Předností lokality je klidná atmosféra a vesnický ráz i přes blízkost Karlovarské silnice - zelený pás navazující na tuto komunikaci tvoří hlukovou bariéru. Je zde relativně velké množství zeleně, která má potenciál k aktivnímu využití.
V části na sever od Karlovarské silnice je poměrně dost starých administrativních budov, které už jsou většinou prázdné a vytváří se kolem nich skládky. Tyto plochy jsou označeny jako transformační, např. plocha 411/166/2004 66973m2 mezi Manskou zahradou, Ve Višňovce a Sadovou by se mohla obnovit jako park a dodělat zde stezka, která by byla prospěšná pro místní obyvatele jako spojení na autobus na Karlovarské ulici. Nově je tato plocha vedena jako obytná, což zase způsobí zastavění každého zeleného metru v této lokalitě. Naopak tato lokalita potřebuje zeleň, aby bránila znečištění ovzduší z Karlovarské ulice a hluku.
V severní části je u Karlovarské silnice zelený pás - vzrostlé stromy a keře a za ním je fungující zahrádkářská osada. Tato část zeleně pomáhá odfiltrovat hluk a prach frekventované Karlovarské od okolní vilové zástavby. V plánu je určena k rozšíření Karlovarské a k zastavění a tedy k dalšímu neúměrnému zatížení území od v podstatě dálničního přivaděče.
V oblasti zcela chybí dětské hřiště, park nebo alespoň lavičky.
V místě se nachází několik zelených ploch, nicméně ani jedna z nich (vyjma Ruzyňského hřbitova) není aktivně využívána ani udržována. Jejich zastavění však není žádoucí. Pás zeleně navazující na severní část Karlovarské silnice tvoří hlukovou i pachovou bariéru. Jeho zastavění a využití k rozšíření Karlovarské silnice výrazně zhorší kvalitu prostředí i ovzduší.
Plocha navazující na Manskou zahradu a ulici Ve Višňovce, taktéž určena k přeměně na obytnou, je jediným místem, které by mohlo sloužit jako aktivně využívaný park. V lokalitě i jejím bezprostředním okolí zcela chybí např. veřejné dětské hřiště. Také tudy vede z části zpevněná cesta spojující ulice Ve Višňovce, Sadovou a dále i Ovocnou, která je využívána pro přístup k MHD. Podle obyvatel je žádoucí maximální zachování zeleně a uchování vesnického rázu, neprodat zbylé pozemky developerům na stavbu nevzhledných moderních bytových domů.
Lokalita byla zřejmě vymezena podle množství transformačních ploch na tomto území, ve skutečnosti ucelené území netvoří. Část na sever od Karlovarské se rozprostírá mezi Manskou zahradou a ruzyňským hřbitovem. Na těchto bývalých polích už probíhá poměrně rozsáhlá výstavba, a pokud by byl ponechaný sad kolem hřbitova a zahrádkářská kolonie (což je velmi žádoucí), tolik prostoru pro výstavbu nezbývá. Toto území vždy patřilo k Ruzyni. Jižní část lokality leží na rozhraní Bílé Hory a Řep, také zde probíhá výstavba, část produkčních ploch je stále využívaná. Část lokality pod Karlovarskou silnici má zcela jiný (vesnicky) charakter, než část lokality nad Karlovarskou silnici. Obyvatelé navrhují lokality rozdělit a řešit odděleně.
Je navrženo zvážit spojení s lokalitou 328 Bílá Hora. Obě lokality těsně sousedí a potýkají se s podobnými aktuálními i potenciálními problémy. Pokud dojde k zastavění lokality Jiviny, pak by výstavba měla držet charakter lokality Bílá Hora. Spojením to lze lépe ohlídat.
Lokalita je celá vymezená jako transformační a převládají zde transformační plochy, což v severní části lokality není zcela na místě. Kromě hřbitova je zde už poměrně rozsáhlá nová výstavba a při ponechání zahrádkářské kolonie a celého zeleného pásu u Karlovarské silnice (což je velmi žádoucí pro odstínění rušné silnice od obytných částí) zůstane pro další výstavbu poměrně omezený prostor.
V jižní části lokality je navrhovaná výstavba se čtyřmi nadzemními podlažími. Několik takových domů zde již stojí a vzhledem k okolní vilové zástavbě už tak jich je tam docela dost. Pokud je tento výškový typ navržený na celém území (73 tis. m2), bude zásadně porušen ráz okolní čtvrti. Obyvatelé také namítají, že výstavba v oblasti křížení ulic Ve Višňovce / Nad Manovkou by zabrala poslední volnou zelenou plochu v oblasti.
V cílovém charakteru lokality se uvádí vytvoření různorodého města, v jižní části je ale navržena homogenní čtyřpatrová zástavba. Rovněž deklarovaná prostupnost se zhorší jednak uvedeným rozšířením Karlovarské a také plánovanou hustou zástavbou. Metropolitní plán vůbec nereflektuje zhoršující se životní prostředí, nepodporuje chodce a cyklisty, investice do MHD znehodnocuje paralelními investicemi do automobilové dopravy.
Index využití lokality je zvýšen ze stávající hodnoty 0,25 na 0,61, což je velké navýšení, zvláště s ohledem na to, že v okolních lokalitách se index využití pohybuje v rozmezí 0,3 - 0,4. Pohled na satelitní snímky ukazuje velký rozsah zeleně v celé lokalitě. To MPP vůbec nereflektuje. Přímo se nabízí ponechat tuto zeleň (neupravený park, zahrádkářská kolonie) a rozvíjet pro rekreační účely a jako přirozenou ochranu obyvatel Bílé Hory. Navrhovaný rozsah dopravních staveb na západním okraji Prahy 6 a rozšíření letiště VH sebou nese velké riziko zhoršení životního prostředí. Bílá Hora je vyvýšená a při převládajícím SZ proudění výrazně stoupne hlukové zatížení, zplodiny i světelný smog. Navíc v navrhované výstavbě chybí jasný popis občanské vybavenosti a to v kombinaci s relativně slabší MHD povede nutně k dalšímu lokálnímu zahuštění automobilové dopravy, pokud k výstavbě v této lokalitě dojde.
Rozhodně by měla být stanovena podrobnější regulace pro transformační plochy. Individuální regulativy pro doplňování struktury města a předměstí nevymezují téměř nic, jen velikost plochy a využití. Není stanovena rozloha parků ani veřejných prostranství, zastavitelnost stavebních bloků je určena jen podle jejich velikosti, ale není již určeno, v jakém poměru zde různé velikosti stavebních bloků mohou být realizovány. MPP neodráží skutečný rozsah zeleně v lokalitě a označuje ji chybně celou jako zastavěnou/zastavitelnou.
V severní části lokality je jednak úzký zelený pás kolem Karlovarské silnice a zahrádkářská kolonie, tato zeleň je zde navržena k zastavění jako obytná plocha typu zahradního města. Nejedná se o velkou plochu a plní zde významnou zklidňující funkci k přetížené Karlovarské, rozhodně by bylo třeba ji nerušit. Zároveň je zde parčík (bývalé dětské hřiště), který navazuje na Manskou zahradu z lokality Stará Ruzyně a volně přechází do sadu kolem ruzyňského hřbitova. Zajišťuje tak v listu lokality deklarovanou prostupnost parků a veřejného prostranství, kterou metropolitní plán zástavbou plánovanou na celém území (kromě hřbitova) velmi nevhodně ruší.
Plánované rozšíření Karlovarské silnice nic neřeší, protože zástavba na Bílé Hoře neumožní rozšíření silnice dále, na jiném místě zůstane tedy stejně úzká a špatně průjezdná. V dané lokalitě rozšíření jen ubere kus zeleně a prostoru. Plánovat paralelně rozšíření Karlovarské ulice a Břevnovskou radiálu je zcestné. Obě plánované dopravní stavby přivádějí více aut na Vypich, ale komunikace vedoucí z Vypichu další auta nepojmou. Už teď jsou přetížené. Břevnovská radiála dále zvyšuje izolaci a znečištění lokalit Jiviny a Bílá Hora a zasahuje nekoncepčně do rekreační lokality Motolský háj. Na lokalitu bude mít negativní vliv i plánovaná druhá přistávací dráha letiště VH, posunutá o cca 2 km na jih proti stávající. To znamená, že i příletový koridor se posune nad linii Bohnice-Sedlec-Lysolaje-Nebušice směrem k městu. To jednoznačně znamená negativní dopady na prostředí v celé severozápadní části Prahy 6 od Baby a Bubenče až po Dědinu.
Územní plán lépe reflektuje dané území a jeho stávající podobu (nejen v této lokalitě). Metropolitní plán upřednostňuje rozsáhlé transformace území, zbytečně ruší zelené plochy (např. v této lokalitě jsem v územním plánu našla pojem izolační zeleň a to pro pás kolem Karlovarské, který metropolitní plán ruší), příliš zahušťuje zástavbu a zohledňuje všechny návrhy dopravních staveb, které kdy byly navrženy, takže v ně kterých lokalitách Prahy 6 jich je opravdu nadbytek. V oblasti pod Karlovarskou ulicí metropolitní plán navrhuje transformaci velké části území na obytné, ruší velkou část zelených ploch a neřeší dopravní obslužnost (dostupnost MHD) a infrastrukturu nově vzniklého území. Ruší izolační zeleň od Karlovarské ulice a nenavrhuje žádný lokální park, který by sloužil jako sportoviště / dětské hřiště. V návrhu je pouze park Ruzyňský hřbitov, který se nezdá pro dětské hřiště vhodný. Například parcela KN 848/5 je vedena jako sportovní a rekreační plocha a je v majetku hl.m. Prahy. Spolu se sousední parcelou 827/1 by vytvořila dostatečný prostor k rekreaci, který v okolí úplně chybí. Zároveň by úpravou vznikl i přístup k Ruzyňskému hřbitovu a zastávce MHD Ruzyňský hřbitov směrem od Manského rybníka. V tuto chvíli je v této části černá skládka a vyšlapaná cesta na MHD.
Lokalita Jiviny byla zřejmě vymezena podle množství transformačních ploch na tomto území, ve skutečnosti ucelené území netvoří. Lokalita je celá vymezená jako transformační a převládají zde transformační plochy, což v severní části není zcela na místě. Kromě hřbitova je zde už poměrně rozsáhlá nová výstavba a při ponechání zahrádkářské kolonie, sadu kolem hřbitova a celého zeleného pásu u Karlovarské silnice (což je velmi žádoucí pro odstínění rušné silnice od obytných částí) zůstane pro další výstavbu poměrně omezený prostor. Jižní část lokality leží na rozhraní Bílé Hory a Řep, také zde probíhá výstavba, část produkčních ploch je stále využívaná. Část lokality pod Karlovarskou silnici má zcela jiný (vesnicky) charakter, než část lokality nad Karlovarskou silnici. Obyvatelé navrhují lokality rozdělit a řešit odděleně nebo zvážit spojení s lokalitou 328 Bílá Hora, obě lokality těsně sousedí a potýkají se s podobnými aktuálními i potenciálními problémy. A dále pokud dojde k zastavění lokality Jiviny, pak by výstavba měla držet charakter lokality Bílá Hora. Spojením to lze lépe ohlídat.
V jižní části lokality je navrhovaná výstavba se čtyřmi nadzemními podlažími. Pokud je tento výškový typ navržený na celém území (73 tis. m2), bude zásadně porušen ráz okolní čtvrti.
Index využití lokality je zvýšen ze stávající hodnoty 0,25 na 0,61, což je velké navýšení, zvláště s ohledem na to, že v okolních lokalitách se index využití pohybuje v rozmezí 0,3 - 0,4. Pohled na satelitní snímky ukazuje velký rozsah zeleně v celé lokalitě. To MPP vůbec nereflektuje. Je nutné ponechat tuto zeleň (zahrádkářská kolonie, neupravený park - bývalé dětské hřiště, který navazuje na Manskou zahradu z lokality Stará Ruzyně a volně přechází do sadu kolem ruzyňského hřbitova, zajišťuje tak v listu lokality deklarovanou prostupnost parků a veřejného prostranství, kterou metropolitní plán zástavbou plánovanou na celém území velmi nevhodně ruší) a rozvíjet pro rekreační účely a jako přirozenou ochranu obyvatel Bílé Hory. Navrhovaný rozsah dopravních staveb na západním okraji Prahy 6 a rozšíření letiště VH sebou nese velké riziko zhoršení životního prostředí. Bílá Hora je vyvýšená a při převládajícím SZ proudění výrazně stoupne hlukové zatížení, zplodiny i světelný smog. Navíc v navrhované výstavbě chybí jasný popis občanské vybavenosti a to v kombinaci s relativně slabší MHD povede nutně k dalšímu lokálnímu zahuštění automobilové dopravy, pokud k výstavbě v této lokalitě dojde. Rozhodně by měla být stanovena podrobnější regulace pro transformační plochy. Individuální regulativy pro doplňování struktury města a předměstí nevymezují téměř nic, jen velikost plochy a využití. Není stanovena rozloha parků ani veřejných prostranství, zastavitelnost stavebních bloků je určena jen podle jejich velikosti, ale není již určeno, v jakém poměru zde různé velikosti stavebních bloků mohou být realizovány. MPP neodráží skutečný rozsah zeleně v lokalitě a označuje ji chybně celou jako zastavěnou/zastavitelnou.
Plánované rozšíření Karlovarské silnice nic neřeší, protože zástavba na Bílé Hoře neumožní rozšíření silnice dále, na jiném místě zůstane tedy stejně úzká a špatně průjezdná. V dané lokalitě rozšíření jen ubere kus zeleně a prostoru. Plánovat paralelně rozšíření Karlovarské ulice a Břevnovskou radiálu je zcestné. Obě plánované dopravní stavby přivádějí více aut na Vypich, ale komunikace vedoucí z Vypichu další auta nepojmou. Už teď jsou přetížené. Břevnovská radiála dále zvyšuje izolaci a znečištění lokalit Jiviny a Bílá Hora a zasahuje nekoncepčně do rekreační lokality Motolský háj. Na lokalitu bude mít negativní vliv i druhá přistávací dráha letiště VH, posunutá o cca 2 km na jih proti stávající. To znamená, že i příletový koridor se posune nad linii Bohnice-Sedlec-Lysolaje-Nebušice směrem k městu. To jednoznačně znamená negativní dopady na prostředí v celé severozápadní části Prahy 6 od Baby a Bubenče až po Dědinu.
Územní plán lépe reflektuje dané území a jeho stávající podobu (nejen v této lokalitě). Metropolitní plán upřednostňuje rozsáhlé transformace území, zbytečně ruší zelené plochy (např. v této lokalitě je v územním plánu uveden pojem izolační zeleň a to pro pás kolem Karlovarské, který metropolitní plán ruší), příliš zahušťuje zástavbu a zohledňuje všechny návrhy dopravních staveb, které kdy byly navrženy, takže v některých lokalitách Prahy 6 jich je opravdu nadbytek. V oblasti pod Karlovarskou ulicí metropolitní plán navrhuje transformaci velké části území na obytné, ruší velkou část zelených ploch a neřeší dopravní obslužnost (dostupnost MHD) a infrastrukturu nově vzniklého území. Ruší izolační zeleň od Karlovarské ulice a nenavrhuje žádný lokální park, který by sloužil jako sportoviště / dětské hřiště. V návrhu je pouze park Ruzyňský hřbitov, který se nezdá pro dětské hřiště vhodný. Například parcela KN 848/5 je vedena jako sportovní a rekreační plocha a je v majetku hl.m. Prahy. Spolu se sousední parcelou 827/1 by vytvořila dostatečný prostor k rekreaci, který v okolí úplně chybí. Zároveň by úpravou vznikl i přístup k Ruzyňskému hřbitovu a zastávce MHD Ruzyňský hřbitov směrem od Manského rybníka. V tuto chvíli je zde černá skládka a vyšlapaná cesta na MHD. Např. plocha 411/166/2004 66973m2 mezi Manskou zahradou, Ve Višňovce a Sadovou, určena v MP k přeměně na obytnou, je místem, které by mohlo sloužit jako aktivně využívaný park. Podle obyvatel je žádoucí maximální zachování zeleně a uchování vesnického rázu, neprodat zbylé pozemky developerům na stavbu nevzhledných moderních bytových domů.
Problematická je také zastavitelnost prostoru těsně přilehlého k Manské zahradě (411/166/2193). Tímto prostorem prochází hlavní migrační cesta místní populace zákonem chráněné ropuchy obecné (čítající stovky jedinců), která má pouze z tohoto směru přístup k rybníku v Manské zahradě, kde se rozmnožuje. Pokud by se oblast proměnila na staveniště a vznikly by zde překážky mělo by to pro celou populaci devastující následky. Je proto nezbytné zachovat tuto plochu nezastavěnou, například jako park. Kombinace rodinných domů se zahradami a "nevyužitých" zelených ploch dodávají celé lokalitě vesnický ráz a vytváří vhodné podmínky pro život překvapivě velkého množství divokých živočichů, zejména v oblasti severně od Karlovarské. To je pro velkoměsto raritní situace, kterou stojí za to zachovat. Ze savců zde žijí například králíci a lišky, z ptáků kromě mnoha pěvců (např. slavík) i strakapoudi, datel a bažant. Velmi významný je výskyt početné populace chráněné ropuchy obecné a chráněného a velmi vzácného brouka nosorožíka kapucínka, z dalších pozoruhodných zástupců hmyzu například tesaříka pižmového, světlušky větší nebo drvopleně obecného. V případě masivní výstavby v této lokalitě by většina živočichů zmizela.
Zapojení lokality do koncepce širšího území, doplnění popisu koncepce území
zásadní připomínka – Lokalita Jiviny je úzce spjatá s lokalitami 328 Bílá Hora a 213 Stará Ruzyně. Lokality se doplňují i občanskou vybaveností a existující infrastrukturou, obojí není všude zcela dostačující. Transformační potenciál území je vhodné rezervovat zejména pro zajištění místní obslužnosti a potřeb obyvatel, která v současné době není dostačující. V MPP chybí nástroj pro popsání vazeb mezi lokalitami a jejich vzájemným ovlivňováním se.
Definování městské priority
zásadní připomínka - jakýkoliv rozvoj lokality podmínit ohledem na znečištění životního prostředí emisemi z letiště, které jsou už nyní značné, a velmi frekventované Karlovarské. Stavební aktivity v této oblasti by potřebovaly celkové posouzení vlivu na životní prostředí a na okolní existující zástavbu a ne jako jednotlivé stavby. Jsou žádoucí pouze aktivity, které povedou ke zlepšování stávajícího stavu nebo jsou přípustné takové aktivity, které stávající stav nezhorší.
Skrytý rozvoj
zásadní připomínka – index využití lokality je zvýšen ze stávající hodnoty 0,25 na 0,61, což je velké navýšení, zvláště s ohledem na to, že v okolních lokalitách se index využití pohybuje v rozmezí 0,3 - 0,4.
výšková regulace - v jižní části lokality je navrhovaná výstavba se čtyřmi nadzemními podlažími. Pokud je tento výškový typ navržený na celém území (73 tis. m2), bude zásadně porušen ráz okolní čtvrti.
Konfliktní a problémová místa
zásadní připomínka – V severní části je u Karlovarské silnice zelený pás - vzrostlé stromy, keře a zahrádková osada. Tato část zeleně pomáhá odfiltrovat hluk a prach frekventované Karlovarské od okolní vilové zástavby. V plánu je určena k rozšíření Karlovarské a k zastavění a tedy k dalšímu neúměrnému zatížení území.
Nová zástavba v lokalitě narušuje její prostupnost pro chodce. Již nyní nová výstavba řadových domů zcela přerušila spojení mezi Bílou Horou a částí Staré Ruzyně. Další plánovaná výstavba by prostupnost dále zhoršila.
zásadní připomínka – koordinovat dopravní stavby z hlediska jejich dopadu na životní prostředí v celém území.
Lokalita je obklopená zásadními dopravními stavbami (letiště, městský okruh, karlovarská dálnice, Evropská, Karlovarská). Navrhovaný rozsah dopravních staveb na západním okraji Prahy 6 a rozšíření letiště VH sebou nese velké zhoršení životního prostředí (hlukové zatížení, zplodiny i světelný smog). V navrhované výstavbě chybí jasný popis občanské vybavenosti a to v kombinaci s relativně slabší MHD povede nutně k dalšímu lokálnímu zahuštění automobilové dopravy.
Úbytek zeleně
zásadní připomínka - vymezit plochy zeleně jako systémový prvek v území (vymezit jako nezastavitelnou stabilizovanou plochu), který bude využíván k propojení zelených a rekreačně oddechových městských ploch včetně bezpečných pěší cest a cyklotras.
V severní části lokality je úzký zelený pás kolem Karlovarské silnice a zahrádkářská kolonie, tato zeleň je zde navržena k zastavění jako obytná plocha typu zahradního města. Nejedná se o velkou plochu a plní zde významnou zklidňující funkci k přetížené Karlovarské, rozhodně by bylo třeba ji nerušit. Zároveň je zde parčík (bývalé dětské hřiště), který navazuje na Manskou zahradu z lokality Stará Ruzyně a volně přechází do sadu kolem ruzyňského hřbitova. Zajišťuje tak v listu lokality deklarovanou prostupnost parků a veřejného prostranství, kterou metropolitní plán zástavbou plánovanou na celém území (kromě hřbitova) ruší.
Zastavitelnost prostoru těsně přilehlého k Manské zahradě (411/166/2193) je velmi problematická. Nyní se jedná o klidnou část lokality. Zároveň tudy prochází hlavní migrační cesta místní populace zákonem chráněné ropuchy obecné, která má pouze z tohoto směru přístup k rybníku v Manské zahradě, kde se rozmnožuje. Pokud by se oblast proměnila na staveniště a vznikly by zde překážky (zdi kolem pozemků apod.), mělo by to pro celou populaci devastující následky. Je proto nezbytné zachovat tuto plochu nezastavěnou, například jako park.
Hranice lokality
Lokalita Jiviny byla zřejmě vymezena podle množství transformačních ploch na tomto území, ve skutečnosti ucelené území netvoří. Část lokality pod Karlovarskou silnici má zcela jiný (vesnický) charakter, než část lokality nad Karlovarskou silnici. Rozdělení lokalit zde nerespektuje žádná dnes používaná pravidla (městské části, katastrální území), lokalita Jiviny se nachází v úplně jiné poloze, než jsou Jiviny na mapách a navíc je polovinou v městské části Praha 5 a polovinou v městské části Praha 6.Obyvatelé navrhují lokality rozdělit a řešit odděleně nebo zvážit spojení části pod Karlovarskou silnicí s lokalitou 328 Bílá Hora, obě lokality těsně sousedí a potýkají se s podobnými aktuálními i potenciálními problémy. Plánovaná výstavba v lokalitě Jiviny by výstavba měla respektovat charakter přiléhající lokality Bílá Hora.
Stabilita ploch lokality
Lokalita je celá vymezená jako transformační a převládají zde transformační plochy, což v severní části není zcela na místě. V severní části blíže k Ruzyni je kromě hřbitova už poměrně rozsáhlá nová výstavba a lokalita by měla být vymezená jako stabilizovaná, typ struktury zahradní město. Jižní část lokality leží na rozhraní Bílé Hory a Řep, také zde probíhá výstavba, část produkčních ploch je stále využívaná.
Doplnění a úprava popisu cílového stavu
Cílový stav v lokalitě Jiviny je popsán jako lokalita s heterogenní strukturou, kde cílem navržených regulativů je určení prostorového uspořádání, vytvoření různorodého města, zajištění prostupné sítě veřejných prostranství a její propojení s uliční síti sousedních lokalit, dále rozšíření Karlovarské ulice. Plánované regulativy (např. index využití lokality) jdou zcela proti deklarovanému cíli. Uvedené rozšíření Karlovarské, plánovaná hustá zástavba a zastavění všech zelených ploch výrazně zhoršují prostupnost v lokalitě. V cílovém charakteru lokality se uvádí vytvoření různorodého města, v jižní části je ale navržena homogenní čtyřpatrová zástavba.
Plochy
Rozhodně by měla být stanovena podrobnější regulace pro transformační plochy. Individuální regulativy pro doplňování struktury města a předměstí nevymezují téměř nic, jen velikost plochy a využití. Není stanovena rozloha parků ani veřejných prostranství, zastavitelnost stavebních bloků je určena jen podle jejich velikosti, ale není již určeno, v jakém poměru zde různé velikosti stavebních bloků mohou být realizovány. MPP neodráží skutečný rozsah zeleně v lokalitě a označuje ji chybně celou jako zastavěnou/zastavitelnou.
Vymezení ploch veřejného vybavení
V oblasti pod Karlovarskou silnicí metropolitní plán navrhuje transformaci velké části území na obytné, ruší velkou část zelených ploch a neřeší dopravní obslužnost (dostupnost MHD) a infrastrukturu nově vzniklého území. Ruší izolační zeleň od Karlovarské ulice a nenavrhuje žádný lokální park, který by sloužil jako sportoviště / dětské hřiště. Například parcela KN 848/5 je vedena jako sportovní a rekreační plocha a je v majetku hl. m. Prahy. Spolu se sousední parcelou 827/1 by vytvořila dostatečný prostor k rekreaci, který v okolí úplně chybí. Plocha 411/166/2004 66 973 m2 mezi Manskou zahradou, ulicemi Ve Višňovce a Sadovou, v MP určená k přeměně na obytnou, je místem, které by mohlo sloužit jako aktivně využívaný park.
Absence podpory prostupnosti území pro pěší a bezmotorovou dopravu
zásadní připomínka – Vymezit požadavky na zajištění pěší prostupnosti územím přes ulici Karlovarskou. Pro lokalitu Jiviny je důležité udržet propojení pro chodce a cyklisty mezi Starou Ruzyní, Bílou Horu, Petřinami, Ladronkou, Hvězdou.
Zahrnutí strategie boje proti změnám klimatu
zásadní připomínka – podpořit stávající zeleň zadržující vodu v krajině.
Doplnění prvku ÚSES – zelené okolí Manské zahrady by mělo být založeno jako prvek ÚSES. Kombinace rodinných domů se zahradami a zelených ploch vytváří vhodné podmínky pro množství divokých živočichů včetně několika chráněných druhů, kteří zde v současné době žijí. To je pro velkoměsto raritní situace, kterou stojí za to zachovat.
Jiviny
Jindra Kvapilová:Lokalita Jiviny rozhodně netvoří jeden celek, společné pro ni může být jen poměrně silné zastoupení bývalých administrativních budov nebo budov drobné výroby. Část lokality pod Karlovarskou silnicí má vesnický ráz. Karlovarská silnice je velmi frekventovaná, je nutné zde zachovat maximální množství zelených ploch pro snížení prašnosti a omezení hluku.