popírá smysl územního plánu, který má dát návod státní správě a lidem jistotu jak bude prostor ve kterém žijí vypadat.
11 příspěvků
MPP UVÁDÍ JAKO VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPTŘENÍ NA VELESLAVÍNĚ POUZE NEŽÁDOUCÍ STAVBY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY. tO JE NEPŘIJATELNÉ.
To charakterizuje jeden ze základních problémů a nepochopení situace Metropolitním plánem. Veřejná prospěšnost není jen automobilová doprava, ke všemu navíc velmi veřejně neprospěšná.
Kdo a jak se určuje veřejná prospěšnost???
NESOUHLAS STAVBÁM, KTERÉ MPP UVÁDÍ:
- estakáda propojení Petřiny Veleslavín - výrazně nežádoucí kontraverzní stavba.
- parkoviště P+R - Veleslavín s autobusovým terminálem - Stejně tak je nežádoucí naddimenzované P + R parkoviště na Evropské. Obě stavby do oblasti přivedu další motorovou dopravu. Víc silnic dopravu neodlehčí, naopak prostor dopravou zatíží.
- Praha Kladno je Buštěhradská dráha? Chybí její zakrytí.
- Nerozumím, co je trasa metra A - prodloužení ze stanice Dejvická dle ZÚR. Vyřešení dopravy na letiště a následně Kladno je samozřejmě nejlepší metrem.
Jediní, komu tyto stavby jsou prospěšné a kdo v Praze vládne jsou silničáři.
Veškeré potenciálně prospěšné stavby v metropolitním plánu chybí.
CHYBA JE V PRINCIPU. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY MĚSTU NENÍ HUSTŠÍ DOPRAVNÍ SÍT.!!
Chceme mít zdravé město, zelené město.
Je potřeba vytvořit podrobné územní studie.
CHYBĚJÍCÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, KTERÉ JE POTŘEBA VYMEZIT A POSTARAT SE O NĚ
- Veřejný prostor přátelský k chodcům a nemotorové dopravě.
- Je to struktura zelených koridorů, sítě, přes kterou se dá příjemně bezbarierově projít skrze Prahu, tak, aby plochy na sebe navazovyly, vytvářely pěší a cyklistické "silnice, magistrály", cesty a drobné opečovávané pěšiny.
- Je to struktura větších a menších náměstí a ploch na zastavení, posezení, navázání kontaktu, dětských hřišt, ale ne těch, kam zavíráme děti do klece, těch přírodně parkových. Hřišt pro starší děti a dospělé, plácku, kde je možné si hrát s míčem. Parky, zelené plochy s vodními prvky tlumícími extrémní výkyvy počasí, které nás pravděpodobně ještě čekají.
- bezpečný přechod pro chodce mezi starou teplárnou a zámkem přes Buštěhradskou dráhu.
- Bezpečný přechod a celková civilizace prostředí Veleslavínské křižovatky. Vytvořit z dopravního uzle náměstí, křižovatku veškerou dopravou pod úrovní země.
- bezpečný přechod a celková civilizace prostředí Evropské třídy.
- veřejně prospěšná je infrastruktura kulturních zařízení, škol, školek, kulturně sportovních zařízení jako sokol, DROBNÝCH obchodů, veřejného stravování, kavárny atd.
Je nutné, aby v zákoně bylo přímo pro stavební úřad zadání, kolik veřejně prospěšných ploch a jaké podmínky má mít developer při výstavbě nových budov. Pro oblast by toto mělo být výchozí a developer by se do podmínek měl snažit vejít. Je to on, který bude mít z výstavby zisky. Je špatně, když developer získá stavební pozemek, a teprve pak se KÚR nebo úřad snaží upozorňovat, že mimo byty, které prodá by na místě také, prosím pěkně, mohla být školka a galerie. A to je vše? Co všichni ti lidé narůstající po tisících včetně svých aut budou dělat v místě, kde není vůbec nic, ani prázdný veřejný prostor??
20 komentářů
V podstatě všechny komentáře spadají spíš do otázky 7a, tedy hiodnotí nově vznikající Metropolitní plán, ne k stávající Územní plán Prahy. Myslím si, že tady chtělo v otázce víc upozornit, že se ptá na současný Územní plán.
Komentáře z této složky budou zahrnuty ke komentářům k MPP v bodě 7a.
Ve stávajícím územním plánu je víc zeleně, to je dobré a Zámek jako veřejný prostor, to je také dobré.
12 připomínek
OBECNĚ
Ve stávajícím Územním plánu jsou plochy vymezeny funkcí, v nově vznikajícím Metropolitním plánu je funkce zapomenuta, je vymezen výškovými čtverci 100 x 100m. Chápu, že šlo projektantům o změnu, vzhledem k počtu vyjímek, tato změna se ale nepovedla. Vyjímka potvrzuje pravidlo. Výšková zástavba bez vymezení povinné doprovdné infrastruktury, zjména nekomerční jde zcela na ruku developerům na úkor lidí.
MPP nechrání nekomerční zájmy placené daněmi. Zároven čtvrece zvedají veškerou okolní zástavbu i kolem satelitních vyšších budov, které často jsou samy o sobě omylem. Čtverce určující výškovou hladinu 100 x 100m jsou nesmysl. Jako orientace ano, ale NE jako zákon, podle kterého se má úřad řídit. Stavební úřad musí vědět, pdle čeho se může řídit.
Vše bílé je zastavitelné. To je chyba v principu. Veřejný prostor je všude, a vněm jsou vymezeny stavby jedinců. Ve vznikajícím MPP je doslova: čl.30/2 ..stavební bloky vymezené a obsloužené veřejným prostranstvím... Měl by být veřejný prostor, který je všude a všech a v něm vymezené stavební bloky. Jde o princip, ale podstatný.
V novém Metropolitním plánu na rozdíl od stávajícího Územního plánu ubývá zeleně na úkor zástavby. (Konkrétně viz níž.)
Není vymezeno dostatečné množství nestavebních bloků, tedy není vymezen chráněný veřejný prostor. To je důležité, aby území správně fungovalo, důležité pro duševní hygienu obyvatel. Je potřeba je jasně vymezit. Jinak bude zastavěno vše.
Metropolitní plán by měl být jasný a jednoznačný. Místo toho je velmi otevřený pro developery.
Státní úřad je povinen chránit veřejný zájem.
Neexisuje koncepce.
Veřejnoprospěšné stavby v plánu jsou veřejně neprospěšné. Kdo určuje veřejnou prospěšnost?
Není ve prospěch občanů.
Potřeba udělat regulační plán, územní studie. Neexistují, měly by být všude.
KONKRÉTNĚ K LOKALITĚ STARÝ VELESLAVÍN:
- Zámek je vyznačen ve stávajícím plánu jako veřejné vybavení. Zámek se všemi čtyřmi budovami zachovat pro veřejnost i v Metropolitním plánu, kde je vyznačen jako městská parková plocha sadová. Severozápadní novobarokní letohrádek může mít díky čtvercům 100 x 100 až šest pater. To je chyba rastru.
- Chybí, na rozdíl od současného Územního plánu izolační zelen podél jžního okraje Buštěhradské dráhy.
- Zmizela i zelen I z druhé strany (severní) Buštěhradské dráhy. Lokalita je také zastavitelná. Zachovat izolační zeleň.
- v územním plánu je spodní dojezd eventuelní estakády z Petřin do nádraží Veleslavín po Kladenské silnici, což je logičtější, než budovat další novou silnici na jih od tratě.
- Zmizel pruh zeleně městské a parkové v lokalitě U sadu, zmenšil se na flíček.
- Ubylo zeleně z obou stran Buštěhradské dráhy mezi Nádražím Veleslavín a Litovickým potokem. Místo toho je tam transfrmační zastavitelná plocha osm pater.
- Zmizela zelen na hranici s lokalitou Litovického potoka.
- Zmizela zelen + dětské hřiště a přeměnili se na zastavitelné bloky až čtyřpatrovými domy nad fungující Veleslavínskou teplárnou.
- Ve stejném místě nad dětským hřištěm a nad obytnou zástavbou by měla védst estakáda.
- Oblast autosalonuu byla dříve nerušící výroba a služby, nyní jde čistě o zástavbu.
- Zelen ubyla oproti původnímu plánu na jih od současné lidové školy umění, tedy staré školy.
- Zelen ubyla i přímo u křižovatky Vleslavín vedle vznikající naddimenzované budovy AFI. V novém plánu je také určen k výškové zástavbě.
- O zelen jsme přišli v rozsáhlé zahradě staré lidušky, kterou developer zbořil, vykácelma hustě zastavuje, i v zahradě starého statku v centru, kde zahrada ustoupila na úkor parkoviště prodejny přerost a švorc.
21 komentářů + komentáře z otázky 5a
Zásadní připomínky:
- Děkujeme za možnost se jako veřejnost zapojit do připomínkování metropolitního plánu.
- Západ Prahy 6 je určen pro masivní developerskou a související silniční zástavbu, ale pravidla jsou zcela volná, nahrávající developerské a silniční dopravě na úkor stávající zástavby a obyvatel. To rozbije místní vztahy, místo toho, aby se posilovaly.
- Mezi priority města patří "zahušťování" tzv vnitřních periferií města. Zahušťování masivní zástavbou v několika lokalitách těsně vedle sebe, jako je tomu na Veleslavíně, vytváří tak masivní nárůst zástavby, že bude docházet k určité klaustrofobii. Lidé namačkaní vedle sebe jak slepice bez infrastruktury, veřejného prostoru, osvětlení a volných zelených ploch, které tyto vnitřní periferie dávaly, ztrácejí možnost duševní hygieny.
- Zachování prázdných nevyužitých ploch ve městě je bezpodmínečně nutné pro zdraví prostoru. Jsou stejně důležité, jako v časové linii chvíle nicnedělání a nemyšlení, které zásadně rehabilitují celý lidský organismus. Stejně tak tyto obtížně logicky obhájitelné prázdné prostory dávají smysl prostorům důsledně logicky organizovaným, jako komplikovaná zátěžová křižovatky a velké obytné soubory.
- V kontextu s předchízejícím bodem je zásadní propojit k rozvoji města a tedy i MPP nejen architekty a dopravní inženýry, ale i umělce. Ti jsou schopni tvorby místa na jiné, než na stávající materiálně racionální úrovni.
- Definování městské priority. Jakýkoli rozvoj musí být podmíněn vždy kapacitními možnostmi stávající infrastruktury a její adekvátní přípravou, která bude probíhat harmonicky s plánovaným rozvojem. Rozvoj nesmí být realizován na úkor stávajících rezidentů. Plán proto musí daleko podrobněji definovat priority a podmíněnost rozvoje jednotlivých ploch.
- Koncept maximálně hustého zastavení bez regulace funkce zástavby vylučuje skutečnou urbanistickou rehabilitaci hrubě narušeného území starého Veleslavína a zdejšího údolí.
- V okolních oblastech určených MPP k tzv zahušťovací zástavbě akutně hrozí souhrn všech chyb MPP.
- Nesoulad návrhu územního plánu s vizí uživatelů plánu. Plán nenaplňuje očekávání občanů, kteří chtějí vytvoření podmínek pro zkvalitnění života ve městě a to po všech stránkách. Návrh neřeší město jako soubor unikátních provázaných míst k životu, které se navzájem podporují a inspirují.
- Nečitelnost územního plánu. Dominantním zdrojem informací o území není mapa, ale textová část. Mapa je šifrou, která odkazuje do dalších textů. Vrstevnaté skládání obecných informací o území si často ve výsledku protiřečí a pak vůbec není zřejmé, co platí a jak je to myšleno. Pokud se jedná o opatření obecné povahy, tedy o formu zákona, není takové řešení možné, protože rozhodování podle plánu musí být i soudně přezkoumatelné. Pokud by se měly brát doslova významy slov vysvětlujících textů, tak vysvětlení nemá smysl. Lze se tedy pouze domýšlet, jak je vše myšleno.
- Absence podpory prostupnosti území pro pěší a bezmotorovou dopravu. Nejhůře vnímaná je dopravní situace – nutné řešit omezení individuální dopravy (zejména tranzitní), záchytná parkoviště a další infrasktrukturu před tím, než budou zastavěna transformační území.
- Zahrnout výsledky generelu bezmotorové dopravy do prioritních požadavků na bezmotorové propojení města.
- Řešit dopravní zatížení restrikcí – zákaz vjezdu nákladní dopravy, mýtné.
- Plán preferuje automobilovou dopravu nad pěší/cyklistickou. Je příliš benevolentní, co se týče komerčního developmentu. Pokud se veškerý development naplní, Veleslavín se dopravně zhroutí.
- Nutnost regulačního plánu budoucí dostavby Veleslavína.
- Nutnost zajistit, aby před další zástavbou bylo nejdříve zajištěno navýšení kapacit škol a školek, zdravotnických zařízení a dopravní obslužnost.
- MPP musí zřetelněji vysvětlit pojem “dostřednost” a “historická vrstevnatost”. Je potřeba je ujasnit a dovysvětlit. “Dostřednost” plánu musí být chápána jako snaha o pojmenování a řešení vnitřních periférií města. Jedná se o pojmenování vnitřních rezerv, celkové zkvalitnění a harmonizaci městského prostředí. Ochranou “historické vrstevnatosti” musí být myšleno uchování jedinečné pestrosti Prahy, která se prakticky nikdy nerozšiřovala asanacemi a novou výstavbou, ale postupným prorůstnáním a transformací. Právě harmonické propojení různých charakterů, typů a podob městské krajiny doplněné morfologií terénu s kaňonem Vltavy, vytváří jedinečné genius-loci našeho města. Aby bylo možné jedinečnost chránit, musí být poznána a pojmenována. MPP však toto nezohledňuje. Pro ochranu zeleně ÚSES Vymezuje 11 typů hraničních čar, ale pro chráněné plochy žádná vrstva v závazné části zavedena není.
- Lokality jsou příliš rozdrobené, malé, samy o sobě vytržené z kontextu. Data uvnitř jich si odporují. Je nutné vypořádat území, které se zastavuje vůči širšímu území. Zapojení lokality do koncepce širšího území doplnění popisu koncepce území. Lokalita se vztahuje jen sama na sebe. Nedokáže tak reálně popsat koncepci území. Koncepce naplňuje především podmínky, vztahy, vazby a potřeby v území pro které je utvářeno. Bez těchto souvislostí není možné o území správně rozhodovat. Bez doplnění, vyznačení a popsání spádovosti a vlivu okolí na lokalitu samou není zvolený přístup popisování koncepce území pomocí lokalit funkční.
- Za nebezpečné považujeme nevymezení funkčních struktur a infrastruktury. V určeném (hrubě naddimenzvaném) počtu pater tak může být kdekoiv supermarket nebo autosalon, ale není podmínka výstavby škol, školek, kultury, drobných obchodů. Prostředí se tak hrubě odlidšťuje.
- Plán je velmi vágní. Tak jak je, nejde používat. Stavební úřad musí vědět co může a co nemůže. Ale v případě tohoto plánu to nejak stavební úřad musí vymýšlet. To je nezákonné. Domnívám se, že tato dokumentace se musí radikálně zlepšit. Zde to vypadá, že je možné cokoliv. Je potřeba zpracovat podrobnější výkresy, územní studie nebo regulační plán.
- Chybí celoplošná síť zelené nemotorové dopravy.
- Veřejně prospěšné stavby jsou veřejně neprospěšné.
- Developer musí mít jako podmínku výstavbu přiměřené infrastruktury.
- Absence velké klidové zony, parku, nezastavitelných bloků, zeleně.
- Stanovit nezastavitelnost a nezastavitelné lokality.
- Pro každou lokalitu je potřeba konzultace se zástupci dané lokality, fungující dialog. Jen tak lze získat přehled, co je pro oblast důležité. V tomto stavu je nepoužitelný, příliš vágní, zneužitelný.
- Omezení práv občanských sdružení povede k tomu, že tento Metropolitní plán bude zneužíván developery. Hledí spíše na možnost zástavby než na příjemné zdravé žití.
- Podle toho co se v mém okolí děje a i podle toho, co je viditelné na novém Metropolitním plánu je to, že ho zpracovávají lidé neznající konkrétní lokalitu nebo jim na ní nezáleží. Mít pro danou lokalitu zástupce, žijícího v místě, je jedinou cestou, která nepovede k další devastaci konkrétních oblastí.
- Chybí aktivní srozumitelné předsavení a projednáí MPP s veřejností. Na projekt tohoto rozsahu a významu by měla být mezinárodní soutěž pro týmy, jejichž výtěz by MPP realizoval.
- Občané Prahy mají sice možnost do konce března 2018 připomínkovat nově vznikající MPP. Ale jedině Praha 6 má tento připomínkovací portál, do kterého veřejnost může vsoupit. Ostatní části Prahy tuto možnost nemají. Pro většinu lidí je extrémně náročné se i tak v novém plánu orientovat, a to nejen časově. Je nutné, aby byl nový plán dostatečně časově i srozumitelně veřejnosti představen, tak, aby se k němu mohla adekvátně vyjádřit.
- Jelikož jde velmi důležitý dokument, je potřeba ho dostatečně šířit. Vědí o něm např. rodiče ve školách, v jejichž blízkosti se masivní výstavba chystá? Řešil ho někdo formou jednoduššího srozumitelného dotazníku s dětma a studenty? Jich se příštích zhruba 25 let týká. Oni by se minimálně mohli vzdělávat, jak se smysluplně zodpovědně sebevědomě zapojit do tvorby svého prostředí. Stále nám někde v nás chybí vazba ke krajině a péči o ní zpřetrhaná během 40.let socialismu. Je potřeba ji navázat.
- Uvádím příklad vzniku MPP z Paříže:
"Celý proces byl zahájen povoláním deseti mezinárodních urbanistických týmů, které mezi červnem 2008 a dubnem 2009 vypracovaly návrhy vizí rozvoje Velké Paříže. Během méně než jednoho roku tak metropole s dvanácti milióny obyvatel získala deset různých alternativ rozvoje, které následně konzultovala s veřejností. Konzultace probíhaly formou půlroční výstavy či série prezentací, vedla se diskuze mezi politickou reprezentací, autorskými týmy, odborníky se zkušenostmi z podobných zahraničních měst a v neposlední řadě občany."
Jitka Molnárová, Demokratické plánování Velké Paříže 10.3.2017
- Plánu chybí struktura sítí. Nejvýrazněji to zaznamenávám u sítí zelených cest se zastávkami parků a parčíků, sítí tekoucí vody a vodních nádrží, ploch, fontán, kašen, podél kterých by bylo možné se pěšky nebo nemotorově pohybovat.
- Kdo určuje veřejnou prospěšnost? Veřejně prospěšné stavby zde uvedená jsou veřejně neprospěšné. Nejsou ve prospěch obyvatel. Jou zbytečnou investicí a škodí.
- Mimo procentuální zastavenost území metropolitní plán neudává developerovi povinnost doplnit byty adekvátní infrastrukturou, něčím obecně prospěšným, ne prospěšným jen developerovi, (zelen, kultura, školky, školy, hřiště, juniorské a seniorské prostory, pěší koridory, parky, v měřítku sociální vybaveností (další supermarkety jsou zbytečné), není chráněna při výstavbě minimálně vzrostlá zeleň.
- MPP neřeší situaci z dětského úhlu pohledu. Kolik procent z nás jsou děti a jak je zde započítáváme? Mají zcela jiné měřítko, vidí realitu ze zcela jiné perspektivy, mají jiné zájmy. Nestači snaha požádat developera o školku a nebo hřiště za klecí a doufat. Je potřeba vymezit a určit legislativně. Na místě lokality nevidím vymezeno ani to. Doporučuji obrátit se při koncepci na odborníky úspěšných projektů tohoto typu (ze zahraničí). Zapojit do plánování fakt, že velké procento z nás měří do jednoho metru a má zcela jiné potřeby než sedět v autě.
- Chybí mi paralelní projekt IPRu na práci s dětmi a studenty ve školách, na jejich vzdělávání ohledně místa pro na spolupodílení se na místě, které se koneckonců týká spíš jich, když vezmeme v úvahu, že plán bude cca 5 let vznikat a dvacet let existovat.
- Chybí důstojná pěší a bezmotorová struktura cest a navazujících na sebe zelených koridorů. Cesty by měly být strukturované v podobné hierarchii jako silnice. Město by mělo uvažovat o pěších metropolitních třídách a sběrných pěších komunikacích městského a místního významu a podobně a ctít a propagovat důsledně chodce. Naučit obyvatele, aby se nadřazenost pěší dopravy stala pro ně stejnou samozřejmostí jako čištění zubů a teď už i třídění odpadu. Do budoucna bych auto chápala jako něco použitelného jen v krajním případě, třeba proto, že to bude drahé, nebo pomalejší, než chůze, nebo nedůstojné... Moderní metropole usilují auta z centra vytlačit,
- Není zohledněno, že pro tuto dnes už rušnu oblast představuje Evropská a následně Buštěhradská a estakáda skutečnou i psychickou bariéru, nelze proto běžně rekreačně využívat velké plochy zeleně v severní části Vokovic.
- Požadujeme proto vymezit v konceptu MPP některé velikostí významné nezastavitelné bloky i v oblasti obou tepláren a definovat je a zanést do textové části.
- Chybí zde jasně vymezená velká klidová zona, zelené plíce lokality významné především pro děti v souvislosti s existencí teplárny, spalovny odpadu Vojenské nemocnice a dalšími zdroji znečištění ovzduší. (Evropská)
- Potřeba velkého parku plyne také z potřeby částečně kompenzovat zhoršení životního prostředí, kterou je zátěž exhalacemi podél Evropské, autobuového nádraží Veleslavín, i zátěž provozu teplárny a spalovny Vojenské nemocnice.
- Neřeší se komunikace pro přístup k novým nemovitostem na pozemku staré teplárny.
- Mimo procentuální zastavenost území metropolitní plán neudává developerovi povinnost doplnit byty adekvátní infrastrukturou, obecně prospěšným vybavením, ne prospěšným jen developerovi, (zeleň, kultura, školky, školy, hřiště, juniorské a seniorské prostory, pěší koridory, parky, v měřítku sociální vybaveností (další supermarkety jsou zbytečné), není chráněna při výstavbě minimálně vzrostlá zeleň.
k
SKRYTÝ ROZVOJ:
- Starý Veleslavín je vymezen jako stabilizovaná lokalita s původní vesnickou strukturou. To odpovídá. To co neodpovídá je následná zastavitelnost poloviny území lokality výškovými budovami, na okraji až 24 podlaží.
- Není dostatečně ošetřen nezastavitelný veřejný prostor. Vše je zastavitelné. To je nepřijatelné. Vymezit nezastavitelné plochy.
- Park zámku Veleslavín je vymezen jako park místního významu. Měl by být parkem městského významu, zachován otevřen veřejnosti.
- Ne čtvercům 100 x 100 m, jsou výškově naddimenzované a nelze se jimi řídit jako zákonem. Zrušit závaznost výškové regulace.
- Zámek je vyznačen ve stávajícím plánu jako veřejné vybavení. Zámek se všemi čtyřmi budovami zachovat pro veřejnost i v MPP, kde je vyznačen jako městská parková plocha sadová. Severozápadní novobarokní letohrádek může mít díky čtvercům 100 x 100 až šest pater. To je chyba rastru.
- Chybí související povinnost infrastruktury a veřejných prostranství.
KONFLIKTNÍ A PROBLÉMOVÁ MÍSTA
- Blízkost předimenzovaného dopravního uzle Veleslavín, pro celou oblast zpracovat územní studii.
- Přetnutí celku Veleslavína a Vokovic Evropsku radiálou
- V územním plánu je spodní dojezd eventuelní estakády z Petřin do nádraží Veleslavín po Kladenské silnici, což je logičtější, než budovat další novou silnici na jih od tratě. Domyslet přejezd a přechod přes Buštěhradskou dráhu. vytvořit územní studii.
ÚBYTEK ZELENĚ
KONKRÉTNĚ:
Chybí, na rozdíl od současného Územního plánu izolační zelen, ze které se v MPP stala zastavitelná plocha. Je to krátkozraké, vývojový krok zpět. Uvédst do původního stavu a naopak zelen rozšiřovat. Konkrétně v těchto místech v lokalitě:
- podél jžního okraje Buštěhradské dráhy a areálu staré velesavínské teplárny.
- z druhé strany (severní) Buštěhradské dráhy.
- zmizel pruh zeleně městské a parkové v lokalitě U sadu, s potenciálem náměstí, veřejného prostoru.
- z obou stran Buštěhradské dráhy mezi Nádražím Veleslavín a Litovickým potokem. Místo toho je tam transfrmační zastavitelná plocha osm pater.
- na hranici s lokalitou Litovického potoka.
- zmizela zelen + dětské hřiště nad fungující Veleslavínskou teplárnou. Přeměnily se na zastavitelné bloky až čtyřpatrovými domy, vrátit do původního stavu.
- Ochránit vzrostlou zeleň v zámeckém parku.
- Vymezit plochy zeleně to struktury celoměstsky koncipovaných sítí pěších a bezmotorových cest, který bude využíván jako propojení zelených a rekreačně oddychových městských ploch, do kterých je možné umisťovat bezpečné pěší a cyklotrasy a rekreační infrastrukturu.
- Chybí koncept, který by obyvatelům zpříjemnil život v podobě parků, zeleně a prostor pro volný čas.
k
h
HRANICE LOKALITY :
- Upravit hranice lokality tak, aby oblast po staré veleslavínské teplárně (nyní uvedena v lokalitě U Potoka) byla součástí lokality vesnického charakteru Starého Veleslavína. Navazuje na stoletou přízemní zástavbu, zámek a zároveň je vymezena krajinnými bariérami trati a funkční teplárny. Zástavba ve staré teplárně by měla odpovídat vesnickému charakteu, nízkou a řídkou zástavboum např. typu původně plánovaného zahradního města. Prostor mezi zámkem a teplárnou by měl zůstat veřejný pěší.
- Lokalita Starý Veleslavín je bezprostředně ovlivněna a neúnostně dopravně zatížna lokalitou Veleslavín a lokalita budoucí Buštěhradská dráha, které přetínají původní spojený organismus obytných lokalt Starý Veleslavín a Vokovice. Stejně tak s lokalitou souvisí obrovský plánovaný nárůst vytů v okolních lokalitách U Potoka a Vkovice souvisejících s metrem na zelení louce. Jednotlivé lokality v oblati není možné řešit odděleně.
- Lokality jsou příliš rozdrobené. Při při nejkratších cestách např. na MHD, do školky nebo do potravin obyvatel projde pět lokalit.
STRUKTURA LOKALITY:
Uvedená vesnická struktura odpovídá. Struktuře lokality neodpovídají rozrůstající se areály produkční vybavenosti na úkor bourání staré zástavby,viz autoprodejna. Tvoří také blok v území. Vesnické struktuře neodpovídá výšková zástavba.
STABILITA LOKALITY:
Zásadní připomínka. Stabilizované území, jakým Starý Veleslavín je, je plocha, kde je možné pouze doplnění, úpravy a změny související zástavby tak, aby nedošlo k většímu navyšování kapacity vymezené plochy a květším změnám funkčního využití. Změny ve stabilizovaných plochách nesmí narušit stávající charakter a přinést nepřiměřenou zátěž. Ve stabilizovaném území se předpokládají pouze malé a nepříliš významné změny. Jedná se tedy o území s dosavadním charakterem, daným stávajícími funkčními a prostorovými vazbami, které se nebudou zásadně měnit. Z tohoto důvodu není ve stabilizovaném území nutní prostorová regulace, která by stanovovala míru využití území, nebot zde mají být mimo jiné zachovány stávající prostorové vazby a další rozsáhlá stavební činnost je nepřípustná.
DOPLNĚNÍ A ÚPRAVA POPISU CÍLOVÉHO CHARAKTERU
- Rozvíjení obytné stabilizované vesnické struktutry.
- Cílový charakter lokality musí být upřesněn.
- Vytvořit podroubnou územní studii.
- Starému Veleslavínu chybí centrum, je zastaveno autoprodejnou. MPP zatím řešení nenabízí. Vymezit nezastavitelné veřejné prostory, centrum obce, systém hlavních náměstí, tedy dynamičtějších a vedlejších náměstíček nebo návsí, která budou klidnější komornější, a s nimi související dětská a dorostenecké hřiště.
- MPP nyní umožňuje zastavět veškerá bílá místa.
- Zámek Veleslavín s parkem v současnosti patří státu. Bezúplatně převédst zámek a park Městu Praze a nechat spravovat Prahou 6, zrekonstruovat všechny čtyři budovy a park. Otevřít zámecký park veřejnosti a v budovách zajistit chybějící občanskou kulturní a sociální vybavenost.
- Vytvořit podmínky pro vznik v lokalitě neexistující veřejné vybavenosti. Toto v MPP zcela chybí. Zejména v kontextu s opravdu masivní plánovanou zástavbou ve více okolních lokalitách. Je nutné legislativní podmínka nekomerční občanské vybavenosti, škol, školek, kulturní vybavenosti, sportovní vybavenosti, zachování drobných obchodů a ne obchodních center, které by měl developer zabezpečit, chce li stavět.
- Vytvořit bezpečný přechod a přejezd místo používaného neexistujícího přes vlakové koleje mezi zámkem a bývalou teplárnou a Kladenskou ulicí.
- Zachovat a vytvořit pěší a bezmotorovou prostupnost územím, bezmotorové a pěší dopravní trasy.
- Zachovat a rozvíjet zelené plochy a zelené pásy, ne je likvidovat.
- Vytvořit dostatečně široké chodníky s alejemi, členit prostor. Podrobně viz v připomínkách.
- Nejdůležitějšími prvky lokality je Veleslavínský zámek, vesnická struktura obce, blízkost nepříjemného dopravního uzle a Evropské.
- Neméně důležitou charakteristikou lokality je zeleň.
- Charakteristická je zástavba typicky 1 - 2 podlažních v podstatě venkovských domů ve svahu.
- Lokalita je památkově chráněná. Součástí lokality je řada historicky cenných objektů.
- Lokalita je silně funkčně propojena s lokalitami 055/ Veleslavín (dopravní uzel a Evropská), 327/ Vokovice, 121/ U Potoka (oblast bývalé veleslavínské teplárny), a lokalita Buštěhradská dráha.
- Zásadním problémem je předimenzovaná doprava a v kontextu s ní předimenzované nové bytové komplexy, zejména výškově, ale často i plošně. Je také postupně odstraňována původní historická zástavba, která je přitom pro Veleslavín charakteristická. S tím pak souvisí úbytek zelených ploch, které tvořily typickou součást budov.
- Dostavování by mělo probíhat v měřítku stávajících objektů. Zachování prorůstání zbytků vesnické struktury do města odpovídá postupnému dejinnému architektonickému vrstvení Prahy a pestrost je pro uchování genia-loci Veleslavína důležitá.
- Starý Veleslavín je obytná zástavba vesnického charakteru, středověký půdorys a klidné tiché zahradní bydlení v zeleni se zámkem od K.I.Dienzehofera, které si vytáhlo "Černého Petra" blízkosti velkého dopravního uzle, původně správně plánovaného za město. Ten přináší související dravou developerskou atraktivitu, hustou zástavbu okolní zeleně, dříve plánované jako Stromovka Prahy 6. Dopravní uzel s masivním nárůstem motorové dopravy zástavby bez jakékoliv infrastruktury a veřejného prostranství, je proti vůli a potřebám 100% místních, připomínkujících, kterých je enormě mnoho.
- Rozvíjení vesnické struktury. Vytvořit a posilovat veřejnou vybavenost, školy, sport, služby. Zachovat polyfunkčnost území. Rozvíjet především bydlení spolu se zlepšováním bezmotorových dopravních spojů a tras. Naopak v lokalitě je žádoucí nezvyšovat počet kancelářských budov. Zachovat a rozvíjet zelené plochy a zelené pásy, které pomohou bezpečně napojit lokalitu do širšího území.
JAKÁ JE BUDOUCÍ POZITIVNÍ VIZE LOKALITY STARÝ VELESLAVÍN :
- Je zachována a podpořena stará vesnická struktura místa. (Jsou využity čerstvě NA ČVUT probíhající studie, jak památkově chránit urbanismus.)
- Dopravní uzel Veleslavín je odsunout za Prahu na Dlouhou míli.
- Evropská funguje jako třída, která je spolu s křižovatkou Veleslavín vstupní bránou Prahy, která příchozím představuje Prahu jako evropské město kulturoy, vzdělaností a tisíciletým mimořádně kontinuárním prorůstáním struktur architektury v zeleni. Metropolitní plán zatím nabízí předimenzovanost a odlidštění, podporu motorizace a umožňuje vznik esteticky nekorigované rychlokvaškové beznázorové developerské zástavby, která ale v naprosté většině případů vzniká bez sociálního, mravně etického a estetického přesahu. Vznikl krásný bulvár s alejemi halícími nutnou motorovou či zejména elektro a MHD dopravu a paralelní rovnocennou pěší a bezmotorovou dopravu do polostínu a vizuelní polopropustnosti. Postupně klesla hlučnost provozu, okolí bulváru je doplněno veškerou infrastrukturou.
K lokalitě Veleslavín, ktará ale bezprostředně s Lokalitou Stary Veleslavin sousedí a souvisí, viz připomínky tam.
- Estakáda Petřiny - Veleslavín není, není ji potřeba díky celkovému omezení zejména soukromé motorové dopravy.
- Lidé, jak místní, tak mimopražští, tak nadčasově zodpovědně smýšlející vláda, zastupitelé, architekti si váží životního prostředí, zeleně, půdy, vody, chápou, že další beton/ucpávání, hluk a absence volného veřejného místa je sebedestruktivní, nejprve pro širokou veřejnost, v konečném důsledku i pro zbytek.
- Areál veleslavínského zámku s parkem je veřejným prostore, kultivovaným kulturním a sociálním centrem oblasti, součástí sítě okálních kulturních center, stejně jako Probošstský dvůr ve Starých Dejvicích a Vila Pallé v Bubenči. Každé má jiný charakter. Probošstský dvůr dynamičtější, veleslavínský zámek komornější. Zámek se stávajícími zrekonstruovanými budovami a parkem funguje jako multikulturní vzdělávací, odpčinkové, kulturní a sportovní centrum. Vstup do areálu za původní zrekonstruovanou zazeleněnou zdí je ze tří stran.
- Autosalon pochopil, že většina aut se odsunula za Prahu, a tedy i autosalon se odsune za Prahu, v uvolněném místě vzniká před vstupem do zámeckého parku náměstí, zbytek je zsastaven a zrekonstruován v duchu historické oblasti, obytně a infrastrukturu, majitel je nadšený a spokojený novým záměrem a evidentně vyšším zájmem.
- Prostředí přátelské k člověku přispívá k bezpečnosti jak dopravní tak všeobecně sociální. Ne vylidněné prostory kvůli nebezpečné motorové dopravě.
- Výšková hladina budov zůstává ve stávajících maximálně třech patrech až přízemní zástavbě. Čtverce 100 x 100 byly zrušeny jako zavádějící a snadno zneužitelné, byly stanoveny jasné podmínky výstavby.
- Křižovatka Veleslavín ve své povrchové terénní úrovni je spojnicí bezmotorových zelených tras mezi Divokou Šárkou, zakrytou Buštěhradskou dráhou, bezmotorovou částí Evropské na obě strany, bezmotorovým spojením na Hrad, bezmotorovou trasou podél Litoveckého potoka na Petřiny. General bezmotorové dopravy je samozřejmou součástí MPP. Toto člověku přátelské prostředí spolu s blízkostí Zámeckého parku a jeho kulturního prostředí, zatraktivní místo pro nejen obyvatele, současné i budoucí, ale pro dobré architekty, urbanisty, umělce, investory. Viz podobné situace v zahraničí: The Hight Line v New Yorku se stala ikonou NY stejně jako Socha svobody během pár let, dále Bristol Bath Path v GB, Baana Helsinky apod.
- Buštěhradská dráha je od centra vedena podpovrchově, na povrch vystupuje až za Nádražím Veleslavín. Tvoří zelenou páteř Prahy 6, cyklistickou a pěší stezku. Je využit její v podstatě vodorovný spád, ostatní cyklotrasy v okolí jsou díky dramaticky kopcovitému terénu obtížné. Lemována alejí, polostínem, doplňkovou infrastrukturou. Např pjčovny a parkovací místa pro kola a elektrokola. Na její odhlučnění a přechody, bezbarierovost, estetiku vzniká mezinárodní soutěž. Je ošetřeno nezničení podzemních vod pod Střešovickými skalmi.
- Zástavba Starého Velesavína je maximálně trojpodlažní, je velmi kvalitní, vše nové vzniká na základě mezinárodních architekonických soutěží. V legislativě jsou pro developery uvedeny nové podmínky, bez kterých zástavba není možná: pevné požadavky potřebné infrastruktury pro veřejnost, prostupnost, omezení výšky a hustoty zástavby, vzhled staveb, důsledná ochrana a požadavek ochrany a pečování o vodu, zamezení likvidavce zeleně při výstavbě a pod.
- V nové obytné a doprovodně infrastrukurované zástavbě na západě nádtaží Veleslavín vzniká dostatečně velký a členitý veřejný prostor, je v něm znovuobnoven Hradní potok, výstavba je maximálně třípatrová, dole dostatečně členitá, aby v ní člověk příjemně žil.
- Estakáda Veleslavín - Petřiny neexistuje, současné spojení je dostačující, díky všeobecnému uvědomění si respektu společnosti ke krajině, zeleni, vodě, zvukům, a jejich přímému vlivu na zdraví, psychiku a pozitivní vývoj člověka a civilizace jako jedné části celku živého organismu planety.
Planeta teď vypadá, že jí začnem svědit a prostě se oklepe a setřese nás.:)
Další silnice nás nespojují, ale naopak znemožňují potkávání se, dialog, demokracii. :)
JAKÁ JE BUDOUCÍ POZITIVNÍ VIZE CÍLOVÉHO STAVU EVROPSKÉ A KŘIŽOVATKY VELESLAVÍN :
- To co z křižovatky Veleslavín zbude z dopravní infrastruktury vybudovat pod zemí, povrch zachovat bezbariérově chodcům a bezmotorové dopravě. Vytvořené náměstí rozčlenit zelení, vodou...
- Výsledek této budoucí vstupní BRÁNY Prahy (tedy celé Lokality Veleslavín) vznikl na základě kvalitní mezinárodní mezioborové přípravy: podkladových terénních studií jak územních, tak sociálních a kulturních a živé srozumitelné komunikace s veřejností a místními, široké diskuze na ZADÁNÍ soutěže pro množství týmů, studií a stále průběžné komunikace s veřejností a místními. Vše důsedně na světové úrovni. Vstupní brána Prahy je místem, o které je zájem. A pro Prahu je důležité vyjádřit svou důstojnost ne v naddimenzovaném odlidštělém efektu, ale ve vizi moderního města vracejího se od omylů předimenzovanosti k lidskému měřítku.
- Je nutná živá mezioborová spolupráce minimálně mezi: dopraváky, architekty, urbanisty a v neposlední řadě umělci ve veřejném prostoru. Protože právě umělci mohou spojit to, co je často rozumem nespojitelné. Třeba lidi :)
- Práce odborníků vychází z práce v terénu, ne z toho, jak návrh vypadá na počítači. Tedy "vtiná hříčka" estakády přenesené na papíře jako Chodkovy sady lide nad hlavou a jejich střechami a zahradami vtipná opravdu nepřijde.
- Živé město je jako živé tělo. Má orgány, cirkulaci různých oběhů, kdy jeden nemůže fungovat na úkor druhého (motorova doprava x bezmotorová a chůze), nadbytečně velké stavby a prostory jako nadbytečný tuk s podobnými efekty a důsledky. Živé město má i mozek a srdce.!
- Nadčasová vize MPP a zastupitelů dostává motorovou dopravu za město, výrazně ji omezuje, ve městě je nosná doprava bezmotorová a veřejná. Naučili jsme se čstit zuby, třídit odpad, nepoužívat auta, která nás zároven dusí, je jen další vývojové civilizační stadium.
KONKRÉTNĚ:
- Hlavní motorový nápor křižovatky Veleslavín je odsunut ze starých kvalitních obytných čtvrtí za Prahu na Dlouhou míli.
- Zbylá motorová křižovatka Veleslavín na Evropské respektuje okolní obytné nízkozástavbové oblasti a je schována pod zem.
- Doprava je zklidněna a regulována.
- V úrovni terénu je vytvořeno náměstí, centrum pro pěší a křižovatka bezmotorové dopravy. Náměsí je zobytněno polostínem, eventuelní přízemní zástavbou, se stromy a tekoucí vodou.
- Vysokokapacitní parkovací dům není potřeba, venkovská auta končí na Dlouhé míli, místo něj je postaven architektonicky kvalitní maximálně trojpodlažní stavba pro infrastrukturu. Ne kanceláře. Prázdné kancelářské budovy kolem Evropské byly určeny za dostačující.
- Tramvaje zůstávají povrchové, jedou po jedné straně Evropské, ne v jejím centru, pravděpodobně na straně autobusového nádraží. Proběhla civilizace zastávek, jsou kryté a se sedátky, profesionáně řešeným designem, přechody atd.
- Autobusové nádraží je minimalizováno, vjezd do něj je cca 100m dřív zápedně z Evropské.
- Je ošetřen Litovecký potok protékající pod Evropskou, jeho okolní zelen a propojení zvukovo vizelní s Evropskou. Infrastruktura odpočinková. Tendence je neubírat zelen, ale přidávat. Vodní zdroje a toky ošetřovat.
- V oblasti Vokovic před starou školou vzniká parkové náměstí s rozvinutou zelení a polozatravněným povrchem. Park a zelen zůstávají a jsou rozvinuty kolem celé staré školy.
- Evrpská je osázena jedno až dvouřadou alejí, stromů, paralelně běží bezmotorové trasy, Tramvaje po jedné straně, budovy nejsou výškové, ale třída se chová jako řeka, po jejích okrajích jsou nejprve nízké budvy jako keře, rostliny, postupně se mohou zvyšovat. Současná asi třináctipatrová zástavba je příliš, nicméně zůstává, každopádně se nestaví všší. Mpp ted uvádí dvojnásobek výšky, což je nelidské.
VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNÉHO VYBAVENÍ:
zásadní připomínka:
- Jako veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny pouze stavby dopravní infrastruktury, coz je nepřijatelné. Dopravní infrastruktura je katastrofa. Ne tranzitní dopravě, Veleslavín je vesnice, ne tranzitní oblast. Ne tranzitní dopravě na úkor naprostého znehodnocení života místních.
- Stavby bezmotorové dopravy vymezeny nejsou. vymezit strukturu zelené bezmotorové dopravy. viz.
- Veřejná vybavenost žádná vyznačená není. Nejde se tedy ani vymezit vůči tomu, že obecně v MPP je vymezeno bodem a mělo by být lošně. Požadujeme vymezit vytvořit veškré plochy městské vybavenosti.
- Ano MHD.
- Ano bezmotorové dopravě, chodcům, kolům, elektrokolům... sít zelených koridorů, široké chodníky se stromy.
KONKRÁTNĚ:
- NE estakádě Petřiny - Veleslavín. Na tom se shoduje největší, velké, viz., množství připomínek. Je to zároveň jediná infrastruktura, kterou MPP nabízí.
- Ne nezakryté Buštěhradské rychlodráze. Ta by měla být zelenou pěší a bezmotorovou tepnou Prahy 6.
- Ne nebezpečné nelidské Evropské. MPP nenabízí její zlidštění.
- Ne autobusovému nádraží (s vjezdem z přetížené křižovatky) v obytných zonach. Autobusovému nádraží udělat vjezd 100m před křižovatkou.
- Ne šestipatrovému parkovacímu domu na Veleslavíně
- Ne nebezpečnému neexistujícímu přechodu přes koleje mezi zámkem, areálem staré teplárny a Kladenskou.
- Není vymezena stávající mateřská škola v ulici Pod Novým lesem. Vymezit.
ABSENCE PODPORY PROSTUPNOSTI ÚZEMÍ PRO PĚŠÍ A BEZMOTOROVOU DOPRAVU
Zásadní připomínka - vymezit požadavky na zajištění pěší prostupnosti územím.
- Vytvořit přechod přes vlakové koleje mezi zámkem, starou teplárnou a Kladenskou.
- Park Veleslavínského zámku otevřít pro veřejnost a vytvořit do areálu vstupy na západě a na severu. Obnovit sít stezek, mobiliář atd.
- Vytvořit zelenou pěší bezmotorovou páteř Prahy 6 na zakryté Buštěhradské dráze.
- Ochránit, ošetřit a šetřovat pěší stezku kolem dokola zámecké zdi.
- Zajistit pěší prostupnost skrz plochu staré teplárny Veleslavín
- Vytvořit strukturu, celoměstskou sít zelených bezmotorových pěších stezek a v rámci ní i Starý a Nový Veleslavín. Umožnit bezpečnou prostupnost od Hradu až ke křižovatce Veleslavín a přes ní dál do Šárky. Na křižovatce Veleslavín vytvořit povrchovou křižovatku zelených cyklostezek: podél evropské, zehradu nebo Střešovic, Z Petřin podél Litoveckého potoka (na Veleslavín a pod evropskou dál ke Džbánu), z křižovatky Veleslavín do Vokovic a Divoké Šárky, Vokovickou do Horoměřic.
- Rozšířit chodníky pro pěší, počítat s širokými chodníky při nové výstavbě a osázet je stromy a v maximální míře travou.
- Legislativně podchytit péči o zeleň a vodní zdroje a toky.
ZAHRNUTÍ STRATEGIE BOJE PROTI ZMĚNÁM KLIMATU
zásadní připomínka:
- Změny klimatu jsou křiklavě evidentní. MPP s nimi nepočítá.
- Chybí ochrana a péče o vodu. V krajinné infrastruktuře v MPP chybí jakákoliv ochrana vodích zdojů, toků, nakládádání s dešťovou vodou, ochrana vody jako takové. Je a bude dlouhodobé sucho, vznikají tepelné ostrovy, místo péče o vodu se prostor bezohledně krátkozrace zahušťuje zástavbou.
- Zpracovávat infrastrukturní stavby na sběr dešťové vody tak, aby je bylo možné zapojit do městského prostředí a usilovat o to, aby zadržená voda byla v místě zadržení využita.
- Na mnoha místech jen v naší lokalitě ubylo zeleně na úkor zástavby. To je nepřijatelné.
- Chybí nezastavitelné zelené plochy. Je potřeba je vymezit.
- Chybí veřejná nezastavitelná prostranství. Je potřeba je vymezit.
- Zamezit trvajícímu trendu zabetonovávání prostoru pro motorová vozidla a po vzoru západních metropolí začít důsledně upřednostňovat MHD, a bezmotorovou dopravu, alektromobily, využívání alternativních zdrojů dopravy budoucnosti jako cyklo a car shearing a omezení dopravy ve městě.
- Je nutné změnit chápání krajiny a to zejména městské Metropolitním plánem. Celá krajina je veřejný prostor, a v něm jsou vymezeny ostrovy zastavitelné bloky. Není to tak jak uvádí MPP: "stavební bloky vymezené a obsloužené veřejným prostranstvím." Tento rozdíl je zásadní. Pro sociálně zdravý život ve městě. - a pozor: veřejný prostor nejsou jen silnice pro auta a doprava.
KONKRÉTNĚ:
- Zámecký park Veleslavín zachovat a ošetřit včetně vzrostlé zeleně a otevřít pro veřejnost.
- Vytvořit územní rezervu pro dvě jezírka v zámeckém parku,která jsou prameništěm Dejvického - Veleslavínského potoka. Obnovit ošetřit zachovat.
- Vyzdvihnout na povrch Hradní potok - Císařskou strouhu. Tekl a pod zemí teče kolem severní a východní zdi areálu parku. Vytvořit pro něj územní rezervu. Jeho okolí osázet stromy, alejí, vytvořit rekreační prostor, pěší zonu. Tekl a nyní pod zemí teče podél severní a zápaní zdi zámeckého parku a ulici Nad Hradním potokem.
- Snížit plánovanou hustotu zástavby v areálu staré teplárny. Oblast byla od pravěku dnem údolí, prameništěm potoků, zahradnictvím. Ve středu je tisíc let stará studna s pramenem. Oblast v severozápadním cípu nebo kolem studny ve stredu areálu by měla tvořit prázdný veřejný prostor. Umožnit půdě aby dýchala, vsakavala a vypařovala vodu. To same umožnit lidem.
Starý Veleslavín
veronika zapletalová:64 připomínek
Na otázku Jak vnímáte prostor vaší lokality, tedy Starého Veleslavína je uvedeno 64 odpovědí.... To je hodně. Hodně zejména proto, že se informace o možnosti připomínkování šířily hlavně "tichou poštou", ústně. Je dobře, a je patrné, že si lidé uvědomují místo, ve kterém žijí a že se zapojují do jeho řešení. Místo, které chápou jako svoje doma. To doma je pro překvapivě velkou část obyvatel velmi důležité. Domov chápaný v širším slova smyslu jako oblast souvisí s jejich osobním štěstím, to je možná to nejvíc, co máme? :) jak štěstí chápem v kontextu s místem, kde žijem? Jak chceme, aby vypadalo?
Starý Veleslavín je původně středověká ves se stále čitelným urbanismem křivolakých uliček pod pískovcovými skalami a s barokním zámkem patrně od K.I.Dienzehofera, brutálně rozřezaná a zraněná od souvisejících Vokovic chaoticky rostoucím naddimenzovaným dopravním uzlem a Evropskou třídou, které místní několikrát denně přecházejí.
Lidé mají podle uvedených odpovědí Starý Veleslavín, alespon částečně památkově chráněný, hodně rádi, cítí jeho paměť a energii středověké vesnice s původním urbanismem, tuší, nebo i pamatují, jak by prostředí mohlo vypadat, kdyby se jeho potenciál rozvinul v celé své síle. Tedy nestavět, ale zachovat, rekonstruovat, ošetřit, zkutlturnit. Vzniklo by krásné místo obklopené zelení a zahradním městem s možností budoucího kulturního, sociálního i volnočasového centra oblasti v barokním Veleslavínském zámku, jeho parku a okolí. Může vzniknout, a věřím, že vznikne, oblast jako ozdoba i chlouba Prahy 6, při patřičné citlivé a inteligentní péči o prostředí a legislativu. Že se osvícené osobnosti z různých souvisejících profesí spojí, protože pochopily význm priostředí přátelského k životua vytvoří ho. Vytvoří proces a legislativu, ve kterém toto městské prostředí může vznikat.
Tato pozitivní vize je zároveň v ostrém kontrastu vůči nešťastné kombinaci stávajícího a zatím jen shodou nahodilostí vznikajícího obrovského dopravního uzle, obklopeného plochami zeleného prostoru a přírody, (kvůli kterému tady ale lidé často žijí) vydanému napospas developerům, kteří nejsou v podstatě regulováni žádnými omezeními a požadavkami ze strany města a našich zastupitelů na infrastrukturu nekomerční a přínosnou veřejnosti. Jejich přístup je čistě zištný. Čím víc bytů nebo kanceláří se podaří nacpat do kubických metrů vzduchu, který ale i nad hlavama patří všem, tím víc obohacení pro něj jako jednotlivce. Ke zbytku je lhostejný, bez vztahu. Toto je důsledek chyb v legislativě, která právě by je měla udržovat v mezích slušnosti. Místní lidé s hrůzou a pocitem naštvání sledují toto rakovinové bujení stavařských a dopravních firem. Vznikají nesmyslné projekty jako estakáda Petřiny - Veleslavín, nebo přehuštěná nevzhledná zástavba bez prostoru k žití. Vše je obaleno do nálepek veřejně prospěšné stavby. A všichni vědí, že to nejsou veřejně prospěšné stavby. Nikdo z developerů by nebydlel v tom, co poslaví. V tichosti zmizela další prvorepubliková vila Charlotty Masarykové i s parkem, náhodu samo od sebe vyhořela těsně před Vánocemi, kdy nikdo nemá čas to řešit, a pak ajaj spadla. Místo ní rostou přehuštěně nevzhedné do ulice rohem situavané bedny s okny tak blízko u sebe, že to nemůže splňovat hygienické normy zdravé psychiky. Lidé si to uvědomují.
Žádný z těchto problémů ale MPP neřeší. Je potřeba, aby je MPP i legislativa řešily.
Veleslavín ale nemá být tranzitní oblastí pod mostem, bez infrastruktury. Je obytnou loalitou.
Vybrala jsem mnoho krásných citací, jak lidé vnímají svůj Veleslavín, ale nakonec je zde neuvádím, je těžké mezi nimi vybrat. Prosím přečtěte si je v dotazníku.
Genius loci Starého Veleslavína zachovat