Jindra Kvapilová:

Lokalita Jiviny byla zřejmě vymezena podle množství transformačních ploch na tomto území, ve skutečnosti ucelené území netvoří. Lokalita je celá vymezená jako transformační a převládají zde transformační plochy, což v severní části není zcela na místě. Kromě hřbitova je zde už poměrně rozsáhlá nová výstavba a při ponechání zahrádkářské kolonie, sadu kolem hřbitova a celého zeleného pásu u Karlovarské silnice (což je velmi žádoucí pro odstínění rušné silnice od obytných částí) zůstane pro další výstavbu poměrně omezený prostor. Jižní část lokality leží na rozhraní Bílé Hory a Řep, také zde probíhá výstavba, část produkčních ploch je stále využívaná. Část lokality pod Karlovarskou silnici má zcela jiný (vesnicky) charakter, než část lokality nad Karlovarskou silnici. Obyvatelé navrhují lokality rozdělit a řešit odděleně nebo zvážit spojení s lokalitou 328 Bílá Hora, obě lokality těsně sousedí a potýkají se s podobnými aktuálními i potenciálními problémy. A dále pokud dojde k zastavění lokality Jiviny, pak by výstavba měla držet charakter lokality Bílá Hora. Spojením to lze lépe ohlídat.
V jižní části lokality je navrhovaná výstavba se čtyřmi nadzemními podlažími. Pokud je tento výškový typ navržený na celém území (73 tis. m2), bude zásadně porušen ráz okolní čtvrti.
Index využití lokality je zvýšen ze stávající hodnoty 0,25 na 0,61, což je velké navýšení, zvláště s ohledem na to, že v okolních lokalitách se index využití pohybuje v rozmezí 0,3 - 0,4. Pohled na satelitní snímky ukazuje velký rozsah zeleně v celé lokalitě. To MPP vůbec nereflektuje. Je nutné ponechat tuto zeleň (zahrádkářská kolonie, neupravený park - bývalé dětské hřiště, který navazuje na Manskou zahradu z lokality Stará Ruzyně a volně přechází do sadu kolem ruzyňského hřbitova, zajišťuje tak v listu lokality deklarovanou prostupnost parků a veřejného prostranství, kterou metropolitní plán zástavbou plánovanou na celém území velmi nevhodně ruší) a rozvíjet pro rekreační účely a jako přirozenou ochranu obyvatel Bílé Hory. Navrhovaný rozsah dopravních staveb na západním okraji Prahy 6 a rozšíření letiště VH sebou nese velké riziko zhoršení životního prostředí. Bílá Hora je vyvýšená a při převládajícím SZ proudění výrazně stoupne hlukové zatížení, zplodiny i světelný smog. Navíc v navrhované výstavbě chybí jasný popis občanské vybavenosti a to v kombinaci s relativně slabší MHD povede nutně k dalšímu lokálnímu zahuštění automobilové dopravy, pokud k výstavbě v této lokalitě dojde. Rozhodně by měla být stanovena podrobnější regulace pro transformační plochy. Individuální regulativy pro doplňování struktury města a předměstí nevymezují téměř nic, jen velikost plochy a využití. Není stanovena rozloha parků ani veřejných prostranství, zastavitelnost stavebních bloků je určena jen podle jejich velikosti, ale není již určeno, v jakém poměru zde různé velikosti stavebních bloků mohou být realizovány. MPP neodráží skutečný rozsah zeleně v lokalitě a označuje ji chybně celou jako zastavěnou/zastavitelnou.
Plánované rozšíření Karlovarské silnice nic neřeší, protože zástavba na Bílé Hoře neumožní rozšíření silnice dále, na jiném místě zůstane tedy stejně úzká a špatně průjezdná. V dané lokalitě rozšíření jen ubere kus zeleně a prostoru. Plánovat paralelně rozšíření Karlovarské ulice a Břevnovskou radiálu je zcestné. Obě plánované dopravní stavby přivádějí více aut na Vypich, ale komunikace vedoucí z Vypichu další auta nepojmou. Už teď jsou přetížené. Břevnovská radiála dále zvyšuje izolaci a znečištění lokalit Jiviny a Bílá Hora a zasahuje nekoncepčně do rekreační lokality Motolský háj. Na lokalitu bude mít negativní vliv i druhá přistávací dráha letiště VH, posunutá o cca 2 km na jih proti stávající. To znamená, že i příletový koridor se posune nad linii Bohnice-Sedlec-Lysolaje-Nebušice směrem k městu. To jednoznačně znamená negativní dopady na prostředí v celé severozápadní části Prahy 6 od Baby a Bubenče až po Dědinu.
Územní plán lépe reflektuje dané území a jeho stávající podobu (nejen v této lokalitě). Metropolitní plán upřednostňuje rozsáhlé transformace území, zbytečně ruší zelené plochy (např. v této lokalitě je v územním plánu uveden pojem izolační zeleň a to pro pás kolem Karlovarské, který metropolitní plán ruší), příliš zahušťuje zástavbu a zohledňuje všechny návrhy dopravních staveb, které kdy byly navrženy, takže v některých lokalitách Prahy 6 jich je opravdu nadbytek. V oblasti pod Karlovarskou ulicí metropolitní plán navrhuje transformaci velké části území na obytné, ruší velkou část zelených ploch a neřeší dopravní obslužnost (dostupnost MHD) a infrastrukturu nově vzniklého území. Ruší izolační zeleň od Karlovarské ulice a nenavrhuje žádný lokální park, který by sloužil jako sportoviště / dětské hřiště. V návrhu je pouze park Ruzyňský hřbitov, který se nezdá pro dětské hřiště vhodný. Například parcela KN 848/5 je vedena jako sportovní a rekreační plocha a je v majetku hl.m. Prahy. Spolu se sousední parcelou 827/1 by vytvořila dostatečný prostor k rekreaci, který v okolí úplně chybí. Zároveň by úpravou vznikl i přístup k Ruzyňskému hřbitovu a zastávce MHD Ruzyňský hřbitov směrem od Manského rybníka. V tuto chvíli je zde černá skládka a vyšlapaná cesta na MHD. Např. plocha 411/166/2004 66973m2 mezi Manskou zahradou, Ve Višňovce a Sadovou, určena v MP k přeměně na obytnou, je místem, které by mohlo sloužit jako aktivně využívaný park. Podle obyvatel je žádoucí maximální zachování zeleně a uchování vesnického rázu, neprodat zbylé pozemky developerům na stavbu nevzhledných moderních bytových domů.
Problematická je také zastavitelnost prostoru těsně přilehlého k Manské zahradě (411/166/2193). Tímto prostorem prochází hlavní migrační cesta místní populace zákonem chráněné ropuchy obecné (čítající stovky jedinců), která má pouze z tohoto směru přístup k rybníku v Manské zahradě, kde se rozmnožuje. Pokud by se oblast proměnila na staveniště a vznikly by zde překážky mělo by to pro celou populaci devastující následky. Je proto nezbytné zachovat tuto plochu nezastavěnou, například jako park. Kombinace rodinných domů se zahradami a "nevyužitých" zelených ploch dodávají celé lokalitě vesnický ráz a vytváří vhodné podmínky pro život překvapivě velkého množství divokých živočichů, zejména v oblasti severně od Karlovarské. To je pro velkoměsto raritní situace, kterou stojí za to zachovat. Ze savců zde žijí například králíci a lišky, z ptáků kromě mnoha pěvců (např. slavík) i strakapoudi, datel a bažant. Velmi významný je výskyt početné populace chráněné ropuchy obecné a chráněného a velmi vzácného brouka nosorožíka kapucínka, z dalších pozoruhodných zástupců hmyzu například tesaříka pižmového, světlušky větší nebo drvopleně obecného. V případě masivní výstavby v této lokalitě by většina živočichů zmizela.

Obecné problémy

Jindra Kvapilová:

Zapojení lokality do koncepce širšího území, doplnění popisu koncepce území
zásadní připomínka – Lokalita Jiviny je úzce spjatá s lokalitami 328 Bílá Hora a 213 Stará Ruzyně. Lokality se doplňují i občanskou vybaveností a existující infrastrukturou, obojí není všude zcela dostačující. Transformační potenciál území je vhodné rezervovat zejména pro zajištění místní obslužnosti a potřeb obyvatel, která v současné době není dostačující. V MPP chybí nástroj pro popsání vazeb mezi lokalitami a jejich vzájemným ovlivňováním se.


Definování městské priority
zásadní připomínka - jakýkoliv rozvoj lokality podmínit ohledem na znečištění životního prostředí emisemi z letiště, které jsou už nyní značné, a velmi frekventované Karlovarské. Stavební aktivity v této oblasti by potřebovaly celkové posouzení vlivu na životní prostředí a na okolní existující zástavbu a ne jako jednotlivé stavby. Jsou žádoucí pouze aktivity, které povedou ke zlepšování stávajícího stavu nebo jsou přípustné takové aktivity, které stávající stav nezhorší.