Lokalita:
Lokalita by měla být podrobněji popsána zejména z pohledu vymezení veřejného prostoru. Plochy staré teplárny a Strnadova zahradnictví jsou uvedeny jako obrovské obytné zastavitelné transformační plochy, ale nestanovuje se ani plocha parků, ani plocha uličního prostranství, ani rozloha občanské vybavenosti, místní dopravy atd.
Plochy:
Ke koeficientům výškové regulace nejsou výhrady.
Existuje nejistota ohledně účelnosti použité metodiky stanovení výškové regulace ve čtvercích 100mx100m
Infrastruktura:
Obyvatelé lokality 121 i obyvatelé přilehlých lokalit s návrhem VPS 910-610/-/113 Propojení Veleslavín - Petřiny ZÁSADNĚ NESOUHLASÍ.
Tato VPS je pro lokalitu 121 U Potoka DEVASTUJÍCÍ a VÝZNAMNĚ DEGRADUJE rezidenční charakter přilehlých lokalit.
Správným systematickým a strategickým řešením dopravní infrastruktury je dokončení Bělohorské radiály a Pražského okruhu. V tomto kontextu NEMÁ propojení Veleslavín - Petřiny ŽÁDNÉ DLOUHODOBÉ PŘÍNOSY.
Plán VPS 910-610/-/113 je dále v rozporu s plánovaným potenciálem transformační plochy 412/121/5228. Metropolitní plán Prahy je díky tomu nekonzistentní a NEMÁ PRÁVNÍ UZNATELNOST.
Obecné problémy:
Hlavní připomínky se týkají
- Zapojení veřejnosti do tvorby metropolitního plánu
- Nevyváženého poměru developerských ploch vůči plochám udržitelného životního prostředí
== Zapojení veřejnosti do tvorby metropolitního plánu ==
Příklad z Paříže:
"Celý proces byl zahájen povoláním deseti mezinárodních urbanistických týmů, které mezi červnem 2008 a dubnem 2009 vypracovaly návrhy vizí rozvoje Velké Paříže. Během méně než jednoho roku tak metropole s dvanácti milióny obyvatel získala deset různých alternativ rozvoje, které následně konzultovala s veřejností. Konzultace probíhaly formou půlroční výstavy či série prezentací, vedla se diskuze mezi politickou reprezentací, autorskými týmy, odborníky se zkušenostmi z podobných zahraničních měst a v neposlední řadě občany."
Jitka Molnárová, Demokratické plánování Velké Paříže 10.3.2017
Občané Prahy mají možnost připomínkovat nově vznikající MPP. Ale jedině Praha 6 má tento připomínkovací portál, do kterého veřejnost může vstoupit, a to proto, že ho udělaly sdružené spolky občanů. Iniciativa pro vznik tohoto portálu nevyšla od organizátorů nebo od města. Ostatní části Prahy tuto možnost nemají. Pro většinu lidí je extrémně náročné se i tak v novém plánu orientovat, a to nejen časově. Nový plán nebyl dostatečně časově i srozumitelně veřejnosti představen, tak, aby se k němu mohla adekvátně vyjádřit.
Informace o této možnosti nebyla dostatečně šířena. Vědí o něm např. rodiče ve školách, v jejichž blízkosti se masivní výstavba chystá? Řešil ho někdo formou jednoduššího srozumitelného dotazníku s dětma a studenty? Jich se příštích zhruba 25 let týká. Oni by se minimálně mohli vzdělávat, jak se smysluplně zodpovědně sebevědomě zapojit do tvorby svého prostředí. Stále nám někde v nás chybí vazba ke krajině a péči o ní zpřetrhaná během 40.let socialismu. Je potřeba ji navázat.
== Nevyvážený poměr developerských ploch vůči plochám udržitelného životního prostředí ==
Oblasti jako západ Prahy 6 je systémové správně určen pro masivní developerskou a související silniční zástavbu, ale pravidla jsou velmi volná, příliš nahrávající developerské a silniční dopravě na úkor stávající zástavby a obyvatel. To rozbije místní vztahy, místo toho, aby se posilovaly. Lokality jsou příliš rozdrobené, nedávají smysl, i data uvnitř jich si odporují. Je nutné vypořádat území, které se zastavuje vůči širšímu území. Lokality jsou příliš malé. Samy o sobě vytržené z kontextu.
Za nebezpečné považujieme nevymezení funkčních struktur a infrastruktury. V určeném ( hrubě naddimenzvaném) počtu pater tak může být kdekoiv supermárket nebo autosalon, ale není podmínka výstavby škol, školek, kultury, drobných obchodů. Prostředí se tak hrubě odlidšťuje.
ODŮVODNĚNÍ PŘIPOMÍNKY:
Připomínka je shrnutím požadavků, postřehů a námitek občanů, kteří se k této lokalitě vyjadřovali na www.praha6.org/mpp, kde je možné se seznámit se všemi argumenty podrobně.
Požadavky nás občanů jednoznačně ukazují, že chceme zdravé harmonicky rozvíjené polycentrické město krátkých vzdáleností ve kterém se bude chodec cítit pohodlně a bezpečně. Chceme aby plán byl transparentní, čitelný a předvídatelný. Chceme ve městě pracovat, odpočívat, bavit se a žít. Chceme být hrdí na své město a chceme mu rozumět. Chceme pestrý, ale vyvážený rozvoj, aby lidé z města neutíkali za město a nevraceli se do něj jen za prací.
To tento územní plán nenabízí. Plán není dostatečně jednoznačný a čitelný. Plán nesmí připouštět pochybnosti a různé výklady. Chceme vědět, co se v místě, kde žijeme může dít. Že nám ve “stabilizovaném” území na hřišti nevyroste sporthotel nebo, že se sousední část bloku nezmění v soukromou nemocnici.
Územní plán regulacemi stanovuje i cenu pozemků. Pokud není zřejmé, jak se může pozemek využít bude jeho cena stanovována stavebním úřadem s omezeným okruhem účastníků s omezenou kontrolou a obrovským potenciálem ke konfliktům. Územní plán je tedy jedním ze základních nástrojů pro orientaci státní správy, samosprávy i občanů v území.
Plán toto může a musí zajistit i kdyby jej bylo nutné vrátit k dopracování a nařídit nové společné řízení.