Metropolitní plán obsahuje kromě hlavního výkresu i další výkresy. V této části se budete věnovat popisu infrastruktur v metropolitním plánu. Plán obsahuje čtyři infrastruktury. Je to:
Jednotlivé typy infrastruktur jsou na samostatných výkresech. Textový popis infrastruktur najdete v listu lokality v odstavcích 500, 600, 700 a 800.
Metropolitní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby a opatření. Najdete je na výkrese:
Textový popis je v listu lokality odstavci 900.
Kromě příslušných výkresů si otevřete výkres Metropolitního plánu. (Mapa v lokalitě v pdf je zkreslená, sledujte hlavní výkres) Otevřete si list této lokality v samostatném okně. Přečtěte si jej a věnujte se i odůvodnění. Odkazy na příslušné články si dohledejte v textové části, kterou si také otevřete.
Přečtěte si vždy všechny otázky této skupiny a odpovězte na ty, ke kterým máte co říci. Nad příslušnou otázkou si otevřete i příslušný výkres.
výkres krajinné infrastruktury (ÚSES) zde Příklad připomínky 4a. si můžete prohlédnout zdeÚzemí rezervované pro železniční zastávku Praha-Liboc na Buštěhradské dráze, v MPP evidována pod 910-630/-/1021, významně zasahuje do soukromých pozemků a staveb vlastníků sdružených v SVJ Pavlovská a Ruzyňská. MPP nijak nereflektuje podmínku 81. uvedenou v souhlasném závazném stanovisku z 20. června 2016 vydaném ke stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydanému dle zákona dne 26. 1. 2009 pod č.j. 6015/ENV/096015/ENV/09.
Podmínka 81. uvádí "Prověřit možnost oddálení trasy záměru od obytné zástavby v prostoru ulice U Prioru cca v km 9,500 - 10,500. Minimalizovat zábor soukromých garáží a upřesnit adekvátní náhrady.". Vyznačení této VPS v MPP ale naopak nijak neminimalizuje zábor soukromých pozemků a přístřešků.
Podle mne musí být Generel součástí Metropolitního plánu. Jinak plán cyklisty a chodce prakticky ignoruje. Protože Generel není členěn podle lokalit, nedá se podle lokalit připomínkovat. Svůj detailní komentář ke Generelu jsem proto vložil do "Libovolné další lokality ...." úplně na konci seznamu lokalit do bodu 4b-Dopravní infrastruktura.
Ke Generelu mám následující poznámky z hlediska lokality:
- je naprosto ideální, aby Buštěhradská dráha byla vedena pod zemí a těleso dráhy se změnilo na zelený koridor s cyklostezkou (včetně pěších a vozíčkářů) tak, jak je to v Generelu navrhováno. Ve vazbě na okolí Prahy 6 se nabízí unikátní příležitost plně propojit stezkami západní, severní a východní okraj Prahy. Tuto variantu je třeba tlačit ze všech sil. Za její vážné ohrožení považuji průtahy s řešením Buštěhradské dráhy a dále zamýšlenou výstavbu v lokalitách Hradčanská, U Potoka, Veleslavín a na západním okraji Prahy 6. A jednání s vlastníky pozemků. Jakmile se jednou přeruší liniovost stezky, zmizí i stezka.
- kdy se změní Buštěhradská dráha v cyklostezku, ale není ani ve hvězdách. Navíc i při kladném rozhodnutí není jisté, že bude pod zemí a od nádraží Veleslavín nebude pod zemí nejspíš v žádném případě. Proto je třeba mít alternativu. Cyklotrasa směrem od východu může vést po stávající trase 201 (viz www.mapy.cz), která jde po jižní hranici lokality U Potoka do Veleslavína. Pokračování směrem na západ existuje a je cyklisty využíváno. Vede ulicemi Pod Petřinami a Nad Stanicí pod dráhou a zahrádkářskou kolonií k Libockému rybníku. Tato trasa současně umožňuje propojení mezi Petřinami a Libocí bezpečnou cyklotrasou. Třeba vyznačit a místy možná zpevnit přírodními materiály. Variantou spojení Petřin s Libocí je propojit novou cyklostezkou Liboc s západním koncem navrhované cyklostezky po severní hranici sídliště Petřiny. Řešení navrhované v Generelu ulicí Sestupnou je vzhledem k intenzitě dopravy v této ulici nebezpečné.
Od Libockého rybníka navrhuji vybudovat cyklostezku jako napojení existující trasy A157 v Jinočanské ulici. To znamená novou stezku od Libockého rybníka kolem nově budovaných rybníčků a podle severní zdi Hvězdy. Současně upravit vedení trasy A33 do Divoké Šárky místo ulicemi Sestupnou, Pelikánovou a Libockou nově od Libockého rybníka Naardenskou, přes železniční přejezd a Za Vokovickou vozovnou a po Evropské ke konečné tramvaje. Po Evropské vede stezka po chodníku.
Ideální by bylo najít a vyznačit vhodnou trasu od Libockého rybníka přes Dědinu do ulice Pilotů a dál na severozápad.
Souhlasím.
Souhlasím s panem Charvátem, jen připomínka: cyklisté často oceňují stezky, které nejsou jen hladké asfaltové.
V záplavě dopravních staveb na západním a severozápadním okraji Prahy 6, z nichž řada z nich je pochybných, zaniká jedno velké riziko z nich vyplývající. Neustále rostoucí hladina hluku, prachu, škodlivin i světelného smogu bude dále zhoršovat situaci Prahy 6 při převládajícím severozápadním proudění. Stavební aktivity v této oblasti by potřebovaly celkové posouzení vlivu na životní prostředí a ne jako jednotlivé stavby.
Této oblasti se silně dotýkají plánované dopravní stavby – zejména výstavba rychlodráhy a mohutná výstavba bytových domů „Nová Ruzyně“.
Obě stavební aktivity budou mít negativní vliv na životní prostředí. Prašnost, hluk v době výstavby (při převládajícím severozápadním a západním směru větru) a poté významné zvýšení téže zátěže i po dokončení těchto staveb.
Lokalita 516 je už tak dost zatížena silniční dopravou mezi Petřinami a Evropskou . Výstavbou nového sídliště a úpravami vedení silniční dopravy (Libocká) se provoz ještě znatelně zvýší.
Prakticky nepřetržitý hluk z rychlodráhy (krátké intervaly vlaků v obou směrech) spolu s novým umístěním železniční zastávky Praha-Liboc do těsné blízkosti bytových domů bude možné eliminovat jen do jisté míry a to ještě za cenu odpudivých protihlukových stěn podél trati. V místě samotné zastávky je eliminace hluku ještě problematičtější. Se zahloubením do tunelu se v této oblasti nepočítá. Nové umístění železniční zastávky evidentně vychází vstříc plánované výstavbě sídliště Nová Ruzyně, ale současně degraduje životní prostředí pro stávající obyvatele lokality – zejména bytových domů. Pro ně nebude umístění zastávky ani dráha samotná tak velkým přínosem, jak by se mohlo na první pohled zdát, neboť spojení na trasu A metra je pro dosažení cíle cesty v metropoli univerzálnější. Krom toho v zastávce mají podle představ SŽDC stavět jen některé vlaky.
Druhá strana plánovaného sídliště Nová Ruzyně má být podle plánů dopravně obsluhována spolu se sídlištěm Dědina také tramvajovou dopravou. Zavedení tramvají bude také značným zásahem do prostor existujícího sídliště. Bylo by podle mne mnohem lepším řešením páteřní dopravu osob z/na letiště včetně obsluhy Nové Ruzyně a Dědiny provést pomocí trasy metra.
Stávající plány a publikované vize do omrzení opakují jako jedinou možnost prodloužení trasy metra A ze stanice Motol obloukem až na letiště. Tato trasa je ovšem relativně delší a tím dražší a dopravně delší i časově. Přitom ale logickou cestou je rozvětvit trasu A v místě stanice Veleslavín a zbudovat stanice v trase na letiště v Liboci, na Nové Ruzyni, na Dědině, a dále směřovat přímo na letiště. To, že vlaky metra mohou mít větvené trasy je v Evropě přeci běžné.
Pro dopravní obsluhu uvedených lokalit jednoznačně preferuji metro před rychlodráhou.
Rychlodráha má stejně řešit jen osobní dopravu a od stanice Praha-Ruzyně nemá být podle ujištění projektantů využívána pro nákladní dopravu. Tak proč pro osobní dopravu v rámci Prahy nepoužít metro už od okrajů Prahy? Zátěž pro prostředí pro stávající i budoucí obyvatele by byla mnohem menší. Pasažéři osobní dopravy z oblasti Kladna cestující vlakem do Prahy by beztak museli ve většině případů přestoupit z rychlodráhy v některém z míst na navazující MHD (a kvůli rychlosti a spolehlivosti dopravy především na metro).
V souvislosti s bytovou výstavbou a stavbou/úpravou dopravní infrastruktury (silnice, rychlodráha) považuji za nezbytné provést posouzení vlivu na životní prostředí komplexně zároveň pro všechny zasažené lokality a nikoli odděleně.
ÚSES
Iva Hoffmannová:Funkce biokoridoru je silně omezena oplocením areálu bytových domů mezi ulicí Rybničná a Litovickým potokem. Další ohrožení do budoucna vidím v parcele určené k zastavění směrem k Libockému rybníku.
Souhlasím s paní Hoffmannovou,
Funkce biokoridoru je silně omezena oplocením areálu bytových domů mezi ulicí Rybničná a Litovickým potokem. Další ohrožení do budoucna vidím v parcele určené k zastavění směrem k Libockému rybníku. Chybí záplavové území Litovického potoka.