Příjemná je blízkost Libockého rybníka i možnost projít podél Litovického potoka do Liboce a dále do Ruzyně.
Důležitá pro rekreaci a procházky je louka mezi ulicí U stanice a Libocká, která v MPP není vyznačena. Další podobné zelené místo, také nevyznačené je podél Litovického potoka, před jeho vlitím do Libockého rybníka.
Historický statek, výhledy na Libocký rybník a kostel Sv. Šebestiána v Liboci, socha Sv. Jana Nepomuckého na zastávce Litovický potok
Zásadní chybou je umístění stavebních bloků do lokálního biokoridoru podél Litovického potoka - mezi ulicí Pelikánova, Libockým rybníkem a Libockým dvorem.
Souhlasím s paní Hoffmannovou.
Chybí vymezení okolí Litovického potoka v oblasti mezi Pelikánovou ulicí a rybníkem jako nezastavitelná plocha. Jedná se o zelenou přírodní plochu, která je navíc částečně v záplavovém území.
Souhlasím s panem Vlčkem.
Louka mezi ulicemi Libocká a U stanice je hojně využívána pro procházky a venčení psů. Měla by být vyznačena jako nezastavitelná, bez výškové regulace (v současné době je tam číslo 8)
V místě nových domu v ulici Rybničné - Podrybničná (u starého Libockého statku) je uvedena výšková regulace 4, což převyšuje i současné nové domy, natož okolní starou zástavbu. To se týká části staré zástavby mezi ulicemi Rybničná a Podrybničná, kde je uvedena rovněž výšková regulace 4.
Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.
Funkce biokoridoru je silně omezena oplocením areálu bytových domů mezi ulicí Rybničná a Litovickým potokem. Další ohrožení do budoucna vidím v parcele určené k zastavění směrem k Libockému rybníku.
Souhlasím s paní Hoffmannovou,
Funkce biokoridoru je silně omezena oplocením areálu bytových domů mezi ulicí Rybničná a Litovickým potokem. Další ohrožení do budoucna vidím v parcele určené k zastavění směrem k Libockému rybníku. Chybí záplavové území Litovického potoka.
Území rezervované pro železniční zastávku Praha-Liboc na Buštěhradské dráze, v MPP evidována pod 910-630/-/1021, významně zasahuje do soukromých pozemků a staveb vlastníků sdružených v SVJ Pavlovská a Ruzyňská. MPP nijak nereflektuje podmínku 81. uvedenou v souhlasném závazném stanovisku z 20. června 2016 vydaném ke stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydanému dle zákona dne 26. 1. 2009 pod č.j. 6015/ENV/096015/ENV/09.
Podmínka 81. uvádí "Prověřit možnost oddálení trasy záměru od obytné zástavby v prostoru ulice U Prioru cca v km 9,500 - 10,500. Minimalizovat zábor soukromých garáží a upřesnit adekvátní náhrady.". Vyznačení této VPS v MPP ale naopak nijak neminimalizuje zábor soukromých pozemků a přístřešků.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Ke Generelu mám následující poznámky z hlediska lokality:
- je naprosto ideální, aby Buštěhradská dráha byla vedena pod zemí a těleso dráhy se změnilo na zelený koridor s cyklostezkou (včetně pěších a vozíčkářů) tak, jak je to v Generelu navrhováno. Ve vazbě na okolí Prahy 6 se nabízí unikátní příležitost plně propojit stezkami západní, severní a východní okraj Prahy. Tuto variantu je třeba tlačit ze všech sil. Za její vážné ohrožení považuji průtahy s řešením Buštěhradské dráhy a dále zamýšlenou výstavbu v lokalitách Hradčanská, U Potoka, Veleslavín a na západním okraji Prahy 6. A jednání s vlastníky pozemků. Jakmile se jednou přeruší liniovost stezky, zmizí i stezka.
- kdy se změní Buštěhradská dráha v cyklostezku, ale není ani ve hvězdách. Navíc i při kladném rozhodnutí není jisté, že bude pod zemí a od nádraží Veleslavín nebude pod zemí nejspíš v žádném případě. Proto je třeba mít alternativu. Cyklotrasa směrem od východu může vést po stávající trase 201 (viz www.mapy.cz), která jde po jižní hranici lokality U Potoka do Veleslavína. Pokračování směrem na západ existuje a je cyklisty využíváno. Vede ulicemi Pod Petřinami a Nad Stanicí pod dráhou a zahrádkářskou kolonií k Libockému rybníku. Tato trasa současně umožňuje propojení mezi Petřinami a Libocí bezpečnou cyklotrasou. Třeba vyznačit a místy možná zpevnit přírodními materiály. Variantou spojení Petřin s Libocí je propojit novou cyklostezkou Liboc s západním koncem navrhované cyklostezky po severní hranici sídliště Petřiny. Řešení navrhované v Generelu ulicí Sestupnou je vzhledem k intenzitě dopravy v této ulici nebezpečné.
Od Libockého rybníka navrhuji vybudovat cyklostezku jako napojení existující trasy A157 v Jinočanské ulici. To znamená novou stezku od Libockého rybníka kolem nově budovaných rybníčků a podle severní zdi Hvězdy. Současně upravit vedení trasy A33 do Divoké Šárky místo ulicemi Sestupnou, Pelikánovou a Libockou nově od Libockého rybníka Naardenskou, přes železniční přejezd a Za Vokovickou vozovnou a po Evropské ke konečné tramvaje. Po Evropské vede stezka po chodníku.
Ideální by bylo najít a vyznačit vhodnou trasu od Libockého rybníka přes Dědinu do ulice Pilotů a dál na severozápad.
Souhlasím.
Souhlasím s panem Charvátem, jen připomínka: cyklisté často oceňují stezky, které nejsou jen hladké asfaltové.
V záplavě dopravních staveb na západním a severozápadním okraji Prahy 6, z nichž řada z nich je pochybných, zaniká jedno velké riziko z nich vyplývající. Neustále rostoucí hladina hluku, prachu, škodlivin i světelného smogu bude dále zhoršovat situaci Prahy 6 při převládajícím severozápadním proudění. Stavební aktivity v této oblasti by potřebovaly celkové posouzení vlivu na životní prostředí a ne jako jednotlivé stavby.
Této oblasti se silně dotýkají plánované dopravní stavby – zejména výstavba rychlodráhy a mohutná výstavba bytových domů „Nová Ruzyně“.
Obě stavební aktivity budou mít negativní vliv na životní prostředí. Prašnost, hluk v době výstavby (při převládajícím severozápadním a západním směru větru) a poté významné zvýšení téže zátěže i po dokončení těchto staveb.
Lokalita 516 je už tak dost zatížena silniční dopravou mezi Petřinami a Evropskou . Výstavbou nového sídliště a úpravami vedení silniční dopravy (Libocká) se provoz ještě znatelně zvýší.
Prakticky nepřetržitý hluk z rychlodráhy (krátké intervaly vlaků v obou směrech) spolu s novým umístěním železniční zastávky Praha-Liboc do těsné blízkosti bytových domů bude možné eliminovat jen do jisté míry a to ještě za cenu odpudivých protihlukových stěn podél trati. V místě samotné zastávky je eliminace hluku ještě problematičtější. Se zahloubením do tunelu se v této oblasti nepočítá. Nové umístění železniční zastávky evidentně vychází vstříc plánované výstavbě sídliště Nová Ruzyně, ale současně degraduje životní prostředí pro stávající obyvatele lokality – zejména bytových domů. Pro ně nebude umístění zastávky ani dráha samotná tak velkým přínosem, jak by se mohlo na první pohled zdát, neboť spojení na trasu A metra je pro dosažení cíle cesty v metropoli univerzálnější. Krom toho v zastávce mají podle představ SŽDC stavět jen některé vlaky.
Druhá strana plánovaného sídliště Nová Ruzyně má být podle plánů dopravně obsluhována spolu se sídlištěm Dědina také tramvajovou dopravou. Zavedení tramvají bude také značným zásahem do prostor existujícího sídliště. Bylo by podle mne mnohem lepším řešením páteřní dopravu osob z/na letiště včetně obsluhy Nové Ruzyně a Dědiny provést pomocí trasy metra.
Stávající plány a publikované vize do omrzení opakují jako jedinou možnost prodloužení trasy metra A ze stanice Motol obloukem až na letiště. Tato trasa je ovšem relativně delší a tím dražší a dopravně delší i časově. Přitom ale logickou cestou je rozvětvit trasu A v místě stanice Veleslavín a zbudovat stanice v trase na letiště v Liboci, na Nové Ruzyni, na Dědině, a dále směřovat přímo na letiště. To, že vlaky metra mohou mít větvené trasy je v Evropě přeci běžné.
Pro dopravní obsluhu uvedených lokalit jednoznačně preferuji metro před rychlodráhou.
Rychlodráha má stejně řešit jen osobní dopravu a od stanice Praha-Ruzyně nemá být podle ujištění projektantů využívána pro nákladní dopravu. Tak proč pro osobní dopravu v rámci Prahy nepoužít metro už od okrajů Prahy? Zátěž pro prostředí pro stávající i budoucí obyvatele by byla mnohem menší. Pasažéři osobní dopravy z oblasti Kladna cestující vlakem do Prahy by beztak museli ve většině případů přestoupit z rychlodráhy v některém z míst na navazující MHD (a kvůli rychlosti a spolehlivosti dopravy především na metro).
V souvislosti s bytovou výstavbou a stavbou/úpravou dopravní infrastruktury (silnice, rychlodráha) považuji za nezbytné provést posouzení vlivu na životní prostředí komplexně zároveň pro všechny zasažené lokality a nikoli odděleně.
Nenacházím ve výkresech propojenost zelených ploch ani prostupnost území proklamované v začátku textové části mpp. Dochází k oslabení územního systému ekologické stability vkládáním stavebních bloků do biokoridorů a umisťováním frekventovaných komunikací a křižovatek do blízkosti biocenter, zastavováním nárazníkového pásma kolem CHKO a přírodních památek. Hrubý rastr podlažnosti 100x100m nahrává nejasnostem, nadsazená podlažnost oproti skutečnosti, navíc s možností navýšení pater na nárožích a u metropolitních tříd, hrozí přílišným zahuštěním města. To povede k přetížení komunikací, občanské vybavenosti i rekreačních ploch. Posilování obslužnosti pro automobilovou dopravu snižuje účinnost opatření na posílení MHD, už v současnosti doprava narušuje kvalitu života v Praze a to mpp připravuje další zahuštění bydlení a pracovních příležitostí.
Souhlasím s paní Hoffmannovou.
Nenacházím ve výkresech propojenost zelených ploch ani prostupnost území proklamované v začátku textové části mpp. Dochází k oslabení územního systému ekologické stability vkládáním stavebních bloků do biokoridorů a umisťováním frekventovaných komunikací a křižovatek do blízkosti biocenter, zastavováním nárazníkového pásma kolem CHKO a přírodních památek. Hrubý rastr podlažnosti 100x100m nahrává nejasnostem, nadsazená podlažnost oproti skutečnosti, navíc s možností navýšení pater na nárožích a u metropolitních tříd, hrozí přílišným zahuštěním města. To povede k přetížení komunikací, občanské vybavenosti i rekreačních ploch. Posilování obslužnosti pro automobilovou dopravu snižuje účinnost opatření na posílení MHD, už v současnosti doprava narušuje kvalitu života v Praze a to mpp připravuje další zahuštění bydlení a pracovních příležitostí.
Ve stávájícím územním plánu je podél Litovického potoka, hranice Obory Hvězda až po Libocký rybník, vede biokoridor. Ten chybí v Metropolitním plánu, i kdy je důležitý z hlediska ochrany pohybu zvířat a obecné ochrany městské přírody.
Souhlasím s panem Vlčkem.
Oproti územnímu plánu zmizelo v mpp záplavové území Litovického potoka.
Soihlasím, zátopové území je důležité.
Ve stávájícím územním plánu podél Litovického potoka, hranice Obory Hvězda až po Libocký rybník vede biokoridor. Ten chybí v Metropolitním plánu, i kdy je důležitý z hlediska ochrany pohybu zvířat a obecné ochrany městské přírody. Chybí záplavové území Litovického potoka.
Nesourodé území
Iva Hoffmannová:Libocký Dvůr - historický statek, vysoké panelové domy a nová zástavba bytových domů, pro takovou směs se těžko hledá jedna charakteristika. Bytové domy kolem Libockého dvora poskytují bydlení v klidné zóně Libockého rybníka, mezi nimi je možné projít směrem k Šárce. Druhá část území je negativně ovlivněna dopravou ulicemi Libocká a Ruzyňská.