Nejvýraznější částí této lokality je ruzyňský hřbitov, starý a poměrně velký, který je v listu lokality zcela nevhodně označen jako místní park
Právě vesnický ráz určitě hodnotně přispívá k vzhledu lokality.
Ruzyňský hřbitov s nově opravenou obvodovou zdí je v listu lokality chybně označen jako místní park
Relativne klidna oblast, vzhledem k male vzdalenosti od Karlovarske silnice. Bydli tu velke mnozstvi rodin s detmi.
Největší předností je právě klidná atmosféra i přes blízkost Karlovarské silnice - zelený pás navazující na tuto komunikaci tvoří hlukovou bariéru. Relativní množství zeleně, které má potenciál k aktivnímu využití.
Předností lokality je klidná atmosféra a vesnický ráz i přes blízkost Karlovarské silnice - zelený pás navazující na tuto komunikaci tvoří hlukovou bariéru. Je zde relativně velké množství zeleně, která má potenciál k aktivnímu využití.
Kombinace rodinných domů se zahradami a "nevyužitých" zelených ploch dodávají celé lokalitě vesnický ráz a vytváří vhodné podmínky pro život překvapivě velkého množství divokých živočichů, zejména v oblasti severně od Karlovarské. To je pro velkoměsto raritní situace, kterou stojí za to zachovat.
Ze savců zde žijí například králíci a lišky, z ptáků kromě mnoha pěvců (např. slavík) i strakapoudi, datel a bažant. Velmi významný je výskyt početné populace chráněné ropuchy obecné, která se přes lokalitu Jivin dostává k rybníku Manské zahrady, kde se rozmnožuje.
Pozoroval jsem zde i výskyt chráněného a velmi vzácného brouka nosorožíka kapucínka, z dalších pozoruhodných zástupců hmyzu například tesaříka pižmového, světlušky větší nebo drvpopleně obecného.
V případě masivní výstavby v této lokalitě by většina živočichů zmizela. Zejména v případě ropuchy a nosorožíka by to byla obrovská škoda.
V této a přilehlých lokalitách severně od Karlovarské velmi oceňuji dobrou prostupnost pro chodce (i když se postupně zhoršuje). Díky souvislým pásům zeleně, neoploceným plochám a mnoha stezkám (např. z Manské zahrady do ulic Sadová a Ovocná a dále směrem k Ruzyňskému hřbitovu a dál na západ) zde mají chodci relativní svobodu pohybu, mohou se vyhnout rušným ulicím a rychleji se v celém území pohybovat.
V podstatě vesnický ráz této vilové čtvrti. Před pár lety byla radost sem chodit, pěšinky vychozené v zeleni lákaly k vycházkám. Nyní tento charakter postupně ubývá a je nahrazován novou zástavbou, která často vůbec nedbá na původní vychozené cestičky a nerespektuje charakter starší méně husté zástavby. Za hodnotný považuji každý kousek místní flory i fauny, který vzdoruje tomuto trendu (viz připomínky Martina Hůly).
V části na sever od Karlovarské silnice je poměrně dost starých administrativních budov, které už jsou většinou prázdné a vytváří se kolem nich skládky.
Souhlasím s nevzhlednými administrativními budovami, část ploch, které jsou označeny jako transformační plocha je neudržovaných, snadno by se mohly přeměnit na zelenou plochu. Např. plocha transformační plocha 411/166/2004 66973m2 mezi Manskou zahradou, Ve Višňovce a Sadovou by se mohla obnovit jako park a dodělat zde stezka, která je z poloviny vyasfaltovaná a mohla by být prospěšná pro místní obyvatele k spojení na autobus na Karlovarské ulici. Nově je tato plocha vedena jako obytná, což zase způsobí zastavění každého zeleného metru v této lokalitě. Naopak tato lokalita potřebuje zeleň, aby bránila znečištění ovzduší z Karlovarské ulice a hluku.
V severní části je u Karlovarské silnice zelený pás - vzrostlé stromy a keře a za ním je fungující zahrádkářská osada. Tato část zeleně pomáhá odfiltrovat hluk a prach frekventované Karlovarské od okolní vilové zástavby. V plánu je určena k rozšíření Karlovarské a k zastavění a tedy k dalšímu neúměrnému zatížení území od v podstatě dálničního přivaděče.
Naprosta absence ploch pro spolecne vyuziti volneho casu, ktera nuti deti hrat si primo na silnici. V oblasti zcela chybi detske hriste, park nebo alespon lavicky. Velmi spatne infrastruktura v oblasti. Uzke ulice, kde se nevyhnou protijedouci auta s povrchem v kritickem stavu.
V místě se nachází několik zelených ploch, nicméně ani jedna z nich (vyjma Ruzyňského hřbitova) není aktivně využívána ani udržována. Katastrofální stav místních komunikací.
V části na sever od Karlovarské silnice je poměrně dost starých administrativních budov, které už jsou většinou prázdné a vytváří se kolem nich skládky. Tyto plochy jsou označeny jako transformační, např. plocha 411/166/2004 66973m2 mezi Manskou zahradou, Ve Višňovce a Sadovou by se mohla obnovit jako park a dodělat zde stezka, která by byla prospěšná pro místní obyvatele jako spojení na autobus na Karlovarské ulici. Nově je tato plocha vedena jako obytná, což zase způsobí zastavění každého zeleného metru v této lokalitě. Naopak tato lokalita potřebuje zeleň, aby bránila znečištění ovzduší z Karlovarské ulice a hluku.
V severní části je u Karlovarské silnice zelený pás - vzrostlé stromy a keře a za ním je fungující zahrádkářská osada. Tato část zeleně pomáhá odfiltrovat hluk a prach frekventované Karlovarské od okolní vilové zástavby. V plánu je určena k rozšíření Karlovarské a k zastavění a tedy k dalšímu neúměrnému zatížení území od v podstatě dálničního přivaděče.
V oblasti zcela chybí dětské hřiště, park nebo alespoň lavičky.
Nová zástavba v lokalitě narušuje její prostupnost pro chodce. Další plánovaná výstavba by prostupnost dále zhoršila. Například stavba řadových domů v ulici Konopáskova a umístění zamčené branky mezi dvěma bloky domů zcela přerušilo spojení mezi ulicemi Výtvarná a Ovocná (tedy mezi Bílou Horou a částí Staré Ruzyně). V současnosti není možné dojít z oblasti kolem OBI na Bílou Horu po zpevněné cestě (pokud člověk nechce jít přímo po Karlovarské).
Souhlasím. Vzhledem k tomu, že je čtvrť obydlená řadou rodin s dětmi, postupné zneprůchodňování vychozených zkratek i zpevněných cest komplikuje život (nejen) maminkám s kočárky a pejskařům.
V oblasti zcela chybí dětské hřiště, park nebo alespoň lavičky, které budou nesmírně potřeba, zejména pokud se tu má dále stavět. Děti si tady skutečně na ulicích hrají- snad jediné místo, kam se jinak uchylují je jediná stará prolézačka u stezky mezi Ve Višňovce a Sadovou. Souhlasím také s připomínkou Adély Hansen. Pokud by zmizel pruh zeleně u Karlovarské, výrazně by se zhoršila kvalita života v této čtvrti.
V severní části přiléhá ke Karlovarské silnici zelený pruh se vzrostlými stromy a keři a za ním je fungující zahrádkářská osada. Tato část zeleně pomáhá odfiltrovat hluk a prach frekventované Karlovarské od okolní vilové zástavby. V plánu je určena k zastavění a k rozšíření Karlovarské, která už i v současném stavu znamená pro okolní území velkou zátěž.
Maximální zachování zeleně a uchování vesnického rázu, neprodat zbylé pozemky developerům na stavbu nevzhledných moderních bytových domů.
Jedinym volnym a nezastavenym prostorem je krizovatka ulic Ve Visnovce / Nad Manovkou. Toto prostranstvi by se dalo snadlo a levne rekultivovat a vytvorit tak v oblasti misto pro traveni volneho casu, ktere zde jinak neni.
V místě se nachází několik zelených ploch, nicméně ani jedna z nich (vyjma Ruzyňského hřbitova) není aktivně využívána ani udržována. Jejich zastavění však není žádoucí.
Pás zeleně navazující na severní část Karlovarské silnice tvoří hlukovou i pachovou bariéru. Jeho zastavění a využití k rozšíření Karlovarské silnice výrazně zhorší kvalitu prostředí i ovzduší.
Plocha navazující na Manskou zahradu a ulici Ve Višňovce, taktéž určena k přeměně na obytnou, je jediným místem, které by mohlo sloužit jako aktivně využívaný park. V loaklitě i jejím bezprostředním okolí totiž zcela chybí např.veřejné dětské hřiště. Také tudy vede z části zpevněná cesta spojující ulice Ve Višňovce, Sadovou a dále i Ovocnou, která je využívána pro přístup k MHD.
V místě se nachází několik zelených ploch, nicméně ani jedna z nich (vyjma Ruzyňského hřbitova) není aktivně využívána ani udržována. Jejich zastavění však není žádoucí. Pás zeleně navazující na severní část Karlovarské silnice tvoří hlukovou i pachovou bariéru. Jeho zastavění a využití k rozšíření Karlovarské silnice výrazně zhorší kvalitu prostředí i ovzduší.
Plocha navazující na Manskou zahradu a ulici Ve Višňovce, taktéž určena k přeměně na obytnou, je jediným místem, které by mohlo sloužit jako aktivně využívaný park. V lokalitě i jejím bezprostředním okolí zcela chybí např. veřejné dětské hřiště. Také tudy vede z části zpevněná cesta spojující ulice Ve Višňovce, Sadovou a dále i Ovocnou, která je využívána pro přístup k MHD. Podle obyvatel je žádoucí maximální zachování zeleně a uchování vesnického rázu, neprodat zbylé pozemky developerům na stavbu nevzhledných moderních bytových domů.
Souhlasím s předchozími komentáři. Ještě doplňuji, že právě nezastavěnou plochou jižně od Manské zahrady prochází hlavní migrační cesta místní populace zákonem chráněné ropuchy obecné (čítající stovky jedinců), která má pouze z tohoto směru přístup k rybníku v Manské zahradě, kde se rozmnožuje. Pokud by se oblast proměnila na staveniště a vznikly by zde překážky (zdi kolem pozemků a pod.), mělo by to pro celou populaci devastující následky.
Je proto nezbytné zachovat tuto plochu nezastvěnou, například jako park.
Charakteristický je hřbitov, zahrádkářská osada a historické cesty jako Kozí stezka nebo úvozová cesta vedoucí ke starému statku a Manská zahrada. Charakteristické je, že se tu lidé znají jménem a zdraví. Mezi vilovými domy se občas toulají slepice. Skoro každá rodina v naší ulici má psa, proto je důležité zachovat zeleň v okolí, aby bylo kde je venčit.
Lokalita byla zřejmě vymezena podle množství transformačních ploch na tomto území, ve skutečnosti ucelené území netvoří. Část na sever od Karlovarské se rozprostírá mezi Manskou zahradou a ruzyňským hřbitovem. Na těchto bývalých polích už probíhá poměrně rozsáhlá výstavba a pokud by byl ponechaný sad kolem hřbitova a zahrádkářská kolonie (což je velmi žádoucí), tolik prostoru pro výstavbu nezbývá. Toto území vždy patřilo k Ruzyni. Jižní část lokality leží na rozhraní Bílé Hory a Řep, také zde probíhá výstavba, část produkčních ploch je stále využívaná.
Jak již bylo řečeno, více zeleně a oprava tamních komunikací.
V části na sever od Karlovarské (mezi Manskou zahradou a ruzyňským hřbitovem) už probíhá poměrně rozsáhlá výstavba. Pokud by byl ponechaný sad kolem hřbitova a zahrádkářská kolonie (což je velmi žádoucí), tolik prostoru pro novou výstavbu nezbývá. Jižní část lokality leží na rozhraní Bílé Hory a Řep, také zde probíhá výstavba. Plán v tomto místě počítá s 4 podlažní výškovou zástavbou, přičemž všude v okolí je maximálně 2 podlažní zástavba.
Neodpovida. Cast lokality pod Karlovarskou silnici ma zcela jiny (vesnicky) charakter, nez cast lokality nad Karlovarskou silnici. Navrhuji lokality rozdelit a resit oddelene.
Lokalita byla zřejmě vymezena podle množství transformačních ploch na tomto území, ve skutečnosti ucelené území netvoří. Část na sever od Karlovarské se rozprostírá mezi Manskou zahradou a ruzyňským hřbitovem. Na těchto bývalých polích už probíhá poměrně rozsáhlá výstavba, a pokud by byl ponechaný sad kolem hřbitova a zahrádkářská kolonie (což je velmi žádoucí), tolik prostoru pro výstavbu nezbývá. Toto území vždy patřilo k Ruzyni. Jižní část lokality leží na rozhraní Bílé Hory a Řep, také zde probíhá výstavba, část produkčních ploch je stále využívaná. Část lokality pod Karlovarskou silnici má zcela jiný (vesnicky) charakter, než část lokality nad Karlovarskou silnici. Obyvatelé navrhují lokality rozdělit a řešit odděleně.
Soulasím s připomínkou Jana Vlacila.
Navrhuji rozdeleni lokality hranici, kterou bude tvorit Karlovarska silnice.
Navrhuji zvážit spojení s lokalitou 328 Bílá Hora ze dvou důvodů. Jednak obě lokality těsně sousedí a potýkají se s podobnými aktuálními i potenciálními problémy. A dále pokud dojde k zastavění lokality Jiviny, pak by výstavba měla držet charakter lokality Bílá Hora. Spojením to lze lépe ohlídat.
Je navrženo zvážit spojení s lokalitou 328 Bílá Hora. Obě lokality těsně sousedí a potýkají se s podobnými aktuálními i potenciálními problémy. Pokud dojde k zastavění lokality Jiviny, pak by výstavba měla držet charakter lokality Bílá Hora. Spojením to lze lépe ohlídat.
Lokalita je vymezená jako transformační a převládají zde transformační plochy, což v severní části lokality není zcela na místě. Kromě hřbitova je zde už poměrně rozsáhlá nová výstavba a při ponechání zahrádkářské kolonie u Karlovarské silnice (což je velmi žádoucí) zůstane pro další výstavbu menší část.
Lokalita je téměř celá vymezena jako zastavitelná obytná transformační plocha, což v severní části lokality naráží na rezervu rozšíření Karlovarské silnice. Velmi vhodné by bylo ponechat zelený pás kolem Karlovarské (ponechání zahrádkářské kolonie), aby odstínil rušnou výpadovku od stávající výstavby a případné nové, i když pro ni zůstane poměrně omezený prostor.
Lokalita je celá vymezená jako transformační a převládají zde transformační plochy, což v severní části lokality není zcela na místě. Kromě hřbitova je zde už poměrně rozsáhlá nová výstavba a při ponechání zahrádkářské kolonie a celého zeleného pásu u Karlovarské silnice (což je velmi žádoucí pro odstínění rušné silnice od obytných částí) zůstane pro další výstavbu poměrně omezený prostor.
Souhlasím s připomínkami Jindry Kvapilové.
Zastavitelnost prostoru těsně přilehlého k Manské zahradě (411/166/2193) vidím jako velmi problematickou. Nyní se jedná o velmi klidnou část lokality, která by výstavbou velmi utrpěla. Zároveň tudy prochází hlavní migrační cesta místní populace zákonem chráněné ropuchy obecné (čítající stovky jedinců), která má pouze z tohoto směru přístup k rybníku v Manské zahradě, kde se rozmnožuje. Pokud by se oblast proměnila na staveniště a vznikly by zde překážky (zdi kolem pozemků a pod.), mělo by to pro celou populaci devastující následky.
Je proto nezbytné zachovat tuto plochu nezastvěnou, například jako park.
V jižní části lokality je všude navrhovaná výstavba se čtyřmi nadzemními podlažími. Několik takových domů zde již stojí a vzhledem k okolní vilové zástavbě už jich je tam docela dost. Pokud je tento výškový typ navržený na celém území (73 tis. m2), bude zásadně porušen ráz okolní čtvrti.
V jižní části lokality je navržená výšková regulace pro novou výstavbu se čtyřmi nadzemními podlažími. Několik čtyřpodlažních domů zde již stojí, ale ve všech navazujících lokalitách je výšková regulace maximálně dvoupodlažní. Pokud je tento výškový typ navržený na celém území bude zásadně porušen ráz okolní čtvrti.
Vystavba 4 podlaznich domu v oblasti krizeni ulic Ve Visnovce / Nad Manovkou je nepripustna. Zabrala by posledni volnou zelenou plochu v oblasti a zmenila celkovy raz oblasti.
V jižní části lokality je navrhovaná výstavba se čtyřmi nadzemními podlažími. Několik takových domů zde již stojí a vzhledem k okolní vilové zástavbě už tak jich je tam docela dost. Pokud je tento výškový typ navržený na celém území (73 tis. m2), bude zásadně porušen ráz okolní čtvrti. Obyvatelé také namítají, že výstavba v oblasti křížení ulic Ve Višňovce / Nad Manovkou by zabrala poslední volnou zelenou plochu v oblasti.
Vystavba 4 podlaznich domu v oblasti krizeni ulic Ve Visnovce / Nad Manovkou je nepripustna. Zabrala by posledni volnou zelenou plochu v oblasti a zmenila celkovy raz oblasti. Navíc tu létají letadla zatraceně, ale zatraceně, nízko nad zemí.
V cílovém charakteru lokality se uvádí vytvoření různorodého města, v jižní části je ale navržena homogenní čtyřpatrová zástavba. Rovněž deklarovaná prostupnost se zhorší jednak uvedeným rozšířením Karlovarské a také plánovanou hustou zástavbou.
Bydlím na hranici Ořechovky a Dejvic. Jako obyvatel Prahy 6 konstatuji následující:
- Priority plánu jsou auta a prostavěné miliardy bez ohledu na občany.
- Významnou část VPS může za veřejně prospěšné označit jen někdo, kdo v Praze 6 nikdy nebyl.
- Vedení Prahy tvrdošíjně věří, že další a další dopravní stavby vyřeší kritickou dopravní situaci Prahy vytvářenou další a další bytovou a komerční výstavbou v Praze.
- Plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
- Praha postrádá vizi.
Cílový charakter lokality, totiž vytvoření různorodého města, zajištění prostupné sítě veřejných prostranství a její propojení s uliční síti sousedních lokalit a zároveň rozšíření Karlovarské ulice nemůže principiálně fungovat. Čtyřpodlažní zástavba jižně od rozšiřované výpadovky zhorší deklarovanou prostupnost a propojenost a navrhovaná výstavba nebude splňovat kriteria moderního bydlení.
se uvádí vytvoření různorodého města, v jižní části je ale navržena homogenní čtyřpatrová zástavba. Rovněž deklarovaná prostupnost se zhorší jednak uvedeným rozšířením Karlovarské a také plánovanou hustou zástavbou.
V cílovém charakteru lokality se uvádí vytvoření různorodého města, v jižní části je ale navržena homogenní čtyřpatrová zástavba. Rovněž deklarovaná prostupnost se zhorší jednak uvedeným rozšířením Karlovarské a také plánovanou hustou zástavbou. Metropolitní plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
V cílovém charakteru lokality se uvádí vytvoření různorodého města, v jižní části je ale navržena homogenní čtyřpatrová zástavba. Rovněž deklarovaná prostupnost se zhorší jednak uvedeným rozšířením Karlovarské a také plánovanou hustou zástavbou. Metropolitní plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
Index využití lokality je zvýšen ze stávající hodnoty 0,25 na 0,61, což je velké navýšení, zvláště s ohledem na to, že v okolních lokalitách se index využití pohybuje v rozmezí 0,3 - 0,4.
Navrhovaný index využití lokality (zvýšení ze stávajícího stavu 0,25 na 0,61) nerespektuje obvyklé hodnoty v okolních lokalitách, ale zvedá plochu zástavby výrazně více, než by bylo žádoucí.
Pohled na satelitní snímky (Mapy.cz nebo Google maps) ukazují velký rozsah zeleně v celé lokalitě. To MPP vůbec nereflektuje. Přímo se nabízí ponechat tuto zeleň (neupravený park, zahrádkářská kolonie) a rozvíjet pro rekreační účely a jako přirozenou ochranu obyvatel Bílé Hory. Navrhovaný rozsah dopravních staveb na západním okraji Prahy 6 a rozšíření letiště VH sebou nese velké riziko zhoršení životního prostředí. Bílá Hora je vyvýšená a při převládajícím SZ proudění výrazně stoupne hlukové zatížení, zplodiny i světelný smog. Navíc v navrhované výstavbě chybí jasný popis občanské vybavenosti a to v kombinaci s relativně slabší MHD povede nutně k dalšímu lokálnímu zahuštění automobilové dopravy, pokud dojde k výstavbě v lokalitě Jiviny.
Index využití lokality je zvýšen ze stávající hodnoty 0,25 na 0,61, což je velké navýšení, zvláště s ohledem na to, že v okolních lokalitách se index využití pohybuje v rozmezí 0,3 - 0,4. Pohled na satelitní snímky ukazuje velký rozsah zeleně v celé lokalitě. To MPP vůbec nereflektuje. Přímo se nabízí ponechat tuto zeleň (neupravený park, zahrádkářská kolonie) a rozvíjet pro rekreační účely a jako přirozenou ochranu obyvatel Bílé Hory. Navrhovaný rozsah dopravních staveb na západním okraji Prahy 6 a rozšíření letiště VH sebou nese velké riziko zhoršení životního prostředí. Bílá Hora je vyvýšená a při převládajícím SZ proudění výrazně stoupne hlukové zatížení, zplodiny i světelný smog. Navíc v navrhované výstavbě chybí jasný popis občanské vybavenosti a to v kombinaci s relativně slabší MHD povede nutně k dalšímu lokálnímu zahuštění automobilové dopravy, pokud k výstavbě v této lokalitě dojde.
Rozhodně by měla být stanovena podrobnější regulace pro transformační plochy. Individuální regulativy pro doplňování struktury města a předměstí nevymezují téměř nic, jen velikost plochy a využití. Není stanovena rozloha parků ani veřejných prostranství, zastavitelnost stavebních bloků je určena jen podle jejich velikosti, ale není již určeno, v jakém poměru zde různé velikosti stavebních bloků mohou být realizovány.
MPP neodráží skutečný rozsah zeleně v lokalitě a označuje jí celou jako zastavěnou/zastavitelnou.
Rozhodně by měla být stanovena podrobnější regulace pro transformační plochy. Individuální regulativy pro doplňování struktury města a předměstí nevymezují téměř nic, jen velikost plochy a využití. Není stanovena rozloha parků ani veřejných prostranství, zastavitelnost stavebních bloků je určena jen podle jejich velikosti, ale není již určeno, v jakém poměru zde různé velikosti stavebních bloků mohou být realizovány. MPP neodráží skutečný rozsah zeleně v lokalitě a označuje ji chybně celou jako zastavěnou/zastavitelnou.
Souhlasím s paní Jindrou Kvapilovou.
V severní části lokality je jednak úzký zelený pás kolem Karlovarské silnice a zahrádkářská kolonie, tato zeleň je zde navržena k zastavění jako obytná plocha typu zahradního města. Nejedná se o velkou plochu a plní zde významnou zklidňující funkci k přetížené Karlovarské, rozhodně by bylo třeba ji nerušit. Zároveň je zde parčík (bývalé dětské hřiště), který navazuje na Manskou zahradu z lokality Stará Ruzyně a volně přechází do sadu kolem ruzyňského hřbitova. Zajišťuje tak v listu lokality deklarovanou prostupnost parků a veřejného prostranství, kterou metropolitní plán zástavbou plánovanou na celém území (kromě hřbitova) ruší.
V severní části lokality je jednak úzký zelený pás kolem Karlovarské silnice a zahrádkářská kolonie, tato zeleň je zde navržena k zastavění jako obytná plocha typu zahradního města. Nejedná se o velkou plochu a plní zde významnou zklidňující funkci k přetížené Karlovarské, rozhodně by bylo třeba ji nerušit. Zároveň je zde parčík (bývalé dětské hřiště), který navazuje na Manskou zahradu z lokality Stará Ruzyně a volně přechází do sadu kolem ruzyňského hřbitova. Zajišťuje tak v listu lokality deklarovanou prostupnost parků a veřejného prostranství, kterou metropolitní plán zástavbou plánovanou na celém území (kromě hřbitova) velmi nevhodně ruší.
Plánované rozšíření Karlovarské silnice nic neřeší, protože zástavba na Bílé Hoře neumožní rozšíření silnice dále, na jiném místě zůstane tedy stejně úzká a špatně průjezdná. V dané lokalitě rozšíření jen ubere kus zeleně a prostoru.
Rozšíření Karlovarské ulice jenom posunuje problém k zástavbě na Bílé Hoře, kde další rozšíření silnice není možné. V dané lokalitě rozšíření jenom ubere kus zeleně a prostoru. Zároveň MPP počítá s paralelním dálničním přivaděčem od křižovatky Vypich k Pražskému okruhu.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Plně souhlasím s komentářem paní Kvapilové a pana Matulíka.
- Plánovat paralelně rozšíření Karlovarské ulice a Břevnovskou radiálu je zcestné.
- Rozšíření Karlovarské ulice nedává smysl, protože navazující Bělohorská více aut nepojme.
- Rozšíření Karlovarské ulice a Břevnovská radiála nedávají smysl, protože přivádějí více aut na Vypich, ale komunikace vedoucí z Vypichu další auta nepojmou. Už teď jsou přetížené.
- Břevnovská radiála dále zvyšuje izolaci a znečištění lokalit Jiviny, Bílá Hora a zasahuje nekoncepčně do rekreační lokality Motolský háj.
Druhá přistávací dráha letiště VH je posunutá o cca 2 km na jih proti stávající. To znamená, že i příletový koridor se posune někam nad linii Bohnice-Sedlec-Lysolaje-Nebušice. To jednoznačně znamená negativní dopady na prostředí v této oblasti ale také v celé severozápadní části Prahy 6 od Baby a Bubenče až po Dědinu.
V rozšíření letiště, se kterým nesouhlasím, vidím ještě jeden rizikový faktor. Jde o privátní investici. Při dravosti soukromých investorů je jasné, že letiště bude při schválení plánu rozšířeno daleko dříve, než se vylepší jeho dopravní obslužnost jakoukoliv stavbou navrhovanou v MPP. Dopady na intenzitu automobilové dopravy v celé Praze 6 si v takovém případě ani nelze představit.
Plánované rozšíření Karlovarské silnice nic neřeší, protože zástavba na Bílé Hoře neumožní rozšíření silnice dále, na jiném místě zůstane tedy stejně úzká a špatně průjezdná. V dané lokalitě rozšíření jen ubere kus zeleně a prostoru. Plánovat paralelně rozšíření Karlovarské ulice a Břevnovskou radiálu je zcestné. Obě plánované dopravní stavby přivádějí více aut na Vypich, ale komunikace vedoucí z Vypichu další auta nepojmou. Už teď jsou přetížené. Břevnovská radiála dále zvyšuje izolaci a znečištění lokalit Jiviny a Bílá Hora a zasahuje nekoncepčně do rekreační lokality Motolský háj. Na lokalitu bude mít negativní vliv i plánovaná druhá přistávací dráha letiště VH, posunutá o cca 2 km na jih proti stávající. To znamená, že i příletový koridor se posune nad linii Bohnice-Sedlec-Lysolaje-Nebušice směrem k městu. To jednoznačně znamená negativní dopady na prostředí v celé severozápadní části Prahy 6 od Baby a Bubenče až po Dědinu.
Navrhované rozšíření Karlovarské ulice rozhodně není veřejnosti prospěšné. Z hlediska dotčených lokalit nic neřeší a přinese jen další zhoršení životního prostředí.
Lokalita Jiviny byla zřejmě vymezena podle množství transformačních ploch na tomto území, ve skutečnosti ucelené území netvoří. Lokalita je celá vymezená jako transformační a převládají zde transformační plochy, což v severní části není zcela na místě. Kromě hřbitova je zde už poměrně rozsáhlá nová výstavba a při ponechání zahrádkářské kolonie, sadu kolem hřbitova a celého zeleného pásu u Karlovarské silnice (což je velmi žádoucí pro odstínění rušné silnice od obytných částí) zůstane pro další výstavbu poměrně omezený prostor. Jižní část lokality leží na rozhraní Bílé Hory a Řep, také zde probíhá výstavba, část produkčních ploch je stále využívaná. Část lokality pod Karlovarskou silnici má zcela jiný (vesnicky) charakter, než část lokality nad Karlovarskou silnici. Obyvatelé navrhují lokality rozdělit a řešit odděleně nebo zvážit spojení s lokalitou 328 Bílá Hora, obě lokality těsně sousedí a potýkají se s podobnými aktuálními i potenciálními problémy. A dále pokud dojde k zastavění lokality Jiviny, pak by výstavba měla držet charakter lokality Bílá Hora. Spojením to lze lépe ohlídat.
V jižní části lokality je navrhovaná výstavba se čtyřmi nadzemními podlažími. Pokud je tento výškový typ navržený na celém území (73 tis. m2), bude zásadně porušen ráz okolní čtvrti.
Index využití lokality je zvýšen ze stávající hodnoty 0,25 na 0,61, což je velké navýšení, zvláště s ohledem na to, že v okolních lokalitách se index využití pohybuje v rozmezí 0,3 - 0,4. Pohled na satelitní snímky ukazuje velký rozsah zeleně v celé lokalitě. To MPP vůbec nereflektuje. Je nutné ponechat tuto zeleň (zahrádkářská kolonie, neupravený park - bývalé dětské hřiště, který navazuje na Manskou zahradu z lokality Stará Ruzyně a volně přechází do sadu kolem ruzyňského hřbitova, zajišťuje tak v listu lokality deklarovanou prostupnost parků a veřejného prostranství, kterou metropolitní plán zástavbou plánovanou na celém území velmi nevhodně ruší) a rozvíjet pro rekreační účely a jako přirozenou ochranu obyvatel Bílé Hory. Navrhovaný rozsah dopravních staveb na západním okraji Prahy 6 a rozšíření letiště VH sebou nese velké riziko zhoršení životního prostředí. Bílá Hora je vyvýšená a při převládajícím SZ proudění výrazně stoupne hlukové zatížení, zplodiny i světelný smog. Navíc v navrhované výstavbě chybí jasný popis občanské vybavenosti a to v kombinaci s relativně slabší MHD povede nutně k dalšímu lokálnímu zahuštění automobilové dopravy, pokud k výstavbě v této lokalitě dojde. Rozhodně by měla být stanovena podrobnější regulace pro transformační plochy. Individuální regulativy pro doplňování struktury města a předměstí nevymezují téměř nic, jen velikost plochy a využití. Není stanovena rozloha parků ani veřejných prostranství, zastavitelnost stavebních bloků je určena jen podle jejich velikosti, ale není již určeno, v jakém poměru zde různé velikosti stavebních bloků mohou být realizovány. MPP neodráží skutečný rozsah zeleně v lokalitě a označuje ji chybně celou jako zastavěnou/zastavitelnou.
Plánované rozšíření Karlovarské silnice nic neřeší, protože zástavba na Bílé Hoře neumožní rozšíření silnice dále, na jiném místě zůstane tedy stejně úzká a špatně průjezdná. V dané lokalitě rozšíření jen ubere kus zeleně a prostoru. Plánovat paralelně rozšíření Karlovarské ulice a Břevnovskou radiálu je zcestné. Obě plánované dopravní stavby přivádějí více aut na Vypich, ale komunikace vedoucí z Vypichu další auta nepojmou. Už teď jsou přetížené. Břevnovská radiála dále zvyšuje izolaci a znečištění lokalit Jiviny a Bílá Hora a zasahuje nekoncepčně do rekreační lokality Motolský háj. Na lokalitu bude mít negativní vliv i druhá přistávací dráha letiště VH, posunutá o cca 2 km na jih proti stávající. To znamená, že i příletový koridor se posune nad linii Bohnice-Sedlec-Lysolaje-Nebušice směrem k městu. To jednoznačně znamená negativní dopady na prostředí v celé severozápadní části Prahy 6 od Baby a Bubenče až po Dědinu.
Územní plán lépe reflektuje dané území a jeho stávající podobu (nejen v této lokalitě). Metropolitní plán upřednostňuje rozsáhlé transformace území, zbytečně ruší zelené plochy (např. v této lokalitě je v územním plánu uveden pojem izolační zeleň a to pro pás kolem Karlovarské, který metropolitní plán ruší), příliš zahušťuje zástavbu a zohledňuje všechny návrhy dopravních staveb, které kdy byly navrženy, takže v některých lokalitách Prahy 6 jich je opravdu nadbytek. V oblasti pod Karlovarskou ulicí metropolitní plán navrhuje transformaci velké části území na obytné, ruší velkou část zelených ploch a neřeší dopravní obslužnost (dostupnost MHD) a infrastrukturu nově vzniklého území. Ruší izolační zeleň od Karlovarské ulice a nenavrhuje žádný lokální park, který by sloužil jako sportoviště / dětské hřiště. V návrhu je pouze park Ruzyňský hřbitov, který se nezdá pro dětské hřiště vhodný. Například parcela KN 848/5 je vedena jako sportovní a rekreační plocha a je v majetku hl.m. Prahy. Spolu se sousední parcelou 827/1 by vytvořila dostatečný prostor k rekreaci, který v okolí úplně chybí. Zároveň by úpravou vznikl i přístup k Ruzyňskému hřbitovu a zastávce MHD Ruzyňský hřbitov směrem od Manského rybníka. V tuto chvíli je zde černá skládka a vyšlapaná cesta na MHD. Např. plocha 411/166/2004 66973m2 mezi Manskou zahradou, Ve Višňovce a Sadovou, určena v MP k přeměně na obytnou, je místem, které by mohlo sloužit jako aktivně využívaný park. Podle obyvatel je žádoucí maximální zachování zeleně a uchování vesnického rázu, neprodat zbylé pozemky developerům na stavbu nevzhledných moderních bytových domů.
Problematická je také zastavitelnost prostoru těsně přilehlého k Manské zahradě (411/166/2193). Tímto prostorem prochází hlavní migrační cesta místní populace zákonem chráněné ropuchy obecné (čítající stovky jedinců), která má pouze z tohoto směru přístup k rybníku v Manské zahradě, kde se rozmnožuje. Pokud by se oblast proměnila na staveniště a vznikly by zde překážky mělo by to pro celou populaci devastující následky. Je proto nezbytné zachovat tuto plochu nezastavěnou, například jako park. Kombinace rodinných domů se zahradami a "nevyužitých" zelených ploch dodávají celé lokalitě vesnický ráz a vytváří vhodné podmínky pro život překvapivě velkého množství divokých živočichů, zejména v oblasti severně od Karlovarské. To je pro velkoměsto raritní situace, kterou stojí za to zachovat. Ze savců zde žijí například králíci a lišky, z ptáků kromě mnoha pěvců (např. slavík) i strakapoudi, datel a bažant. Velmi významný je výskyt početné populace chráněné ropuchy obecné a chráněného a velmi vzácného brouka nosorožíka kapucínka, z dalších pozoruhodných zástupců hmyzu například tesaříka pižmového, světlušky větší nebo drvopleně obecného. V případě masivní výstavby v této lokalitě by většina živočichů zmizela.
Zapojení lokality do koncepce širšího území, doplnění popisu koncepce území
zásadní připomínka – Lokalita Jiviny je úzce spjatá s lokalitami 328 Bílá Hora a 213 Stará Ruzyně. Lokality se doplňují i občanskou vybaveností a existující infrastrukturou, obojí není všude zcela dostačující. Transformační potenciál území je vhodné rezervovat zejména pro zajištění místní obslužnosti a potřeb obyvatel, která v současné době není dostačující. V MPP chybí nástroj pro popsání vazeb mezi lokalitami a jejich vzájemným ovlivňováním se.
Definování městské priority
zásadní připomínka - jakýkoliv rozvoj lokality podmínit ohledem na znečištění životního prostředí emisemi z letiště, které jsou už nyní značné, a velmi frekventované Karlovarské. Stavební aktivity v této oblasti by potřebovaly celkové posouzení vlivu na životní prostředí a na okolní existující zástavbu a ne jako jednotlivé stavby. Jsou žádoucí pouze aktivity, které povedou ke zlepšování stávajícího stavu nebo jsou přípustné takové aktivity, které stávající stav nezhorší.
Zdá se mi, že územní plán lépe reflektuje dané území a jeho stávající podobu (nejen v této lokalitě). Metropolitní plán upřednostňuje rozsáhlé transformace území, zbytečně ruší zelené plochy (např. v této lokalitě jsem v územním plánu našla pojem izolační zeleň a to pro pás kolem Karlovarské, který metropolitní plán ruší), příliš zahušťuje zástavbu a zohledňuje všechny návrhy dopravních staveb, které kdy byly navrženy, takže v některých lokalitách Prahy 6 jich je opravdu nadbytek.
Metropolitní plán upřednostňuje v této lokalitě dopravní infrastrukturu, ruší izolační zeleň kolem Karlovarské a maximálně zahušťuje zástavbu, tedy přivádí více negativních vlivů do dané lokality než územní plán.
Souhlasím s názorem, že územní plán lépe reflektuje dané území.
Při pohledu na severní část lokality - oblast pod Karlovarskou ulicí metropolitní plán navrhuje transformaci velké části území na obytné, ruší velkou část zelených ploch a neřeší dopravní obslužnost (dostupnost MHD) a infrastrukturu nově vzniklého území.
Ruší izolační zeleň od Karlovarské ulice a nenavrhuje žádný lokální park, který by sloužil jako sportoviště / dětské hřiště. V návrhu je pouze park Ruzyňský hřbitov, který se mi nezdá pro dětské hřiště vhodný.
Například parcela KN 848/5 je vedena jako sportovní a rekreační plocha a je v majetku hl.m. Prahy. Spolu se sousední parcelou 827/1 by vytvořila dostatečný prostor k rekreaci, který v okolí úplně chybí. Zároveň by úpravou vznikl i přístup k Ruzyňskému hřbitovu a zastávce MHD Ruzyňský hřbitov směrem od Manského rybníka. V tuto chvíli je v této části černá skládka a vyšlapaná cesta na MHD.
Územní plán lépe reflektuje dané území a jeho stávající podobu (nejen v této lokalitě). Metropolitní plán upřednostňuje rozsáhlé transformace území, zbytečně ruší zelené plochy (např. v této lokalitě jsem v územním plánu našla pojem izolační zeleň a to pro pás kolem Karlovarské, který metropolitní plán ruší), příliš zahušťuje zástavbu a zohledňuje všechny návrhy dopravních staveb, které kdy byly navrženy, takže v ně kterých lokalitách Prahy 6 jich je opravdu nadbytek. V oblasti pod Karlovarskou ulicí metropolitní plán navrhuje transformaci velké části území na obytné, ruší velkou část zelených ploch a neřeší dopravní obslužnost (dostupnost MHD) a infrastrukturu nově vzniklého území. Ruší izolační zeleň od Karlovarské ulice a nenavrhuje žádný lokální park, který by sloužil jako sportoviště / dětské hřiště. V návrhu je pouze park Ruzyňský hřbitov, který se nezdá pro dětské hřiště vhodný. Například parcela KN 848/5 je vedena jako sportovní a rekreační plocha a je v majetku hl.m. Prahy. Spolu se sousední parcelou 827/1 by vytvořila dostatečný prostor k rekreaci, který v okolí úplně chybí. Zároveň by úpravou vznikl i přístup k Ruzyňskému hřbitovu a zastávce MHD Ruzyňský hřbitov směrem od Manského rybníka. V tuto chvíli je v této části černá skládka a vyšlapaná cesta na MHD.
Tato lokalita rozhodně netvoří jeden celek, společné pro ni může být jen poměrně silné zastoupení bývalých administrativních budov nebo budov drobné výroby
Lokalita má vesnický ráz. Je "schovaná" pod Karlovarskou silnicí, která je velmi frekventovaná. Zasloužila by si více aktivní zeleně, chybí zde udržovaná travnatý park s případnými prvky pro děti, ale i seniory nebo jenom posezení v zeleni. Zeleň také pomůže od hluku z Karlovarské a čistí ovzduší.
Cast oblasti pod Karlovarskou silnici
Jan Vlacil:Klidna oblast se zastavbou rodinnych domu, s vesnickym charakterem.
Souhlasím s tím, že lokalita vymezená jako Jiviny není jednotná.
Část pod Karlovarskou silnicí má vesnický až rodinný charakter, jedná se o velmi klidné místo.
Lokalita Jiviny rozhodně netvoří jeden celek, společné pro ni může být jen poměrně silné zastoupení bývalých administrativních budov nebo budov drobné výroby. Část lokality pod Karlovarskou silnicí má vesnický ráz. Karlovarská silnice je velmi frekventovaná, je nutné zde zachovat maximální množství zelených ploch pro snížení prašnosti a omezení hluku.
Lokalita Jiviny rozhodně netvoří jeden celek, společné pro ni může být jen poměrně silné zastoupení bývalých administrativních budov nebo budov drobné výroby. Část lokality pod Karlovarskou silnicí má vesnický ráz. Karlovarská silnice je velmi frekventovaná, je nutné zde zachovat maximální množství zelených ploch pro snížení prašnosti a omezení hluku.
Souhlasím s připomínkou Adély Hansen.