Milí sousedé,
právě se k vám dostává předvolební anketa ke komunálním volbám
2018, kterou společně připravilo několik břevnovských spolků. Osloveny
byly všechny volební subjekty kandidující do zastupitelstva MČ Praha
6 s prosbou, zda by se krátce vyjádřily k jedenácti vybraným místním
tématům, kterými se v případě zvolení budou během následujícího volebního
období zabývat.
Hlavní motivací tohoto kroku břevnovských spolků byla možnost poskytnutí
určitého vodítka místním voličům, podle kterého by se mohli ve
volbách také rozhodovat.
Rozsah odpovědi k danému tématu byl omezen na 600 znaků včetně
mezer. V případě subjektů KLID (TOP 09 a KDU-ČSL) a SPD byl tento
rozsah aplikován na dílčí podotázky témat, a proto jsme z důvodu vzájemné
férovosti a porovnatelnosti výstupu jejich odpovědi upravili na
požadovaný rozsah tak, aby podstata odpovědi zůstala neměnná.
Tato anketa je v tištěné podobě prezentována v rámci akce Zažít Břevnov
jinak 2018 a dále bude k dispozici na webových stránkách a sociálních
sítích níže uvedených břevnovských spolků.
V září 2018 připravily spolky:
Pro Břevnov, Malovanka, Zelený Břevnov a Sdružení Tejnka
Odpovědi stran jsou v pořadí dle data přijetí odpovědí. Odpovědi stran KLID a SPD byly zkráceny na požadovaných 600 znaků. Osloveny byly všechny strany kandidující v Praze 6, strany jejichž odpovědi zde nejsou, nedodaly odpovědi v požadovaném termínu.
Budeme pokračovat s rekonstrukcí polikliniky dle platného stavebního povolení a to co nejrychleji, abychom mohli využít 60 mil. dotaci z pražského magistrátu. Rozmístění ordinací se budeme snažit co nejvíce vyjít vstříc lékařům. Stavbu LDN upřednostňujeme na zelené louce na pozemku k tomu svěřeném v ulici Drnovská. Ze studie proveditelnosti navíc vyplývá, že kapacita 100 lůžek v LDN u polikliniky je nereálná.
Rekonstrukci plánujeme provést tak, aby zůstaly zachovány investice, které lékaři vložili do vybavení svých pronajatých ordinací, návaznost jednotlivých lékařských specializací i historická hodnota budovy. V tomto smyslu již komunikujeme s lékaři polikliniky a jejich spolkem. Jsme připraveni spolupracovat také s architekty, kteří mají zájem na citlivé rekonstrukci. Domníváme se, že rekonstrukci je možné zorganizovat tak, aby provoz ordinací nebyl zcela a na dlouhou dobu přerušen. Nápad na přístavbu LDN k poliklinice považujeme za nevhodný z několika důvodů.
Byl jsem proti nájmu polikliniky na dobu 30 let třetí osobě. Poté jsem žádal kontrolu plnění smlouvy. Uskutečnila se v roce 2015 skupinou kontrolního výboru. Byla zjištěna řada pochybení nájemce, který porušoval podstatným způsobem smluvní povinnosti. Rada MČ tak mohla odstoupit od smlouvy, ale této možnosti nevyužila, situaci řešila dohodou a vyplacením vysoké částky nájemci. Zastupitelé KSČM rekonstrukci dlouhodobě požadují. Trváme na rozšiřování odborných praxí, lékaři musí dostat jistotu a perspektivu nejen pro dobu rekonstrukce, plán vč. umístění máme. Doufám, že experiment s LDN skončí.
Poliklinika je bohužel v tak špatném stavu, že bude nutné přistoupit k rekonstrukci, která bude znamenat de-facto kompletní vybourání vnitřních prostor, důkladné statické zajištění budovy a následnou vestavbu nových ordinací. Nebude možné rekonstruovat polikliniku za plného provozu. Stávajícím nájemcům tak bude nutné poskytnout jednak slevu z nájemného, jednak po určitou dobu výši jejich nájmů zafixovat na takové úrovni, aby byli motivováni v poliklinice zůstat. Dostavba vedle polikliniky je, vzhledem k výše uvedenému, nutná. Ta může po dokončení rekonstrukce být využita buď jako LDN, nebo jako DPS, případně jako ústupové bydlení pro seniory.
Současná situace ohledně břevnovské polikliniky je důsledkem špatných rozhodnutí stávajícího vedení radnice a nezvládnuté komunikace s lékaři. Dlouhodobě upozorňujeme na nevhodnost umístění LDN v areálu polikliniky, za vhodnou lokalitu považujeme veleslavínský zámek, případně areál Vojenské nemocnice ve Střešovicích. Oprava polikliniky musí respektovat architektonické kvality objektu. Základem je posouzení stavební dokumentace památkovými orgány a zohlednění jejích připomínek. Všechny kroky je třeba zveřejnovat a projednávat s lékaři i veřejností a snažit se vyhovět jejich požadavkům.
Poliklinika pod Marjánkou je podle nového rozhodnutí ministerstva kulturní památkou. Vyhlásili bychom po pravomocném rozhodnuti architektonickou soutěž ohledně podoby rekonstrukce. V tomto případě podporujeme argumenty Spolku Poliklinika Pod Marjánkou. V poliklinice chceme koncentrovat i pohotovostní služby, včetně dětské a zubní a non stop lékárnu. Rekonstrukce by měla probíhat za provozu. Buď ponecháme LDN tam, kde nyní je, nebo jí přesuneme např.do Veleslavínského zámku, který je prozatím ve státním vlastnictví nebo do Drnovské ulice, Na Ruzyni, kde byl původně pro novou LDN rezervovaný pozemek.
Poliklinika se musí urychleně rekonstruovat, její stav je neudržitelný. Uděláme vše proto, aby odpovídala 21. století. Lékaře po dobu rekonstrukce podpoříme snížením nájemného. Poliklinika musí zůstat poliklinikou a nemá se k ní přistavovat LDN. LDN musí vzniknout ve vhodnější lokalitě. Lze jen povzdechnout, že jsme současné koalici předali „na stříbrném talíři“ připravený projekt LDN v Ruzyni, který však hodili pod stůl. Podobně nebyli schopni nic udělat s budovami v Šolínově ulici, které musí také sloužit seniorům. O kauze Šatovka toho snad bylo napsáno dost - další ostudě současné radnice.
Praha 6 potřebuje novou, moderní a současnou LDN, nejlépe postavit jí tzv. na zelené louce. Vhodné lokality Praha 6 k tomuto účelu má, za nevhodné naopak považujeme stále probíhající podivný experiment s vestavováním LDN do Polikliniky Pod Marjánkou namísto toho, aby se radnice snažila zmodernizovat budovu celé polikliniky, zatraktivnit prostředí jak pacientům, tak lékařům, s kterými o jejich potřebách z radnice de facto nikdo nekomunikuje. Přitom aktivita a snaha na straně lékařů z polikliniky dosáhnout nějaké společné koncepce s radnicí je výrazná a viditelná.
Malovanka/ Budeme trvat na našem dlouholetém návrhu „Zelená Malovanka", který představuje osadit na stěnách mimoúrovňové křižovatky popínavé rostliny, které budou pohlcovat hluk, emise a zároveň splní estetickou roli. Patočkova/ Budeme požadovat zahloubení Patočkovy ulice od křižovatky Malovanka až po Vypich, resp. Pražský okruh v rámci Bělohorské radiály.
Jeden z projektů, který mohl zásadně pomoci humanizaci okolí křižovatky Malovanka, byl projekt Zelené Malovanky. Rádi bychom zjistili možnosti pro obnovení tohoto projektu. Co se týká samotné Patočkovy, v tuto chvíli se jeví jako realizovatelné prozatímní řešení tichý asfalt. Zahloubení Patočkovy budeme prosazovat. Principiálně bychom rádi motivovali občany i hosty, aby více využívali MHD. V prioritách máme vybudování P+R parkovišť, aby tolik Středočechů nezajíždělo hlouběji do Prahy. Důležité je také propojení Prahy s letištěm a Kladnem železnicí. Ostatně podpora kapacitních a nejméně prostorově náročných druhů dopravy je prioritou v dopravě pro Piráty na magistrátu.
V Břevnově přibylo problémů, největším jsou zátěže z dopravy, která nás ničí. Nejde jen o to, co chceme dělat, ale především, co jsme dělali dosud. V zastupitelstvu hl. m. Prahy jsem důrazně požadoval příslušná měření a inicioval zveřejňování výsledků zjištění. Ty jsou dohledatelné na www.tunelblanka.cz. Všichni se mohou seznámit s údaji o pohybech vozidel, stavu hluku a ovzduší před a po zprovoznění TKB. Inicioval jsem rovněž položení tichého asfaltu na Patočkově i vysazení keřů. Malovanka potřebuje překrytí severního portálu a další keře a stromy. Žádám regulaci a zatlačení aut pod povrch.
Budeme trvat na přijímání maxima „měkkých“ opatření. Konkrétně to znamená trvání na povrchu z tichého asfaltu v obou směrech, více zeleně. Budeme navrhovat i zlepšení prostupnosti Patočkovy ulice doplněním lávek pro pěší a cyklisty (např. na úrovni Břevnovského kláštera). Samozřejmostí je umístění měřičů nečistot. V tom nejdlouhodobějším horizontu je to zcela jistě podzemní vedení „Břevnovské radiály“. To je ale možné až poté, co bude dokončena severozápadní část pražského okruhu. V krátkodobějším horizontu je to trvání na výstavbě PR parkovišť na okraji města a systému „světelných závor“. Budeme i dál trvat na ozelenění křižovatky Malovanka.
Čím méně aut do města vjede, tím více se městu uleví. Plně proto podporujeme modernizaci železnice na Kladno. Prosazujeme okamžité budování P+R na Dlouhé míli, i za cenu toho, že bude dočasně obsluhováno autobusy. Rozšíříme měření znečištění ovzduší a hluku u silnic v Praze 6 pomocí levných smart čidel a zajistíme bezodkladné zveřejňování jeho výsledků. Detailní informace o stavu ovzduší použijeme při prosazování dynamické regulace dopravy, příp. zavádění nízkoemisních zón. Podporujeme projekt Zelená Malovanka, přičemž dílčí zlepšení okolí je možné okamžitě, i bez jeho realizace.
Nyní se zpracovává dokumentace pro posuzování vlivů na životní prostředí, která má být zpracována do konce tohoto roku. Poté se vybere varianta. V budoucnu by na MÚK měla být napojena plánovaná Břevnovská radiála, která by vedla oba směry dopravy pod úrovní terénu. Za správná systémová dopravní řešení považujeme dokončení vnějšího okruhu, jižní varianty (příp.varianty Ss v závislosti na vývoji většinové vůle), plus vnitřní městský okruh. Dále jednoznačně zahloubení hlavních tahů, jsme také pro obchvat Vítězného náměstí. Dále bychom chtěli protáhnout tunel od Malovanky ke slepému konci rozvadovské spojky nebo k dálniční křižovatce E48/D0 – E50/D5.
Dlouhodobě prosazujeme vedení břevnovské radiály v podzemí, zakrytí křižovatky Malovanka i řešení křižovatky Vypich, obojí by mělo pozitivní dopady pro životního prostředí v této lokalitě. V příštím volebním období se po neomluvitelné nečinnosti současné radnice (nestačí jen tichý asfalt nebo zeleň – i když to je samozřejmě pozitivní) musí se současným stavem zásadně pohnout. Je třeba realizovat obchvat Vítězného náměstí, který dosud blokovali především Zelení. Řešením dopravy je samozřejmě prefence MHD a dobudování celého systému, zejména silničního okruhu kolem Prahy včetně přemostění Vltavy.
Určitě bychom chtěli dotáhnout do konce zelené protihlukové stěny na mimoúrovňové křižovatce Malovanka a prosazovat břevnovskou radiálu v zahloubení. Za dlouhodobá systémová řešení v dopravě považujeme pracovat na dokončení Pražského i Městského okruhu a radiálách, které oba okruhy propojují, na tvorbě velkokapacitních záchytných P+R parkovištích, na vybudování obchvatu Evropská – Svatovítská, který zásadně odlehčí přetíženému Vítěznému náměstí.
Plán pro Ladronku tak, jak byl schválen, se budeme snažit dílčími akčními plány realizovat tak, je je zamýšleno. Pozemek, který má v současné době pronajatý pan Vecko, a na kterém nemůže realizovat svůj záměr, je nyní ve stádiu výpovědi. Pokud bude MČ ve vyjednávání úspěšná, zahrneme ho do rozvoje Ladronky viz Plán.
Plán pro Ladronku považujeme za dobrý, protože zohledňuje zájmy místní komunity i městské části. Hodláme ho realizovat. Pokud jde o území u tenisových kurtů, vyjádříme se k této otázce až po detailním studiu příslušných smluv, které dostaneme k dispozici po volbách.
Plán musí být naplňován v souladu s potřebami veřejnosti a se zřetelem na požadavky místních obyvatel. Prostor se nesmí stát zábavním parkem jako je tomu na náplavce u Vltavy. To je princip, kterého se chceme držet. Není přijatelné, aby uvnitř areálu byly realizovány záměry podnikatelů bez předchozího souhlasu samosprávy. To nikdy nedostane podporu zastupitelů KSČM. Onen nájem na věčnost má svoji zvláštní historii s účastí jiných subjektů. KSČM s tím nemá ničeho společného. Není-li možná dohoda, je nutno hledat ochranu zájmů veřejnosti u příslušného soudu, a to se týká i případu pana Vecka.
Ano, budeme podporovat schválený Plán pro Ladronku. Vzhledem k tomu, že prostor Břevnovské pláně je ve správě Prahy 6, je realizace navržených řešení plně v rukou radnice. Pro Ladronku bude dobré stanovit jasné priority – tedy rozfázovat schválený plán, určit, co z něho má přednost a co může počkat. Vzhledem k tomu, že pan Vecko prohrál s Prahou 6 všechny soudy, které s ním radnice v tomto volebním období vedla, není důvod se jeho aktivitami dál zabývat. Nejlepší bude tuto plochu řešit v souladu s výše uvedeným Plánem pro Ladronku a požadavky jednak místních obyvatel, jednak návštěvníků areálu.
Poté, co se povedlo zabránit extenzivnímu budování bruslařských drah a zachování hodnot Ladronky, sloužil Plán pro Ladronku jako dobrý příklad participace místních a spolků. Usilujeme proto o jeho zavádění do praxe podle schváleného harmonogramu. Tenisové kurty představují kostlivce ve skříni z dob starostování ODS, o ukončení smluvního vztahu se – bohužel neúspěšně – snažil Antonín Nechvátal roku 2015. Angažovali jsme se proti komerční tenisové hale s restauračním zázemí. Za vhodný považujeme návrh dětského areálu pro děti od místních s vybudováním zázemí, klidové zóny a drobným občerstvením.
Ano, budeme. Na základě osmiletého strategického plánu rozvoje Ladronky budeme podporovat její zachování charakteru volné přírodní pláně s výhledy do okolí, zaměříme se na revitalizace cest, ploch a vybavení ( příp.jezirka). Jsme pro dobudování infrastruktury, zázemí, značení. Chceme více WC a laviček. Budeme se snažit o dohodu s p.Veckem. Na základě právní analýzy zjistíme možnosti vypověditelnosti smlouvy o pronájmu, příp.ukončení pronájmu. Chtěli bychom nechat zlikvidovat betonové základy plánovaného sportovního areálu, který bude využíván jako klidová zóna. Zároveň se budeme snažit zabránit vzniku míst pro bezdomovce.
Celý areál Ladronky považujeme za jeden z nejcennějších zelených a rekreačních pásů nejen Prahy 6 ale celého města. Chceme jednoznačně zachovat jeho ráz, místa pro aktivní ale i pasivní odpočinek. Obecně lze podporovat Plán pro Ladronku, ale při realizaci jakýchkoliv dalších kroků plně zapojit především občany z okolí, rozhodovat společně s nimi. To se týká i akcí, které se na Ladronce konají, jde i o limitování počtu návštěvníků a zachování potřebného klidu pro lidi bydlící v okolí. Pokud jde o využití území, které má p. Vecko povedeme diskuzi o jeho dalším využití a budeme se ptát místních.
Ladronka je mimořádný prostor pro volnočasové aktivity občanů, nejen z Prahy 6. Sice hlavní fáze rozvoje a přeměny na park v současné podobě již proběhla před několika lety, jsou stále další možnosti, jak Ladronku přiblížit všem věkovým skupinám a nabídnout komfortnější možnosti pro sport, relaxaci a volnočasové aktivity všech věkových skupin. Určitě by bylo vhodné dostupnější sociální zázemí, vodní prvky, více laviček, piknikových míst, míst s občerstvením, krytých altánů pro možnost schovat se do stínu, hustší síť cest. A velmi důležité je dát parku režim, aby se zvýšila bezpečnost všech, tedy těch, co sportují i těch, co zde jen odpočívají.
Nová zastávka byla v plánu při rekonstrukci tramvajové tratě v minulých letech. Toto opatření jsme podporovali. Ale následně se tento návrh nelíbil místním občanům a tak k realizaci nové zastávky a změny polohy zastávky U Kaštanu nedošlo. K zásahu do tramvajové trati nyní nevidíme důvod.
Novou zastávku podporujeme, protože lépe zpřístupní Polikliniku Pod Marjánkou a protože si ji místní obyvatelé přejí.
Samozřejmě, tram zastávka k poliklinice patří. Je to důvodné již s ohledem na potřeby těžko pohyblivých pacientů, kteří pro nedostatek parkovacích míst přímo u polikliniky mají problémy s dopravou. Stanice nebyla zřízena, protože parametry podmínek využití prostředků z EF neumožňovaly jednoduché řešení v podobě přidání další zastávky. Je potřeba o tom začít okamžitě jednat. Jiným vážným problémem je ztráta přímého autobusového spojení od metra z Hradčanské na Patočkovu ulici. Při prvních úvahách ROPIDu se mi podařilo na HMP zrušení linky 184 oddálit přibližně o rok. Potřebujeme spojení obnovit.
Ano, výstavbu nové zastávky u Billy podporujeme. Je to místo, odkud je dobrý přístup nejen k poliklinice, ale i do částí Břevnova, které jsou nyní díky umístění zastávek U Kaštanu a Drinopol od MHD vzdálené.
Plně podporujeme projekt IPRu na revitalizaci Bělohorské, který bude moci být po ukončení ochranné lhůty rekonstrukce realizován. Podporovali jsme místní v úsilí o zachování zastávky U Kaštanu. Vkládání nových zastávek vede obecně ke zdržení a ke zpomalení jízdy, případný přesun zastávky bychom podporovali pouze v případě, že by to bylo většinové přání místních.
Přidání nové tramvajové zastávky mezi zastávkami Drinopol a U Kaštanu spíše nepodporujeme. Mohlo by dojít ke zpomalení provozu proti původnímu záměru, může nastat problém s parkováním. Přidáním nové zastávky se potlačí automobilová doprava, včetně snížení jízdních pruhů. Výstavbu nové zastávky bychom podpořili v případě rozšíření polikliniky Pod Marjánkou o LDN, které by znamenalo významné navýšení počtu a frekvence cestujicich.
Tramvaj má sloužit občanům, jsme toho názoru, že je potřeba nejdelší tramvajovou zastávku rozdělit vložením další, zejména s ohledem na přístup k poliklinice. Tedy podporujeme novou zastávku.
Bělohorská je mimořádná dopravní, obchodní i společenská ulice. Komfortní obslužnost MHD v této ulici považujeme za klíčové. A k tomu patří i instalace další tramvajové zastávky do prostoru mezi zastávkami U Kaštanu a Drinopol. Je to mimořádně frekventovaný úsek a jeho dobrá obslužnost je velmi důležitá.
Tramvajová smyčka Dlabačov zanikne při stavbě tramvajové tratě na Strahov. Tramvajová smyčka Královka je využívána pravidelnou tramvajovou linkou a je důležitá i pro operativní ukončení linek v případě výluky.
Osud točen závisí na tom, zda je Dopravní podnik chce zachovat jako rezervu pro tramvajovou linku na Strahov či pro jiné účely (což je nejspíš status točny Královka). Pokud ne, budeme prosazovat přeměnu místa na městskou zeleň, nikoli na stavební parcely.
Prostředí je nutno zkulturnit, nikoli zastavovat novými domy. Není přijatelné nadále trpět další chátrání staveb, které sloužily při Spartakiádách. Je potřeba je opravit a odstranit Graffiti. Před časem jsem navíc zjistil, že např. pozemky na Dlabačově mají několik vlastníků. Pokud je dopravní podnik HMP nepotřebuje, bylo by účelné pozemky vykoupit, obecní vlastnictví sjednotit a na pozemcích rozšířit parkovou úpravu. Královka potřebuje pravidelnou péči a ochranu zeleně před tlaky developerů.
Žádná z těchto točen není ve správě Prahy 6, ale Dopravního podniku hl. m. Prahy. Vzhledem k tomu, že radnice se pod naším vedením přihlásila k dlouhodobému plánu výstavby tramvajové trati na Strahov, je nutné počítat s tím, že točna Dlabačov bude využita právě pro tyto účely. Točna v parku Královka prozatím slouží svému účelu a je spíše otázka pro pražský magistrát, zda ji bude i v budoucnu potřebovat. Pokud ne, bude velkou výzvou odolat tomu, aby v tomto prostoru nedošlo k masivní zástavbě.
Točna Královka je důležitá z dopravního hlediska a její zrušení nedává smysl. Ohledně točny Dlabačov je nutné počkat na definitivní rozhodnutí ohledně vedení tramvajové trati na Strahov, jejíž stavbu podporujeme. Je možné přistoupit k okamžité demolici nefunkčních nadchodů. V případě, že se prostor točny uvolní, nám na jejím místě přijde vhodnější zbudovat drobnější komunitní stavbu než bytové domy.
Točny takřka sousedí se strahovským sportovním stadiónem, dějištěm sokolských sletů i celostátních spartakiád. Smyčka Dlabačov byla vybudována pro návoz a odvoz desítek tisíc návštěvníků a cvičenců těchto sportovních akcí. Rádi bychom na místě vybudovali parkoviště a parkovací domy. Preferujeme prodloužení linky 23. Případně novou a moderní polikliniku s podzemními garážemi
Určitě jedna z toček musí být zachována. Tady je potřeba uvést, že prostorem Dlabačova pravděpodobně bude trasována trať uvažované tramvaje na Strahov. V každém případě jsme toho názoru, že zde musí zůstat zeleň a určitě nepodpoříme již projevované záměry developerů.
V tuto chvíli lze jen obtížně s prostory u obou točen nějak rozvojově pracovat. Dopravní podnik je potřebuje pro otáčení tramvají v případě výluk. Bude-li někdy v budoucnu realizované takové dopravní řešení, které zmiňované prostory uvolní a umožní nějaké komunitní využití, podpoříme a oslovíme veřejnost a vznikne-li z veřejné debaty nějaký žádaný a využitelný nápad, rádi ho zrealizujeme.
Pokračovat v revitalizaci obdobně jako tomu bylo u Kajetánky. Tedy ve spolupráci s developerem, včetně revitalizace parku a zachování jeho prostupnosti.
Jde o soubor parcel s různým stupněm přípravy stavebních projektů. Naše obecná vize je nezastavovat pozemky nad míru určenou konzervativní interpretací územního plánu, a to i za cenu plného vstupu MČ do správních řízení. Speciální pozornost budeme věnovat dalšímu osudu Vincentina, kde současný vlastník zřejmě nedodržel smluvní podmínky a bude muset objekt vrátit státu. V takovém případě budeme usilovat o to, aby nemovitost připadla Praze a byla svěřena Praze 6 s cílem rekonstruovat objekt na budovu s veřejnou funkcí (zařízení sociálních služeb, školská budova).
Dlouhodobě požaduji zajistit prostupnost tímto územím a parkovou úpravu. Jsem proti výprodeji majetku, ale koupi do vlastnictví obce v důvodných případech podporuji. Vincentinum byl státní majetek, původní představa ministerstva obrany, že po bezúplatném převodu nadaci bude zajištěno využití pro sociální účely, nebyla naplněna. Zřícenina nedaleké usedlosti na Malovance je ostudou Prahy 6. Příčinou chátrání jsou u soukromého vlastnictví spekulace vlastníků na maximalizaci zisku, u obecního majetku neschopnost. Následkem jsou rizika a bezpečnostní, hygienická i požární ohrožení.
Břevnovský mrakodrap je dávno za hranicí své životnosti a vzhledem k masivně narušené statice jej bude nutné zdemolovat. Podpořili jsme plány na výstavbu v této lokalitě, ale vymínili si, že investor v zamýšleném projektu přenechá Praze 6 přes 1000 metrů čtverečních bytů a na své náklady opraví přilehlý park. S těmito bude pak bude Praha 6 moci nakládat dle svého uvážení. Vincentinum je „bolístka“, kterou bude možné řešit teprve tehdy, až Ministerstvo obrany ukončí své spory s Nadačním fondem Vincentinum. Ideální by samozřejmě bylo jeho využití pro veřejné účely, např. jako domov pro seniory, jak bylo původně plánováno.
V programu prosazujeme zpracování regulačního plánu pro zelený pás v údolí Brusnice, který zajistí ochranu historických a přírodních hodnot v území a zajistí dostatečnou prostupnost jak podél toku Brusnice, tak v severojižním směru. Celé území si zaslouží podobnou revitalizaci, jako se povedlo během našeho ročního působení v radě městské části u rybníka Vincentinum. Dlouhodobě jsme usilovali o zachování a rekonstrukci Břevnovského mrakodrapu, nezbývá nám ovšem zřejmě nic jiného než respektovat většinové rozhodnutí zastupitelstva.
Místo břevnovského mrakodrapu a na sousedních pozemcích se mají stavět 3 bytové domy. V červnu o tom rozhodlo zastupitelstvo. V nových budovách mají dle dohody být prostory pro občanskou vybavenost a několik bytů pro MČ. Společnost Rezidence Radimova má upravit park a poté park (i kapli panny Marie) převést na městskou část, s čímž souhlasíme. Poté můžeme investovat do revitalizace parku a prostoru, doplnit vybavenost apod. Jsme zásadně proti jakékoliv další výstavbě.
O břevnovském mrakodrapu je v podstatě dnešní koalicí na radnici rozhodnuto. Pás usedlostí Břevnova je také nejen cenným zeleným prostorem ale má i svoji historii. Budeme určitě v maximální možné míře prosazovat zachování jeho podoby. Určitě nepodpoříme žádné stavby, které by do pásu hrubě zasáhly. Také v této oblasti je nutná participace a respektování názoru většiny občanů.
Jde o velmi vzácné, citlivé a historicky cenné území. Jde o typický příklad, kdy by další postup měl být koordinován mezi zástupci municipality a také veřejnosti společně. Věříme, že právě tímto způsobem by se došlo k nejšetrnější variantě při plánování další zástavby v tomto území.
Pro území Strahova je třeba vypracovat územní studii a příp. i regulační plán. Území je vlastnicky rozděleno a Šestka a Hlavní město Praha není hlavním hráčem z pohledu vlastnických práv. MČ se ale musí stát moderátorem dalšího vývoje Strahova. Jinak se může stát, že jeho další rozvoj bude chaotický. Šestka musí představit jasnou vizi toho, co má v průběhu budoucích let se Strahovem být. Veřejnost bude zapojena standardně skrze veřejná setkání a všechny další možnosti, které skýtá zastupitelská demokracie.
Další rozvoj lokality Strahova bude postaven na shodě hlavního města Prahy, naší městské části, majitelů pozemků i místních obyvatel. Nemyslíme si, že přeměna Strahova v luxusní rezidenční čtvrť je jediná možná budoucnost této lokality. Dovedeme si představit i celospolečensky přínosnější funkce, například univerzitní kampus (plánovaný v 90. letech na Proseku pro UK). Ale vše je otázkou vzájemné diskuse výše jmenovaných stran, nelze rozhodovat od stolu.
Lokalita nesmí být řešena salámovou metodou, ale komplexně a v širších vazbách na okolí. Hledejme takové urbanistické řešení, které tomuto území dají další dlouhodobou perspektivu. To se bohužel dosud neděje. S ohledem na význam místa pro Prahu lze pochopit, že klíčová rozhodnutí nakonec padnou na úrovni Prahy. MČ Praha 6 a její obyvatelé ale musí mít možnost do procesu o budoucnosti Strahova vstupovat a také ho ovlivňovat. Nejsem příznivcem úvah odstranění sportovišť a výstavby čtvrti pro bohaté. Území by mělo sloužit sportu a zábavě. Nutně urychleně potřebuje dopravní napojení tramvajemi.
Budeme jednoznačně chtít, aby Strahovu zůstala v maximální možné míře sportovní funkce. Umíme si představit transformaci spartakiádního stadionu na obytný komplex např. podle dříve proběhlé studentské soutěže. Likvidaci dalších stadionů a sportovních ploch odmítáme. Vzhledem k tomu, že Praha 6 není vlastníkem pozemků ani nemovitostí v této lokalitě, může jen velmi obtížně v tomto ohledu být určujícím prvkem. Nicméně jsme si vědomi, že podpora veřejnosti je důležitá, a proto budeme své vize ohledně Strahova s veřejností konzultovat a o její názor se opírat jak v jednáních s magistrátem, tak s FAČR.
Podporujeme revitalizaci Strahovského stadionu na základě veřejné architektonické soutěže. Z ní může vzejít např. návrh na citlivou výstavbu malometrážních obecních bytů v prostorách památkově chráněných tribun, výstavbu veřejného vybavení, případně dalších studentských kolejí. Požadujeme vypracování územní studie a následně regulačního plánu pro celou lokalitu, pochopitelně za široké participace veřejnosti. Odmítáme divokou zástavbu Strahova oplocenými rezidencemi a redukci zeleně. Našim cílem je průchodné parkové území pro sportovní i jiné využití, s cennými výhledy na město.
Budeme usilovat o oživení revitalizaci prostoru. Plánuje se stadion prodat a poté postavit nové byty. Chceme aktivně jednat s partnery a investory, požadovat i výstavbu nějaké občanské vybavenosti a rekultivaci komunikací a zeleně, parkovacích míst. Z povahy našeho hnutí chceme o zásadních rozhodnutích typu velkých staveb, velkých obecních investic apod. pořádat místní referenda, v dalších případech pak občanské ankety s dostatečně dlouhou dobou pro vyjádření občanů. Zvážili bychom i variantu uspořádat místní referendum o odkoupení spartakiádního stadionu od Prahy a poté prodej pozemků soukromému investorovi se ziskem pro MČ.
V každém případě nesouhlasíme s tím, aby transformaci Strahova řešili jen soukromí investoři, jak je některými uvažováno. Tato lokalita by i v budoucnosti měla sloužit především sportu a veřejnosti. Je pro nás nesrozumitelné, proč byl prodán Stadion Rošického a Praha tak přišla o významný atletický areál. Veřejnost by měla být samozřejmě automaticky zapojena do rozhodování o všech projektech podobného významu, proto počítáme nejen s anketami, ale i případným referendem občanů.
Areál Strahova je obrovská rozvojová výzva, na který je v současnosti jen smutný pohled. Veřejná debata překračující prostor Břevnova, dokonce i Prahy 6 na toto téma je nutná. A to za účasti i zástupců hlavního města, vysokých škol a státu. V minulosti byly na stole různá řešení, všechna měla společný jmenovatel. V prostoru Strahova by měly zůstat funkce pro sport, volný čas, ale také pro bydlení.
Prodloužení Tomanovy ulice považujeme za logické, avšak ho podporujeme pouze za předpokladu rozšíření plochy zeleně (prodloužení Ladronky) a vyřešení fotbalu na Břevnově jiným způsobem.
Prodloužení Tomanovy ulice nepodporujeme. Jsme pro zachování stávajícího, nepřetíženého charakteru této lokality, včetně fotbalového hřiště a fotbalu na Břevnově.
Nechci zánik fotbalu v Břevnově. Pokud vím, situaci ztížily restituce pozemků. Hřiště je sice nadále sportovní plochou, ale do místa se tlačí developer. Není důvod měnit funkční využití této plochy, zastavění hřiště odmítám. Jiný pozemek v tuto chvíli nemáme a je otázkou, zda ho jsme schopni najít. V zastupitelstvu Prahy jsme se v tomto volebním období spojili a většinou prosadili zachování legendárního Ďolíčku pro Prahu a Bohemians Praha 1905. Proč to v Praze 6 nejde? Redukci zeleně a sportovních ploch si nepřeji. Po ztrátě trvalých zdrojů ze Sazky, sport potřebuje trvalou pomoc samosprávy.
Prodloužení Tomanovy ulice má svůj smysl a opodstatnění. Není ale nezbytně nutné a je třeba najít smysluplné a schůdné řešení, například právě s ohledem na možnost zachování stávajících sportovních ploch. V tomto případě je konzultace s veřejností ideálním nástrojem. Ohroženy jsou např. i plochy, kde se dnes hraje rugby a kam magistrát ústy Petra Dolínka slíbil přesunout baseballové hřiště ohrožené výstavbou sportovního centra Olympu Praha na Vypichu. Projekt Sports Centre Ladronka je historický omyl, který nikdy nepodpoříme a budeme se proti němu odvolávat, dokud to půjde. Fotbal v Břevnově podporovat budeme.
Není reálné, že by GIBS opustila svůj areál ve Skokanské, rozšiřování Ladronky tímto směrem proto není myslitelné. Prodloužení Tomanovy ulice proto nepodporujeme a jsme obezřetní, aby snahy o úpravy územního plánu nevedly k odblokování stavební uzávěry na oblast Strahova, protože celou lokalitu je třeba řešit komplexně a koncepčně. Angažovali jsme se proti bytové výstavbě na území hřiště Dragoun, která podle nás obchází územní plán, jsme rádi, že městská část podala odvolání proti územnímu rozhodnutí. Zastáváme názor, že Břevnov by vzhledem ke své historii měl mít fotbalový klub.
Nikoliv, už nynější novou zástavbou je charater lokality dostatečně narušen. V tomto případě odbor výstavby již schválil projekt výstavby wellnes centra a hotelu. My jsme pro zachování hřiště, nicméně je třeba počkat na odvolání, nebo jednat s investorem o směně pozemků, jejichž část patří České poště. Fotbalový klub zde zanikl před více než 20 lety, pak vše chátralo, legendární hospoda i tribuna jsou zbourány. Mohli bychom vystavět nová fotbalová hřiště i pro školy a veřejnost.
V principu jsme skeptičtí ke všem projektům, které mohou vést k redukci stávající zeleně, nemluvě o sportovištích. Náš postoj k plánovanému prodloužení Tomanovy ulice je tedy zamítavý a k fotbalu naopak velmi kladný. Určitě se zasadíme o zachování plnohodnotného fotbalového hřiště v Břevnově. V uplynulých dekádách již došlo k výrazné redukci, která zhoršuje kvalitu života na Praze 6. Sportovní kapacity je naopak třeba navyšovat, otevírat například školní hřiště veřejnosti.
Za vhodnější formu rozšíření Ladronky namísto prodloužení Tomanovy ulice považujeme rozšíření přes Podbělohorskou, kde je plocha pro vznik nového parku, který by se propojil s Ladronkou. V žádném případě zásahy do Ladronky by neměly přinášet nějakou redukci zeleně a sportovišť, spíše naopak. Vnímáme, že břevnovský fotbal procesem zániku vlastně prochází. Dragouni se na své hřiště již nejspíš nevrátí, otázka je jakou budoucnost čeká Slavoj. Podporovat se má sport obecně, ne jenom určité jeho disciplíny. Co vnímáme za problém, je děti ze ZŠ Marjánka chodí za sportovními aktivitami při vyučování na Strahov jen proto, že radnice nedokázala škole připravit kvalitní a funkční tělocvičnu. A nebylo to vůbec o nedostatku peněz. Peníze nabídlo na tuto rekonstrukci hlavní město Praha. Radní Prahy 6 měli pouze aktualizovat projekt a ani toho nebyli schopní.
Koupaliště či bazén jsou nákladná zařízení na provoz. Pokud už Praha 6 má koupaliště, je škoda, že se dá využívat jen v letní krátké sezóně. Proto přeměna na krytý bazén dává smysl z pohledu celoročního využití. Bazény a koupaliště v jednotlivých městských částech navštěvují především místní. Petynku lidé ze Šestky, Podolí lidé ze Čtyřky, Šutku lidé z Osmičky a tak dále. Omezovat vstup jen na základě trvalého bydliště neuvažujeme. Uvažujeme o znovuzavední vstupu zdarma pro šestkové seniory.
Nesouhlasíme se způsobem, jakým je stavba plánována, otazníky máme i nad programem stavby (surfařská vlna a pouze 25 m bazén). Zásadně je pro nás nepřijatelné financování stavby, které neprošlo řádnou analýzou finančním výborem zastupitelstva a následným schválením samosprávným orgánem. Domníváme se, že plánovaná stavba zatím zcela pomíjí akutní potřeby dané lokality, pokud jde o veřejnou vybavenost. Rádi bychom stavbu převzali z prostředí SNEO, kde je plánována bez veřejné i politické kontroly, tak aby se z Petynky nestalo ztrátové drama typu Poliklinika nebo Key Investments.
To, co se děje kolem dostavby Petynky vyvolává celou řadu vážných otázek. Dříve prodané pozemky na jižní straně areálu mají být zastavěny budovou, která svojí výškou zhorší oslunění pozemku koupaliště. V místě je navíc nedostatek parkovacích míst. Nejsem si jist, zda je potřebné realizovat záměr takto rozsáhlý, zvláště, když např. v Řepích a jinde jsou již obdobná zařízení v pokročilé výstavbě. Před jakýmkoli rozhodnutím by mělo nové zastupitelstvo více usilovat o získání nezkresleného názoru veřejnosti. Platí to i v tomto případě.
Petynka nemůže být přednostně pro obyvatele Prahy 6, protože ji z části bude platit hlavní město a je nadmíru jasné, že ji budou využívat i obyvatelé Prahy 5 a ostatních městských částí. Má ale přednostně sloužit školám a školkám z Prahy 6 a seniorům z Prahy 6. V současnosti je smluvně upravena povinnost investora, který plánuje výstavbu na pozemcích bývalého autobazaru, postavit na vlastní náklady podzemní parkoviště pro bazén, nad kterým má být zelená plocha. Prostor před koupalištěm je pak, podle nás, vhodné využít jako klidovou zónu. Prostupnost od MHD je a bude zajištěna stávající přístupovou cestou.
Jsme pro přístavbu krytého bazénu na Petynce. Její podobu za hotovou věc nepovažujeme. Usilujeme, aby byla výstavba ekonomicky udržitelná a vyvarovala se funkčních a estetických excesů, jako je předražená surfová vlna anebo diskutabilní architektonická podoba. Je nutné také mít na paměti plány MV na vybudování sportovního areálu Olymp včetně bazénu, kde budeme hájit přístup veřejnosti. Budeme usilovat o zlepšení parteru okolí areálu Petynka a o propojení se zastávkou tramvaje ve Střešovické ulici. Podporujeme řešení navržené v Generelu bezmotorové dopravy, jehož vznik jsme iniciovali.
Za podmínku si klademe rozšíření parkovišť (v návrhu je dvoupatrové parkoviště). Chtěli bychom zvětšit kapacitu, včetně podzemních stání, jelikož se čeká asi 6ti násobný nárůst počtu návštěvníků. Dále bychom rozšířili příjezdové komunikace a nechali vybudovat pěší lávku přes Patočkovu ulici. Myslíme se, že přednostně ne, ale občané prahy 6 zde mají mít nižší vstupné, zejména rodiny s dětmi a senioři.
Petynka má sloužit především obyvatelům Prahy 6, ale samozřejmě ji nelze uzavřít pro ostatní. Lze však uvažovat o zvýhodněném vstupném pro rezidenty Prahy 6. Nepovažujeme za správné rozhodnutí o masivní stavbě velkého bytového domu před Petynkou (přesahující svojí výškou i hmotou stávající činžovní domy). Bezpodmínečně musí být zachována prostupnost pro návštěvníky Petynky od MHD, zlepšit je potřeba přístup z Bělohorské. Počítáme s tím, že prosadíme dostatek parkovacích míst, ale i místa pro bezpečně zaparkování návštěvníků přijíždějících na kolech.
Koupaliště Petynka je celopražsky velmi žádaný areál, kterému dostavba krytého bazénu nepochybně prospěje. Doufáme, že nápady radnice stavět na Petynce za stamilióny tu šílenost v podobě surfové vlny jsou již minulostí a prostředky radši investujme do zkvalitnění a zatraktivnění nabídky v areálu koupaliště i mimo něj.
Ano, budeme nadále podporovat břevnovská kulturní zařízení. Chceme nadále podporovat dlouhodobě zavedené kulturní akce (mj. ve spolupráci se Spolkem břevnovských živnostníků a podnikatelů. Zachováme stávající systém kulturních grantů, které doplňují spektrum kulturních aktivit na Břevnově i celé Praze 6.
Kino Dlabačov a KD Kaštan považujeme za důležitá centra místní kultury, Kaštan navíc za komunitní centrum svého druhu. Budeme je i nadále podporovat, pokud splní základní podmínky. Budeme také diskutovat s provozovatelkami úspěšného komunitního centra Nesedím, sousedím, jaké mají finanční plány potom, co jejich projektu skončí financování z OP PPR. Pokud otázkou o strategii myslíte pořádání kulturních akcí na Ladronce, budeme procházet smlouvy uzavřené s provozovateli akcí, abychom rozlišili akce opravdu kulturní a akce, které jsou ve skutečnosti komerčními produkty.
Také v Břevnově máme priority hodné materiální a finanční podpory, kino Dlabačov, KD Kaštan, ale i knihovnu, akce řady spolků a další. Jádro spravedlivé politiky samosprávy v této oblasti se musí opírat o systémový přístup uplatňovaný cestou grantových řízení. Nejsem přesvědčen o tom, že současný systém je tak dokonalý, že by nešel zlepšovat. Spíše naopak. Škoda, že KD Kaštan má omezené prostorové možnosti. O to více mě mrzí prodej Delty na Dědině, kde KD měl kvalitní zázemí. Škoda, že se tomuto prodeji nepodařilo zabránit.
Jsme rádi, že se i za přispění radnice kino Dlabačov znovu otevřelo veřejnosti a plní svou funkci. Za současné situace nevidíme důvod, proč ve finanční podpoře Kina Dlabačov nepokračovat. Obdobné platí i pro KC Kaštan. Městská část v minulosti podpořila řadu dalších břevnovských kulturních projektů. Tento trend chceme samozřejmě nadále zachovat. Obecně chceme, aby podpora v oblasti kultury byla předvídatelná, transparentní a otevřená pro každého, kdo bude mít zájem se na kulturním životě Břevnova aktivně podílet. Budeme proto zejména usilovat o další navyšování peněžních prostředků rozdělovaných prostřednictvím otevřených grantových řízení.
Podporujeme primárně kulturní akce pořádané zejména místními lidmi typu Zažít město jinak – ideální obraze toho, jak má město fungovat. Naopak budeme usilovat o omezování megaakcí pořádaných na Ladronce, které jsou za miliony a zadávány často bez výběrového řízení. Obecně podporujeme grantový systém v kultuře formou víceletých dotací. Kino Dlabačov se osvědčilo a budeme usilovat o jeho další podporu. Unijazz v Kaštanu trpí malou návštěvností, zde podporujeme vypsání otevřeného výběrového řízení na nového provozovatele - na podmínkách by se měli shodnout místní a nezávislí kulturní experti.
Ano, chtěli bychom, ale nechceme dotovat soukromého provozovatele, nýbrž např. financovat návštěvy kina dětem a seniorům a pokud by hrozil zánik, máme v plánu převzít a provozovat chod kina jako MČ. Chtěli bychom podpořit pluralitu nabídky, např. nízkými pronájmy obecního majetku pro nekomerční kulturní aktivity, vždy ad hoc zvažovat záštitu či finanční podporu nějaké jednorázové akce.
Ano, toto kino a KD Kaštan tvoří součást jedinečného genia loci Břevnova a proto je chceme podporovat. Pokud jde o kulturní akce, preferujeme iniciativu zdola, od občanů. Radnice by měla vytvářet prostor pro realizaci břevnovských (a nejen břevnovských) kulturních akcí a zajišťovat podporu pro realizaci těchto iniciativ, akcí, nápadů.
Kino Dlabačov i KD Kaštan je nedílnou součástí kulturní nabídky v Břevnově a rádi bychom jí zachovali. Do kulturní nabídky počítáme ale i aktivity dětí ze základních škol, které jsou velmi rozmanité a také je chceme podporovat. Na rozdíl od současné radnice, která svou finanční podporu minimalizovala, chceme udržet i tradiční a žádané akce jako Břevnovské posvícení či masopust.
Plánujeme otevřenou spolupráci se všemi, kteří o to budou mít zájem. Do budoucích participačních projektů i další komunikace bychom chtěli více zapojit místní zastupitele bez ohledu na politickou příslušnost.
Naše strana na celostátní úrovni i v Praze 6 vznikla jako nezávislá skupina lidí, kterým není lhostejné, co se kolem nich děje. Tím jsme spolkům blízcí a dobře rozumíme jejich motivaci a jednání. Na jednom z čelných míst naší kandidátky navíc kandiduje mj. člen výboru „Společně pro Šestku“, který spojuje pirátské a spolkové prostředí, předává informace, zajišťuje, aby u Pirátů byly do rozhodování zahrnuty i pohledy spolků na věc. Participaci občanů na rozhodovacím procesu radnice bychom rádi modulovali podle globálně užívaných standardů, tak jak je spolky navrhovaly Radě MČ v 2016-2017.
Dosud jsem s většinou spolků komunikoval přes e-mail, občas jednal osobně. Nejsilnější vazbu mám k SONu, na jehož činnosti jsem se několik let aktivně podílel. Přeji si, aby byla rozšířena spoluúčast spolků na samosprávě, od spektra vzájemných kontaktů až po přímý podíl na rozhodování odborných komisí a pracovních skupin. V souladu se zákonem konečná rozhodnutí budou vždy na zastupitelích. Ti, kteří rozhodují, ale musí znát včas, co si skutečně veřejnost v daném místě přeje. Varovný příklad je kauza Macharova náměstí na Ořechovce, kde radnice vytvářela vize, o které veřejnost nestála.
Budeme i nadále pokračovat v nastolené praxi pravidelného setkávání se spolky. V uplynulém volebním období jsme dali prostor zástupcům spolků i v komisích Rady městské části. Tento prostor jim chceme dát i v nadcházejícím volebním období.
Participace občanů by měla být automatickou součástí rozhodování o každém záměru radnice a spolky vnímáme jako přirozené komunikační partnery. Abychom přiblížili rozhodování radnice a občanů, plánujeme zřídit devět místních poradních komisí, mimo jiné pro Břevnov. V těchto komisích budou zastoupeni politici, představitelé úřadu a městských organizací, členové zdejších spolků i místní občané a podnikatelé a. Tyto komise budou mít na starosti řešení lokálních problémů a budou první adresou, kam se mohou občané obracet se svými připomínkami a podněty.
Jednoznačně chceme přiřadit tuto agendu konkrétnímu radnímu popř. zaměstnanci ÚMČ,, pokud budeme v opozici, dostane to na starost jeden našich zastupitelů trvale. Budeme požadovat pravidelné konzultace, vyžádáme si stanoviska předem ke každému zásadnějšímu rozhodnutí, budeme podporovat většinu a vybírat řešení místním referendem Ze všech úhlů pohledu, historicky i současně, vyplývá, že Břevnov je specifická, jasně definovaná lokalita se spoustou nejrůznějších problemu, má 23 000 obyvatel, což je víc než mají mnohé MČ. Chceme, aby byl Břevnov opět samostatnou samosprávou MČ, s vlastním obecním úřadem a zastupitelstvem.
Místní spolky jsou právě příkladem iniciativy zdola, kterou je třeba podporovat. Počítáme s tím, že by měly stálé zástupce v odborných komisích Prahy 6 a zůstal jim prostor v časopise Šestka. Názory místní spolků přispívají k formulaci správných závěrů při rozhodování. Je však třeba ve vzájemné diskusi vyřešit otázku jejich nominací.
Spolkové aktivity lidí si velmi vážíme a rozhodně jí chceme podporovat. I finančně. Je známo, že nejen v Břevnově, ale v celé Praze 6 je poměrně silná spolková činnost, je zde vysoký počet různých spolků s různými svými cíli. Je potřeba se vzájemně scházet, ale také chceme aktivity spolků a radnice vzájemně propojovat. Rádi bychom pro usnadnění vzájemné komunikace založili něco jako sdílený disk, na který by všechny spolky měly přístup a mohly sem nejen ukládat své podněty, problémy, potřeby, ale také by se mohly nechat inspirovat činností jiných či svou aktivitu s jinými vzájemně koordinovat. A samozřejmě na tomto disku by s nimi komunikovala i radnice.