Magistrát hl. m. Prahy
Odbor územního rozvoje
Jungmannova 35
110 00 Praha 1, Nové Město
V Praze dne _
Podporuji připomínku uplatněnou zástupcem spolku Společně pro Šestku Vladanem Hodkem s identifikátorem: xc4qyz "Metodické problémy Metropolitního plánu" a uplatňujeme svým podpisem tohoto podání shodné připomínky k návrhu Metropolitního plánu a žádáme, aby byly řádně projednány a aby byly vyřešeny veškeré nedostatky v připomínce popsané tak, aby Praha získala kvalitní územní plán.
Jméno a příjmení: _
Datum narození: _
Adresa trvalého pobytu: _
Popis nebo vymezení území dotčeného připomínkou:
Připomínky: 1. Lokalita by měla být rozšířena o celou zástavbu na severní straně ulice Bělohorská (s vyjímkou ZŠ Marjánka). Zástavba je podobně stará a Bělohorská ulice je s touto lokalitou velmi funkčně spjata. 2. Na východní straně by měla lokalita obsahovat i celou ulici Pod Královkou, která východní část lokality dopravně obsluhuje. 3. Západní hranici lokality je možné posunout až k budově U Kaštanu.
Připomínky: 1. Navrhujeme doplnit cílový charakter lokality o konkrétní požadavky na ochranu charakteru stávajícího a doplnění cílů rozvoje lokality: a. Ve vymezené lokalitě jsou typické poměrně velké, ale ne příliš vysoké, bytové domy umístěné v řadách, často neortogonálního uspořádání. Zástavba je ve většině lokality velmi podobná a tvoří její charakter. b. Ve velké míře jsou prostory mezi domy vyplněné zelení. Tuto zeleň, která je pro lokalitu typická, je nutné chránit. c. Důležitou osou/průhledem je ulice Pod Drinopolem navazující na schodiště na Bělohorskou a vyúsťující naproti studentským kolejím UK. Tato ulice a schodiště tvoří těžiště lokality, které je vhodné posílit. d. Lokalita poskytuje veřejnou vybavenost pro sousední lokality, především pro lokalitu 031/Břevnov, se kterou je silně funkčně propojena. e. Nejvýznamnější budovou je poliklinika Pod Marjánkou, a to z hlediska funkce i architektury. Důležité jsou také areály mateřských a základních škol. V lokalitě jsou dvě MŠ a dvě ZŠ. f. Jižní hranici tvoří Bělohorská, která lokalitě poskytuje možnost nákupu a veřejnou dopravu a je pozitivním faktorem, který je vhodné rozvíjet. g. Severní hranici tvoří Patočkova, která je z důvodů enormní intenzity dopravy a s tím spojených problémů, naopak negativním faktorem pro lokalitu. Je nutné pracovat na jejím zklidnění. V současném stavu je bydlení v severní části lokality z důvodu silného znečištění ovzduší, zdraví nebezpečné. h. V lokalitě je poměrně velká hustota obyvatel, ale také velmi limitované možnosti parkování. Tento nesoulad bude čím dál více patrný a měl by být řešen.
Připomínky: 1. Lokalita je typická zelení mezi budovami, prakticky v celé ploše lokality. Tato zeleň není v plánu chráněna. Požadujeme ochranu této zeleně označením „Park ve volné zástavbě“. 2. Ve výkresu MPP není nijak ochráněna plocha dětského hřiště a sportovního asfaltové hřiště mezi ulicemi Junácká a Kolátorova. Je nezbytné označit toto území jako nestavební blok. Možná varianta je plochu přidat k Parku Pod Marjánkou (123/123/2788).
Připomínky: 1. Výšková regulace formou čtvercového rastru neodpovídá stavebním blokům. V řadové zástavbě, navíc neortogonální, nefunguje výšková regulace dobře a dochází k překryvům. Navíc je lokalita svažitá a tak může mít stejný dům na jedné straně 4NP a na druhé 6NP. Příkladem je ulice Mládeže. Výškovou regulaci je nutné přepracovat. 2. Výšková regulace stanovená v rozmezích několika podlaží není možná. Pro blok domů, ve kterém je jeden dům 4NP a další menší, povoluje plošně 6NP. Což ovšem znamená až dvojnásobné zvýšení koeficientu zastavěnosti v daném bloku, se všemi důsledky v nárocích na občanskou vybavenost. Takovýto rozvoj není možné povolit ve stabilizovaném území. Proto požadujeme výškovou regulaci přepracovat tak, aby reprezentovala skutečný stav a neskrývala v sobě jasně nedefinovaný a v souvislostech neřešený rozvoj území.
Připomínky: 1. Metropolitní plán musí chránit plochu zeleně v ose ulice Pod Drinopolem jako nestavební blok - veřejné prostranství/park. 2. Pás zeleně podél západní strany ulice Pod Královkou by měl být součástí lokality. Zeleň by měla být chráněná jako nestavební blok.
Připomínka: 1. Do plánu přidat požadavek na prostupnost východním směrem do lokality Dlabačov zhruba na úrovni ulic Jílkova a Za Pohořelcem. 2. Patočkova ulice tvoří velmi silnou bariéru a zabraňuje prostupu severním směrem do Střešovic. Prostupnost severním směrem přes Patočkovu ulici je nutné v plánu posílit.
Připomínka: 1. Lokalita 123/Sídliště Břevnov je silně funkčně propojena s lokalitou 031/. Tyto vazby MPP nijak neřeší, přitom jsou pro fungování tohoto území zásadní. Jedná se o především o vzájemné využívání veřejného vybavení, komerčního vybavení a dopravní infrastruktury. Požadujeme v MPP doplnit mechanismy pro popis vztahů mezi lokalitami, které společně vytvářejí funkční celky (lokální centra města).
Připomínky: 1. Plán neřeší největší problém této oblasti – neúnosná dopravní zátěž ulice Patočkova. Naopak navrhovaná radiála od vnějšího okruhu na, kde má být mimoúrovňová křižovatka by usnadnila průjezd od okruhu do centra a situaci by ještě zhoršila. S dopadem i na ostatní oblasti Prahy 6. Požadujeme navrhnout řešení, které výrazně redukuje dopravní zatížení severní části lokality Sídliště Břevnov. 2. Parkování - V lokalitě je poměrně velká hustota obyvatel, ale také velmi limitované možnosti parkování. Tento nesoulad bude čím dál více patrný a měl by být řešen.
Připomínka je shrnutím požadavků, postřehů a námitek občanů, kteří se k této lokalitě vyjadřovali na www.praha6.org/mpp, kde je možné se seznámit se všemi argumenty podrobně. Požadavky nás občanů jednoznačně ukazují, že chceme zdravé harmonicky rozvíjené polycentrické město krátkých vzdáleností ve kterém se bude chodec cítit pohodlně a bezpečně. Chceme aby plán byl transparentní, čitelný a předvídatelný. Chceme ve městě pracovat, odpočívat, bavit se a žít. Chceme být hrdí na své město a chceme mu rozumět. Chceme pestrý, ale vyvážený rozvoj, aby lidé z města neutíkali za město a nevraceli se do něj jen za prací. To tento územní plán nenabízí. Plán není dostatečně jednoznačný a čitelný. Plán nesmí připouštět pochybnosti a různé výklady. Chceme vědět, co se v místě, kde žijeme může dít. Že nám ve “stabilizovaném” území na hřišti nevyroste sporthotel nebo, že se sousední část bloku nezmění v soukromou nemocnici. Územní plán regulacemi stanovuje i cenu pozemků. Pokud není zřejmé, jak se může pozemek využít bude jeho cena stanovována stavebním úřadem s omezeným okruhem účastníků s omezenou kontrolou a obrovským potenciálem ke konfliktům. Územní plán je tedy jedním ze základních nástrojů pro orientaci státní správy, samosprávy i občanů v území. Plán toto může a musí zajistit i kdyby jej bylo nutné vrátit k dopracování a nařídit nové společné řízení.