Nejcennějším přírodním prvkem lokality je Nový les. Obyvatelé lokality k němu chovají silný citový vztah, je pro ně tichou oázou. Střešovické skály, zpěv ptáků, čerstvý vzduch a ticho všechny tvoří atmosféru, kterou by výstavba estakády zcela rozbořila.
Za celkově nejdůležitější považují místní obyvatelé ticho, klid, přírodu, zeleň, polohu v krajině, která byla vždy vlhká, vhodná sice pro rozsáhlá zahradnictví, ale pro obytnou výstavbu pod prudkým severním svahem nevhodná.
Nejvýznamnější problémy lokality U Potoka:
- Narůstající dopravní zátěž spojená s chybným plánem rozvoje dopravní infrastruktury (zejm. nekoncepční a problematický záměr výstavby dopravní propojky Slamicova - Kladenská)
- Bariéra územní prostupnosti - okrajem lokality prochází trať Dejvice - Ruzyně, která tvoří zásadní prostupní bariéru mezi lokalitou U Potoka a lokalitou Kladenská.
- Zápach - součástí lokality je funkční teplárna, jejíž zplodiny zamořují lokalitu zápachem zejména v období zimní inverze
Další problémy:
- Nedostatek kultivovaného veřejného prostranství, úzké chodníky a zároveň rychle jezdící auta.(podél hranice lokality)
- Nedostatek jakékoliv sociální i kulturní infrastruktury – DROBNÝ obchod, kavárna, restaurace, kino (bývalo), galerie, plácek pro sport, děti. Místem pro děti myslím důstojné jim odpovídající prostředí, ne klec s pískovištěm.
- Chybějící přechod přes vlakové koleje na cestě ústící mezi Veleslavínským zámkem a starou teplárnou na Kladenskou za kolejema, které denně přechází několik stovek lidí, z nichž velká část jsou děti, do sousedících škol, školek a k veřejné dopravě. V metropolitním plánu tento přechod vyznačen není. Je potřeba, aby tam přechod byl.
== Souhrn ==
Vzhledem k povaze lokality jsou nejdůležitějšími prvky ochrany významný podíl zeleně a klidový charakter území.
Prioritně je třeba chránit
- Park Nový les - zejména v kontextu jeho zamýšlené devastace silniční propojkou
Dále je třeba chránit
- absenci tranzitní silniční infrastruktury
- stabilizovaný vesnický charakter území
== Podrobnosti ==
Nejcennější na této lokalitě je klid zde panující, daný až vesnickým charakterem oblasti s vysokým podílem zeleně. Proto obyvatelé považují za přímo barbarský nápad návrh na propojení Veleslavína s Petřinami novou "dopravně významnou komunikací". Jsou přesvědčeni o tom, že jakékoli posílení kapacity automobilové dopravy zničí to, čím je lokalita cenná, tj. klidné prostředí.
Profesionální specialisté na územní plánování považují za zcela chybný záměr propojovat silnicemi (tj. automobilovou dopravou) části spojené metrem. Odborně kvalitním návrhem pro zvýšení dopravní propustnosti je zlepšit bezbariérovost přístupu do zastávky Nádraží Veleslavín.
S ohledem na v Praze vzácnou kvalitu životního prostředí v lokalitě se vyslovují DŮRAZNĚ PROTI ZAMÝŠLENÉ VÝSTAVBĚ NOVÉ SILNIČNÍ KOMUNIKACE.
POŽADAVEK NA ZMĚNU:
- požadujeme změnu struktury na VESNICKOU STRUKTURU (05), která odpovídá skutečnému vymezujícímu charakteru lokality
SOUČASNÝ STAV - v souladu s textovou částí odůvodnění a v souladu s listem lokality 121 je lokalita je vymezena charakteristikou využití:
- Zastavitelná
- heterogenní struktura (04) - neodpovídá skutečnému charakteru lokality
- obytné využití
- stabilizovaná
Navrhujeme úpravy hranic lokality:
1. Vyjmutí části oblasti Ořechovka
2. Vyjmutí staré teplárny
ad 1) Východní hranice lokality je vymezená nesprávně, protože rozděluje ucelenou oblast Ořechovka.
Navrhujeme hranice lokality U Potoka položit více na západ v souladu s linií:
- ulice Pod novým lesem
- východní konec Zahradnictví Chládek (ulice Střešovická)
- ulice Na Dračkách
- ulice Za Průsekem
- ulice Cukrovarnická
- a dále v původní linii na sever k trati Dejvice - Ruzyně
ad 2) Oblast bývalé teplárny Veleslavín (nyní v demolici) by měla být zařazena do oblasti Starý Veleslavín a reagovat tak na své bezprostřední okolí, tedy původní obytnou zachovalou vesnickou zástavbu a zámek. Jako předěl oblasti vnímám fungující teplárnu. Jihozápadní část pozemku staré teplárny by měl investor v rámci projektu zachovat jako veřejně přístupnou zelenou plochu, park, odborně "plácek", který by spojoval nově vzniklou zástavbu na místě staré teplárny a starou původní malebnou vesnickou zástavbu Veleslavína.
Požadujeme změny vymezení stability pro transformační plochu 411/121/2170. Požadovaná zastavitelnost stavebního bloku:
- bloky do 4000m2: 45%
- bloky od 4000 do 12000m2: úměrně
- bloky od 12000m2: 20%
V oblasti staré teplárny při jihozápadní straně měl být vymezen i nestavební blok, veřejný volný prostor navazující na vesnickou zástavbu Starého veleslavína. Jestli developer chce stavět, je potřeba, aby splnil i určité požadavky veřejné prospěšnosti.
Ke koeficientům výškové regulace nejsou výhrady.
Existuje nejistota ohledně účelnosti použité metodiky stanovení výškové regulace ve čtvercích 100mx100m
Obyvatelé lokality 121 zcela ZÁSADNĚ NESOUHLASÍ S DEKLAROVANÝM CÍLEM "ZVÝŠENÍ PROSTUPNOSTI SMĚREM NA SEVER".
Dosažení tohoto cíle znamená výstavbu silniční propojky ulic Stamicova a Kladenská. Vzhledem k reliéfu lokality tato propojka znamená přemostění téměř celé lokality 121 v severo-jižním směru, čímž dojde k DEVASTACI STÁVAJÍCÍHO VESNICKÉHO CHARAKTERU nejen této, ale i přilehlých lokalit.
V přímé souvislosti se stavbou dojde i k DEVASTACI CENNÝCH KRAJINNÝCH PLOCH, konkrétně parku Nový les a Střešovických skal. Tím dojde k závažnému zásahu do kvality stávajícího obytného využití území.
Tento záměr je v PŘÍMÉM ROZPORU s deklarovanou stabilitou území na úrovni "Stabilizovaná" a s deklarovaným využitím území jako Obytného.
Tento záměr je také v PŘÍMÉM ROZPORU s potenciálem transformační plochy 412/121/5228 deklarovaným jako "zvýšení hodnoty pro rekreační využití", např. "kultivaci prostředí v souladu s cílovým charakterem lokality".
Stavba vysunuté propojky dále DEGRADUJE atraktivitu této i přilehlých lokalit jakožto REZIDENČNÍCH ZÓN. Tím tento záměr ZCELA ODPORUJE CELKOVÉ KONCEPCI ROZVOJE CELÉ OBLASTI zaměřené na rozvoj obytného využití s ohledem na přilehlost ke stanici metra Veleslavín.
Pro řešení dopravní situace v širším kontextu Prahy 6 existují jiná řešení, která jsou mnohem vhodnější i v systematickém strategickém horizontu.
Vzhledem k rozporu uvedenému k transformační ploše 412/121/5228, METROPOLITNÍ PLÁN JE VNITŘNĚ NEKONZISTENTNÍ A NEMŮŽE BÝT POVAŽOVÁN ZA PRÁVNĚ UZNATELNÝ.
Transformační plocha 411/121/2170:
požadujeme změnit zastavitelnost stavebního bloku na hodnoty
- bloky do 4000m2: 45%
- bloky od 4000 do 12000m2: úměrně
- bloky od 12000m2: 20%
(viz také souhrn k bodu 2a)
Transformační plocha 412/121/5228:
- zamýšlená stavba silniční propojky Stamicova - Kladenská je devastační pro park Nový les a pro Střešovické skály které se nacházejí na této transformační ploše.
- tím je zamýšlená propojka V PŘÍMÉM ROZPORU S POTENCIÁLEM této transformační plochy deklarovaným jako "zvýšení hodnoty pro rekreační využití", např. " kultivaci prostředí v souladu s cílovým charakterem lokality".
Lokalita by měla být podrobněji popsána zejména z pohledu vymezení veřejného prostoru. Plochy staré teplárny a Strnadova zahradnictví jsou uvedeny jako obrovské obytné zastavitelné transformační plochy, ale nestanovuje se ani plocha parků, ani plocha uličního prostranství, ani rozloha občanské vybavenosti, místní dopravy atd.
Chybí systém zelených pěších koridorů a jejich rozsah skrz zastavitelná území.
- Chybí nezastavitelné (bloky) plochy veřejných prostranství a jejich koncepce v Transformačních plochách, určení jejich rozlohy a umístění v rámci krajinného celku tak, aby dávaly smysl. Aby byly součástí povolení k výstavbě developerského projektu.
- Chybí zakrytí Buštěhradské dráhy až do stanice Veleslavín.
- Chybí cyklostezka na Buštěhradské dráze.
- Chybí ochrana a oživení Hradního potoku
- Chybíochrana prostředí a vzrostlé zeleně Strnadových zahrad a bývalé teplárny
- Chybí ochrana vybraných stromů, živočichů, pramenů, podzemních vod, hospodaření s dešťovou vodou.
Nejzásadnější připomínkou je NESOUHLAS SE SILNIČNÍ PROPOJKOU STAMICOVA - KLADENSKÁ, která by zdevastovala obytnou hodnotu této i přilehlých lokalit a navíc by znamenala neúměrné d zvýšení dopravní zátěže pro přilehlé silniční komunikace.
Další připomínky:
- Chybí důsledné a cílené posílení pěší dopravy. PĚŠÍ PROSTUPNOST ÚZEMÍM. Nejen na rozšířených chodnících, ale po chodnících v navazujících zelených plochách. Cyklostezky. Možnost si sednout, napít se, drobná veřejná zelená prostranství. V RÁMCI CELÉ PRAHY BY MĚLA VZNIKNOUT CHODECKÁ A NEMOTOROVÁ STRUKTURA CEST, PARALELNÍ či spíš nadřazená struktuře silniční. PĚŠÍ INFRASTRUKTURA, PĚŠÍ MAGISTRÁLY, PĚŠÍ CESTY PRVNÍHO DRUHÉHO X TÉHO STUPNĚ, PĚŠÍ DOPRAVNÍ UZLY CELOMĚSTSKÉHO I MÍSTNÍHO VÝZNAMU, SBĚRNÉ PĚŠÍ CESTY, PĚŠÍ UZLE... DOPLNĚNÉ STROMY, ALEJEMI, HERNÍMI PRVKY, ESTETICKY KULTIVOVANÝMI ODPOČÍVADLY, ZELENÍ, DŮSTOJNÝM PROSTOREM PRO DĚTI.
- Není znázorněna dopravní obslužnost a zatížení okolí předpokládaných nově vybudovaných rezidenčních zón. Pokud budou v této a přilehlých lokalitách vybudovány nové rezidenční objekty, kudy budou auta jezdit?
- Dopravní infrastruktura není řešena v měřítku lokality, ale celé Prahy. Pro lokalitu je zásadní její prostupnost, dostupnost, obslužnost a dopravní zátěž od okolní dopravy a řešení dopravy v klidu, tedy parkování. ... Metropolitní plán by měl vytvořit podmínky pro uspořádaní veřejných ploch a prostranství komunikací tak, aby byl vstup a odchod pro pěší a nemotorovou dopravu pohodlný a bezpečný.
- Není znázorněno zakrytí buštěhradské dráhy pod zem a přechody přes ní.
Není uvedena infrastruktura pro nakládání s děšťovými vodami. Moderní město by mělo přemýšlet jak dešťovou vodu v zadržet a využít. Plocha celých zahradnictví je, nebo bývala vlhká až bažinatá. Nad ulicí Nad Hradním potokem vyvěrá několik pramenů. Oblast by byla ideální pro vodní nádrž. Bude v oblasti nádrž? Kde? Jak velká? Podzemní? Nadzemní?
Nedostatečné. Plán uvádí pouze: „Nejsou stanoveny.“
Dle architekta Vladana Hodka: Pro veřejnou vybavenost dává metropolitní plán jen velice obecné regulativy, které nemohou fungovat.
Komerční vybavenost metropolitní plán nereguluje. Pravidla pro umisťování jsou popsána v článcích 184 -191 textové části. Vybavenost se může v odůvodněných případech odchýlit od obecných podmínek, které jsou stanovené pro území. Zejména typem struktury a výškou. Protože komerční vybavenost plán neřeší a umisťuje se v zastavěném území, lze dovodit, že je legální vybourat kus bloku a vestavět tam administrativní nebo obchodní centrum, které navíc ani nemusí ctít okolní výšku ani formu. Ve výkrese je rekreační vybavenost vyznačena plochou, ale občanská jen bodem. Vyznačení bodem je naprosto nedostatečné. (V oblasti U Potoka není vyznačeno ani bodem.) Navíc plán umožňuje měnit účel a stávající plochu dostavovat něčím jiným, pokud plochu stávající vybavenost nepotřebuje. Není problém si představit, že je možné s plochou nakládat v principu libovolně. Plán sice požaduje dle struktury 5% hrubých podlažních ploch pro vybavenost, ale jak a čím se naplní nedefinuje. Kromě toho toto nelze vztahovat na lokalitu. Využívají ji okolní lokality ale hlavně i mimopražští, což plán vůbec nezohledňuje. Regulace tímto zůsobem není možná. Je nutné plochy vymezit a pro komerční vybavenost vymezit bloky, nebo jejich části a jinde to regulovat poměrem. Jinak je možné ve stabilizovaném území vše. Pokud toto byl záměr, popírá smysl územního plánu, který má dát návod státní správě a lidem jistotu jak bude prostor ve kterém žijí vypadat.
Obyvatelé lokality 121 i obyvatelé přilehlých lokalit s návrhem VPS 910-610/-/113 Propojení Veleslavín - Petřiny ZÁSADNĚ NESOUHLASÍ.
Tato VPS je pro lokalitu 121 U Potoka DEVASTUJÍCÍ a VÝZNAMNĚ DEGRADUJE rezidenční charakter přilehlých lokalit.
Správným systematickým a strategickým řešením dopravní infrastruktury je dokončení Bělohorské radiály a Pražského okruhu. V tomto kontextu NEMÁ propojení Veleslavín - Petřiny ŽÁDNÉ DLOUHODOBÉ PŘÍNOSY.
Plán VPS 910-610/-/113 je dále v rozporu s plánovaným potenciálem transformační plochy 412/121/5228. Metropolitní plán Prahy je díky tomu nekonzistentní a NEMÁ PRÁVNÍ UZNATELNOST.
Hlavní připomínky se týkají Buštěhradské dráhy a využití zelených ploch.
Buštěhradská dráha - vzhledem k informacím od místostarostky arch. Smutné, v MPP je chybějící
- zamýšlené přesunutí dráhy do tunelu pod Střešovickými skalami
- zelený koridor a cyklostezka v místě současného vedení Buštěhradské dráhy
Využití zelených ploch - v MPP je nedostatečně pokryto:
- pěší prostupnost
- veřejná prostranství
- cyklostezky
- ochrana zeleně
- nezastavitelná zelená území
Hlavní připomínky se týkají:
- Nedostatku regulativ pro vznik VPS jako jsou hřiště, sportovní plochy, pěší koridory, parky, atd.
- Úbytku zeleně a její přeměny na zastavitelné plochy
- Nedořešené dopravní infrastruktury
== Nedostatek regulativ pro vznik VPS ==
Zařazení propojky Petřiny – Veleslavín do VPS je metodicky zcela chybné, jelikož se v kontextu lokality 121 o VPS nejedná. Ve skutečnosti tato propojka lokalitu 121 významně poškozuje.
Mimo procentuální zastavenost území metropolitní plán neudává developerovi povinnost doplnit byty adekvátní infrastrukturou, něčím obecně prospěšným, ne prospěšným jen developerovi, (zelen, kultura, školky, školy, hřiště, juniorské a seniorské prostory, pěší koridory, parky, v měřítku sociální vybaveností (další supermarkety jsou zbytečné), není chráněna při výstavbě minimálně vzrostlá zeleň.
Nikde v Metropolitním plánu Prahy nevidím pohled z dětského úhlu. Kolik procent z nás jsou děti a jak je započítáváme na dalších dvacet pět let dopředu? Mají zcela jiné měřítko, vidí realitu ze zcela jiné perspektivy, mají jiné zájmy. Maximální zmínku pro dětské prostředí je tichounká připomínka, že by možná developer mohl také postavit školku?? Nebo nějakou klec, ve které by bylo pískoviště a velmi přebezpečné herní prvky. Na místě lokality nevidím ani to. Doporučuji obrátit se při koncepci na odborníky úspěšných projektů tohoto typu (ze zahraničí). Zapojit do plánování fakt, že velké procento z nás měří do jednoho metru a má zcela jiné potřeby než sedět v autě.
== Úbytek zeleně ==
Podél jžního okraje Buštěhradské dráhy byl v územním plánu výrazný pás izolační zeleně, která by izolovala jak zástavbu Starého Veleslavína, který je na kopci nad ní, jak víme zvuk/hluk stoupá, tak novou plánovanou zástavbu v bývalé teplárně. V metropolitním plánu je prostor bez jakékoliv zeleně zahuštěn pouze zástavbou s šedesátiprocentní zastaveností. Lidé nejsou slepice, aby žili v drůbežárně. V areálu bývalé teplárny je naplánováno 400 bytů, hluk z rychlodráhy a estakády by zcela obytné prostředí znehodnotil. Čtyřista bytů je hrubě předimenzováno, místo některých je potřeba udělat právě chybějící zelen.Areál bývalé teplárny spadá už podle MPP do lokality U Potoka, ale měl by krajinologicky jasně spadat do starého Veleslavína.
Zmizela i zelen (sady, zahrady a vinice) z druhé strany (severní) Buštěhradské dráhy, tedy už z lokality Kladenská. Lokalita je opět zastavitelná. Ne.
Zeleň zmizela a přeměnila se na zastavitelné bloky i nad současnou fungující Veleslavínskou teplárnou. V územním plánu byla vyznačena jako Pěstební plochy - sady, lesy, zahrady, vinice, nyní je zastavitelná až čtyřpatrovými domy. Toto místo je odjakživa nezastavené a pro obytnou výstavbu nevhodné kvůli extrémně prudkému skalnatému severnímu svahu. Zároveň se nachází po větru od bezprostřední blízkosti fungující teplárny. Foukají zde většinou západní větry od Divoké Šárky, kouř z teplárny jde tedy do centra města. Dále do čtverce se zastaveností čtyř pater spadají ololní přízemní budovy, které jsou drobně pitoreskní, přilepené na spodky skal a tvoří charakteristickou vesnickou strukturu obce. Svah v těchto místech je natolik prudký, že počítají li se jako patra budovy patra nadzemní, byly by budovy ze spodního pohledu třeba sedmipatrové. Což je hrubě k oblasti naddimenzované.
Tato část už podle nového metroplitního plánu spadá do lokality U Potoka, ale z života v místě vyplývá, že by měla spadat do lokality Starého Veleslavína.
Ve stejném místě nad obytnou zástavbou by měla védst estakáda, což by prostředí zcela pro obyvatele znehodnotilo.
== Nedořešená dopravní infrastruktura ==
Chybí důstojná pěší a bezmotorová struktura cest a zelených koridorů. Do budoucna bychom auto chápali jako něco použitelného jen v krajním případě, třeba proto, že to bude drahé, nebo pomalejší, než chůze, ...
Spodní dojezd eventuelní estakády z Petřin do nádraží Veleslavín byl po Kladenské silnici, což je logičtější, než budovat další novou silnici na jih od tratě.
Hlavní připomínky se týkají
- Zapojení veřejnosti do tvorby metropolitního plánu
- Nevyváženého poměru developerských ploch vůči plochám udržitelného životního prostředí
== Zapojení veřejnosti do tvorby metropolitního plánu ==
Příklad z Paříže:
"Celý proces byl zahájen povoláním deseti mezinárodních urbanistických týmů, které mezi červnem 2008 a dubnem 2009 vypracovaly návrhy vizí rozvoje Velké Paříže. Během méně než jednoho roku tak metropole s dvanácti milióny obyvatel získala deset různých alternativ rozvoje, které následně konzultovala s veřejností. Konzultace probíhaly formou půlroční výstavy či série prezentací, vedla se diskuze mezi politickou reprezentací, autorskými týmy, odborníky se zkušenostmi z podobných zahraničních měst a v neposlední řadě občany."
Jitka Molnárová, Demokratické plánování Velké Paříže 10.3.2017
Občané Prahy mají možnost připomínkovat nově vznikající MPP. Ale jedině Praha 6 má tento připomínkovací portál, do kterého veřejnost může vstoupit, a to proto, že ho udělaly sdružené spolky občanů. Iniciativa pro vznik tohoto portálu nevyšla od organizátorů nebo od města. Ostatní části Prahy tuto možnost nemají. Pro většinu lidí je extrémně náročné se i tak v novém plánu orientovat, a to nejen časově. Nový plán nebyl dostatečně časově i srozumitelně veřejnosti představen, tak, aby se k němu mohla adekvátně vyjádřit.
Informace o této možnosti nebyla dostatečně šířena. Vědí o něm např. rodiče ve školách, v jejichž blízkosti se masivní výstavba chystá? Řešil ho někdo formou jednoduššího srozumitelného dotazníku s dětma a studenty? Jich se příštích zhruba 25 let týká. Oni by se minimálně mohli vzdělávat, jak se smysluplně zodpovědně sebevědomě zapojit do tvorby svého prostředí. Stále nám někde v nás chybí vazba ke krajině a péči o ní zpřetrhaná během 40.let socialismu. Je potřeba ji navázat.
== Nevyvážený poměr developerských ploch vůči plochám udržitelného životního prostředí ==
Oblasti jako západ Prahy 6 je systémové správně určen pro masivní developerskou a související silniční zástavbu, ale pravidla jsou velmi volná, příliš nahrávající developerské a silniční dopravě na úkor stávající zástavby a obyvatel. To rozbije místní vztahy, místo toho, aby se posilovaly. Lokality jsou příliš rozdrobené, nedávají smysl, i data uvnitř jich si odporují. Je nutné vypořádat území, které se zastavuje vůči širšímu území. Lokality jsou příliš malé. Samy o sobě vytržené z kontextu.
Za nebezpečné považujieme nevymezení funkčních struktur a infrastruktury. V určeném ( hrubě naddimenzvaném) počtu pater tak může být kdekoiv supermárket nebo autosalon, ale není podmínka výstavby škol, školek, kultury, drobných obchodů. Prostředí se tak hrubě odlidšťuje.
U Potoka
Radek Letko:Současnost
Lokalita se vyznačuje ucelenou rezidenční povahou vesnického typu. Obytná zástavba je tvořena výhradně rodinnými a malými obytnými domy s nízkou hustotou osídlení. To spolu s vysokým podílem zeleně vytváří rezidenční klidovou zónu, která je svým charakterem zcela jedinečná v kontextu celého území Prahy.
Současným potenciálem je navázat na předválečnou výstavbu zahradního města, které lokalitu dotvoří v krásnou, inteligentní, oblast s lidským měřítkem, množstvím zeleně (nekácet) a bohatým kulturním i sociálním zázemím, volným prostorem.
Historie
Historicky je lokalita nezastavěná až do počátku 19. století, kdy byla v místě staré teplárny zřízena zahradnictví Holečkových a Sovových, dále Strnadových. Jihozápadní okraj lokality obtékal Hradní potok (předtím Císařský), který zásoboval Hrad pitnou vodou. Po jeho stranách vedla třešňová alej, výletní místo pražanů a zelený koridor do Divoké Šárky. Zahradnictví zanikla výstavbou teplárny kolem roku 1963.
V Regulačním a zastavovacím plánu Prahy z roku 1930 byla oblast plánována jako zahradní město, vilová čtvrť, stejně jako Hanspaulka, Ořechovka, Vokovice a celá oblast mezi nimi až po Liboc. K výstavbě nedošlo, přerušila ji válka a pak i socialistický stavební řád.
Plánované bloky s 60% zastavěností toto neposkytují, zastavěnost je příliš hustá.