Magistrát hl. m. Prahy
Odbor územního rozvoje
Jungmannova 35
110 00 Praha 1, Nové Město
V Praze dne _
Podporuji připomínku uplatněnou zástupcem spolku Společně pro Šestku Vladanem Hodkem s identifikátorem: xc4qyz "Metodické problémy Metropolitního plánu" a uplatňujeme svým podpisem tohoto podání shodné připomínky k návrhu Metropolitního plánu a žádáme, aby byly řádně projednány a aby byly vyřešeny veškeré nedostatky v připomínce popsané tak, aby Praha získala kvalitní územní plán.
Jméno a příjmení: _
Datum narození: _
Adresa trvalého pobytu: _
Popis nebo vymezení území dotčeného připomínkou:
Čistě přírodní prostředí přítoku do Libockého rybníka vedené v katastru jako zahrady (v MPP řazeno k lokalitě 212 Liboc) by mělo být přičleněno k lokalitě 885, podobně pak návaznost na Evropskou ulici, viz příloha. Apendix lesa nad Libockým rybníkem vyjmout z lokality 212 Liboc a přiřadit k lokalitě 885 Litovický potok. Naopak část zeleně lemující ostroh Sídliště Petřiny nad Veleslavínem vyjmout z lokality 885 Litovický potok a přičlenit ji k lokalitě 515 Sídliště Petřiny. Viz PŘÍLOHA u komentáře Jiřího Huška.
Typ struktury je stanoven jako parkový les. Na výkresu je více jak polovina plochy (vyjma zahrádkové osady) vyplněna žlutou šrafou, což je označení pro nezastavitelnou rekreační plochu. Celá lokalita je pak ohraničena plnou žlutou čarou, která ohraničuje nezastavitelnou rekreační plochu. Lokalita by měla být vedena jako nezastavitelná rekreační.
Na Listu lokality, odstavec 300 je uveden obecný regulativ "Zastavitelné rekreační lokality a plochy", viz čl. 88 Textové části (tedy stavět se smí). Zároveň je tu ale individuální regulativ, který říká, že v lokalitě jsou nepřípustné všechny budovy s výjimkou budov nezbytných pro lesní hospodářství, pro výkon práva myslivosti, rekreačních přístřešků, pozorovatelen apod. (tedy stavět se nesmí až na drobné výjimky). Odůvodnění regulativů na konci Listu lokality vymezuje lokalitu jako zastavitelnou lokalitu nestavebního charakteru. Výšková regulace pak nabízí číslo 2, při severní hranici dokonce 3. Co se tedy v lokalitě smí stavět? Dokážeme si zde představit např. veřejně přístupné hřiště na volejbal pro sousedské pinkání, dětská hřiště pro různé věkové kategorie, ale určitě ne sportovní halu či jiná sportoviště generující navýšení automobilové dopravy.
Navrženou výškovou regulaci s hodnotami 2 a 3 považujeme za chybnou, protože je vyznačena na plochách zahrádkářské osady, městské parkové ploše lesní i ploše lesa. Dle individuálních regulativů využití území jsou v lokalitě nepřípustné všechny budovy s výjimkou budov nezbytných pro lesní hospodářství, pro výkon práva myslivosti, rekreačních přístřešků. Viz Příloha 2.
Přímé okolí Libockého rybníka by potřebovalo podrobnější regulaci, neboť jde o velmi významný krajinotvorný prvek s přírodním a rekreačním potenciálem. Tato regulace by mimo jiné měla striktně vyloučit automobilovou dopravu z bezprostřední blízkosti rybníka a vymezit zde zónu pro pěší a kola. Vyloučit zastavění, které by tuto dopravu generovalo.
Umožnit prostupnost pro pěší a bezmotorovou dopravu podél Litovického potoka.
Chybí vymezení ploch veřejného vybavení pro sport a rekreaci, aby bylo umožněnot veřejné využití ploch k rekreaci a sportu.
Umožnit prostunost pro pěší a bezmotorovou dopravu podél Litovického potoka.
Využít vodu z vydatného pramene v háječku pod Petřinami jako přirozený přítok do rybníka.
Zajistit nezastavěnost koridoru ÚSES podél .Litovického potoka.
V transformačních lokalitách není např.vůbec řešeno budoucí zatížení dopravou.
Připomínka je shrnutím požadavků, postřehů a námitek občanů, kteří se k této lokalitě vyjadřovali na www.praha6.org/mpp, kde je možné se seznámit se všemi argumenty podrobně. Požadavky nás občanů jednoznačně ukazují, že chceme zdravé harmonicky rozvíjené polycentrické město krátkých vzdáleností ve kterém se bude chodec cítit pohodlně a bezpečně. Chceme aby plán byl transparentní, čitelný a předvídatelný. Chceme ve městě pracovat, odpočívat, bavit se a žít. Chceme být hrdí na své město a chceme mu rozumět. Chceme pestrý, ale vyvážený rozvoj, aby lidé z města neutíkali za město a nevraceli se do něj jen za prací. To tento územní plán nenabízí. Plán není dostatečně jednoznačný a čitelný. Plán nesmí připouštět pochybnosti a různé výklady. Chceme vědět, co se v místě, kde žijeme může dít. Že nám ve “stabilizovaném” území na hřišti nevyroste sporthotel nebo, že se sousední část bloku nezmění v soukromou nemocnici. Územní plán regulacemi stanovuje i cenu pozemků. Pokud není zřejmé, jak se může pozemek využít bude jeho cena stanovována stavebním úřadem s omezeným okruhem účastníků s omezenou kontrolou a obrovským potenciálem ke konfliktům. Územní plán je tedy jedním ze základních nástrojů pro orientaci státní správy, samosprávy i občanů v území. Plán toto může a musí zajistit i kdyby jej bylo nutné vrátit k dopracování a nařídit nové společné řízení.