Lokalita:
Doplnění a úprava popisu cílového stavu
Zásadní připomínka - Cílový stav je v MPP určen zcela chybně a vychází z neznalosti lokality. Výzkumný ústav zemědělské techniky se v roce 1998 pouze přistěhoval do stávajícího areálu Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Výzkumný ústav rostlinné výroby zde stále sídlí (s výsadbou a výstavbou se začalo v polovině dvacátých let minulého století) a tomu odpovídá i celý areál, který tvoří park a pole pro výzkum (rostlin). Zastavitelnost (zastavitelná), typ struktury (areál produkce) a využití území (produkční) je tedy zcela chybně. Pole určená pro výzkum rostlinné výroby nemohou být označena jako zastavitelná. Lokalita by měla být vyznačena jako nezastavitelná produkční.
Areál Výzkumného ústavu rostlinné výroby (dříve Pomologický ústav) je cenným dokladem moderní architektury, umístěným v krásném parku. Jedná se o kvalitní moderní stavbu realizovanou firmou Františka Troníčka ve dvacátých letech minulého století (jejím tehdejším šéfprojektantem byl Gočárův žák Jaroslav Gruber). Už před lety byl podán návrh na památkovou ochranu cenných staveb (celý komplex s řadou budov a okrasnou zahradou) - zásadně nelze souhlasit se zařazením lokality jako produkční a zastavitelná.
V popisu cílového stavu lokality v MPP je doslovně uvedeno: „Lokalita Beranov je vymezena jako lokalita se strukturou areálů produkce. Cílem navržených regulativů je zachování flexibility prostorového uspořádání, zlepšení prostupnosti územím, rozšíření lokality o vymezené rozvojové plochy produkce a doplnění chybějící dopravní a technické infrastruktury. Využití lokality je stanoveno jako produkční, součástí lokality je areál komerční vybavenosti.“
Určitě se jedná o chybu, tento odstavec nemá s lokalitou 605 Výzkumný ústav zemědělské techniky nic společného.
Malá stabilita plynoucí z příliš obecných regulativů:
Lokalita je celá vyznačena jako stabilizovaná flexibilní. Pod touto definicí MP rozumí flexibilní zastavitelné území s ucelenou, avšak přesto ve větší míře a podrobnosti nedotvořenou strukturou veřejných prostranství a zástavby, území může a má být přiměřeně rozvíjeno a doplňováno pro jeho ustálení, doplňování území musí probíhat při respektování nároků na jeho prostupnost. Je nutné zdejší rozvoj omezit jasně a podrobně danými regulativy, zachovat cenný soubor staveb i park. Lokalita by měla zůstat ve stavu v jakém je s rozvíjením činnosti Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Plochy:
Konfliktní a problémová místa
Charakteristika lokality je zastavitelné produkční území. Přitom se jedná o činnost výzkumných ústavů, které pro svou činnost potřebují zelené plochy zaměřené na rostlinnou výrobu. Lokalita by měla zůstat ve stavu v jakém je s rozvíjením činnosti ústavu a spolu s lokalitami 125 Dědina, 906 Letiště VH a 907 Zličín Veleslavín spoluvytvářet zelený prstenec jako kompenzaci k mnoha existujícím nebo plánovaným dopravním stavbám na západní straně Prahy 6. Stavební aktivity na západním okraji Prahy 6 (okruh, letiště, doprava na letiště) zjevně nepočítají s klimatickou situací regionu. Při převládajícím západním a severozápadním proudění hrozí významný nárůst smogu, hluku, plynných zplodin a prachu pro celou oblast Prahy 6. Jakákoliv zeleň má schopnost alespoň částečně tyto dopady tlumit.
Úbytek chráněné zeleně
zásadní připomínka – části lokality, kde se nachází park a pole pro výzkum rostlinné výroby (většina území kromě již vystavěného areálu ústavu) vymezit jako zastavitelnou stabilizovanou nestavební plochu (což je část zastavitelného území, která je nestavebním blokem nebo souborem nestavebních bloků s ustáleným charakterem. V zastavitelné stabilizované ploše nejsou vyloučeny dílčí změny, vždy je však nutné přihlédnout ke stávajícímu charakteru území) v souladu s jejím faktickým stavem
Infrastruktura:
Zahrnutí strategie boje proti změnám klimatu
zásadní připomínka – stávající zeleň o rozloze 30 ha zadržuje vodu v krajině a přispívá k ekologické stabilitě místa
Obecné problémy:
Zapojení lokality do koncepce širšího území, doplnění popisu koncepce území
zásadní připomínka – Lokalita Výzkumný ústav zemědělské výroby, pokud už bude takto vymezena, by měla být nazvána Výzkumný ústav rostlinné výroby. Tento název pak definuje její určení. Jedná se o cenný soubor staveb, park a pole určená pro výzkum rostlinné výroby. Území je cenným ustáleným prvkem v poměrně neutěšené krajině západního okraje Prahy a poskytuje žádoucí zelenou bariéru mezi lokalitami 517 Sídliště Na Dědině a 165 Nová Ruzyně (kde je plánovaná masivní obytná výstavba) a Pražským okruhem a letištěm Václava Havla. Produkčních areálů je na západním okraji Prahy již teď hodně. V MPP chybí nástroj pro popsání vazeb mezi lokalitami a jejich vzájemným ovlivňováním se.
Definování městské priority
zásadní připomínka - zachovat přírodní charakter lokality jako významného stabilizačního ekologického prvku na západním okraji Prahy. Metropolitní plán nereflektuje zhoršující se životní prostředí. Jakýkoliv rozvoj lokality podmínit ohledem na znečištění životního prostředí emisemi z letiště Václava Havla a Pražského okruhu. Vzhledem k převládajícímu západnímu a severozápadnímu proudění zasahují emise významně obydlená území na západě Prahy. Jsou žádoucí pouze aktivity, které povedou ke zlepšování stávajícího stavu, nebo jsou přípustné takové aktivity, které stávající stav nezhorší.
ODŮVODNĚNÍ PŘIPOMÍNKY:
Připomínka je shrnutím požadavků, postřehů a námitek občanů, kteří se k této lokalitě vyjadřovali na www.praha6.org/mpp, kde je možné se seznámit se všemi argumenty podrobně.
Požadavky nás občanů jednoznačně ukazují, že chceme zdravé harmonicky rozvíjené polycentrické město krátkých vzdáleností ve kterém se bude chodec cítit pohodlně a bezpečně. Chceme aby plán byl transparentní, čitelný a předvídatelný. Chceme ve městě pracovat, odpočívat, bavit se a žít. Chceme být hrdí na své město a chceme mu rozumět. Chceme pestrý, ale vyvážený rozvoj, aby lidé z města neutíkali za město a nevraceli se do něj jen za prací.
To tento územní plán nenabízí. Plán není dostatečně jednoznačný a čitelný. Plán nesmí připouštět pochybnosti a různé výklady. Chceme vědět, co se v místě, kde žijeme může dít. Že nám ve “stabilizovaném” území na hřišti nevyroste sporthotel nebo, že se sousední část bloku nezmění v soukromou nemocnici.
Územní plán regulacemi stanovuje i cenu pozemků. Pokud není zřejmé, jak se může pozemek využít bude jeho cena stanovována stavebním úřadem s omezeným okruhem účastníků s omezenou kontrolou a obrovským potenciálem ke konfliktům. Územní plán je tedy jedním ze základních nástrojů pro orientaci státní správy, samosprávy i občanů v území.
Plán toto může a musí zajistit i kdyby jej bylo nutné vrátit k dopracování a nařídit nové společné řízení.