Při zajišťování funkčnosti webu a analýze návštěvnosti nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu vyjadřujete souhlas.
Více informací
Web byl vytvořen s 
občanskou iniciativou - Společně pro Šestku, z.s.
IČO: 06570810
Projekt byl podpořen rychlým grantem nadace VIA.
Vzorové komentáře lokality 30 - Dlabačov
1. Metropolitní plán - lokalita
Jak vnímám svoji lokalitu
Vladan Hodek:Je to místo za hradbami Pražského hradu a místo nich. Na jedné straně pocit hrdosti a tradice. Kdy se zástavba vyvíjí od středověké komunikační osy. Na druhou vědomí, že lokalita je skládána v průběhu času jako pucle.
Aktuální hlavní pocit je křivda sevření nepřátelskou Malovnkou, zbytky bastionů, neprůchodným blokem armády a nedořešeným územím okolo hotelu Pyramida.
Co je mi blízké
Vladan Hodek:Líbí se mi atmosféra kombinace vil a domů v oblasti Hládkova.
Kde vidím největší problém
Vladan Hodek:Jako největší problém vnímám zničení městského prostoru křižovatkou Malovanka. Je to inženýrské bestiální a bezohledné řešení, které nebralo žádný ohled na život lidí.
Co vnímám jako důležité pro tuto Lokalitu
Vladan Hodek:Od Pohořelce existovala přirozená osa přes Parléřovu ul.údolím usedlostí až k Břevnovskému klášteru. V rámci kultivace Malovanky mohlo dojít k obnově přirozené dělící zelené osy mezi Břevnovem a Střešovicemi.
Vlastnosti vymezené lokality
Vladan Hodek:Lokalita je zastavitelná, obytná, stabilizovaná a bloková. Blokové vymezení lokality vůči stávajícímu stavu je problematické. V lokalitě je několik bloků, které odpovídají článku 64 Bloková struktura, ale téměř 50% plochy požadavkům prostorového uspořádání blokové struktury nevyhoví. u vil a části bloků je uliční čára vymezena ploty, nebo jen zelení. Představa, že se území transformuje do blokové zásatavby celé by ale popřela tezi o stabilizovaném území. Lépe by asi bylo lokalitu definovat jako heterogení strukturu.
Hranice lokality
Vladan Hodek:Rozdělení celého města do lokalit vytváří nutnost vést někudy hranici. Popis lokality zobecňuje charakter lokality, který je ale pestřejší než je samotný popis. Hranice lokality by měla vést tak, aby bylo možné v rámci jedné lokality popsat a nabídnout vizi řešení problému v území. Křižovatka Malovanka je velký problém pro život v uzemí a proto bych navrhl, aby celá křižovatka Malovanka byla zahrnuta do této lokality. Další variantou by bylo Hládkov až ke komunikaci Parléřova s gymnáziem J. Keplera přiřadit spolu s celou Malovankou k heterogení struktuře Střešovic lokalita č. 122 od kterých byl odříznut.
2. Metropolitní plán - plochy
Skryté rozvojové plochy v území
Vladan Hodek:V lokalitě Dlabačov není navržena žádná rozvojová plocha, ale modře naznačená výšková regulace stanoví pro volnou plochu pod hotelem Dlabačov možnost dostavby. Není zcela srozumitelné jak je toto míněno, protože regulativ předepisuje aby byla rozvíjena bloková struktura, která ale předpokládá návaznost bloků s jasnou uliční čarou. To zde ale vůbec není a proto bych doporučil aby byla představa jasněji vymezena šrafou, která vymezuje hranici rozvojové plochy.
Vymezení nestavebních bloků definuje veřejný prostor
Vladan Hodek:Regulativy zastavitelného území jsou velice obecné. To co je veřejným zájmem a důležité pro správnou funkci území a musí být jasně vymezeno, aby především státní správa měla funkční nástroj podle kterého bude schopna dodržování pravidel vymoci. Pokud to uspořádání prostorů umožňuje bylo by dobré vymezovat nezastavitelné osy, koridory a průhledy, které jednotlivé zelené plochy mezi sebou propojí jako bezpečný prostor, do kterého je možné umísťovat komunikace pro chodce a cyklisty.
Doporučuji proto vymezit nestavební blok ne pouze jako náměstí, ale šířeji tak, aby došlo k vymezení nezastavitelného území směrem k Malovance a přes ní k zelenému pásu podél Patočkovi ul. a na druhou stranu Vymezením šířky ulice Myslbekovi směrem k Mariánským hradbám i na Pohořelec.
Výšková regulace je nepřesná a v rastru 100x100m obtížně použitelná
Vladan Hodek:Navržený rastr 100x100m výškového uspořádání je obtížně použitelný až nebezpečný. Pokud odhlédnu od toho, že většina domů je umístěna ve svahu a vždy je nějaké nadzemní podlaží možné posoudit už jako podzemní a dům tím dále narůstá o 1 podlaží. Je nepřijatelné aby například pro domy v ul. Za Pohořelcem byla výšková regulace zvednuta mezi hlavními římsami ze 4 podlaží na 6 podlaží. Pokud je území stabilizované nemělo by docházet k masivnímu navyšování, protože navýšení vždy omezí oblohovou složku okolních bytů a je nutné individuálně vážit kde je toto přípustné. Domy při Bělohorské a Myslbekově ul. Mají 3-6 podlaží což znamená 4-7 a na nárožích částečně ještě 2 další patra. V lokalitě Dlabačova žádné zvyšování hotových bytových bloků a domů nepovažuji za vhodné. Pokud regulativy počítají s navýšením musí se to definovat i v rozvojovém potenciálu, protože tím dojde i ke zvýšení nároků na infrastrukturu města a územní a plán s tím musí počítat.
3. Metropolitní plán - Rozvoj lokality
Cílový charakter lokality je sice jasný, ale v kontextu stanovených regulativů zavádějící až nepravdivý
Vladan Hodek:Lokalita Dlabačov nemá vymezenou rozvojovou plochu a je označena jako stabilizovaná. Pokud navíc deklarovaným cílem chránit prostorové uspořádání a charakteristické prvky lze to chápat tak, že se lokalita měnit nebude. Jenže tento cíl se zásadně rozchází s tím co stanovené závazné regulativy umožňují, nebo dokonce předpokládají. Hotel Pyramida má 10 podlaží, ale výšková regulace předpokládá 6 s připočtem na městskou třídu 7 podlaží. Pod Pyramidou je navržena nová zástavba (modrá výšková regulace). Dostavbu u Patočkovi ul. Považuji za také za správnou, ale pak se změní prostorové uspořádání. Uspořádání bude měnit i výšková regulace, která umožňuje nastavování pater. v obytných částech. Kromě toho lze měnit zástavbu i v rámci občanské vybavenosti a to i výškově i strukturou. Pokud je opravdu cílový chrakter takový jaký je deklarovaný musí tomu být vytvořeny nástroje, tedy regulativy, které to zajistí, ale tak tomu zde vůbec není. Nevím co si o tom myslet a co si pod tím představit.
Stanovení potenciálu je nepochopitelné, nebo mylné
Vladan Hodek:List lokality nedefinuje žádný individuální regulativ pro potenciál rozvoje. Index využití lokality stávající je 0,69 a index využití lokality navržený je také 0,69. Index využití lokality ukazuje poměr hrubých podlažnícj ploch vymezené lokality bez jejích rozvojocých částí. Z toho tedy by šlo dovodit, že pokud nemám v uzemí žádnou rozvojovou plochu, nesmí se podlažní plocha navyšovat, tedy nic nového stavět pokud nic jiného nezbourám. Pokud zároveň v území vymezuji, že lze objekty zvyšovat a dokonce předpokládám místní dostavbu, tak to naprosto nerealisticky předpokládá, že pokud chce jeden majitel stavět, přesědčí druhého, že má zas někde něco zbourat. Nedává to smysl. Dovozuji, že předpokládaná výstavba měla být vymezana jako rozvojová s tím, že hustota zástavby bude stejná jako stávající potencionál a pak by index může zůstat a nic dalšího už nestavět. Toto by snad bylo přijatelné, ale opět je tu rozpor s tím co říkají závazné regulativy, které rozvoj předpokládají. I odkazovaný článek 94 pro potencionál říká, v že ve stabilizovaném území se jeho dotváření předpokládá což odpovídá regulativům, ale odkazuje se na soulad s cílovým charakterem, který je zase s nimi v rozporu. Podle mne v popisu chybí stanovený potencial rozvoje pod hotelem Dlabačov a také by se měl věnovat rozvoji veřejného prostoru, prostupnosti a dostupnosti a tím i řešení Malovanky. Určitě by bylo dobré definovat přesnějí potenciál rozovoje ploch služeb a veřejné vybavenosti, případně i transformace, nebo úpravy vojenského areálu.(Například otevření průchodu za kasárnami by bylo pro území velice atraktivní a přínosné).
Lokalita není uspokojivě popsána, pro její kvalitní popis je žádoucí zpracovat podkladovou územní studii
Vladan Hodek:Lokalita Dlabačov je na jednu stranu definována jako stabilní a ukončená a na druhou stranu je deklarován zájem o její rozvoj. Je to naprosto matoucí, zavádějící a protichůdné, nebo vůbec záměrům a metodice plánu nerozumím a nechápu ji. Reálná situace je někde mezi tím. Lokalita má stabilní a hotové části i místa, která jsou k dotvoření vhodná. Naprosto trestuhodně se chová k veřejnému prostoru, kde je pouze vymezen místní park, který ale také může být záchytnou nádrží dešťové vody. Největší bolestí území, kterou je jisté odříznutí od okolí vůbec neřeší. Pokud by se na území zpracovala územní studie, která by řešila vazby na okolí a věnovala se kvalitnímu pojmenování potencionálů, tedy jasnému rozdělení míst, kde je tvorba území dokončena a kde je možné do něj zasahovat a toto se dobře pojmenovalo a zaregulovalo už v územním plánu nemuselo by být zpracování nálsedného regulačního plánu potřebné.
4. Metropolitní plán - infrastruktury
Krajinná infrastruktura je vyčleněnena zejména do nezastavitelných lokalit
Vladan Hodek:V lokalitě Dlabačova není krajinná infrastruktura, která by byla vyčleněna v nestavebním bloku, nebo otevřené krajině. Krajinná infrastruktura je vyjádřena zejména systémem ekologické stability (ÚSES) a dalšími segmenty krajiny. ÚSES je ve třech úrovních, nadregionální, místní a lokální.
Dopravní infrastruktura není řešena v měřítku lokality, ale celé Prahy
Vladan Hodek:Pro lokalitu je zásadní její prostupnost, dostupnost, obslužnost a dopravní zátěž od okolní dopravy a řešení dopravy v klidu, tedy parkování. Lokalita je z pohledu osobní automobilové dopravy dobře dostupná. Pro pohyb osob k MHD na Malovanku je však komplikovaný. Lokalita je z pohledu pěší dopravy trochu izolovaná. Lidé díky tomu přes území moc neprochází, čímž je omezená lokální obslužnost. V oddíle 600 je pouze informace o prodloužení tramvaje na Strahov. Metropolitní plán by měl vytvořit podmínky pro uspořádaní veřejných ploch a prostranství komunikací tak, aby byl vstup a odchod pro pěší a nemotorovou dopravu pohodlný a bezpečný. Důležité je řešit civilizované propojení Dlabačova do Střešovic přes Malovanku. Metropolitní plán toto neřeší ani ve větším měřítku. Pokud například dopravní infrastruktura počítá s umístěním parkoviště. Musí hlavní výkres reálně vymezit potřebnou plochu, aby byl zřejmý dopad nároky na území.
Řešení technické infrastuktury nemá podrobnost lokality. Je třeba řešit nakládání s dešťovými vodami
Vladan Hodek:Výkres technické infrastuktury a příslušné ilustrace v příloze č.2 odůvodnění ukazují schema sítě odkanalizování, splašků, odtok srážkových vod, zásobování vodou, zásobování teplem, zásobování plynem, zásobování elektrickou energií, kolektory, elektronickou komunikaci, odpadové hospodářství včetně příslušných bilancí. V prostoru Dlabačova je nově navržena záchytná nádrž na dešťovou vodu. Z čl. 177 nevyplývá, že by se uvažovalo o využití dešťových vod v místě. Moderní město by mělo přemýšlet jak dešťovou vodu v zadržet a využít a ne jen zbrzdit. Z pohledu lokality je ale zásadní, zda bude park vlastně nádrží a jak bude veliká, nebo se bude jednat o podzemní objekt ? Legenda to neříká.
Pro veřejnou vybavenost dává metropolitní plán jen velice obecné regulativy, které nemohou fungovat
Vladan Hodek:Metropolitní plán v lokalitě Dlabačov dle výkresu vybavenosti vymezuje stávající občanskou a rekreační vybavenost. Komerční vybavenost metropolitní plán nereguluje. Pravidla pro umisťování jsou popsány v článcích 184 -191 textové části. Vybavenost se může v odůvodněných případech odchýlit od obecných podmínek, které jsou stanovené pro území. Zejména typem struktury a výškou. Protože komerční vybavenost plán neřeší a umisťuje se v zastavěném území, lze dovodit, že je legální vybourat kus bloku a vestavět tam administrativní nebo obchodní centrum, které navíc ani nemusí ctít okolní výšku ani formu. Ve výkrese je rekreační vybavenost vyznačena plochou, ale občanská jen bodem. Vyznčení bodem je naprosto nedostatečné. Navíc plán umožňuje měnit účel a stávající plochu dostavovat něčím jiným, pokud plochu stávající vybavenost nepotřebuje. Není problém si představit, že je možné s plochou nakládat v principu libovolně. Plán sice požaduje dle struktury 5% hrubých podlažnícu ploch pro vybavenost, ale jak a čím se naplní nedefinuje. Kromě toho toto nelze vztahovat na lokalitu. Lokalita Dlabačov má vybavenost jistě dostatečnou, ale využívají ji okolní lokality ale hlavně i mimopražští, což plán vůbec nezohledňuje. Regulace tímto zůsobem není možná. Je nutné plochy vymezit a pro komerční vybavenost vymezit bloky, nebo jejich části a jinde to regulovat poměrem. Jinak je možné ve stabilizovaném území vše. Pokud toto byl záměr, popírá smysl územního plánu, který má dát návod státní správě a lidem jistotu jak bude prostor ve kterém žijí vypadat.
Doplnění požadavků na veřejně prospěšné stavby a opatření
Vladan Hodek:Popis co vše se vymezuje jako veřejně prospěšné stavby, nebo opatření je uveden v článcích 192 až 197 textové části. Stavby jsou vyznačeny ve výkrese veřejně prospěšných staveb a asanací. Není jasné vymezení stavby záchytné nádrže Parléřova v městském parku. Předpokládám, že umístění bylo navrženo a spočítáno a dává smysl. Pak by ale bylo dobré i vymezit dopad. Umístění klasické nadzemní nádrže do tohoto místa není vhodné. Pokud bude podzemní může to být drahé a může se vyplatit hledat jiné místo. O objemu a velikosti se nedá nic zjistit. Územní plán by měl dopad do území řešit. Jinak se může ukázat návrh umístění jako nevhodný.
Navrhuji dále doplnit návrh veřeně prospěšné stavby po zpracování podkladové studie pro opatření na řešení křižovatky Malovanka. Funkční propojení z Dlabačova - Hládkova do Střešovic a kultivace prostoru křižovatky.
5. Stávající územní plán
Vymezení funkčních ploch stávajícího plánu
Vladan Hodek:V ul. Parléřova je vymezena malá část parku, který končí v ul. Za Hládkovem, dále k tunelu je už plocha vymezena pouze jen jako izolační zeleň. Minimálně část této plochy by měla být funkčně přičleněna k parku.
5. Stávající územní plán
Rozvojové území a míra využití ploch
Vladan Hodek:Míra využití ploch v rámci této lokality mi není jasná. Index rozvoje je pouze pod hotelem Pyramida, ale nad tunelem je také vyznačena plocha k zástavbě. Nic tam nestojí
Na jednu stranu je u Patočkovi ul. vymezena rozvojová plocha s indexem, ale pak je plocha nad tunelem označena jako ZVO – zvláštní komplex a DGP – platí stavební předpisy, ale není jednoznačné, zda bude pro stanovení výšky rozhodný hotel, nebo činžovní domy v ul. Na Malovance.
5. Stávající územní plán
Důležitý problém lokality
Vladan Hodek:Zásadním problémem, který se dotýká lokality je obrovská křižovatka mezi Strahovským tunelem a Blankou. Křižovatka ničí město. Je to blok – bariéra v území. Nevzhledná díra v zemi. Územní plán toto bere jako daný fakt a není zde vize řešení.
5. Stávající územní plán
Územní plán je popisný, ale nenabízí srozumitelnou vizi
Vladan Hodek:Očekávání a představy o využití území územní plán ve vymezené lokalitě nesplňuje.
Prakticky celá lokalita je vyznačena jako stabilizovaná, tedy bez dalšího rozvoje, ale míra dokončení a stability je podle mne pro různá místa odlišná. Územní plán toto neřeší. Lokalita je mimořádně hodnotná a bylo by dobré pojmenovat které její části jsou vývojově ukončené a kde jsou možné, vhodné, nebo potřebné menší, nebo větší změny.
Za stabilní kvalitní a ukončené považuji vymezené obytné části.
Možnosti stavebních úprav bych očekával u bloků vybavenosti - gymnázia J. Keplera, školky a armádního areálu.
Řešení okolí Pyramidy v návaznosti na Patočkovu a vazba na Petinku a ul. Parléřova s parkem by se měla řešit tak, aby se minimalizoval vliv křižovatky a prostor získal lidské měřítko a stal se příjemným městským prostorem.
Pro upřesnění by bylo dobré zpracovat podrobnější dokumentaci, která by dala celému prostoru vizi.
5. Stávající územní plán
Co bych chtěl, aby územní plán reguloval a vymezoval
Vladan Hodek:Chybí koncepce propojení zelených ploch a tedy i řešení bezpečných pěších a oddechových cest a tras pro cyklisty mimo hlavní komunikace. Podél komuikace Na Malovace bych doporučil nechat zelený pruh od Bělohorské k Parléřově ul.
6. Porovnání stávajícího územního plánu a metropolitního plánu
porovnání typy zastavitelných ploch
Vladan Hodek:Metropolitní plán nezná funkce jednotlivých zastavitelných ploch jako územní plán stávající, ale pouze pro definuje plochu, její charakter a dává základní regulativy.
6. Porovnání stávajícího územního plánu a metropolitního plánu
vymezení zeleně
Vladan Hodek:Metropolitní plán vymezil v lokalitě jeden park v rámci lokálního náměsti v Parléřově ul., kam umisťuje sběrnou nádrž dešťové vody. Veškerá další plocha je zastavitelná.
6. Porovnání stávajícího územního plánu a metropolitního plánu
Občanská vybavenost
Vladan Hodek:Metropolitní plán vymezuje v samostatném výkresu bodem a plochou vybavenost občanskou a rekreační. Komerční vybavenost metropolitní nechrání, nereguluje. Vybavenost se umisťuje pouze v zastavitelném území. V lokalitě Dlabačova je stávající občanká a rekreační vybavenost zachována vyznačením v samostatném výkrese občanské vybavenosti.
6. Porovnání stávajícího územního plánu a metropolitního plánu
Obecná poznámka
Vladan Hodek:Metropolitní plán oproti stávajícímu územnímu dává velkou volnost měnit účel a způsob využití území. V principu zná jen plochy zastavitelné a nezastavitelné. Zelené plochy, které nepovažuje za významné zahrnuje do zastavitelného území s tím, že předpokládá, že jejich ochranu zajistí definovaný charakter lokality, nebo plochy. Nově dále metropolitní plán vymezuje výškovou hladinu.
7. Metropolitní plán - Obecné problémy
Naprostá nejednoznačnost, protichůdnost, zmatečnost. Pro zákonné rozhodování nepoužitelné
Vladan Hodek:Územní plán je zákon. Samospráva prostřednictvím tohoto zákona by měla dát státní správě jasná pravidla podle kterých bude rozvoj města řídit. Úřad se nikdy nesmí domnívat, nesmí být kreativní a vynášet svůj názor. Metropolitní plán odpracoval velký kus práce. Pracuje s obrovskou sumou informací, které se ale ukazují být buď nepřesné, nebo neúplné. Proces zjišťování pravidel pro nakládáí s územím probíhal tak, že jsem si skládal jednotlivé informace do sebe a zkoušel si představit co to znamená. Po složení všech informací jsem pořádně nepochopil co vlastně platí a co se v území smí a nesmí. Může to být vše, nebo také nic. Plán se tváří jak území rozumí, ale vykazuje velké nedostatky. Můj dojem je takový, že plán nevznikal na základě dílčích podkladových územních studií, které by byly diskutovány a projednány s veřejností a samosprávou jak to proběhlo při vzniku plánu stávajícího a tak lokální znalost chybí. Zásadním problémem stávajícího plánu není jeho složitost, ale právě nejednoznačnost, protože chybí pro vymezená území regulační plány a závazné územní studie, které pojmenují charakter a jedinečnost území. Nový územní plán přináší snahu pojmenovat charakter a strukturu, což je záslužné, ale vlastně nereálné. Nelze v měřítku územního plánu řešit detail území. To přísluší následným regulačním plánům. Tato snaha je past. Problém je, že nutnost absolutního dělení celého území Prahy do lokalit, přes které se charakter a struktura území popisuje nutně přináší nepřesnosti a nelogičnosti. Vzniká tak situace, že popsaná lokalita obsahuje plochy pro kterou regulace daná strukturou nefunguje. Těžko lze vynutit, aby veškerá další výstavba vedla k transformaci území podle popsaných regulativů lokality. Tedy demolicím a novým stavbám. Regulativy tak nejsou v ploše obecně použitelné a úřad nemá podle čeho rozhodovat. Má pouze vodítko nikoliv jasné pravidlo. Zcela matoucí a zavádějící je zavádění různých úrovní pro zastavitelnost. Pokud v rámci zastavitelného území vymezím nezastavitelnou plochu je plocha nestavební. Různé hranice pro stejný výsledek nemají smysl. Plán by měl uchovat cenné informace, které přináší a přiznat, že reálně také zavádí různé funkční využití ploch. Považuji za nemravné požadovat po občanovi, který se chce podívat na jedno místo, zda si může postavit na zahradě garáž, aby studoval regulativy celé lokality a skládal je dohromady s regultivy plochy na které se nalézá jako folie přes sebe. Existují i případy, kdy vymezení lokalit je takové, že část pozemku má v jedné a část v druhé lokalitě s jinými regulativy. Proto se kloním ke zrušení lokalit a zpřesnit popisy regulativů jednotlivých ploch na jedno souhrnné místo. Nastavení výškové hladiny je zajímavý regulační prvek, který určitě má své opodstatnění. Při pohledu na území však rastrový systém vykazuje velké nedostatky. Pokud by se měla výška stanovovat, tak ulici od ulice, dům od domu. Jedině tak se zabrání sporům a nejasnostem. Deklarovaná vrstevnatost je matoucí, protože stejně platí vše dohromady. Je dobře, že si vrstevnatost uvědomuje autor, ale pro používání plánu je zbytečná a komplikovaná. Měla by se proto přeložit pro uživatele plánu do ploch a jejich regulativů. Pro některá území to bude dostatečné a pro ostatní se předepíše zpracování regulačních plánů. Praxe ukázala, že místní stavební úřady a občané jsou často zoufalí, že není jasná regulace, ale kraj Praha není schopen regulační plány zpracovat. Mělo by proto dojít k úpravě statusu hl.m.Prahy a umožnit obcím a MČ, aby si regulační plány zpracovali. Způsob zobrazování plánu je samostatným problémem. Překryv čar a popisů, malé zobrazení i velký místní detail, podobné barvy a čáry způsobují někdy problém rozeznat co která čára znamená. V kontextu ostatních problémů se jedná o řešitelný problém. Nemám nastudovanou kompletně celou dokumentaci. Následné závěry jsou tedy pouze dovozením z toho co jsem nastudoval a zjistil a nemusí být zcela relevantní. Přesto považuji za dobré to zmínit. Plán přináší cenné informace o vnitřních rezervách a klade důraz na dotvoření města jako takového. To je záslužné a potřebné. Mám však dojem je, že zaměření plánu na sebe samotný zatemňuje reálný život. Živý plán pro živé město by měl pracovat s reálnými potřebami a vazbami. Jedná se vlastně o managment města, strategii jak chci udělat město živé, pohodlné, bezpečné, atraktivní a konkurenceschopné. Toto nemůže tvořit zpracovatel plánu. Nejde totiž jen o obecné proklamace ale o konkrétní kroky, které je nutné udělat a pro ně může plán vytvořit podmínky jen tehdy, pokud to dostane zadané. Zdá se, že toto zadání zpracovatel nemá a proto se zoufale snaží vytvořit prostor aby město mohlo žít a koncentruje se na to co ví a umí. Možná proto plán vůbec nereflektuje, že Praha je polycentrická. Většina obyvatel nenakupuje v centru, ale lokálně, nebo na okraji Prahy. Infrastrukturu a služby využívá v rámci své oblasti bez ohledu na hranice Prahy a Stejně se chovají i lidé za její hranicí.Lidé pracují z domova, nebo dojíždí z regionu, nebo do regionu, obrovské pracovní kapacity ve vazbě na služby jsou i na vnějším obvodu Prahy. To má dopad do života města a potřeby posílení tangenciálních spojů ve městě. Praha musí vědět komu, jak a jaké služby chce nabízet, čím chce světu konkrurovat, jaké pro to potřebuje podmínky a jaké kroky má udělat. Bez této strategie zůstává pro tuto úroveň plánu tvůrce slepý a slepé je pak i jeho dílo.